LEXICON GRAECUM SUPPLETORIUM ET DIALECTICUM. Lexicon Graecum suppletorium et dialecticum COMPOSUIT HENRICUS VAN HERWERDEN, Professor ord. in Academia Ultraiectina. LUGDUNI BATAVORUM APUD A. W. SIJTHOFF MPCCCCII VIRIS AMICISS1MIS LUDOVIGO IANO MORELL, Arehaeologiam classicam docendi iure praedito in Universitate Rheno-traiectina, JANO VAN DER VLIET, litterarum Latinarum professori in eadem Universitate, .10HANNI CHRISTOPHORO VOLLGRAFF. hucusque apnd Brnxellenses professori, nunc designato sibi successori in litterarum Graecarum professura, hunc librum munere acadeniico propter aetatem inox pertuncturus sacrum esse voluit Auctor. PRAEMONENDA. Duplex fere est, ut prodit iam titulus, huius libri flnis. Cum enim quantum possem supplere volui quae vulgo desunt lexicis et plerumque ipsi Stephani Thesauri editioni alteri vocabula nova aut nova ratione usurpata vocabulorumque formas tam ex veterum scriptis praegressi saeculi parte posteriore detectis et editis quam e papyris et inscriptionibus Graecis conquisitas, quibus saepe nova testimonia vocabulorum paullo rariorum addidi, tum vero prodesse studui dialectorum graecarum studio icomparativo recensendo Haia gtoi%£iov et saepius sub uno quasi conspectu ponendo diversas singularum formas e scriptorum graminaticorumque libris exque titulis et papyris diligenter collectas. Ne autem liber iam sic satis amplus in immensum cresceret, homericam quae dicitur dialectum nonnisi comparandi causa hic illic adhibui neque atticae fere ultra habui rationem quam ut cum reliquis conferrem et eius notitiae e titulis jncrementa significarem, nee fere aliis de causis tetigi vocabula formasque hellenisticas, praeter eas quas plurimas e titulis papyrisque in hoe lexicon recipiendas esse duxi. Non magis potui omnes grammaticorum glossas recipere, sed satis habui praeter glossas quae diserte alicui dialecto ab ipsis adscriptae sunt probabilem multarum originem indicare aliasque adiungere, quae ob aliam qualemcumque causam maxime memorabiles viderentur, haud raro etiam ut corruptaium meiion m sive mesm sive alienam lectionem apponerem, quarum coniectuiaium quae meae sunt iam olim plurimas et in Academiae Regiae Disciplinarum quae est Amstelodami operibus et in Mnemosyne Batava proposui. Quas glossas omisi suppleat Thesaurus. E nominibus propriis admisi 1) quae dialectos ad quas pertinent maxime illustrant, 2) mensium non atticorum nomina, 3) festorum et ludorum nomina, 4) deorum heroumve cognomina extra Atticam, 5) fabularum titulos. Nisi iusto ambitiosior, plurima quia desunt, appellatio videretur, lexicon criticum vocare potueram, propterea quod non solum multa vocabula vocabulorumque formae coniectura reperta in eo reperiuntur, quorum bona pars iam in meliorum editionum textus recepta est, sed etiam haud ita paucae ibi tractatae sunt quaestiunculae criticae. Longe profecto abest ut iam omnia quotquot aetatem tulerunt hucusque reperta a me suppleta esse contendam; imo procul dubio suppletorium hoe lexicon ipsum novis supplementis indigebit ')• Non enim potui neque omnes qui exstant titulorum et papyrorum collectiones mihi aut comparare aut consulere, neque ausus sum huius libri editionem diutius differre propter aetatem (sum enim septuagenario maior) hortante etiam valetudine veritus ne in media opera me mors necopinantem opprimeret. Quapropter initio anni praegressi bibliopolae manuscriptum meum tradidi memor Hesiodei illius nttov rjfitav navTÓg. Librum haud inutilem si composuisse visus ero, satis mihi erit laudis. Ampla Addenda pag. 929—973 praeter Voluminum Herculanensium et Philostrati de Gymnastica libelli excerpta, quae principio neglexeram, cum alia multa partim praegressa illustrantia, tum ea continent quae post a. 1900, libro iam prelo summisso, aut prodieiunt in lucem aut mihi innotuerunt. — Animadvertat lector etiam Addenda sub A pag. 139—141. Quibus usus sim fontibus ex ipso libro apparebit, quapropter satis habeo explicare compendia, quibus eos quorum frequentissima fit mentio indicavi. Sunt autem haec: Ahrens I et II = Ahrens de dialectis (aeolica et dorica). A. P. = Anthologia Palatina. A. Z. vel Arch. Zeit. = Archaeologische Zeitung. Amh. pap. = The Amherst Papyri etc. by Grenfell and Hunt 1901. i) quaie supplementum forsan eruditis parare possit vir doctissimus Otto Benndorf Vindobonensis, qui nunc ipsum, cum haec scribo, benigne utendum mihi offert suam Stephaniani lexici exemplar, quod Morizii Haüptii notis et supplementis instructum possidet- quibus, quod valde doleo, absoluto iam meo opere ipse frui non possum. Deesse nunc video è|J.JC03ldppjS in Apameae tit. BCH 1883, p. 407 n. 29 et in mscr. bithynica BCH 19C0, p. 407, n. 91, 12 et apxiXSp5é[AJU0p0S. Vid.s.v. (Add.). Ex Eresi tit. a Kretschmero edito in Jahresh. d. Oest. arch. Inst. V 1 p. 14 , 1. 12 nuper accessit verbum galtare: fh 'lot'Lxi" « M*4 rciUo'i flSi [yu]vaixeg yaXXóc^t]V èv tü> zef.isvei. BA = Bekkeri Anecdota. BCH = Bulletin de Correspondance Hellénique. BM = Inscriptions of the British Museum. Boisacq = Emile Boisacq, Les dialectes Doriens, Phonétique et Morphologie 1891. CIA = Corpus inscriptionum Atticarum. CIG = Corpus inscriptionum Graecarum. Cl. Rev. = The classical Review. CPR = Corpus papyrorum Raineri archiducis Austriae I, Griechische Texten, herausgegeben von Wessely unter Mitwirkung von Mitteis, Wien 1895. Del. = P. Cauer, Delectus inscriptionum Graecarum propter dialectum memorabilium. Editio altera. Dittenb.1 et 2 = Dittenberger, Sylloge inscriptionum Graecarum. Editio prior et altera. EA = ÜQ^aioloymi] ècprj^eQtg. EG = Etymologicum Gudianum. EM= Etymologicum magnum. F. G. A. = Bisschoff, de Pastis Graecorum antiquioribus. PGH = Payum Towns and their Papyri by Grenfell and Hunt etc. 1900. GD = Collitz, Sammlung der Griechischen Dialektinschriften. GY (vel G.Y.) = Die Griechischen Vaseninschriften ihrer Sprache nach untersucht von Paul Kretschmer 1894. H. = Hesychii lexicon. Rarissime = Hoffmann (plerumque Hoffm.). Hoffmann I. II. III = Die Griechischen Dialekten in ihrem historischen Zusammenhange mit den wichtigsten ihrer Quellen dargestellt von Dr. Otto Hoffmann. Vol. I. II. III 1891—1898. IA = Inscriptiones Graecae antiquissimae etc. ed. H. Roehl 1882. IC = Inscriptions of Cos by Paton and Hicks. Oxf. 1891. IE = Inscriptiones Epidauri. Fouilles d' Epidaure par Kabbadias. IGI = Inscriptiones Graecae insularum maris Aegaei. IGPIV = Corpus inscriptionum Graecarum Peloponnesi et insularum vicinarum, ed. Praenkel. Vol. I 1902. IGSept. = Corpus inscriptionum Graeciae Septentrionalis vol. I ed. Dittenberger. IGSI — Inscriptiones Graecae Siciliae et Italiae etc., ed. Kaibel 1890. IRB = Inscriptiones regni Bosporani, ed. Latyschew, 1885—1890. Kaib. ep, = Epigrammata Graeca ex lapidibus conlecta ed. Kaibel 1878. Kum. = Svvaycoyr) lé^eav a&r]GcivQ(otav èv Toig 'EkXrjviKoïg ke^iKOig vno Zxscpavov ü'f. KovfiavovSri 1883. — Vocabula ex seris scriptoribus ibi collecta non recepi. Jj-F. = Lebas et Foucart. Inscriptions Grecques (Mégaride et Peloponnèse). Lö = Leges Gortyniae, cum alibi saepe turn novissime editae apud Michel n. 1333. L. w. = Lebas et Waddington, Inscriptions Grecques (Asie mineure). M. = Meister, Inschriftliche Quellen der Boeotischen Dialekten Bez- zenb. Beitr. V 185 sqq. Meister I et II = Die Griechischen Dialekten etc. von Richard Meister. Meisterh.2 = Grammatik der Attischen Inschriften von Dr. K. Meisterhans, Zweite Auflage 1888. Editione tertia sero mihi allata uti non potui. MFP = Mahaffy on the Flinder Petrie Papyri I et II. Michel = Charles Michel, Recueil d'Inscriptions Grecques 1900. Mitt. PR = Mittheilungen aus der Sammlung der Papyri Erzherz. Rainers. Wien. 1887 etc. Mitth. = Mittheilungen des deutschen archaeologischen Institutes in Athen. Mullens. = Mullensiefen de titulorum Laconicorum dialecto in Diss. philol. Argentorensibus, vol. VI (1882). O. G. = Ostraca Graeca ed. Wilcken. Duo volumina. PB = Papyri Berolinenses, i. e. Aegyptische Urkunden aus den Königlichen Museen zu Berlin. Griechische Urkunden. Ultra annum 1900 hac collectione usus non sum. PGen. = J. Nicole, Les Papyrus de Genève 1 fase. 1896. PK = F. G. Kenyon, Greek Papyri in the British Museum I and II. PL = Papiers du Louvre, Letronne (Recueil). P.Leid. = C. Leemans, Papyri Graeci musei antiquarii publici Lugduni Batavi (1843 — 1885). PO = Grenfell and Hunt, The Oxyrrhynchos Papyri vol. I et II (1898 et 1899). PR = CPR. Vid. supra. PT = Papyri Graeci Regii Taurinensis Musei Aegyptii editi atque illustrati ab Amedeo Peyron. Taurini 1826. Rev. pap. = Grenfell, Revenue Laws of Ptolemy Philadelphus 1896. TH = Tabulae Heracleae. W. F. = Wesscher et Foucart, Inscriptions de Delphes. Reliqua opera plurima a me in hoe libro componendo adhibita, plenius indicata sunt. Vocabula a digammate incipientia posita sunt nulla habita eius litterae ratione. Restat ut gratias agam viro amicissimo Ludovico Iano Morell, qui in plagulas corrigendi opere ingrato et taedii plenissimo strenue me adiuvit. Scribebam m. Maio a. 1902. A. "AX?a. A breve pro E ante P in agyov, J-ccqqtiv, onóxuQog, ikev&ciQog (Elel), in laQÓg et cognatis (Elei, Boeoti, pars Dorum, al.), öÜQfia (Delphi,) J-e67td(>toi (Locri). A breve ante A in óalxov (Cyprii), ante B in svaafiéoi (Elei), ante 2 in navxuy.óauOxoq (Cyprii), in xodysiv, xauneiv, Oxgucpsiv (Dores). Huc non pertinere formas aeolicas et boeoticas HxsQog, cirBQog, in quibus a est primitivum, demonstrat vocula Hxt^. Cf. Hoffmann II p. 275. — Plura infra sub E = A. A breve in terminatione III p. PI. Opt. av = sv apud Eleos, ut Gvvéav, KJt oxCvoiav, ccitoJ-sléoiav, ivnoöioiav, naq^alvoictv, alia. GD 1149 sqq. A breve finale apud Aeoles respondet A longo Dorensium et reliquorum in avaxa, Hcpgóêixa, yiXctvu, cêvva, eÏQrjvcc, "Eksva, xaQ^a, xówa. Hoffm. II 529 sq. A breve, augmentum pro E. Vid. anóvas, anór\asv, üSsiqsv, aqqctdayrjGsv (Elei), KJtÉUtov (Tarentini). A breve, epentheticum. Vid. uQÜxovxog, êccQvXkog. A breve apud muitos abit in O in derivatis a verbo ygacpeiv (Vid. ygocpu, yQocpsvg), in cc^loTtócc, xo&aQÓg, óexóxav, éxoxóv, iöxQoxsvadri, aliis. A breve variat cum SI. Vid. Süqeiq sq. A breve pro Al aeolice in öixaog, similibus. Cf. O pro 01. A breve in arsi produxit Hipponax 55 B êxokov9i)aag, 81 axicpavov, 49, 1 Y.uxatii'iyavt (v. 1. xuxopijxctve. Vitiosum putat Dindorf in Thesauro), 67 xafiia = xafiisia. Cf. èlüvm et cp d q fi ax o g. Vid. Hoffm. III 310. A longum. Nomina masculina in A, gen. AE: xsXéara (Elei), okv^niovixu, Meyécc (Boeoti). Genetivi sunt ngoxkeldug IA 329 (Ambrac.) Nixiag, Xsifiag GD 1329, 8. 18 (Thessali), Qiloxlsiêag IA 339 (Leucadii) et ibidem Méyag xov Qdyctg GD 3025, 19. 20. 22, ubi cf. Bechtel. — De A contracto aeolice cf. Ahrens I § 17, dorice II § 24, ionice Hoffm. III § 94 sqq. ï A longum primitivum manet in dialectis Dorica et Aeolica. Pro genuino H ponitur ab Eleis in terminatione ïj?, ut nazag, óly.ugtuq, in declinatione substantivorum in Itg, ut paadüog, in fQatQce, nsvxaxovza, öaXéo^ai, in radicibus nXa et ïqu, in Aoristis pass., ut anoGxaXS/xEv (= — Xfjvai), in subiunctivis, ut xvai, non'ictxai, g s-iJdovxi "EM II 56 ex incerto poeta, fort. Lesbio. Hinc afSaxfeiv apud Anacreontem EM 2, 50. (fr. 35, 5). a(3axiov* heggóv (?): KgijxEg. Vid. [iaxóv. dpaxtOV xul aJBoxtOV* xo (xov?) ftij fxaxagiaxóv, AaQiEÏg Se xov avEnmXr\xxov xal afiEficpfj BA 323, 10. a,3aXs. Vid. fiaXE. (i. e. uJ-aXïjy a^qelov. Aaxnveg, o" <ïè vadgóv H. A stirpe J-eX. — Pro a (3 a q g • aGvvsxog H. hinc COrrige afiaXijg. Cf. a |3 a i • cc^aXr/g H. Idem infra paXijga' a%QEïa. ttpapiatav yvvaixi^Ofj.évr)v, xa&aigoftévrjv xaxafiijvwig. Ktrngioi. H. Cf. Hoffm. I 105, qui comparat a^Qiva- — xsxa&a^ftéva H. aPapjcva* xópa xs. Maxsdóveg. H. In alio vet. lex. dpagxva- xo/ia. MaxeSóvsg. Possis etiam djiaQxvaxe' xo/iaxe. d^apxat* mrjvai. KvnQioi H. Semiticae originis. Cf. Hoffm. I 105. dj3ap')' OQiyavov (rö ev) Maxeöovïu. H. apag* svr/&tjg- xai lsqu (iöia An. Paris. Cr. IY 84, 31) vóaog naga TuQavxLvoig et dprjg' avaiGxvvxog, dvÓGiog, aGvvsxog, dvór/xog. H. Fortasse cohaerent cum verbo d(f)r]fU. Cf. ccsaCipQcov. Yocabulum Tarentinum fuisse afa, unde verba dfiïo&ai, dfdfa v, putat Schulze Qu. Ep. p. 433. agasxavtGS* PO II 300, 9 dand^ov 6écova xal NixópovXov — xovg dpaaxdvxovg, quibus bene volo. Cf. 266, 2. Sic PL p. 422 n. 18, 8 : uGjza^sxat, Gs iroMa o naxy]Q — xal xa dpdGxavxd oov dQsnraQLa. Ibid. p. 424, ubi citatur CIG 5053 x&v dpaaxdvxuv aöeXcpav et 5119 oXrjg Gvyyevsiag xr\g afiaGy.üvxov. — Hes. dj3 aGxavxa- icoQÏg piafag, ubi fort. legendum x. Aa/%, ut mihi suggessit Guilielmus Vollgraff, litt. doet. SppaXe aeolice = dnópaXc. Cf. Theodos. Alex. gramm. p. 64. dppdXXovGa et a /3 /3 a G x s = djiófiaGxs. Cf. xdppaXs. "(iugxi£ tzuq Innavaxxi (fr. 98). H. Barbaricae originis vocabulum, ut arbitror. «Pets* £%sig. H. Comparatur Latinum habes. An Macedonicum = ocpeig ? Cf. a^Qovxsg. «P(= «F)éXlOV rjXiov. Kqfjxeg. H. dpsXirjv. rjXiaxóv. Ila^cpvXioi. H. In prosa plerique Dores aXiog dicebant, in poesi etiam aéXiog fortasse ad exemplum formae Homericae t)éXiog. ajBcVI^V. BA 414, 4 ao^xrjv' XéyovGiv oi noXXol vvv d/Ssvzr/v, Maxs- Sovlxov 8e xai xö Gxevog xal xo 'óvofia. Cf. Suidas S. V. ajBspjB^Xov" noXv, iita%d£g, (i£ya, fiagv, d%aQLGxov, (idxaiov et apÓpP^Xov" ^OKV, fiaxaiov oi 8b öaGv xaL GvQtpsx&dsg 'tj t/.vcuGyvi'x0i'. sjta%&{g Yocabula obscurissima, quae propter quaedam interpretamenta fortasse cum pógPoQog cohaerere licet suspicari. «P(— «F)^8óva* arjdóvu H. Doricum, forsan laconicum. aP(= ol'xrjfia axoag fyov. Adxcoveg H. aP(= tcp ov ovx êyévexo j3ot) dnoXXvfiévov H. = axXavxov. Cf. eit/3( J-)lov£si (vulgo — ovfeïy &prjv£ï /j.ixd xpavyijg. H., gl. laconica dpXa|' XajXTtQÓg (COd. -<ÖJ). Kvhqloi. H. a^pa' 7]via. H. Laconicum (?) = « -ö X ^ q «, q. v. "A pl v q o s viri nomen ap. Hom. I 32. «P^5XP°S ionice = dG&evijg. Hom., Hippocr., al. = pXrnyóg ap. Alcaeum et Pindarum. Cf. Valckenaerium ad Adoniaz. p. 218. et Thesaurum. apX£[a][^.a<3'co£• aipavoxog. H. Corr. Dindorf. «pXcucé?- «/SXafiêg. Kqïjxsg. H. Conflrmat seq. voc. apXoxca = ccpxdfieia in tit. cretensi in Mus. Ital. II 143, n. 3 10. Cf. A breve. afiouti — êxóvxsg, duplicata eadem notione, Pindarus N. VIII 8—11. Cf. N. Y 29, =a/3otjrt" §udt'caj H. dpoXata* GvyyQatprj, o^oloyla. H., gl. dorica correcta a Scaligero pro afiukaia. dj3oXst£ (= «fijSolfig), neglecta nasali, ut in 'AcpiuQriog, aliis: nsQ^oXai vnb SiheIwv (i. e. SiksXicotcüv) H. Cf. Lat. abolla. Temere ufifSokeïg nuper coniecit Kaibel. d,Qc»X^t6t* èvtsv&i. H. Antimachi fr. 52. Cf. & (3 o i ij a a anavxï]Gai H. et apo\ TjtoQsg' fiuQxvQEg, 6vvr\\\aióxEg (fr. 71) H. dfSoXov* övofia gx oiislov. H. Corrupta explicatio. Collato Polluce. IX 100, conieci 'óvo^a rov XCov, iactus infelicissimi. dp(= »F)óos* e| (£)w. Taqavxtvoig. H. Corr. Schmidt. Cf. aficó' hqooÏ et a§a>Q- ricóg (pro (3oij, w? Schmidt) H., quod Laconum esse potest. (d,8ós s. afióg eximendum lexicis. Nam Theocr. V 109 «(insXoi aft ui in avai (avai?) e scholio mutavit Meineke, et afióg Soph. O. C. 702 infelix est Dindorfii coniectura pro veuqós. Vid. cc (ia. Non displicet Tyrelli coni. ov vEagog ovSe yrj^ag.) dp03t&t (= iï(3oxoiy oi GixrjGiv . vno AaxEÖaifiovïcov. H. Sed ipsum lemma vix sanum est. An ujSoGxoi? d^pavtSa?" xqoxwxovg. AaxmvEg. H. Schmidt coni. cc^Qcovidag, coll. gl. TgovcpaviSai. Omnino Cf. dtpdPffcofia. aPpsjJ-Tj?' ajiXsTtrig. Kvtiqloi. H. Port. a (3 q e n r\ g. aBptJctov* Svgkolxov (vulgo Svgxocpov) vnvov. H. a verbo @q££eiv. Uti potuit Aeschylus. djSpcaSs'cai' xoGfisïxai, ftgimxExai. H. Vide = Z. Cod. a^Qiaxcxai. Corr. Vossius. Valckenaer a^QLÓÓExai maluit, forma laconica. d^popdta?, delicate incedens, = afcóg, vocatur Croesi sive eunuchus sive amasius a Bacchylide III 48, ubi cf. Blass et Iurenka. dppOfua* Gicoitij (dedi pro Gxoxeiu). H. Cf. apQOfioV GiyrjQÓv, aipogjov et uftgofioi Hom. N. 41. d^poxapd-svo?, delicatis constans puellis. Fragm. ignoti lyrici apud Aristoxenum in (iv&fiixoïg Gxoi%sioig PO, I p. 15 col. II, 10 sqq.: a^QonaQ&Évovg Evtcóxag %OQOvg. dppoöte?" oqppi;(£)g. MaxsSóvEg. H. dppo/ecv, non irrigatum esse (aqua Nili) PB 139, 15 (a. 202 p. C.): Eg ugovQag r}f}QO%rjxvïag. Vid. Wilcken O. Gr. I p 211, Cf. {Iqo%i) et EHPQ0%0g. dppova. Vid. fiaxia. d,36pp^Xo?. Vid. a(! Éq (Srjkog. d,3(ó et apcóp. Vid. ujióog. dfafój 'uvxl xov ayaycóv H. Vid. PP 17, 24 et tit. Ietus in Mitth. II p. 80, ubi Gvvrjyaya, et Cf. el'itag, Èvsixag. Vid. Thesaur. dyayvjaac = ayaysïv PL p. 296, n. 36, 12, a. 19 Ptolemaei Philometoris. ayayotvyv = ayctyoifxi Sapph. fr. 159. dydyo/a = ayr]o%u, i]ia. Del. 148 B, 10 (awayayoycï). Hinc nata est forma vulgaris dissimilatione, ut fiókixog ex fióljhxog, nvxifa ex Tttvco, nvHXLov ex mvxxi'ov, al. Cf. Angermann „Die Erscheinungen der Dissimilation im Griechischen" Lips. 1873. Ibidem^, 28 partic. Sv v ay a y o % £ ïa. Vid. £i« = wk. «yayóp-vjv ttyvQTrjv H. Glossa comica videtur, ut Soxixgó et aarax(x?)a?o;xat ap. Hes., ludicra flgmenta pro öoxa et aGnago^ai, qualia ebrius aut balbus proferre potuit. dya£ó|j(.svor kmaQovvng H. Pind. N VI 6: Xoi(3aïa aya^ófievoi e Triclinii coni., nisi forte praestat koifiaïg aya<7ta>at;ó[ievoi, quod proposui Studd. Pind. 58. — ay dieren' aê^exai. H. — ayaGfictxa' ö£|3a(ïftffT«. H. Cf. Nauck2 fr. Soph. 885. dyaö-C^OJAévvy' g?> aya&a XêyovGa. H. Gl. comica? dyaükwcóg = ayatfós in novo fragmento Epicharmi PR V 1, 2: ov] twv ayu&ixóóv xaxa ngoxifjiaGai. OfiAcoi'. Cf. BA p. 324. Zon. p. 31. Suid. s. v. et avö q ciya&ixoh r s qo v apud Hippocratem, i. e. pakkov ngiitov avüol uyu&iï). dyaO-ój. Vid. foó?. ayttfl-óg* aianü. Rvnqioi. H. contra literarum ordinem, cui convenit ayüs&cog' 6ia>na, quod coll. èAOttojc; proposuit Hoffmann. dyet ayaO-oaóvij novitia vocabula pro aQsxrj. Mentione digna est periphrasis afj aya&óxrjg apud Iulianum in epistola ad Priscum Mus. Rhen. 1887, p. 25. Cf. ibidem in litt. VI r\ ar) (1. aGyuXla), ayavaxra. H. Aeolicum. aY«VVa ' afia£a (iSQa) xat 7] èv ovquvo) aqxxog. Gl. aeolica = arC7ji;^? «Y«ttiyv dorice = ayanav Callicratidas ap. Stob. Flor. 83, 42. ayanéoiiss pro ayanafisg Archytas ap. Stob. Fl. I, 110, p. 63, 3 ed. Wachsm. Suspecta mihi lectio. ayappiS* afrQoiGig i) n\r\<ïog aycoyrig (1. nlrjd'ovg aycoyrj). H. Legitur ter in tit. Neapolitano IGS 1, 759, contio phratriae rèbv ÜQiGraCav. Assimilatum ex «Yapat; = HysQGig, Euboïcum vocabulum. Cf. W. Schulze Zeitschr. f. d. Gymn. 1893, 165. Cf. aeolica ayoQQig et ayÓQQiov, et arcadicum jtavccyoQQig. — Yid. Hoffm. III 237. ayaad-mq = ayaG&a>. Hoffm. I 105. Yid. ayadóg. «YöLat^' ó rp&óvog H. Doricum = ayr\. (Stpaïya. H. Laconicum = aya&i'g. Cf. Epicharmicum aya&üv ccya&i'Ssg, glom era. Pro duabus glossis unam habet Hes. a yceo tgo qp&óvog, GrpaÏQU. ayaaxei. Vid. dafiaxroi. dfaaoxépxat' oï rovg reXcóvag [irjvvovreg ra xt\r\. H. Obscura VOX et corrupta explicatio, nee adiuvat coni. Oj) ra rslr\, aut comparatio cum laconico ayadóg = aya&óg et VOCC. négnsQog = aka^mv, TtegneQeveodai, QanoTteQTtiQrj&Qa (~&Qag). ttYtoptov, i. e. tniGeGvQyLsvov xal QvnaQÓv, Pittacum vocavit Alcaeus teste Diog. L. I 81. Cf. xolóGvqrog. a,Y«a(öS? laconice = aya&ovg, Ar. Lys. 1300. <*Y(= et &y(J:)arriix.ai. Yid. aafiaxroi. dyyapeiat, angariae „vehicula cursus publici ponderosissima et lentissima, quae bubus vehebantur (cursus clabularis cod. Theod. VI 29, 51. VIII 5, 11)" Dittenb.2 932 not. 16 addens „His domini agrorum iumenta praebere debebant, cuius oneris quoque eadem erat appellatio. Cf. Pauly—Wissowa RealEncycl. I 2 p. 2184." Vocabula Herodotea sunt ayyaQrjiov, VIII 98 et ayyuQrjiog = ayyaQog III 126. Vid. avapog. — ay y a q e v e iv MFP II 20 (5)4, 14 aet. Ptolemaeorum: ayyagevGag rbv 'Avrixlêovg Xs/x^ov, „despatch as a postboot" Mahaffy. a'ffsXtï^ipópog = uyyeAog et siGuyyelsvg. Herod. I 120. III 126. IV 70. aYYs^°» sive <*77^°$ additum defuncti nomini in Therae cippis Christianorum IGI, III 933—973. Cf. 1228, 7. 1239, 3. «YYionice = ayyiïov Her. IV 2. aYÏ°S metaphorice = receptaculum. Thasi tit. saec. a. C. IV Michel 1361, 2 ós ng rav óovkcoi< xónqov, &Gre] %coqiov slvai ro ayyog rov avaiQiQrj/iévov (sic) rnv xr\no[v xrs. aySifV, raptim, obtorto collo (Luc. Lexiph. c. 10), vox Cretensis quo auctore dicatur in Thesauro s. v. ignoro. Error videtur, natus e voc. sq. «,yÖt»S* ayyog. Kq^xixov. H. Cf. i'yóvg. ay(= «F)e(Ma = SfrAa in tit. Pamphylico GD 1267, 24. _ afsfróg = aya&óg. Cypria inscr. Edalii ap. Curtium Stad. VII p. 239. Sed Kyafro — saepe in nominibus propriis Cypriis. Yid. afafróg. ayst doricum pro ayqsi sec. Crameri An. Ox. I p. 71, 23 sqq. (ex Herodiano): ra ós ayQSi dcoQixcög aysi Xsysxai' Kal 'sGxiv raj ngoGxanxixov ijxiQQtifia xxs. Aliter Solmsen in Mus. Rhen. 1899, p. 345 sqq. Cf. nisi. aystv = ayeiv Loer. Oz. GD 1479, 1—3 (saec. a. C. V) xov |«vov (is huysv s(^.sx) rag XaXxlóog et 1. 4 haysv aGvXov nXav s Xifxsvog. Vid. ay cc y o %a et uyfïo%a. — Latinismus jtspl g. liAYVjlujtpatvys Arg. GD 3269, 10. Vid. £. hAYVjluatpa-os Spart. Del. 22, 7. acófriv (?) H. Dor. aut aeol. = ep. ijyrjla&iv. aY^fJia, agmen, voc. Laconicum et Macedonicum. Eustath. ad Od. p. 1399, 62. Al'hog öe JiovvGióg cpriGiv, ayr^na nuQct MaxedÓGi, rayfia cc7cól£XTov [mtécov Kal onXnav Kt'c. Passim eo sensu occurrit. Eodem vocabulo Xenophon utitur de Lacedaemoniorum exercitu in Lac. Rep II 9 et XIII 6. Vid. Thesaurum s. v. a,fy]lX.Oi.l pft. = att.. Tjyovfiai. Pind. P. IV 248 noXloïai (5 ayrj^ai Gocpiag etSQOig. Sic k y rj ft é v co v = rjyovfiêvav Syrac. GD 3230, sed aysofisvwv ibid. 2231 (Hieronis II aetatis). Similiter Herodotus ionice = Att. yyovfiai. a^nb/op^z Pind. P. I 69. Cf. dorica nomina llyr\Gi-laog etc. a.fYjzdz (vuig. -tijg)- iv xoïg Kagvdoig 6 [sQoófisvog rov &eov. H. arcrjvrjp = rjysfioóv Pind. P. I 69. Ayrjiós. Vid. aysófisvoi. ÓLf/jZCOp' o rmv HcpQoShrig QvrjX&v fiyovjisvog tegsvg iv Kvkqw. kul r) Éoqtyi ayrjrÓQia. H. ayiayópoQ CIG I p. 470, n. 481, sacrifer. Cf. naarocpÓQog. dsfivsïv ion. = ityuv praeter Homerum Her. III 11. 89. 97. VI 74. VII 25. VIII 105; med. VII 33. Cf. Herond. III 55. Non admittit augmentum. Dorice eodem verbo utitur Hippodam. Pythag. de republ. ap. Stob. 249. Cf. ayveïv. &Ytveóstv = ayivEiv. Herondas IV 87 ccyivsvGai. dflpénsv boeotice = ayefyeiv Acraeph. Dittenb.2 557, 30. 'Afiq laconice = 'Ayiag. Vid. IE. ayiatljptOV = 7tSQiQoavrriQiov. Yid. ayvsvsiv. ayjcaO-apat? = avax. Hermion. Le Bas 159 h. aY>caX(a)ov avoii-ov. H. = avaxéXaGov, laconice? Cf. sxxaXd^cti. ri.yxa.Xi'^ead'a.i. Yid. ayxavi^sG&ai. ayxapiAW (?). Yid. av%aQ pov. ri.yxiazpoy&'fos' ydagyvQog H. Uti vocabulo potuit comicus de homine spe lucri decepti, hamivorus, sensu proprio de pisce utitur Aristot. hist. an. IX 25. uyxXóz. Vid. aïxXoi. afxotva att. = ayxoïvrj. Cf. Meisterh.2 94, 4. «YxojxtSa = avaxofiidri. Hermion. Le Bas 159 h. r/."[x.ovt.(bó.i laconice = avaxovïovGai, i. e. iyxovovGai Ar. Lys. 1312: tal y.ÓQca rcdo tov Evoonav ajiitdllovzi nvxva noSoïv ayxovimai. «Yxoxiyp' ocpvQo:. H. Voc. dialecticum, doricum aut aeolicum. aYJtptvójxsvof anocpcuvófisvoi. H. Dialecticum. divxptt^pss tol èrtl paodéiog. Secuntur nomina in Calchedonis tit. saec. a. C. II, GD 3055. «Ystpoóatcj)* (no^atptra, scil. pugione, qui in capulum regreditur, quali in scena utebantur, probabilisSchmidtiiconi. pro avyovGtco• [iu%aiQi.ov. H. aY^óka, ancilia, Plut. Num. 13. «Yxopa' to aióoïov naga 'Em^dg/,ico. KvnQioi öh rö tgicófioXov (cf. X s /3 r\ g et rt£A.«5ix;g) — &6f)Giv Xéyeiv \ jiaxQav o]%XriQav. De fluvio sic dicitur etiam ayxaXi^sG&ai. Vid. Theophyl. Simoc. Hist. ed. de Boer p. 88, 24. — Longe diversa est notio verborum i^ayxcovi^iG&ai, óiayxcovi^iG&ai, Tzaoayxmpl^sG&cu. dyxowocpópot, brachiis ferentes res quasdam sacras, sacerdotum genus in tit. saec. p. C. III init. Dittenb.2 739, 9 sq. (not. 7). Cf. ay l o cp ó q o g, isQacpÓQOi. dfXOipfft. Yid. ayimqriv. ayXaóv yXacpvqóv. Kgfjisg xaï Kvnqioi. H. Laconibus pro xaXóg tribuit gramm. BA 1096. — Apud Iones in nom. propriis compositis «ë COntrahitur, ut AyXmyêvrjg, MyXuxQixog, -déGzrjg, -xXeiÖrjg, -G&évr/g, -ipavrjg, -rp&v, -%ctQog. Semel 'AyXaoxvdrjg in tit. a. 200 a. C. recentiore. Hoffm. III 454 sq. Similia apud Boeotios et Trozenios reperies GD 417 et BCH 1886, p. 146, ubi leguntur XyXwxQLtog, AyXuKQaxrjg, AyXavixog, AyXanpdvrjg, AyXatpcöv, alia. Vid. ayX&v. 'k*[~ka.ÓTVf]c; o MGy.lrjnióg. Aaxcoveg. H. &Y^a(6)<3&VOV *«Aóv. Kqt)teg. H. «YXauxóv aXvxóv. H. Gl. corrupta. Fort. ccyXevxóv. "Ay\aopo£, non "AygavXog, titt. Attici. Meisterh.2 p. 64. afXayope' ui'dGteie (pro 'daue Schmidt). Kgijteg. H. Pro a-yXdcpvge. Pro Kgijteg Schmidt substituit Tldcpioi. aY^saO-o) = dy^Etöö'to, i. e. uIqsLg&a> Pamphyl. GD 1267, 20. Cf. ccyge- &évxeg, ayge&eïv ap. Hes., al., item s. v. aiXe&fii. ffSfXzoxip' avXóg. Aaxcoveg. H. Leg. ayXevxrjQ' aXvxog. Suid. S. V. ayXevxég scribit: öoxeï öè £evixov xo övo/ia, ZixeXinóv noXv yovv ion ■rtdltv (?) naad tra 'Pivdavi. aYXscpapov" èXd%iGtov. H. Scil. quod cerni vix potest, foitasse e comico Siculo sumtum. rxécpagov est forma Pindarica. «Y^róv ayXaóg. H. Fort. ayXaóv aut ayXatóv. Cf. ayXaóv. oLflxn, frustum. Inscr. Eleusinia EA 1895, p. 89 sq. inter donaria refert [(5t3]o XQVGcq xal [a]yfiaxe dvo. Hes. ayfia' Gvvxgififia xXéfifjia (xXaGfia corrigunt). Suid. et Zon. aytiaor xXdo/iaGi. Cf. dy/ióg ap. Hippoer., qui scripsit negl ayfi&v, et xavayfia. rXyiioz, (foveae) margo in pap. mag. V Leid. 7, 5. De littore usurpavit Nicander Alexiph. 391. 'Ayva, Proserpina in Andaniae tit. a. 91 a. C. Dittenb.2 653, 14. 'Egpcivi xgióv, MtyaXoig deoïg (Cabiris) SdixaXig, AnóXXcovi Kagveim xangov, "Ayvai olv. Cf. v. 68 sqq. et Paus. IV 33, 4. 'Ayvai 0-sai Ceres et Proserpina in Sicilia IGSI, 204. 431. 'Ayvguo] (Minervae nicephori) oï te noXhai xal ol aXXoi navteg ano fiev tr\g ièiag yvvaiy.bg xal tov i&Lov avSgog av&rjaegóv, ano öe dXXotgiag xal aXXoxglov Sevtegaïoi Xovadfievoï coGavtcog 6è xal ano xrjëovg xal tey-ovGr/g yvvaixog devtegaïog' ano Sè tdcpov xal èxcpogag rteQLQct(itt(itvoi (niQiQavdfisvoi?) xal dieXdóvtsg tfjv nvXrjv, rjv ta ayiGtrjQia (= neQiQQavxrjQia?) ti&etai, xa&aqol av&f/[it(fóv. Yid. notas editoris et cf. xa&apGi g. ayvijaosi (-oe Favor.)' ayijo^E. Aaxcoveg. H. Gl. corrupta. Vid. s. v. ayveïv. o ayviG&slg fivGovg rj ó xa&dgag tiva. toiig ós avtovg xal [sqsitag tivsg s'Xsyov xal tb xa&aÏQSiv, nao avto iSQifeïv. Notione transitiva attice ayviotr\g et leg iatr\g necessario requirerentur, sed gl. doricam esse suspicor ayvitag scribendam, coll. hoe Aesculapii Spartae cognomine ap. Paus. III 14, 7. Cf. isqiGfióg = xa&aqfióg. df^0SlX0^' ayvoovGa (tb) öixaiov. H. Cod. ayvóöi/iog. Correxi. ayvcoaxog* ftr) nsi&ófisvog H. Ionica gl. videtur. Ionum enim est avayivcoGxeiv — avami&siv, ut passim Herodotus. ayotófxsvos* ayófievog. H. Fortasse ayiveópsvog. avaQfioGta H. Gl. poëtica, fort. Aeschyli. ayov (ayóv?)' iv Tlioyrj t-ijv Isqsiav ovtcog xaXovGiv H. ayop' astóg. Kvnqioi. H. Cf. Thesaur. et Hoffm. I 105. ayopa* — QettaXol ós xal tov Xifisva ayoQav (1. trjv ay. Xi[u,. vel Xifi. trjv ay.haXovGiv. H. Rem conürmat praeter Dion. Chr. XI 42 et Galen. V 868, 5 titulus Thessalicus GD 1232, 6. 7. Yid. Xifirjv et Hoffm. II 226 sq. — Proverbialiter Herondas VII 49 aH' ov Xóytov yag, cpaGiv, 7} ayoorj Ssïtai, 'faXv.Cov Sé. — Apud Delphos pro ixxXr\Gia ponitur, velut ap. Dittenb.2 466, 3: i'do£s tai nóXsi iv ayoQai tsXsLut, gv/i ifjatpcot tai iwóficoi, quemadmodum in Attica usurpatur de tribuum, demorum, sim. conventibus. iifopaïog ?; (sc. ro^a) in Asia minore dicebatur anni tempestas, qua iudicia publica exercebantur. BCH 1893, 309, 9 (Apameae est titulus): trji Ttoo'jtrji s^afXTjvcot iv rji xal rj è.yoquïog rjx^V- ^f. Josephus A. I. XIV 10, 25; Dio Chr. XXXIV 69. Per id tempus Apameae peculiares erant gymnasiarchi et agoranomi dicti yvp,vctGlaQ%ov et uyoQavófA.01 oi dl ayogaiag. Vid. tituli VSS. 4. 5. 7 et b 7. Cf. Mitth. XVI 146. dyop[av] Ói[u ma]Xrj(idTa)v s[^rjxov]ta sgaxÓGia nevtaxiG%[CXia (Xvoi]a tdXavta (15660 tal.) IGSI, 426, I 430 Tauromenii tit. ayopocvSis dorice = slg ayoyav sec. Theognostum II 163, 3. Cf. & v q dv ö ig (%a/idóig, oixaöig). dyopavopistv, agere cum populo in comitiis, Thess. Hoffm. tit. 345, 10: ayoQavofiévtovv (=— fiovvtcov) töóv tdyovv et 1. 40 ay o q av o (i év t o g MXs&nitov nsq Isqovv. Cf. ayoQa. dyopavojjuag riAog sive rÉAog uyoqavoiiïag mvicov in ostracis Aegyptiis, quod exigitur a mercantibus ad agoranomos sustentandos. Vid. Wilcken O. G. I p. 131 sq. Eodem pertinet fitötf cóeeog (téXog), scil. coram agoranomo pacta flebant. êtYopavójxiov sive YP^scov, pecunia quae in Aegypto solvebatur pro contractibus scribendis. PO I 44, 7 sq. Cf. 23. ContraayoQavonslov in papyris constanter scribitur agoranomorum kq^ïov, non ayo gavófiiov, ut eodem sensu legitur in titulis, v. c. ap. Dittenb.2 326, 24. ayopaaca in Ostr. Aeg. 1225 aet. Byz. est apocha X(?) ayoQaGtag. Wilcken O. G. I p. 132. — Idem vocabulum significat sepulcrum emptum in cippo IGSI, 141 uyoQuaia Bualiov, ibid. 153 ayoyceaict Tlv&ct dvav zónoov. Cf. 164, etc. ayopaaoóvtss megarice = ayoQaGovzsg Ar. Ach. 750. afopaazy, serva emptrix, PO I 95 (a. 129 p. C.). Cf. Wilcken O. G. I 678. Exstat Xen. Mem. I 5, 2. Athen. IY 171 a. ri.-(rjpa3zö<; sïrog, frumentum emptum, opponitur zat yoQixm, imperato. Vid. cp oqixdg. aYopaxiJcóv, venditio, PPL p. 49, n. 21, 21 onu'av — èk9ovGav ig "fjfiag anb ay o q ar ikov nafta Biktoqo g (a. 616). aYopazpoi in titulis Doricis vocantur qui Attice nvlayÓQcti, v. c. CIG 1689, b, 1. 6 et 9. aYopazoizeiz' &yav &0Qv(}aideig. H. Lege ayo Quxtvnetg. «yopsósaO-a:, per praeconem edicere, = Kï]QvzzeG9ai. Her. IX 26, 3, sed requiro avayoQevtG&ai. ayope'jzrjptov, locus contionando destinatus, tit. Neapol. IGSI 748. Cf. Thes. I p. 441. ayopyws = ayoyawg. Therae tit. IGI III 452, 5. 24Qza(iiz£o(v) zszaQzai neö' ixüóoc dvGtovzi lagóv, HyoQ ijioig ós (SC. &so fg) [de]invoy [«jat ia[0]a nQO to(v) Ga/ir]io(v). rXfopr^óixo^ ionice = ayogavófiog in Thasi tit. Michel 1361. Eadem forma in tit. boeotico Thisbae, Del. 137. ayóppcov ixKlrjGiu. H. Gl. aeolica. a,foppi£ (vuig. uyoQQig). ayoQci, 'u&QoiGig. H. Gl. aeolica. Vid. uyuQQig et navciyoQQig. oifpa (ion. ayQr\) pro &tiqu passim Dores. dypdjji|jiazo£. Vid. xvQ°saYpavot? Doricum. Yid. -Sig. 'Aypaazomv, Amphissae mensis = Mezaysizvidv att. Cf. Bisschoff, de Fast. ant. G. p. 361 sqq. aypaoXi^esd-ai = aygavlsïv Theoph>l. Sim. IV 10, 5; 15, 12 et eodem sensu aygavXafciv VI, 10. «YPsatS = aiQSOig. Vid. ayQtjv. rXfpZZOii (= uLQtzaiy naga Kcóoig Ivvêct xÓQai xctz iviavzov atqovfiBvai itQog &£Qa7teïav tijg ü&rivag. H. aypstcj" Gvva&QoiGzrj (pro -z& et -Gdfj Dind.). H. «ypstttv* riysfióva, &sóv. H. Bergk hanc gl. Alcmani I 1, 8 reddidit pro ayQÓzav, coll. Aesch. Pers. 1003. Vid. [nnayQszai et naiSayqézcct. Cf. sqq vocc. OCYpvy. Vid. ayqa. afpyv = atgeïv Aeoles. GD 215, 49 uyQs&évra, Sappho 2, 14 aygsi, GD 214, 33 dyQ£&évt£g, 311, 6 7taQuyQr)fifj,évcü, 345 icpayyQsv&eiv, 215, 32 aygsGig, Thess. GD 361, B 4 ngodvyQeGig. Cf. aygstai. — aypstscv = uyQiTivsiv laconicum. EA 1892, p. 196. — — ayQCZTjV dvai CIG. 1395 a lsqu ysqaoia r. IovXiov 'EnatpQÓösnov, aygszivGavza xzê. aet. Claudii imperatoris. tit. Spart. — a."(pszr/[xaza.' za ay[o]p£ii(5ft£va Tcov nctQ&évcov. Adxatvsg H. Corr. Perger. Pertinere videtur ad vetustam rapiendi sponsam morem. Cf. etiam ayksiG&co, avaygetog, è^ayQrjv, KcttdyQBi. Etiam IoniCUIïl esse ayQsïv docet Archilochi fr. 4, 3 aygei d' aiïvov ègv&QÖv unb tQvyóg. Apud Homerum sensu plane diverso aygei = aye. vexvGia naoa yigysioig xal ay&vsg iv @rj[}aig. H. Cf. ay q l tavi a Mitth. 1882, 350; CIA 1358; Plut. Qu. Rom. 112, Qu. Gr. 38, vit. Anton. cap. 24; GD 391. 396. 399. N 406 b. — Schulze in Phil. Woch. 1895, p. 6 ad Herond. V 80 xuypitfvia feliciter coniecit pro xal regijvia. — Corrupte Hes. üy q a v ia (sic)' êoQzr) èv "Agyci êrtl (ilctv (sic) zcóv IIqolzov &vyazsqcov. 'AYptavtos, Byzantii, Calumnae, Epidauri mensis IC 35, 12, item Rhodiorum ordine decimus. Cf. Westermanni Biogr. p. 449, ubi narrantur Coi fauyt&iv solere d. 27 eius mensis, et Dittenbergi2 notam ad tit. 623. — Vid. J4yQi.c0vt.og et BaS gó/nog. 'Aypixxya, (=-«a) ludi in honorem M. Agrippae, qui Asiae praefuit c. 16—13 a. C., in insula Co. Yid. Ka lg a qtja. 'Aypimioi; Boeotorum mensis = 'EXacp^ohav. Bisschoff de PGA. dfpOMlCf. (vuig. aygoizia)' ayQotxsvszai. H. dfpoixtlj, rus, Herond. I 2 si' ug]rtaQ rjfiscov s£ aypoixir/g rjxsi. Sic in epistula Antigoni ad Teios ap. Dittenb.2 177, 100 iy[y(>dipac fxsv oitÓGovg av 5carjj7tot>]g s^aysiv j3ovfo]zai ano rijg uyQOixiug. Cf. Thesaur. s. v. a-(pouó-MZ = aygoMog inscriptus est Sophronis mimus, fr. 4 Ahr. dYpoitoti?. Sappho, fr. 70. «YP^J-S^S' o tv ayaü diuzgCficov Kal slg aGzv ftr) xaucóv. H. Gl. comica? dYpóxoXt? = aKQÓnohg tit. Att. Meisterh.2 58. Aypozépa oSóg. Tit. Mitth. XVIII 269. aypmazat = uyQoïxoi. Callimachi Hecales fr. col. I, 13. Hes. explicat igyazai, &rjQ£vzal. Fortasse est forma Thessalica. Cf. '&$ avwaza i et ep. voc. %r\QÓ>Grr\g. — Yid. Thesaurum. 'Ayósios sive 'Ayóios Aetolorum et Locrensium mensis = Oayyijhcóv. Cf. Bisschoff. de fast. ant. p. 363 et 358. dyoid Eleorum sermone = gzsvco7zóg. Paus. VI 15, 2. afopig aeolice = ayopcé EG 7, 9; 450, 33. Cf. ofirjyvQig; itaque uyvQigeiv' Gwaysiv, ayvQzu&iv fortasse est gl. aeolica. Cf. a y o q q i g. ayyapJJt-OV" avmipcQTj tfjv afyfiijv et illfra xay%ci() (iov xo rrjv XoyxVv ava (jtÓTCö?) ïitiv. MunsSóveg. H. Qui saltem ayKUQ^ov dicebant. «,'p/aaSs (dorice) xal ayj(c<[<ï(S£?] ro avtó. H. S. V. ayx**^dYX««stV ctvuy^wQEiv. H. Non aeolicum est, ut videbatui L. Dindorfio in Thesauro s. v., sed creticum verbum. Vid. TT = Z. «yy t, ayxoa!, aflöoy, kGGotsqco, 'u6GiGxct, &y%óxeQog, -xazog, ayyjGzog, ayió&sv sunt dialectica et poëtica pro èyyvg cum derivatis. Sermo atticus sola admisit ayxiGxsvg, uyxiGxevuv, ayxiGxeia. — Yid. sqq. et ayyiapastyv corruptae lectiones a Suida Ionibus et Heraclito tributae pro aficpiGflaxsiv, ajxcpiGpaGiriv. Causa corruptelae fuit scriptura uvcpi pro aficpi. Ceterum recte Schmidt apud Hes. supplet. 'u-tT1' èyyvSj nlr)GLov. ayxi<.^arsiv> öè x0 diacpÉQeGdcu. Melius Hes. explicat ayiifiv- H. Cf. ayxfaokog. ttyyt§0U* èyyiGai. KQrjxeg. H. arf/og — dÓQv. 'HAeïoi. H. = sy%og. Vid. A breve. ayx6pav* &viQav- ay/oopos = cüy^avQog (de quo vid. Thesaurum) Callimachus in Hecales fr. col. IV 11: cefya yuQ fy&sv | GTiflrisig HyiovQog, i. e. 'ÓQ&Qog, interprete Hesychio, qui habet glossas ayxovQrjg (?)' névrig et av^o-O^og (Sic)" op^os- Kvtiqiol. ij cpcoGcpoQog xctl ol gvv uv TW, ubi Hoffm. I 115 sq. supplet agzsqsg. Rectius fortasse Schmidt coni. ójto/oaj Gvv ra> uv, COll. Hes. èvavQto' Ttguï. Kgijxeg et % 1 v ct v Q a V i/JV^og xb Hfict ruitQa. ayypav [ivcona. Aokqoi. H. Fortasse ayxÓQctv, i. e. xov èyyv&sv fióvov flXsjtovTa, nisi forte obtinuit syncope. ayypavaaO-a'." neQialetyaad'ai ij XovGaG&ai. H. Gl. dorica. d'f/oö cum dat. pro gen. Pind. H. IX 39. Cf. 'svdov et ojuOev. dtyywp^v (ccvhoqbv) = dvuxüjqslv in Creta dicebatur hereditas, quae redit ad cum, ad quem iure pertinet. Saepius ita leges Gortyniae, v. c. XI 10. ayywp^stv. TH I 56. 59. aycoyó. (-yrj vulgo)1 nogsLu tijg vvfigpijs ngog xbv HvÖQa. Póöioi. H. — In papyris magicis ayeoytj passim signiflcat apparatum magicum. Cf. Wessely in Indice ad' Gr. Zauberpap. v. Paris und London. a. 1888. — Vecturam signiflcat in tit. Att. Dittenb.2 587, 195 sqq., ut yrjg, dfinov, sim. Eodem sensu passim occurrit in ostracis et papyris Aeg. Cf. Wilcken O. G. I p. 102. 754 sq., qui observat Ptolemaeorum et Augusti aetate plostrorum onera constanter ccycoyccg (iuxta rarius yóu-ovg) dici, posteriore tempore tantummodo yófiovg. In Aegypto sunt certae magnitudinis. aycóv. Boeotos i>va. — In tit. Chio ap. Dittenb.2 524 multi enumerantur r&v te naiSav xal x5>v ègtijfSuv uy&vsg in gymnasio habiti ad demonstrandum, quantum in singulis artibus profecissent. Ordinem ducunt agones musici: dvayvcoGsag, gaipaöiag, ipaXfiov, xi&agtGfiov, secuntur gymnici. Cf. sqq. aycovdptov fipcóvxcov et uvrifitov IC 43, al. „It probably means here a kind of college-examination or competition" adnotant editores. Agi videtur de gymnasio urbis Coae. Praemia distribuebantur discipulis: [(Jta]i>Ofiüi [&tï]dó[(>£]<»j' [7t]o;tg X êyovGiv, i £ aycoviug (i. e. irtïxrjSsg, de industria) nctguXÉXeinxai. dytovGO-stoo vójjlo? Corcyrae GD 3206, 15: anoGxuXaxo) a. nóXig xaxa xbv xov aywvo&éxov vó(iov inl xav xav xEyyix&v (SC. xiav 7iegl AióvvGov) {iIg9coSiv — 23 noiovvxm itavxa oi sxaGxaxig ag%ovxeg xa&wg o rov aycovo&éxov vófiog xaGGei. Cf. 1. 80 et 87. — Forma ccycovo&extfg legitur in Kaib. ep. 887, 2. aftovoig, dat. aetolicus, saepe occurrit in titulis Delphicis, velut GD 2611 (bis), 2887, alibi. Saepius etiam v. c. 2688, 5 diversi dativi componuntur, ut iv naGi xoïg aymvoig vel iv navxcGGi xoïg aycóvcGGi. aywvov xov aywva. AloXeig. H. et aymvog' avxl xov ayav . . . . oïïxwg MAxaïog b Kcofiixóg (fr. 121) noXXaxig i%grjGaxo. Quod sane in poeta Attico vix credibile, nisi forte peregrinum saepius ea forma utentem in scenam introduxisse putandus est. aYtóvaav? = ayovGag. Argivi GD 3317, 4. (aytóoavg?). Yid. NS. aycoaa dorice = ayovGa saepe TH. Cf. gé co Ga. a5, compendium pro aóeXcpóg, etc. in papyris Aeg. d8d" i]Sovr\. H. Doricum = aóova. d5avjjj.(ov ion. = afia&tfg. Her. VIII 64 x&v ig&v et Hom. Cf. aiêgig. dSavys = aua&rig ion. Her. II 49. V 90. IV 46. Soph. Phil. 816. Xen. Cyr. I, 43. aöaca' a's xógov ayovxa, naga xb u8r\v. H. Sophron, SCil. ab aöa — aSn], xógog. Cf. Eustath. ad Od. a, p. 1394, 36 et Thesaur. s. v. aSac/cpGV StSiaigsTov xai catóggrjtov. H. Suspicor anóg&Tjxov. dSaXé?' vyiég. H. Elei (?) = aflXaflég. Cf. A longum primitivum. d8aX"0óv = i^aXeicpELv, sxxoXanxciv? Legitur in tabula aenea Elidis (exarata post a. 336 a. C.). Jahrb. d. Arch. Inst. in Wien I 147 : al öê xig adeaXxahai (Sic) i(v) xa(v) GxaXav, mg ayaXfiatocpcógav êóvxa itaGirjv. Cf. SaXxov et SeXxovGd'ai Aesch. Suppl. 179. Ita Szanto, sed nescio an rectius Wilhelm p. 195—198, comparato cretico dsXxog = ccya&óg, (3eXx(/cav cett.), unde aflsXxovv — xaxovv. A pro B ut in SriXofiai = (SoXofiai. Quod si verum, delendum a, dittographema fortasse sequentis A. — H. 1. nuper recepit Michel n. 1334. dSafjtia (al. ccda/ii&vy xb adiKÜGxcog (sc. sine populi iudicio?) tpovsveiv. Kqrjxeg H. Semiticae originis ducebat Hamaker Misc. Phoen. 302. Vid. Thesaurum. aSajJLVSÏV xb cpiXsiv, Kal Oqvycg xov cpCXov k ö a ft v a XtyovGiv. Cf. Thes. S. V. d-Savs?' anqovór\xov H. Dorice aut aeolice. Cf. óijvog, adrjvrig, aSrjvla. d8api^ioL' slgrjvt]. H. Dorice. Cf. öfiqig, öaqig. dSavcit. Vid. ódaj;fis. d38a (?). Vid. act da. aSSaoov (ex a-dJ-avov). qóv. Aaxcovsg. H. Cf. dsvsiv. ^88s xa = stag ó' cév Cretenses. Vid. a g. döStJ' ficxQov xsxqaioiviKov oftxcog AqiGxocpavi\g. H. Poeta an grammaticus? Vid. KCtxaS i%iov. «FdSéa xhxiti,. Alcaei fr. 39, 3 — riSüci. Cf. 139, 3 aöêai. aöst (= ar/óeï)' aviaxai. H. Vid. aoêïas Bacchyl. XV 7. BI. Vid. Diaereses insolitiores. aSstjJLOV" acpoflov. H. Headlam in Cl. Rev. 1901, 98A cpaGfiax uêeifxa pro (jpcéöftara öeïfiaxa proponit Eur. El. 709. ffoscv iuxta aeCdscv Pindarus et Theocritus. Apud Pind. pro illo edi solet asïösiv cum synizesi. Vitiose fr. 39 vulgatur j;ö£ pro aas. Vid. üg w. — aösig ï%caV ÏGov xa fiaxr\v Xtyug Kal Xrjqcïg H. Gl. comic'a videtur, quo etiam pertinet frequens hic in comoedia attica usus participii ejjov. Quia aSiw ut Latine canere et cantare, de oraculis quoque et formulis magicis adhibebatur, hanc notionem facile induere potuit. Praeterea hoe et illa usurpari solebant de iisdem ad satietatem repetitis. d5s&0£* czK&d'aQxog. KvTtQLOL. H. = aösiGog a ÖEiGa, quod Suidas explicat vyqaGia Kal %ó:tqog. Cf. öeiGctXêog' xonqcóörig H. Vid. ösiGa. aSstpsv cöeiqsv H. Vid. A augmentum. aSsiacgóas Bacchyl. V 166. X 61 (BI.). dSsXzió? et dSsXwd (n = Qlg xcov rtQoGsmGsGrjfiotGfiévcov &8iaXriipi&v. Cf. p. 43, 32; 204, 17. aSiaa-cojJt/ïS, sine ostio. PPL 5 (a. 144 a. C.), p. 138, col. 15 extr. xal xa>v aXXwv aSiaGzó/iav, p. 143, col. 27 extr. xal xcöv firj o|og H. = att. rjóog. Vid. Athen. II 51 C. Infra yaóog (faóog)' ydka. 'dXXoi ö£og. H. aSog adverbialiter pro aórjv usurpatum esse creditur in tit. Thebano GD 714. Vid. s. v. xaoavxivov. aSosóva' Tjóovi]. H. Dorice. Vid. Kóu, aóog. aSoóacov uqsgxóv, Gvfxcpcovov H., qui supra dóóoiov o^oloyovfievov. — uóovGiaGafjievoi' óisló/A,cvoi (?), ó/ioAoyijöafitvot. Infinitivus aóovGidaaG&ut legitur in tit. Attico saec. a. C. IV extr. 2, 15 in EA a. 1884, p. 133. Cf. nom. propr. Hóovaiog CIA IV 1, 3 ylÓÓGlo[g £]Zjt£. aöpator ai&Qia. MaKEÓoveg. H. An aiógia? aSpaxtov* ïótov. H. A verbo öqdrxia»ai, „quod nemini alii tangere ius est." Cf. avsnacprig. aSpato^ Coll. BA 7, 36, Alexandro in Cnidiae fragmento 2 (Mein. IV p. 153) pro cutqaxcoi' Usener reddidit ccSqccxcov. a5p?J3tO£. Herod. IV 142 avÖQunoda aSqi/]Gxa fiaAtöra, i. e. mGxóxctxa. döpl" uvSqI. nafjiq)vki.oi. H. Cf. afiolsïg, adgijuv, %alad()ov. 'Aöpcdvsca lv 'EysaooL, agon. IGSI, 739, 15. 'ASptavtróv, Atheniensium mensis, altero p. C. saeculo substitutus pro Tlvuvotyiavi. Bisschoff. de fast. Gr. ant. p. 390. dSptjcóv = avSqav. Pamphyl. IA 505. Cf. ccdyï, dijict, ctkijog, Ijaxsiqav. dSpoypacpca? Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 165 nJA&tyia ës xo [aójoofypajgpiai' [t'x°]v R] i6%vóx[ri]xa. 'A5pójxto<; Hali mensis = Msxaysixvioóv. Bisschoif de F. G. A. p. 327 sq. aSpoa* nXoïa [iovó£vla. Kvkqiol. Xiyovxui dï xal ot sv ixqÓxqco CxvXot. SikeXoI ós uSqvu (cf. Ar. Byzant. p. 188 Nek.), lêyuvai xa fujXa, naqcc ós Axxixoïg ay.oóSova. Cf. Athen. III 83 A. AQiaxocpccvrjg ó' o yQufiftaxly.og sv ActKcoviKuïg yXuGGcug xcc KOKKVfirjXci cpriGi xovg Acmavug yiaXsïv ö % v [i aXa nsQGixu, a xivsg ctÓQva. — Yid. fiovó^vXog. dSpójjiouctov xu&ciqóv. H. Vox comica videtur, ut verbum óqvfiaxxsiv = öqv7xxsi.v obscoeno sensu adhibebant. Yid. Poll. V 93 et Hes. s. v. óqv^jlocGGslv. dSpÓ^axtOV céviv 8inaGxr\Qiov r) ucpvlctxxov, uxei%iGxov H. Gl. Attica? Permire BA p. 345 idem vocabulum explicatur cmovov Kal axakaincoQov. dSptojJtévov* r\v's,r\^svov. H. Doricum aut aeolicum aut ionicum. dSóö-poo? in paeane Delphico BCH 1894, p. 576, fr. B 16: iqvGta aöv&oovg {1/ivoiGiv avafiéknexai. aZop-OQ = fjóvfiog s. r;Svg, in Epicharmi, si genuinum, fragm. 165 (Ahr.) apud EM 420, 48: «,ua xs Xóywv unovGug aSvficov. dSovatca dorice = uóvvugIu (tj), quo tragici et Herodotus utuntur, = aSwajj.ia, Dinolochus, Epicharmi f., poeta apud BA 345, 27. dSóvscv = yd. Epicharmus fr. 82, 8 (Ahr.) xudvïovxsg. dSó? dorice et aeolice — Tjóvg. aSö)V dorice = arjóeóv. Yid. aóovig. "A8tt»vtac3["av ...] A6y.Xj]KiciGxav Zvqmv sodalitium. Symae inscr. IGI, III 6, 9. Cf. GD 4274: AótovitxGx&v AcpQOÓsiGiaGxav — AGnlccTtiaGxav. dStOVtOV xb izaau xoïg Aay.aGiv avhj&sv inifictGxrigcov (iuflaxr'ioiov ?), önsq vGzsüov naoa Asaftioig ivofiia&rj. H. "Aöam?. Vid. KÏQQig. aöcoocStxos et d8(oac8»«a a dóetp Sióórai PK II 304, 6 (16 a. C.) et 307, 7 (C. 14 a. C.). AE pro AI in Tanagrae titulis, ut Asa^avSag GD 860; AfiasóócoQog 884, 914 I, 10; Ajisivonkéiasg 902. — xas = xai 1133. Cf. Meister et Kretschmer GV. Compara OE — 01. «tF|sd-X](üt = üd'Xca in tit. Thessalico IA 328. dei. Vid. al. asïSsiv ion. = aösiv praeter Hom. et Hes. ubique Herodotus, item Herond. I 71; IX 10. Iuxta Iones utuntur üiöuv, ut Archil. 123. Anacr. 45, 2. Phoenix I 16. 212. Theogn. 243; Heraclitus 59 et 127 (êciGfia). Vid. Hoffm. III 324; cf. c/;s iuxta «£t avQecpofisi>oig. H. Gl. poëtica. asisa-oöv' ttjv ulcóviov ovaiav ij aióióxt]xci. H. Cf. Thes. Vid. xaxeGxo vv. asiCqjot &sol. Pap. Leid. G, 11. otewtety. Herond. I 73. 115. 160 = ««(e)»*. Adi. aUr,g et adv. alxiag ap. Aeschylum. Vid. aixsia. aeixtvaxos forma pseudo-dorica pro asMÏvrjxog apud Philolaum Stob. Ecl. ph. I 20, 2. astvöW'CKC" 'óvofiu naga MiXriGÏoig. H. Sed ita vocabantur idivitesi 1mv*\rv>oi et è'firtoqoi. Vid. IA 375 et Plut. Qu. Graec., Mor. p. 298 c. De compositione cf. Valck. in Thesauro I p. 733 B sqq. aeiXöjV (?)' (pilrfiov, xoïg (3QScpeGi, Aaxaveg. H. aecpaxo?' r\ 'eXucpog nuqci Kq^gIv. Suid. s. v. aêtpsiv (af.) iuxta a'ipeiv (fugjsiv) ap. Herodotum, Hippocratem, alios. Hoffm. III p. 322 sq. Formae In&Qei (3 p. s. coni.) et inccQug iam leguntur in tit. ionico saec. a. C. III, n. 145, 2. 9 ap. Bechtel. Cf. kjejcv Semonid. fr. 7, 69 et ccQ&etg Anacreont. fr. 19, 4. Cf. agyóg. astajj.a = aGfia Her. II 79. dstacü Sapph. 11, 3 coniunctivus aoristi esse potest. Vid. Söeiv et aGoó. Aor. med. citlGaG&ui pro aelGai PK (I) XLVII, 43 saec. p. C. II: <Ï£Üó ftot 'sqx*0 &&GGOV Ènsiyoficic. aSLGaGd-ai | deGfiovg &eGneGi,ovg vvxxL ó' i'vi dvopsQfj. asxa^aa. Vid. fsxaGa. déxtov pro ólxw CIA I 61, 34 (e lege Draconis) a. 400 a. C. Meisterh.2 p. 57. aéXcoi' ol aösXcpug ywctiKctg sG^riKOTsg. H. Glossa Tanagraea videtur, coll. ai'Xiot' GvyyctfijiQOt. H. Vid. AE — AI. déXco?, quo iuxta doricum a\iog utuntur tragici, Pind., Bacchyl., Theocr., vix est forma sincera, sed derivata ab epico fyhog. Cf. apéXiog. De Pindaro nunc vid. O. Schneiderum in prolegg. II p. 15 sq. asXXo8pó|J.a; Bacchyl. V 39. Cf. 46. BI. asXoV aoAov. Kqt)xsg. H. Cf. a co g. asXistelv ionice = avelniGxsïv Her. VII 168; Hes. usXnsovxeg (sic). Cf. Hom. H 310. aspfvjxó's^' aqyoL, avcMcivófAfSvoi. H. Gl. dialectica. aspijtov" a/iêxQrjxov, nokv, ccsQ&Ssg. H. Gl. dialectica vel poëtica asgiov. Cf. 7toA.£ft»jtos, xaiprjiog, al. dspósv* fiélav, [ia&v, ftéya. H. Cf. Hom. rjSQÓsig. dspoxéXaSoi' nixvoKccfinxcii. H. Gl. poëtica. aspoyoizyzoz = &iQÓ. H. Gl. poëtica. olsatg* nóvog, /3A.céj3t/. H. Fortasse excogitatum a grammaticis ad expli- candum aeGi-cpQcov = (5i.cnpicpQcov. Cf. tarnen afflaw. d(fF)stsa* ra tra avxa> exei yevvcófieva. H. Infra idem avexrj' xov avxoexrj. Vox aeolice scribenda avéxea. a(tF)éxixa.' cpXó'E,. H. Aeolice = &vxpr\. Cf. Hoffm. II 529. aszoz. Rufus Ephesius de nom. partium corp. p. 162 Daremb.: gvyeg. H. Cf. BA 348. 1360. EM. a£so. IGI, III 1052 Fgivvoig) xQflaT°S n&aL '4&0ttjstov* 'aniozov. SweXoi. H. maxbv coni. Kaibel. Vid. sq. voc. d£stó(i)* g&, i^eXéyxco H. Delph. GD 2034, 17: ei Se xi x« cc £ e x todéavx i negl Neonaxgav (manumissorem) nenovrjgeviiévai 5) xcöv Neonaxgag inagxóvxnv xi kxi. Cf. 1809, 9: ei Se xi voGcpi^aivxo Kcoiukov i) 'Imvlg teöv Mbgaiov Kal è £e X e y x&e i r) G a v. Cf. Baunack, Stud. I 248. = «fotv. Alcaeus 39, 8 Stigiog && ex Hes. Opp. 585. 'A£óat,o: 0-eoi Epidauri, quorum feriae celebratae videntur mense A£oGia. Vid. tit. Epidauri EA 1899, p. 25 sq., n. 12. Ex his deis fuisse videntur Damia et Auxesia, cui 6 iegevg xov MaXedxa AnóXXavog Kal &eG>v Mtoolwv hoe titulo dedicat donarium. Cf. s. v. Mvia. De 'atrigia, Cereris nomine, cf. Thes. s. v. I p. 783. d£(OX£S" ai £rjgal ix xrjg &ecogiag H. Vox comica? aijSsiav noieïv ngóg xiva PL p. 317, n. 48, 8 (a. 153 a. C.). negl tov czv&gcctnov xov Ttgóg Ge xtjv arjdeiav nenonjxoxog. óbjSwv ügurate poema. Vid. s. v. £cóeiv. «foyTjttOV. Vid. avSgófirjxov. (XKjpsv — {jeigev, ygev. Therae inscr. metr. in magno lapide nigro GD 4375: EvfiaGxog fi£ aygev ano 6 Kgixo^ovXov. Cf. s. V. uwe?- k é

v aGxvarjSeicov, ubi vid. Kumanides; Rev. Arch. 1864 II p. 470. 472; IGI, I 35. 161. Etiam Athenis erant auxHgiaöxaL, eranistarum sodalitium colentium'^Mjuv amrcigav, institutum archonte Diodoro, Socratis f. Aphidnaeo (ante a. 62 a. C.). Vid. tit. EA 1893, 49 sqq. Cf. agxe païGxai, égfiaïGxa i, Ga/io&guxi aGx ai. d0'OivttTtJsc.v = a&avuxov eavxov vofiifeiv Her. IV 93. 94. V 4. 'Afrdvia = A&rjvaïa, festum et agon Rhegii. GD 4258, 3 iv xm ayavi xoïg ngmioig A&avioig. dO-apc?sr aSixeï, ngonv\Xax%ei H. Cf. Hom. d&eg&iv, vilipendere. Gl. dorica. Vid. A breve. dd-apioi' al iuf] Sianenag9(ev)evfiévai. xiveg Se pr) SeSepévoi igdga 'Cf. BA 352, 32) H. Cf. adapijs' acpdogog ènl yvvaixog xx'e. id. Non expedio reliqua. dO-sXpd^stV óirj&sïv et dö-sXpciV ïlxeiv (?). H. Cf. u&éXöei ar Sir\9sLxca H. Yid. B pro d. d3-éXojJt.vos (?). Vid. axélev fivov. d9,8jJLl30O3a (-fiovGa?)4 aKoXaGxaivovGa. H. Cf. a&a(i/hjs, adafifiCa. Propter dégaog, xqstos, sim. aeolicum crediderim, sed ita requiritur a&ê^ifSeiGa. d^sjJitXcoj" ccx QoGcpotXrjg, tyevGx/jg. H. Fort. boeoticum = ct&e/isi'hog (Cf. &e/i£Üiov), = d&e/tijhos. Cf. a& s firjXov — fyovGuiv) oiöe êe/iéhov. dd-ezla, = drtisn'a, perfidia (saepe ap. Polybium) in tit. saec. a. C. I Chersonesi dorice scripta ap. Michel 338 (Dittenb.2 326), 16: TCQV Ós JZxV'd'céV XCCV £(JLCpVtOV CiVZOÏq Cid'SÖLCiV tncpuvr] X(XTCl6TCi6CCVZCöV. «{►ststcjO-ac pro a&extïv, vilipendere. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boer p. 180, 5 (IV 14, 9) xovg Gvfijiaiovg cc&exov/isvog xaxaycoQog rjv. (dO-O-dvaxog aeolice pro «tfavaToj scribendum esse Sapph. I 1, 14. Alc. 80 cum Fixio putat Hoffm. II 269 sq., quia stirps &av sit d u h a n et duplex # occurrat in titulis Naucraticis. Meliora docuit Schulze Quaest. Ep. 142). dthspaoexvj?.(?). Yid. &£QGoeitrjg. 'AO-^vata etc. Vid. A&ava. dfl-ïjpa = udaQr\ (Att.) Hellanicus et Sophro sec. BA 331, 21. — Hes. a # r) q cc (sic)" dia tcvq&v Kal yakaxxog r/iprjfiévov huq Alyvnxioig. Legitur in PL p. 335, n. 55, 1. 19. — Cf. a&rjg, a&rjgrjXoiyóg. rid-ifiy ionicum yoc. in inscr. Mitth. XVII 145. Cf. dd-iytfg. dd-txtos slg Kv9r\gLt\v Gcpq-t\yig castus iuvenis dicitur Herond. I 55. dftXvytsósw = elvai IGSI, 1043. dfl-Xov. Inscr. Ionicae; Archiloch. 104; Herond. I 151; Theogn. 971. 994. 104; Hippocr. I 59, 9 (Kuhl.); nsvxa&^sïv et itEvxa&lsvav Xenophan. 2, 2. 16. Sed Herodoti codd. constanter as&log, as&lov, asiïl sïv, ae&Xsveiv, nsvxas&Xov, ae&Xoqooqoi, Mimnerm. 11, 3; Tyrt. 12, 13; Xenophan. 2, 5 as&kov-, 2, 21 («OvUwoi/. Hoffm. III 322. Cf. Hnav. Apud Pindarum constanter scribitur ae&Xov cum derivatis (saepe tamen admissa synizesi). Vid. Rumpelii lexicon. Ita quoque Bacchylides VIII 8. VII 54. IX 19. XII 168 BI. dd-[xovdjeiv* tö dg Sfjfiov acpixvHO&ca rijg Xzuy.fjg. H. Gl. vix sana. Comicus aliquis, ni fallor, scripserat A&fióvat? iév(ai) 'Ad-óp, mensis Aegyptius = Maced. AiSvaïog, dictus etiam Néog SepaGxóg, 28 Oct. — 26 Nov. ad-oöKiQ = afl-cöos. Thessal. GD 1332, 42 sq. Cf. OT pro &■ dO-pecv c. acc. circumspicere, providere, quaerere. Herond. VI 33 ezeQrjv cpïkrjv a&QsnB). Tit. Rhodius saec. a. c. IV, Del. 176 extr. Kal a&QEixa) xa leqa xa Kajiigécov. dt^piyjJ.ata' dwqa nefinófisva naga xav Gvyytv&v xaïg yafiovfiévaig naga AeGfiïoig. H. Proprie signiflcari videntur, „quae observantiae causa donantur." otO"pt£stv" Qiyovv. Kvngioi. Cf. Hoffm. I 107. ttd-pÓOV noXv, cmsquiov. Adxcoveg. H. aftopat? Bacchyl. XII 93 (BI.). Cf. advguv, a&vg/ia. dO-cóijxos* ijut'coTos = d&aog. H. Gl. aequo iure Dorensibus, Aeolen- sibus, Ionibus tribuatur ducta a. v. &coeïv, nato e subst. &arj. d3,(óft£D"0£ = afisCkiKrog in paeane Delphico BCH 1894, 547, 8. a.d-(üprjX.zo<;, non ebrius, ionice = vt']cpa>v Hippocr. Cf. dra^K^cts- ccxQo&cüQot%, alia. AI pro E. Yid. E pro AI. AI boeotice conversum in H. Yid. Meister I p. 238. Contra aeolice in quibusdam H fit AI, v. c. ca'fuflaW. Vid. Hoffm. II 420 sq. ai pro el primitus Aeoles, postea etiam Dores dicebant sec. Baunackium Stud. p. 74. Tempore saltem antiquo admodum. Pindarus solo a uti solet, quare suspecta mihi lectio P. IV 78 &ivog air cov aoróg, Bacchylides more Homerico utroque. In TH al XV vicibus occurrit, semel el, in LG al vicibus CL, sed y — el XIII. Her. I 27 epice al yctQ tovro 9eot nonqGeiccv. aï (dt) Aeoles et Thessali = dei. Cf. Hoffm. II 378. In compositione airtcLQ&evog Sapph. 96 et dia hol (Att.) Poll. VI 34 et CIG 189. Boeoticum est rjï = ahi. GD 429, 6. 430 b, vel rje, ut GD 430, Thessalicum etiam atv GD 361 B 13. In Therae tit. antiquissimo IGI, III 550 est alr\. De lonico aki vid. Hoffm. III 526 sq., de Attico Meisterh.2 24 sq. Digammatum nat al fel legitur in inscr. Loer. Oz. IA 321, 4., item Cypr. Edalii 135, 31 Hoffm. Pindarus quattuor formas usurpat a'iei, del, alév, aié, Bacchylides duas ahi, alév. Forma alév ex epica, ut videtur, dialecto. Apud Aristophanem Lys. 1266 in laconico carmine alég. Cf. Bion. XL. 1. Praeterea vid. Thes. s. v. aca. Vid. al Ga. aca' yfj. Mayvrptav BA 1096. Si vere, ut epici. aldxcl* kvU% et H. Barbarum sonant hae glossae, quae sumi potuerunt ex Hipponacte. atavijs, molestus, miser, apud Archilochum, Pindarum, tragicos. «tavij? = dldiog fortasse est creticae originis. Vid. d i a v ö jj g et alrjvrig. aï^exos (sic)" detóg. IJegyaioi. H. = alfezóg. Vid. aerog. aifiavq. Vid. alam£. aiftidas' alyag. dcogieïg. H: [Aifaiov néXuyog Dores pro Alyeïov. EM 28, 38]. Sed egregie fallitur.] nXy-aXiz-fjc,, magistratus quidam in Aegypto. PB 12, 23, 24. ad.*(WOt.'MVZ (sc- ÖQaxpdg) Arg. GD 3286 passim. Cf. aXe^avègei-avg ibidem. Vid. ANZ. ttiytVO£ = aïyeiog'. SeQfiara al'yiva PK II 236, 6, C. a. 346 p. C. aerog vno MaxeSóvcov. EM 28, 18. Cf. aQyionovg et Ghatzidaki in Adrivs XI 2, 147. Bacchus in Boeotia. Paus. IX 8, 1. A Iyo)t3c£. Vid. % ih ais Tijg. Schol. Hom. 77 4. — o't de (explicabant) rijg nr/öèv ipvovGtjg Kar Hqyiiovq. Addit Hes. xaï héa vno 0ovq(cov, sed confusutn cum aiyvlLg. Cf. Hes. s. v. et EM 28, 23]. A'iflpa, BcXaiytpiijs, AifZpóeaaa (Her. I 149) per vocalem scribenda. Vid. Hoffm. III 380. aiy'ka.za.q Apollinis cognomen Anaphae GD 3430 sq., Therae GD 4756. In tit. Therae saec. VI aut V a. C. AlyXaxa (gen.) nude legitur. aiyoXÊS* ^vyo H. Supplevi. Cf. alyllity. vóoov xaxaGxaGig ovxcog èléx&V ^no 'h&vcov. H. Ita correxi codicis lectionem aly v nx i a g yt. Év o g jcataoraöig' ovxcog kzs. Qui morbus signiflcetur ignoro, fortasse quaedam ocp&u\fiia6ig, qua plurimum et olim Aegyptii laborabant et hodie laborant. nioccaixog. Chii inscr. med saec. a. C. IV ap. Michel 1359, 30: 'EySidofisv trjv yf/v xrjv Klvxidlav xrjv 7i[axQcói]riv aidaGfiov aiixrjv Kal xa i%ó(i£v[a xfji v?j]t navxa. Permira forma pro aöao^og, cui Hoffm. III 423 comparat Hom. &lSr\\og. Credas idem valere quod aeL8aG^.og, ut «t'öiTog, uïnuQ&ei'os, modo sententia permittat. acSdv^g?" diaxglfioov. Tuqcivxïvoi. H. Conieci adq av7] g, quod etiam proponi video a Kaibelio. dt'5^s = xvcplóg. Epidaur. GD 3339. dcöpiyfoy ion. — apaiïia, ttvsm.6xr\(ioGvvr\. Her. VI 69. Cf. ai'ÖQig. aï'do) = asiSco, ad co Boeoti. GD 479. Cf. Hes. atdav llywv. dt8(óvca* davaGifia. H. Cf. Hidavevg. al'8(os = ulöovg aeolice. Alcaei fr. 21. atSföaaa (?)' xijg avlijg xa X£i%ia. H. Cf. ai'&ovGa. a'té, alsi, atév, alég. Vid. asC. ale£vaog = att. asivcog. Her. I 93, reponendum pro aeolico aévvaog s. aévaog I 145 et Heraclit. III. Vid. Hoffm. III 582. Legitur alêvaog in Panticapaei tit. metr. saec. I a. C., Kaib. ep. 250, 4 ino GxaXai xQvnxexui ahvaai. Cf. Hom. v. 109. Eandem formam Pindaro O. XIV 11. P. I 5. N. XI 8. fr. 119 reddidit O. Schroeder in editione sua. d'fëtv. Vid. aioiGa. aistalo£, aietóc. Vid. Meisterh.'2 25 et acxóg. ed£aev svxgacpèg (3laGxrjfia. H. Dorice aut aeolice. Cf. u%r\ug Athen. IV 183 5. alfaóv xrjv fiéorjv cÓQav (= fikixlav) H. Forma dorica aut aeolica Homerici ai£r\óg. afyvés (Archilochi fr. 38)' aicaviov, (UafiEoóv. H. = alavrjg. Cf. Kaibel ad Soph. El. 153 sq. atycég, forma parum credibilis pro akxóg invitante, non postulante, metro in Pindaro P. IV 4 ex Aldina reposuit Boeckh., sed cf. O. Schroeder in editione ad h. 1. a'cd-stv ep., ion., trag. = xutuv. — aï&Etai.- xahxai. A^Qaximxcóv BA 1095. aid'spz'/jzó^' iv&v/irjtóv. Kgfixig. H. Gl. male sana, ut vel arguit series litterarum, quae postulat aixuQxr\xóv, quod aeque obscurum est. Non expedio. aifl-ijcjaopcxty voc. incognitum bis occurrit PK (I) CXXV, 1 et 18 (saec p. C. IV). xwhg xa rijg a-uiijg te/j;ek. EixtXol ds xr\v avXsiov dvQctv, KvitQioi Sh nciGrdöa afiq>l&vQov. Schol, ad Hom. SI 323. Cf. aiö&GGa. aïO-oYl"*- Philodemus de rhet. p. 267, 7 ed. Sudh. ^ó' ai'&vyfia T(XQQ (Xt{)")3!3£tV, al'dvy/xa, diai&vGGuv, xctxaidvGGeiv, n lurav xte. et ap. Hes. est alxXog' ioniqiog <öoQnog?> nisi potius cum Kustero haec gl. corrupta habenda est ex ösLsXog. Inde idem habet avaïxXsia' aöemva. Cf. eixXov et enaixXov, sed ad priorem formam alludunt apud eundem lx va, Ixvtiav. rv.v.'/'kó. (sic lego pro aïxoXa)' aio%Qa. H. Gl. Laconica? ttijt/OÓVtt* aiGyyvr\. Aaxavsg. H. De KX = 2X cf. ix%a qio v, de o v = v infra. odXa. (ex aXja, alia)* Kvkqloi. EM 34, 10. Legitur in Edalii titulo ap. Hoffm. I, 135 A, 14: avev xcó(v) xaGiyvrjxmv xav aïXcov. Cf. alXóxQia in tit. Olympico GD. 1154, 2 et aiXóxgonog EM 35, 3 et H. aiXed^c. = aiQt&y Cretenses LG II 21, ivuiXt&ivxtg II 32. Of. Pamphyl. I A 505 ivhuyXtiaftm = ivaiqtla&m (vid. supra k y A. i o # w) et avaiXrj&ai (s. -rj & & a i) = avaiQeiG&ui LG V 24. VII 10. X 44. XI 34. aJXtvov pgécpos = oixtqóv Kaib. ep. 694, 2. Vid. lexica. Mire in re laeta usurpat Euripides Herc. 348, cf. Athen. p. 619 C. al'kQopazpiwizoQ (êL mscr.) &eóg pap. mag. Par. 2391, 4. 13. a.ÏKoopoza?os PL p. 379, n. 66 extr. aet. Ptolem., aut ineuntis aet. Rom. 1. 25: Smfupelg alXovQoxacpoi, felium sepultores. aijxaxoopta (ex -xopJ-ta) voc. Boeoticum ap. Pindarum O. I 93, /a,s&' al'fiaxog yivó fievog ivayiGfióg Schol. Cf. Plut. Arist. 21 et Bacchyl. VI 5, ubi recte supplent Desrousseaux et Iurenka. at[xaXca (J)' alXavxLa. H. IC 37, 53 alfiaxLov ifeXog tQi-xcóhog, ubi cftur hymn. Hom. in Merc. 121 sqq. — al^axiov gari species est Geopon. XX 46, 6, alpaxLa = fwjiós pélag Laconum ap. Polluc. VI 57. Cf. Suid. et Phot., quod est qui iure Hesychio reddendum putet. Cf- Thes. s. hoe v. et alpctxela. at(j.atopav"(ov olim correxi pro aQfiaxoQaxtcov in pap. mag. Par. bibl. nat. 2210, ubi Wessely edidit: eni Se agjiaxogaxxav etu&vs fiovoGxoqSov xal orpeiog yrjQag. ac{Aaxavaf alpa&i. H. Correxi pro alfiaxavai. Dobree lenius, sed vix recte al iia%avuL• al afia^ai. AIMI. Verba quaedam in at» aeolice desinunt in aifii, ut öhpaifii, alia. Vid. Hoffm. II 572 sqq. Cf. MI. aijjiovo?. Vid. seq. voc. atjxtaérov aeolice = rjfiiGecov. Mityl. GD I, 213. Cf. EM. 452, 37: AloXelg ro 'HeLoSog xal rjfiLovog AioLoSog xal alfilovog XeyovGtv. Cf. Hoffm. II 325. 420. — Phocensium est rj/iiGov = rifinsv. GD 1523, 17 sq. 1532 c, 7. 8. 1545 16. 1553 a, 14 al. inl x&i 7jfiLaai ibid. b, 13, rjfiiGnv Rhod. Del. 181, 21, Yi^iggov Arg. GD. 3325, 15. 17. 19, Calched. GD 3025, 19. 20, Astypal. BCH 1892, 138, 12, Delph. GD 1791, 9. Cf. inscr. Delph. saec. a. C. V BCH 1895 c, 12, Cret. saec. IV Michel. n. 440, 7; rjfivav Megar. LP 25 a, Thessal. 1217 B, Halicarn. 214 Becht. (Hoffm. III 293). Cf. CIA II 17. BCH II 437. — De sermone communi vid. Schweizerum, Gr. inscr. Pergam. p. 90. rxïjj.v^a'oc trisyllabum = aLpvrjGxog s. aeLfivqaxog in tit. metr. vitio- sissimo IGSI, 1734. 2. aiixoxóziq. Hecatae epitheton in pap. mag. bibl. nat. Par. Wess. 1. 2864. Cf. iQvGoGavSaKaifjLonotii&ovLa. AIN pro AN terminatio 3 p. pl. aor. I ap. Thessalos. Cf. ave&eixaiv, èx a£a iv. atv. Vid. at Atve(i)atai, Atviatai in titulis atticis. Vid. XaXxeiüxai. atvstv et comp. Vid. ènaivfjGai. atvstv. Verborum in aivco aoristi dorice et aeolice terminantur in «va, ionice in yva. atvsnixoopoQ' ènl xaxa> ^ori&av H. Gl. epica vel elegiaca. Cf. aivonagig, aivókEKXQog, al. Similem originem habet gl. atVSta v(s)tx(e)t0vta' xov xa inuivov 'u£,ia . H. atvvy ionice = 'énaivog. Her. III 74. YJII 112. IX 16: ev aivrj eivai lisylery. Sed idem VII 107 tog aïvov (icyakov. Vid. aivog. aiv-vj-ö'csxos' oüx svXixavevxog. H. Gl. poëtica. Vid. &eaGaG&ai. atviyfxt (aeolice = aivéa sec. Greg. Cor. D. A. 63, cf. p. 664; Eustath. 1432, 31; 1900, 8) Hesiod. Opp. 680. atvÉapxo? summus Aenianam magistratas in Hypatiae titulo GD 1431 b, 15 (cf. a, 6). Verbum alviuQietv 1432 a (cf. b, 2). Cf. aaiaQxrjg, ê X l a ö a q XV Sj

M&ov rjQKa Kal ntnQuKa eig xo eqovv fioi ftêgog, ubi editor eqovv interpretatur afyovv dictum pro aiQovfisvov, quod parum credibile. Portasse vocabulum male lectum aut scriptum est pro eü&óv, — fyov. PB 315, 12 (aet. Byz.) est a iQrjGaG&ai = ÉlÉG&ai. — 'EXÉG&ai pro Xafisïv dicit Theophylactus Simocatta Hist. ed. de Boer p. 219, 18. 225, 2. alibi, sXsïv p. 237, 21 et al. alrjzzic, = ttqsafieïa bis in tit. Epidauri a. 66—68 a. C. Vid. Kabbadias, Fouilles d'Epidaure 206, 6 et 13, sed = evvoia ibid. 207, 19, ut in inscr. Delph. saec. a. C III, BCH XX p. 478, 14: svecpaviGe xav aÏQSGiv, av e%si Txoxi xe xo ieqov Kal xav nóliv. atpst££scv, sibi eligere, i. e. adoptare. Kaibeli ep. 253, 9 (Panticapaei IRB II p. 151 sq.): aiQExiGag Se naxr\Q GxoQyai qjvGiv ènQoxÉQrjGsv. A tp^htxxos = AiQrjGimtog Lacon. Del. 20, 1. Vid. S. acpoXoyscv, lolio (temulento) purgare frumentum. Lycosurae tit. ap. Dittenb.2 939, 15: oXaïg a[lQ]oXoyr)(jiivaig, quod explevit Leonardus, coll. Theophr. H. P. VIII A GÏxog xa9,apo£ aiQ&v et SÉvÖQa KaqnoXoyovfievu eodem de c. pl. I 15, 1. aVc, terminatio aeolica participii et acc. plur. nominum in « et «s. Yid. Hoffm. II p. 414 sq. Apud Pindarum <* ubi stirpem ipsam attingat retineri velut «fig, §&g, observat O. Schroeder Proll. Pind. II p. 38 (84). De natg = na? vid. Hoffm. 1. 1. p. 553. aba. Hegesander in commentariis ap. Athen. VIII p. 365 d: 'Ayyeioi rriv Gvfifiolriv xrjv eig xa OvpnÓGia vno xav naqóvrav dao]fin vaoïoi. Apud Thessalos reperiuntur tantummodo öTg et aig, sed Aeoles, excepto articulo, constanter dativos terminationibus 51ai et aïai distinguimt ab accusativis in 5Tg et STg. Similiter epici_et Ionesjiabent oioi et ïjöt. De atticis terminationibus oioi, oig, aai (aai), ijst (yat), aig consulatur Meisterhans2 p. 94 sq. et 98 sq. alaijjivatas (cf. TivöuqiSccv) et cognata vocabula pro alovfivrixyg propria sunt Megaris eiusque civitatis coloniis, excepta tamen Chersoneso, ubi apparet Tin TtQoaiavfivévxsg. Vid. Bechtel ad GD 3016, 1. Praeter hunc Megarensem titulum cf. Selinuntium 3045, a. 5, Calchedonicum 3053, 1 alaifivav, 3052 a, 10 («^oat]aifiva&svxa, ib. 13 7tQoaiai^vdat]i, Selymbrianum 3068, 47. Insci. Calchedonia 3053, 1: xo(ö' 'elaiov aiai^vciv pjva Tloxa^iov, ubi secuntur X nomina, unde X menstruos aesymnetas fuisse apparet, pugnat cum tit. 3054, 9, ubi VIII tantum nomina sunt. Quoniam vero forma nohaxr]g priorem titulum antiquiorem esse prodit, in quo est jtoiUijtijg, postea numerum imminutum esse discimus. Apud Callactianos GD 3088, 35 eodem menstruo munere fungebantur TtQÓpovXoi. — Teste Paus. VII 21, 6 in Achaia colebatur Bacchus aiav fivaxag. ^ ccla< CJJLtO> IXOtXCOV' öanavrjfidrav. H. Gl. ionica = avaiGi/icofiaxcov. Coil. Dind. AiaioSo?. Vid. atpiasuv. atcsjxa pro afcrwfta, excidium. Anthol. app. Par. Did. III 181, 1. a(,F)K30S = aviGog Pindarus I. VII 43. a(eF)tatoöv verbum ion., ep., trag. = ucpcivt&iv. In prosa Plato Prot. 321 A et ataxcoQ Legg. VIII 845 A. aizapttjtór Vid. al&e$ xt]xóv. dftag Thessalice = o cqó>fievog, ta naióixa. Theocr. XII 12 sq. o fièv ïanviXo g gpawj f wfivxXaïa^av, | xov S' sxeqov nciXiv, a>g xsv 6 QsGGaXog eïnoi, atrav. — Yocativum ai xa habet Alcaeus 41, 2. Descendit ab ateiv, non ab aijfu, ut putabat grammaticus EM 43, 31: o sicnvêmv xov l'QCoxa x <3 ipaGxy S&ev xal £ l G n v rjX a g (sic) xaXovGi êyavTag naga Auxcogiv. Cf. Callimachi fr. 169 Ern. — Gretenses amatores cpiXrjxoQag appellabant, amasios xXeixovg, q. v. altscv, poscere testimonium. PL p. 241, n. 20 (aet. Byz.), 1. 43 flaQxvga—alrrj&sig xx£., ut n. 21, 1. 28. Cf. lp ra tav. aii:cójjL£VOS = uhovfievog. Theocr. XIV 63. Cf. ET = EO. alt^jjisO-a aeolice = ahov/A.s&a Theocr. XXVIII 5; ai'tijjj.c = alxtb Pind. ap. Athen. V 191 F. Vid. MI. atxcdjj.svos aeolice = «moSftsi'og Alcaei fr. 50, 5. Vid. Ml. actvtjstv verbum Siculum? Vid. BA 375, 14 s. v. Alxvaïov uvq. (dyvrfiiQ. Vid. Sig. aï'/spov: iv tra uIiiqco afinélav inscr. Mytilenaea ap. Hofifm. n. 90. Cf. Meister „Studia Nicolaitana" p. 3 sq. rj?iy\).r/. i vulgo aiyjxrif Xóy^)]. AioXtcov BA 1095. (d'/jxoyopQc, = doQvcpÓQog Her. I 103, 215. VII 40. 41. 55. 103. aXtya.' ta%éco?. (deGGaXiöv BA 1095. Sappho I 13. a'fcov aeolice et dorice = rjïav, rj' Aa xïjv xdfirjXov. dxau.avTopóa<; Mcpeóg. Bacchyl. V 180. axajJ-xtov genus certaminis. CIA II 444—446. 966. 968—970. 1306. Hes. &*up«rot SQÓ(10L (ex Hippocr. I p. 663 Kühn pro <*x«pnróÖQOfioiy 01 si&eïg xaï anXoï, xafinuoi Si oig aneSiSsiy.ro xa(i.7trj, r\v nsQiédeov. Cf. Schol. Ar. Pac. 170. Zenob. IY 41. — Hinc mors ccxufintog rpijSos dicitur in Kaib. ep. 193, 4, saec. a. C. II: acogog ug iiwfinrov <&xÓMv> rgifSov. — Cf. Thesaurus I p. 1148. omavfra, non èxdvöri, atticum. Meisterh.2 93; ionicum êcxav&r,. ót/.wvö'éa^ Svo fcoacpvTovGctg PK II 162, 2. ttxw.vO'0^ ::= cckuv&c(, ornamentum architectonicuin. IE 241. dxaxr;Xs6to)S, sincere. Theoph. Sim. Hist. III 16, 6 p. 144, 6. ed de Boor. Prequens est adiectivum. ètxapa- ra oxêkr,. KQr,teg. H. EM 45, 16. Yix graecae originis. |axap]8toc. Vid. AiSSsot. axapr;?. Philodem. de rhet. p. 305, 3 ed. Sudh. naQ ««pi, paene, ut [Plat] Axioch. 366 c. axatapoXstv, nonsolveredebitum. Delph. GD 1804: xarsvsyxa™ Se AyQoSiaici rov Ïquvov rov Bqo[ilov, oS èyyvsvn IaraSag (manumissor) M axaxa^okiovGu /ifjSc xaTcc^kdnrovea 'IuraSav. Vid. axazavvróa^oo? PO 140, 5 (a. 550): xaï dóxvag xaï «xaT«- yvtóörcog = avemkrinrug. Cf. ax a r u cp Q o v rjr co g. Axatazóvatos. Philolaus ap. Stob. Ecl. Ph. X 20, 2. Vid. nov&v. _ OMazaad-opOZ, salvus, sospes: &xarcccp&ÓQOvg navrag rovg tv rfji vróoai Siarrj^aag tv cï^vrji. Inscr. Letae, oppidi Macedoniae, a. 118 a. C. ap. Dittenb.2 318, 33. Contra acp&oQog et dSiacpQ-oQog incorruptus (pretio) significare solent. Axazag xal NixavSQog. Utraque traditio vera esse potest. «xócjuXa* ilaxiora. H. In formula negativa, ut arbitror, oud' ccxÓGxda, ut ovó' a%vri, ov$i azQi^ihxïy^, aliisque multis. dxoÓSlV. Vid. axrjxovxct, uxovxcc. — Cf. axevsiv. axdoxa. Vid. axrjxovxa. axoopo = &*vQoi. Boeot. GD 488, 88. Vid. OT et T. axoóaavtsv = axovGavxeg Cret. BCH VI 35. Del. 132, 7. Cf. iyygé- cpovxev, insX&iovxsv et vid. EN. axoóato? = axovGiog, ex ahsxovaiog. Meisterh.2 66. obtpapog pseudodorice = 'uxQ^og. Theocr. VIII 93. Vid. &$«. axpaios Iovis cognomen apud Magnetes ad sin. Pagasaeum. Dittenb.2 790, 71. Vid. uxQctlu, s. V. axpéa. dxpaiAÓXa. Vid. iQaö a fivka. dxprxai-q. Ignoti poetae lyrici fr. vs. 9. (vid. s. v. cIqxoi): y.Qoxéoi d' oóóvxag, ag [xv]cov inl Gxó/ia | xei'fisvog axgaGLtji (Cum scholio ax[<)a]rT)g [üv] | axQov naga ^rjyfiLVcc xuftcérraff ó^uo-D. axpait^saa-at. Sophron fr. 34 (Ahr.) ös tcqco cpvlkoig Qdfivov axyaxi- gó/ie&a. Vid. lexica. axpr/s/\ow certa Heckeri emendatio pro kxquioXov Theocr. XXIV 60. axpéa' naïg MaxsSóveg. 'Axqlct rj A9r\v& xal -r\ MtpQOÖlzrj. H. Rectius 'AxQctiu EM 52, 17. Cf. uxQaiog. axpsa, zk = uxqulci, extremitates (corporis), permira et suspecta lectio passim obvia apud Hippocratem et seriores medicos. Vid. Thesaur. I p. 1289 sq. dxpszxépios =S cMQÉGKSQog. Anth. Gr. Did. vol. III p. 592, II n. 242 b, VS. 6 aOxriQ yaQ ysvófiijv &eïog axQ£G7tê(>iog. f/.XpYjZOTZ&ZYj^, iuxta axQr)xoitóxr]g, axQrjxonoGlt], yaXaxxorcóxrjg, Her. VI 84. Cf. infra vdgonéx r\g et cdfiaxo7za>xr)g ap. Aristophanem. 'Axpr^uïsc, boeotice = 'AxQuicpirig. Michel IV 1110. 1111. axptav (= aioiav) significat yuxviav apud Cretenses, ductum ab &xQiog, quod factum ex &%(>ig, ut lêxQiog ex Xé^Qig. Inscr. Gortynia in Mus. Ital. II p. 593 sqq. B II (cf. EA 1890, 187): &i uxolul axtQct ya 7to(>xl xa fioXió/xeva (== ra a/igjcG^rjxovfisva). axpid-os, non mixtus hordeo, purus. PO 101, 7. 37: TtVQOV axQi&ov, ubi vid. editores. axpthta = uxqigIcx Cypr. Cf. lv &xqiïav elg axqigïav. H. axptVÓ|J.05' vXrjg STti^elrjxrig naga Auxedaifiovloig. H. dxptc. Vid. ^Qctvnog et xsxQaitxegvXXig. dxpt"0j3dtttt' &QXV T1S EcpsGioig •Cim/iEXovfisvi] x&v?> xr\g Agxsfiióog QvGiav. H. Obscura nominis origo. axpt-ó?oXos. Aegypti inscr. metr. BCH XX p. 463, 18 xXoigxtiqcov ctKQnóipvltt ysvrj. Verba obscura, quibus Parcae signiflcari videntur. Cf. axgnócpvXXog. GLHpoótsst TtagctTvyxccvsiv formula de ephebis atticis. CIA II 466 468. 478 b. Cf. 479—482. axpoY£t3iov. CIA II 167. Vid. ycïGu. axpÓSpooV nXfjQsg fiêtQOv naga TctgcivxLvoig. H. dxpoO-aXoTCca* uxgóxavGxu. H. Cf. &aXvnxsG&ai' cpXeyeGdcu. H. Vid. S. V. &aXvGGaiiEvog. dxpóO-t?, a — tb axgodiviov. Inscr. Delph. saec. a. C. V, Dittenb. 438, 210 sq. vthjióXXoivi tav óqó&lvci, ut habent optimi codd. Pind. O. II 4 ax q ó & i v ct TtoXéfio v et X 57, sed axgo&ivicov N. VII 46 et inscr. Att. a. 489 a. C. ap. Michel 1170: A&evatoi t[5]i. XjvóXXov[i, ano Mé(5]ov ax]qo&]iviu tèg Mia^aóHö] vt ft[cfy£g]. dxpóxojjioq. Poetae lyrici (Hipponactis sec. Blass.) fragmentum in Sitzungsb. d. Berl. Acad. 1899, 859, vs. 4 homerice dicit ®Qrjixeg ccxQÓxofioi. Vid. S. V. agxog. dxpojjiavr;.; Her. V 42 utrum subfuriosus an prorsus furiosus signiflcet ancipitis est iudicii. axpOjxsXas, nigerrimus. Pap. mag. Par. 2391, 802. dxpovitpfj xóvSs mxyov Parnassum vocat paean Delph. BCH 1894, 574, vs. 3. axpoxótayt = aKQOTtóXsi. Inscr. Att. ap. Dittenb." 49, 8; 92, 17. axpozooöcs. Vid. Sig. Porma male sana. axpo?= axQog. Corcyr. GD 3224, 8 nad-' uxqov. Sic TH I 65 axgooxiQicxig et I 71 axQoGx.iQiav, de quibus vid. s. v. oxïgog. "Axqov tov k'ctqog, veris initio. IRB 185, 29. 38, Chersonesi deer. saec. a. C. III vel II. Cf. Soph. Ai. 278; Pind. P. XI 10 sq. axpoaxcpcat. Vid. Ukgog. axpoa9»pta, calcei muliebres ap. Herondam VII 60. Pollux et Hes. habent axgÓGcpvga. dxpoxojxscv = ccTtotêfjLVEiv tu ccxga, xr\glu&Lv. Theophyl. Sim. Hist. IV 1, 5. axpoovot" oqoi ino mdkssóvav. H. Ukgovgoi coni. Pix in Thesauro. Cf. üvr o gog et fiÉGG oqo i in TH. dyipofjjptazdi, cognomen pancratiastae cuiusdam Sicyonii, de quo Paus. VI 4, 1 ènixXi}Gig Sh rjv (Sostrato) &yigoitgaixr\s (sic) avxöy Xafi^avó/iEvog yag axgoov xov dvxayai'i^ofiévov rwvjjïf^wi' èxXa xxs. Sed uKQoxsQGixrjg forma est nihili. Ipse Paus. scripsit uxgoxeigiGxrig. axpcópsca flgurate, v. c. xvxrjg, fastigium, passim Theophyl. Simoc. Hist. Vid. Boorii Indicem graecitatis. axpco^pca, ornamenta architectonica templorum fastigiis imposita in tit. IA 348 = GD 4637, üaióviog—Msvöaïog—xaxQOxcQia noiöv £7il tov vaóv, coll. Paus. V 10, 4, explicat Roehl. Of. inscr. Att. Delphis BCH XX p. 615 = Michel 1116: a&evaïol uvêdsauv tsv gxouv Kal xcc hónlct xctl XaXQOXeQlCl hiXóvxtg xöv «o[i£fti]ov, saec. a. C.- VI. axta, acta: ano axxmv fiovXijg. Tyri tit. IGSI, 830. 'AxzaCa, dea inferna. Pap. Mimaut. 81. Cf. devotionis carmen Carthaginiense in Mus. Rhen. 1900, p. 250. "Axua, ludi Actiaci, passim in titulis commemorantur, maiores v. c. Dittenb.2 677, 5. dx-[s]tv<3?* odrjyóg. SvgaxovGioi. H. Mox idem ók's'—nctqct—zvqcixov■ Gioig börjyog r\ vavg. Priore sensu expectatur axxag = aycoyóg. dxxéïvos, ductum ab uxxéa, sambucus nigra. Cf. Bacchyl. VTII 33; Hes. s. v.; B. A. 373, 18. Pulchre hoe voc. Headlam reddidit Simonidi A. P. XIII19, 91egens: ov x (pro oód') lyévovxo | axxetvmv tojiiöav (s. roficiöcov, COll. anoxofidêa' g%l£vXax7] (ab cojja = èitifiêXsiix) ? dx!)d-(öv' ayQvnv&v. H. Fortasse est gl. boeotica = uxou&v. Num igitur scribendum ccxvxCcov? dxoXaüov = axvXmv. Oraculum in Anth. App. Par. Did. (III) VI 159 5 : xaï |vAa xuQnov c%ovxct ÖLOyvrjxeov ccxvXcttcov. axuXov recensetur inter donaria in inscr. Eleusinia9, 61, Mitth. 1894, p. 193. Cf. EA 1888, 42. 1895, p. 62. Ornamentum aliquod videtur. Cf. Hes. s. vv. axvXXóv (HxvXov recte em 55, 1) et axvXog et lexica. In ea editur: ava&s^axa | nqog xoi xoiioi hoq^og \ %qvgog ay.vlov: jiii nXaGXQCt %QvGa | xxê. ay.oxpw cifuyrj, naQ&sviov. H. Cf. axv&rjoog. dxóptoot^ gvyyqci(pau>%vveg&ai. Tuquvxïvoi H.; afferens aXa^a- alG%Qa, correxit Rhunkenius. dXa£<óv" ó aXcófievog [?). ovxag AXxaïog. BA 374, 20. dAatO-spés" yXiaQÓv, riXio&eQTjg. H. Cf. aXéa et eiXrjdeQrjg (-eïv). dXaxdta dorice et aeolice = TjXaxdxrj. Theocr. XXVIII, 1. — iQvGaXaxaxog apud Pindarum et tragicos. dXaxdjaar a&QOÏGai et aXaxtnGat. (1. aXaxcoxai)' Gvvayexai H. Gl. doricae videntur cohaerentes fortasse cum adi. kAtjs et cum spiritu aspero scribendae. Cf. owaXiageiv. dXdXft Y? (aXaXayi,?)' i) nXavt] (SC. xav cpgev&v?). H. Cf. ciXaXvy §' nviy fióg, anoQict BA. Cf. cdaG&c (?) fioio) 7iodi 9vav. Eixa ölg inadovGi „IVa^ie (pro -Giv «|t£ Cob.) tatS(>£dXscxvjptOV* yqaysïov. Kvkqioi. H. Cf. ö i cp %) £ (> uX o l cpo g y^a/ifiaxo- óiöccGxaXog jtuQa KvnQioig. H. a-Xetfrco£ = arjxxt]xog bis Dio Chrys. 28, 9 et 12 ed. v. Arnim. De athleta IGSI, 737. 1100. 1102. 1104. 1105. aXscynp ep., ion. (Herod.) = alei^iia. aXsiyaw xov 6fj(tov dicitur gymnasiarcha, qui oleum populo largitur. IC 108, 10 ccXuipavxd xs nXeioGiv i]t»sQcag xov óij/iov è Xaico vrjG avta xt kxL Cf. 110. 111 (xrjv naxQLÖa). 107, 18. Ad rem cf. Magnesiae ad Maeandrum tit. Mitth. 1894, p. 20; 12, 4: &qI-«(isvóv xe tiq&xov aXuyuv nXdovug x&v Ig êftovg f)HSQ&v xtjv tv nQoaGxtim rtavrjyvQiv yviAvaGictQxrjGavxa èviavxov Xa(i7i()a>g aSiaXsin xag & evxa xo i Xaio v (cf. èXaio&ex stv in titt.) rj^ag xs Kal vvxxag. riXsicpiov* <5 xQ&vxai ol uXeïnxai. H. — Yid. uXivtiv et sX alo&sxsïv. «Xsxtópwv (?). Inscr. Cibyratica BCH II 610. (Kum.). Non galli pullus. dXcJizopiz' fi anb xï]g xetpaXfis xgs/po/iévrj (fort. GxQECp.). xai oQVig. H. Herond. VI 99 at aXsxx o q iö sg. 'AXsxtpróva dorice = 'HXenxgvavri, Ialys. IGI, 1. 677. Cf. Hesiod. Scut. 316, ubi metrum requirit 'HXéxxQcovog et 'HXexxgcóvrig, ut docuit Wilamowitz in Herm. XIV p. 457. dcXsxtcop = bfioXsKxcoQ Bacchyl. XV 8, si recte locum explevit Blass., ut Soph. fr. 767. aXéxttop vectigal quoddam in Aegypto. PB 14 II 1. 269. 4. 8. Cf. Wilcken, Gött. gel. Anz. 1895, 2 p. 141 sq. aXéjxato?, vanus. Theocr. XV 4 co rag aXifiaxco ifjv%&g. Cf. TjXêog, aXi&iog. Callimachi fr. 91 aXefiaxcog. aXs|dv5p£ta, ludi Rhodi habiti in honorem Alexandri magni. IGI, I 51 et 57. Alii Tei. Cf. Strabo XIV p. 644. dXs^avSpsïav?. Yid. aly iv eluv g. In pap. Aeg. subinde apparet forma Latina HXs^ccvdgeivog, v. C. PB 717, 8. aXé|ijv pro tradito uUlfysvui iure postulat Ahrens in Laconicis Thuc. V 77. aXsócpprov nuQtxcpQcov. H. Gl. dorica aut aeolica. Cf. rjXsóg. a-XéiuaSvov a&vitxov. H. Fort. gl. Aeschylea. aXéxsaaf oxtaxi (-ot?). H. Aeolicum. Cf. 'eXnog, ïXyog et Hoffm. I p. 113. öXsz' 'Enï xav aXmv, salar(iis) soc(iorum) s(ervus). IGSI, 908. aXsipf/OQÏ Apud Herond. I 74 O. Crusius in papyro legere sibi visus est: %d qsï /av&ov ós aXsr QrjaiG i xxs. = aXsxQiaig, i. e. aXsxQiGi, coll. noXs^,r\iog, xag>rjiog, si.; sed Blass ós ygyaiGi. aXstpt[3avos. Vid. axfiow. aXsopov (J)' xacpog. Kvtcqioi. EL, sed idem aqi^og' xcccpog. Kvkqioi. aXsopózo(o))Xts cj-ctóta inscr. Mytilenaea GD 373, 12. óCkemprj = att. anoGxQocpri s. xaxacpvyrj. Her. IX 6 extr., epic. et poet. aXscóoow ftarafw. —slscóoosiv [imQccivsiv H. Gl. doricae autaeolicae Cf. rjXsóg. «XvySóv a^póws, i^aïcpvrjg. H. Hippocr. II p. 660 K. Cf. kAij?. ion. = aXrj&eia. Herod. Cf. Schwhi lexicon. aXvyïK^sad-ai = aXrj&svsiv. Herodotus. ataylkvoXoyeïv = èXrj&eveiv Philodemus de rhet. p. 286, 5 ed. Sudh. Cf. aXi]\hvoXoylu Poll. II 124. dX^O'tVOV (dX^-ikov?)' xo xonaviGxrjQiov. Cf. akri&SLV = aXsiv. aXvjO-tvi5xóp?rjpos, e genuina purpura factus, PO 114, 7. dXr]vrtz' iA.uivó(i£vog H. Utrum cum «Aastfai cohaeret an cum Ar\vuL = Banyai ? oX-ijZ (Hom. uellrjs s. aoXXrjg) et aXl£eiv (Hom. aoXXl&iv) ionica = üd-Qovg, cc&qo&lv passim apud Herodotum et Hippocratem. Cf. gl. Hes. ex Hippocr. (Galen. 433) «Aews' d#0Óras.— aXsóxrjxa- a&goiglv. — aX é o v giv a&Qoï£ovGiv. Vid. aXla et cf. Hoffm. III 320. aXyaias* G7tovóag, ai/o^ag, anb xov /j-t] Xy&G&ctt, H. Ionice. axvjsiov* ttav xö axrjlsgfiêvav. H. Ionice. aXyciyp, saltatio quaedam Sicyone et in Ithaca. Athen. XIV 631 D, qui citat Aristoxenum iv n^mxa SvyxQÏGsmv. akrjzw aXevQov H. Gl. Ionica. Saepe utuntur Hippocrates et Aretaeus. Cf. Thes. a\yz(op' tsQivg H. Vid. Hoffm. II 328 et infra s. v. XcCrogsg. «.X{!■«,• deQUTtsia. H. Cf. aX&oiica, cd&cdvo}. Verba Ionica et vXi)-oc' cpÜQfiaxov EM 63, 10. De nomine proprio "AXfra (?) = M&ala cf. s. v. a v v ij fi a v. 'AXO'Ocjasvscs. Yid. ^iXiaaxvg. — AX&rjiiévrig habent titt. Ionici. Yid. fnrjcpóvog. aki' aXan. H. Fortasse pertinet ad Ar. Ach. 835. aXca = êmlrjSia passim titt. Corcyraei in frequenti formula i'öo^s tcii uXiai. Etiam alibi Dores, ut Anactorii GD 3180, Agrigentini GD 4254, Rhegini 4258, Heracleenses Tfflll, 118, II 10, Phint. IGSI 256. 7. 19. Similiter aXln Her. I 125. V 29. 79. VII 134. Cf. iGxXrjtog. — Eodem sensu aXiata inscr. Mycenarum saec. a. C. II ineuntis: ciXhxCcu 'éöo& xsXuai tav Mvxavsuv. 'AXtaSai. Yid. AXmstiii. 'AXtaco? Dreri in Creta mensis. Cf. Bisschoff de F. G. A. p. 385. aXtaxDjp' vójtog èv S> adool^ovrca oi SiksXoi. Taoaviïvot. H. Kaibel Fr. Com. Gr. I p. 204 „Non tam loei nomen quam simulacri numinis positum in foro, non Iovis liberatoris (schol. Plat. Eryx. p. 392 a) dico statuam maximam, Lysippi opus (Strab. p. 378. Plin. 34, 40), sed herois cuiusdam, quem populus AXiaxtijQct nuncupaverit." Fieri sane potest. aXtaojxa, conventus. BovXag uMuGpa = ^ovXr\g 'sSqu in Phintiae decreto saec. a. C. I. GD 4250 et Agrigenti a. 210 a. C. GD 4254; sed = Sóy^ia, tyr]cpi6p,ci xr\g cdóag in Rhegii decreto GD 4258, 5. aktaazai arcadice = riXiaGxaL Tegeae tit. GD 1222, 23 sq. 'AXtaaxac et AXiüdai Rhodi. Yid. A&avaïoral. aXtpaxos dorice = rjXi^axog Pindar. O. YI 69. Eur. Suppl. 80. aXtpSósiV to Y.cttc/ficiLVSLV (KataSvvciv?) eig &uXaGGav — naoa rrjv a X a xal xo fidveiv (Fick comparavit buo in imbuo) AioXm&g nXsovaGfia tov [3, a>g aiörj, Gi^Sr] (cod. Gideiv, GÏfiösiv). EG. 35, 30. Cf. Hes. ahfiSveï acpavi^si. — ccXi^SvOai' cccpuviGcei. aXtsta, Solis festum Rhodi. Yid. aXsïcx. aXtJa' rj Xivr.rj tav ósvöoav. Mar.sÖóveg. H. aXt£etv. Yid. aXrjg. dXfy. Vid. aXLu. —- aXój (?)' Kanqog. MctKsdóvsg. H. óXtfa. yÉQovtct pro aXiov in recenti inscr. Phrygiae Mitth. 1894, 313. «XtO-cos dorice = rjXi&iog Pindar. P. VII 12. Cf. Theocr. XVI 9, al. et adv. aXidlcog Theocr. X 40. Tituli arcadici in Philologo a. 1901, p. 201 sq. saec. a. C. III non inferiores 21, 7 et 9 et 22, 7. aXtjo? yÉQtav Arg. GD 3216. Cf. av d q ij wv a, dija, similia. ttXtsóg. Vid. vco v e q. aXiJiiy, salis vectigal in Aegypto. MFP II, I 37 [14] 3, alibi. Cf. O. G. 305—316. 1227. 1337. 1340. 1492—1494. 1624 (med. saec. a. C. III). Vid. Wilcken O. G. I p. 141—144. aXhmj, alica in nova decreti Diocletiani versione EA 1899, p. 150, 27. 'AXtxaocoV 6 üoGeidiöv. SmipQCOV. H. aXtv (?)" fjM&tov, fiaxaiov, xevóv, iXacpgóv H. Ambigo legamne aXiov Homerice an dorice aXov = hom. rjXóv (O 128 cpQevog r)Xe) = aeol. ÜXXov. Cf. Sappho fr. 110 ÜXXav, fir] xat ap/itxsquv cpQtva. Apud eandem Bergk 2, 16 xe&vaxr]v ö' dXCyco niSsvijv \ tpaivofj-cti <.aXXa> supplevit, sed sententia vix apta et suspectus hiatus. Nuper Paton proposuit cpcdvo ft', AyccXXï, non male, modo scribatur aeolice "AyaXXi. dXtvaiétat (ösXcpïveg) Bacchyl. XVI 97 BI. «Xtvöscafl-at, volutari, sensu obscoeno Herond. V 30, ubi Crusius cft. fr. lyr. adesp. III p. 696 Bgk. et Aristaen. III 11, 71 Herch. dXcveiv aldytiv. H. Cyprium est IvaXivqv = eleaXelq>siv, i. e. iyyQ&cptiv. Edalii tit. Hoffm. 135 B 27: ra Hmja rade ivaXuXiGfiéva. Cf. linere et aXivoig, e'jt txXïv a t, xotnhvav. dXtvvóv (?)' afjivÖQÓv. Kqïitss- H. Bruno uXivov, quod non est clarius. «Xtvats = aXeityig Epidauri JE 241, 39 „Enduit mince de stuc ou de couleur quelconque (xovLaaig)" Kabbadias, p. 87. ak tl, aXixia, aXixo g, aXixiwrag, G v v o fi a X i x e g dorica vel aeolica apud Pindarum, Bacchylidem, Theocritum, alios. Cf. rctXixóg, v fiuX ixo g. aXtO£. Vid. ccéXiog et aXiv. 'AXiozpóxiog, mensis Epidamni et Apolloniae Illyricae. Dittenb.' 259, 2 cum nota. aXlKlïa' HXsififia. AioXm&g. EM 64, 40. rX}^ ="HXig. Pind. O. I 80. IX 7. X 33. Cf. faXeïoi. tFaXcsjojtou. Thessal. inscr. Hoffm. 5, 5. dXi5"toi (?)' ava7ténXt]0rai. H. Lemma fortasse corruptum est ex a < finén > X r] G x a i. dXttÓ.Q = &ciXdGGi.og. Epicharmi fr. 24, 2 (Ahr.). xaXXlaxovg èXixav — GnaQOvg. aXiToóp*pjTis£ = öcXrjx. tit. in agro Mytilenaeo GD 484, 2 sq. aXctpat* oi uöixa dincc£ovxeg. H. Fortasse kXixq< o ö lx >a i. ó,Xt^)ö-£p(ö3af aqjavLGdL, axoniGai.. H. Sophronis fr. 65 (Ahr.). eveijvqu Gftslg o tónog viv aXicp&EQmxEi. ahyileïq- nxmtoL H. Imo uXicpeiöeïg, comica gl., qui vel sali p a r c u n t. ak-x.ft.zic, Pind. O. IX 72. P. V 71, utrobique cum synizesi = 'aXrupog. "AXxao?. Vid. -a~ü~g. «Xjcsatxxsta, festum Delphicum.W. F. inscr. ined. de Delphi 436, 5. Vid. axx aXsia. aXxy, aXxcfJios etc. ionica et poëtica. Abstinet prosa vere Attica. akx.y7, forte facinus. Bacchyl. X 126. BI. fivgiag aXxag Axaiav. dXjttfxópptS'Oi;. Pap. mag. Par. 2391, 1. 1364. ' Ujqjivjva. Num 'AXxnava Dores dixerint dubitatur. Vide diligentem Schroederi disquisitionem Proll. Pind. II 20 sqq. Formam HX%^va habet Herodianus II 288. Cf. HXxsvg, HXxrjv. MXxfiav dorice = j4kKficKi)cav, HXufiéav. Vid. rioQ9avC8ag. dXXéf = HXXy. Dores passim. aXXaO'apov (?)' aXfivQÓv. Kgijxeg. H. Gl. vix sana. dXka^rj. Quid sit in Aegypto %aX%ov oS aXXaytj — yaXy.ov eig agy-vyiov explicat Wilcken O. G. II p. 710 sqq. aXXafl-sas, G. ci8og, caerimonia funebris Delphica. GD 1731 intL xa txjtod'cévt]i, &aif>ctxco Kivxog Kal rag aXXa&saSag noir)Gaico, xaftcog vofi&Tcti. Cf. 1775; 29. 1796, 5. Ab. êc-Xa&-ijg ductum putatur. Cf. fivjjfióöwa. Sed ande duplex A? aXXaXXtfstv. Yid. s. v. aixat;ei. dXXaXtov cett. dor. et aeol. = aXXriXmv. aWwqZ. Yid. afXa vécog. aWsc = aXXo&i. Calchedon. GD 3052, 14: r\ aXlei xa\ % bnuovv = rj uXXo&l Kal ónovovv. Cf. onei' et (adv. loc. in) EI. aXXss = aXXag. Yid. Accusativus. aXXiyyopca. Philodemus de rhet. p. 181 C. XXIII ed Sudh.: AiaiQovvtai <5' avx r\v (allegoriam) dg eiSfj xqC , a ï v [t y ft a], naQOifiïav, sIqcoveiuv, TiaQaXstnovTig [lév, si naGag ixcpoQEÏv iftovXovxo rag ISióxvjxag, xóv re iQ£Ï[q>]ov xal xov aGxsïGfióv, na^anBjinovxeg [de Kal Veteres Attici allegoriam vocant vnóvoiav. mutua sponsio, passim legitur in papyris Aeg. dXXiyXojj.cascv, Pap. mag. Mus. Br. XLIII 108 (saec. p. C. IV). aXkrfktïV sing. de collectivis. Yid. Meisterli.2 160. aXXiyXo^cXecv. Ibidem. fiXkrjT Xa%avov 'IxuXoi. — s| ox> aXXavxoncóXrjg. H. „Latine allium, nisi forte novitia forma est aXXiv pro aXXiov." Kaibel. Sic puto. dXXvjcov gen. plur. fem. in Deli inscr. ionica saec. a. C. VII extr. metrica ap. Michel 1150, 2 Qóqri JeivoSlxrio xö Nahoio, 'ihaoiog a.XXrjov cum synizesi. Cf. epicum aXXaav, ionicum aXXêmv. aJXXcatos, inexorabilis. Kaib. ep. 697 a (add.): aXXioxov xa%écog avxLuGavx' MlSsco. Cf. aXXixavevxog, xqiXXiGxog. aX(X)oY^^3(!3)os (peregrinos) 8' ?i%e noxaar^inxó, Aiyvnxlog 8s"AfiuGig. Inscr. Aeg. (Abou-Simbl) saec. VI ineuntis. Michel 1315. dXXc§ GrjfiaLvei — xaxct &sxxaXovg xr\v yXaavSa. EM 68, 34. Callimachi fr. 149, Euphorion. p. 165 Mein. Cf. Hes., Suid s. vv. aXXixa et aXXié,. Hoffm. II p. 224. Plura dat Thesaurus. — Walker ap. Bacchyl. XVI 112 coniecit aXXix (pro & viv) aficpé^aX' üïóva, i. e. 'Hióva. Ingeniosius quam verius. a.XXc»YVtóaag (= -yvotfoag) ionice = uXXov vofiiGag. Her. I 85 xcöv xig risQGÉcov aXXoyvwGag KqolSov. Vid. infra a^póiGag. Cf. (Soav, fioo&cïv, v o e ïv. 'FrXWoi (cod. yaXXoiY rjXoi. H. Gl. aeolica. Cf. doricum a|. nrjxvg. Umxqvüvcov. H. Cf. wXêvr), ulna. aX|ta?' itQa&? xal èKhjipHs. H. Salmasius coni. inaX£ug. Ipsa glossa fuit uitlag. akoysiv c. G. ionice = ovöevu Xóyov t%ew. Hom. et Her. Cf. %ux v\Xo y sïv. dXÓYSOto?. PK II 356, 211 C (a. 10 a. C.) Vid. Xoyeveiv. : iv uloyiij (-r\Giv) 'éyeiv xi s. noiua&ca = akoyir\v tyeiv rivog sive dXoynv, q. v. Her.' VI 7. VII 226. II 141. Cf. VII 206. aXoijajJtó?, trituratio. PB 303, 12 (aet. Byzant.). SQay^axriyla x&v gitsqfiattcov xal alcoelgfiov (sic) et eadem forma PK I 113., 1. 8 (saec. VI) xov fhg&ov xov aXcosiGfiov. — ïlXoïrjGig in VVLL. a.\rj(r}zfjs), triturator, saepius PK II 356, 211 C. (a. 78/9 p. C.) aXot(J.jJió?. CIA II 167. Rangabé A.H. 773 (a. 391 a. C.). Cf. Hes. ai, o i (ió g' xoiffav. SocpoxXfjg MxqlgIco (fr. 66 Nek.). Vid. Meisterh.2 74. aXoizaz aeolice = aXsmjg. Herodianus II 436, 12. Cf. aXoïxig Lycophr. Al. 936. Hes. aXoixai. Vid. inoiyrjv, ovoiQog = instysi.v, oveiQog et 01 pro EI. akotzai' xoival ccfiaQXfaXaL, noivul H. (xoival afiagxiai xal aSixiai EM. 69, 52 et txXoixsvsiv ibidem). aXo|* avkal-. H. Vid. xQia>Xa%. «XoTCCÓXtOV PB 9. I 14. IV 17 0éoScooov iv xoïg 'AXoncaXioig. Cf. O. G. I p. 14 sqq. Plateae aut fori nomen. aXopfót;, aXoQylrj in titt. Teiis et Samiis, composita ex debili forma radicis Qsy (v. (ié&iv), ut yvog in vsoyvóg a. yêï>, nXóg a. rceX. Attica aXovQyrig, aXovQyCa falsa analogia formata sunt ad exemplum voc. MiXr\6LovQyf]g, similium, iudice Schulzio, Qu. ep. 498, not 4. Cf. dafiiofiyóg S. V. d a fi i s q y.6 g. aDorice = qXog. Pind. P. IV 71=aeol. (^aUog. aXog—aXXog in Creta LG I 43. II 24. Mus. Ital. II 70, 1. 81, 5. 69, 1. (Gort.); 7, 4. 10, 8 etc. (Oaxis); cf. Mitth. IX 374. — aXo&ev CIA I 463, 1. Vid. G. Meyer, Gr. gr. § 287 et cf. aXa. aXooa. xfjjtog, KvrtQioi H. = aXmi). Hoffm. I 207. aXootpo? = aXovxog. PB 698, 24. üJkrj'lQC,' yvvrj. KvnqLav. BA 1095. aXrcvós = Tjdvg Boeoticum? Plnd. P. VIII 84: xoïg ovxs vóGxog o/iag in aXnvog (Bergk pro inaXnvog) ixgCftrj. Superlat. 'uXnviGxogl. IV 12. "AXsscog mensis Cous. IC. 29, 17. 362, 26. Item Calumnae ap. Ross. II p. 54, n. 66. = Att. JJvavotyMÓv (Oct.—Nov.) sec. Bisschoffium de F. G. A., p. 381. aXaos. Vid. uqgsoc. aX6S(o)tjJ.ov tclxqov naQa 2oócpQovi. H. Apud eundem aXvS^aivsiv. <7tixQ. Sed vide Thesaurum I p. 1585. dXoiw aeol. = dkva. EM 254, 16. Cf. et vico. Vid. Hoffm. II p. 580. dXoz'dCetv ionice = rapattïöOaf. Her. IV 70. dXoxxsc' vkuxxsï Kqïjtïg. H. Cf. ukvxiriGag, aXvuxoGvvri apud eundem et mox akvxxog, akv%a, akvi^v. dXoxto?. Kaib. ep. 793, 4: PovfamGtig — ipóvcov fcibovau akvxxmv. dXovTitd? — « óAv(w.»jag. Selinunt. GD 3845 b, t. aXorcs. Vid. iq^gtL dXóx(s)c (imperat.): "Ikmg goi, akvm IGSI, 1030, 10 sq. Romae inscr. dXt>5" cntoQia, nkavog, piccfit]. H. Hippocr. III p. 769. dXoataÉveir cco&svsïv, aSwarsïv. H. Verbum ionicum scriptum etiam per & et varie corruptum legitur apud Hippocratem et Nicandrum. • Vid. Thes. I p. 1591 sq., ubi cf. akva&évsia et akvG9fiaiva>. dXo/d* aSr^ovici, arjöïa. H. dorice = sq. &kvxvv' x^g^giv (Hippocr. III p. 763). H. — Cf. akvGGtiv, akveiv. dX^dvstv == eüqigkeiv. Ex inscr. att. a. 418 a. C. EA 1884, p. 162, 15 oTtóarjv ó' ocv ukeig. — Sensu eodem dX^iyaxstv incertus poeta EM 758, 46, subst. «kcpri Lycophr. 549, &kcpVa x s v s i v = k'vtifiov üvai Hipponax fr. 30 (Welch.). dX^ljatljs" k&v°g sïöog. xctl êvn/iog. H. Sophro naxanvyoxÉQCov x akcpr]Gxav. Vid. Athen. VII 281 F. dX?tvta* 17 kevKTj. TIsQ^aifioi. H. Cf. akepog in lexicis. aX^i'tt" Vid. nókvvxQu. dX^tiijpös [vsoGGirj xr/g akmnexog) Herond. VII „Ita sutor vocat cana sua tempora, vastata morbo capillari, qui akmnsxta audiebat. Cf. Aristoph. fr. I 527 K." O. Crusius ad Herondam. 'AX^tqjo?. Eleorum mensis nonus = BoriSQOfiicóv apud Atticos. Bisschoff de F. G. A. p. 349'. dX«Fo) = 2Aw (acc.). Tit. Cypr. Edalii Hoffm. 135 A, 9: tov iv xmi k'ksi tov xQctvófjisvov "Oyxav xog cnkJ~a). — Vid. *01 ccq fog. dXo) acc. pro aki ov inde ab a. 363 a. C. Meisterh." 101. dXcpa festum Cereris (akaaöog. cf. Theocr. VII 155) actum mense Posideone, teste Philochoro ap. Harpocrationem s. v., et quidem in templo Eleusinio sec. Dem. LIX 116 iv xfj avky 'EksvGhi. Cf. Mommsen, Feste der Stadt Athene, p. 359. Inscr. Eleusinia akcoiav xatv naxqlav aymvi EA 1883, 114, 8; 1884, 135, 29; 1887, 6, 46; 1890, 127, 7. BCH 1883, 395. 514; 1884, 201. Cf. mox uktózia, item xaka/iaïa et %kóeu, et vid. Thes. I p. 1606 sq. dXraxstv = êakaxévai, fjkaxévai Laconice in Plut. Lys. c. 14, ubi recte Ahrens akaxr/v vel akaxf]fiev requirebat. aXtoxóxa Pindar. P. III 57. Naber oXaXóza coniecit. aXwjJia = avaXu^u. Orchomeni (Boeoticae) GD 488, 139; Oropi EA 1891, 78, 22; 1892, 42; Thebis Michel 588; Iulidis lex saec. a. G. III GD 5567, 20; in Attica CIA II 424, 20; sed ibidem 1. 55 avdXcojxa, al. Apud Hes. exstat forma incredibilis kIbkóki]' avaXcofia. XuXxiöeïg, hinc corrigenda. Pindaro P. IX 25 pro ametro avaXionoiGa nuper ccMexoiea reddidit O. Schroeder. Cf. quae scripsi Mnemos. XXIX p. 215. 'AeFXóv Cret. = AiXmv. Mus. Ital. II p. 63. Cf. aJ-zóg et ccJ-vtcïq. JL w aXcövat = fulf&vcti pro aXavui Hipponactis fr. 74. ukiöKrjÊ,. Yid. aXcpizriQÓg. aX(»Q fig. ={ïsQLOfióg. Theophyl. Sim. Hist. I 4, 2 rijg aXa xovzo xazsnsiyovGrig noulv. aX(0£, a Delph. GD 2101, 5 7x0/17x11kiv ós èx rag aXwog rovg Isgcïg rov ArcoXXaivog xal xov uq%ovzvxag eilov. Probabiliter Sylburg cohaerere vocabulum cum uXatg et signiflcari cloSci putabat. Nee tarnen T literam expedio. ajxa «ysad-at, secum portare. Her. V 12, 1. 25, 1. 153, 4. 170, 1, alibi. — a/ia xa = iuu&uv xafiGza. Inscr. Delph. BCH 1894 p. 381, n. 75, 6 a\na dé xa öis^sX&rji o fójóvog o ysyQafifiévog, iXsv&sQog e6too. Malim a/ia. ajAéf dorice = Sfia Ar. Lys. 1259. Pind. O. III 21. P. III 36, ubi schol, citat Herodianum iv zfj i&', N. VII. VII 78; Theocr. IX 4. XI 39. Yid. Ahrens II 372. Cf. navxa, xQvcpa, al. ajxaSsa xal vtxóXta fleuum genera apud Cretenses, teste Hermonacte iv rXatzTctig Kqr]xixaïg apud Athen. III p. 762. ap.r/AHzic' Epicharmi fr. 23, 9 Ahr.: yuïai xóyfoi zs xafia&hiösg, ab a/ia&og ap. Athen. III p. 85 d. 'AjxaO-cöt, Nereidis nomen in vase Caeritico GD 3137. ajxajtt[5] (1. aftajctg) ana%. Kffijxeg. H. Cf. afiazig, üfivdig. Yid. Ahrens II p. 85. a(3a£. Aaxcovsg. H. a\xr/Xfj' y ccTtaXri. rj dh Xé^ig MaxeSóvcov. H.; EM 76, 30; EG. 41, 19. Cf. Homerica cifiaXóg et ajtcdrag ap. Hippocr. II p. 177. 218. 484. K. et Hesychium. djxaXcfsiv (?)• Vid. SapaXi^tiv. 'AjxaXco?, mensis septimus anni Delphici incipientis a solstitio aestivo, = att. ra^Xicóv. GD 1694. 1744. al. saepe. cljJiaXzciS" Txèqöii,. noXvQQÏ]vioi H. d|xó-iia.^ aandoe ij yévog GtacpvXrjg. sïquixai de xal ihl icoXov nvog (in comoedia, ut arbitror. Cf. ^evdaiiu^ve Ar. Yesp. 326), dvo famwluts iïno tctg [iaGxGag. djxav. Vid. «ftijv. djJ.dv3ftXov" to acpctveg TtctQct HXxaia EM 71, 5. Cf. ^avSaXog, {lavóaXatog, èitiiiuvStikcoTog. Est igitur a protheticum. dfJldvops?' öo&irjvcg. 'HIuol. H. d|xdvieaai = &h5>giv Theocr. X 16, mire producta vocali, ut in ap*"jgeaai VII 29, &(icóowag X 50, sed recte correpta XI 73 in afiw][g i'kay_]£. Tribuum Coorum Ivaza et audia divisiones quaedam iure editoribus videntur, quamquam paullo incertius est prius supplementum. Nunc vide quae Herzog „Coische Forschungen und Funde" p. 181 sq. disputat, tentans etymologiam vocabuli u/iüxri. dji-dltS* (aft. . . ?) anct%. TaQavxivoi. H. Cf. aflaxig. ajjiaic^sf avacpvga. H. Cohaerere verbum videtur cum oi/ifidrtco = &va- ftarrco, quare suspicor a/iaxi^si. afxarjptaxst = aftuvqoï apud Democritum Stob. Ecl. ph. II 15, 40. ovxs lóyog èa&Xog cpavXtjv norfeiv afiavQÏGy.si. Cf. avaliGy.su> = dvakovv. djjiaxos (vulgo = avwrixos) pugnae expers significat in epitaphio Coo IC 325, 9: afta^og a^Xog %QÓvog \ nag r\v öv elnov, ovö' i%coQla&rjfiév nore, quae sunt mariti verba de uxore defuncta. djjt,[3dTat Olympiae. Paus. Y 9, 2, qui utitur forma vulgari ava/3azai, de qua vid. lexica. dj^QXajaajcscv, dji-pXaxstv pro a/inX. Saepe legitur apud Pseudopythagoraeos Italos. djApXós, tristis, durus. Herond. III 52 ra/i^Xv zrjg £órjg xyificov. d{J.poXd8av Pind. N. X 33 afifioXadav — M&avcdcov viv oficpal xcóficcGav. Schol, explicat avazszaaévtj x-fj cptovfj xal Xafintjcög. Cf. Hom. II. XXI 364. Herod. IV 18 aft/3oXaS7]v et «ftpXriórjv yoaovGa Hom. X 467. Alio sensu ava^X^óriv usurpat Aratus vs. 1069, scil. vicissim. djjLpoXo-Y^pa? i- e. uvupdXXovGot xö yrjQcxg. Yeneris cognomen apud Lacones. Paus. III 18, 1. djJiPooXta 14dccvci et Zsbg a/ipovXiog et /tioGumQoi afipovXioi apud Spar- tanos. Paus. III 13, 4. dfj-Ppoata. Athen. XV 681 B. KoqCv&ioi ö' avx6 (sc. xb xqlvov) Kal a^QoGLav xaXovGiv, mg rpi]Gi NlyavÖQog iv rXrÓGGaig. —Vid. v ye ia. d^Ppóata, ta festum Bacchi apud Iones, quod sec. EM p. 564, 12 naga 'Pwftat'ots BgovfiaXia (brumalia) xaXeïxai. Vid. Thes. s. v. et Mommsen, Feste d. St. Athen. p. 373. 376. djjippótijv aeolice = a^qoxsïv, i. e. dfiaqxEïv. GD 213, 15. 16. d(JLj3pcfstv dcQunevsiv èv xoïg IsQoïg. H. Sic corrigi iubet sq. gl. an^QoxC^ag' dnaq^a/isvog. Aaxavsg. d{xP(óaas ionice = dva^Gag Her. I 8. III 38. VIII 18, 3. Cf. pa&eïv, öyö óóxovxct, a X X o yv <ó G 9ri. djj.sc>t"OS, tristis, cv xoïg nsgiGxaGi xóxe a^isixxoig xaiQoïg l L p. 266, n. 22, 3 Philometoris aet. auscvasi? ('?)* ijóvoG/iov. iïno IlegyciLcov. EM 82, 50. Ajieivótepo? = «pika» in fragmento poetico apud Philodemum de rhet. p 324, 12 Sudh.: rag xö xéqciov éXcG&ai, upuvoxeQcov nccgeovxav. Cf. Philo vol. II p. 500, 8. Sic ufisivóxeQog cp&g Mimnernus ap. Stob. Flor. VII 12, 9. = rj/tstyctxo ap. Pind. et tragicos. Cf. Xen. Anab. II o, lo. ajAsXetv ttvt PL p. 233, n. 18, 4: ^ cc/icXijaig (sic) xa vta> fiov in epistula erroribus scatenti. djxsXttcxt? (0- Probabiliter Headlam in Cl. Rev. 1899, p. 154 B Herondae V 83 reddidit: a£«g xóx 5X0ifioipog. «jjiv = aftig (i7ft£tg) in recenti tit. Cret. Del. 128, 54. Vid. Ex\. «{X8vr;ta- Theocr., trag. Herodianus n pov. Aeg. 43, 6. Theognost. Ox. II 87, 30. CIG 2448. Vid. otpccfiaxag. afjLspijJivia, cautio, in tit. Rom. a. 313 p. C. posteriore IGSI, 956 B, 3: SiöóxmGav %eÏQct (i. e. xuQÓyqucpov) xfji — r\^S>v awyeviöi aficQ tftvt'ag evsxcv [xal] anq uy (i o G v vrj g xal Xa^avExooGav nuQ «ijrijg tö isiQÓyQcicpov xxê. Cf. ibidem 1. 18. ajjiepos pro ■ij/iegog pseudodoricum? Vid. Kühner—Blass I, l2, 125. 640 et Christ ad Pind. N. VII 82. Sexies traditum apud Pindarum. Aliter iudicat O Schroeder Proll. Pind. II 18, ex cuius sententia quae obstare videntur testimonia TH I 172 et Isylli in hexametro foeQÓyvXXog scribentis GD 3342, 30 ad quaestionem absolvendam parum valent. Expectanda sunt alia titulorum documenta. Cf. 'Hijlsqugïa "Aoxs/iig in Arcadia. Paus. VIII 18, 8. d^sp^s?* uiöiQÓg H. Yoc. dialecticum = &(*oq^ov. djxstapXatos pseudodorice pro &^sxd^lnxog Philolaus ap. Stob. Ecl. ph. I 20, 2; Ocellus ibid. 3. ajji£i:ajj.0p90? Theophyl. Simoc. Hist. IV 8, 4. afxs-otatos inscr. Elaeae. Gelzer „Beitrage zur Gesch. a. Topogr. KI. Asiens v. Curtius", p. 69: rato tov xa/ieiov tav ccfiexotGxmv ngoaóóav, i. e. xïjg cpaveQag ovGiag. ajjietpiya»? litémv tit. Epidauri in Athenaeo III 274. Philippus medicus in epitaphio ap. Kaibelium, Praef. p. XIX: xcQÖéao.z\h/.i = afinjGcxG&ai, i. e. dpetyaGdai inscr. Gortvnia in Mus. Ital. II n. 53. Vid. èfegyeaia, "Ef&i rog. GCjj.st)3G£30*Gt!, iïit'kd'Eïv iTïivoeX&eiv Bergk) , 7tsQ(ïto')O*ug$■ai. [ f, Saepius Pindarus. Vid. Rumpelii lexicon s. v. et cf. Afuvaum,g, dfisva^Qog, aiievGifiog in Thesauro. djJL^xtoa* ösivd. laqavxïvoi. H. Fortasse dvdxoct, inaudita. ajJLiy>.t* «xoXdxsvrov. Koïjrsg. H. = ep. a{iuki%ov. d|i.T^v &sqi£siv. H. ivulgo a/ivrjv &sqi^eiv) = ion. aftav, dficiG&ai, quo utuntur epici, tragici, Her. VI 23 djii'jgag tov gïxov (Schwh. in lex.) Adde IV 109, 2 dfj.aa&ai xal TQvyuG&cii. djxijvitos ionice = avoQyog. Aeschylus Ag. 640. Suppl. 875 et Her. IX 94. Adv. Ag. 1036. dfx^-jopas* Ki&aQLGmg (imo &£qiguZg). KQfjTsg. EM 83, 15. dfirjzoi; ionice = ^teftós. Herod. II 14. IV 43 et epici. kjac. Verba in afii dorice et aeolice respondent verbis ionicis in vjfü, quorum stirps habet a; sin vero s, desinunt et ipsa in rfjii. djAiavtos. Bacchyl. III 86 al9ijp. djj.iO-ps:v = ciqi&iiüv Callimachi h. Cer. 87, Herond. VI 6 et è^i&q£lv ibid. 89. Theocr. XIII 72 pro djji&fisïxai iure receptum est ^ d/Ai&Qeaai. Hes. s. v. et &pi&Qóv EM p. 83, 42. Plura dabit Thes. djxcxóvtazog ÜQTog. Tuquvtïvoi H., sed infra d^inaxó(ilgxov avyxót"Grov 'dqxov. Kaibel utrobique 0.^.^ = dva/uy^g, ut svm^ = sinay^g, scribendum putat. Signiflcatur panis furfureus. Galenus et gl. Hippocr. GvyxófiiGxog ayxog explicat xovg qvjiccQovg dia xó ndvxa &(ia xcc cilevQct GvyxofiC^ss&ai xal fir] Sictxei'vsG&ai (diaxQiveGiïai ?). djxcXXav TtoisiG&ai sv Ta \ificvi ■ vel xav nXoimv formula de ephebis Atticis CIA II 467. 469. 470. Cf. 471. djj.tXXaxa[v]- olvov. ®r\fiaïoi. H. Pro oivov conieci oivo, coll. ajxtXXojta' §Qtnavov. 'Hliïoi. apud eundem. djxtXto)zoq Xvxvog in pap. mag. Par. 2391, 1. 3272. 3191 et aliis papyris Vid. Wesselyi Indicem. aiuv. Dores hoe accentu cum emphasi, «fttv in enclisi dixisse tradit Apollonius p. 123 B, de utroque usu exemplum afferens ex Alcmane. Cf. Ahrens II 259. Vid. vfiïv. daïlaf oxiQfjGtxi. — % ófitlai. H. Cf. meio, mingo. dix'4og pro &pi*rog? PK 294, 11: kvqov — &6ó\ov dpgov (sic) xïxo- 6xivcvfn.évov (a. 11 —15 p. C.). djxtcjO-i. Vid. Meisterh.2 115. aixizpa.' Kqtixsg. Hj diuytf-aXóeaaav xcctcc KvitQiovg svSai'.fiova (?) Schol, ad SI 733, ubi haec vox versui infert quartum trochaeum. Etymologiam temptavit Hoffm. I 107. , djj.jj.a, ró, agri mensura quaedam in Aegypto. PB 319, 10 uqovqï)g CillIXCCZWV OXTtO. djJ.jJ.d9-G) (= ava/icc&a>y ftEraftÉAwftat. H. Dorica gl. du.w.d?ai. Vid. a/j.ct(ia£vg. , % dmadÜr?c (?)' «"offth. H. Conieci Jc/ip ólyg' voarVay? (s. anovoax^rjg). d^a;, mater adoptiva. Inscr. mus. ^ Brit. 800* Of. *„é* (Sic)' v TQOtpbg 'AQzé^Sog. kal y firjrw, *g av xig eixaGeie, öia xo avvitev&vvov' el fir] vr\ z.1ia TioXvfivrjfioveg. 'O öè xag yvóafiag ipcoxav ucpeaxriQ, q. v. Utraque opinio falsa est. Nam afivafioveg procul dubio = avafivafioveg, comparandum cum pervulgato nomine fiva fioveg sive fivrjfioveg. Cf. a fiv a G x e iv. a^v>yc: (1. dfivr\Gxi) Choeroboscus in cod. Barocc. 50. BA. djJt.V0XÓX0S* noifiriv. H. Cf. (SovxóXog, alnóXog. djiofl-sc (a ftófroj) = uGvaGiÜGxag laconice ap. Thuc. V 77. Cf. Theo- gnostus An. Ox. II 165, 7. Pavorinus 103, 32. Dind. djxotjFd dorice = (cf. «ftefveiv) in tit. Corinthio IA add. 20, 108 a (cf. 62—64): xv öe dog faqieGGav dfioiJ-av. djJLOtpiy ion. — anóxQiGig Her. VII 160. djJtoto^* xaxóg. SixeXol. H. Confertar fiotog' Gxv&Qconóg et Gfioióg' lalenóg, cpofieqóg, Gxvyvóg apud eundem, itaque a est protheticum. Cf. nom. propr. Sfioióg CSftofog?) Ar. Eccl. 846. djxóXovtog TtuQ&évog, IGSI, 264 in sero Agrigenti titulo; Sajieivu firjxrjf) Qvyaxol naq&évai a/ioXvvxeoi yXvxvxaxrji. djj.oppê'ciye (imo -ta^)' nXaxovvxog eïöog naga SixeXolg sec. Athen. XIV 646 b, aixopyizas' nXaxovvxag. H. Idem djjiópa' GefiiöaXig écp&r) gvv fiélixi. Cf. Philetam ap. Athen. 1. 1. Itaque originatio fuerit haec djjLÓpeFa, unde djj.optFtta? = afioQ^ïxag, sive djxopYt'a?, ut passim apud Hesychium r= F. djJlÓS dorice = xlg, Theocr. XXII 69 ov yvvvig afibg xexXrjGed' o nvxxag. Cf. EM 95, 12: êaxtv ovo/ia afiog laoövva/iovv xS> xig AcoQix&g. Cf. Schol. Od. «, 10 et ionicum ovöufioi = ovxiveg sive ovöéveg. djj.0? = rifiéxegog boeotice inscr. Coronaeae 25 Meist. Cf. Apollonium de pron. 121C, dorice Isyllus poeta Epidaurius GD 3342, 12. Passim legitur iuxta afiéxegog ap. Pindarum, alios. Tragici subinde postulante metro pro ifióg usurparunt. Vid. a/i/iog. ajxo^ = ïjftog, i. e. rjvlxct. Theocr. IV 61, alibi. Vid. rfiftog Neutro utuntur Pindarus et Bacchylides. Num vere doricum, an potius fictum ex epico iog, ut aéXwg, alia? a.\).Qöp"(óz, vox incertae originis ap. Empedoclem 304: dg d ots tig TtQÓoSov voêcov wnXiGGctto Xv%vov — aifjag navtoiav avipav Xa/intrj^ag a' xa&aQivovGa. Aaxwvsg. H. Corr. Ahrens, coll. u fiv oXXaxóoQiov. 'Ajxxpaictatat = Ü^ngaxiaxai in tripode Plataeensi Delphis a 479 a. C. IA 70 = GD 4406. Ionice ^ftir^axnjTijg Her. IX 28. 31 (forma attica in codd. VIII 45. 47). Cf. ' Ia x lui ij xig et Maifj tig' Forma antiquior Ü^nQaxi&xai est in titulis GD 3183. 3202, 18 et in codd. Thuc. et Her. Cf. Meisterh.2 59. Recentior est Xpf}#. djxxpov xo xexafxêvov Gyoiviov, ra t%Q<övxo avxl qvfiov. H. Cf. CIA II 678 B 75 (a 378/366 a C.), inscr. Eleusinia 9, 22 Mitth. 1894, p. 193. Hinc verbum l^afingcveiv ap. Ar. Lys. 289. Forma HfMQog in titulis non occurrit. Meisterh.2 101. djAxtdixsvog laconice = avanxópevog Ar. Lys. 106. djJLX(óX^[ji,a. TB I 62, 107, proprie res revendita. Iudice Mazochio ibi dictum de praestanda immunitate, quum qui fruges non suo tempore repraesentavit damnatur ad solvendam pretii imminuti differentiam. Cf. avancoX slv. ajxoöc? et aXXuStg aeolica ducunt grammatici. Cf. Schol. Dion. Thrac. 949, 25: xo afivSig AioXixóv êaxiv, afia ctfiadig xctxct XQonrjv, rag ecé(>j{£g avqxeg, xal /xtxa^oXy nvtvpaxog. <%jjt,óxoipt€* rc/lfjS'os, K&QocSjia. H. Latet voc. dialecticum aliquod 0(iriyvQLg. Num forte aiidyvQig? Parum probabile est afivyuQig, quod ex a/ivg et aysÏQiiv vix nasci poterat. djADjcXatSss" slSog riTtodrniaxog noXvTsXovg Auxwvixov. H. Nomen habent ab Amyclis. 'A|j.ojcXaiéoi£ ree. tit. Lacon. Del. 32, 8. Dat. Aetolicus pro ji^vxXai- svgiv. Cf. QiaXéoig et Dativus. djjujxXaïaïstv, Amyclaeorum (Spartanorum) sermone uti = Xaxavifriv. Theocr. XII 13: ÏGnviXog, cpairj % w/J-vxXaïd^cov. djjiova. Philetaerus Vatican.: xai è/ivvsa&ai Xéyovxsg, ovxéti rrjv cé/iwav , si ftt) &eótio^nog &ra§" xal £%eiv 'upvvuv, cogiteq xcu 2oq>oxXr,g. Cohn. Mus. Rh. 1888, p. 414, qui cft. /iwct (Poll. YII 61) et sv&wa. Theopompus comicus intellegendus videtur, cui dubium utrum ïiuv u/iwav an kal £x£lv (*<*Z£H') uuwav tribuendum sit. Nam grammatici sermone xal significari potest et quidem. ajJLoptóv ijiuTiov. KgfiTig. H. Nisi forte vera lectio est a/ivgyo v s. ccfivQ y < iv > o v = apoQyig (Poll. VII 74). djxó?" ófiov, gvv avra. H. Adv. loei doricum. Cf. vg, nvg. oir ut. Explicandum potius ofióos. Cf. Hoffm. I 237. «.{jutjoao?' xijtog. Aaxavsg. H. [koazypiavzoz = ètéXsGtog, non initiatus. Pap. mag. Leid. W. 2, 13. Corr. Leemans. djJLoaxYjvat et a[j.oa/póv. Vid. . Hanc doricam formam exhibent CIG 2448 et Michel n. 479. Idem Hes. a^q>L6sxatr\' rj fista eixaöu i](ieqci naq mqxügiv, quos tamen aficpióixóra dixisse recte monet Hoffm. I 101, intellegens ösxdtriv qo&ivovtog. Legitur ajj.yt'SsJcaua in tit. Spaitano èv M&Yjv&Lcp I p. 257. Cf. Usener in Mus. Rh. 1878, 24 sqq. ajjL^ejJLjJiévoi = tjfjlcpiegfiévol Kaib. ep. 1035, 25 (saec. p. C. II): rji&soi %XafivdeGGi a^cpefifiévoi. aix^sxtais. Vid. nidZsiv. ajjL9saPatiyx£iv = Rhod. GD III 3758, 130 (saec. a. C. II). Vid. xsiv. ónKcpéyst, = afinéxsi IGI, III 220, 6. sive a v

ixq eixa IA 20, 2. 3. dpi^tpatvsiv c. dat. = fiuivuv c. A., i. e. vclv Babrius V 3. ajji^tpdXXetv c. acc. accedere, ingredi. Bacchyl. XVII 6. Cf. fr. adesp. trag. 127, 6 Nek2 et fortasse Eur. Cycl. 60, ubi nescio an revocata librorum lectione d'ga ope man. sec. cod. P restituendum sit afj-cpijiaMv. Vid. quae scripsi Mnemos. XXVII pag. 33. djJL^tSatfOQ = apyixanrig PO II 289, 9. 10 (saec. p. C. I). Cf. Sanig = xanr\g. ajA^iSstSiov, tó inscr. att. ap. Kumanidem Ewayayi] i«'|. a&r/G. s. v. De ajJi^tSéja vid. Meisterh.2 35. dji.9tSsxó"a et ajxeptScJeaua. Vid. aficpe mag. djj.9tSc|tv, Ttuy/.oauv, Gxaöiv, xv^Gxyiv titt. Attici aet. imperatoriae pro aficpiSé&ov etc. Meisterh.2 58. — ajAipcSéfiov xQrjaxriQiov = dficpi^olov %Q. Herod. V 92, 5. ajJi^tSépata' iptha. H. = nsqissqaiu. Corrupte djx^tSéppsa* kógfiog xqa- %rifoog. BA 202, 26 et 388, 29 cum explicatione ipéfou. ajx^tS^ = afjupidéu inscr. Deli a. 279 a. C. ap. Michel n. 803, 19. aficpiöaï ibid. 116. 'Ajx^tipaa. CIA III 1171. 1177. 'Ajx^tspsia ibidem 1174 et 1198 (Kum.). Vid. 14 (icpiaQaiu. ajJL^tstiypis («oprij) tit. Att. de Iobacchis Mitth. 1894, p. 285, 1. 42. 68. al. = Dittenb.2 737, qui in not. 30 affert Maassii explicationem, anniversaria eius diei sacra quo Baccheum institutum est? Cf. Hes. gl. dficpisxi-^Ofiévag' xag nax èviavxov nsQiSQXOfiévag. djxspifraXscs, pueri puellaeque patrimi et matrimi. Praeter scrip- tores vid. Dittenb.2 353, 20. 21. Mommsen, Feste p. 280. dpi^ctMoopos o = afA-qti&vQog Coronaeae inscr. saec. a. C. II ap. Michel IV 1114 — xó xs kqo&lovqov ènsGxeva^e nal xóv d{iq)L&iovqov avé&eine. Cf. Soph. Phil. 189. ofcfj.^tO'óoavov — nQÓGXrifufici, fimbriatum amiculum. Yid. ngoaX^^fiix. ajjL^txapta Herond. VIII fr. 3, 60, a verbo aarpixeÏQHv. Cf. ufupMovQog, 7t£QM0VQ0g. xó.Q. CIA 2448. Vid. «fi a XX o g, sed cc(iq>ix£tpctXog EM 90, 29: xMvijg eïdog naQ Aür\vuioig, %uqcc xb f*oi£- Q G) & £ V &V ttxX L G L V £ % £ l V X C£ l rtQOGK£Cp GD 3025 n£Qi rag %a>()ag, ag dfiqjéXXfyov. — Delph. tit. saec. Y a. C. BCH 1895. B 23. A 46 a^tpMsyrji et afupiXMyovxsg. Item tit. Creticus in ins. Deli BCH III 292 apipiXXfyó^uct. Similiter aficpiXXoyeïv et afirpiXXoyïcc saepe ocurrunt in inscriptionibus. 'A jji^tXoxos fabula, sine poetae nomine. CIA II 972 II 15.^ •OCS'CW ipaiGxa. HXquxa fiiXixi S£Ó£Vfi£Vcc. ylay.av£g. H. feupra ttJACpaOfAOC. ipuiGxa, oivoj xctl èXata ^£§Q£y(i£vci iv dvGiaig. ZvQaxovGtoi idem. Minus mirarer a ft, q> a g v a. Longissime enim patet Graecorum mos praesertim in sermone populari mediam syllabam, ubi eadem consona repetitur, abiciendi, int. ^/lédi/ivog sim. Yid. s. v. ■CQlllÏGXOV. ajj.9tjx«)Xiyv (uvnifioXw) = &(ivös xóóv Igxoqiüv yQutpofiévcov. Cf. IGSI, 9, ubi vid. editoris adnotationem. — Cf. Chalcidis in Euboea inscr'. saec. III aut IV p. C. ap. Dittenb.2 607. 2 'Etd fytpóvoq (praeside) KKavölov) 'Afiiavxov, &fiq>inoX£vovxog A&pnqov xov viov roü vsomóqov *ti. et Melitae inscr. IGSI, 601: ot,icpinoX£vGccg dm AvyovGxm, item Centurip. ibidem 574. ajj.(ptapat£tv pro aficpiafSriTeïv praeter Iones (vid. Herod. Lex. Schwh.) adhibent Aeoles GD. 214, 25 Avcpia^axruiévrng, et Dores Rhod. Del. 179 a, 3 tkfupiafluztL. Cf. ibid. b, 6. 7. 16. Sed a, quod breve est apud Iones, cuius quantitatis sit apud illos non constat. De etymologia vid. Hoffm. III 242 sq. Cf. ayii^axtlv. a.p.T]Gei <ïè] rovg ccqótovg. Dubitabundus explevit editor, coll. xQacpag rucpQovg ibidem vs. 27. dfx^i^djvteg, offae candelis ardentibus circumdatae, quae Mynichiis d. 16 Mynichionis Dianae Mynichiae offerebantur. Suid. s. v. avaexaxoL. Cf. Mommsen, Feste d. St. Athene p. 452. 'Ajjt^uöva, dea aut heroina. Dreri in Creta tit. ap. Rangabé A. H. 2477 (Kum.). ajx^oSov vicus, compitum, quadrivium. Cf. Thes. II p. 272. Smyrnae tit. ap. Dittenb.2 528: xovg êv xa>i a^icpóSm xzxa'f&ai ano xov rtvgyov xov xrjg Jiyafrijg Tvxr/g ecog xov tijg EvsxrjQiag. Editor intellegit partem oppidi domibus contiguis coaedificatam, undique viis circumdatam. Secundum haec afirpoöa cives in certos numeros militares discripti erant, quibus singulis singulae partes moenium defendendae obvenerant. Cf. Philonis Byz. Mechanicorum V 92, 42 et 93, I. — Saepius hoe vocabulum occurrit in papyris Aegyptiacis. — djA^oSapx^S, vici magister, in Aegypto. PB 659 II 7. Cf. Phil. Mechan. V 93, 8: xoig a^qjoöccqxoig Gvv&rjfiaxa xai vnoovv&rifiaxa naga xav GXQaxrjyav diëoGdai. Vid. x s x q a (iep o ê ov. ajAcpopcaxoi; rcavuöviog. CIA II 818, 19. djA^oxapotg (avcp.) = apcpoxéQOLg Loer. GD 1478, 39. Cf. onoxaqog apud Eleos. dixcpózspog. Ab aiMpoxêgav saepe pendet noXXav, ubi nos scriberemus aficpoxéQco&sv, in locutione tcsgóvxav aiicpoxêQcov «oUcöv, velut Herod. I 80. 82. al. et passim apud Atticos. Uiggv^wv). Theocr. I 28 dorice = afupaxov. Vid. ovg. ajxo)}j.oi; et aji-cojjiiyxoi; (-rcog) vocabula ionica et epica = a^nxog (-xag). 'Ajjlcóv Amphissae mensis = 'Ikaïog Delphorum = ZxLQoyoQiwv. Cf. Bisschoff de F. G. A. p. 361. djJlCÓaag• KQSfiaGag. TaQctvxïvoi,. H. Supra idem a ft ft a £ a g (= ava/ia^ag?)' aicoQtiGag xal xge/iaGctg. Obscura gl. utraque. av terminatio III p. pl. optativi pro Fv apud Eleos. GD 1149 Gweïav et unoxLvoiav, 1150 ivnodéoitxv, nafifiutvoiav, alia. Cf. 1152 sq. — terminatio aeolica Aor. II Inf. av = rtvai, ut noóarav = nooaxfjvai. — Passim in seris titulis et in papyris Aeg. in av pro a desinit Acc. Sing. III deel., velut naxcqav, ftrjXSQav, dvyaxêoav, yaoixav cett. lam antiquitus ita Cyprii. Vid. avdqiavxav. — Cf. gév pro gL — Passim etiam in seris titulis et papyris in av pro ogïv terminatur III p. plur. perfecti, Ut yéyovav, iïXr\%uv, 'cïlr\q>av, mnlavtjxav, imóêdeaxav etc. Cf. Buresch in Mus. Rhen. XLVI, 193—232. av, particula conditionali, praeter Iones et Atticos, utuntur Arcades v. c. GD 1222 (passim) et x' av in formula tïx 'dv = tav (sï x' av n ysvrirai) ibidem 1. 2. 10. 15. 25. Cf. inscr. Hoffm. 29, 16. 21. 23, sed constanter si S' 'av = sdv dé (non si 8é k av). Vid. 1. 3. 7. 10. 14. 17 etc. Cyprii cum Aeolibus et Thessalis (ut epici) adhibent xs («sv), Dores, Boeoti, Elei *«. - Apud Herond. III 63 av nQoaScóam soloece scriptum male tuetur O. Crusius, licet in ipso papyro emendatum sit av n^oadoir^v. — Herodotus post relativa cum coniunctivo iuncta saepe omittit, v. c. I 132, 4. 216, 4. II 85, 2 al., cit. epici et tragici. av = sciv, r\v saepe legitur in inscr. Oropica saec. a. C. Vti exeuntis, aut IV ti ineuntis (388-377) EA 1885, p. 92 sqq. Cf. Hermae vol. yxt 91 sqq. Rarissime (sexies) admissum reperitur in titulis Atticis. Cf. Meisterh.2 213, 38. Admisit comoedia saec. IV et saepe exstat apud oratores atticos. Saepius reperitur in Antigoni resciipto ad Teios saec. IV exeuntis, Dittenberg.2 126. ava. Boeoti, in plerisque compositis av, rarius ava, ponunt, Aeoles et Thessali constanter ov. — Epirotae, ut epici et Pindarus, ava iungunt cum dativo, GD 1362 agovgav av Kóaaai. In Halaesae Sic. titulo IGSI, 352, 4 cum genetivo av rov qoiokov et sic 1. 17 et alibi. Ita 1. 40 av rov roi%ov, 42 av rag oSov (etiam II 15. 21), 66 av rav TSQfióvav, II 8 av rov oqCov, 25. 79 av rov qo.Xa, 28. 58 av to^ maieov, 49. 83 av tov qoslöCov, sed conservatur in formula (sic) tö fisaov 1. 85. Obscurus est hic praepositionis usus. — Mva pro si? ponit Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 179, 11 XoOQÓri? ava trjv Niaipiv TtQsajisig anéarsllsv, p. 182, 24 ava rrjv MaQTVQcav nóliv i^srtsfitfjc. Cf. p. 227, 23. Idem pro iv p. 189, 21 iv ra nvQyip ra, toit'rbv x&qov tÓQViiivm. Ib. p. 226, 13 arqaronsSsvsrai &va rb SLq^iov. Cf. p. 249, 17; et pro apyi, si, 1. s., p. 228, 17 roig ava rbv xdyavov. — ïistv ava %sÏQa, ad manum habere (i. e. praesto) ibidem p. 246, 17. ava = awaig, Alcman I 83: öv&v yaQ ava Kal rélog. Etiam in verbo avsiv = ccvvslv vocalis anceps est. «va* aval H. Epicharmi fr. 88 Ahr. Zsvg ava vaiav rÜQyaQ aydwiya. Incertum sitne nominativus an vocativus, ut apud Homerum et Pindarum. Digammatum est ap. Pind. P. IV 89. IX 44. XI 62. XII 3. ava(«F)atop = avurog in tab. aenea Elea Jahrb. d. Arch. Inst. in Wien I 197 = Michel 1334, 6 (saec. a. C. IV extr.). avaPaO-jAÓ?. Vid. §aa^ióg. avagac sitne coniunctivus an optativus in recc. titt. Cnidiis GD 3526. 1354, 3. 10. al. dubitatur, sed potius coni. videtur soloece adhibitus. Idem valet de forma sl in GD 3543 svlluxa avx& si. avapoXaStov, vestimenti genus. PO 109, 9. Cf. uvafiolri, abolla. avalos pseudo dorice pro avrfog. Theocr. V 87. Vid. S/3«. dvapp(óaxo)v xarsa&imv. H. Vid. (sqcógxsiv. dvaysypa^xévat. Vid. s. v. 8 layycccpeiv. avayefpaqovza.1 = avayey()a[i[i£voi eiaiv Archimed. II 104, 17. dvayyéxx.slv = avayoqsveiv. Vid sq. VOC. — avavysXéovri TH, i 118: dfiÓGavrsg doxifia^óvri Kal avavyeXêovri iv aXïai ftuGufisvoi rav yav nor rav r&v tniynqiav. dydfysxixa = dvd^qrjgis- Chersonesi inscr. saec. a. C. i, GD 3087, 47: dedóx&GO rai fiovXai Kal rai öa/icoi Grtcpav&Gai diócpuvrov — %QvGea)i GTEcpav&i. Haadsvsioig iv rai noanai ró avayytXpa noiovpévav r&v Gvuuva'iói'oiv, 6 d&fiog xrs. Sic verbum avuyyeXXsiv adhibetur in Aegosthenitarum decreto GD 3092, 15 et Panticapaei tit. BCHV74. dvaystatj-ai c. gen. = yysïG&ai Theb. GD 716. — avayrjaaG&ai = öiriyriGaG&ai Pind. n. IX 19 fioayy fioi Grófia navra avayrjGuG&ai. dvayxe:cd>ct7js pap. mag. Par bibl. nat. Wess. v. 1361. Vid. sq. voc. et cf. a v e ft o £ n a k r t] g. dvaysxóxtïjs daemon in pap. mag. PK (i) CXXI saec. III p. C., V. 355: avaysnónrag y.orjixvoaoiiroocig alysGi&v/xovg xrs. Restituendum hic et in Neue Gr. Zaub. Wess. 1. 363 avaysnÓ7irrig, si quid video. dvdyeafl-ac. Theophyl. Simoc. ed. de Boor p. 47, 14 avÖQa ig GvyKXiqxov (3ovXr]i> avayófisvov, virum ordinis senatorii. ava,fézpta' ri raïg rixrovGaig vnrjQsrovGa yvvi) naga TaQuvrivoig ovru keyofiêvr), rjv MrriKal ft a ïav xaXovGiv. H. Cod. avaysGTQig et fia^av. Elmsley ad Med. 156: avayéGrqi a. Supra ayèrqia idem Hesych. dvaycvtóaxetv apud Herodotum passim signiflcat avanei&eiv. Vid. Schwh. lex. s. v. — Cf. èmléysG&ai. dvdyxat ionice = pégixvoi, tormenta. Her. i 116. Cf. Thes. dvayxatvj ion. ap. Hom. et Herod. passim = avayxt). dvayxato? = avayxatiriKÓg. Plat. Gorg. 449 B extr. dvayxaauxoi Xóyoi, ad assentiendum cogentes, Philodem. de rhet. ed. Sudh. v. c. p. 248, 21 sqq.; p. 249, 30 sq.; ibid. 9 sqq. Opponuntur üxóra, eituxaia, eixaonxol Xóyoi. — Similiter Plato, Aristoteles, alii. Hv uyxaarixai g Philod. p. 124, col. XXV, 1, necessario. dvocpcoxésty pap. mag. Par. Bibl. nat. Wess. 2131 et Neue Gr. Zaub. Wess. (1893), 676. Corrupte avayxansSrj legitur in pap. mag. PK (i) CXXI, 631 yXvipov rov iv Méfiipsi HoxX^niov iitl óaxrvXi'ov GiöriQOv ano dvayr.anéörjg xrê. dvdyv©0l£ = avayvcÓQiGig Her. i 116. dvayvwafjy? ysporjatas = ypa/iparevg rijg fiovXijg in insula Co. IC 238. dvayopsofréwac aeolice GD 215, 53. dvaypajj.[xau£siv passim in pap. magicis, facere anagramma. Vid. Wesselyi Indicem et lexica. dvaYparctyat inscr. Prienae. Vid. TI ante W et cf. K ante X. avaypa?euetv IGSI 757, 10 (tit. Neapol.): nar^óg ze fiovlsvrov inmx&s xal «gioog rijg TtóJiscos avayeyQct(p[£vxóu]. Sic Kaibel qui addit, „Mommsen ccvayQ«q>£vovTos, vertens: qui patrem habeat decurionem scribatu fungentem. De nomine avayyaipivg, scriba, vide Dittenbergi notam ad syll. (ed. I) n. 337." avaypa?sós, ó = ro na^céSiiy/ia. Inscr. Eleusinia in EA 1886, 185 sq. u&ovs — Èy.ntlsKrjaui oq&ovg navrayji — Koog rov dvayQutpéu. Cf. Philo, Belop. p. 51 D. dvaypa^iyiJisv = -r\vui. Delph. GD 2733, 11. Cf. ygcctpijfiev. dvaypa^vj[Astv = -fjvai. Rhodii. Vid. MEIA. faarpacpyaat = "vcxyQcéyai. Cret. BCH III p. 293. Sic xarayQatpeïv tit. Gelae CIG 5475: xa&mg na a (SovXa xarayQatprjGrii et Carpathi IGI, I 1033 avaygacp^Gei. dvaöstv pro uvadsladai Pind. P. X 40. Vid. Activum. — De huius verbi usu ap. Herodotum vid. Schwh. in lexico Her. avaSsxsaO-at ionice = avci6ê%sts&m. Her. V 90. dvaSevSpaSeg. Vid. «fiafialvg, kevsü, [iafiar 18eg. dva8s|at ionice = civadsiïjai. Vid. lex. Her. Schwhi. dvaötvsco* nsQinara et avStvo?" nsQincirog H. Gl. Doricae. avaotSÓvat ÈniGroXriv. IGSI, 830, 22 aveyvcoG&rj eniGroXrj ivqioiv Grana>- vixqlcov avaSo&sïGa ino -Aaypjtog, svog avrcöv. avaSójxstv = dvaSiSóvai. Vid. Infinitivus et MEIN. ava5gx°S et MtöoyjzÓQ. Vid. dvSoxu. avaO-sjxa = dva&tjfia passim tituli saeculi a. C. IV recentiores. dva{),é[j.siv = ava9sïvai Gelae CIG 5475, 36, Agrigenti GD 42o4, 22, Rhegii 4258, 23. Vid. MEIN et Infinitivus. dvafl-éaavis? (?). Vid. ano8ogavrco v. avaO*^xTij* uvdd'sGig. H. Inscr. Eleusinia EA 1868, p. 185 sq. 1. 33 naqaSovvai èri ava&rjxrji iyisïg, sc. rovg ii^ovg, ubi vid. 1 hilios p. 209. dvaü-op^savts?= ava&o^óvrsg. Theophyl. Sim. Hist. VI 3, 3. avaïk>poöv, verbum architectonicum in Lebadeae tit. saec. a. C. II Michel n. 589, 122: dva&vQuGu robg ccqfioug navroeg rovg amóviag. Cf. 1. 143. Fabricius de archit. p. 52 explicat „foramina (in mediis lateribus) sive incisuras ianuis vel fenestris similia excavabit cett." Idem p. 77 „veteres artifices verbo ava&vQovv designabant sollemnem atque usitatissimam illam sculpendi rationem qua lapidum latera quae compingenda erant (Stossfügen) ita excavabant ut excisiones ianuae haberent formas, cett." dvatSojj.ax.av (xdmqov), i. e. ov xal tyv%cig Philolaus ap. Stob. Ecl. ph. I 20, 2. regnum, sec. Boeckhium, nisi forte scribendum dvaxavaficc, i. e. avaoxQocpij, quamvis Meinekio displicuerit. Vid. sq. voc. avaxtovav uvuSzqécpelv. H. Laconicum dvaxmvrjv (sic) videtur propter gl. Hes. ix cóvrj' s'gxgsipiv et 'excovsv k'xhvsv. Aaxaveg, quae coniunctae sic corrigendae videntur: èxavrf 's'gxqscpsv, iSLvu. Aaxcovsg. Cf. xcovav (xavriv)- neQiSivtïv. Cognatum est x&vog- Gxyófidog. Vid. etiam gl. <«£Qixa>vciGai>- TtEQiQQOfi^fiGai, nEQLayccyEÏv. Adxavsg. et ' GnoyyiGai rj jtsQLjtiGGaGou. Cf. Ar. Vesp. 600 (scil. a xwvog, pini arbores nucamento). Formam verbi Siculam xcovdCstv faisse demonstrat Epicharmeum Gxvcpoxnvuxxog. dvaxü)£ ionice et attice = im^eXag Her. I 24. VIII 109. Hippocr. p. 254, 45. Thuc. VIII 102. Plat. com. ap. Moeridem p. 43. avaxcoato? = (SaGdsïog. Rhegini. Vid. -wGiog. dvaXafJi£dvea3-ac pro activo passim usurpat Theophylactus Simoc. Hist. dvaXajjliioóaiys wtQug Theophyl. Sim. Hist. I 12, 4. Cf. diuMtinsiv, èxlafinsiv. avaXec (?)' ifyoAafet. TaQavxïvoi. H. An aöpavsc! Cf. av davrjg. avaXÉYsaO-at = koyi&g&ai, ccqi&iieïv, PL 50, n. 1, 7 in tractatu de astrologia: avakeyófisvoi xceg ri^ÉQcig. avaXvjjj.jJi.a, substructio. Dittenb.2 372, 4. 587, 20. BCH XX p. 63G. dvaXixos = ccvrihnog = vrjkinovg, i. e. uwnódrixog Theocr. IV 56. Porma ionica uvrjlinog s. avt\Xlnovg latet in inscr. Mitth. XIV p. 413 naGca dviltnoSég xs xal 1'txaGi, yciidQvv&ÏGai, | xm xaXd9a Gwéneafo kxL, ubi Koerte absurde edidit av{s)dCnoósg. dvaXtaxeiv. Passim in CIA legitur formula ta xuxh &vuh- Gxófisvcx vel Xcc dg xa xaxa avaXiGxófisva (raro /iSQitf/iiva). dvdXxtu.05 = avaXxig PO 79, 5. avaXxc? ionice = êsdóg, fiayaxóg. Hom. Herod. II 103. Pind. Aesch. dvaXóf^v aeolice GD 250 xav nQvtavr\luv, av lx yévevg óiaósfr/tevog xoïg xccg cc^tccg fiaGfioig civsioyvjGsv. avaXoyoóvcdJS, convenienter. PB 281, 21 xal xa 'égya two «jUTtÉAmv lÖlcov yvi/Gicog ysvéa9a> uvctloyovvzag HnoXXaviai (saec. p. C. II). avaXoöv s. avaXca>csiv (ex avafal) constanter Attice habet augmentum Tj. Meisterh.2 p. 137, 2. avaXósiv xov (Muv, mori, IGSI, 159, Syrae tit a. p. C. 427; absolute eodem sensu positum ibid. 1794 in seri epigr. vs. 2 = Kaib. ep. 713. dvdXcojxa. Vid. ülapa, ai>ijAa>fia, xéXeGpa. avajxaaastv Her. I 155 êfiy xsas dicuntur teA.wi'at, qui locationis legibus plane satisfaciunt. Vid. Wilcken O. G. p. 552 sq., ubi recte impugnat Grenfelli et Huntii explicationem. avaxXóteiv ionice = avcmUlv. Her. I 78. VIII 70. dvaxóSecxto? sensu activo PL 222, n. 15, 63: toü d avuS^ov avanoS([mov] MaOsöTt/)tó[rog] a. 120 a. C. dvaxóptjJ.0?. PO 94, 10. 95, 19. dvaxópi?os = ^ro? PK 282, 13 a. 69 p. C. et saepe, item PB ubi vid. 373, 14. 416, 7. 446, 5. 453, 14. 468, 12. 26. PGH 91. 92. avaxóaxaaiov. Damascius BA 1322. avdxTO^s == HvaTtTvOGs. Pap. mag. V Leid. 10 , 1. dvaxojXstv* tö êcvT£QÓv u mmqügkeiv. Poll. VII 12. Exstat verbum in tit. Deli ap. Fabricium de archit. p. 37, 1. 12. dvaxéX^jxa. Vid. dfinaXri/ia. dvap- övuq. H. Fortasse creticum. Vid. üvulqov. avapacpijx®? ionice = dvriQtjKcóg. Her. V 102. Vid. cxvciiqciiqijfisvog. et cf. Schwh. lex. s. v. ccvcuqssiv. , , , dvK.pS'fiXa" ta fit] è^EGfiêva. AQ^rjXoig (COd. aQ^t]Xoi) xa dtQ^ctrct <^otmv>. H. Nam sive üQ^r,Xa teste schol. Nic. Ther. 423 sunt tci xvxXox£Qfi GiSrjQia, olg ot GKvroxófwi xêfivovGi. xal £éovGi xa dsQt*"™- Cf- Hes- s- v- itaque scalpra sutoria. Addidi quia glossa nondum correcta male exponitur in Thesauro, ubi vid. «(>(3 rjXog. otvdps = avÖQs Elei. GD 1159, 10, sed 1. d. a^rMzrc; = Xenag, lep as. Herond. XI 2 nQoGcpvg oncog xig ioiquöuv &vccQixrlg. Ibyci fr. 22 Bgk., Epicharmi fr. 23, 5. 78 (Ahr.). Hesychius explicat ov xoyUüöeg iv néxQuig. Cf. Ar. Vesp. 105 ügtieq XSTtècg TtQOCLÖ^OllSVOg Tft) KLOVl. dvapós (?)• «y^og. XÏVOL. H. AyyuQog probabiliter comecit Soping. Cf. daxavSijg et üyyaQo g. dvapotptaatos yrj. PL p. 418, n. 5 sec. indicem, sed alibi legi videtur. avappstv, redire de exercitu. Theophyl. Sim. Hist. II 13, 1. Cf. II 15, 8 xrjv elg xovniGco nuXiQQOiav. avapatos ionice = è%&QÓg. Hom., Her., trag. avapósv (?) BA 417, 20: xai 'Em'xap/iog dé nov rprjGt,• dooGov/Aed-', o Zevg èvaQvsi et sic Bachm. Anecd. I 113, 3. Corrigitur (Ahr. fr. 167) avuQvei, coll. Suida et BA lemmate. Nisi forte praestat aveQvei = uvélxti. avaad|i[x(3S a. v. avaaaxxeiv, rursus egerere. CIA 780, 13 avaad20 . . . nuXcubv &va6a[%tiiov], 781, 4. 10. 14 [a]vaöa|tjtoi> Gxvlrjv £%ov. Cf. 782. Ibid. IV 2. 1078 b [d]Q(onlSr\g xuxékafo [a.]vaGa^i^ov fiéxaXXov Has. Yid. sq. voc. avaaopsc* avaxivu [TaQavxïvoi]. H. Sed Tuqccvxïvol, quod manifeste huc non pertinet, Pierson ad Moer. p. 341 referebat ad gl. sq. dvaoeïv avucpéQeGdcti, at rectius, ni fallor, Yalckenaer ad Adoniaz. p. 285 ad praegressam avaGxoXvtyag' yvfivojGag. a^aizafj = uvaaxrj Pind. P. IV 155 O. Schroeder recte edidit pro codd. lectione avaGxyGri. Schol, avaaxaitj, Ahrens avaGxaCr dvaatpó^iapia, retortio, inversio. Inscr. Oropi EA 1889, n. 26, 60: iXaCa XQvGïj xakvnxijQag è$ aMttö[Tp]ogDiö|iicn:o?. Non intellegO. dvaacptYÏ£tv in inscr. sermonis communis Mytilen. IGI, II 11, 23: avaGcpiè,ag xai xovg ap/iovg ngog xa[vóva. dvaa^ood^ttc (= avaGqjaê.)' avaTtrjdfiGai., èl-eXaGai (s^aXsG&ai Schmidt). H. Fortasse gl. aeolica. 'Avaa(p?6{ji£v0t, comoedia sine nomine poetae. CIA II 175 IV 3. Ibidem vero 972 I 7 "Av«3(p£ójx£vc. avaoXos, cui stabalatio odio est (Buecheler). Herond. VIII 7 xr\v uvuvXov %oIqov dg vófitj» nsfii^ou. Modo locus sanus sit. Headlam COniecit avccyvov. Au fvaniov? avaota' — TuqcivzÏvoi Tcc^a^r^a XéyovGiv. H. Cf. mxQavxa in lexicis. avayata* ij dsQjionoxlg naga Kor\Giv. Athen. XI p. 783 F. avacpacvsaö-ai. Yid. &fi7taivs&&cii. dva^dXazpo?. Pap. Leid. N 2, 6. dva^dXavö-o? = avacpaluvxog MFP XIX 4, 5. ava?opd. PL p. 356, n. 62 (aet. Ptolemaeorum), col. IV 4: al 6 avacpoQctl ^£QLG»r\Govxai zijg fièu £vtr)?us *«. Scil. ita dicebatur ea pars summae locationis quae singulis mensibus oeconomo solvebatur a publicanis. Vid. Peyron ad pap. Vind. de Zoïde p. 41 et Wilcken O. G. I p. 569. — De alia h. v. notione vid. s. v. O V V U V Ci cp É Q £ l v. avacpópcov, petitio, in papyris Aeg. Vid. Kenyonem PK II 438. Cf. PO II 294, 13 (a. 22. a. C.). PB 5 II 10 etc. 163, 7. 168, 1. 250, 21. 613, 1. Cf. TtQoGcpé.QeG&tti. dva?p'ja?33a-at. Ar. Eq. 602 libri avefevatav, quod olim correxi. Recepit nuper correctionem vLeeuwen in editionem suam. ava^d)g Damascius BA 1323 A. avay&kóaaezat., expectorat, ionice = «i»a/3tjit«. Hippocrates. Vid. Thes. s. v. II p. 626. Cf. %tkvg = gzéqvov et x£ * * « ö a £ 1"1 aP- Nicandr. Alex. 81. Aliam lectionem apud Galenum in lex. Hipp. avaitXvvszui confirmat analogia verbi nkifivvuv ducti a subst. nkrj&vg. ^ dvaxp^afl-ac. Andaniae tit. a. 91 a. C. ap. Dittenb.2 653, 60 Ka^ /«j amiQriGdG»co (o za^ag sc.) slg cikko fiijóév, sec. editorem explicandum e confusione verborum xazaxQïjG&cii et ctvctkloy.su'. avaxp'jaoöv, denuo deaurare, de statua. Ostr. Gr. 156. 171.182. 183. 201. 261 (aet. imperat.) apud Wilcken. avaxov6a avÖQag ctQÏGtovg. avopdc= ar,Q&cpa&g cod. ® Hippocr. YI 560. VIII 352. Kuhl. avSpsavtdpcov = avÖQLavr. PB 387 A, 2 (a. 184 p. C.). avSpsiot? rcértXoig Theocr. XXVIII 10 in carmine aeolico. dvopsto^, ó, scil. ovlXoyog, in Therae tit. GD 4706, 62: O ós avÖQiïog t&v avyyeva>v ovvayéa&co iv réöi Movoei'm Cf. 22 awayayhv xoivbv avÖQSiov rwv Gvyyev&v. avSpéo? (?) Delph. GD 1724 aèófia dvSqiov, ubi WF. avSQtWov. An avógrjov, quod legitur in 1785 et alibi saepius. dv3ps?óvos doricum pro avSQocpóvog teste Herodiano ap. Eustath. 183, 5. Cf. E pro O. avopscóv = uvdgav. Her. III 77. Segestae tit. dor. IGSI, 291. dvop^bj', dvopvjtos ionice = av$QÜa, avSoeïog. Herodotus. dvop^tov = avÖQeïov Cret. Del. 119. 38. Vid. Hl = EL dvöprjo;. Vid. avógéog. avöpta. Plut. Lyc. 12: ra Se GvGslua Kgijreg fiev uvSqlu (ccvÓQUa?), Aa/iidaifióvioi Se cpiSlria nQoGayoQevovGiv. dvSpca, 7j = ó avdgidg. PO 366, 618 (a. 357 p. C.). dvöptdvtav sive avSptjdvtav = avÖQiavia Cyprii. Cf. Hoffm. I p. 191. 215. Vid. av. — Decreta quaedam Coa de statuis ponendis flniuntur his verbis: ccQueG^évra fiev rai dia rov ipaipiGftarog reifiai, rai> Se rov ccvÖQiavrog avaoraGiv nag eavrov noir\GaG&ai, similibus, v. c. IC 107. 108. 110. Apparet autem in n. 107 post 1. 14 verba rav Sè avderaoiv sive quadratarii sive editorum incuria excidisse. dvSpiavitScov = avSQLavrLöKog in Deli tit. saec. a. C. II ap. Dittenb. 588, 192 sqq. et saepius. avoptvsia, festum ab Andrino quodam institutum 1'higaleae. Dittenb. 661, 3. dvSpópocjfJiii;* arevf] oóóg. H. In inscr. Erythraea ap. Hoflm. III n. 95 = BCH VIII 346 óóog avÓQÓ^aa/iog opponitur óSa Sr)fioGiy. Pallebatur Schmidt Cretensibus h. gl. tribuens. Vid. paGpóg. avSpoyévsta. IC 36 c, 14, d. 41: oi Kar avSqoyéveiav, i. e. stirpe mascula oriundi. De maioris quondam stirpis muliebris honoiis apud Coos vestigiis vid. novissimum Herzogii opus. „Coische Forschungen und Funde. Cf. ayéveiog. «vSpOcXijs aveir\ (ocvctj). Kaib. ep. 1034, 32. dvSpoi? dat. aetolicus. Delph. GD 2644, 10 al. Vid. Dativus. dvSpiiJcas* fleQÏg. H. Aeolicum? Vid. Hoffm. II 230. Male pro subst. habuit grammaticus. Rectius supra avSQaxdg■ x«t' itvdQa eva ëxaarog xrê., sed male denuo oï dè /legtóeg, /j.oïoai. Scil. pro substantivo usus est Nicander Ther. 642, quamquam adverbium est apud Homerum, Aeschylum, Cratinum. Vid. lexica. ttVÖpó|j.sGV" tjiuuov. KQrjreg. H. Significare videtur virile vestimentum, et fort. delenda distinctio post avÖQÓfisov. Nisi potius formatum est a verbo avaSgaunv. Utut est, comparari nequit endromis apud Iuvenalem et Martialem. av-Spójj.vycov* gvstccigtov iyieiQiSiov xQctyiKÓv. H., scil. recurrens in capulam. Tarentinum voc. videtur. Corrupte supra «ijttijtov GvGnaGzov iyisiQiSiOV rcaoa Tagavzivoig H. Cf. Hes. S. V. GvGnaGzov et Lobeck ad Soph. Aiacem. avSpospóvo? Jtwvo?, locus quidam in Attica. CIA III 61 A II 15. «vopo^oxu?. Epicharmi fr. 23, 40 (Ahr.): (xóy%oi), zag avdQorpvxxidag\ navzeg ctv&Qanzoi xakéov&', ccfisg Si ksvxag oi Qsoi.. aveYÖsó'CfoS aeolice = avevóeag. Yid. avvixélijg. avsyxXscicXéa&(o in Tegeae tit. saec. V a. C. IA 68 = Michel 1343 B ter iuxta formam communem (semel). Conferatur vetus forma Attica (TcifieXóe&cav similesque. avepi-acpéttyg (daemon) in pap. mag. Par. 2391, 1. 363. Cf. xaxanaXr a qp é r tj g. dvcjjio-sKdxTiys ibidem 1. 1360. Cf. dvayxsndxtrjg. avsjj-o?. Veteres physici secundum diversam originem distinguebant ixi'scpiag, dnoytiovg, ê^vógtag, xoXiting, og(ag sive ogsGxictg, porro Kctixiuv (a Caico fluvio), Exdgavct (a saxis Scironiis), Srgv/iov/nr (a Strymone), item ab impetu xcacuyiSug, ftviXXag, a forma oxgofiïXovg, TcgriGTijgag. Cf. Achillis Isag. 33, ap. Maassium, Comm. in Aratum p. 68. dvsjJ-OXOttat* ot dvs/tovg xoifil^ovxsg. yêvog Sé xoiovxov (pctGiv vnagysiv sv Kogiv&w. H. Cf. titulum ex insula Chio IA 381 B, 15. dvspioxotós. Neue Gr. Zauberp. Wess. (1893), 843; PK CXXI (Saec. p. C. III) 1. 116. dvsjJ-i^otTijtcov avéfiaiv Neue Gr. Zauberp. W. 1. 1957. ave{JL(óxiys in incerti poetae fr. ovx ilSov dve/iióxict xógav PL p. 88, col. 14 in Commentatione de Chrysippi libris mgl anocpuuxmv. avsjxcóv^. Vid. /?ovxavrj et tpXoylxig. dv£jJLCÓ"as* oi'og acpexóg, ugóg, xoïg dvépoig frvófuvog iv 'I agavxLvoig. H. Cf. EM 103, 33 (avi^vxag). — Nota est .MibfvS Xvsjinxig, quae secundum Pausaniam IV 35, 8 Methonae colebatur. [(XVS0p^0C33V tig x!> £aga7tisïov ntvovxeg ngog IlxoXsficxiov PL p. 268, n. 23, 1. 18 sq. Verba foede corrupta ex dvixag^/jsv — nuvcövxsg —]. ttVSVSÏxac ionice = dvevsyxeïv et dv s v £ a l = dvsveiitfjvca.. Cf. Herodoti lex. Schwhi. dvsvijoóvïo aeolice GD 238, 3 = dvcveovvxo. si 1. s. av£VtY"'tat' in rec- tit. Cnidio GD 3546, forma vitiosa contaminata ex dveviyxai et dvsvstxai. dvévtovov" [fidxcov. Adxcovsg. II. Non tentum, itaque amplum aliquod amiculum significari videtur. avs|aX(s)cxi:(OS. Neue Gr. Zauberpap. Wess. (1893) 124, 8. [dve|]aXXotpt(otov, inalienatum. Inscr. Lydia Mittli. III 58. Idem voc. extat in PK II 360, 9 (saec. p. C. II): avs^aXXoxQicorov xul ünaiaxQr] fiat LGxnv. avéovzat èg xo tud%i[iov ion. = aveïvzai. Herod. II 165, ubi expectes uviaxctt. Sed. vid. dvhsS)G9ai, occpécoxcc, itpéaxai. avsXtt^0£. Phoc. GD 1523 C, 3 èA.evO'ï^o: 1'ötco xctl avtnarpog vito nüvxdir. Cf. 1555 d, 11; f 21. 1458 b, 11. IRB 400, 11 Gorgyppii tit.: iep wl yi avéitaqiug xal av sit r\ q i ct G x o g anb ittxvxliQ xlrjQOvófiov. CIA IV 2, 584 c fr. A 15. Saepius etiam papyri Aeg., V. C. PB 709, 14: «— n aQs^sa&ai avÉnacpct xul a v e % v q a G x a xal u veni Suvel6xci. Cf. av v na v a y x a ïo g. Hinc intellegitur Menandri fr. ap. Suidam. s. v. Vid. Lexica. — Eodem sensu avé^axto? in inscr. Delph. GD 1684. 1685. 1686 et passim: irp at xs ÈX e v&ê q av (-qov etc.) slfiev xal av écp anx o v tino navxeov. avsx^psaato^ = a/Wa^g. Yid. avinacpog. avejctpdpiycos, ingravatus. Cyzici decretum a. 38 (?) p. C. ap. Dittenb.5 366, 16 in navxog avxTjg fiovXojMévrjg xfji xair iSitav avaXafiarwi/ dcttyiXiicti dvcm^aQijxov itSQi xr\v ayOQCtv fjisïvca xrjv EvexrjQLcev. avsxtYpÓ9ö)s = -yQacpug. TH I 84. Yid. yQocpsvg. dvsxcSdvstatoq. PB 177, 12. 193, 20 iunctum cum ctvénacpog et aie^vyaGiog et xa&agog ano navxog öqpetAijfiaTOg. Cf. a vvna vayxa ïog. avsmgrjtyioq, = ccvemXrjnxog, proprie in quo nihil desideratur. IRB 21, 8 Olbiae tit saec. p. C. IV non antiquior: xaïg xoival'g XQEUiig uv&uiQixmg XstxovQyav avcixi^rixqxov nóvoi' iiGirpEQE. avsxtxX^pcotog, non sorte assignatus, de nave. Boeckh., Seeurk. p. 263, 28 et saepius. avsxcxópptcjTOS' avvpQiaxog. EM p. 103, 35. Cf. Hes., qui etiam habet irtixÓQQiaxov xaxaxovSvXiGtov. A formula naUiv inl xógQrjg. avsxtaxaO'jxsia, immunitas ab alendis militibus. Rescriptum M. Atitonii e papyro editum a Kenyone a. 1893, p. 477 A, 153 sq., ubi contulit avsxi'ataO-jjLog CIG 4474 = aviTtLGxuiffisvxog S. ccGxd&fiivxog. avexttpéxtco?. Pap. mag. Par. bibl. nat. Wess. 1. 45. avépa in tit. aeolico GD 256, 2, sed öd 230 A. 7. 315, 9. De lapidis aetate nihil traditur. dvspsovaaO-at pro avsQswav Theophil. Sim. Hist. IV 3, 14 et saepius. aveptO-sotog, i. e. l'jug xal xoivóg, incorruptus. Calymnae inscr. saec. a. C. IV, GD 3585, 46. Mylas. tit. ap. Michel 473, 8 iungit cum aöwQoöÓArjxog. Epistola Antigoni ad Teios ap Dittenb.2 177, 45: vofioygacpovg xQ(ig firj veioxsQovg èrav xeGGegaxovxa [oVrag ai'f(ii0'£i;T]oi;g. Tit. Iasi CIG 2671, 46: ovxsg aveQi&evxoi, [«ai ó]oxtïv SrjXófisvoi. Cf. Philo II p. 255, 40. Cobet Mnem. VI p. 448. — Cf. ccvvjQl&tvxog in tit. Chio saec. a. C. V ap. Hoffm. (III) 80 B, 24 sq.: xaySixaodvxav ai'ijoi!}(vxot èóvxig. Verbum ÈQi9sveG9ai., c o rru m p i, habet Arist. Polit. V 3 p. 1363, a. 46 et Suidas s. v. dvêpcxtog. Hippocr. in cod. 0 YI 260 Kuhl., &»sqI*x p. 860. # _ .. dvsa-dxooaa aeolice = avtoxriKvu. Yid. Participium Perfec 1. avéatsasv = avioxriGtv. Inscr. Pergami p. 49. 180. avsc5tpe!J.!Jt.évas = — aTQatipêvos. Inscr. Lacon. LF 2-28 a. b. «véatpextac. Delph. (saec. a. C. III) BCH 1894, p. 235. 1. 5 dveatpé®»aav. Inscr. Lacon. Del. 32, 6. Pergam. 190 (Frankel) &v£-0? (= &vtt(tivoS) TÓTtog, locus consecratus. Ephesi tit. Dittenb 881 ut aviêvtxL de locis, avaxi&êvai de rebus consecrandis usurpan so e . «vso pro £'któ? (excepto) in seris titulis sepulcralibus IGSI 3225. 2327. 2328. 2329. 2332, V. C. iav xig xoX^irjarji avvfr {uvoi$ai xov GOQOV xovrov avsv rwv ISlmv aixov, i. e. praeterquam ad mortui cognatos sepeliendos. Iavef)6Htaatl, *«l pap. Leid. Q 12. Recte Wilcken: «v» *o»patfbh»]. avs'j{)-s- X^g. &txx«Xè>v. BA 1095. Cf. «i&é «t9, Ïvïq&s, KQoaöt et è£v 7ttG & a. avsov (= ik >tv) kqoG(otiü>v. Epidaur. GD 3225, 58. «vso? Elei. GD 1157, 8. 'avtvg fiovXav xal &(tov nXa&vovza. Ad accusativum cf vnsg — Porma dorica est avig, aeolica, ionica, attica avev, quod etiam legitur in inscr. Phthioti GD 1477, 8, Locrensi 1478! 8 9 avsopetrj? xooqIcov tav Swoeitov in Zeleae tit. Mitth. VI 229 (— Miche n. 530. cf. Dittenb.2 154): — atee&fjvcti üvÖQccg èvvta xa>v noXncov h xov H*°v avEVQerag %■ *■ *■ — » "5 « *é*xrl™1 lS™VJ el , öh h xov tav xobg êcvtvQtxag, 8 ooi M x&v S^oaiatv u x°>Q"»v nov<5i *xt. Respondent igitur xoïg £r\xr\xuïg Atheniensium. avéaaVid. Avênayog et i^oxQtttov. AvéosSpos. Tit. Olympiae A. Z. 1868, 90 iazt^v «vttptÖQog. Cf. bid. p. 93 et Spartae inscr. BCH I 349. Cf. Dittenb. 683 cum not. 1. Vid. ecptÖQog in lexicis. dvé'istoc = avétyrjxog. Pap. mag. Par. 2391, 1. 53. 'Avs^toc, comoedia, sine poetae nomine. CIA II 975 f, 8. Mena avero* fjv%og. Boiazwv. BA 1095. Cras eredam. avéffl^ov = ctvoi'&v. Inscr. Pergami p. 172. ^ avliewaO-at = &vtïa9cu. Cf. i v é 0 vx «». Vid. s. v. i

na. Inscr. Pergami p. 174, Dittenb. 246, 101, alibi. Cf. Meisterh.2 138 de hoe et de formis óaag, ccvrjlaaooai, sim. Saepius avrikm/ia habent papyri Aeg., v. c. PK II p. 9. 15. 179. 226. Cf. sq. voc rhjvjkwzi'AÓz PK II p. 259—264 passim ftt'rqu> avrjXauxw. Vid. Kenyonem p. 257 sq. av^vs^otav" avacp£Qov6av. H. Cf. xazi]vo xa. av^vtzajAc? = aMji/ojraftsv. Cnidi tit. GD 3591 B, 22. avvyvtxs = avi)vcyK£ Arg. GD 3364, 12. Vid. r\vi%uv. av^vtog (ab avlaY aXvnog xal aj3ict(3ijg. Galenus in Hippocr. 434. Cf. ö v o r]v i o g Hippocr. I 241 Kuhl. Gal.: o ftt) £vxókcog avicófi£vog (= avuviog, dvGaviog). dv^|stg (= avvïfèecg, avocvrj^ig)- avaxolvfifiriOsig. H. Cf. Boeoticum tnaG1 g = k' 7t jt a 61 g. ftv^xsXitj' do&évsia H. Gl. ionica. Cf. £vtj7t£ltjg, £vr\7t£lïct (Callim. h. Cer. 136). dv^p pro ctvd-Q(ojiog more Homerico interdum usurpat Herodotus, velut IV 123, 2. Cf. populi nomen XvÖQocpccyoi IV 106. dvïjptO-srrco? et avf;pixzo$. Vid. avep-. [ A]v^at5o')pa == nuvdwQu (Persephone) in vase Attico GV, p. 203. dv^atjxcxxov (sive -jj.ty.pov)' ohyoQ^vtov vócoq. H. Sic corrigo gl. avoGafiixrov. Verba aviévui et uvuöiSóvai de aqua e terra surgenti usurpantur. Olim ovaGl[iixxov, i. e. fiiKQov a>rp£kovv proponebam. dvijxov aeolice = avyd-ov. Alcaeus et Sappho apud Athen., p. 674 C. Vid. ^cofillrj et cf. Hvvy]Q6ov. 'Avü-aScóv dorice = Xv&rjdwv. dvO-£jj.ov = üv&og TH I 48. 118. Vid. nélra. avtt'Sjxfo'ó^, voc. architectonicum = imbrex floribus (av91- liioig) ornatus in tit. att. ap. Boekh., Seeurk. p. 407, 115. 'Avtf-sauos, Antistes. CIA III 589, 2 a. 6 a. C. AvO-eatiypcróv, mensis nomen passim in civitatibus lonicis occurrens. Vid. Bisschoff de F. G. A. p. 414 sq. tab. IV. avO-sa^ópta et &£oyu(ii.cc KÓQrjg apud Siciliotas. Poll. I 37. avO-stof £X£vd£Qoi 7iuqu TaQavTivoLg. H. Cod. av&£rcu. Corr. Kaibel. 'Avfreós, Bacchi cognomen in Achaia. Paus. VII 21, 6. = "Avfrws Athenis. Paus. I 31, 4. dvO'ifóv, hortus floribus consitus. Amasiae in Ponto tit. med. saec. a. C. II ap. Michel 1228: — q>QovQctQp)aag xov ^co^iov xal tov av&£atva &£oïg. avO-^Xa? quid? PK II p. 332 (aet. Byz.) n. 387, 21, ubi ponitur una cum %QVG0%0£f, adiyvoiQia), GimnovQya, ^vyoGrarrj. dvO^vat arcadice = uva&uvai. Dittenb/465, 9. avO-tspsó^, sacerdotis vicarius, in tit. de Iobacchis saec. III p. C. Mitth. 1894, p. 259, 84 et dvO-ispaaajAsvoo p. 257. dvft-cva, scil ifiazia. In Deli tit. saec. a. C. II aut I ap. Dittenb. 564 legitur: an oïvov m «foaUvM (scil. delubro) mie èv uv&Lvoig, ubi cft. Plut. de Is. et Os. p. 352 C. D. 353 A et sacram legem Lycosurae in EA 1898 p. 520, 2 m %êetv\«novvzeg èvUcov = Dittenb.2 687, cums vid. not. 2. Saeculi est a. C. IV medii. Cf. 'Avtkat^po? tov nv»(>x9>jGTov xoivói', sodalitium Therae IGI, III o" • avd-opO?. Vid. avzoQog. 5 MrjVÓpog. Kaib. ep. 324, 2 7iaQ9èi'ov &v»ocpóQov zvrfog. De av9ocpoQia, sacro munere ad cultum Cereris pertinent! videatur editons adnotatio. avfl-paxeó? = PK (I) LXXVII, 28 (saec. VIII): vh,g evze- XoVy sl'ÖOVg SG)£ 7H)\vit\0V§ KCil CCvQ'QCi'ilSCOg. ^ ^ ^ dvO-poaaa' za av&rj naga zo kvci&qcoGkslv Xsyszai (?)■ xcu zo uviöoi (1. uvriG(.e)ov) nuQcc KgrjGLV. EM 108, 43. dvO-ptoxeioo? (?) wtQctg- zag cnocpQaSug. 'Pódtüt. H. Latere videtur quo aTtuzoonaLovg significat. — «wO^wTtijtos ïonice Herodotus. dvO-poxo?, homo liber, praegnanter Herond. V 14. dvO-pcoXÓ) (vuig. av&Qomcoy 7j yv>'T) rcank AccnmOiv. H. avta, aviov, avto/GS etc. Dorica = fata etc. aviocptCsiv dorice devovere = &vccn9évcu. GD 1695 (tit. Ital. inf.. dvtsvou et dv(h)tévac. Vid. &vslg, Zvsüo&ai, &véovx«L. _ dvtspoóv, devovere (dis inferis). Cnid. GD 3536: avcsoo, Avuyo^j Ad»c„Ql, Kovqui, n\ovta>vL xrl. 3537 &v^ol Mgze^gJa^zQi. Cf 3538, 3539. Eodem sensu avaz idévai 3540, 1. 3541. Avlép^rconsecratio. Tit. Aeol. Dittenb.2 280, 8: 4*%«v ii avtof- (Teiis) nagèc zcov AitaX<óv zag zs nóXwg xai zag x^ag zav „ ,.i *«.»<.»»«• « ««>■i8-De *"*• * Teiorum asyliam spectantibus vid. editorem ad n. 279. aviij (vulgo aist)' kuneï. H. Gl. dorica. ^ aveoylm = yvmsvaf. Lacon. Del. 17, 8. 14. Vid. avia. avtwpóg ionice = avtapó?. Hom., Her. III 106. dvixa, mvtxa, óxavtxa dorica = etc. passim leguntur. ^ _ Avteetv = «H*«v. Epidamni tit. Dittenb.2 259, 72 «s do5«, AvILtaT («ios) in Aegypto MFP II 39 e (saec. a. C. III). Quid sit non liquet. Vid. Wilcken O. G., p, 344 sq. _ S,^ = üvsv Megarensis aP Ar. Ach. 834. Legitur in Tauromenn tit. IGSI, 432, 9. Vid. avtvg. «viaóXajJJCO? ninXog asXr)vr]g in pap. mag. Par. , avcatavat xiva ayakfia rt, statuam alicui ponere IRB 110, tit. Trajano non vetustior = GIG 2089: xr)v ywaïxav — &vyaréQuv ayal(iari aveöTijOsv. Cf. SUpra avati&évai xiva. avxofl-apcovtc = uvaxaO'aQovGi. TH, I 152. Vid. xod-aQÓg et A breve, avvetjj.f]=avayva>, legat. Theocr. XVIII 48, si 1. s. avviyaov Herod. IV 71. Apud Hippocratem aut sic scribitur aut uvvr\G6o v. Distinguitur ab &vv i\ 9 ov sive ei vtj 9 ov Hippocr. VIII 366, 14 (Kuhl.) xql^siv avi'r/Gov xal avt]9ov xaQixóv. Cf. Hoffm. III 583. avvéotto = ixqvoïzo Cret. LG I 11. Cf. i^avvr;drjxai LG III 6 et /ïav VS ia. 'Avvtx^s hypocorysticon = Avixr^xog in tit. Chio ap. Hoffm. 80 C. 11. Cf. III p. 583. aW0)}xa (?)' &QV7CTÓ/i£va. TaQavxïvoi. H, Cf. avvcD8é©<;• XQVcpeQ&g, a^Q&g. H. et vid. Kaibel. Com. Gr. I p. 205. avvfóva, annona. PB 94, 7 et alibi saepe saec. II et III p. C. Vectigai in Aegypto. Cf. Wilcken O. G. I p. 155 sqq. EG: rj naga (SaGikccog SiSofiévrj ixaOxm iviavxco (jóy«. avvfovsóstv, praebere annonam, tit. Axumiticus CIG III p. 515, 20: avvcovsvójisvoi xa&' ixa6ciji> rj^égav aQxovg Ouivovg tifj'. av&auo pseadodorice Philolaus ap. Stob. Ecl. ph. I 3 extr., sed cod. F recte avoijrw. avoiytst. Choeroboscus orthogr. BA 1327 A. Cram. Ox. II p. 313, 33. Sed. vid. L. Dind. in Thesauro. s. v. avocSscv ionice = dvoiödveiv. Her. VII 39. avoixoSojxav ioö xsfyovg Kal xS>v fivafieïcov. Rhodi tit. IGI, I 9, 4. Cf. av x o ix o S o (i ij. avocxoSofMyfl^jJiecv forma Rhodiaca in tit. Teli IGI III 30, 8, sed dvoixo<$o/j.T/&ij[iev ibi GD 3486, 8. Vid. Infinitivus. avotxos Her. III 145 pro céoixog vix sanum. Cf. aui'xrjrog apud eundem. dvotlstat ij Ovya. CIA II 1054, 25 (a. 347 a. C.). Meisterh.2 155, 9. av0xv<ö£ = aóxvcog. FGH 130, 14. dvojxévot) |iitjvog = tp&ivovxog. IC 37, 60. 39, 8. Verbo avuv — avvav praeter Hom. utitur Her. I 189 nt/inxta 't'xeï dvo^ivw et VIII 71 homerice r^vexo xo 'sqyov. Alia vid. in lexicis; uvo^sg pro ijv&o/iss corr. Bergk Theocr. II 143. dvopLOta-pj/. Damascius BA 1327 B. avopd|ac et avopd|avteg barbare pro etc. Serus tit. Lytti ia Creta ap. Dittenb.2 889. avopsa = avÖQEia Pindarus quater; avópsog* — nóke/iog- dvÓQeïog. JSorpoxkijg NavJikLa. H. Cf. {lEyakccvcoQ, sim. dvaad|Jt.ixtov. Vid. avrjGijxixxov. avoat? (?)• Vid. fioióvrixa. avot>* üvco. Icove;. H. Falso. Thessalis tribui potest. a.^on'ksfw cu'cólsdQoi. H. Fort. avovker ol, ut sit gl. Thessalica. dvorjaoi; ionice — avooo;. Her. I. 32. Vid. vov6og. dvoiiijv' tó fir] pxéneiv. H. Glossa ionica. avzaXo? ab avanaUeiv, vicissitudo. GD 1415, 12: xav de Sa^oalav rtÓQuv — fir) cxTtodóötfcov McXuccstg, S>6xc natgcoiav huv xov rt9tafi£vov, «t óivTtaiov (ad tempus, modo huic modo illi) f«a&ovvzco ms. Cf. Dittenb.2 425. not. 12 ad h. 1. Yid. afinaXog. = auLtpi. LG. Vocabula cretica sic incipientia vid. sub apcpi-. AN£ = A2, acc. pl. I deel. terminatio. Arg. GD 3272 A...«vg tavg. 3286 (aet. Macedon.) Alyivaiavg, 'AXe&vÖQeiavg. Cf. 3315. 3316. 3317 et Zitavaav = ünuGuv. Passim primitiva haec forma apparet in LG aliisque antiquis titulis Creticis, etiam parum recte invocabulis III declinationis, ut Gxccxr)Quv g, x(= i)tQuvg. Cf. 0X2 — OTZ. Ava^aaew = uvastLv.«s (St'ov. Yocabulum iure suspectum, sed nimium distat quod conieci xac aqxavLag. ■ __ 'AvtaIo« fabula, sine poetae nomine. CIA II 992 I 8. Antaeu scripserunt Phrynichus et Aristias tragici, Antiphanes comicus. ^ avxêtv c. gen. ionice = rvy%aveiv Her. I. 114. II 119; Hom., tragici, Pind., Bacchyl. XII 127 BI. vmxog airaOctöav an[exQofxtvag?\. avxastpsaO-at ionice = avxaigeodca Her. Vid. Schwhi lex. dvtavaawoöv = avrtffjjxow. IGSI, 956 ,4, 19. AvtavoSos, contrarium iter. Theophyl. Simoc. Hist. II 11, 2, «vxipw °»i'«es 9a;chon ti8 ger en„Mylilen.181, II «5 E Rom.) [üqxcov t] uvx]aQicov. Cf. inscr. atticam CIG o , , ibid. 2222, 17, Neopol. 5838, 6. avtétfsixs boeotice = avaxé&rjus. GD 413, 5. , , , dvtsfl-roasttat = ctvaxs&riGETcti. Chalcedon. GD 3052, 21. i xai xcuocv nüoav mna/Klip (sacerdotii emptor), ivntopüx««, deo consecrabitur, i. e. munus auspicabitur. Eodem sensu, Callatiae in Ponto tit. Arch. epigr. Mitth. aus Oesterreich X 200, 38 Plerumque tarnen apud Dores hoe futurum habe^ te^^atl0neS activas observavit Ahrens II p. 289 sq., afferens CIG 2448, 1. 2o (Therae tit.) avvaX&VGovvrh 2483, 15 i^Xr^au, Hes. coaxco^oco. avtstpójxvjv ion. = &vtr,Qópr,v. Her. I 129. III 23. cf una cum è^yrixy commemoratur 3 > 388 IV 2 sq. Huius vicarius, ni fallor. dvtegozX£eiv. contra armare. Theophyl. Sim. Hist. III 5, 14, ed. de Boor p. 119, 15. dvts®0p«v tit. Cous ap. Dittenb.2 614, 89: x«l tot xag usetóag tvrsyo9a,vrsS H xov Xsvnópatog, *« «» tög em(SaXXo[iévos k rècv tsQaxetav xbv *XaQov èXóvxco UvxsVoQ GrjfiSQOv Équ. 2cxpoidijg Accvafj. H. avu adv. = unévavxi, (xvukqv. Vid. s. v. %eiQoré%viov. dvuafscv ionice = è>.7tavzuv saepe Herodotus, item Pindarus et tragici. Cf. i n a v x i afï iv. dv.cpoXstv xiva, pro xivi = uTiuvxccv IGSI, 2431 =Kaib. ep. 579 ó öè ötxLiuov | vrjmov avxe^óX.t]s' sjtxasxei xXi/iaxi. Soloeca constructio nata e confusione cum altera verbi notione, Iksxsvsiv. avttPoXiyp* GxQaxriQ fiiKQÓg. Aaxcovsg H. Cf. Ahrens II p. 72. av-tysoöxo? PO 153, 2. 165, 5 (saec. VI et VII) „the landagent" Grenfell et Hunt. Item PB 303 IV 2 (a. 586). 693, 2 (aet. Byzant.). dvttyXatMuajAÓs pap. mag. Z Leid. 14, 8 „ratio praeparandi colorem caeruleum factitium, quo lanae tingantur perinde ac si vero caeruleo colore tinctae essent. Sic apud Dioscoridem Mat. med. V 86 avzianoSct dicuntur quae loco cineris metallici usurpantur cineres facticii." Leemans p. 258. 'Avuyóvvy 'Aatoöajxavxos tragoedia. CIA II 973, 6. Cf. Nauckii Fr. Gr. fr. p. 777. avxtYP<3?ov. Anaphae inscr. Rangabé A. H. 820, sed avxiyQuq>ov GD 215, 53 et avxïygctcpsvg 215, 3 al. Vid. HofFm. II 360 sq. et A breve. Cf. yQocpevg. avuSoat? — ultio. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 48, 22. 143, 22, alibi. dvuftaTCtstv, ab altera parte sepelire. Kaib. ep. 573, 4. «vttO-stu boeotice = avuxi&riGiv GD 382, 67. 385, 2. 386, 2. 387, 2. 391, 2 et passim. — avuO-svu = avauüiuGiv 395, 3. N 402, 1. 4. 406, 9. 501, 3, cett. dvu{>-sjjt.ata „pierres de taille qui forment le pavement des murs sur les deux faces." Le Grand BCH 1892, 118, inscr. Trozenia 32, 88. Sed in tit. Eleusinio ^4 21 (AE 1883) editor Tzoutzes verba A19 oi aqovQaïoi avxixi&éfisvoi, coll. CIA I 321, sic explicat „ÏGcog ol aQovqaïoL Xi'èoL arcsxékovv xr]v èGcox£Qixr)v imcpaveiav rov xsivovg ïj ocvahjfifiaxog, ov r\ xvolu Ttoóaoipig GvviGxctxo ix li&cav xexQuyoóvm'. In cuius rei fldem affert Hentzey „le mont Olympe et 1'Acarnanie" p. 523 et ipsas excavationes Eleusinias. avtiO-éo)?, impie. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 185, 8. CIA I 321, 7. 12. 23. 35; alibi. Vid. ocvxi&éfiaxa. dvuxaptspa. Vid. avxvKaQxeQix. dvuxatapdUeiv, vicissim solvere. Theophyl. Hist. V 2,6: te,o, dvttxamppscv. Idem III 6, 13: bvxiwxuQQtï ptxh xf,g xvW x« n^ftaxa. (kvxixéaiai = &vxla xtïvxai. Archytas ap. Stob. Ecl. ph. II 2, 4 extr. dvuxsffiaXos, oppositis capitibus: ™Q*oSilovg (sic) avxixe- cpalovg aixoïg. Pap. mag. Par. bibl. nat. Wess., 1. 2953. dvuxoap^, cosmetae vicarius, CIG 276, 8o *o ïyWco,. - 6 et 284, 10. Hinc «vttxoajx^soscv CIG 271: xoG/irjxivoi'xog — avuxoO/irixevovTog. dv-.tzprr Wm'ov. ®U«rf.Dv. BA 1096. At sic ipsi Attici. Denvatum inde avxixQvGiov apud Theognostum Can. p. 124, 33 nusquam hucusque repertum est. ^ dvuXa?ó{JLs3-a = &vxda^avóued-a. Archytas Flor. Stob. I 117, p. II, Wachsm. Saepe legitur verbum apud tragicos. dvtlXsyGCV = avxiXiyoisv. Delph. GD 1094, 9. Aid. on. avuXéYotaav ibidem. Yid. oioav. dvxtX(£)ttoopY£tv. PL p. 368, n. 62, 183. dvaXv^raop, protector, adiutor. PK (I) XXIII (a. 158,7 a. C.), 17 dinJifjv xovxqv (sic) iqo' xaxaipvyrjv xovg deovg fisyiGxovg xcti aimlrifiitxogctg TtoiijSdfisvov xxe. , protectie. PL p. 175, n. 8, 24 (a l 9 a. O): (Sï yevofiévov è'oofiai xexev%vïa xijg naga Gov avxihityecog. C . p. , n. 26, 38 sq. . TT. , , dvuixsta^vscv, mutari in contrarium. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 154, 13 (IV 3, 12) xrjg xvxns ai'xiuexaPaivovGr/g.U. mes. dvutxstapdXXscv. Idem p. 191, 2 (V 2, 2) *.Qb? xb ös-^noov xag èv.^g tav èaoaévov avxiiiExé(Saktev. Cf. Thesaur. , a\ dvtijj-etpstv rependere, ut in N. T, idem p. 48, 25 (15,5)^0,^ u%ictv xoig pefiicofiévoig. fazlixoMXoc = dvxiSixog Cret. in LG. Vid. "UA* dvttaopot (U9oi) respondentes, oppositi. CIA I 322; 22 yoyyv og Xiïog dvxLLLOQ g xcag ««,»»«.«, 26 ^r^opro ro,S avuvryxeaO-ac, contra navigare, rxoxauov. Theophyl. Sim. Hist. 3, 13. Cf. diav>']Xca9aldvnlostv = èvavxwva&ac. Pind. O. XIII 34. Cf. Herodoteum dvtÉÊoo? = ivavrlog, de quo vid. Schwh. in lexico. ^ _ avttêóscv = &VXCXVÏIV. Sophronis fr. 94 xbv Ivovxa avx^vu proverbium z«0tS dvxl x&Qixog. Cf. & Ss X"Q v%u (Epicharm.), manus manum lavat. „ dvuov, avttac, dvtcoöaU-ac ionica = ivavxiov etc. ap. Hom., Pind., tragicos. ' ivxiÓYioaa. Vid. fjQcóiGGa, f}c<6ÏhGGci, al. contra machinari, = Theophyl. Sim. Hist. III 14, 4 et saepius. «vtt,xapaY<»Y^, machinatio contra aliquem. Pap. Leid B II, 21. dvuxa[pd>cp]:cjc£. Inscr. Oenoandae BCH 1897 p. 410. dvuxapaxéjjixscv. Plut. Mor. p. 1098 B. avtczataaasiv. PL p. 305, n. 40. 41 (a. 156 a. C.). dvux^g voc. Mytilenaeum? Vid. zv*°s- Avtucfatecv. PL 282 n. 30, 24 (a. 162 a. C.): Mièv dvzwaóv goi yévoixo. avtcxocecatfm cam acc. pro gen. saepius in Anisae (Cappadociae oppidi) decreto ap. Michel 546, zrjv ovfsCuv^ ttjv jcXfj^ovo/ilav. avtcxpiyaaetv ionice = dvziTtoazzsiv. Her. I 92. 'Avrtatcog ionice = Mv&éGziog in inscr. Chia CIG 2222, 3. = 'Av&iaziog in Talmensi CIG 5050, 1. avuotopevvóvai „dit de la couche superieure de pierres de pavé", Tzountzes. Inscr. Eleusinia EA 1883, p. 111 A 48. avitot)(j.poXov et aó{j.£$Xov in pap. Aeg. Wilcken O. G. I p. 638. „Das avfifiolov mag die Quittung sein, die der Trapeziet dem Empfanger ausstellt und das dvziavfi^olov die Quittung, die der Empfanger der Bank ausstellt. Doch könnte es auch umgekehrt sein." Sed cf. FGH 72 et 73, ubi Grenfell ostendit duxiGv/ifioXov idem valere quod dvxiygacpov Gvfifiókov PB 293, 1. dvtia?pdy:c;jAa. Chii tit. (a. 26 a. O. — 14 p. C.) ap. Dittenb.2 355, 12. aq'/aioxazov doyfiaxog Gvyxlrjzov dvxiG[qdyiafia apud seriores occurrit. dvtttaXavtsóstv = dvxiGrjxovv. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 161, 24. p. 188, 5 et eodem sensu verb. med. p. 301, 20. av-ttajxcas, proquaestor. Ephesi tit. CIG 2977, 5, Sicul. 5597 17 Dio C. XLI, 43. dvtiTCOoy^dvecv (= -rvy%dveiv) pro nuQctTvyxdvsiv usurpatur in Lebadeae tit. GD 430: ^ ós xd n dvxmoidzri Md-dvcovog (servi manumissi) ét 0A.A0 rt aöixei ovnEgdixiovdcü — zv rji (= ot ahl) dvzixiovy^dvovxEg. Similiter avxixvyxdvEiv in manumissionum Delphicarum formulis GD 1918, 11 (xvpiog ÏGxai ó dvzizvyxdvcav GvXécov), 1975, 14. 2010, 11. 2041, 12. 2069, 17, ubi plerumque ponitur nctyuzvyidvELv, ut GD 1705. 1708. 1710. 1711 etc., rarius nuQsvzvy%uvsiv, ut 1716, 4. 1879, 9. 1894, 9, vel 7iEQizvy%dv elv, ut 1759, 1951. — De verbo dvzizvyydvEiv praeterea cf. tit. antiquissimum Argivum ap. Michel 583, 6: a sè jSeoila Gwekdzco uvzlxv%óvg« et Gythii inscr. ap. Dittenb.2 330, 49 ot dvzt.zv%óvxsg èv hölgi zoïg dywai. Pindaro olim hoe verbum reddidit Mingarelli N. IY 91, avxixvyri pro 'dv zig xv%y, quod recepit O.Schroeder. Cf. N. YII 31. «Vttepdpa- t] nagd 2vQctxoGLoig naga zo cps(>a>, ot (ö?) /lugiEÏg cpugco IsyovGi. EM 114, 19 et Hes. explicant dvziXoytci, fid%r], £rjlrj' 6 Fortasse eisdem tribuenda sq. gl. tvavrtov et deinde «ixoq>a9lfr** airo^xüv. Cf. Hom. Avtupttfuv, ufoyatf«v. Avx^optov. Vid. s. vov- 4v™Veïv, respondere, f/,VCCC2(0Vy/3&C == MrtOKQl'Gl'?' PO ^ ' * * ' . , Md 300 5. - M Antoniua In epMula ad Piarasenaes et Aphro- disiensesCIG 2737, 29 idem verbum male adhibuit exprimen i vel describendl setiau. Vierect, Sermo Sr. p. 77 avttYaXxsbÊtv. Theophyl. Simoe. HM. ed. de Boor p. 139, llw av-ivoav ionice = Avtiptv a. . Thesmophonis scil. Vid. Mommsen, Feste d. St. Athen, p. 318. muor„p «+ mr dvtoixoSojii^ = &vToixoSo/i(a, Thyatirae sive potius Iherae tit. III 420. Cf. avoi.xoSoiia. , , _ , tt Xmnutr w™. [«rata. lt«i> «I »«" ' Hh • L in TB paaaim via a. v. bene dMmgn.ndnm ab eodem vocabnïo, indidem derivato, apnd Heaychinm aZTh «r ««'• H. «• <"»*» dTy7°67'62 a,«poc-foft*», termini ex adverso positi. TB I 61. 68. 74. 78. Cf. fiÉööo^og. avtpssa?' avarpo^sLg. H. Gl. dorica. HI= EI A«p,tot. Cret, inaor. Mna. Ital. II p. 190 sq. 131. Vid. Hl-Ei- dLVXÓOC" rö V7t07t0Öl0V. Poölol H. O.vtf)xaotépa (1. «VUX.)' &vxi■>■'""" 'V "C"1'*1' ™- M°mm ' Feste der St. Athen, p. 406. „iossam > Sannho fr 71. Cui quam comparavit Hoffmann glossam worjopny-oq. Sappno ir. , . „ _.lt ex &vv6noêa$ aut ex Hesychii &vvitodag'. ta%vnoöcts, ea tccvvTtodctg depravata mihi videtur. idonea Avwmxoocstoc JL&S (Isocratis), ad audiendum minus idonea. 7 „ 9ft. » | ov v^p «vwu xai Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 198, 25. afvXov y 9 CCw[7t]cCx[oVG] t[o]v Eivctl T7JV Xe^LV Xdcl OIOVEl 7TQOg EUCt TOVOV 7t£7TOlfj- uivt]V xré. Opponitur p. 199, 9 sq. (cf. 198, 14 sq.) thavayvrnaxog. av-oxavayxaiog, liber, immunis. PB 741, 2. 36 sqq. (a. 144 p. C.): rcaQéxso&ai ds ccvtov xr\v vno&tfxrjv xcc&ctQctv xal avvrtavccyxaiav uSuvsiGxov aXXov öavsiov xal naGrjg o fjg firjvl Tvfii avvnÉQ&ET og (-O'ïtwj?); adverbium MvjxspO-éto)?, sine mora, exstat in pap. mag. Par. 2391, 1. 1469. 2071. FGH 90, 15. CIA III 77 (aet. imperatoriae). Cf. lexica. avr)XÓ0st0£ (pro avv7ióór]xog) 'EniictQuog 'OSvggeï BA p. 82, 16, si credi potest. Attici saltem, confirmantibus grammaticis, vocabulum semper scribebant per tj. Vid. Thes. s. v. awnódtixog I, 2. p. 1049. dvoxóotxoq. Delph. GD 1685, 8 a£u(iioi ióvrsg xal awnóSixot. naaag öUag y.ccl faiiiccg. Frequens formula. Cf. 1686, 11. 1689, 13. etc. avuxÓXoyGS* PO 71, 1.6 rtaQaxarafhjxrjv uvvnóXoyov xal axivövvov. avazóxaato?, non substratus, i. e. cui nihil substratum est. Cf. Fabricius de archit. p. 82 sq. Vocabulum architectonicum in Lebadiae inscr. ap. Dittenb.2 540, 165 dictum de lapide. Locum vid. s. v. aG%aGzog. avyi pro «fiqpt passim in titulis. dvmYifv = xsXevslv Cyprii. Edalii tit. ap Hoffm. 135 A 3. Huc pertinent glossae Hes.: avcoxtaï xeXevexcu (1. xExéXEvGxat), ttV(o|cs' fiovXevGig UsXsvGig?), avcoxfiov xeXsvGuxóv, ubi incertum legendumne sit avcoxfiov (= ctvcoyfiov)' xeXevGfióv an avmyifiov' xeXevGxlxÓv. — Verbo uvmyuv praeter Homerum et seriores poetas utitur Her III 81. VII 104. 6lV(OCiópxGt£ (a öcqksg&cxi aval)' (3Qiyxog ]) (ó?) l%9vg vno &rj(3aijj.o?, vil is, de servo. Herond. VI 14. Cf. V 45. Forma dvtovójxtog (oQvig) legitur apud Festum, de verb. signif. ed. Egger. p. 196. -avw. GD 305 (Tenedi a. 150 a. C.): wg aftaan aixoig Kal nccQKccleï (1. naQKÓckei). Cf. n o v a co = novéco. d|i3-s*s et d&O-écopos Kaib. ep. 981 (saec. p. C. 1),^ 11: tïïofuv tv Neücoi noxaf.icöi véag cönvnoQOvactg | a£i&tovg, «i kaovg rjyctyov i i óirwv I yaïav tg wtxtQr]v nvQnyÓQov «££#£<»qov, ubi prius voc. deos agens, posterius spectatores ducens (alliciens) signiflcare videtur. Cf. mea St. Crit. in ep. Gr. p. 12. d£ów. Vid. aodXa. AlwSótat. Inscr. aet. Hadriani in Mus. et Bibl. Smyrn. 1875, p. 91. Yid. Kumanidis Synagogen s. v. a|toO-éijtos ionice = «iioO-satos. Herodotus saepe. «Êtórcoivos, Minervae cognomen laconicum. Paus. III 15, 6. AgEooi et èxa-ffékkoai = et ê^yyéUovsc, pro a&vci etc. formae Arcadicae ap. Dittenb. 258, 38 sqq. d&ÓaoXo?. Elei GD 115, 7. ai «' ai-tÓGvXog yivoixo. [a!io]xpetsas- Vid. ^qti^axa. , Al^.ov = User. Delph. saec. II a. C ap. DM. W, 35: 'tGxcoacxv <Ï£ tct ivé%VQa cct,ioiQ[i\iov a kui avecpanxa. d|ioóaa-ai cum negatione et inflnitivo, dedignari. Her. 1 l»y. III 16. d|t(öt = «ëtot. Vid. s. v. öreqpavoüv. yiO pro passim inscr. Ionicae, ut EO pro ET. AO terminatio boeotica genetivi sing. substantivorum in AE, pio qua raro apparet dorica A. Similiter gen. plur. aeolice apud Boeotos desinit in ASIN, sed articuli semper sonat x&v. Cf. Orchom. 115, 21. 45. M. Vid. Meisterum I p. 271. dovxaiv, diminuere. Termessi in Pisidia epitaph. BCH XXI11 p. 178, n. 32, 3: KQoayoQtvti ovv (defuncta) aoyniv (lap. asyxtiv) xo rATlT&MA. Homolle yafitpa^a proposuit, sed nescio an tradita vox neglectis nasalibus sensu eodem significet y scil curvatura. Vid. eius annotationem. «ÓCsov iteQ&avw. H. Subst. üotog una cum et oivoXo?, ut aqyaog, "AlKuog, Sitfaog. EM 66, opscpópoj Pind. r. III 42 pro acoocp. = éascp. Benfey et Ahrens. ax sive axiy compendium pro anrjXitóxov in papyris Aeg. dxa[3ocö(üp (= anufoid&g, anadrng)' iKfj.si.ms (i n C 0 n C i n n e). Aaxcovsg. H. Cf. afteldeiv. axdysXog' o fitjÓinu) GvvayeXagó/uvog ncag 8 fié%Qi enxuxuiSexu. Korjzcg. H. Cf. Schoemann—Lipsius Gr. A.4 p. 313. Iidem oxóxlol audiebant. Opponuntur ot ayéXaoi, adscripti xaig ayéXaig, quarum duces aysXdxai dicebantur. Yid. ayéXaoi. dxdYe^öac pro inaysa&ai, ad se attrahere, sibi conciliare. IRB 21, 21 (piXav&Qcortia fisv aftayójjievog xovg £évovg Y.zt.. si 1. S. Olbiae decretum saeculo p. C. II non antiquius. M/wttyfS ionice = ov ftenrjyoog, non solidus, xidgag xaXsofiévovg niXovg anayéag. Her. VII 61. Crebro utuntur sequiores. axayïvscv ionice = knayuv Her. I 1. III 89. 92. 94. Vid. simplex. Cf. Ar. Vesp. 707. Ach. 643. al. axayopeóstv c. gen. verba facere de suggestu: ano x& Xaco, « anayogsvovxi LG X 36. XI 13. Cf. ano £ e Lncov x i. dxaO-ava«cj|AÓS. Pap. mag. Par. 2391, 1. 741. 747. 771. Lexica habent ana&uvaxiGig. Vid. ccna&avatifcsiv. 'Axata Diana = Xq> aia in titulo CIG n. 45, 26. axatSoca)tar anrjvaiGxvvxrixc. xéxfirjxai (i. e. ixxéxfirjxai = èaxéqrjxai xav ctldolav). H. Gl. dorica. axatpslv, tïa&ca ionice = itip Herodotus. axait)jac}j.os, qui posci potest, s. poscitur. PO 136, 17. PB 457, 4 (a. 133 p. C.): cftiêidcofii Goi anaixtjGifiov xax avöga eixixwv xadrjxóvxcov xov f3' k'xovg xov — MSqiuvov KavGuoog xov xvqiov. Cf. PB 598, 1. al. FGH 40, 3; 208. v.T.tt.\.~rjzol, magistratus Aegypti, una cum npaxxogeg vectigalia exigebant aetate imperatoria. PB IV. VI 11 et passim in ostracis. Vid. Wilcken, O. G. I p. 609 sq. axdjcpag (?) fxdy^a' ij ivog ngog svog shxxcoveg. H. (= ajtalrj&LGai)' ouÓGca. Aaxxovsg. H. «xaXegcxaxog = aXs&xaxog. Chaeroneae tit. in A&rjvaim IV p. 347 rHoaxXfjg anaXs^ixaxog. Cf. hymn. Orph. 66 (Kumanides in synag.). Vid. ancoeixaxoi. dxaXoxpoxojSeg, collyrii genus ap. Sichel in Nouveau receuil de pierres sigillaires d'oculistes romains 1866 p. 59. (Kum). dxaXXafecv (?)" ixxXxiGia^eiv. "Icovsg. H. Vid. an eXXagiiv. dxaXXaaasaü-ac. Locis a Schwho sub 2) allatis in lexico Herod. addo III 42. 25, 1. IV 196, 2. V 73, 3. 75 extr. VI 45. IX 142, 1. axaXXotpcoöv = a™Qav in Alcmanis fr. 76. Vid. Curtn Stud. X o. &xapaxo8Êat(DS = ctvt^noiiaxag PB 183, 25 (a. 8o p. C.. dxapaatattov. PX II p. 51, 128: [Si] a^xaxiov [ya]^.„An affldavit certifying and explaining the person s absence. Kenyo . Cf Atticum l£wfloola. - Saepe in hoe papyro (a. 73 p. C.) reperitur abbreviatio unag. Cf. ^aq&axccxog wxrjyogl* et baxgaoxurng in Actis Patriarch. Constantinopolitani I p. 445, quae affert Kumanides, Synag. s. vv. , , , AxdpPoXos, i. e. &vtv nafafioliis. GD 3206, 14 *QMv «mttfolov yga^- uevog. Cf. Boeckh, Ogc. II p. 408. azapsvó/X^S- 11 52 et 53 > PanticaPaei ütt' manumissionum. dxaps?' vydg, ccnrigcaxov. H. Gl. dorica aut aeolica. dxapc^ixscaO-at, sibi adnumerandum curare. CIA I 32, 18. ~ ik xov VVV xctfii&v xai xov iniGxctxöv xov iv xoig hiegovq, 01 vvv iiaxeigt£oGiv, &*agi&peost>é?, GtQoyyóXov, öicc tb fiijrï aQirju fifa néqag Cf- Eur" HeS" 926 ivóntqav kij^ovbg £g avyccg, ubi atéQfuov proprie ad speculum pertinere videtur. Plura vid. in Thesauro s. v. — Ceterum axepo>v est vera forma attica. Cf. Schulze, Qu ep. 116, Meisterh. 118. axsxaviy (ab anoxaLva = xarax?) Neue Gr. Zauberp. Wess. il8J3), 673, in loco obscuro. axsx[3aac<;. Eustath. Opp. 51, 14. Taf. dxsxStSóvac. Iasi decretum ap. Michel 468, 72 (saec. a. C. II). tov 6e veco noirjv ansyöovvai (el O care) örijlijv, sig ^ anoyQuq>i]Gitui ra yricplafiuta. Cf. Prienae decretum ibidem 481, 31 (saec. a. C. III). In Deli tit. CIG 2266, 4 Fabricius de archit. p. 32 (not.) explicat opus locatum obligatione sublata alii redemptori el o care, afferens insy öiö óv cc i ex Lebadeae tit. IV p. 36.) sq., 78; nQoGsySiSóvai e tit. Chio BCH III p. 244 A, 35.^ axéxSoat? = Moaig, locatio: aniySoGiv (tov teiXovg) noir,aifuvos MFP II 4, 6. 10 et 13, 3. 4. axsxSpoj/.iy pro inExdQOfirj. Theophyl. Sim. Hist. II 10, 7, e e ooi. p. 89, 19, si s. 1. axsxsXXepsv. Vid. uxeXXeccv. axéxt|av boeotice = anÉQQifav Ar. Ach. 869. Cf. infra xt^avtsg. axsxXsxuxóv. Olympiodorus in Phaedrum, BA 1332 ,4. axsxpcfjiov. Pap. mag. Par. bibl. nat. ed. Wess. 1. 59. axsXsrjfl-spscsa-é? (bis) et a7rsX£u#£eeö«'svTa (septies) in tit. Thessa- lico Mitth. 1889, 60 sq. Vid. Hoffm. II 320. «xsXs'j3-£pi3|j.ós, manumissio. Elateae tit. saec. a. C. I. Ditten . 842. = &7tElev&éQa>oiS. — Manumissionum formulae in decretis: èlsv&Eoov anoxQ^uv 8«a « 9êXr, vel roanh&ca Sm* xa frilij» titt. Epirotici GD 1357. 1359. Delph. WF 373. — èIsv&eqov aptijw (&q>LEvw) airbg (airol) ten aitov (ccit&v) xal t&v ixyóvcov airbv xai yèvog ix yévovg dg tov anavta xQÓvov et similia Delph. GD 1348. 1357 1359. 1361. Additur interdum £m>iüi Xvsei, ubi hospitis opera captivi redimuntur, velut 1351, 1360, ubi Fick contulit Thessal. Leake NG 176-179 et EA 192-195. Plura vide infra s. v. anotQÉxEiv. < aXsXsotf-spmtlXÓS: xata rovg anEUv&EQcauxovg vofiovg. DittenD. 504 > 19 sq. 868, 2. 19. 869, 11. ra ccrtEXEv&EQcüuxu öi'xaia 866, 3. 868, 9. dxs('FccnéQQcoya. Kvkqioi. H. a stirpe J-Xrjx -fXax. Cf. Xaxi'g = Qaxog. aiUcX^isóö-ovtss — aTteXrjXv&óxeg Boeoti. GD 813. Of. J- efvxovo- flE i ó v x vi) cum verbo anofiuivsiv in Larisae tit. ap. Dittenb.2 670, cuius cf. not. 3, et 671, 40. Vid. acpnnzoÖQÓficiig. duco{3ia§aito Aetoli. Vid. s. v. nozioxaGig. GCXOjBpdsjAa'a* ra Gxvfiaka tav ttvqöóv. H. dxóJ3potog Choricius in Spicil. Rom. V p. 459: xbv ég aQLGxsiag dnó- $qoxo v uljiccTovvxa pro @qóxov. (Kum.). Modo sit s. 1. ax0{3o»xoXi£e&v, falie re. Theophyl. Hist. ed. de Boor p. 123, 6. Cf. anofiov/.oXtiv p. 211, 20. 230, 12. 242, 18. 289, 17. dxoysypacp^xsvac. Vid. ö layQacpeiv. dxóys|j.s* aqpikxe. Kvkqioi. Cf. yévvo v (yéfiov recte Hoffm.)' Kvttqlol. xai kafo xcel xa&ifc (cf. cape sedem) et vyyspog (= Gvy —)' Gvkkafii). ZctkafiLvioi. Ab eodem radice Homerus yév -xo — yiuxo, ut Pgovxrj = Pgofixri a verbo pgéftsiv. Hoffm. I 111. axoysvsaca. Pap. mag. Par. bibl. nat. Wess. 721. dxoy^paaxstv, senio emori, de arboribus. TH I 148. 170. dizófo^oq, onus mercium exportandarum. PPW p. 113 ad pap. 63. — rtciQttöxsg 9svzsS et axoodaetat,* unoimqiel apud eundem. dxoö-3óav0-t = anoösöaKtxGLv. Boeot. GD. 489, 35. dxo8é5cév. Vid. öedcoxév, anoxETEixév. dxÓSet|tv et anoXoyiGfióv koieïG&ui èv rijt fiovX^i rav itprjpuv dicitur o y.oG/irjri'jg CIA II 467, 90. dizodéxeaë-at ionice = anaSÉiza&ai Herodotus. diuoSéitvovtsg = anoöslxvvvTsg. Chii inscr. saec. a. C. V, TA 381 B, ^ 1 __ tichel 1383. — dxoSéiat = dnoStlgai passim Herodotus. dr.rMY.zriZ Gixov in Aegypto. Cf. O. G. 1217 et Wilcken I p. 661. dxóSeau.0? (?). Vid. n ó X o g. , . axoSiyp-vjat? = anodrifila. Tit. Nicopolit. CIG 1813 b, . v t t, bncxgóvu ig rbv docfiÓGiov §óyov. xte axoSoO-Kixecv = ^vai. Rhodi tit. saec, a. C. II ineuntis ap. Hicksium, inscr. Brit. Mus. III 403, 17 al. Vid. MEIN et Infinitivus. dxo8óxt(JLOS M&og, improbatus. Lebadeae inscr. BCH XX 40. axoSófJLStv = anoSovvai Rhod. GD 3758, 138 (saec a. C. II.), Agngenti 4254, 24 (ante a. 210 a. C.). Vid. MEIN. dxoSÓJJLSV = anoSovvcxi. Lacones Thuc. V 77, Boeoti GD 488, 56. axoSoadvccov pro anoSóvtrav (partic.) tit. Att. Rangabé A. H. 869, 17 et üva&ÉGavTsg pro uvtx&évTsg ibid. 875, 3. De aetate et ormis dubitatur. Vid. Meisterh.2 p. 152. dxo8óaaai (= -öógM. Tab. aenea Elea a. 336 a. C. posterior. Miche n. 1334, 10. dnoZozyp. Epicharmus. Vid. s. v. era rijp. axo8ó)rtov, horreum (publicura), = artofrijxr/. Pap. Rev. 31. 18 sqq. Cf. Wilcken O. G. I p. 649. Trallium tit. BCH lp. 55. axoSpsxscv. Archippus com. in lexico Sabbaïtico p. II 24: a> /laxag, o; £7ti ^Xavióocpógoig xógaiGi xov acp go S Lg lov Kfjitov anoÖQÉnsig. axóSp^ac? ion. = dnóSgaGig. Her. IV 140. Cf. ontoöldQriGxeiv. azó8po{Jios. Creticum. Vid. öqo fievg et Sgófiog. dxoStSsaO-at adjjJia, mori. Kaib. ep. 403, 5 (saec p. C. IV aut V). Sic nostrates „het afleggen". axoSdj? = cMoöovg Elei. GD 1158, 3. dxoStoaoövci = -öcógovgl. Therae tit. IGI, III 330, 195. axoeFsircafrO'G). Cret. LG XI, 11 ai dé Ka lei 6 d/i7Cavd/j,svog anofintad&o Kar ayoQav anb xö Xao o anuyOQcVOVxi xataJ-ilftévov xov rtoltazav. Cf. anayoQevsiv cum gen. — LG IX 38 axr>«Fstxo(= o))vu. axotFvyXiyv = ion. ajtedsïv, Att. an(t)llkeiv,' andqyEiv, Elei IA 118 (= GD 1150) xwitÓTaQoi fiTjiinsdéoiev (= firj tfinéócog xrjooïsv xr]v UQ"t]vt\v), ano tcó /Jcoficö art o £ rj i é o i a v Ka rol ngó^svoi Kal rot fiavueg et GD 1154, 7 anoS-r\lèoi. Cf. 1159, 6 et vid. lyJ-r]Xr\&iiavxi (in TH) et KaraJ-rjlfiévov (in LG). axó^asv = irtóri6Ev Elei. GD 1176. Vid. Augmentum. aroit-éjJLSV = iK&sivai (sc. xéxvov) Cret. LG III 49 inl xai fiaxgl è(uv xo xéxvov £ roaitev (= &()£i(jai) £ axo&êusv. Etiam Plato Theaet. p. 161 init. verbo anoxi&Évat. sic utitur. — Hinc axoö'S-ac audiebat locus in Taygeto, ubi Spartani recens nati nee satis robusti exponebantur. Cf. Plut. Lyc. 16. axoibyprópievos pro ocno&rj?cöv Theophyl. Sim. Hist. p. 185, 9 B. (Kum.). axe>9-pt[yx(oaig] xol%a>v Uiïivmv. Trozen. LF 157 a (Kum.). dx<50,ózstv anoxvyiavEiv. H. Gl. Cretica. Vid. &vkoi et cf. èv&v- gksi et gv v&v £a>. axoïepwa&ai = acpieQ&G&ai. Inscr. Aphrosidiadis CIG 2827, 9. axotvov pro anoiva Kaib. ep. 1046, 10 (Herodis Attici). dxoxaSij^avtsi;* uv ènoxo^arcov 'EUrjvix&v, ab epistolis Graecis. Cf. Suid s. v. JiovvGwg, et &noxQiGiaQiog sermone Byzantino (Ducange). IGI, I 2, 4 ra EÓxraiotara èv^xroa rat rtóA» arto^arcov (a. 53 p. C.). Cf. CIA 1625, 28. 2349b, 23. Scriptorum primus usus est Polybius Exc. Vat. 12, 26 b, 1. dxoxpiatdpios voc. hybridum Byzantinum. PO 144 4. dxoxoajjieóecv, fabarum suffragiis creare. CIA I 9, 32 = C1G 76. Cf. xva(isveiv. dxoXaxóvta = -%óvtu LG V 4. Vid. dlulaxovoctv. axoXaaxpóvsafrac, ïqyoig pro verbo simplici. Her. I 41. <"• dxóXa^. In inscr. Mytil. IGI II 28 toolé^og utrum ab an ab anoka^aveiv ductum sit e lacero textu non apparet. ^ dxoXdvttov. Pap. mag. PK CXXI (saec. p. C. III), 219 g™qr« anokav- xlov. Fortasse herba quaedam. dxoX8Yecv. Exemplis Herodoteis adde III 14, 1. dxóXyjpo? (?)* V rov &avdTov yQatpr]. Taqavzïvoi. H. Quid lateat frustra quaero, nee quidquam profecit Kaibel latere vocabulum ductum ab anokioai suspicatus. dxoXtxjj-av fig. = «rtw^rv, expellere. Theophyl. Sim. Hist. 13, ed. de Boor p. 157, 4 tovg tvQÜwovg. dxoXcxaóvsiv. Antigonus Carystius in Rerum nat. script, gr. min. e . Keiler p. 33, 17. (Kum.). . . 'AxoXXót? mensis Ephesius, cum gen. AxoXXaSo? luxta AxoXXa Dittenb.2 516 (saec. a. C. II) 69. 94, iuxta 72, not. 34, ubi cft. ElQTjv&öog (660, 74), Zontüdog (ibidem 139), diovvöog IA 1945 et Kühner — BI. Gr. I 1, p. 493. dxoXXojxévoti; = anolXvfiévovg. Alcaei fr. 73. 'AxóXXoov. Vid. AnéXXutv et "AnXovv. dxeXXcoviaaxat. Vid. GcoxriQiaGxai. Ex IGI, I 163 affero anoXXw- viuGxobv &sai8r\xsia>v Avxofit]8eia>v. Cf. ib. 75 b, 8. axoXXovteia saepe in titulis, v. c. ra sv Mvvöm, Dittenb.2 678. 'AxoXXcóvto? mensis in Elide et Lesbo = ranr)ha>i>, Tauromenii = MaifiaKT^Qicóv, apud Perrhaebos incertae sedis. Cf. ftfjv AnóXXmvog Chalei = £xiqo(poqlióv. Vid. Bisschoff de F. G. A. rfji flovXïji xai xa>i 8rificoi. CIA II 594, 19. axoXaytajAÓs. Vid. s. v. anóSsi^ig. a.-xo'koyt.'zzaazy boeotice = anoXoylGuG&ai. GD 438, 140. (Kum). Cf. èrtityaqpLXxaxo, Kofiixxccfievog, xctxctSovXixxccGrri. axóXoYO? raagistratus? Thasi tit. saec. a. C. IV ap. Michel 1361, 11: dixdfeo&ai 8è rovg anoXóyovg ij avxovg ocpeiXev. dxóXoyos* anokoyiGfióg. H. Therae in Epicteti testamento IGI, III 330, 288: unodfoGtï o yQci^jxaTocpvXa^ 8i anoXóyov. Cf. IGSI, 952, Agrigenti tit. a. 210 a. C. posterior. dxoXotaO-SÏV (cod. anoXoioptivY anoxsXsïv. Kvtzqioi H. Cf. Aotö&og, lola&iog. Vulgo corrigitur a7toXoïG&eiv, sed malui illud. Ceterum Cyprium est ccnokoiG&fiv. a.xó\oxpoQ, Locrensi civitate privatus. IA 312, 15 Loer. Oz. Vid. Xm o x f X £ co. axoXÓyjxaiOS (?)' anoyvfivmGag. Kvtcqloi. H. Infra est Xvfivóg■ yvfivóg, unde possis anoXv /ivaGag, coll. Ivfiva&i,v, sed fieri potest ut non lemma, sed explicatio laboret. Cf. agficoaxog. Vid. Hoffm. I 108. axoXósiv. Carmen funebre IGSI, 607 C, 8 j\vUa nviv fxoi fisXav anéXvs LXinnog | [tyv%]rjv axQOxaxoig %i(Xeai ngoGnsXaGag. dxóXoxrj boeotice = anóXomoi. Orchom. tit. BCH IV p. 83. Cf. naxa- Xvno g et T = 01. axokoaioiov, vasculi (aut mensurae) cuiusdam nomen. FGH 133, 14 (epistula a. 343/4 p. C.): erce/irpa 8é gol nul anoXvaL8i.ov oi'vov slg xr\v XQvyriv mQÓg Ge fióvov. axoX')3t{JLOi; aiio Gxquxeiag PB 581, 3. 15 (a. 133 p. C.). 709, 5. dxo(j.ay5aXtai. Vid. nwddeg. dxojxd^saö-ac tl = iG^vgag ccnaQvsïGdctL. Her. I 9. VII 136. dxojjiaauyoöv solus Her. VIII 109. axojmiatjsiv — anonéQdsa&ai. Her. II 162: ó 6è ènaQag ansficiicciGe. De ellipsi frustra sollicitata a Cobeto cf. Ar. Lys. 799. axófAS^pa = xcc cMO(isxQov(ievct. CIA II 555 a (Kum.). axojj-v^ixovetSetv c. gen. reminiscendi sensu pro acc. in tit. Cario BCH IX p. 473 sq., 85, ut ap. Diodorum et losephum. Viereck, Sermo Gr. p. 62. 7 ówcó[xotpa in Aegypto primitus erat vectigal, quod possessores x&v ajinelcóvaiv et tcói/ nuQudsiawv solvere tenebantur templis, scil. pais sexta proventus annui, sed Ptolemaeus II Philadelphus constituit ut inde ab a. 264/3 hoe vectigal tribueretur sorori suae et coniugi Arsinoae, in deorum numerum receptae. Plura vid. ap. Wilcken O. G. I p. 157-161. Cf. FGH 41 I 13, II 13; 190 et Grenfell ibi p. 162. axojxotjavaai (= -eaöfl) LG III 10. Vid. NS. axópiocos, muscas arcens. lovis cognomen Olympiae. Paus. V 14, 2. axofJuoXiyc et axojJ-coXioc, = aTtoioyrjrai et -yoüo in LG. Vid. fiwXsi. AxóvaJ=s laconice = inóvti. Del. 7, 2 a. v. n o v& . dxoxvsc|ac (= -nvl$ui). Delph. BCH XVI p. 384, n. 81 (tit. manumiss.): el dé xl yévoixo iy /hoxleag xéxvov tv xcbi xag naQafiovag %qÓvbjl, ei' x a [ihv anomvsZ£cti — i£ov tlntïv r) GzQur-qyiav rj noXixuirjv izuqumXov&eïv (lox&riqov kciI GvGzrjfiazog ovdctfiüg Svvaxov XoyÏGaGduL kul xctxsgyaGctG&ctc za jtgóg ivdctipovluv. axoatspsat? (= -rjGig). PO 71, 1, 10 (a. 303 p. C.). dxoaxewat ionice = lawrttoiv. Her. I 155. III 15. Cf. èl-avccGnApn» IV 115, impe&iiev VII 50, similia. Cf. Hoffm. III 514. axo^i^Xavaag = -Gxeddaug Cret. BCH IX n. 11, 25. Vid. NE et cf. a n o G z é X X cc i. a.xoatóXiov in Kopti pap. edito ab. Hogarthio (Flinders Petrie. Koptos 1896 p. 27 sqq.) vectigal, quod solvebatur pro usu viae publicae per desertum Copto ducentis Berenicen et pro comitatu publico viatorum. Plura vid. ap. Wilcken O. G. I p. 347 sqq. axÓOToXog ionice = nqsG^svxrig. Her. V 38. Apostrophi usus iam apparet in papyris antiquis et nonnunquam in titulis metricis recentioribus, ut EA 1893, 147, 2, ubl Staës editor citat BCH 1892, 114 et Mitth. 1893, 19. aizoazpatyat dorice = -azgéipai. Inscr. Delph. BCH 1898, p. 320, 1. 17. Vid. GzQucpELV. axoatpó{>-ecyca[i] (?) ia Gythii tit. antiquissimo IA 72, cuius novum hoe apographum dedit Skias in EA 1892, p. 185 sq.: ^rjdeV a\rtOGT()£v&£vtc(l' <£> j sé xa a 7t o G z q v (9 ) \ s x a l , aj-cctc( - - £ 6 dcBAog 1 Qai de ons vó/iog, ög za zö(v) , unde tamen nulla lux ignoto verbo affunditur. axozioysïv, abominari, exodisse, ion., trag. Her. VI 129. dxoat)jJi[3tpd£stv. po 136, 55 (aet. Byzant.). Cf. anoGv/ipaïvsiv. O.TZOaovcatdvac. pb 191, 3. 7: snsl anoGvveGzrjxd Goi za nspnzcp i'zei firjvi Mi%sIq ngeozy öia rov èv KaQavïöi yQucpsiov xal vvv GS an o G v v Lg z ij fii, xa&cbg nsQiiisi zo GvGzazixbv (contractus) (isjiaiov 'óvzog (a. 143 p. C.). V.Zrj~'f'K/.K£ 11}'%t zijg tlniSog = èxnintuv. Her. YI 5, 1. «jwcoa^evSóv^tot Eretrienses, e Coreyra pulsi et a civibus suis reditu prohibiti, cum Methonen in Thracia occupassent, a finitimis appellati sunt sec. Plutarchum, Qu. Gr. 11. axoa^vyvcojjia, a verbo anoGcpy]vovv. FGH 331 (a«o(jqoijvojn«). dxoayp&yiaixa, = anóygaipov sGqjQayiGfiévov. Amorgi tit. saec. a. C. I ap. Dittenb.2 645, 59: ontoGq>QayiGfia noisLzcoGuv zijg fano]öÓGScog inl zovg c^szaGzag. Cftur CIG 3281, 13 rijg iniygaipijg i xG q> q ay i G fia dzózaxzog cpÓQog, constitutum fenus (merces). pb 8 II 18. 24. 303, 16. 22. al.; PR. V p. 19. - Tb ccnózaxzov, summa constituta. FGH 39, 14 (a. 183 p. C.), sni^zovvzi goi sx zivog anaixsïzai zo ngoxsipsvov anózuxzov örjlovfisv ocpsilsiv v.nuizüG&ai zo anózuxzov zovzo ix XaiQr'jfiovog. dxózaxzoi ab Heronda III 69 vocantur mali discipuli, incarcerati a ludimagistro. Meister cft. Arriani Epictet. III 24, 105: jjósiv sig (puXaxrjv arzózctxzog üv, Crusius Jahrb. d. Instit. V 1, 6. dzoztinvstv ion. = a«oT£ftv£iv. Herodotus. Vid. zu^vslv. aKozapzapoóvzai. Epicurus (?). Rivista di Philologia YII p. 420 (Kum.). dxotaaastv, constituere, designare. FGH 12, 27 (Cleopatrae III aet.) xovg anoztzayulvovg zfj xazoixi'a yorjucniGzcig (iudices). - = tzooGzaGGsiv sive smzaGGuv ibidem 20, 20 (saec. III vel IV p. C.) sl anozizay.zuL - naGiv avzoïg cum inflnitivo, s i omnes iussi sunt. (/.izóza'^oz' o ccTtsGzsQrjiiévog zav ngoyovixoóv xacpav ovzco Ativaq-^og. Suid. Cf. EM 131, 43 anóxacpov zov jjwpig xacpévxa — r\ zou ansGziQrjfiévov zöbv rtQoyovix&v zacpcov. In vase Rhodio IGI, I 656 exstat anoxacpav zacpcov, ubi zacpcov idem est quod xacpsoóv (zacpaicóv) in titulis Palmyrae ap. Waddingtonum, Syr. 2619. 2621. 2625. dxOTSÊVStV. pb 613, 3 anéx(s)iva fiifih'óia tm kafinQOzaza [rjys^óvi], aet. Antonini. Vid. iniSiêóvai. dxo-cstvóxto thessalice = anoxivézco. BCH IX n. 10, 11 cett. ax[ót]eta[Jia, solutio debiti. CIA II 1058, 26. Expl. Dittenb.2 834, 26, cuius cf. Amorgi tit. 531, 15 [arcÓTEiölfia. Cf. Meisterh.2 39 de formis xeïGai, sim. dxotéxtiys pro aitodcKxrjc; O. G. 1217 (Wil eken). dxotéXetoq. BCH 1896 p. 136 n. 12 inscr. Mantineae: 'Enl axgaxayov xcöv Miaiav Wdonoifievog xb xéxagxov, anoxeleiov 3 e x&v ne^cbv Act\xifa, xS>v de tnnécav E^La xxl Ibi Fougères p. 138 agit de utroque duce, peditum substratego, equitum subhipparcho, coll. Polyb. X 23, 18 et XVI 16, 3. Idem ap. Suid. s. v. &norékin>i bene 34xalS>v correxit pro 'Iovöaïav. dxoteXeótij{xa. Theophyl. Sim. Hist, p. 299, 16. B. (Kum.). dxotèXfJiatoöv. Cedrenus II p. 559, 23 i3. (Kum.): xrjv neóiaöa imxkvoag xal anoxekfiaxaGag xxé. dxotéjj-vc'.v c. acc. pro anoxéfiveiv irjv xecpahriv xivog. Theophyl. Sim. Hist. VIII 4, 4 fictvelg óvo xcöv anayoQevóvTmv Anixipiv et sic VIII 13, 1, sed addito x& £ïcpei. dxotetetxsv = -xèvai. Delph. GD 2615, 7 (270-260 a. C.). Cf. öeöcoxév, ccno ö e ö m % s v. axotttf-eafrat, sepelire. IGSI, 1974. dxouxtetv. Kaib. ep. 261, 5 x»ovog &nexé%9n>'dxóttfJio? = uxifiog ion. et trag. Her. II 167. O. R. 215. dxottvetv. Vid. anoxtvoiav. — anoxiveiv xb nenQmfiêvov = anodvriGxeiv Kaib. ep. 509, 2 xb nenqa>névov aö' (hic) anèxeiGa. Cf. xeXog. Vid. CCTtOXSLVVtCO, CC71 O T £T S IK £ V) Kit O X L V V V E L V^ dxottvvóstv Mitth. XIX 259. — &nozMv)va&ai Hom., Her. VI 65.101 extr. dxottvotav = -oiev. Elei GD 1148, 7 (saec. a. C. VI). Vid. A breve et av. dxottxXa[a]tov angoGnélaoxov H. Gl. dorica. dxóxofxot ^[xépat. Vid. Mitth. XIX 21. axotpéxetv frequens in manumissionum Delphicarum formulis. Vid. s. v. anslev&éQcoGig. Rarius eodem sensu est egneiv, ut GD 1801, 5: noiovGag o xa dékwvxi xal oixiovGag el xa iïekcovxi xai égnovGag olg xa délcovxi, aut lx ó q a p e lv ut alibi xal eyêgafieixa) olg xa d-élTji, xaxoixeha Se èv Aelcpoïg, aut inayeiv, ut BCH 1894, p. 384, n. 80 inayixa nai (onai?) xa &ekrji. daozplxwat?, liquoris coctio, donec ad partem tertiam diminutus sit. Oribasius IV p. 556, 569 Dar. — Aetius III 79. Ideler, phys. etc. II p. 14 (Kum.). dxotpoxatot)?. Vid. uv&Qconeiovg. dzizpocfig = %co(>lg xedgafi^iévog. Her. II 64. Alio sensu = o ftij xgecpófievog. Io. Aetius in Idel., phys. etc. I p. 323 cum verbo &nox qoqveïv (Kum.). dxatoxavt^etv = anoxvyLnav%eiv in pap. aet. Ptolemaeorum, PL p. 208. axo?atvstv. Locis Herodoti indicatis a. Schwho adde I 191, 3 écovxov aïxLOV anocpaivéxa. dxó^ascs (afschijn) inscr. Oenoandae BCH 1897, p. 387 II 8 de sole: rijv ovv anócpaGiv oqcóhev avxov xcMEivrjv, akti d%i (= o-üjjt) avrov. dxo?spst,v. Lexico Herod. Schwhi adde sub 2) III 14, 8 extr. azrjipe'ifsi^ de servis manumissis. CIA II 768—776. axocp0-apd|a3{)-at* xo totg fivxrrjgaiv Big xo Igco r\%ov itQOBG&ai, anocpXaGai, Qv-yxaacci. Kgrjxss Kal Sdfiioi. H. Cognalum videtur cum nr di xqbcbv firj slvai incpoQav ti-oo rov rBfiévBog. dxo^opscv. Ree. inscr. Syriaca BCH 1897, p. 60 (d.). Cf. p. 61. dxo^covcoc et an o cp co v (co v r i (titt. no = epeo). Cret. IC, Mitth. IX p. 374; I 21. XI 45. al. Verbum usurpatur de testimoniis. Vid. cp co (no) v rj v. dxóyoov (sic) et dxóx°lJLa Quid sibi velint FGH 123, 12 et 95, 25, licet alterum vocabulum notum sit, non liquet. dxó)rpsjJLjxa, dxoxpéfjwcceafrat, axó^psjji^is ionice = anónxvGfxa cett. Hippocrates. Atticum tamen ^é/mrte&ai. axo^péo) = -ara, sufficio. Epicharmi fr. 114 (Ahr.): xa txqo rov óv' avÖQeg tlsyov, ug iymv anoy/jéco. dxoycopscv ngbg rov Kiigiov = ano&vrjGxsiv in titulo Christiano IGSI, 238. dxo^iyv — voöaov. Herond. IV 17 sq., imponenda manu curare mor bum. dxxag, pater adoptivus. IC 352 b. Mitth. XVII 200. Hesychius explicat 6 xQocpevg. Cf. Callimachi h. Dianae vs. 6. Vide ajtfiag, an ) xa> eyyeo. Cf. cyprium S oJ~ év u i = Sovvai, latinum duim, duit etc. apud Hoffmannum I 265. dxóeiv dorice = ynvciv, /3oav. Saepe Pind., Theocr., tragici. axosad-to = KaXsïG&co, in ius vocato. Tegeat. GD. 1222. axóO'jJ.ijv = anv&pevog Theognostus f. 57. BA 1339 A. axofl-tJ^aOfASV* ê^daGxó/is&a (1. èi;iXaGÓ[ie&a) rj anonvsvGofiev (1. ano&v- Gofji£v), H. Gl. aeolica. axoaips^ovtat. Sappho 78, 4 cum dat. pro acc.: aoxsopavmoiGL d anvGxQÉyovxui, nisi forte legendum: aGxscpavcóxoig dé y dnvGxqècpovxui. axotsté'co) = anouvéxa. Tegeae tit. GD 1222, 4-3. ttxo[3]tpóxsov" anéaxQEopov. H. ex poesi Lesbia? £ adulterinum esse probat litterarum ordo. dx^ö?. Theocr. XV 13. 15 = ndnnag. Cf. BA 857, 7. Suid. habet dx^d. Plura vide in Thesauro s. v. dxcoXïa pro dnaXeia cogente metro Plato com. fr. 199. K.: — ifiavtov tig anwXiav olyr)Goyiui. dxcópsxt' in inscr. Therae perantiqua, sensu obscoeno, IGI, III 550. dx«jpo|. Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 181, 11: £dfxov ws xó [ri]a[Xai anm]Qvyct) ut coll. Athen. III p. 99 D explevit Usener, qua coniectura stabilitur Athenaei lectio dnwQvya, quam in dnoQQwyct mutavit Kaibel. axtoatJtaxoi &eul = dXeé,ixaxoi &. IGSI, 957. Cf. dnaXe^ixaxog. ap, compendium pro agxdfir\ in papyris Aegyptiacis. apri. = svxri, evxcoXrj, votum apud Cyprios. Hoffm. Ip. 80. Vid. etiam tit. 166 ap. Hoffm. Cf. uQuróg. dpaPappys- Vid. dXufidQxy?apagtapxta p]av. los. Arch. Iud. XV 6, 2 (Kum.). apaptx^ xvo^* 15 xvcpcovixrj. H. Explicatio vix sana. Expectamus 17 Qvaörjg. Cf. Paeanem delphicum, fr. B 14 in BCH 1894, 567: ojiov öé viv Agaip atfiog (thuris) ig "OXv/inov avctx.LSvaxai et Evgiov dyXdiG/ia Aesch. Ag. 1312. dpatpvyjxat, -^jxevos ionice = yq^ai, -fiévog. Herodotus saepe. Cf. ccvcciQaiQrjfji,Évog. apaxa aeolice = cpidXy. Hes. agaxdcov èx cpiaX&v. apaxtov (?) PO 119, 12. — Fortasse pro dydxicf cpvXXa (Hes.) corrigendum: agaxiw cpidXag, aut cum Schmidtio agdxcf rpidXri, aut cum Kaibelio agaxiSctg' cpidXag. apajxév fiéveiv, fievyd&iv H. = rige/ieïv. Fortasse est Eleorum, qui saepius & ponunt pro e. Vid. A breve. Apdvxtatv* 'EqïvvGiv. MaxeSóvsg. H. = Agaig. apa£ eztaxscaaf h'&og Kvrcauav Gneigavxav XQi&ctg /ie&' aXog xcnagaG&ai xlglv. H. apaaö-at ion., ep., trag. saepe = evxeadcti. Her. I 132. III 65. Vid. ccqu, uq ex TÓg. dpatós = evxxóg. Abderae decretum ap Dittenb.2 393, 18 (a. 166 a. C.): agazriv «jna xotl GaxrjQiov negï tcóv dnogovfxevcov del TtQoxi&évui yvoófirjv. apazpov = uqoxqov, aratrum, cretice LG. Vid. Baunack. in Philologo 1893, 489. 'Apamoc, Physci in Locride mensis = MaifiaxxrjQicóv. Tit. Delph. WF 432. Cf. Bisschoff de F.G.A. dpa^ovto? = uQxovrog. Tit. Eleus EA 1886, 135 sq., 1. 4. Similia vocalis e liquida natae exempla compluria vide apud Kretschmerum in G. V, p. 125 sq. Cf. agifid^ei. appdXa (vulgo clq(SdXrjY xriyuvov oGxpaxivov. Tuquvxïvoi. H. appta in pap. C Leid. 4, 17. Vid. Leemans I p. 96. ap[3tvva (arvina)* xgéag. EixeloL. H. dpP»X,wol (?) ofieloL. Deli inscr. BCH VI 133. An dyfiuUxoi? dpYastg = dgyrieig (ap. epicos Alex.). Pind. O. XIII 69 xctvgov ayydevxct (dgycivxce libri). Cf. Homericum «pyr/j, (/.QyfjXQg. dpyaXcos aeolice = agyaXtog. Alcaei fr. 86 B (Hoflfm .) xai xe J-iGcog tav xetpaXav dgyaXiav 'exoig. Vid. xÉpadag. Bene pro tradito aqyaXèuv ita corr. Hoffmann, quod Piek similiter emendarat in fr. 92. apydvxa. Vid. dgydeig. dpY«S' — oï °rt Ka™ dnQitïg xal /laXiara Aqytïoi zov ocpiv ctQyctv èxakow. Grammaticus RA 442, 32 (explicans Demosthenis cognomentum %<*s (cf. Plut, in vit. Dem.), Ti)iciQ%og öi 6'Póöios ov xaxa yXazrav oma Kalsïa&ai q>r\6iv, alka yévog slvai 'ócpecov tovg «Qyag. Plura dabit Thesaurus. 'Apystoc aeolice = Aqysïog sec. Choeroboscum orthogr. RA 1339 B. apY$vvO(j (ex aQyela. tipyopod-Yjxr]' xo vvv ccQysvxÜQiov xalovfiivov naga AioxXeï eaxi 6e oixog rijg &Q%ctiag xtofia><5t«g noLtjxrjg (cf. Mein. F. C. II 842 sqq.). Philetaerus Yatic. Cohn in Mus. Rhen. 1888, p. 415. ap-ppoxoxscov5 zó, locus cudendae et signandae monetae destinatus. CIA II 476, 30. Harpocrat. s. v. o vvv xiveg arjjiavxriQiov xaXovai. Vide Thesaurum. dpyopojtóxo?. faber argentarius. PB 781 IV 6. dpYopojcopÊvtkos: argyrocorinthia cratera. Orelli Inscr. lat. 1541 (Kum.). apY'jpov (pro ÜQyvQQov) aeolice = aQyvQiov. Yid. s. v. ctQyvQQov. apyuprjizpazr^ == aQyvQafioipóg PO. 144, 18 (a. 580). Cf. BA 442 s. v. dyyvpa/AOifióg et Thes. S. V. Cf. a q t o n q a itj g, o i v on q a xr\ g, al. a.pyopoaxóxog = agyv^oyvm/j-av in Andaniae tit. a. 91 a. C. ap. Dittenb.2 653 (Michel 695), 48. dpyupo'cajjt.icóetv. Euboeae inscr. saec. p. C. II ap. Michel 1292, Philadelphiae in Mitth. XXV p. 122 sq., Trallium CIG 2930, 9. Yid. apyvpiorafiievoavxct. Passim in titulis occurrit apyvyoxafii'ctg. Cf. Thesaurum. apfoppov Thessalice = aQyvQiov (ex aQyvQjov). Inscr. Dodonae GD 1557 nsQ xol uQyvQQOL Cf. aeol. H q y v q a = uQyvQia in titulo ap. Hoffm. 153, 415. ap^óp') — èQyvgov. Pamphyl. GD 1260, 4. 1261, 5. Vid. êgsfivC. 'lpYt)p O)JAO'.0X7/ yrj, y èxficiGGovxcii uoyvrta anemoviGficexa in tit. Ephesio ap. Wood „Discoveries etc." Append. 6, n. 7. (Kum. s. v.). dpyopwjmtcov. IGSI, 427; ibidem dat. &QyvQUfittxoig = -fiuGi. Cf. 430 et vid. Dativus. dpfóp(ov = apyvgov Cyprii in tit. Hoffm. 137, 7. 25. Vid av = w. dp-foprotat, ol, Pamphyl. inscr. GD 1267, 16. 18 öixaGrfiQeg Kal agyv- Qcoxal firj è^aycoëi (= ij-dywvxi, êj;ccycoGiv). apyoyó&tg. Poeta in Crameri Anecd. Par. IV 350, 15. dpöetv, irrigare, proprio sensu tantum usurpat Herodotus, etiam figurato lyrici, tragici, Attici. — Kaib. ep. 162 = CIA III 1354, 5: ay%ov Nvjiqxxmv, o&ev aoósrcei aOxv H&rjvr\g. apScg, sagittae cuspis = &xCg. Her. I 215. IV 81. Aesch. Prom. 881. 'Apsfl-ouaa. Vid. Kvhüqu. Nomen duci potest a verbo uqé9eiv = ÜQÖeiv, irrigare, quod fortasse est Siculorum, si revera exstitit. Memorat verbum Theognostus Can. p. 141, 15. AQÉ&oGa, i. e. Aqs&(ogci in nummo Syracusano. apstav = anedeïv. Hipponax fr. 65, ab homerico apsirj. Vid. Hoffm. III 15 a. Hinc verbum notissimum inijQed&iv. dpétvo?. Deli tit. BCH 1890, 395 (= Michel 594), 72 £vkov ègetvov. Est adiectivum ductum ab agéa, querci specie apud Theophr. III 16, 3. al., hodieque vocata uqsu sive a^sia teste Dragoume in EA 1890, p. 156. "Apscog mensis Magnetum ad sin. Pagasaeum. Dittenb.2 791. "Apso? Lamiae = &ctQytjXiatv, 'Xprjoc, Phalicae = EXacpr/^oXicov. Bisschoff de F. G. A. apéaO-ai et apójxevos ab aor. II = ciQuodcti, dod/isvog. Pindarus, ut Hom. dpsaxsafrat = kqsgxsiv Her. VI 128. IX 79. apéqxcov, zó. Phoc. GD 1539, 25: Xa/i^avéxa S' o UQOxafilag &Q£G(ii,ov, o tol aQxovzeg iXd^avov, ■)j[uilavaïov xal tav xomv xb eitificiXbv xm leQoxajxiai. Itaque yégag quoddam. Cf. mox aQsaxfiQsg. npéozo.1 = a^ÉöO'Kt, Xafistv. Loer. Oz. IA 321, 32. 33. Yid. Kuman. s. v. apeazypeq, placatores, magistratus ap. Phocenses. BCH X 363. XI 333. 337. — Ita quoque dicebantur offae (dis placandis sc. destinatae) teste Polluce VI 76, et confirmante titulo attico CIA II 1654, 21 'HXïm apeötijeM > jcjjqlov. MvTj/ioGvvTji xt/qiov et inscr. in JiO/jvcuw X p. 556 MoiQaig aQiGxr)Qict, scil. Ovöta, sacrificium piaculare. Cf. Dittenb.2 587, 223. 302 (saec. a. C. IV). Vid. etiam BA 215, 29; Hes. s. v.; Aelium Dionysium ap. Eustath. II. 600, 31, 1178, 54; EM 138, 54; Phot. s. v. asX^vr,. dpêcjtó?. In lege Coressi saec. a. C. III ap. Dittenb.2 522, 17: olvov 7ittqé%ei.v kqsGxov, i. e. oGov ageGxei. ^ apeataj?. Halicarnassi tit. saec. a. C. II ap. Michel 456, 15: anoSc- SeiyuGiv oi imfisXrixal xfjg povXijg GvvnxeXsG/iéva Ttduxa xd dqea- Xüg kal ösdokïfjlcchsv 71 (3ovXti- Similiter in Lebadeae titulo ap. eundem 589, 52. dpétttiXJAO^ ijptog Theseus. Bacchyl. XVI 41. BI. apszaXófOQ. Vid. voc. sq. dpszij „vis divina quae mirabilem in modum hominibus laborantibus salutem affert" cum Foucartio intellegit Dittenberg2 in tit. att, 784: A&i]vdui Méveict avé&r/Kev orpiv iSovGa aQ£X7]v X7]g Oeoü, coll. Strab. XVII 1, 17 p. 801 Cas. et tit. Cretae ap. Ditt. 806, 9 sqq. Inde uQsxctXóyog repetit Reinach in tit. ap eundem 765, 2 ovciqo- kq ixy\g n al ctQ sx ccX o y o v. ; apezr/^ópoq. Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 217: ano Sia&saemg av^xiKÏii fiÈv tav aQCxri ap. Eustath. ad Od. p. 1672, 12 uqi)v agnus infra annum, ajivóg annuus, ixQveióg triennis proprie dicebantur. Vid. fagixog et ÜQveag, a q v rj a g. 'Apijattóv Deli mensis = 'Exaxo^fSaicóv (?). Vid. Bisschoff. de F.G.A. ap^teóecv = aQtjtfiQa rfvui. Cimoli tit. GD 3277, 15 = IGI III 1259 (saec. a. C. IV): aQrjxeve Aècov ficoX&g öevxégug. Mycen. GD 3315, 4 aQ7jtsvs öafxiÓQycov Aslcpicav Tiuoxgizov Auïcpovxsvg. Cf. dpvyuvyp ap. Le Bas „Voyage arch. en Asie min." 146 a, ap^tiypa Patmi inscr. ap. Ross, inscr. Gr. ined. 190, 2. apfl-fjuog = ylUog Hom. Her., cf. Schwh. in lex. Her. et ctiGxai. aptatou-dvctSo? = ^töTOftavwcag. Cephalleniae tit. CIG 192.). &picnoftoX[6]tfflU. Panticapaei tit. IRB vol. II 29, 9. 13 sec. Laty'skewium oi 'aoiGxoi oi ènl raïg nvlccïg (sc. aulae regiae, i. q. 9vqcug), in quibus primum locum tenebant sammi magistratus. Cf. ngonv- ilfejtTat CIG 3028. «Fdptxos, aries, in tit. Eleo GD 1158 [.Faelfcoe snl xöi 0opS«. Hes. (3 üqilog' &Qvsg et UQi%a' Hqqsv Ttgóficixov. apxa, arca. IGSI, 3270. apxaXa. Vid. aqilaXa. apxsó)-scopos = ap^décap0?. Meisterh.2 78. 'ApxsatXa? dorice = M-QKsaiXaog, Cf. 'IóXag, Msvskag, IlQ(orsGlXag, etc. De forma herodotea 'AqksgLXso g vid. s. v. Xsag. apxstóv. Vid. Mitth. XX p. 501. apjCÓV" ö^oA.t)v. Maxsóóvsg. H. %px0€ rj = «Qxxog. IGSI 2325. 2328. 2334. Forma apud sequiores frequens. apxtsóstv. Vid. s. v. óskccx svs iv. dpjJia. Pormula aysiv scp apftarog usurpabatur de transvectione vasorum sacrorum, signorum, symbolorum ab uno templo ad aliud. Vid. Mitth. 1896, 317. — "Aq/iu tcoxsfiiax^iov CIA II 968. 969; ctQ/ict ncoXmóv ibidem 966—969; maXav afioXnv 978; ccQfia xsXsiov 966—969. dp[xdv. EM 146, 42 — Gripuivsi xov nóXs/iov rrj x&v &Qvya>v óiuXsnxw, ög (pr]Gi naXafiriórjg ÏGxoQMog o ttjv xrofujcrji/ Xè$tv Gvvayccyav. dpjj.apa herba quaedam videtur. Pap. mag. Par. 2391, 1. 1920: èiU&vGag iigjiaoa y.al Xifiavov. apfxatópaxtog. Vid. atfiaxÓQcivtog. dpjJisXaïijp. Kaib. ep. 651, 1 = aq^ax^Xaxtig. 'Apjj-evtazóv. Vid. §sqlkokkov. dpixevoxotstv, velificari. Dositheus in Gramm. Lat. ed. Keil. VII p. 432, 21 (Kum.). apjxévos, sublatus, irritus. Delph. GD 1746 wars tav ngoxeguGlav ibvav dg/j. évov dvai xal axvg o v. Ibid. 1844 a ds ngóxtgov wva agfiéva xal axeir/g i'sra. (cf. W. F. 179. 189). 1425, 5 ars/lïjg xccl agfiéva aêe cc (bvcc t'tfrra. Phoc. 1529, 11 a Gvyygacpa ccxslrjg xal aQ/isva eGxco. 1505 et 1546 axvgog xal agficva. Similia alibi. Cf. Theocr. 29, 9. Pind. N. III 48. O. VIII 72. Yitiose agsfiéva Michel 1418, 14 — GD 1545, 14, sed cf. agaxovxog. apjJ.ÓyaXa* ra agxvfiaxa. Tagavxïvoi. H. Cf. ecgfiaha et mox ag fxvXa. apjj.ó£siv ionice, desponsare = èyyv&v et agfió^so&ai, desponsar ê sibi (filiam alicuius) = Èyyvaa&uL Her. V 32. 47 VI. 65 (aQiioaxai pft. pass. III 137). — Attici in prosa utuntur forma agnóxxsiv, ut Gyarrav pro Gcpafeiv. — Yid. aQfLÓ%&ai.. apjjwfotaav aeolice = a^fiótrovöav. GD 311, 16. ap(x<3?óvco)s in tit. arcadico saec. a. C. III Dittenb.2 258, 10. apjj.0:* agrimg. t)svx>j. i&iyvrjg. ngoGcparmg. H. Aeschylus (Prom. 615) sumere potuit e Sicilia. Habet enim Theocr. IV 51. Praeterea utuntur Hippocr. III 204. (cf. Lex. Hippocr. Erotiani s. v. %tfi), Callimachus fr. 44, Lycophron Al. 106. Cf. Phrynichum s. v. apjxóij. Vid. S. V. amóvrog. apjj-oat^p. Cytherae tit. med. saec. a. C. IV GD 4552: MévavSgog aQfioGxrjQ TivdaQLÖa. Harmostae nomen accepisse videntur ab imperio. Cf. ag^o^ov Grgaróv Pind. N. VIII 11. V.pJJ.0 j"^p' — xal li&OL dvo Koog ra> avrtö (?) xrjg qilictg xidéfievoi a g jxoGxrj gsg léyovxai. H. apj^ó^O-at dorice = rigiióo&ai Ocellus ap. Stob. Ecl. ph. I 12, 2. apjxoXa' vjxoSijfiaxa• Kvitgioi. H. Cf. EM. 135, 14. Schol. Theocr. VII 25: ccgfivlrj, sldog bitoSrtfiaxog, ano xov ag/ió^sG&ai. i7.plJ.oXa' agxvfiaxce, Mgxaêsg xal ag fi có fia l a. H. Pro hoe dg/j,oófiaxa corrigendurn videtur, coll. agfioifiaxa■ dgxv/iaxa ap. eundem., pro illo Kaibel coniecit a g ft a \ a, coll. ag (ia\ ia. GnaGfióg. Kvngioi. H. apva voc. Lycio-Caricum, urbem signiflcans, in aliquot nominibus propriis obvium, velut "Agvor, AXoGagva, Maagpij. apvav xov ogxov Kka£o(iévioi. o&ev xal xo l'|agvog. H. Absurde; nee Clazomenios agvav dixisse crediderim. Cf. agvogxCrj. apvaaj PC II 297: ygatfisig — xov cMokoyiG/xbv xcóv ngofiaxmv xl Goi ngoGsyêvexo ano agvêag naga xr\v ngwxrjv anoygatpriv. Editores vertentes by the lambing agvêa = agvmv xóxog acceperunt. An potius agvéa (i. e. agvrj — ngopaxrj) de p e 11 e o v i n a vel de 1 a n a accipiendum ? 'ApvscotV O xa xov aQvbg cfiévov yevópevog OQMg■ H. Correcta in Thesauro. Vid. 'uqvciv. apvöao (optat.) Sappho fr. 57, 1, sed probabiliter in imperat. Hqvvgui refingit Hoffmann. ap| = cJ?xro?. Neue Gr. Zauberp. Wess. (1893), 849. ap|a? t' avópwi' a^rjc tn\ 'Pcófin?, sc. Xvir stlitibus iudicandis. IGSI, 719; ctq&g tnnéwv, sevir equitum Romanorum ibidem 751. a.poiz'fjoa.l (aQCtfirjGai)' 7raTayTjtfai. KvrtQlOl. H. apoupa* gwqos glxov avv &xvQoig. Kvrcgioi. H. — In Aegypto est mensura agri, 10,000 ulnarum aeg. quadratarum. In papp. aet. Ptolemaeorum significatur sigla aet. Romanae et Byzantinae siglis v-, I, ocv. Vid. Wilcken O. G. I p. 774 sqq. Cf. Her. II 168. 141. apoopacot Atöoi, lapides rudes, non caesi, in tit. Eleusinio EA 1882, 119 sqq. . ApoopK8ÓS? PB 234, 17. 280, 28. Ita index, quamquam posteriore loco editur: inl Se navxog tov «eouOJodoü, in priore nxoltpctiSog nqogóóa «qo[vq ..., in neutro proposita correctione. Haud expedio. apxafmoua aslrivr) = acpavrig. Schol. Arati 735 ed. Maass. apxaXér; vovaóg ae xaréavSQca ^oGxrjfidxuv xaxct Taqavxivovg (cod. Aauvovg). H. apxalac dorice = ccqkugag, v. c. Epidaur. GD 3339, 111. «p*eBóvos- vfaara fyt,'H9óiovog (III 37). Poll. VII 31. Alias funes s. laqué os. fcpxrj' — ij ave/iov i) foxïvov K-qijxsg. H. Scil. ctqnu. apXÊSB?* HQrinïöeg rj inoöruiuxa. Aüxcovsg. H. apxi|- döog &*MVg. Kvtcqwi. H. Per metathesin etiam 'dnQil teste EM 132, 52, si s. 1. Aliter Hoffm. 109. Illinc ap*£«• octiiaGiai et apxéfar rovg ccfactaicóöeig xónovg. H. Cf. Nicandn Ther. vss. 284. 392. 647. apxoxpax(£)t«, festum Harpocratis in Aegypto. FGH 117, 11. 'Apxoxpa^JS (aegyptice Har pech rat) = ^no^xr,? saepe tituli. Cf. Dittenb.2 559, not. 5. „ ^ ap xotai (rapaces) tfx vkcmeg. Append. ad Stud. Crit. in ^p. r. n. XCVII. apxov 'tooixa. Aloliïg H. Certe ctQnw, sed non expedio. «pparvz êiékvaig. PL p. 241; — nqaaig p. 250. 258. Vid. iatqu^ns- dppaü-aTVjcseV è^óq>r,aev H. Cf. oadayog. Protheticum s, anaugmentum. dp

aaavto = r\9aGavxo = i;i5|avro. Sappho fr. 51, 7. appsvov pro ccqqsvu. PB 88, 6 (a. 14< p. C.). appévtspov = üqqsv (cf. d-rjxvtiqog — in tit. arcadico BCH 1892, 569 sq., ubi bis legitur formula xaraqqsvtsqov, i. e. xa(r) to ccQQévreQov. Yide Dittenbergerum in Herme 1893, 472 sq. app^v laconice sonabat aQGris (cf. Mullens. 56 a, 9) ex aQGrjvg, apud Iones, Aeoles, Argivos, Cretenses ïqgv)v. De Argivis testatur tit. Epidauri GD 3240, 135, de Cretensibus LG X 49. 25, de Ionibus vid. Hoffm. III 247, de Aeolensibus eundem II 309. Cf. sQGr/v. «Fdpp^v = {ïïéqqsiv, i. e. cpsvysiv, in tit. Eleo IA 112 = GD 1152: ai £é Tig KarlagayGeie, faQQrjv oq J-aXsico (SC. xauapavGsis), ut Blass expedivit litteras FAPPENOPFAAEIO. Cf. IA 113 = GD 1153: ai öé tig Ovkaii], J-do[o]rjv c/vtov jto(t) tov Aia. appvyvslv' XoiÖoqeïv xal yvvaixiGrl ngog ccvöga diacpsQEGdai H., falso derivans ab rjv. Yenit ab èiQQijvé g' ayQiov. dva%e^ég. H., quo Theocritus utitur XXY 83. Glossae sunt doricae. appvyffopstv iuxta èppiy^opetv dicebant Athenienses. Meisterh.2 12, 4. dppóaiov. Vid. xax ciqqvgiov. dppcoSscv et appiodiy constanter Herodotus pro oaoaöüv, oQQmdlu; apud Hippocratem traditur forma vulgaris. Cf. Hoffm. III 238. apaea* Xsifiavcg. H. = aAöfor. Vid. P pro A. apaiys doricum = aQ^r/v, q. v. apcjc^S ionice = aQQi%og in tit. Amorgi saec. a. C. III ap. Dittenb.2 531, 22. 43 ocQGfyai %MQovGr)i fiéöifivov. apzafieia FGH 99, 13 (PR I 1, 16 aprapta), ubi Grenfell adnotat „Probably the ordinary land-tax, which was sometime about the artabe to the aroura on cornland (Wilcken O. G. Ip. 207)." dpta[3^, (Her. II. 141. 168), mensura aegyptiaca mercium siccarum, variae est capacitatis, continens aetate Ptolemaeorum 40, 30, 29, 26, 24 loivmag, aetate imperatoria totidem, sed de duarum tantum, scil. 40 et 24 choenicum, capacitate constat. Vid. Wilcken O. G. p. 742 sqq. et cf. %oïvi%. dptajxiyois fioóg. Tit. Thebanus in Herme Berol. VIII p. 441. "Apxajxt?, -jxtTOs dorice ='^T£fit5, -fuöog passim. Dat. A^td^Lri in titt. Megaricis, Argivis, "Aqtu^l Argivis. Vid. Boisacq. p. 32 sq.— AQtafiLTLa festum Delph. Dittenb.2 438, 173 (not. 59). — Aqxa(iltiov promuntorium Ar. Lysistr. 1251. — Aqxcx (ilxiog mensis Coorum IC. 34. 19. 43 b. 344, 4, 382, 2; Rhodiorum (ordine nonus. Vid. Badgófiiog); Cretensium CG 3052. Praeterea occurrit Byzantii, Calumnae, Calauriae, Cnidi, Hypatae, Lacedaemone, Tauromenii, Therae, respondens Attico 'EXayriPoXiwvi. Vid. Bisschoff de P.G.A. Corcyrae nomen est AQrEii(xiog GD 3206, 62. 91, apud Aenianes AqxsfiiGLog GD 1435, apud Iones AqxefiiGicóv, IC 19, 7. Vide mox s. v. 'Ap-djxo)V dorice = MyxéfA-av Cnidi GD 3549, n. 65, sed forma vulgaris ibidem n. 84. 8 dptscv ionice (= uqtSv), aptstaü-ai = «ctqaaxeva&iv, -&o9ai saepe apud Herodotum. Cf. agtveiv. Vid. Schwhi lexicon. dptejm BCH XII 152, inscr. attica aet. Macedonicae. Cf. cc&avaïGxaL 'Aptéjjuv = Agréfiiov. Vid. IN. "AptsjJ-t? — Bév5t?. Vid. s. v. 'Aptsatataxó?. Vid. xgicig. , , . •Aptejuacóv. Ephesi tit. Dittenb.2 616, 378 [ifjva wXovpevov ™Q Wiv uiu Mo[uiu«ttQit 6e Mmtóiaiv x«l toife 'EXXnviaoïg UqTtpiaiov, ubi intellige roig Iwötv, nam reperitur idem nomen Deli, Cyzici, Erythris, Halicarnassi, Lampsaci, Naxi, Patmi, Teni. Cf. Bisschoff. de F. G. A. p. 406, qui Mow^ attico respondere h. m. putat. - Ita quoque appellatur ap. Magnetes ad sinum Pagasaeum. Cf. Mitth. VII p. dptïjua EA 1883, 2. Inscr. Eleusinia I 13, 14-19, ubi Kumanides 't CWacvu êcyvoA' iyo^ovro ÏOcog xai «S tVv Xiïay*- 7lav» _ Her. II 69 aqx^axa vocat *v®Ttef> inaures. Plura. vid. in Thesauro. Cf. ccQxlaXa. "Apwuis (sic). IC 357. dptcaXa Dores inaures (fefew) vocabant, Aeoles a.yXag toste Polluce V 9 Hes (sic) ■!«>*& [*«i] ivAtiu £ Mioi» Quae adduntur |ca | SovXiov ocqxov k'öcov. Cf. duvlia fiafa. aptó^v et ap-óa^tai = iiotxeïv et dioixrjGrjxai LG X 26. Contra TH I 106. xat at xivt xa aAAcot TCaQÖmvxi Tav yav, av xa avxol fiéfUtfO'CöGcovxai, i] cc q t v 6 (o v x a t rj ccTtoöcovxai xav STtixa^Ttiav xxË. idem verbum oppignerare significare videtur. Cf. Kaibel IGSI, pag. 174. Sequitur ibi post pauca usu intransitivo i i] olg x ccqxvgei, tj ot ■jtqiafisvoi xav imxaQTtiav, nisi forte ibi legendum ^ olg x dgxv&sï, i. e. aQxv&fj, scil. rj tmxaQTtia. Parum prodest comparare cum eodem Hes. gl. anaqxvslv unoxr\QvGGsiv. TaQavxïvoc, quae notio plane diversa est. apravor ÜQxcav H., velut Argis et Epidauri. Cf. Plut. Qu. Gr. I, 1. Mor. p. 291 P. Ot fiev xo nohxsvfia * * oySoi]xovxa xal exaxov avÖQsg rjGav èx ós xovxcov fjQovvx 0 fiovlevx ag, ovg ag xvvovg èxakoi>v. Thuc. V 47. Item dialecticae originis sunt Hes. gl. aQxv^a- dta&ïjxV, ÖLXTj. aQxvv (vulgo aoxvv) cpiUav xal GvajSaGiv 7) kqLgiv. uq xvg' Gvvxafa, quod voc. ob terminationem ionicum aut creticum esse crediderim, «ptivai' öia&eïvai. De verbis Herodoteis uqxvuv et ilaqxvuv vide Schwh. in lexico. apöscv Syracusanos pro ëcpékxeGdai dixisse contendit EM 134; 12. Sed quae in eius rei fidem citat Sophronis verba &9vtx &v voig. BA 80. niHpnh 2 ap-/aipsﻫ? èjt(x)Xijata = a^aiQedai. Olbiae tit. saec. a. C. . 324, 30. apvaos aeolice = uQ%cüog. Vid. aog. , „ aa «073 iunta apyi in compositis atticis. Meisterh. 90 sq. S %,/, «t %.««■ ® 264,2'w- °«r; est, quid ap/stov signifieet in titulo saec. a. C. IV, inven o > lenis ap. Dittenb.2 914, cuius vid. not. 4. 'ApyéXao? tragoedia sine poetae nomine. CIA II 992, II 22. Umus Euripidis novimus Archelaum (Nek2 F.A.G. p. 426 sqq.). «pyéXa? forma dorica, ut MsvêXag etc., ap. Aesch. Iers. dpt^zarJ^, Princeps eorum qui bovum sacrorum Osorapidis et Osoramnevidis, cadavera condiebant. Pap. Leid. G, 10, H. 2, 10, 22. Vid. Leemans I p. 46. TTT ' ' f. apX£pav{C£tv = uQiiQaviatüv. Syri insulae tit. saec. a. . >m£Qau ap. Michel 1177. émrapavcatic «om. sing. Rhod. GD 3760, 9. Bodem sensu. 4xi«ves. Amorgi tit. apud Miehei 1380, 0. Vid. t, — ""ap/séstv = 10 44, 1 367' 87" 38f' 'v .(Kum) 4&trtv~trW«a*- co™» in ln m Ts 10 «„=,',805 .Chef of the poliee" mag.stratas Aeg. in PO 68, 10. 59 10. 12. 80, 12. Of. PB I, 19 etc. FGH 24, 4. 37, 1. 161. 251. ... APO"ih;S, c«m certamine Halicamassi. IC 105, 16 : i» au»s~«s. ■>*»«•«<.*. C, 6, 7 ==%«/* oret BCH 1885, p. 1 sq. Vid. HI=EI Inscr.0 tTrnpHAmycTaei1 Apollinis EJ 1892, 19:^™^ //%s- apX^S et apxo? in compositis. Yid. Meisterh.2 97. 98. apXtaptatas. Peraeae Rhodiae inscr. saec. a. C. III BCH 1886 251 (= Michel 1187) a. v. tctQifeiv = xa&cttquv. Cf. Hes. s. v. ayvirrig et Newton Gr. inscr. II 350 et BCH YII 23. rXpyiazpoi tav aefiotGtnv IC 345, 2. — aQ-tfuxgog PO 146, 23 (Byzant. aet.). ap/tpax/fs?. Tit. Att. saec. p. C. III de Iobacchis in Mitth. 1895, p. 258, 66 sqq. apxtpdaaapa rj. Apolloniae in Ponto inscr. CIG 2051 (Kum.). dpxtpoóxoXos frequenter occurrit in titt. Pergamenis. Vid. (3ovxoA tnóg. apy^éiopyoQ magistratus in Aegypto. PB 14 III 27. dpxtöacjxcov. Pap. mag. Par. bibl. nat. ed. Wess. ]. 1359. ü.py^iöa.oyyayopsiGa.q = &Qiiöc«pvo, 278. Cf. pap. mag. PK (I) CXXI, 269 sq. dpyizopeia tov xata Gefojvr/v dgófiov. PL 51. 52. n. 1. Cf. 1. 114 sq. apywcpoop^v. Vid. fógog. apyixp'kavts. Inscr. Milesiae CIG. 2878, 2. 2881, 10. 2882, 7. 2885 c, 14. dcpyt^, forma feminina ad aeps, ^qxo3V- Teni inscr. CIG 2339 (Kam.), apy Ephesi tit. CIG 2987 (Kum.). apycatatwp, princeps apparitorum in aula praefecti Aegypti. PC II 294, 17 sq. (a. 22 p. C.). apyiatoXiatijs. Vid. Gxoliaxrjg. ap^ia6{JLjj.ax0lS- Vid. ö^ftfta^os. apx:aovaYOr(ÓQ. IGSI, 2304. Vid. Thesaurum. apXtao)jxato?aXa|. Aegypti inscr. CIG 4677, Cypri 2617. Saepius papp. Aeg. v. c. PL p. 163. 209. Cf. Peyron ad pap. Taur. I 1, 6 et 12, p. 56 et 63 sq. — Vid. Thesaurum. ap/;ta|j.isósiv. Orchomeni Boeot. GD 474. apX.txéxtws (?) parum certa lectio IGSI, 2421, 1. dpyM.téx-fov. IE 241 Kabb. Architectus aedis Aesculapii Epidauri Theodotus fruebatur salario annuo 353 drachmarum, i. e. drachmae diurnae, per annos tres et dimidium. Kabb. — inl ia leQa Athenis. CIA II 403, 28. 404. 405. Add. 405b. — "Enc^xog X« aQlLzs*xóvcov, praefectus fabrum in exercitu Romano, saepius commemoratur in titulis, v. c. ap. Dittenb." 361, 74. apy^ttoXcap^évtos = aqxinoxicxqiovi'xog. Thessal. GD 1320, 2. Cf. xxoXlctQ%0 g, Acxxivaïog, ToXsfiaïo g, 'Ax&óvsixog ap. Hoffm. Vid. TtxóXs/Aog et TT. dpvwmjpstijS, dux ministrorum. PB 213, 9. 466, 3. IGSI, 914, sed dpx'JXijpétiys OG 1583 (saec. a. C. II.), PL p. 179. De prioie forma cf. PK I Add. p. XX. dpx.icpoXaxvjaa?. Lyciae tit. LW. 1224 (Kum.). dp^icppoopsósag thessalice = -Qrfiaq. EA 1900, p. 58, n. 12, 2. Vid. MI. apyttpoXajtïtiy?, dux custodum (militum praesidiariorum). Ml'P II, 22 etc. PL p. 161. 165. etc. Vid. cpvXaxtxrisap^opog. Conze, Reise auf Lesbos, tab. XVII 1 = %iZo9oS. (Kum.). apytiw/oóq, archipincerna, Acarnan. GD 1389, 21. Cf. o^toivo%óog in lexicis. dp/ov^Xax^. PK (I) CXXXI reet. (78/9 p. CU, 321. 336. 343. etc. Ófcpyovtsóstv = &<)%ovxa eïvcti, uqisiv. IRB 77 bis ccqxovxsvcov. dp'/óvtot^ = c(q%ovgl GD 1415, 25. Vid. Dativus. apyóc, = uqiwv in titt. Boeoticis GD 382. 383. 384 et passim. — &Q%bg écóag, magister militum per Orientem, vel Comes Orientis. IGSI, 1073. '_Ap)(oatd<3to£ = B0ridQ0(il(0i>, mensis Erinei in Doride W. F 365, 3. Cf. övvuQioGxKxsïGSai et Pauly-Wissow. Real-Encycl. II p. 597. olp^oopcv = uQKpvoiv. Eretriae EA II 417. Vid. P. apx'jxvypéV!)Z' Vid. &QxLvnVQirVS- dp'/cov. Anaphiorum decretum GD 2430 insolenter orditur a verbis: vtcov (secuntur tria nomina) xai (iovlag yvcópa. —"Aq/wv vicarius Italiae. IGSI, 1075. dpyróv^s, manceps, princeps societatis publicanorum. Socii fiéro%oi audiebant. In Aegypto iam Ptolemaeorum aetate. Cf. Wilcken O. G. I p. 538 sqq. apxfovoövtas. Inscr. Callopolitana in Thracia BCH I 410. AS. Terminatio acc. pl. I deel. ap. Doricos poetas saepe corripitur, ut ap. Alcmanem fr. 33, Epicharmum 5. 68. 82, Stesichorum 5, ap. Theocritum passim. Vid. Boisacq p. 132 et cf. 02 pro £12. AS, terminatio gen. sing. nom. propr. in üg pro a reperitur apud Anactorios, Megarenses, Thessalos, Boeotos. Exempla dabit Boisacq p. 128. Contra nominativus interdum exit in A pro AS, gen. in AS. Nominativi sunt ox\slSa Leucad. GD 3179, Meyèa Boeot. GD 1133, 1, dlvfiKLovïxu 791b, Eleor. xEléaxa IA 110, 9; genetivi IlQOKXsiöctg Anactor. GD 3175, g av) anoxtLor\i. aq creticum = avQiov, teste Hesychio s. v. Èvg ag- avpiov, (proprie dg avQiov). aaa. Vid. aar). aaayeóov-a. Lectio corrupta Bacchyl. VIII 13. BI.2 Lenissime Headlam uGay (= aöav) ysvovxa. dadXyaV vfiyiv, auéleictv (fort. uGslysuiv). H. Idem aoaXf&vaiZ' cpopEQÓg (?). eïqh]xe ds ovxog (ovzwg ?) naQa^aQ^aQi^mv. Corrupta explicatio (exspectatur inlaag) et periit auctoris nomen. Collato = ö&tos, suspiceris has glossas Cypriae esse originis. daajA^coios dorice = iusruitlwtog, aGrjfiog. Byzant. IRB 47, 20: a xs nóhg inixaörjou riyi'jGaxo fifj aGa/iijcoxov avtov (Orontae Olbiopolitani) xctv KUQovGiav acptp.ev xxê. Inscr. aet. Tiberii vel Caligulae. aadjJLtvO-os. Hoe vocabulo homerico Phocenses usos esse suspicor propter Pausaniae locum X 34, 8. 'Aaavav laconice = A^vav Ar. Lys. 980; twj'Aaavattog ibidem 1251. «FdsavSpij? a. v. favöaveiv n. pr. Anaeph. tit. BCH 1900, p. 195, 3, 4. asapoiépa? ovSafia na, "quwu, gé&ev xv^oiGa. Sapph. fr. 77. daotaO-ac. Alcaei fr. 35, 2 nQoxóxliofisv yag ovösv aGafisvoi. Vid.a6r\. da-at)16 boeotice = Éavxov. Vid. avg. dapoXo? ó pro ij. Hipponax teste BA 17, 21, ubi additur uvèg öe xal x rjv köj3óA.ijv. aaspeiv c. Acc. (ut Aesch. Eum. 200. Cf. Dind. in Thes. I p. 2151), Theb. GD 715 ttot rmg ccGB^sovxag xo iaqóv. aast. Theocr. VII 52 pro uasxui. azy (-a), fastidium, Ionicum et Aeolicum. Sapph. I, 3 (Eur. Med. 245). Herod. I 136; verbum III 41, saepissime Hippocrates, v. c. atftw I 23, 2. V 612, 7, ccGaxai VI 388, 23. VII 252, 24; tocóóeaS I 144, 13 ed. Kuhl. Hoffm. III 341. Vid. &e&o&«i. aavyjJiot passim in papyris Aeg. vocantur qui nulla peculiari corporis nota, velut cicatrice, insignes sunt. Cf. Wilcken O. G. I p. 448. Nova exempla multa praebent FGH. ooi, ooi vetus dativi plur. term. attica. Meisterh. 94 sq. Cf. VGlaatapyvj?. IGI III 531, 1. 535, 5. 525, 8. IC 141. Cf. Mitth. XVI 138. 139. XIX 25, LGSI, 2405, 2 Cf. 1402. Vid. ctiviaQiog, éXXa SaQ g, cp a>% a Q%eïv etc. aatXXoyópo? = a%&o(pót}og, baiulus. Pap. Lond. p. 34 saec. a. C. II. aatvi?? ion. = afiXaPrjg. Herod. et trag. — «Givrj xaï axéficua. CIA III 1418. 1419. 1420. 1421 (aet. imperatoriae). aajtdXagos = uGxaXaprnrig, locusta, in vase Corinthio GD 2123. Vid. lexica et cf. xaXu^vGxcig. 'AamXaxtóSoopo?, cum a epenthetico. Vid. 'AaxXamóg. aaxaXa?o?. Vid. %üXctir\g. CIA III 1322 = Kaib. ep. 104. ^ aaxXaxtaatac. Rhodi tit. in Journ. of Heil. Stud.^ II p. 357. Cf. IGI, I, 162 : GatvjoiaGrav aGxXanvaGxav TtoGeiöaviaGxüv, r^ay.XuGxav, eofxaiSxav, (ictxQog &eav et III 6, 9. GD 4274, 3. Vid. — xo xoivov xobv ^4.GxXï\TtiaGxSiv Athenis. CIA II add. 617 b. aaxXaxteia ta iv Km. Halicarn. saec. p. C. I tit. ap. Dittenb. 676 extr., qui cft. tit. Coum 677, 9, ubi additur ra psyaXa et BCH V p. 211, n. 6, 17 HGxXurtuïct xa yevófisva xctxu TCavdyvQiv, unde apparet ludos maiores (pentetericos) et minores fuisse. — 'AaxXiy- xceia Athenis OIA II 741. 1367. Vid. Mommsen, Feste der St. Athene p. 431, 2; 434 sq. 'AazXaxtó? passim in titt. doricis. 'AGKÏ.r\nióg habent libri Pindari N III 52 et unus cod. P III 16. — AGxaXamóöovQog (sic) = Moxlri7tió8a>Qos inscr. Thessalica GD 1330, saec. a. C. III, Phalannae. daxcoXtdSSvyv cretice == aGxuhafciv. Yid. ayxcoXiaönv. «FaajccóvSag = AaxavSag. Lebadeae tit. saec. a. C. III med. GD 422. 0t3jXK' tb óïaOfia. xal SmrpQav xal arr sG&ai (1. ctGGeG&ui), ö Tj/ieïg dicc£sg&txi, fisza^oXrj zcov óvo gg (1. g) dg tb £ iyévszo. BA 452, 3. Vid. SS pro Z et cf. Siaa p. "Aajxiytos ="A$p.r\xog in vase Attico. Meisterh.2 68. daboeotice = aGvXia. GD 493, 7. 719, 9 et passim. daxdXoog* tovg ix^vag. A&afj.aveg. H. Cf. uGTtctXisvsiv etc. aaxaatov nescio quod instrumentum in PB 544, 25 (aet. Antonini): aGnaGza övo. daxaatrö? ionice = ridsmg, uGjjisvog. Herodotus IV 201. Cf. aGnuGiog. dzxédoog s. uonézovg Epicharmus fr. 23, 4 Ahr. conchyliorum genus quoddam appellat. aajctSoc inter certamina coronaria recenset tit. Neopolitanus IGSI, 739, 10. Cf. 746, 8 zrjv è£"A(>yovg aGitlSct et 747, 31. daxcSecov, clipei pars; aanCdiov, parvus clipeus. Cf. Meisterh.2 39. daxcSïajoy, donarium in Deli tit. a. 279 a. C. BCH 1890, 404; Dittenb.2 588, 31 aGitiSiGxai ovv%ivai AA. a-axtXos, sine labe. Yid. Wesselyi Indicem in pap. Gr. magicos Par. et Lond. s. v. daxtXog" jjEt'aappof vnb Munsöóvmv. H. Aspiratione abstinebant Aeoles, Iones, Cretenses, Elei, consonantibus aspiratis Macedones. Aspirationem pro ö intervocali ponebant Lacones, Argivi, Cyprii. De aspiratarum consonantium transpositione cf. &vxoi et zyiy%óg, de aspiratione post M cf. juhsyaXov. Plura vid. ap. Kühner-Blass, Gr. gr. I 107 sqq. daxts, serpens. Herodotus IY 191, 4; om. Schwh. in lexico. daxovSc. Vid. I. Forma attica et vulgaris est aonovSei. Cf. Meisterh.1 p. 115. daxopcfscv = aGnoQov noisïv, vast are. Papyrus in Museo Gizehio n. 10351 col. 1 fr. (a), 1. 7: insX&óvziov — ngog zo aGnoQiGai za nsöia fjficöv xal zr\v nóXiv a7io9Xt.(3rjvai et n. 10371 fr. (a) 1. 8 caGzt civ dia zavrrjv xrjv ulxitxv uGkoqÏGcu xr\v yijv. Vid. Archiv f. Papyrusf. p. 59 et 62. daaa ionice = üzra. Herodotus I 47. 138. 179. Vid. infra s. v. Ga fiav, daaeödpto?, assedarius, IGSI, 1832. dacjsws (?)• int gov. Si Alberti recte coniecit ag aéo, vera interpretatio est gov. &cs(»i3ta in tab. aenea Elea a. 336 a. C. posteriore ap. Michel 1334, 10. Idem reponendum in Tegeae inscr. EA II 410: rol adaiGta (sic) nódixe;. — Hes. explicat 'syyiGxa, laudans Aeschylum iv'Höcovoïg. Vid. üy/jdaaov (ex ayiiov) epice et ionice = iyyvxÉQco: Semonid. 7, 26. 33. Herodotus III 52. IV 3. 5. Herondas IV 84 &ggov yevfig = iyyvxsQto yévovg. Cf. Theocr. I 112. da<3t)«a* akka in akloig. H. Brugmann in Mus. Rhen. 1898, p. 033 corr. a6Gvxiu, derivans ab (avuGsveiv et) Saavxog, coll. cplhog, iteviïÉQtog, itGxaxiog al. Vid. inaGGvrsQoi. 'Aacdpa, fortasse = HGzayrri, in Phanagniae tit. saec. a. C. IV, IRB II 172, ubi commemoratur una cum deo Savéqyt\g dicto, fortasse deo solari. (t.Z'JkC, = uvaGxag IE I 112 = GD 3239, aGxavxa ib. II 55. a G x a G a g = avaGxtjGag ibidem. Cf. aGxrj&i, nuGxatag et eGxt)- Gavxo. Vid. nqofioXa. = Köt9«jro^A.ij«jg. GD 1654 inscr. metr. Sybaritica. «AAa fxs (ioïq iöa/iaGGs xal aGxsQofiïijxa xeyawa, ubi praeter notam editoris consulatur Kaibel ad IGSI, 614, p. 158. dstepósvxa xéSiXa, calcei lunati senatorum Romanorum. Kaib. ep. 1049, 23. Cf. 26: b dé ot keqI noGöl GamxrjQ | Ttafupavécov ivéxuvxo Gsk[rjvain]g xwlo[i aóyijg] et 30: Tv^rjv&v uvSq&v iniGcpvQiov yéqag avöqwv. Herodis Attici est poema. — uGregóevra, alta. Pap. mag. bibl. nat. Par. Wess. 1. 2537. ds's^dvcoto? = ayupog? Anthol. Gr. Did. III, II 625 extr. Vid. mea Stud. Crit. i. ep. Gr. p. 54. datijiK = avaGxrj&i. Herondas VIII 1. (6). 14. datr;p. Herondas I 32 de formosis Alexandriae mulieribus Öxógovg ov aGxéQag iveyxsïv ovgavog x£Huv%ritai, ubi O. Crusius cft. Ovid. ars am. I 59: quot caelum stellas, tot habet tua Roma puellas. dau^S. Ep. Kaib. 1028, 59 iv aitóviov. Sequitur lex ad sacra pertinens 1. 124 sqq. — Cf. infra 110: èv oxykaig aovloig è%aQa%a Isqov vópov. daójJL^X^tos. Vid. avfifioka. da'jjxijiay^s. Eurip. Antiopae fr. 16 (Nek.2 Tr. gr. fr.): oï/ioi davov[iai ■iXQog övoïv uGvfi[ia%oc;. daovs§(öato<; neyiodovUrig, qui de statu moveri nequit, invic- tus. IGSI, 1102. 1104. Cf. uleiTtxog. daövsT^fAt (= Scgwexcd) x&v avéfiav GxaGiv Aleaei fr. 38, 1. Cf. Homericum gvve%eg ahl et Theocr. XXVIII. 25. Vid. gvvEjsmg et MI. daoptös adverbium ad aGuQi)g. Philodem. de rhet. p. 348, col. LI, 6. ed. Sudh. daó; Sappho autem scribere potuit oxa navvv%og ctv gcpl. Cf. Wackernagel K. Z. 28, 144. foz'/a.a'og sive aaxaato? vocabulum architectonicum. Lebadeae tit. ap. Dittenb.2 540, 164 (lapides) lv xaïg lötaig %ÜQaig pepr/xórag olovg ccG %a G x o v g, avi[yKlrj]xovg, avvTtoTXaGxovg, ó^oxQiPovvxag. Pablicius de archit. p. 82 explicat non diffissos, itaque = aö^stovg. Sed Oropi inscr. EA 1891, 71, 11 habet: &rixa. TctQctvxivoi. H = oJ-axa, coctxa, ovaxa. Cf. Sileni nomen Ofaxi'-r/g in vase, GV p. 64. Vid. etiam cbaxeo&rj gcó' uxovGexai. H et mox J-axiclai. aza (= fijfwa) ap. Cretenses in LG dicitur summa perdita in lite, ut vixa summa obtenta (cf. Hes. anaxo$• &9og, uog et Hom.

xai. IGI, I 161 n. 31 Aiogaxa^vQiaGxctl txyadodai/toviaGxctl (piXcaveioi Rhodi et ibidem 937 tov xoivov tov SiovvGiaGxav a&avaïGxav. AioGaxa^vQiaGxciv svtpqavoqUov. (saec. p. C. I). Cf. Appiani Mithridat. 26. rx-zayta. Titulus vetustus Thessalicus in Mitth. 1869 p. 248 sqq. x iv tayai x èv cctayiai, in bello et pace. dtaxu = axüxxcog. Choeroboscus cod. Barocc. f. 50, BA 1345 A. dtaXó?. Titulorum atticorum omnium antiquissimus, CIA IV 2. 492 a: oj vvv oq%£Gtöv axakóxaxcc nai^ei dtappascto?, imperturbatus. Pind. P. IV 84. Bacchyl. V 139. Hercules. Bacchyl. XV 28. BI. dtapo?, djj^étapog, djjidpa, xaidpa, sim. apud Locros Oz. Vid. IA 321 = GD 1478. Cf. 6nóraQog ap. Eleos et A breve. dtdsö-aXGn; = 7xovrj(>óg praeter Hom. Her. III 80. VII 35. VIII 109. IX 116. Bacchyl. XVII 24. BI. dis laconice = ag. Vid. tuvia. dte c. gen. abs. Her. VII, 2. 19, 1. 23, 2. IX 50, 1 adde lexico Schwhi. die= "T£yXT°s in epitaphio metrico Piraei (Kum.). (fF)a-scXat* oüAat H. dorice ex dfatsdaC = ep. öneilai. axsXst adverbium. Vid. EI. disXsto? = axslrjg. Philostratus de rhet. ed. Sudh. p. 5, 35 xov &xeKeiov xsivsLxrjv. uzzkrjlr] ionice = axéleigig. Aycti&v BA 1095. dispö-a Aeolensibus tribuit Herodianus nsql na&wv II 192. fr. 73 Vid. suffixum. d-spü-s c. gen. = avev. Archytas ap. Stob. flor. I 117, p. 79, 2. W. dtspóxtiXXos = êxeQÓipd'ctl^og Epidaur. IE 71. Vid. omillog. dtepos dorice = nsqog. Testimonia ap. Boisacq p. 35. — kuq cZxsqov èviavxóv, alternis annis = nag iviavxóv in tit. Corcyraeo GD 3026,7. De aeolico azspoQ vid. Hoffm. II 257 sq., Meister I p. 41. 214. — Vid. fir}dar sq o g. — ó ö' ctxeyog = cixsQog dé Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 65, 22. tov g etc. passim apud Herodotum. Cf. Schwhi lex., cui adde III 4, 2. Rarius ap. Hom., Theogn., Pind., Eur. Yid. lexica. azpsjxctv et axp£[xt?stv = rjGvxafciv, ion., ep. Vid. Schwhi lex. et alia. a-pssv, atrium. De Eomanis in Abderitarum decreto c. a. 166a. C. ap. Dittenb.2 228, 26: aaxe xal (Teiorum legati) xrjg fau- oc([v fterijjovre]? scpoSciag ènl tav uxyéoav icpL\ono[v]ovvxo. uzpszt (= axQénxag ?). Choeroboscus cod. Barocc. BA 1346 A. a-cpsXS? pro argsxég Doribus tribuit EG 91, 56. 611, 20. axptaatov {azolaKtov ?). Damascius BA 1346 A. azpó^yzoz. Locis adde Bacchyl. XII, 123 BI. Ntjqyöog uxgófirixog vlóg. a.zprJizo£ (cixQMTtog) = civfycoTtog Pamphyl. IA 505 = GD 126 7. Cf. ccöqi.. öctpoxóij pro axQcntóg. Anth. Append. Did. [III] II 703, 1, modo sana sit lectio. azp')'(ézY] nude = &aX (dat.) hts. Similiter explicat Koerte. aöXouFoSó? boeot. GD 503, 15. Vid. afvdo. ttÓXwJ- Ep. Kaib. 599, 4: ccy^ó&i huiverig avXuKOg ij(5po[()0Ópoi>], aquaeductus. — Vid. zQimXa^ AöXeatat, AoXtatat in titt. atticis. Vid. XaXK s taxai. abXeia. (9vQa), quae attice t\ avXeiog dici solet, in titulo att. saec. a. C. IV ap. Dittenb.2 587, 122 xieióeg inï zrjv nvXiSa rov ieqov Kal rr)v avXeiav rov èmGzaGiov. aóXsta, aulaeum, quo sensu apud scriptores traditur uvXaia, habet Andaniae tit. a. 91 a. 0. ap. Dittenb.2 653, 36: ftrjSs neQiziftéfisv xaïg Gy.avaiq ixrjze èégosig (= itapaTtezaGfiaza. Of. Hes.) jxijzs avXsiag, quam scribendi rationem merito praefert editor, monens ar)(teia in antiquioribus titulis lectum apud scriptores abiisse in G t] ft a i a. aöXsitag boeotice = aiXrjzrjg. GD 503, 13. aó)ay. Ü ênl zijg avXijg, dignitas in aula Bosporana. IRB 48. 65. 342. aoXiypa" 7)viag, avXtjgov yaXivóv, Gypivlov. ói Ss GneiQai. H. Dorice = Hom. etiXr/Qa (cf. sv Xtj q a gïa> v). Utitur Epicharmus. Cf. Ahrens II 50. — Portasse Hes. gl. Xa&QaKa^cov' %aXivaycoycöi>. SineXoL depravata est ex avXriqoXKa^mv (formatum ut oivo-noza^av). Cf. oXKagsi' yuXivaycoyti et no&oXKig' r) rjvia zav vno^vyimv (H.). Explicatio certe male quadrat cum Schmidtii coniectura oXKa^cov. Kaibel scribit „vix sufflciet xaiïuXKd£cüv vel no&oXxd£cov (de hoe et ipse cogitaveram, sed repudiavi), nee probabile Xdtïpa oXxafav". aÖX.iyc^j3tOV* zónog naga TuQavzïvuig. H. aöXopóa? = avXrjzr/g in inscr. metrica attica CIA lil 82. aoXó?. Vid. zLzvQivog. aöjjia cretice = «Afta. Vid. AI. aovoia = evvoia. Vid. ET. 9 Abfyaia (Her. V 82. Paus. II 30, 4. 32, 2. Inscr. Epidauri GD 3337). Yid. Av6t\6ia. o&gqat?0)€ in pap. mag. Par. bibl. nat. let 601. J=aS|«H cret. = fa^ioi Del. 122, 13. 17. 23; ib. L 2. Cf. 0«£m. Ao|(ó. Gratiae nomen in Boeotia. Paus. IX 35, 2. auottéXvj? (?) aeolicum. Cymae tit. ap. Michel 510 (a. 314—306 a. 0.): irteidri z6 ÓMaGtfatov napysvó/ievov èy MayvrjOlag xata to SiayQufi^a zo Hvxiyóvco inï talg ÖUcug talg lölaig lyStSUant naloaig aioi.zsi.sag óv£y[d]s'ót(»s [Kal 8iKu\io>g. An ai&izsXsag? Non expedio. aoovvj = dcipa. Herondas VII 2. 4 . , om aóxvo)c e Sannyrione comico affert lexicon. Sabbaïticum pag. 3, 10. aapnxt0? (= &F?.) Herodian. IÏT71, 20. 640, 10. Aeolibus tribuit Hoffrn. II 437, qui cft. Homer. zalavQLVOg, xuXavQ of, dnovyag, cim]VQu. aoptcew' H. Quia codex habet Hoffmann contra literarum ordinem scribit &oq%uv, sed cf. èvavQto et xivuvqov ipvxog■ aapof Uymoi, ylnzx&v 'Itahxwv scil. (Diodori, Cyrilji) Cram. An. Par. IY 180, 8. Cf. Hes. avqoi. Xayoi; ïguvqoi. Quasi ita dicti sint a velocitate. ATS. De hac stirpe vid. s. v. svuvaa. , abï avtóg. Km zeg *al Aavmveg. H. Cret. CIG 2566 ei^êva vnsQ avg a v x a g (== êavtije) siX&v. - Arg. GD 3380, 30 i«êQ zs av g uvzav. Delph. Del. 217, 5 avg ai zag, avGazov, avGuvtov. ÜOH 70 sq. aioavtav. GD 2128,8. 2256 aiauttav. — Boeot. GD 385. 391 aGavzv (sic) = eavta. Yid. Meister I 147. — Aegin. GD 3418, 5 aitavtbv altiaorji. — Heracl. Ital. Del. 42, 2 aixavtag. — Epicharmi fr. 69. 7 Ahr. naiSsvszai yctQ aitavzag vno. Sophronis fr. 65 tuig avtavtag %£QOiv. Euryso tisqI zviag ap. Stob. Ecl. ph. I 6, 19 «vtKutó^sv (codd. avza avt.) cpavsgóv. Diotogenes Pythag. ïbi . , iè avzavxü yévsog etc. - Segest. CIG 5542 aizoüza = êavrov. Therm. Him. 3349, 2 « v t & v z a = êavz&v, utrumque a nominativo uvvóG-ta sec. Blassium. — uizooavzóv = savzóv Aenianes GD 1431 b, aizoGavtoig Delph. GD 1694, aitoGavz&v 1755 et BCH 1894, p. 237 (sed avr ocivzüv Cret. ap. Michel n. 440 B (saec. a. C. IV), quae suspecta mihilectio), avzooavzag BCH XVII p. 348 n. 11, avtög êavtbv GD 1727 et «ihal lavz&v 1925, 9 (e communl sermone.) Partem horum exemplorum, quae facile augeri possunt, debeo Boisacqio pag. 148. ^ Abayaia = Aifraia, dea Epidauria. Vid. Mvia et A£ooioi tooi. Se Ablr\ala tit. Epidauri EA 1899, p. 23, 12, 5. aöatXtapws, auxiliarius. Vid. givüzooq. a5aiov == zavGiov, zrjvGiov. Ibyci fr. 12 ap. EM 171, 7. Vid. x«vnoS. «oaopo?? Herond. IV 54 'sggst' *»'•") I it ™ wvt0 twv avqog wt)ay. Crusius coniecit zwvgvqov = to uvgvqov, compaians oivoiov, vLeeuwen ap. me in Mnem. xü£vqóv, Meister xcov (= xo ev) SvQog, sc. (3u6aviGrrig servorum mulieris quae loquitur. aozayyioz. Vid. ayeófievoi. wizaürjz' avxog iep suveov. H. Explicatio vix sana. Haec est veraforma ionica pro av&adrjg, quod traditur apud Herodotum et Hippocratem. Cf. nom. pr. Aixcóör/g et Hoffm. III 320 sq. arVcajxapov Loer. Oz. GD 1478, 32 = ctv&rj/A.spov. atFnzap = avzag in pervetusto tit. att. metrico in 6è\x. 1890, 102. = CIA. IV 3, 477 p. [sixóva — tijvó?]e cpiXeg ncxiöbg xctzé&ijKsv \ Kulóv iSscv afvzao OaLSifiog igyasuxo. Similiter titt. Cretenses passim af zóg (cf. oJ-xog) cett. Mus. Ital. II p. 163. 191. Naxi inscr. IA 409 aJ- vz ov. CIA IV p. 198 n. 373: vaf v Cf. AT et afis- J-vGaG&ai. aözap = avtag. Elei GD 1172, 17. Cf. avzóg. aozaózaQ, abzoóza etc. Vid. avg. atkefrsXec tit. att. ap. Boeckh. Oecon. II p. 528, 1. AlSs zmv nóXscov fcurf[i>£]A[c(] zr}v aitao-j^riv ccitrjyayoi' = av&caoézmg, sxovGiwg. aozei et anzsiq = avxol et aizoïg in recc. titt. Boeoticis. Vid. EI =01. abzel dorice = avzov (adv.) v. c. Isyllus Epidaurius vs. 191: «Ma pév airiï AE 1885, 71 = GD 3342. — rag dè GzciXug — avxet xazaGzaaai Anaph. GD 3430, 18. Theocr. XI 14. al. autsv pro avz' iv Pindaro I. VI 5 reddit Usener, coll. autem et ïnuxev. Cf. O.Schroeder Proll. Pind. II p. 37, 81. a'Vceviaotos jrpo&eefua, hornus, eiusdem anni. PB 269, 5. 10 (saec. p. C. II vel III). Geopon. II 21, 10 — y.ójioog. Cf. avzoirsi. avzcyev^s (av&iy.) ionice = iyxcÓQiog, iyyevrjg, l'öiog. Her. II 149. IV 48. 180. aötiv — ccv&ig Cret. LG IV 5. Cf. suffixum multiplic. üTv = xTg. aöu? ionice = avd-ig. Lexico Herodoteo adde I 60. V 120, 1 avng — ie, «9CT?- V 116 avxig i% virig. VIII 60, 5. 144, 3 avxig di pro dxsv vel ënsixsv öi, praegresso ngaxct fiév. abzb ioüg Ilpiyltvov. Herond. VI 59 per tmesin. Cf. Aixo&uïg, Avzo- fioQéag, Avxnixélivva. Crusius p. 123. atkó y« nunc ipsum. Theocr. XI 59. Cf. Ribbeek in Mus. Rh. XVII 569. adzo?svéz(op. Pap. mag. Leid. W 7, 6. Cf. Leemans p. 180 sq. arjzófyo)ct<;, sui cognitio, Olympiodorus in Phaedonem BA 1343 A. aoxoöuvatov (= avxoövvauov, avxaoy.ig) xi XQfifia a^ioniGxiu. Theophyl. Sim. hist. ed. de Boor p. 95, 24. atkoévei, eodem anno, in aeolico carmine Theocr. XXVIII 13. Corr. Ahrens pro avxoivxei. Cf. k'vog, inxctevtg, xsxqüsvsg et uvxsvluvxog. Item uixósxeg homericum. aötó^toov (ut aÜToai"9,pco7tog, -Tit&rjKog, sim.). Damascius BA 1348 A. arkófl-spjjwv. Olympiodorus in Phaedonem, ibidem. a6to£ = o! aitol Epicharmi fr. 94, 18 Ahr., ut apud Homerum. aotocxo? Xea>g. Zeleae inscr. Mitth. IX p. 58 sqq. = Hoffm. III n. 140 c, 6. abzwl^zoc, bnóoxaGig, pecus et servi. PL p. 239. n. 20, 10: ijs nivnxr,? x £ xai *<*! airomv ov. aotoxpaata vitiose pro aixoxQaxla PT VIII 67. Cf. Peyron vol. II p. • aotoxrótois %a>Qloig IGI III 330, 32. abzóy.azoq pro aixo^xr, Philetaero comico tribuit lex. Sabbaïticum p. I, 10. aotóv == avxó Cret. LG III 4. 5. 12. [aötovtp f. 1. pro tiróvcp (v&óyyu) in pap. mag. Par. bibl. nat. 744, quem incredibili acrisia edidit Wessely]. «otoxoSta. Strattis comicus, teste Philetaero Vaticano ap. CohnMus. Rhen. 1888 p. 415. Cf. Cassium Dionem 36, 26. 44, 8 et (avxonodi) gQ; 5_ — aixonoSrpL Hesychius et Lucian. Lexiph. 12. avxoïi nóLv Aristophanes Av. init. «otoicóeia = aixónoia, propria manu facta. Connth. GD 3119, 68: uvé&rjxs TloxeiSavi aixonósia. Sophron in tr. oi 7taxava aironohqTog. abzóicoXi? nóhg, libera civitas. H. Laconice. Cf. Thuc. V 79: nbUsq' — avrovófjioi Kal aixonóUsg. abzïa = aixóg Elei. GD 1172, 6. Vid. «it&Q et P. aötÓ€ = ^voS. Locis Herodoteis adde III 26, 2 et 3 et ibidem sub avxov IV 11, 2 avxov xyóe. abzöc ó pro o aixóg, quod subinde apud infimae aetatis scriptores, v c Geoponicos et Theophylactum Simocattam, offendimus, légitur in titulo anno p. C. 138 non antiquiore ap. Dittenb.2^ 807 ai ruig xaïg fniéqaig ratm xlvÏ xvcplm iXQ^axiGsv èX9dv zb isgbv Bijna xxê. — 8 zb abzó versio latinae formulae quod idem in Oropi tit. EA 1884, p. 98 sqq. (cf. 1886, p. 46), 41 o tö avxó ri avynkrjxog èmxvQcoGsv. Viereck, Sermo Gr. p. 61. ^ abzosi = aixóg. Epirot. GD 1339, 9: xav svvoLav — ii' &g ol'sxo Mv TtftaOijftEV aixooL ( j( abzó-zafO? fivlr, (1. tivXa)- &Sêonoxog-, TtaQÓGov oiösig r,XavvBv (=^«0 avxriv H. Fortasse sumtum e comoedia sicula. abzoö = ccix&. Thessali GD 345, 12. 361 A 9, B 19. Aótoó xa.zatyeoZó\kew; Xatpïwvo? comoedia. CIA II 975 VII. Et poeta ignotus et fabulae titulus. ; abzobza dorice = éavxov. Segestae tit. IGSI, 287 xècv &8slq>av avxovxa et 288 xav aixovxa tiaxéQa. Mutavi accentum. Cf. aix&vxa. abzoyapi&ir aixofiaxsïv. H. Syracusanorum? Vid. avxupfya. Cf. Homerica verba avxicpsQtfciv, (fyiGotpeyifciv. t oukócppwv. Lex. Sabbaïticum "Iv iQvétov. abzotyta. Delph. CIG I p. 838 A, 4. Daul. n. 1732, 9. abzb boeotice = avx& GD 380, 4 et passim; aötög = avioïg GD 567, 5 et saepe. abzoa, forma arcadica = ep. avxmg (cf. att. mGavxcog) in tit. 21, 8. Philolog. a. 1900, p. 201 (ATTO lapis). Vid. ibi Hoffmannum. Respondet ei vulgare otixcog in tit. 22, 8. aótdj = ccixa. Lacon. Del. 17, 16. 22. 28. atkdj = airódev Sophronis fr. 45 Ahr. aoxtóvca IGSI, 316. Therm. Himer. tit. avx&vra xovg yovéag xal töv evsQytxav, ubi potius avxmv quam savxmv signiflcat. Vid. a v x o v x a. abz&üvjq sec. Apollonium de pron. 94 C. forma vetustior ionica pro avxaótjg. Cf. Hoffm. III 321 et vid. avxaótjg. ab a v i dag. ayagstv. Vid. acpaGGsiv. 'A^ata Dianae cognomen in Aegina, ut ACxxvwa in Creta. Cf. Pausan. II 30, 3 sq. Antonin. Lib. c. 40, p. 270, qui male derivat ab acpavrig. Vid. Anaia. a^aiXf^aeaOm], [aJ^acXvjtat = uyaiq. Cret. Del. 42 B. 81. 82. Cf. alXe&rji et avaiXrj&&ai. acpaipsmévoi; = dtpaiQovfievog. Delph. GD 2082, 6. 2061, 9. 2323, 9. acpaiQfifiévatv IE II 16 (sed cccpaiQrjfiévov perfectum est GD 3340). Vid. MI. 'Atpaca-co? aeol. ="HcpaiGxog, nam EM 440, 16 legendum ol öh AloMg 'AcpaiGxov avxov (pro acpaxov avxó) kéyovGi. "A^acatOg titt. Dorici, Epicharmus, Pindarus. 'Atpajjuo? Phocensium mensis = SxiQocpoQidv. Delph. W. F. 312. 368. Bisschoff de F.G.A. ayaiv.mzat, (apud Cretenses) olxirai ayQiHKoi. nsqloixoi. H. Sec. Sosicratem apud Athen. VI 263 P iöia erat eorum dovXeut. Cf. Strabonem XV p. 701. XII 524. Cf. y.XciQ0>rai et fivau. Schoemann-Lipsius A. G.4 p. 306 sqq. a^avvy?. Her. IV 150 ig aipavèg xl£eii>. Theophyl. Sim. Hist. ed.de Boor, p. 190,8 óirjitedeho nvgl xö öcofiüriov acpctvi&Gdeei (pro atpavisiv). dcpavcaatdattos Olympiodorus in Phaedonem. BA 1349 A. a^avuxd, tribati genus. Ioann. Lydus de mag. urb. Rom. III 70. Cod. Theod. XIII 11, 3 (Kum.). dtyoipel (ab rlcpc/y)' — ui "Icovsg y.otl ut 'Ecpéciui XéyuvGi ro ra^et»? xal axuncag noiuv xi t) (pttéyysG&ai EM 175, 14. EG. 95, 33. 36. 'XyaprjZ, -rjrog dorice = XtpctQevg, -fjos. Cf. Pind. N. X 65. Bacchyl. V 129. Apoll. Rh. I 151. Vid. "Ogcprig, ygctcpyg, taQysa^aaascv c. acc. ionice = anxsa&ai c. gen. Her. III 69. Hippocr. p. 471, 21. 473, 36, alii. Hes. acpd^si' avaSixsxcu. Cf. sq. voc. acpata egyu. Bacchyl. XVII 18. BI. i5V Ttvg aeolice EM 440, 26 a v. &cp róntav u

rr(oi«, sin minus, explicatio refingenda in agxv aymviag. Obscura est Hes. gl. a cp s 6t rj q' dya&óg, cuius male sana videtur explicatio. Num forte ayóg, i. e. riye/imv? Cf. afivri poveg. ayezaipoQ. Vid. ccnêzaiQog. a^stiypiov, portus, unde navis solvitur, figurate Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 223, 12: no^mevezai naQ avzoïg tö fitjzéya zav jxc< d"rjjiaza>v xal zav zt'/vthv eivai %aL ziv i v & rj x r/v xal acpszrjQiov zfji' yijzoQi:n'jv, fere = oapoQfirjv xal ÓQfitjzrjgtov. De iv&rjxrj cf. Photius S. V. dcpszfjz, epheborum magister Athenis. CIA II 465. 467. 469. 470. 472. Cf. x a z an ak z a

XQÓvio, inai'artQadrjGovzai avxwv al wval Kal, iav zi acpsvQe^a ysvrjxai, 7rQH%9riGo)'zai. Cf. ibidem p. 388, 1. 7 sqq. et Wilcken O. G. I, p. 529. a^sóg. Callimachus in Hecales col. II 3 e Polackii correctione: zijv fiiv oGco örj vaGGev (pro drjvai.ov) aq)7] SqÓGov 'Htpuiozoio, imbecillum infantem, scil. Erichthonium, coll. Hes. gil. acpsvg. acpeog. txiprjg' aövvctxog, akakog (Polak pro «iAog). acpéwxa dorice = ucpüxa. EM 176, 43. BA 14, 15. agjéa vzul = acpsïvzcu EM 176, 21. Vid. Aviovxai et i cp ê a> x a i. ayrj. Vid. nr\ ko v g9 ai. öiqy]! Inscr. Pergam. Mitth. XXIV 206 av rijt xvqïui, ubi citatur Dieterich „zur Geschichte der Gr. Spr." p. 220, quem librum non potui consulere. ayyXszo = acpsiktzo Epidaur. GD 3339, 65. atpy'kixózYjs, subst. formatum ab acpfik^ PK (I) CXIII 1. saec. sexti: iv av tïxooi nsvze iz&v. De hoe usu cf. BA 470 et Lob. Phryn. 84. &9^X?«a|ji.évoH (=««.), desperato, de homine graviter aegrotanti bis legitur in sera inscr. ap. Dittenb.2 807. acpfjwzq pro aqoijxag. Inscr. Pergam. p. 84. PB 814. Cf. 'snBfitpeg ibidem, lyoafsg PB 38, 261 et similia. a^Xwais, refractio gl. Legitur ap. Theophyl. Sim. VI 10, 5 (p. 239 ed. de Boor) o zsyytzris zh fiêkrj zr\g £(óvr/g y.azavoijGag klav inlóo^a zó zs G^r/ua zijg atprjlcóGscog fti'aiog. Intellegenda videtur avulsio s. revulsio clavorum. Vulgo itpr/kaGscog. a^vjptotjscv. In inscr. IGI III variant formae a)QÓi&, ayriQuiGs, acpr\QÓiGc, ut omittam semibarbara aitt]QÓsiGi, similia. Duae primae formae doricae sunt et antiquae. cf. Dind. in Thesauro s. v. — 'A

iqoïoiiós defuncti aut publice fiebat a senatu populoque, ut in titulis 864 — 870, aut privatim a consanguineis afïinibusve, cuius moris plurima prostant exempla. — De forma attica ucpr\QÓ>&ia>i> xaftecmjxjajs ino tov fiaGiUag I7roA[ïfiai'oi; inï xmv a]cpQcéxxaiv xxê. Cf. CIA II 470, 19 vicokxiug xcóv aqjQttXTCov xal aUcov ipkoïav. Opposita notio est xuxücpQcty.xog. "A^pcrjg, mensis Thessalorum et Perrhaeborum = 'Ekucpri^ohav. Bisschofif de F. G. A. dtppoScataazai Rhodi. Yid. GcoxrjQictGxctï. — Nisyri inscr. IGI, III 104, 14: acpgoSiGTctGTcd Svqoi et Hydrae (?) GD 4074. Vid. aöcoviaGxaL a^poStoto?. Cratis comici Lamiae fr. in lex. Sabbaitico p. 2, 20: CKpQoSiaioig advQuctGi. Ibidem p. 24 Plierecratis fr.: a> Xayixsg acpQoöiGiov xiv vfiévciiov tifiveïxs ysyctfirjxóxi, PlatOliiS èv Au xcixovfiévn: aqpQoöiGiog lóyog ibidem p. 3, 1 et Archippi: acpQoSiGiov xijnov. 'A^poScaicóv, mensis Magnetum ad sin. Pagasaeum. Mitth. VII p. 75, 6. p. 283, n. 1, 2. 3. Item Iasi, fortasse = AvdeoxriQicóv. Cf. Bisschoff de F. G. A. atppóv/]. Vid. d v g cp q ó v a. [a?pov^{j.ep aqmvov, ubi Koek in Mus. Rhen. 1892, p. 585 cft. Ar. Plut. 15 —17. — In TH I 151 axExvog acpavog, orbus et intestatus. «xa dorice == VXV- Cf. a%eïv, averag, {va%qg, ay^ata v^ma %éxva. Tit. metr. atticus recens CIA III 1385, ubi Kirchhoff aiaia pro ab ap?? >(= dictum censet. Yid. Serum fragm. lyricum Alexandrinum. FGH2, 20. Vid. lexica. = axctvdog Iones sec. Gregor. Cor. 414, sed apud Herodotum saepius legitus ctxavdu et IV 72 axav&dörig. rb/api'zz'jtz pro «%ounq sive aiaoixog in Epicharmi fr. 37 Ahr. x&x«- QLGxovg fiaióvag. tFd%ei = r/%er. Alcaei fr. 39, 3. «7.£'P^S> sine manibus factus (?). Bacchyl. IX 11 BI2: d^Jftpss iv a&avaxov MovGav ayaXfia \ !-vvov av^QconoiGiv et!jj Sed vid. Blassii notam. «XeXog (=6 a^sA.) apaevc, i. e. lg%vqü. Yid. Thes. s. v. Causa cur sic aqua diceretur lortasse haec erat, quod teste Ephoro apud Macrobium Sat. Y 18, 6 huic fluvio soli ab omnibus Graecis sacrificabatur. De Mycono hoe constat ex titulo apud Michel 715, 35. — Forma boeotica fuit o ïo g sec. EM 770, 18. Theocr. XVI 33 et inscr. metr. Laginae BCH 1887, 18 = tonicum Cf. Hes. ri%fjveg- nxaXo>'. Suid. jk»x«5», sed uxr\vla breve habet & Aesch. Ag. 407 Cho. 299, Arist. fr. 91. =z ^XVV- Zonaras, p. 861. afj. dorice == 417, 3. a.yiaaz(DZ. Io. Siciliota BA 1351 A. 'Ay^tXXsos 'AawSdjxavtos tragoedia. CIA II 673, 4. Cf. Nauck2, I. T. G. p. 777. Eóapénot) tragoedia Ibidem. 1. 9. Poeta aliunde incognitus. 'AyiXXieó? = Axdlevg. Corinth. GD 3122. ayvaaSiyjJii = a%>>v(iai. Alcaei fr. 81. dx,v>jjtóta$. Yid. ayveiv. <*XV0^X°S> spumam aut fumum habens, daemonis epitheton in pap. W. Leid. 8, 21. ayoXoz, inquies? Alcaei fr. 37: nóUog xag axóia xal pagvóaifiovog. Vocabulum temptatum a multis tuetur sic explicans F. Solmsen in Mus. Rhen. 1900, p. 811, statuens subst. xóia iuxta verbum aeolicum x°^Vv = X"^vi c0^' öes. gl. a^* Euclide vetustior, CIA IV 3, o a, 4. ayjasoxéxiycos. Pap. mag. Par. bibl. nat. Wess. 1. 528. ayjifjioz ionice = avmcpelrig. Herodotus. ay'pc av cum inflnitivo in Mithridatis epistola extr. Mitth. XVI p. 101 sq.: &XQ1 uiav cfis ysvioitai. oiypto^ = aygioc. Pap. mag. Par. bibl. nat. 1. 2525. «ypcó'ciotos = axQfoGrog ibidem 1. 3010, et aypwciauü)? in pap. I Parthey, 1. 7. , t , ayoprjyecv. PB 14 III 17: &XvQriyovvTeg aitb akaviag Inowiov eig vnoxavGiv wptvov lovtQoav 'óIvo». Cf. 698, 22. Vid. S9ay iiarriyeïv. ayópcog = axvQÓg- TH, I 139. ( axpo^>«?. Vid. Wilcken O. G. I p. 102 et aXx>QLxa telij ibidem p. 162 sqq. a/opoxpaxtojp PPW p. 113 sq. Cf. Wilcken O. G. I p. 107. ,Fap? in amphora Corinthiaca GD 3139 et in vase Chalcidico G. V. 67, n. 10. Cf. rixeó. ay(opoq. In defixionis formula attica ap. Dittenb.2 809, 2 (cf. 29 sqq.) x<ït £» TL fiéXXei iQyafco&ai, ccvóvr)xa uvxm Kal axcoQa Kal a/ioiga nat êccpavT) (tvzw Snctvxu yivoixo, i. e. „quibus nullus locus est in rerum natura, quae nusquam sunt," sec. editorem. Utrum sic, an „quae successu carent", coll. rwgel xi = ngoxcogsi? a^soSófAavu?. Lex. Sabbaïticum p. 4, lb: Nixoxtoizoq. Adde Bacchyl. XVIII 23 anoizov Svnvov èóvza. dxp[£]tta?. Apollinis, cognomen Lacedaemone. Paus. III 12, 8. dxpttog. Bacchyl. IX 45 zo fièXXov ö' axQizovg zUzsi zeXtvzag. aXajJwn??. Adde Bacchyl. XII 175. aXaatoj. Adde Bacchyl. III 34 ai,a[arov] — dvQOfiévciig. aXazag „ „ XVII 36. 'AXé|av5pos tragoedia sine poetae nomine. CIA II 992 I B (?). 25. II 23. Alexandrum scripserunt Euripides, Sophocles, Nicomachus. dXe|ixovog. CIA III 171 b et g. (tit. saec. p. C. III non antiquior). dX^ajAÓviycos ftvijpj. CIA III 3446 (tit. Christianus). dXiyxio?. Adde Bacchyl. V 168 aoï cpvav ahyma. 'AXx|ji.£ö)V Eóapétoo tragoedia. CIA II 973, 27. Poeta ignotus. sine poetae nomine. CIA II 992, II 23. Alcmeonem scripserunt Aeschylus, Astydamas minor, Dionysius, Euripides, Ion. dXXoöajjita = aUodrj(iicc. Bacchyl. XVII 37 BI2. 'AXóxv? tragoedia, sine nomine auctoris. CIA II 992, II 24. Aiopen novimus Carcini, Choerili, Euripidis. dXox«jXt£. CIA II 3932. III 1456. dXójttafov. Bacchyl. X 93 Blass, qui nuper aXvGxcet;ov requiri recte monuit. S. v. aX(og. Adde CIA IV, 2, 834 b. col. II 21. i£Qa almg. ajxatjxaxsxos* Bacchyl. X 64 BI. vünog afictifMxxezov. CIA III 900, tit. metr. afictLfxauêtois fiv&oïg. Vid. lexica. d}j.a)»8óvetv. Adde Bacchyl. XIII 3 BI. djJLdpOYJXa. Idem VIII 36 Ttlevrciicig (-ruGag Hense) vy(iu naXag. ajjixsXo'cpó^o? Kéog. Idem VI 5. djjt.91jctijj.0v' cMtav. Idem XV 16. dpitpupavès iivfma. Tit. metr. CIA III 1324. dvapóXiov. FGH ostr. 49, 4 tipje avafioMnv. Quid sit obscurum est. dvdfrsjj.a iy-cö) (= ëarco) hocquv cc&üv inscripta sepulcro saec. IV vel V. CIA III 3509. Cf. Pauli ep. ad Cor. I 16, 21 (Kirchh.). dvajtdjxxtstv. Bacchyl. XVI 20. BI. tm ó' ov ttahv 9v[ióg avsxafintsx\ dvaxdXXsiV. Bacchyl. X 65 BI. veixog — /3A.r/x(>ag auéncdro — an V-Qna-Sdvftsjjiósts. Adde Bacchyl. XII 88. XV 5 et dvO-s^óSvy? XVIII 39. BI. dvietvscv. Bacchyl. X 100. XII 138. fr. 17, 4. BI.2 dvttfrsog. Adde Bacchyl. X 79. XIV 1. doXXtCetv. „ „ XIV 42. 'Axatoópia Athenis. CIA II add. 841 b, Vid. Mommsen, Feste d. St. Athen. p. 323 sqq. dx^jAio?. Iovis cognomen in Attica. Paus. I 32, In marmore Pario CIG X p. 311 restituit Boeckh. daéXcvog pro daéXtjuog Dioni Cassio reddidit Bekker LXVIII 19, 4 vUrjv yua uaéhvov avccLfiov avófia^ov v.ie. Cf. Suid. s. V. Gt\tvov Gzétpavog et gsMvov öehai 0 voa&v et tov aeMvov Ssizai, ibique interpretes. Sed insuper praegressa apud Dionem sic corrigenda arbitror: -/.«i ccvzokqdczoqu tov TQuïavbv mg ijzl vintj xlvl > èmy.ctlcGavzmv. B. Bfjia. B in locum litterae £ succedit apud Lacones, Cretenses, Eleos, Siciliotas, Tarentinos, Aeolenses. — pro T ponitur in Aegypto. Cf. qav 5ó g. — ante A mutatur in T. Yid. svöo fiog. B pro 17. Yid. fiaxavia, (Saxsïv, [} in QÓg, (3 qv t ct v e v e i v, BvGiog, (Svrivri, 'ó^otaKTtjs, alia. B pro <2> apud Macedones. Cf. (3/£, Bihnnog, Begevixi], Bqvysg. B pro r boeotice in para, fiécpvQu. B et n pro A et T boeotice in BéXcpoi, ncxxctQtg etc., nsïle, ricQ^aoóg (cf. Meister I p. 259). B variat cum M in Bug pi xov, dg va/iai, fióhfiog, (SoQfia^, (ivGraya. B variat cum A in Ö£'A,A.w, ösUofiai, öi)i.ofiai, aanreikov. B omissum post M in tv nog. B in titulis insularum maris Aegaei post hominis nomen patrem eius homonymum significat v. c. IGI, I 9, I. III 174, 6. 478. 479. 484. Vid. SCg. BA stirps apud Dores et Aeoles = BH apud Iones. P compendium vocabulorum pctadiKÓg, popyag, al. in papp. Aegyptiacis. fiafioMOi' tinb 'Hkeiwv xéxxiyeg' vrrb fTovunmv öi paxQctxoi. H. Cf. eiusdem glossas pttfidfriv et fiafiaKxr]g. papaXov' ctlSoïov. H. Cf. u\ov. (vulgo (3 dfiakov)' xgotvyctGov. Aaxcovsc. H. Cf. ft a [} a ij a i' oapvGctGïïai (COd. OQXrjGctGdctl). laconice = yécpvga sec. Aristotelem ap. Plut. Lyc. 6. Pelop. 17. uexu£v finfivxag xaï Kvaxiavog (norafiov) cf. Hes. S. V. Sed vid. ö L cp o v p a. fiayapÓV' fXiaQÓv. Adxcavsg. H. paf15? ^== ■FüyogY xXaGfia aQxov t) — Adxcoveg. H. id quod xó^iog Attice dicitur. Cf. j3«|oi' et (iovnriQoj}ayÓQ. |3a8as. Vid. parag. HaSpójJLios mensis apud Rhodios sequebatur post ntxuydxvvov. Ordo mensium Rhodiorum sec. Bisschofflum in Neue Jahrb. a. 1897, p. 730 sqq. hic erat: Aahog (='Exaxofi(}• ó ] jj = iporj&u GD 304 A, 21. Yid. MI. pd&os* PL n. 64 (saec. a. C. II): fir] a' ènl pd&og (= navtel&g ?) rovro nsnorjxsvai. Pa^-JJLtg. Vid. p aflig. ftad-paxog. Vid. pdrQaxog. Paó^oSsteXos- Bacchyl. I 139 sq. BI. nók[iv ]v pa&vSei£lov = £iióeukov? Pafrófo)vos» Locis adde Bacchyl. I 117. V 9. X. 16. BI. PaO-óxapxos Eiq^vt]. Tit. metr. CIA III 170. PaO-ojxvyta aeolice = pa&vfi>jtir)g (-«g). Pindar. N. III 53. pafró|oXos. Locis adde Bacchyl. XII 169; pafrujcXoxaiAos IX 8; PafrójuXooios III 82. pa£8siov' sxoïfiov. 'Hksioï. H. PatSt)JJLiyV uqotql&v. Boiwtoi. H. Cf. (.lairgsvsiv' ciqotqlccv H. pacmv (?)• KQfjrsg. H. Suspicor: mmia- xav. Kqï)teg. Paiveiv de statua Herondas IV 36 ökcog péprj[xsv], — Transitive pro pipd&iv in Herodis Aegyptii, Euergetae II aequalis, epigrammate II 5 sq. in pap. musei Gizehii 9206, BCH XX 191 sqq.: svvoia yay fiiv | (3 a c v s xai el'aeo yag a/ui xaï wxsavov, ad exemplum epici ipt]6i. Pat ós in prosa Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 195, 3 öia r o fiaiag elvai rag frefiatixag Ttagarr/pijGsig, ibid. 244, 16 Sq. oüdè /3a[idi>] — fiioog. Saepius coniectura restitutum est apud eundem. Praeivit Hippocrates p. 2, 10: it]XQoï (pï]firi flèv noXloó, k'yyco ós ndyyv fiaioi. pat?, palmae ramus, in pap. Aeg. in Herme XII 462 sqq. Vid. Leemans ad pap. Leid. I, p. 65 et cf. fiuïvóg et 13aïov in lexicis. Vid. Thes. s. v. puïg. PatXIJ. Herond. VII 129 rrj v ydo ovv pairrjv | xhilrtovGav ev ósi svöov qiQoi'svvra xaï qutizslv. Proverbium, quo significatur palpandum esse, qui nobis utilis videatur. Patév, piscis vilis = pkswóg. Epicharmi fr. 57 Ahr.: xuxuqïgtovg, p aióvag. xiuveiuium ftr; fioi paicoi', xaxug i%vvg Amen. vil p. Zööa, quod Atticis tribuit Eustathius; si recte, non siculum tantum vocabulum. Ba«ülts" yLaXax(>óg Macedonicum sec. Plut. Qu. Gr., Mor. p. 292 E. Steph. B. s. v. Béqoia. EM 179, 18. Cf. B et nom. pr. BdXax^og. PaXavetov sive dnoyoQ* paXavdov in Aegypto PB 362. IX. 2. De hoe vectigali cf. Wilcken O. G. I p. 165 sqq., qui compendia p«X", pa, pa explet paXavixóv. Malim paXaveixóv. Pro arte sua exercenda balneatores in Aegypto flsco pretium solvebant. - 'EtzI paXavdcov UepaGzov apparitor IGSI, 1052 etc. PaXavsot^S = paXwvevg. O. G. 527 (a 120/1 p. C.). Forma paXavevzfa citatur e Chrysostomi epistula ad Ephesios. PaXavtvvy et iSazivr\ azo\r\ PO 265, 3 a colore dicta videtur, ut y aXdxz iv o g jfttcóv PO 267, 7. (3dXavos, conchylii marini genus ap. Epicharmum, fr. 23, 3 Ahr. — Cretenses teste gramm. BA 235, 12 paXdvovg vocabant zd dfivySaXa. paXdvtiov meliorem formam atticam esse quam paXXdvzwv testatur praesertim Aristoph. Ran. 722. Vid. Thes. II p. 74. |3aXdpa. Vid. pa va. PaXaraov. Vid. pxdrza. PaXpóXX^a èv 'EysGati, agon in Balbillae honorem. IGSI, ï46, paX- piXXna ibidem 747, 22, pa^piXX^a (sic) ibid. 739, 20. BaXe = 'óipeXov, utinam. Alcmanis fr. 21 pdXs pdXs ™)QvXog sït)v ap. Antigonum Hist. mir. c. 27. Cf. EM 185, 37. BA 522, 17. 568, 10. & pdXs s. apaXs saepe usurpant Callimachus aliique poetae Alexandrini et creberrime seriores. Cf. Thes. s. v. paGdsvg. OQvyiGzi. H. Utitur Aeschylus. Cohaeret pél yog (= PaGi'Xsiog), Iovis epitheton in recenti Bithyniae titulo Mitth. 1894, 373 n. 5. Infra vid. naXyv et Thes. s. v. BaXlW dyVaXiiiu. Kal zov pdXiov (PaXióu?) mqQÓv (caecum). KQÏjzsg. H. Ex vulgari adi. paXióg (= Xevxoozixzóg) signifleatione haec appellatio haud ita difflculter intelligitur. Montefalconius apud Albertum denvat a voc. Aegyptico pdX = ócp&aXfióg. Fieri potest ut rectius. PaXtJttrótag (vulgo -ros)' Gwécprj^og. Kgfireg. H. sk J~aX. pdXXaf puftfioï. Kvhqioi. H. Hoffm. cft. aeolicum (xraMa. paXXa^paSat, pirorum silvestrium decussores, convitium, quo Argivi se invicem petebant in feriis quibusdam; cuius originem explicare conatur Plut. Qu. Gr. 51. pdXXstv absolute, dentes mutare: dveiv <5è xbfi fisv povv fisfSXr]xóta, ttjv Si olv fSspirjxvïccv in tit. Ceïo ap. Dittenb.2 522, 7, qui cft. Arist. hist. an. II 2. 501 b. 5. B. Cf. afioXog, ngwto^óXog, óevrsgofióXog in lexicis. — j3 cc X X s a a i ig dvfxóv (cf. Hom. A 297 etc.) ionice Her. VII 51. VIII 68 et in icovxov @ccXXsG&ai III 71. 155. II. 160. Cf. Attica iv&vfieïe&ai, diavosïG&ai, óiaXoyi'^£G&ai, sim. PaXXv^tÓ^' sogrrj H&rjvrjOLv èrcl Arifiocpavxi ra KeXsov ayopivr\. H. Cf. h&ivrj fiaXXrjxvg, lapidum iactus, Ath. IX p. 406 D, 407 C. Terminatio Ionibus et Cretensibus praesertim familiaris ostendit magnam nominis vetustatem. PaXXta. Herondas YI 69, ubi vide incertas Meisteri et Crusii explicationes. Nomen proprium est BaXXlav. — Buecheler 1. 1. „(SaXXpro cpaXX- potuit ex dialecto Macedonica provenisse, potuit ex lubrica comparatione verborum (SaXXeiv, fiaXXlfeiv, BaXXiwv". ,8aXXc£scv. Sophronis fr. 29. 30. 44 Ahr. Cf. Athen. "VIII 362 E ibique Epicharmi fr. 58. Eustathius interpretatur xcojiafra %al xogsvu. De obscoeno verbi usu vid. Meister ad Herondam pag. 737 sq. Verbo siculo utuntur poetae comici Attici recentiores. pafjur (ictd/xóg Schmidt pro vetpa- fia&og. H. Cf. EM 196, 36. PajxpaXov l^anov. Kal tö uiSoïov cDgvysg. H. Cf. eiusdem glossas j3a(3ciXov, pd/xfiaXa, fiaufiuXXsiv, fSaufiaXvfet., jSaXvxa. A.pud Herondam YII 60 non GafifiaX' sed pdiifiaX' legi putat Buecheler, galliculae scil. ob laxitatem tremulosque circa pedes motus ita dictae. pajj.paAot)s rovc; rpaQjicaiovg Kdixeg xuXovglv. BA 85, 24. Vid. probrosum cognomen BafifiuXtcov in Thesauro s. v. II p. 100. PajJLjSpaSóvs? = ^s^gaSeg s. fien^gaöeg in Epicharmi fr. 36 et Sophronis fr. 18 (Athen. p. 287 B et 305 C). PajjicV dorice = jirjvai. Pind. P IV 39. Cf. Gxafisv. [3a[j.s£ = /3a>[iev. Theocr. XV 22. PajJ.jxa (cod. /3afi(3a)' — Kal to 2vgaicoi'jGiol. H. |3avd" ywr\ iao Boicoxav. H. Corinnae fr. 21 ap. Apollon. de pron. p. 325 A (i£[iq>o[iai Ss Kal Xiyovgav Mvgxód' lcóvya, oti (Sava giovs' k'fta Ihvdagoio nox k'giv. Cf. Herodian. n. /iov. Xé£. p. 18, 25, sed yot)[v^]xi GD 385, 3. 4. — /3avijxag' yvvaïxag Boiooxo L et mox B atr i % s g (?)' yvvaïxsg. Boiaxoi. H. Vid. etiam (3 a X a g a {?) ydq yvvrj naga Boiaxoïg s. v. pa'Xageg apud eundem. Quae permira forma et vix credibilis. Accedit quod non intellego, quae intercedat necessitudo inter mulieres et blaesos in gl. Hes.: fiaXagsg oi (SXaiaoi, fiaXaga yag yvvf] naga Boiaxoïg. 10 pav5a. Theophyli Sim. Hist. ed. de Boor p. 120, 19 (cf. 249, 29). ta te örjfisïa rijg naqara^scog aneQ 'Pcofiaioig eï&iGrai; trj nargma cpavfi pivSa bnoxateïv. Absurde Steph. Byz. s. v. Akd^avSa, quod in Carum sermone compositum dicit ex 'ala = ïnnog et (Sdvda = vïxrj, addit: cv&ev xal naga 'Pojjtai'otg fiavöov rr\v vixijv a- - »qiiipara. Aaxcovsg. H. Cf. apud eundem pdqiov nqóparov et 13aQi%oï uQveg. Yid. s. v. a.Qr\v. Baptutos aeolice = papptto?. EM 188, 20. EG 104, 35. pa.pjJ.os = (3a?|3iTos. Sappho fr. 154 ap. Athen. XIV p. 636 C, qui IV 182 F praebet (Sagoa/iov (sic). papvaaO-at = ^«pvaöO'at. Corcyrae epigr. saec. a. C. VI GD 3189, 2; saec. V Anactorii GD 3175, 4; tit. Att a. 419 a. C. CIA IV b 446 a, 51. Cf. B et pé/tfiXero. Pappst (vulgo jSuQQH)' aitoXeï (1. uitoXcoXs vel anoXXvrca). H. J-sqqu. Eleorum esse suspicor. Vid. A breve. Papta/os- Vid. pdr^aiog. Papoax^S- Locis adde Bacchyl. XV 18 fiafx>aXéag iwea ravQovg et papóppofjio? XVI 76, PaqvPQopov néXayog. papóSooxs lege pro pagvdovxc in pap. mag. bibl. nat. Par. Wess. i. 2274. . . . Papóeta* alöoïov naQa Tavavrivoig xal neQÓv{njv). H. Schulze in Phil. Rundsch. 1 Ian. 1895 cft. pdpaXov et babus. cpaXXÓg, aidoïov ratv fjLijjioXóycov. Martyr. 167, 3. Papojj-avtos = pa^vfirjvig Theocr. XV 138. papÓvO"ljV . AioXixag. H. Papoóxag = fiaQvcpavog. Pind. P. XI 23. Vid. J- om. papoxevthy?. Locis adde Bacchyl. XIII 12 payvnev&éoiv — [X]axaig- PapDcsójJL^opo? = a&Xiog, xaXaïnmQog. Her. I 45 et sequiores. PapótXaio?. Locis adde Bacchyl. XIII 4 /3. gvimpoqu et papó^d-oyyos VIII 9 jiuQvtp&oyyov Xèovra. Papó^O-ovo? Kaib. ep. 367 a, 1: %eïQct — pagvcpfrovov. Cf. CIG 3842. 3827. Paasöjj.at = jSijöofiat. Theocr. II 8 etc. Yid. ET et cf. Aaos vjiï$•<*. Paafl-avtav* veoGGiav. Kyrjreg. H. Ordo hoe postulat pro fiu&uviuv. paactayhy, paatX^io? ionice = fiuGdeiu, (iaGdeïog. Paa[s]c8tov. PB 780. III 6. PaatXasg = paadfjg in tit. Eleo GD 1152, 3 vocantur Cf. tjoi 'Elcupico pt/vl kuqoc 'HXeioig. PaatXsia, festum cum agone Iovis fiaadeïov Lebadeae saec. a. C. III med. ap. Michel 1126 sec. Diod. Sic. XY 53 Trophonii iussu institutum, = Tgocpcóveia. Cf. Schol. Pind. O. VII 153. Item in Nacrasae urbis Lydiae decreto a. 241 a. C. ibidem 509, 5, et Rhodi IGI, I 78 alibique. BaGi'Xeict èv MXe£avSqeia. CIA II 1367, èv Maxsóovïa ibidem. De eodem festo in Euboea cf. Schol. Pind. I. XI, 1. paaiXeó?, Inscr. attica a. 418 a. C. EA 1884, p. 161 sq. nova quaedam praebet ad archontem regem pertinentia. — In quibusdam civitatibus paadevg est eponymus, velut Mytilenae GD 214, Chalcedone GD 3054, Chersonesi GD 3087, alibi.— Cf. fiaXijv, nuXijv, tc a X /i v g. BaatXij. EA 1884, p. 161 sq. inscr. att. a. 418 a. C. (ap. Michel. 77), 1. 3 (cf. 12. 14. 29. 31. 32): ro iepov rov Kóöqov xal rov NrjXéog xal rijg BuolXrig. Hinc Kumanides Platoni in Charmidis initio fiaoiXqg pro (Saadixrig reddidit. Cft. Paus. I 19, 5, Kaib. ep. 1083, Lycurg. Loer. § 86, Hes. fiaGdr], Steph. B. s. v. uyctfieia et G.Loeschke „Vermuthungen zur Kunstgesch. Dorpat 1884". De hac dea Proserpinae simillima disputant E.Meyer et C.Robert in Hermae vol. XXX p. 286, voc. NqXéog non Neleum, Mileti conditorem, sed NrjXri inferorum regem indicari recte monentes. in vase attico = paadeia. G. Y. p. 186. Sappho fr. 49. paGiXrjCav Alcaei fr. 33, 5. paGUrjog 48 a. PaacXcxó?, 6 = 6 13aa. yganfiarevg saepe in papp. Aeg., velut PB 168, 20. 23. — to (iaGiXixóv, mensa publica regia sub Ptolemaeis, vel thesaurus. Vid. Wilcken O. G. I p. 633, cf. 649 sq. — ra paGiXixa, sc. ngd%fiaxa, inscr. Sami saec. a. C. IY apud Dittenb.2 183, 23; eïvai ê' avrobi Kal ecpodov ènl xrjv (HovXfjv Kal xov örj/iov, av xov óér/rai, tcqcoxcoi fier a xa i e q cc Kal x cc (SaGiXixa, scil. post legationes epistulasque a regibus missas, Sauppio interprete. Recurrit haec formula in Tei inscr. ap. Dittenb.2 316, 26. gaaiXcs. Hes. S. V. PaOdtvSce: tzuqu TctQuvzlvoig kul 7] UcpQoSïxr) fSuaillg. PaatXtacsac, aves quaedam. Pap. mag. V Leid. col. Ia, 31 alsMQvóvcc, OQtvya. (SceGdeÏGGu (sic; 1. (SaGihGGctv), nsQiGrsQav, ZQvyóvci. paaiXiataÉ CIC 4893 in Aegypto cultores divi Ptolemaei Euergetae, ut alibi avTuXiGTctï, tvKuxoQiGiul, sim. Cf. Therae inscr. IGI, III 443. pdaxa. Vid. ftatfica et ^.ukkoq. [3aaxapc£siv (= fae»?)' ghciqi£siv (1. agx,.). kgijtsg. H. (?)• PO 119, 22. paaji.óS = paddos inscr. ion. ap. Hoffm. 136, avdgópaG/iog 95, 4. 9. 22. Cf. Qva^ióg — Qv»fiós ap. Democritum Mor. 187 et QvGfiovvzcti 33. — Sec. Phrynichum et Moeridem fiaGfióg ionicum est pro (3ad/lós, sed ocvctpa&fiaiv habet Her. II 125 ter, ut xXavd/ióg etGza&fióg saepe. Sic $v&[ióg Archiloch. 66, 7 (cum. v. 1. §vnr\é, nctzct 'HqoÖozov vno KvQrjvaitov. LM 191, 57, respiciens Her. IV 192, qui Puggüqiov exhibet non dicens, quod animal intellegat. Sed Püggcxqu thracice vulpes vocabatur sec. schol. Lycophronis 771. 1341. Inde fiaGGayideg dicebantur maenades, quae pelles vulpinas gestarent, ut ap. Anacreontem fr. 55. Cf. EM s. v. et (}ccGGj J4ftSQLccg. et [Saxctlog' xaxanvycov xal avd(jóyvvog, XLVctiëog, ckXvtog. H. Patecv pro naxeïv Delphi dicebant teste Plutarcho Qu. Gr. 9, Mor. p. 292 E. Cf. piKQÓg et Bvaiog. Iisdem fortasse tribuenda gl. Hes. xaxa^axrj&sig' xaxartovrjdeig. PatsXXcov = naréUiov (?). Yid. Poll. VI 90. Ostr. Theb. aet. Romanae 1208 (Wilcken. O. G.), epistula: tveyxóv fioi ixu KvdQ, rtoxrjQOKlvxriv a. $azeóeiv? PB 45, 21 in petitione scripta ad praetorem ab aliquo, cuius filius a maleficis male mulcatus fuerat: [tij üqcc av&Qtónivóv xi xa> vlSt (iov t) èmjQeia tig xoïg x.. xÓQOig ylvrjtai xal nsqI tv. H. Epicharmi fr. 30 et 68 xctg nltvQag oIovkeq fiaxig et xav <)' oniG&iuv t%cig &aydvsog oïóvtvsq (3dxog, ubi Ahrens „nam fiaxog est raia batus „Dornenrache". Vid. Arist. H. A. XI 10, 4. 7. pdcpa^og. Formas dialecticas h. v. recenset Schmidt ad. Hes. s. v. fiuQxuiog scribens „^axa^og poetarum finxit licentia, fid&Qaxog Ionicum et Herodoteum [Grammatici sane h. f. ex eo citant, sed codd. norunt tantum formam vulgarem] unde neograecum (}a&Qaxóg, (SÓTQvxi%og, @qov%sxog Cypriorum, q lx a^o g Phocensium. Hinc (3Atrct%og, ftlïxavog, pXexagog, ^Xi^ccv [Thessalicum], püpaxog Ponticorum est sonitum imitans ab aliis radicibus proveniunt. {Sdpaxog neograecum videtur pro fidydaxog". Cf. Hoffm. III 272 sqq. et Thes. s. v. pArstxeg. Vid. (iavei. Batpójxto?. Vid. BaÖQÓ^iog. PaoPtóv = ohofiog. Herond. VI 80 cum notis Crusii et Meisteri p. 736. Cf. Dieterich „die Göttin Mise" in Philologo 1893, 4. — Vid. ycQQOV et 0vcov(ó a g. PaoxtSsg, calcei muliebres. Herond. VII 58. Cf. Arist. fr. 23 p. 1028 Mein. paoxt^saO-ai* &QvnreG9ai. paoxiaixaxa* xyvcpsQcótiuza. paoxtaixós* 'Icovixrj ooytj Gig xal sldog (bórjg itQog OQmGiv n£7toir]fi£vov. H. L&scivos fuisse motus Ionicos satis constat. Cf. Poll. IV 100. Schol. Hom. X 391. Schol. Arist. Eq. 20. Baoxóv* to xQvcpiQÓv EM. Paópcov. Vid. (SvQió&ev. BATS, compendium voc. (3aGikevg in Smyrnaeorum nummis. Videatur Hermes 1894, p. 320. fiacpd' Jcaftós. Aaxiaveg. H. Pa^écov -céXog in Aegypto tinctores flsco solvebant pro arte sua exercenda. Wilcken O. G. I p. 170. BdfflOV" ól-vfiatpov TuQaviïvoi. H. Ba^too = Bux%wv. Eretriae tit. ap. Hoffm. III 605. pöéXXa. Vid. SsfieXèag et öeïkaxe g. pösX'JXpós = pddvQÓg. Epicharmi fr. 34, 2 (Ahr.): Gxaxocpdyoi Gaknal pdekvxQuï(pSóeiv). Vid. ahfiSvuv. pépaiog. CIA IV 3, 2 a 1: to örmóGtov [jJfljSatof x&v ^ijftatoov T°r« a.Tto8o^iivoig tö Svnakï\zxLiov^ i. e. securitas publica pecuniarum debitarum venditoribus (fundorum). P^pttKötiypss sive xaru to Gvfifiokov sive xaxa tov voftov (xovg vofiovg) rag nóhog, praedes, passim commemorantur in titulis praesertim manumissoriis Delphicis et al. Vide v. c. GD 1684. 1685. 1686. pspauotiys, auctor secundus. Vid. Wilcken O. G. I, p. 554 („Hintermanner der Bürgen"). pepauouxóv, ró, vectigal quoddam in Aegypto. PB 156, 9 (a. 201 p. C.). Cf. Wilcken O. G. I p. 325. pépaXos dorice = fiéfirikog. Lysis ep. Pythag. p. 52. Carminis fragm. lacerum CIA III 3845, 3. Vid. BA. Falso ap. Theocr. XXVI 4 editur ^«'(JijAog. Contra suffixum rjkóg vocalem non mutat in dialectis. pspatDS aeolicum = psfSaimg. Vid. s. v. %égaêog. pépvjXo?. Vid. ÓQyug. PepXapóta? = fispiaipÓTttg. Epidaur. IE 235, 14 Kabb. Cf. xsxkona. PspXa^'cvjxóïa^ pro èpkaGrrjxórag Aeolensibus tribuit Herodianus ap. EM 308, 30 sqq. PepX^xóxa? Ephesi tit. (Hadriani aet.) Dittenb.2 389, 10 Sidóvra tfji fiem tav xkijQOVOfii&v xal (S e /3k1] x óx co v ra Sixuia, ubi editor „quid sibi velit ignoro, nisi forte de bonis caducis hic sermo fuit" monens haud raras esse in titulis perversas vocabulorum sollemnium iuris Romani interpretationes. pspp£v0-r)cojj.8vov (= -O'Dftsvog) naga cImtcóvaxxi' oQyi^ójievov. H. Ceterum PQsv&vea&cti apud Atticos non hoe significat, sed superbire. Psf3(t))xöj3Ö'ar nenQriG&ui.- QexxaXoL H. Coll. Od. x 20 ^vxxdcov avéfiav et fivxavri, corr. Hoffm. II 224. Idem mihi venerat in mentem. Vul go fiefirjxcööd'cii contra literarum ordinem. BetéXoiCSS" l^avxsg, olg avadovGi Aaxeöaifióvioi xovg vixrjcpÓQOvg (e Didymo) H. Num cohaeret cum v. J-éXXeiv, J-eiXeïv? Sec. Choeroboscum Horus per diphthongura scribebat, Didymus per vocalem. PstXttSsiJ" déqfiaxa &QSfjifiaxa>v vÓGa &avóvxcov. Accxcoveg H. Psfjcocti (J-sixaxi)' eïxogl Adxatveg. H. At inscr. Laconica Del. 11 b, 6 habet fixaxi. Plura vide s. v. eïnoaiv. Petjco?. Vid. fiiKog. PefxooXov, vehiculum, "EnuQiog fiéïxovXwv IC 102, 12. pstXapjxócjtas, ^stXapyaq. Taqavtlvoi. H. Boeoti fiXa^v dicebant: S-iXaQféovxog GD 470, 3. J-iXaQ^sovxcov 414, 3, J~iXuQ%iovxsg 716, 3. Cf. Kaib. fr. com. Gr. I 206. PscXójAsvog = (SovlófiEvog. Boeot. GD 430, 6. Cf. 429, 6. 7. 500, 7. Vid. povXeG&ai. fisipotxsg' i£Qaxeg. H. Imo Ptpaxsg, gl. dorica, fort. laconica. psxds (fcKDcg)- (jLCiXQav. H. Hinc pexdaa- fiaxQÓ&ev, quod apud Hesy- chium corruptum est in pexcóg. Vid. s. v. asxaact. psxós- ÜQxog I Qyvyeg. Hipponactis fr. 82 (cf. Her. II 2): Kvrn^tav fiéxog tpayovgi xafiadovslcov itvqóv. Phryges fiéx panem dicebant. Cf. Schol. Ar. Nub. 397 et Apoll. Rh. IV 262. Vid. Thes. s. v. péXtt (J-é/Lct)' rjXiog xal avyrj lino Aaxavcov. H. = att. siXrj. Cf. infra £ éXav et J1 sXoSv tiet. psXaavyzac (pro [hXXaGixai Ahr.)- yXcco&rjGixui. H. Laconum. peXevxrófl-tov, corbis(?). FGH 118, 20. péXXlOV' uxvyég. Kgfixtg. H., qui infra ysXGov (J-eXgóv?) axv%sg. Gl. obscurae, ut apud eundem péXXcar svxïvtjxoi. Num a v. ïéXXuv? Cf. v e 1 i t e s. péXXtp* XQVcpdX{s)ia. Aducaveg. H. psXo?, telum, voc. ion., ep. et poet. Herodotus de fulmine adhibet IV 79. VII 10, 5, ut Pindarus et tragici. [3sXutt£' xug (3sXxLovg. TeXsGlXXcx (Argiva, fr. 6). H. PsXtór o (SXr]xóg. H. Sitne vocabulum Aeolicum, an Thessalicum, an Cyprium ambigit Hoffm. II 232. Ii$Xcpaóo((o) = AsXcpixov in inscr. Thessalica pervetusta Mitth. 1896, p. 248 sqq. _ _ gé/, Cf CV = SsXylg. 01 AtoXüg xö ö dg (3 xqénovGi' tovg yaq öeXcpïvag psXcpïvag (fléXcpivctg) XéyovGi xal rovg AUXcpobg Be X cp o v g (B éX cp o v g) . ovxmg xal oi Bouoxol noiovGi. EM 200, 24 sq. Vid. S. V. öeXxog. = Aslcpóg boeotice GD 705, 22. N. 726 a, 4. ibid. 697. Cf. BeXtpuCo. péjJipXsTO pro fiéfi^ksro apud Homerum

eQEvUr\. Vid. B. Forma syncopata Beqvixu cum alibi legitur, tum Cyrenae GD 4847, ubi Blass. cft. Oeqvlxa in Therae tit. IGI, III 903. pspvcojJisO-a (?)• x\r)Qa)G(ó[iE&a. Aaxcoveg. H., qui mox psppsai (?) v.krjqügai. Schmidtii coniecturae iieqié/ie&a et fieqgeui parum probabiles. — Fortasse etiam Laconicae sunt glossae sequentes pépp^s (-a??). ÖQctnÉTrjg et P^ppsósf ÖQcatEtevEi a verbo (ïïéqqeiv. péaop' 'é&og. H. Laconice = /«ö'og. fisaztapioq, vestiarius, in IGSI, 1686 (potius quam bestiarius, iudice Kaibelio). pSOtÓV* ÈG&rjg. H. fif.Gxov' xb tyLccxiov xmb Actxwvcov, oï öi pSttOV (assimilatione) EM 195, 46. Hinc EGxixóg• ó x&v èg9t}xcoi> 'e'/msiQog. AtixnvEg. H. Vid. Ahrens II 49. Ps58oq — xifi^EQiKÓv, i. e. öiacpuvrig xig %ixaviGxog (sive potius ^ixcoviov), Sapphonis fr. 155 ap. Pollucem VII 49. pé^opa boeotice = yécpvqa sec. Strattidem com. I 725 K. Sed cf. (,£r)Q.) XéyovGi H. Cf. Ahrens II 49. js^pl^xcc" ftafat oq&ai, oï ös uitlag fiafcag. inavco xiqctra iyovGug. naga AmedaifnovioLg Se xyv eoqxt] v ^rjQrjxïccv (/3r]^ijxia ?) léysG&cii, êv y roïg &vovGi (nonne iïavovGi ?) jvqoxi&éaCi xovg ^ij^rjxag. BA 226, 1. Pljpt^raXxov* xo fmxqciv&ov. A&xcavEg. H. Lege fid^a&ov. Ut ^rjqavd'efiov, a fr\Q = lag provenisse videtur. Pijtxeiv. Vid. ieIovew. piacoü-dvato? = (ho&üvaxog saepius papyri magici. fiiuiog. Her. III 15, 1 xov komov diaixaxo è'icov ovöev filctiov. Cf. VI 9. {3iap/tt£ ovB^allaximvog tmtiav xaxacpQccxxiov, qui commeatum providet vexillationi. PB 316, 4 (a. 359 p. C.). Ptaaavopa. Yid. xa&eoavÖQa. Plaats. Poll. IV 102 — rt r\v riöog Aaxcov ixrjg o QXVa £a) S? VS ta a{Ha itQovxi&sxo, ov xoïg Ttaial fióvov allo: xal xalg xÓQaig. i'Sci dc cillsG9ai xal 1jja vsiv x oïg txogI ngog xag nvydg. xal avrjQi&^sïxo xa TtrjörjfiaTa. o&ev £7tl fiiag "qv xal xö inlyQa/ifia' XCha noxa |3t/3®VTt, nlzïGx a (Ta xa>v n a> n o x a. Cf. Suid. S. V. rtvyi] et Ar. Lys. 82. 1310. Cf. Eur. Andr. 595 sqq. [3t[3X£8iov. 'O ènl (S ifilid Imv xal avayvdoecog eques Romanus. IGSI, 1072. èitl x&v iv Pcófirji /3t/3A.to0")jxc5v 'Pcofiaïxav xs xal 'Ellrjvix&v eq. Rom. ibidem 1085. PifïXiothyjciyv, ubi in Aegypto census habebantur et ap^stov, ubi contractus deponebantur, recte distinguit J. C. Naber, Archiv f. Papyrusf. I 2, 320, qui de omnibus huc pertinentibus diligenter disputat § 14 sq. PtpXiopia^etv, libellis contendere. PO 68, 33. örjuoGLav lóymv PB 5, 14. /3i|3A. iyxxriGscog MqGsvoTtov vofiov PB 154. zijg iv ÜQGivófj nólei órj^oGiag Pifilio&tfxijg PB 112, 3. al. Cf. Wilcken O. G. I 461, 482 et de bibliothecis praeterea p. 430. 512. ptppióajcstv ionice et poetice = ia9iciv. Her. 1119 fofaocHioi. Cf. ^có^siv. JBiPdma Pind. O. XIV 15 = fhfiavxa (Hom.), i. e. fialvovxa. Cf. fii/lmvxi — fialvovGiv in epigrammate lacónico s. v. $i\3aGig. Bcöaïa? = 'Idawg. Inscr. cretica Athenis. CIA II 549: Trjva Biöaxav. ^tSsoi sive póSoot laconice = iövïoi, i. e. /mxqxvyig (in legibus Solonis). Cf. Boeckh CIG I p. 88 et 609. PtSiyV ISeïv. Aa>taveg. EG 104, 13. |3&8cacoc, Laconum magistratus. Paus. III 11, 2. pivj. Lexico Herodoteo adde III 19, 3. — Herond. II 24. 37. V 58. pcö-ovtap^iys (lapis fieid). Prusiae tit. Mitth. XXIV p. 429 sqq. et alibi, ptxas' Gcpiyyag. H. Fortasse est gl. macedonica. Cf. boeoticum ('liTtnog Macedones. EM 197, 17. Cf. Plut. Qu. Gr. 9. PtXXóv pudendum virile vocasse Ephesios tradit Arcadius 351, 21. Vid. xóxilhv. ptoSrótopsn; Mxd-idog aQióg. CIA III 239. PioxX.cóa'cscpa iMoiga). Vid. s. v. xlcogxrjq Molqqóv. pcod-avatos Olympiodorus in Phaedonem BA 1354 A. fiio&avaxov nvsv fiaxog pap. mag. bibl. nat. Par. Wess. 1. 1950 (et al. pap. mag.), Piójxopoj (i. e. fiiófioiyog) ibidem 1. 1401. Vid. fiiaio&avaxog. f3ió(* ró|oi'. BA 1095. Notum voc. Homericum. lUpc?. Therae tit. GD 4732. Vid. Pausan. III 19. 6. PÓGpïJV* ÖQBnavov otfltielotófiov XsyovGi MsGamoi xai soqtt^v TjftEtS xXaStvxr\Qia Xéyofiev. H. [3t3^ov adverbium (?). Cod. Barocc. BA 1354 ^4 sig vi> Xfjyov ovêév iau ou ftr) ro pi. Kvttqiol. H. Vid. Hoffm. I 110. pXazzrj (blatta)" purpura, cuius species parana pXarzri et vno13 ld tt tj in edicto Diocletiani, tit. Stratoniceae LW 535. Cf. paxdrtlov in Steph. thesauro. (Kum. s. v.). pXaöttat pap. Herond. VII 58, sed correctum e pXavxia. Cf. lexica et afiXuvTog. pXa$ua$o?. IGSI 943, 4 xelaoi uxaG&uXirjg piafuaipov (i. e. tv^coqvxov) xóIugiv, qui titulus saeculo p. C. IV non est antiquior. pXsatpef oixTilQti. H. Corr. Ahrens pro pXesoiï. Fortasse natum ex sJ-Xsai^si. r , pXsfys* px^sir/g. H. Epicharmi fr. 54 Ahr.: ai' xa tv pXsirig GcpevSova. pXevvóv* vco&rj. /i&qov. H. Sophronis fr. 4 Ahr. pXfvvü &>fiapovi. pXs^apa. Vid. y Xé (paQa. pXe^slafl-at, dorice = pxéfiGVai. Epidaur. GD 3339, 75. BXvj stirps vocalem nusquam mutat in dialectis. pXr; (1. pXrj)- pxiaau. ipiXyet. pXi&. H. Hinc corrige pXfj (pro px&y pXixxsi. Aaxm veg H. pro tpavfta. Her. III 55. pXr//aa3-ai dorice servat T,. Cf. Theocr. V 42 xaxa■pXru&vxo. pkyxftóg = ciG&evqg. Locis adde Bacchyl. X 65. XII 227. BI. BXlJVÓ». Vid. yXaiw. pMxavor paTQaXov Kal pxix«v. H. Thessalicum esse efflcio e nomine patronymico thessalo BXiXaveiog GD 327. ^ r pXtjxdSSiyv = fiXifiafciv laconicum. Ar. Lys. 11G4 rav HvXoi \ ^g-hsq nuXai öeófis&a xal pil paddo/te g. BXoaopó?. Primitivam notionem hirsutus et horridus esse pu a J. Adam Cl. Rev. 1899, 10 sq. Quod utut est, radix poX inesse videtur. pXwajtscv. Vid. ixpóXco, fióXf], fivcoGxsi. póeFa et ftótFciyoz. Vid. pova. PoaSpójJ. 105 Apollinis cognomen Thebis. Paus. IX 17, 2. poaO-eiv = {Sot]d-eïv passim inscriptiones doricae. — (3oa& ióvx wv BCH IX p. 6—9, 1. 13. — poa&rjeia fut. Cret. Yid. • fsv aira. Cf. aeolica (3a 9- ó evx i et BuSQÓfiiog. podO-io?. Isyllus Epidaur. GD 3342, 6. BoaO-oo? anni Delphici mensis tertius (Sept.—Oct.). Dittenb.2 306, 83; Bou&oiov (sic) 863, 2. Respondet Mnaytnviavi attico. Yid. Bisschoff de F. G. A. P^ótv. Vid. lavvEiv. — poaG&ai pro form. act. Kaib. ep. 565, 5. Dorice /3o«vti = fioaoiv. Heraclides ap. Eustath. 1557, 5. Formae ionicae: Hipponax fr. 1 ê'(3co as, Herond. IY 41. 45 (3&aov. III 23 (3cóörj. Aeschrio 8, 1 ènificoxog, Anacreon 60 ênificoeov. — Herod. I 146 (3(ógui, VIII 92 /3cócag, I 8. VII 18 & (i (3 a a g. III 38 a/ipeÓGuvxeg. III 85 xcixcc(3G>Go[iévovg. I 87 iret/3 a civx o. VI 35 tvqoGipcÓGctxo. IV 39 (i e (} a> ficva. VIII 124 i(3cóa9ri. VI 131 È(3wGdrjGctv. Vid. j3ffl&£iv, voeïv, alloyvmGccg. póap/oz TQirtóu CIA I 5, 5 et 533, 5, sed — xQixxoia tit. Eleusin. CIA IV 1, 2 p. 59 n. 27 b, 27 : xquxoiav óe /3ó«^%ov xqvgokéqov xoïv &EOÏV êxaxéQcti ano xöv xqi&öv xal xöv nvQÖv, SC. 9vsv, xxs. ubi ex epitheto xqvgoxéqcov apparet bove, ariete, hirco hoe sacrificium constitisse. Cf. lexica et intra povnQcoQog. Poaxd? dorice — j.lor/xyg. Bacchyl. XII 103 BI. /3oa[x«»»] | Aïavxct. póeos ionice = (3óeiog Her. II 168. Cf. (3óïog. ftoyfiai. Mitth. XVI 292. De his vid. imprimis Haussoullier, le culte de Zeus a Didymoi in opere Melanges Weil, p. 147 sqq. Cf. Aio g /3 o v g. P^tjO-ós, adiutor, in Aegypto. PB 412, 2. Cf. Wil eken O. G. I p. 171. 588. 618. póO-po?, sepulcrum, in sero titulo sepulcrali Acrarum Sic. IGSI, 238. potInscr. saec. a. C. III CIG 3137, 68. potiid = j3ovg ap. Eleos. Vid. Meister II p. 26 ad GD 1158, 2. psixta = (f)oixict. Tit. Eleus aet. Alexandri M. GD 1172, 25: yaq xal (3oixia(> £yy.xi]Giv. Cf. boeoticum J- vx ia. potxea (= olxsia)' &£qcmcxivci. Theognostus f. 17 BA 1354 B. Forma dorica fem. ad oixsvg, s. olxh^g. póio? doricum =/3óaoj. Cf. (Sósog et vid. xóïg. Poitóxta, festum Lindi IGI, I 792—796. 801, rarius (iovKÓnict dictum? 798. 791. 804, addito interdum Qevóaiaia, semel (803) hoe uno nomine significatum. Vid. Dittenb.2 626, not. 3. PoXdjJisvos forma aegyptiaca = fiovAó/xtvog. Cf. (3 oló per ov et vid. s. v. TJ X a |H £ v. poXptu? = fioipidiov (saepiae genus) ap. Epicharmum fr. 33, 2 %a Svacóörig (3oX(3ixig. póxpixov = (Sóhxov ionicum et Hipponacteum. EM 204, 29. póXs. Hes. G L j3 ó A c (/3óA.e' (ioXvvei. kvhqkh. Nihil suboluit Hoffmanno I 110. popijco? ionice = fiÓQEiog. Her. II 37. pop^s s. pops^? = P°Qtas, P°Q~ Qüg idem. PopO-aYSptaxsa* Zot'?£ta 5t9£a- xai xoïqoi PopO-aY&pfoxoc. Aaxcoveg. H. Cf. oq&uyoqlgxog' iolqlSiov ialxqóv. Fortasse licet comparare Bcoq&lu =,0q&ïk. Cf. nomina Argiva et Bog&ica (gen.), item fioQGÓv. Poptvó? = (SÓQtiog PO 44. I, 10 §v(jiy zrj fiogivifj). Vid. vorivog. De forma attica Poqqü&ev iuxta (SoQÉag et fiÓQEiog et Meisterh.-p. 77, 8. pópjxal- fivQfir)^. H. An Cyprium ? Cf. B = M. PoppaO-£V, a septentrione. CIA II 600. 777. 781. 782. Citatur e Theophrasto. popsóv (==o90'óv?) ffrau^óe. hxeïol. H. poaxó?. Ita male vertitur agrestis in versione edicti Diocletianei EA 1899, 153, 17 et 25 pro ayyiog, ut habet versio Megarica. Cf. p. 171. póteta xtóSeia = n^o^axsia xcóóia. FHG 107, 4. Póxtg. Sophronis fr. 17 Ahr. ap. Athen. VII 286 B et 323 F xsgxqui $óuv nccTCTovaai. Ambigit A. sitne dorica forma pro fiaxig (piscis) an fioxavr] xig. Cf. Dindorf in Thes. s. v. — Hesychius. potcg (sic)- (IóItlov. An póXixov, stercus? potpoo-até^avo^ in hexametro CIA 3688 = Anth. Didot. App. (III) II 147, 3. Cf. Archytam Amphissensem ap. Plut. Mor. p. 295 a. Utrobique est adiectivum. Pótpog' Vid. néXsa. pOÖa" aysXrj ncdStov. et |3ooayÓp* ayéXctQ%og, 6 rijs aysX r/g ctQxav natg. Aaxuvsg. H. — |3ó v = (iocóv 489, 45. Yid. v o fitó v a g. Pooö-oooia pro fiovdvGia. IGSI 830, 11 (a. 174 p. C.). o xivsg u/iéfiayov A%aiol (aXXoL Kuster) öe Igó%oiqov, AQiGtocpdvrig (Byz.) Aax.avsg. Herba aut flos. pooxavvy" avs/^cóvr/ xó avdog. Kvnpioi. H. Imo (} o v x a v a. Booxaaos' (August.) mensis secundus anni Delphici = Msxaysixvicóv. Bovxaxia festum Delphicum. Cf. AnsXXata. PooxsipaXiov, portici ornamentum Magnesiae ad Maeandrum nostra aetate effossum commemoratur in tit. a. C. saec. II ap. Dittenb.2 552, 70 xfjg Gxoag xrjg @a(>si[ag lep r^g s]nsoxiv xo /3ovxsv ïnnav xivsg ixalovvxo (3ovxscpaXoi örjXot A-QiGtocpavrig sv AvayvQco xxs. EG 113, 44 sqq. Apud Strabonem, Plutarchum, Arrianum, Aelianum (cf. Oppianum, Eustathium) traditur in melioribus libris forma dorica fiovxsipaXag, quae thessalica fuisse videtur. Cf. Dind. in Thes. s. v. II p. 352. Pooxéoo xv^ce fda. PO 115, 4. 397. Editores vertunt biscuit. pooxóXiyjJtoc5 solatium. Babrius 136, 9 ed. Crus. PooxoXixó?, ó in inscr. Att. saec. p. C III de Iobacchis Mitth. 1895, p. 260, 1. 123 commemoratur post Bacchi sacerdotem, archibacchum, dispensatorem. Gohaeret voc. cum dei nomine ravgog. Similiter in Asia (iovxóXoi audiebant mystae Bacchi, de quihus cf. Dittenberger2 in notis ad Pergami tit. 743: ot povxóXoi ksbfir)gav ScarfiQct Hqvs^i-Scóqov, rov a q 3 o v x oX o v, de quo cf. Frankel, Alt. v. Pergam. YIII n. 486, 4. 487, 5. 488. De bucolis cf. Lucianum de Salt. 79. fiooxóma dsodcu'Gia GD 4172, festum apud Lindios, ubi vid. Gelderi adnotationem Cf. fioxóma. fioóxzaz' yvariuKÓg. H. Laconice vel boeotice = (Svxtij?. Cf. Hom. fivy-taoov avéficov. — fioóxz'qGic,' q>vGr\Gig. H. Sic enim 1. pro qpvfftjttxij. porjXa. Vid. (3coia et (3óXXa. BooXaios ZevCIA III 272. 683. 1025. Antiph. VI 45. Cf. BovXevg, Ev (i o v X e v g. PoóXap/o?, PooXapxetv. In Dauliorum decretis primus ponitur üqxcov, turn povXctoxog, deinde Minervae sacerdos, v. c. GD 1523. 1524. Apud Loer os GD 2070 eponymus est o fiovXctQxog: §ovXagléovrog tov Aov.Qiv.ov réXeog AafioreXsog Qvansog. Oetaeis GD 1529 tres sunt bularchi, post quos totidem commemorantur tegodvzaL Cf. ibidem col. II 9 sqq. et 21 sqq. Dymae in Achaia GD 1612 ordo hic est: {teoxóAos, povXagxog, ngoGtazag, yga/xfictziGzag, öafioGiotpvXaxeg, sed 1613 hicce: fooicóAos, ygafifiaxiGzag, povXagxog et 1543'. &£oxóXog, ygafi/iaxsvg rov gwsóqiov, omisso bularcho. Praeterea fiovXciQxoi sunt Oleni in Achaia BCH II 41. 96, Amorgi CIG (add.) 2264 p., Aphrodisiade 2811, Branchidis 2881, Ephesi 2997, Smyrnae 3201, Philadelphiae 3424. 3430. Thyatirae 3494, Erythris BCH IY p. 153, n. 1. — Participium in singulari habet tit. Phoc. GD 1524 (cf. 1522. 1525), in plurali 1529 b, 9. 21. a. 22. — Subst. fiovXagxïa 1529b. 2. Cf. Mitth. XX 506. Chalcedone praeses senatus audit ayeficóv sive plenius tyepüv rag /3ovXüg GD 3053. 3054, Selymbriae vero et Chersonesi ngoaiGifiv&v, q. v. PoóX^a, v u 1 v a = suis (cf. Athen. III 100 C) in versione edicti Diocletiani EA 1899, p. 152, 4 (cap. 4). PooXstov dorice = fiovXtvrrigiov (cf. agytïov). Calchedon. GD 3032 a (add.) 17 : ygaipca Si xal lig Gavïöa xolXa ygafi/iaxa xai iiGxaXav xai GxaGai xav fièv GraXav ngo rov hgov, xav dl Gtx[vïöai slg] to fiovXeïov, Cf. Pseudo-her. vit. Hom. 12 et Thom. mag. s. v. PooXeós = (Sor/Utos, Iovis cognomen in Myconi tit. ap. Dittenb.2 615, 18, ubi monet Atheniensibus esse Ai'a BovXaïov, aliis evfiovXéa, sed nomen BovXevg, ut EvfiovXevg (de quo cf. Rosscher, Lex. d. Gr. u. Röm. myth. I 1 p. 1397, 4), non tam senatus patronum quam regem inferorum signiflcare, quod argui coniuncta Cereris et Proserpinae mentione. Pot)X(soiTjQ) anolóytov. Pap. Grenf. II 63, 9 (saec. III p. C.). Principem eum in horum collegio fuisse suspicatur Wilcken O. G.I p. 660 sq., coll. fiov/Livxcd hqsmv in Canopi decreto 73. r/ lé£ig naoa Sdv&M, Xiysi Se xag 'lua^óvag, insiSlxv tekcoGiv ccqqsv, i^oQvSGsiv uvtov xovg o oqov. pooTcaXtcov (= povficcXCoov) frvyog. Deli inscr. BCH VI p. 47. 127. Cf. Hes. flovnuXLStg' negiGxeXiSeg. Poóxpqipo? StóSsxa'f?. GD 2652, 2: duodecim hostiae, quarum dux bos est. Cf. (SóctQiog xQixxóa et Hes. s. fiovnQcaQov &vglcc ilexaxov KQofiaxcov Kal ftobg evóg. Vid. ayaiog et ngcoxófioiog. fioopfaptoi, burgorum (i. e. parvorum castellorum vel turrium, quibus Romani fines imperii tutabantur) praesidium. Aegypti inscr. aet. Septimii Severi aut Pertinacis ap. Dittenb.2 932, 52 £re[tfi£A]££Kj (SovQyaQLtov Kal cpQovQcóv jt«l avyageiav CtVSGlV, ubi citat Cod. Theod. XII 19, 2, unde servilis conditionis eos fuisse apparet. Pooptjcoxaptaao?" f\ ufinsXog. negyaioi. H. dorice diphthongum servat, licet passim grammatici contendant doricum esse et legatur |3»v Theocr. XXVII 63, /3<»j (nom. s.) IX 9 et (acc. pl.) VIII 48, saepissime vero (SookóXoi, ficoxag etc. Sed fióeg est Theocr. I 74. IV 1. 26. VIII 48. 80. fioval IX 3. XVI 55. XVII 101. (3óag I 120. jiovg Epicharmi fr. 97, ibidem /3ot et Theocr. VIII 80. fiovv [XXVII] 63; in tit. Hermion. GD 3328, 6. Cf. Ahrens II p. 165. Boisacq, p. 147 sq. — Vid. aïgeiv et cf. va, povsaai. — De bove picto ab Apelle in Aesculapii Coi aede vid. Herond. IV 66 sqq., ubi Buecheler cft. Plin. NH. XXXY 92. Poótag dorice tragici = povxókog. Pooipapa?. Vid. povrpÓQag. tr}v eiïuqotov yïjv' qi a Q o g y&Q ""1 aQoGig. xai sm&itov poog (?) H. Fortasse significatur povJ-agov cum digammate anorganico, nato ex litt. T. Vid. Digamma. Boo^ovuóv Teiorum mensis. CIG 2338 (saepius), item Teni = BorjÖQo- fiitóv. Bisschoff de F. G. A. (pro Povcpagag propter ordinem literarum Salmasiusi yscpvQag. H. Nihil commune habet cum pécpvga sive SlcpovQu, q. v. Fortasse significat pontem agrestem in fossa, quo boves traiciuntur. Gl. dorica aut aeolica. [BoöX1?? bos sacer, qai Hermonthi in Aegypto colebatur (unde nomina nBTsPovvg, üapovxig, Thpovvg, n^óxig, npov^g, Ih-roGoQpovxig) = Bacis Macrob. Sat. I XXI 20 (cf. Strab. XVII p. 817). De hoe bove vid. W. Spiegelbergium in Archiv. f. Papyrusf. I 2 p. 339 342. Pocóv, bovum stabulum, bubile. TH I 139 = povota»^. Cf. BA 29, 32. EM 203, 9. Loei nomen est in Arriani Periplo p. 17 Huds. PoöJVStV. CIA II 163 pocovijGavteg. CIG 111, 3. [fJoJoma. PocoVTJia' Ttfiïje pocóv rjyoQaGfiéva' naga Kvngioig avoGig (?) Gl. ( ypiia obscura admodum. Vid. Hoffm. I 110. Ad priora cf. Paus. III 11, 1 et 3* III 15, 10) ^ui (3o(óvijr« dictam esse narrat domum Polydori, regis Lacedaemoniorum. pooma- a««£)toS &vqa. Kqï,ts?. H. Appellatio parum credibilis. Lacunam statuerim inter glossam et explicationem, quae alio pertinet. Po&xcs. Adde Bacchyl. X 99 Aaxovg — 9vyarQa poêómv. XVI 110 BI. P■ -MftgjttpiW. Corrupte fiotoicy (naQ&êvt) pap. mag. bibl. nat. Par. Wess. 1. 2748. L. poam. Bpa (fortasse Ppa* aSslcpol vno 'HUiav. H. Rpêt. Apollonius de adv. 163, 23. EM 210, 42: anb xov ffSiov nXeovaG(ibv rov p ÜmO = ƒ) Alohwg, pqatSiov xal xara Gvyxon^v P q cc (cf. Hom. 9£«). Ovxcog 'HgeoSiavbg xal XoigópoGxog. Cf. EM 700, 35. PpaSav^ef qini&. zivccggu. H. Aeolice = $«8avt&. Infra est {juSavl£exui' uvaGGsrai. Cf. Pgaravav. PpaSéa YP«?£tv de scribendi imperitis PB 446, 19. Cf. 25 ï'yQuipa Kal èrtl rrj [it]TQ0t>s (sic) PQUxsyQacpovGrjg (sic). PpaO-ojJL^aavts? (Ruhnk. pro pagv&.y óltyca^Gavreg. H. Aeolice pro ga&vfirjGavxig. PpatStov* $a6iov. AloXtïg. H. EM 210, 43. - ppaïoco)? Theocr. Cf. Inscr. Pergami p. 160. Ppaxstv* Gvviévai et Ppaxsts* owstg (1. Gwidg). H. Formae sunt aeolicae Pgotxrjv et pQdxeig acribendae, quasi a. v. yQccfafiai (?). Cf. (xez cc8 Qaoxo g' fxstQiog (fortasse fjLETaqjQaGrfis) êgfitjvevg H. fipaxsa = Qtxxrj aeolice Sapph. 70, pQaxrj Theocr. XXVIII, 11; Pqaxia, fcaxr), fSqcixog in Compend. 1 § 17. II § 1. — Ab eadem stirpe fgay est Ppaxta?- tgaxsïg tónovg (cf. rupes, praeruptus) et PpaxcöS^s (sic. 1. pro 13gaxcóórjs)' rga%vg apud Hesychium, Cf. paxeAog' GxXrjQÓg et QUKxoi' (pccQuyysg. niiQai. iuqcc8()ui apud eundem. ppaajoy xqccfi^rj. 'Irahaxai. H. Cf. brassica, sed Pqcc6 xrj (pQaOGMa ?) scribi iubet literarum series. ppatavav togvvr/v. 'HJLsïoi. H. Cohaerere vocabulum videtur cum verbo PquScivï&iv et nominibus BgaaiSug et Bgctaikag. Ppatavci" qodXsi cmb vóöov. '-HAtfot. H. Cf. @qü- Ppaoxo?' 7] jiixQcc axqlg {>n6 Kqh]t&v. H. Sed infra est (Sqsvxo g~ f\ /iixpa axQi'g et Pgovxog' axgiSmv sidog "Icovsg. KvnQioi ós trjv j^Gjpai/ axqiSa (Sqovxciv. Tuquvxïvoi <5è (XTréXsjSoV £t£go[i <5'j ocoovQdiav fxdv[viv], denique {Sqóxoi' azxslefioi, uxQÏöeg. Cf. Thesaur. s. v. (iQovxog. ppaodjaa* xExgayvicx (H.), Fortasse latet /3(K*£cö(Ja, COll. Pyaxelv' rj%ï]Gai. rpoiprjGai (H.) et Homerico , (3ga)/£. Ppa%(ó8y£. Yid. /3 q axa Sri g s. y. Pquxsci. [3ps(3tov, b re vis, quo nomine varia catalogorum genera significantur, in tit. Chalcidis Euboïcae med. saec. p. C. IV ap. Dittenb.2 423, 15 Pgifiiov tav eï^rj/iévav andvrav axQSi^rj SiSaGxaXiav intypv xrs. [3péy|Jia* TÖ fiÉGov trjg xscpaXrjg. H. Herond. IV 51 to ^Qsyfict xvijGy. Cf. VIII 9. Vid. apud Hes. faxi»óv et faxpós et Thesaurum. ppéY^O?. Vid. fÏQevxog. PpsvSov ÖS XCtXoVGt. TTjV tXucpov MsGGccTtioi xcu {3psvuov MlGGCUtlOlg 1] xetpalrj trjg èkdcpov. EM 212, 28. Glossae auctorem citat Steph. Byz. p. 185, 16 Seleucum èv devréga ricoGG&v. Cf. Strab. VI p. 282. Scil. BQsvtéGiov, Brundisium, propter formam portus cervinum caput referentem ita dictum esse putabant. PpéviHf" Q'qiêaxivrj. Kvhqloi. H. = év91g Athen. II 69 b, Nicandri fr. 120. EM 212, 43 xvtcqioi Ss /3 g. PpóasovGS" (ïquxvtsqov. H. Aeolice — Hom. figaGGovog. Cf. Hoffm. II 32, pqo%êa>g, (}qó%og. , „ / PpÓta/,0?' Pxoi audiunt. Cf. afigoxtïv, s(i/3goxog, veilófigoxog. Vid. Wilcken O. G. I p. 212 (not.). P poaXlXtai" n oXc/iixol ogxrjGzal l* £ v é 6 o v it o i. "Ifivxog (fr. 52) xal Sr r\GiX0Q0g (fr. 79) H. Cf. PpoaXcyjAÓV tyóipov, r\xov- PpoaXcJwv SiagrjGGav (i. e. saltans). H. Dorica vocabula. Poll. IV 104 agens de saltationibus laconicis: xal figvahxa, to fisv svgm^a BgvaXïxov, ngoGcogXovvro Si yvvaixsg iigzéaiöt xal MnólXmvi. Bpóyss — ®Qvysg Macedonice. EM 179, 19. Cf. Bïhnnog, alia. Ppóstv. Bacchyl. III 15. 16 simul cum dativo et cum genetivo construitur, sed recte (pdo£evCag emendatum videtur. Cf. VI 9. XII 179. XVIII 44. BI. pprjxar at tsgaL (figvxaivaï isgsïai Schmidt) vno Aagiécav. H. ppoxós' ucpcovog vsxgóg. H. = ft v g x 6 g, q. v. Ppt)XXr^t'S8$t* ngóaconov yvvaixsïov nsgizi&szai (-zs&sizai ?) xal yvvaix.ua laazia èvSéSvzai (èvSvszai?), o&sv xal teeg aaygag (uayluSag COrrigunt) PqvXIlx"? xaXovGi Aaxcovsg naga zo ysXoïov xal aloxgóv. b 'Pivdwv zrjv ogyrfizgiav (scil. v.alu j3gvXXtyav). H. Cf. Ppt)XXr/{£stV axzaivsiv et ppoXXl^tatac* ot afcygu ngoGansia negizidépsvai (-ZE&eifiÉvoi?) yvvaixsïa xal vjivovg adovzeg. Vid. et corrupta Pt)XXfyo&* Z°Cot' zivsg OQxnGx&v naQU slttxcoGi. PoXXl'p?? (-<*??)' X°9£VTV?■ poXXtyJoss* gaxtSeg. H., ubi fiaxx/uósg coniecit Schmidt, alii ógyrtazoldeg, sed cf. grjGGsiv = dgxeïG&ai. — Cf. supra figvaXixzai et Thes. s. V. jS g vS aX i % a. Ppójx(|i)ata* fivgrifiaza. H. Duplicavi jï, nam est gl. aeolica = óvfiuaza, et sic corrigenda explicatio. PpóoSiyv* x^^v- H. Aeolice = gvSrjv. Cf. gvGfióg. Pp'jtavsós'.v =' ngvz. in Inscr. Delph. saec. a. C. IV ap. Dittenb.2 141, 3. 142, 8. 143, 3. Cf. B pro 77. Ppw?etv = f$ifigcoGx£iv. Herond. VII 63: Gxvzéa — xal xvveg zL figcó£ovGlv ; Cf. avafigcÓGxaV xazsG&icov. H. P5 et pupa. EM 216; 561: zo (3 v inl zov /isycéXnv IXéyEzo (= ftov in fiovftgcoGzig etc.), xal Ecocpgav f3v(3a avzl zov fisGza xal nXrigrj xal fieyala. Hes. fivfict tav ra' lid xov (iiyalov xaxxexai. Hinc Meineke F C. Gr. III P- 185 Anaxandridae in Protesilai fr. I, 4 reddebat jtattoi cpaoiv I (3 -u /3 or xalxala xctvxu (pro (3u(3axalovg ctvxa) yevèa&UL. BoBXca a — cc fivfillva puGialct. TH. Yid. ft a r\Gi KXscov o iXsyonoióg Tovxo ftÈv ovv §ê£avxeg aoXXseg tj-ycos&ovxo pavqió&iv (SqmxqoI yogyocpóvoi véitodeg. xax' eXXenpiv ovv xov ö xo (SavQiov fivQiov, xal iv Gvv&ÉGsi evfivqiov. Cf. Meineke ad Euphor. p. 154. Bópsa contemptim pellishumana. Herond. III 80 ^ *«*ayag. Hcójjuo?, Lamiae mensis = IIogiöscóv. Bisschoff. de F. G. A. ProfACS, gradus. Her. II 125 ibro/SaS-ftav zqójiov, rag fiezs^étsqoi xqoGGag, oï de pafitöccg óvo(iu£ovGi. Num forte /3 a ft Ld k g ? Satis tarnen antiqua lectio, nam Hesychius (3 w ft L Sag (cod. -vagY avce^Geig. ptojjitaxaptov, arula. IGSI, 1030. Pv, ut correxit loup. ttO'SÊV = ysyrj&Évcti. Pind. N. III 33. P IV 122. Cf. fisXiytx&rjg, noXvya&rjg^ yaOvXXig = yïj&vXXig. Epicharmi fr. 89 Ahr.. èv ös GKÓQctëa 6vo xcii ya&vXXldsg övo contra metrum. Fortasse xeti yct&vXX(öeg, deleto posteriore numero. ytttaSa?' 0 <5?jfto? (dijftónjg ?) vno Aaxmvmv. H. yacatFó^oo tit. Lacon. Del. 17, 9 a radice ƒ£% = veh-o. Cf. Paus. III 20, 2; 21. 8. Tatov, Telluris fanum, in Elide Paus. V 14, 10; in Achaia VII 25, 13. youo^ = ytjcog) Att. btiysiog. Epicharmi fr. 23, 9 Ahr. Aesch. Suppl. 826. Eustath. p. 188, 30: yaiog nvqu 'huXimuig xeti TciQuvxivoig b fjLLG&iog. 'sGxi ö' oxs xal o 7ia%vg xal avaiG&tjtog av&Qionog. Hes. ycciog' 6 igyaxf/g fiovg xctl b anóysiog avsfiog. — IGSI 1432 naïg yaiog servus dicitur. Kaibel cft. Petronii cap. 43. yaiiac' yicoQyot H. Gl. dorica aut aeolica. [yaöcav To onXov öoxovv tlvai 'h aXixov. BA 88, 2 manifeste falso. Kaib. F. C. G. I p. 276:] yatCÓV. Vid. yascóv. yd>itt* rjSéoag, yaxoó (vulgo yaxovY fjöv, yXvxv. yaxoóosa (= yXvxwdrjY r)dvG^,ara. yaXOtm^jvet<;• rjövjtóxrjg (cf. aeolicum ncóvsi v = nivsiv). H. Item yowcsïai* yXvxsïai. Boeotica. Vid. Pausan. VII 27, 4 extr. ywxivav" xov GeiG^óv. H. Doricum, cf. Eustathium p. 890, 38. 1490, 21: y axiv ag b GeiG/xóg, xal GsiGfy&cov 0 IloGEidcóv. YVid. xXuyog. — yaXa oqvl&cov apud Achillem in Isagoga (comment. in Aratum etc. ed. E. Maass) p. 33, 27 non proverbiali, ut solet, sed proprio sensu vocatur y Isvxr) Gaq'è, ix x&v ü&v. — Fallitur idem contendens Aratum vs. 476 (locum neglexit Thesaurus) viam lacteam ya\a vocasse, quod yala&uv numeri non admitterent. Sequitur enim Parmenidem canentem: AI&i'jq re £wog yala t' ovqccvlov xal "OXv/inog. Cf. Arist. Meteor. 1,8. — Secundum Eratosthenem apud eundem 24 (p. 55, 9 sq. cf. p. 95, 23 sqq.) fabulabantur Galaxiae nomen derivari ab Hercule sive Mercurio infanti mammam Iunonis nimio impetu trahenti, cuius fabulae forma probabilior legitur apud anonymum II in libro laudato p. 176 sq. Y«Xaxt = yalaxzi. Callimachus in Hecales fr. pap. col. IV 4: og vvv ye xal au xvxvoioiv ioi^oi \ xal yukaxi XQOirjv. yaXdnzivoi; ivttav. Yid. a\avlv rr YaXajfcoxójj.os- noL^v. H. Hinc Euripidi Electr. 169 pro yalaxroitóxag, suspecto Nauckio, reddi posse yalaxtoxófiovg olim monebam. Hodie in tradita lectione acquiesco. faXa|ta, festum Athenis. CIA II 470, 13. Vid. Mommsen, Feste d. St. Athen p. 449. TaXalccóv tertius mensis anni Delphici a bruma incipientis Dittenb.2 588, not. 81. ='EA.cKprjpoktcói'. Bisschoff. de F. G. A. ydXag* yij naga Ev>da (Cyprio). H. (cod. EvxMxto, corr. Schmidtl. Cf. apud eundem yavcf %é(>u raXarav aet. Rom. titt. Ancyrae CIG 4014. 4075. 4076. Marquardt, Röm. Alt. III, I p. 270. rdXpiy, té, Galbae horreum, in tit. Rom. IGSI, 956 ^4 29. yatayvo-pdtvys. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 1. 1364. '{aXr^fj-a.zoc,. Titulus honorificus Byzantinus imperatoris in Aegypto yalrjvÓTcctos ósanórrjg. PL p. 238. 242. 252, n. 20 aet. Mauricii. ydXc (i. e. J-aXi — al.igY ixuvóv. H. Fortasse J-afog. Perperam y akig coniecit Schmidt. fdXcvü-ir ègêfSivdot. H. Ionicum, unde nomen mensi Ephesio rahv& ia v CIG 3950 b. Eosdem Cretenses, quibus mensis erat 'Pafiiv9iog, dixisse putandi sunt (jafSivdovg. Cf. etiam Hes. gl. yéhv&or êgépiv&oi, quae nescio an sit eiusdem vocabuli forma aeolica, coll. yiXavci = yalrjvrj. YajJLPpèv öe Aiohxmg tov uvöqci Sancpa (fr. 103 B) „xaige vvficpa, %aiQ£ta Ionice Her. II 28, 3 ig yaGxéqu (SaXé6dai (Xa^éo&ai Schaefer) yóvov, = èv yaGTQi Xafieïv S. OvXXafieïv, concepisse. Cf. èv yaGxai ïyuv. ydazpa, a, vas (non venter vasis ut yaatQTj ap. Hom.), inscr. Astypalaeae a. 6 p. C. ap. Dittenb.2 356, 6. Y, ij xpafi/fy. H. Vid. f £ x s i x l g. Yaa[o]tpijcsiot) aXatoj, salis puri, quippe siccati in utris (ydaxgaig). Cf. Cato de r. r. 88. Legitur in versione edicti Diocletianei EA 1899, 157, 8. Cf. p. 169. Sequitur GaXaxov6eixov,i. e. salis conditi, cUög Cf. Plin. N. H. 31, 87. Yaatpiov* né^ifia Gt]Ga/iëöösg naga KQfjxcig. H. EM 221, 45. Yaö = yag apud Arcades. Vid. av. Yttóóttxw, i. e. aXa^ovu, Alcaeus Pittacum vocavit teste Diog. L. I 81. Formam ionicam yaópvyi* 6 yavqitöv servavit Hesychius. Yaoaóv (Hippocr. de fract. 765 C)* axa/i^óv, GtyefiXóv. H. Hinc yaoamaai' ngoGeXaGai (negteXaGcii?) xufiil>ai. H. ya^pdfag' gxcóXt;|, 'öv y/ieïg yrjg êvtsqov Xéyofiev. Evquxógioi. H. Cf. (}(oXÓQV%ct. fé. Lexico Herodoteo Schwhi adde f«'v ye I 129. 146. 173. al. xuiiteq ye III 42, 7; üXXog ye i) III 37. 38; coGts ye VII 129. yéat plur. Ionicus subst. yrj. Cf. |nvéai. Ceterum vid. BA 86, 32. yéap (i. e. fêctQ)' H. Infra yictQ' èg Èap.H., ubi deleverim ig. Posterior forma dorica videtur. yeydxa)' yeyeurjfiévog w. H. Pind. O. VI 49: fèoifiov yaq avxbv cpa yeyèxeiv, i. e. yeyovévai. ysydixev = yeyovévai Pind. O. IX 110. YSYaP!JL!JL^V0V Pro yeygafifiévov in Oropi tit. EA 1891, 71b, 9. Cf. GVVGrcÓQG£t = GvGTQWGEI. ysyóvsi pro yéyove. Vid. EI pro E in 3 p. S. Pfti. Ysyóvetv titt. Rhodi et Agrigenti ap. Hicks, inscr. Brit. Mus. III 443 sq. = yeyovévai. Vid. Infinitivus. fSfoyóp = yeyovóg. Elei GD 1172, 21. 26. Y£YovcBaav =-vtav Arcad. Dittenb.-2 258, 12. ysypdzzr] boeotice = yéyqantai GD 493, 10. 956, 5. Y^Y= yeyyctyu. Inscr. Pergam. p. 186. CIG 3127, 103. Cf. Kühner—Blass, Gr. II 393. — yeyQuc xs xavLYj. Herond. VIII. 26. YSJJLCVid. ano y ê fj.0 v. rEN compendium = ysvofiévcov in inscr. Therae IGI, III 343, 9. Ysvdfxsvos = yevófievog. PL p. 232. n. 17, 23 aet. Antonini Pii. fcvav barbare pro yewciv. Ree. tit. Phrygius Mitth. XXV 407, vs. 2 (Mjt'ijj) Xvyoa. xovxovg iyéveov xctxcc l'far, Iïktzzu) xxe: quem versum esse auctor putabat. Yeveav zciislzD-at = xixxeiv. Delph. GD 1798, 16: ei yeveav noirficaxo Aa^aqilg. Y£v£a«v* TQiyxctv. H. barbatam scil. . Sophro ap. Eratosthenem p. 138. Y£V£>j. Callimachus in fr. pap. Hecales col. III v. 14: óydotmj yap rjöri fjioi ysvei] néXextxi. Ysveray boeotice = yèvr\xai GD 488, 130. Ysvéaca pro yi-vè&Xi.u, dies natalicius, passim sequiores (cf. Lob. Phryn. p. 103) et sic FGH 114, 20. 115, 8. 119, 30. Ysvsais, genitura. Kaib. ep. 314, 21 ovö' ovxcog fiov yéveaig deivri xkr]6&sïa, èxslêe&r). Cf. PL p. 237, n. 19 (a. 138 p. C.). revéuog, Hali mensis = rafir\Ud>v. Bisschoff de P. G. A. (xenetivus absolutus sine participio. Delph. GD 2116, 2 uQiovxog Mavxlov xal isqsav (SC. ovxwv) EixXéog, Eévavog. Genetivus sing. I deel. dorice et aeolice desinit in ag, a, boeotice in ag, aö, arcadice in «ï; gen. plur. dorice et aeolice in öv, boeotice in aööv, thessalice in aow. — II deel. dorice terminatur w vel öv, aeolice w, rarius oio, thessalice öï, fortasse etiam öïo (vid. s. öTö).— De genetivo nominum propriorum atticorum in tjg, ov pro ovg vid. Meisterhans2 p. 105—107. Eadem valent de reliquarum dialectorum titulis. Consulatur idem p. 166—169 de genetivi usu syntactico apud Atticos. — De usu Genetivi in cippis vid. s. v. ïnL. — Genetivus pro anó c. gen. . FGH 119, 28 (100 p. C. slg xa SaxoQvaXia né^Gig (= né^sig) aXéxxoQctg Séxa ay o o ag. Epistula est scatens erroribus. Yeviy = ysv«j. Herond. II 1. 32. IV 84, et ubique, ut saepe apud Caliimachum. •févvj attica hucusque cognita: AvSqokXsISou et AvxuyoQiSui ex Hesychio, A 8 i. Ysvöjv dXtso-ctxröv, sc. xéXog. PB 277, I, 1 (saec. p. C. II). Similiter Yevcöv ?c«ypa^cxtöv PB 10, 11. 25, 199 vers. 4. 277. I 13. 652, 12 (aet. imperat.). Merces piscatorias et pictorias cum Mommseno intellegit Wilcken O. G. I p. 373. ysod-a.Xmy?. Inscr. metr. Nicomediae CIG 3769. Y£0x"c[s]txat, oL Mysiae inscr. CIG 3695 b. Add. Ysoö%og, yeooxeïv, yeoo%MÓ<; passim PB et PO et FGH. Cf. PK I p. 211 et y rj o ïv. Yspatpetv, i. e. xip&v. Anaphae tit. GD 3422, 14: róg Só'&v rj/xev naGiv ccfiiv %cÜqsv xoïg &nr\Qt<5iuig avxov (Iasonis Sacerdotis) xög &eög xai adécog vjt' avxov ysQv, quae igitur peculiaris longitudinis ulna fuisse videtur. fspea ion. = yêgu. Herodotus. fspsa^ópos, sacerdos apud Coos. I. C. 37, 21 &vei ös ysQsctyÓQog léiov kcxI leqch naqÉiEi Kal êni&vsi, ubi cf. BCH XII p. 282, n. 7, 3: tov ysprjyópoo. rspjxavtxetos mensis Aegypt. = naicóv (26 Apr.—25 Maii). fspoa.nza.i' oi ötjfiaQi01 naga AukioGiv. H. Salmasius ob literarum ordinem corrigebat ysQcoaxTai, sed scribendum y£Q w uxtuL = ysQovGiaGTcti, q. v., a verbo ysQtatafriv, ducto, ni fallor, a substantivo y eqco ia = ytQovaiu. Yepottav" nannov. KgfiTsg, H. Cf. ysQOVTiag. fspwzia creticum pro ysQovaict. Vid. ysqa>ïu. yepovaa?" nannog, scil. o ngog rtaTQÓg, apud Lacones teste Schol. II. XIV 118. Cf. Hes. s. v. fépOo'koQ, gerulus. IGSI, 1082 ÖEKOVQÏag yEQOvlav. Yspooaca. Eleusine erat rj iequ y s q ov g ïu, consilium publice institutum ad sacra Cereris et Proserpinae curanda. CIA III 702, 3. 10. 851, 3. 1062, 7. — Hyetti tit. a. 212 p. C. non antiquior ap. Dittenb.2 740, 2: 'sdo&v Ty [eqcc y s q o v Gl a toi) SioTfjQog AGxlr)Kiov kts. collegium privatum commemorare videtur editori. Socii Yepooaiaa-cac vocantur 1. 19, al., quod vocabulum de senatori- bus usurpant Polybius et Iosephus. Cf. CIG II p. 24: 'Egéwiog— ysQovSiaBtrjg iXinnonoXtizing. YspooacdpxvjS, magistratus apud Iudaeos. Inscr. Lat. CIG 9902. yéppov" — Xéyezcu Se ovzio xaï za yvvaixeïa {SsQfiaziva habet Orion 43, 24) aiSoïa naga 2ixeXotg. EM 228, 42. EO. 123, 57. Fortasse za yvvaixcbv <.SeQfiaxiva> alSoia. Cf. (iavjluv et ilXiG^og. Yspona = yiQovaiu. Lacones. Ar. Lys. 980, sed Hes. ysp(oy,ca (?) ij YSpOVTCa nctQot AuxcoGi, xal Kqv\Glv r\v GvGzrifia yeqóvzcav. Yide ysqovxla. Yspcolaxxa? (?)• Vid. yeyoax zag. yépcov. Vid. neXeïovg. Y£pO>X^a f- 1- pro ySQCoïa. corrupta lectio pro yevuixeQ-a Theocr. XIV 51, ubi Tucker coniecit yevfia u. Ysóvcov apud Hesychium vix sana lectio pro yovvav. reóotco? Lamiae mensis = Mv&eazriQicóv. Bisschoff de F. G. A. fs^opa. Yid. (SovipÓQag, SénvQa, Sicpovqa. — Pons lapideus in Cephiso commemoratur in tit. Eleusinio a. 321/0 aut 318/7 a. C. ap. Dittenb.2 647, 15 sqq., aedificatus a Xenocle Sphettio in commodum aedem Eleusiniam adeuntium, quod eius beneficium celebratur in epigrammate A. P. IX 147. — Lexico Schwhi adde Her. IY 106, 6 yecpvqag—èvzezafiévccg (cf. VIII 117 a). 114, 1. y. SiaXeXvfiévag, 115 et 121 za êx z&v yecpvqéav ortXa. fewhoyov, zó — ó ystóXocpog. Theocr. I 13. V 103. Fortasse Syracusanum. Y£0){jisxpta. In ostracis Thebanis passim vtzsq ysometoiag est breviloquentia pro vnsQ yenfiezQLug afineXtóvcov et cpoivixcóvav, scil. apoch ae sunt glebationis solutae pro vitibus et palmetis. Cf. Wilcken O. G. I p. 173 sqq. YS(OVÓjJ.iyi;' ó Siavéficov lv zaïg anoixlaig sxccGza. BA 32, 44. Rectius Y£®vójj.os Hes., quod extat CIA I 3: yeovófiog <5« &éö['9w Séxa uyÖQug] eva s% cpvXag. ovzoi Se vefiav[zov zev yèv. Cf. ibid. 107. yswTüsdoy ionice = yijneSov. Her. YII 28. yswxstYqs ionice Her. II 6. VIII 111, i. e. oXiyr/v yïjv 'e'%cov. Grammati- corum locos vid. in Thesauro. yscopaystv ionice Her. IV 200 = yfjv óqvzzsiv. De his formis cf. Hoffm. III 515. Y=v an = SxiQocpoQicóv ambigit Bisschoff de F. G. A. revues, Amphissae et Tritae mensis, illic = ra^rikuóv, hic = Uogl Ssav. Bisschoff de P. G. A. ó 3xQe.apcs in Deli tit. a. 279 a. C. ap. Michel 594, 88. Hes. yXaylgWÓQog, caelum. Cf. Poll. X 147. VII 118. EM233, 5. Zonar. p. 440. YXribaa = yXüGGa. EM 558, 50. Herond. III 84. 93. V 8. 67. VI 16. 41. VII 77. 110. Meister cft. .éxstv Doricum. Vid. nor LyXinoi et yXécpaga. Apud Pindarum N. IV 39. P. VIII 68, ubi audacter nuper invexit O.Schroeder, traditur forma vulgaris neque aliter apud Bacchylidem et Theocritum. Bacchylidi saltem, qui etiam (SXÉtpaQov dicit, yXiitEiv non obtrudendum videtur. Y^ermos = TQvyóg. Gortynius tit. Cf. Baunack, Philol. 1896, 489. i3XÉ0QXixmxEQ0v dicit TO yXoia£siv et EVXEXêGTEQOV to y eX O l cc £ £ iv. fXoopsa' iqvGeu. OqvyEg. yXovQÓg' H. yXoozoi ion. et ep. = nvyai. Her. IV 9. Hippocr. p. 761 D. ykoxsiSiov PB 417, 8 in epistula saec. p. C. II vel III: 7xeqI tcjv yXvxsiöïav fiEXrjGdxa) Goi aiG&ofiévco ou XQvyia 'iQ&ixcti. Cf. yXvxéov in lexicis. yXoxsiózspos — yXvxvTEQog. Kaib. ep. 572, 4 = IGSI, 1935. [YXojoya Sapph. 90 pseudaeolice traditum pro yXvxEla. Hoffm. II 326]. YXoxivag' 6 Sia yXvxiog xal iXai'ov nXaxovg apud Cretenses. Seleuci gl. ap. Athen. XIV p. 645 D. Hes. yXvxiwag. Y^ójccatos = yXvxvxaxog. Bacchyl. III 47. Forma ex solo Aeliano huiusque cognita. YXójtJta (ex yXvxfay rj yXvxóvrjg. H. gl. dorica aut aeolica. Idem yXvxx 6 v' yXvxv. Cf. i'xxo g, fiixxó g. yXoxóScopoq. Locis adde Bacchyl. III 3. V 4. X 1 BI. yXoxóxpeov xoyxvXiov. Sophronis fr. 54 Ahr. YXojtójxaXov. Sapph. 93. Theocr. XI 39, etc. YXoxóv pro yXvxv bis in tit. recentissimo Kaib. ep. 718, 8 sqq.: cpcög to yXvxvv et yXvxvv ag fisXhiv (— fisXiTiov). YXoxoxucpo?. Vid. oqketov. Y^'jxós cum ellipsi subst. oïvog. Herond. VI 77 yXvxvv nuïv, substantivi ócpdctXfióg ibid. VS. 23 fia tovTovg Tovg yXvxéag. YXoxÓcpatoV tö spv&QÓóavov. KpijxEg. H. yXocptxy = yXvTtxixrj. Inscr. incertae originis in Ann. del. Inst. di Roma XL 133. fXéaaa. Vid. yXdoaa. — yXdjoaav obx èiAisyl-szs (pro -rat Cob.)ovx av ysvGaiG&s (-te cod.). H. Glossa comica. YXtuaaapta xP'^aa in templi cuiusdam Aegyptiaci donariis. PB 162, 2 (saec. p. C. II vel III). TX(oci(a)oxo)YO)Vtov (?). PO i08, 6. 14 (a. 183 aut 215 p. 0.). Yvaij.x'ccou.a. Vid. yvanx wfta. rvacpaXXrAÓYO?, collector floccorume lana, dum pectitur, excidentium. 0. G. 1081. 1082. 1086. Cf. Wilcken O. G. I p. 224 sq. Commemoratur saepius in ostracis saec. a. C. II horum opificum et rwv weeonoL&v tributum pro exercenda arte pendendum. Cf. tv«- cpaXXoo CIA 2754. yv«meó? recentior forma pro xvacpsvg. Exemplis atticis collectis a Meisterhansio2 p. 58 nuper accessit antiquissiraum a. 401/0 in Mitth. 1898, p. 29 Z[a>M<*]s yv[acpevg]. — Herond. IV 78 xodog xgéuaix heïvog iv yvayécog otxw, ut vestis scil. Cf. VIII fr. 8, ^ „ e' hneQ&v ngkpvg | otXy x«t' M> (S«*xVQla xvafy (xaXvipy pap.). — Cf. xvucpinri. YVofa = 'yvoAj Elei. GD 1151, 19. Cf. ?« et vid. A longum. YV0ÓU.W == yvcófifj Thessali. GD 361 B. 22. ^ jvócpaUsv aeolice Alcaei fr. 34, 6 = rvlV. De formis xv^aXXov, yvawaXXov, yvócpaXXov disputat Hoffm. II 356. ( TVo,F = öóyiia Elei. GD 1150 b, 1154, 4. Cf. Hes. yv&^ar xa ibyjcpLö fxaxci. . ^ c Lexico Herodoteo Schwhi addo VI 109, 1 (cf. 2) iytvovxo £<*«« yv&fiai. IV 119, 1. ia^naav al yvöfu». VI 109, 7 yv&pV nQoo9sG&cu et yvcófir/v alQtïoVai, 110 nQoaysvo^e xrjg Y™M?- VI 110 meÜ' i yvfóur, ïysQS. V 92, 3 yvcópag i^dvovag avrfaXMhn. — COgnitiO. Babrius in tabulis ceratis Mnem. 1894, p. 230: r/ S oqvtg dits pV9ov &èiov yvcónvs- - Hesychio s. v. obiter redde ml <óca>yva>M xal èmorrifiri. Yvóu.(ov, formula (tarief). Lex. Rtaet. p. 233, 28. Hoe sensu usurpatur in titulo edito ab Hogarthio ap. Flinders Petri, Koptos, 1896, p. 27 sqq., 1. 5. (a. 90 p. C.). Vid. Wilcken O. G. I. p. 347. Yvwateóetv «va, ius agendi dare alicui (legitimeeren). Wilcken O. G. I p. 6381. — vvwateta. FGH 65, 5, ubi vid. editores. Y&yyoXi£. Vid. Xatfja. row»M-pon°S- PaP" ma^" bibl' nat Par' (WeSS<) L 2183' yj-ftoaoQ (yoyyvGfióg ?). Cap. III JiSaXr,g x&v êmoaxoXav. YÓSa* i'vxEQct. MaxsSóvcg. H. YoSav (yoctv Meister, yofav Hoffmann)' xXaieiv. Kvhqiol. H. Lupior xkXvyog. okuov Tagavxlvoig. H. Probabiliter Kaibel „senbendum ïairQiov vel folétftov. Vid. Hes. yêXovxQov sXvxqov, fyow ttnvQov et Uvxqov öÉQua XsjtQÓv." Cf. (in) volucrum et Hes. xoXvyavov iuxta xsXi'icpavov. Yóu.0?. Vid. ciyooyri. YÓva = yóvva, i. e. yóvaxa. Alcaei fr. 29, 7: hm xa» xsq>aXav xai yova ZeiQLOg afc. Vid. yóvva. yovap: firjxqa. Aaxtavsg. H. Cf. yovaSsg' /trjxQai. H. Yovsa = ysvea. Inscr. metr. aet. hellenisticae. Mitth. 1893, 272, 2. yovsocs dat. Aetolicus = yovsvoiv. Yid. Dativus. YOVSÜ£ boeotice = yovéocg, i. e. yovevGi. GD 394, 5 yovévg nagafislvavxcc aGavxv, ag xa fwst, aveyr.leixmq y,r) xvg yovévg aixm. yovq = xóxog? Aeschyli fr. 99 Nek.2 (in pap. Didot), vs. 7 Kal xqigI yovctïGi (pap. xQiaycoveig) xovg yvvaiKci'ovg nóvovg \ £KaQxcQr)G(a). Nisi forte scribendum xal xqigIv ay&gi xxê. yóvijjxa SsKaxrjg ivdiKxi&vog. PK (I) CXXY, 17. 36 sq. (saec. IV p. C.). yovtxa oLKÓnsêa — xcov yovicov. PL p. 240, n. 19, 32 sq. a. 131 p. C. Cf. oixia TXQoyoviKrj p. 252, 66. yovcjjiav 5'IXoasv <ö8tva zh.bg nedg. Isyllus poeta GD 3342, 49. yóvva* AioUïg xa yóvaxa. Steph. Byz. s. v. rówoi. Apud Theocr. XXX, 18 metro postulatur yówoig. Sed Alc. 39, 7 habet yóva, Sapph. 44 yóvcov (ine. lect.). róvva = yóvfa. Yid. NN. yÓV0£, Ó = xb yévog. Elei GD 1153 ctvxbv xal yóvov. 1155, 5 xov ano Zcpiyyug yóvov. Vocabulum similiter usurpant Hom., Herod., tragici. — Metro adversatur ap. Pind. O. IX 76, ubi e Mingarelli coni. hodie editur yovvog, sed probanda videtur Bergkii correctio y ofag. yóvo. Formae Herodoteae et Hippocrateae casuum obl. sunt yovvaxi, yovvuxa, yovvuGi. Herondas habet yovvara, yovvaxav, Archilochus 75 yowovfiévov, Anacreon 1, 1. 2, 6 yowovfiai, Phoenix 1, 13 yovva Hoffm. III 407. yóo£* xkavQfióg. AloXécov. BA 1095. Inde ab Homero cum cognatis est poetici usus. yopyeóstv, festinare? Epistula privati pessime scripta in PL n. 18 p. 233, 13: yÓQysvGov [lexa xov yaQiov. Yid. Thes. S. V. yopyópvy. Vid. ysQyvyri et Hoffm. III 271 sq. róptovs = rÓQxvg cretice Mus. Ital. II p. 190, n. 83. 84. Vid. KvSavg et N2. yópoves' fivg (?). ftuxQcc%og. H. Port. [uxgog (3. Sic enim EM 243, 49 yvqovog, Steph. Byz. s. v. Bi&vvia yvQivog explicat. Paphiis formam yÓQwog tribuit Schmidt. yozav' %'v. Maxedóvsg. H. yoo literam ƒ signifleat. BA 1168, 777, 27 tiqogxl&sxcxi de Kal xo r(= F) naq AloksvGi Kal "IcoGi xal Autqusvai Kal AaxaGi Kal Boimxoïg, oïov ava'E, y o v ava £, 'Eltva rovslêva, anai, ds naQ AXKaico xb (jrftjeig yovgrj£sig EiQr\xca. Yoopivaacapxtóvtwv boetice = yv^vaGicQiovvxcov. BCH II 591. yoóvat-. Yid. yów. yoova. Yid. [lava. Ypa (cod. yQüy cpays. Kvtvqioi. H., unde Jtaypa (= HaTayjjfig)- xaxacpayag ap. eundem. Plenior forma ypaa{k legitur in tit. metr. Cyprio 144, 1 Hoffm.: yquadi, J-ava^, xu(n) [—Kal] nw&i. — Verbum 1-2 igitur y Qa (li = èadico. Cf. Hoffm. I 117. 136. 205. 232. Cognatum est yjjcövog, exesus, excavatus, quod vide in lexicis. YpaPtov. Athen. XV p. 699 C: uglag ös ygüpiov xov qpavóv. Seleucus explicabat tö ngivivov ij öqvivov §vXov, okeq ZE&XaG^iEvov xai xazEGfiGfiévov QanzsG&ai xal cpctivsiv zoïg oSoikoqovgiv. Tum citatur Theodoridae Syracusani versus e Centauris. Cf. ygafióog- y óiEGiiGfiÉvrj Xaixnag. BA 789, 30. '(pa.i$ia ri (1. ygaiyLa, i. e. yqaifLa. Cf. Ahrens II 249)' navi)yvQi-g. TtxQavrivoL. H. Nomen Messapium Graivas apte contulit Schulze. Ypdijxa == ygccfi/ia saepius titt. Dorici, v. c. Epidauri GD 3339, 66. •fpa|j.|xa = tabula picta. Herond. IV 73 'AniXXtu y^a/i/iaza. Ypajj.jji.a'csóctv c. gen. Vid. Meisterh.2 197, not. 1601. 7pa[A|j.a-$ós. Vid. avayvaGzVg. In CIA distinguuntur y^a/ifiavEvg zijg fiovXïjg, y.aza nQvxaveiav, xov ör^iov, zijg fiovXrjg xal zov óijuov, -ini xoïg S ijuoGtoig y^a/i/iaGiv, zmv ëvSsxa, ÈniGxax&v, nQvzavEcov, Gizmvüv, alQEzóg et xXtjQcozóg (collegii cuiusdam), ini^Xrjz&v vecoqiov, iiprjpcav, ÖTQCCTYjyÖJV. Ypap.[J.octij = -zêa. Lacon. Del. 30, 19. 32, 17. Aetol. GD 1413, 33. Vid. ïj. Ypa^JJ-a-vy^ópoi;. PO 156, 1 (aet. Byzantinae). YpajJ.fJ.a'ccJetv = ypcéfipaza SiduGxEiv. Herond. III 24. Cf. atticum yQaftfiaziGzrjg = ygafifiazoSidaGxaXog. YpajJ.|xau38ovxo<; = att. yganfiazEvovzog Boeotii. GD 483, 7. 528, 6. 509, 4 et passim; rarius yqafifiazidovxog, ut 484, 6. 522, 5; rarius etiam apparet forma vulgaris yganfiaz^ovxog, ut 496, 13. 548, 5; semel ygafiaxïdovxog (cf. ygafia) 485, 4. 1 pajxjJ.a"i8So) etiam Dymae in Achaia GD 1612. 1671. — Cf. yQafifiaziGxag. Ypa|A{jia«atas Boeot. GD N 807 b, 7, scrib a = Att. yQuwaxcvs, quod exstat ibid. 488, 178 cum gen. ygafifiaxslog (-«tog?) ibid. 134. yoafjLiiaxLGxa (gen.) Epirot. GD 1334, 6. Similiter Herodotus constanter ypawaziGiys adhibet pro attico yga/i/iazEvg. Hinc eius imitator Cassius Dio LXXV 5, 1 perspicuitatis causa scribit ISovfiEQiavbg SÉ zig yQafifiaxiaxrjg zav zet naiSia ypa/ipaza diSaGxovzcov xze. Ypw.jj.jj.7y. Huius vocabuli ellipsis. Vid. 'e'vxoqvog. YpaxxÓV, XÓ = PO 292, 8. 293, 5 ovze óia yyanzov oilxE dia Grjfitïov (door taal noch teeken) a. 25 et 27 p. C. YpaaajJia = yQUfifia in tit. quodam Argivo. Ypa^siov sive ypacpfov, scribarum officium, tabularium publicum (Record office vertunt editores FGH 31, 21. 89, 7. 91, 47. 92, 31 etc.) saepe legitur in papyris Aeg. v. c. PB 86, 11. Minister quidam 6 ngog ztx> ygacpeicp PB 580, 1. Cf. 379, 18. 12. Vid. Leemans I p. 72, qui scribam s. ammanuensem vertit in Graphio officium obeuntem, coll. Pap. Leid. N col. II 8 zov nQog zrj ayogavofiia. — Forma ygacpLov iam saec. a. C. III occurrit in Halicarnassi tit. ap. Michel 595, 13 zrjv nevz rjKoszrjv ngog zo yQacpiov ra>v oqxoov, ubi esse videtur pecunia, quae pro sacramentorum scriptura solvebatur. — In Aegypto aet. Rom. vectigal exigebatur de scribendi instrumentis. PB 277 II 11 yQctcpsiov x a l %a(> zr)Q a g NetXov nólmg Kal Eonvonaiov NrjGov. Cf. Wilcken, O. G. I p. 353. Y p&cpeiV. Vid. iypa/iéva, r/yga/ifisva, syga zzai. — Multandi sensu yQÜcpeiv legitur in inscr. Boeotica GD 431, 7 yQutpéfiev avzov iv zqia zaXavza. Ypa^éjxsv = yQaq>ELv boeotice. GD 413, 6. 7. ypa:psa9-ac cum genetivo partitivo. Meisterh.2 168, 17. Ypa^JJlSV = yQcciprjvcti. Delph. GD 2731, 7. Vid. avaygacpfjucv. fpayrjZ = yQannarsvg Arcades. Tegeae inscr. GD 1231. Cf. icgijg GD 1221, B 34, C 1. 29. 50; tapij? 1235; Gypr. ijegijg Hoffm. 100, 1. 107. Cf. I p. 250. Kretschmer G. V. p. 192 comparat nomina pr. in i)g = £vg in vasis Atticis ut IlQo^^g, 'OXvzyg (== 'OövOcvg), nsQGrjg, 'Egex&rjg. Cf. etiam J4qoaQtjg. Doriensibus eundem usum tribuit Priscianus, qui agens de formis latinis Achilles, Ulixes scribit „in quo Dores sequimur, qui pro (Dvtevg Ovkrig, pro 'Oy/pevg 'OQrprjg et 'OpqpTjv dicunt, pro Tvösvg, Tvöijg. In horum tamen titulis hucusque eiusmodi formae nondum repertae videntur. fpa^MÓt;, notarius? IGSI, 1528. Ypa?tov (= yQcttpiïov). Cf. etiam Peyron ad PT, vol. I p. 153, qui comparat vocabulum Gallicum la Greffe, monens eiusmodi locum in singulis nomis Aegyptiis fuisse. Vid. ygatpaïov. Ypaipojxévtp, sive fpayotiévcov, xap^aav, scribundo affuerunt, formula in SCtis Romanis Graece versis. Cf. Viereck, Sermo Gr. etc., p. 79. Ypa?os, zó = vqu^u, lex, Elei GD 1151, 19. 1156, 2 ai öé ug nuq zo yQcccpog SixaSoi. 1157, 5 xa(z) rö ygcicpog, 1149, 7. 8 ra yqdipsa zat (= zaSt). 1156, 3. 1157, 6 yqacpéatv (gen. pl.). Ypa^daO-vy boeotice = yqdif/aa&ai. GD 488, 66. Ypixecv = yQinsvciv, ygm^eiv in inscr. Syriaca LW 2261: oudêi» iyqiTirjGav, i. e. ixSQÖavav. Ypt^aaO-at' ygacpeiv Aaxiaveg. oï ós '%vuv v.al dfivaasiv et YP'9<ó{j.£va* yqacpófiE a tj STCavsdov/isva (?) (Hippocr. I p. 171). H. Cf. verbi yQcctpsiv sensum Homericum. Y pïtfQZ. Vid. u.Xkr\y o q lr\. Ypóracaxa pro y^d^/iaza perperam Balbilla GD 320, 14. Vid. Hoffm. II p. 516. YpO'^a, yqorpig, yqocpEvg, OvyyQotpog, art óy Q o q) o v, cyyQog>og, èyyQÓcpag, « venty q ó tpcog in titulis Heracleensibus (Italis), Eleis,, Argivis, Mycenaeis, Epidauriis, Trozeniis, Hermionicis, Cretensibus passim apparent, sed verbum ygacpuv constanter servat a. Cf. Boisacq, pag. 62. fpoy>eÓ£ Arg. GD 3277, 15. Mycen. 3314, 5. 7. rPó?v nuqu Toïg iGxoQixoïg Xé^ecov fyxov/iévav (ptjGi „TvaXag, noxr\Qiov slöog, cog MuQGvag ygayu 6 iSQCvg xov 'HqaxXiovg ovttog' öxav sIglt) o fiaGiXevg slg xr\v nóXiv Gvvavxciv oi'vov jtX^qtj yvaXav qowK xiva' xov ös Xafióvxa anfaStiv". IJnde corrigendus Hesychius s. v. YooiXój" xvfiog. ij xexQuycüvog Xi&og. H. Epicus incertus apud schol. Hom. E 99: xö yvaXov öxav intösxov y, o^vvsxar „evx' av o naïg ano jA.lv yvaVov Xi&ov uy>iaGaG&ai." Ubi dubito num sufflciat corrigere ayY.cc(i6ct()&ca. oq. Vid. y Ly[y]lv fiog. Y'JcaX>cfj$. Bacchyl. YIII 38. XI 8 BI. Yid. lexica. Yotov. TH I 183. 187. Vid. s. v. néXxa. Y^tojcotYxdfiaxoL. CIA III 779, tit. metricus. YojJ.va33ojJ.at laconice Ar. Lysistr. 82. Vid. AA. YO(jLva?. Eur. El. 311. Neglexit locum Thes. s. v. — Masculine y v fi v a g os aftqo' aQsxrjv enXexo Kal Gocpir)v. CIA III 1322. Yojxvaaiapyos «V A^Xov sive slg xö fa Ar\Xa> yvfivasiov. CIA II 859 B 16. D 38. E 41. E II 55. YOfJivaaiapxls atornos. Inscr. Cyrenaica CIG 5132 aet. Rom. Cf. ibid. 2714 inscr. Mylasae, ubi item muiier yvpvaGiaQitï. Praeterea 2384. 3953 C et inscr. Dorylaei in Mitth. XXII p. 48. Y^jji-vaatov. In Aegypto oi ano yvfivaolov vocabantur oriundi a gymnasiarchis ideoque pro parte saltem immunes tributi, quod pio iure suffragii pendebatur. Vid. Grenfell et Hunt PO II p. 219 sqq. — rvfivaaloiai cpila&lotg CIA III 1344. yo[JLy^zsg' ol [iiG&ai (&ov?) öovlsvovxsg èlsv&eQoi apud Argivos. EG 165, 57 S. V. Eilcoxsg. YojxvoxatStat Spartanorum. Vid. lexica. Yöv fortasse = p» PK reet. 90 (a. 78/9 p. C.), ubi vid. notam. Saepius recurrit ibidem. YovatxavSpssat noSuvoi. Epicharmi fr. 156 Ahr. Yr>vat>t£S exclamatio, ut ■9-eo/, Herond. VI 23. Y^vatx^tvy, = o yvvaixcóv. Her. V 20, ywaixijiog ionice = -xeiog. Yovatx^og = -eïog Delph. GD 1973, 2. 2141, 33. 2249, 6. Yovatxcocpaaa? vestigia apud Coos. Vid. R. Herzog „Coïsche Forsch." p. 183 sqq. Yovatzo^otva? Mars, in Arcadia. Paus. VIII 48, 4. Yovatitovójxoq. Inscr. Gambrii in Mysia CIG 3562, saec. a. C. III extr., Andaniae in Messenia ap. Michel n. 694, Magnesiae ad Maeandrum ap. Dittenb.2 553, Pergami 879. Vid. lexica. Yovq. Acc. ywav Theocr. VI 27 (in uno codice), Gregor. Cor. de dor. dial. 153: iSimg IsyovGiv ol Scxslol xrjv yvvaïxa ywav. Sed yvvaixmv habet Sophron fr. 32 et 54, ywaïxag Epicharmus 5 et yvvd fr. 72 Ahr. Vid. S. VV. yovva, /3 a va, % a i't o ly, fieGGodófict, G x rj x a. Y'JxaXéy-xo)p in pap. mag. Parthey II 18. YÓxtov. De saltationibus mimicis Laconum agens Pollux IV 104: ol de inoyvnaiveg yeQÓvxcov vno (ènt?) f}uxxr]()(aig xr\v fu'ftrjötv ti%ov' ol de YrJX(0V£5 i,vXlvmv 7toöa>v (stelten) trtifiaivovxsg wq%ovvxo, Siacpavfi xaQuvuvlSia afinexó/ievoi. Yopóxoajjios, solis epitheton in recentissima inscr. metrica Messanae Sic. a. 1199 p. C. in CIG 9540. Ytxjitjojs PB 471, 15, ubi incertum esse dicitur utrum sic legatur an xvipixijg, sed yvfixijs confirmatur papyro PGH 23 a, vers. Significatur tributum pendendum iis qui gypso sive tectorio inducunt parietes, albariis. Y<öv ionice (Herod.) et dorice = yovv. Ar. Lys. 155, Theages Pythagor. ap. Stob. flor. I 117, p. 95, 5 W. Cf. «. Y<ï)V0p' ycovici. Accxtaveg. H. YCöxotS' xoXoiovg. Matisöóveg. H. = Gxanag, ni fallor, itaque nQonsQiGnaftïi'wj scripsi pro tradito y ra n ag. Yropoötaf Gvqxoï. Aaxwveg. •((opozóq (cod. yojjutóc;)' xbpuj. (pagéxya. Kgijxeg. BA 1096. Legitur Od. XXI, 54. A. SsKza. (Genetivum abnormem öêkxaxog e Democrito citat Apollonius BA 781, 84. Fortasse Delta Aegyptiacum intellegendum est.). A pro 0 Macedonum dicit EM 317, 24; de Atticis vid. Meisterh.-p. 80. A pro Z apud Dores et Boeotios. Vid. öayxlov, óegédeiv, övyóv, öcofióg, öcoóg, öcóco, ipatpidovxi, xa x a J~ o i x i d é&a i, etc. Cf. Z pro A. AA pro Z apud Lacones(?), Cretenses, Megarenses (?). Vid. öixadöev, Ttgtióde&dai, (iixxi%ido/iéva)v et exempla Aristophanea atque Hesychiana. De solis Cretensibus res certa est. Vid. Boisacq, p. 93 sqq. AA natum assimilatione ex PA aut SA in vocabulis coniungendis. Vid. AA. A = ]ST apud Pamphylios. Vid. è^ayaöi, yLvmöai, 'ódv. A — 2 apud Iones in ódftij, idjisv. A et T omissa inter consonantes ante q in vasis atticis in Avqo Ev^iOQct xog, A a (i a g t g q ci x ij, N uv g Lg q axo g. G. V. p. 183 sq. A pro T. Vid. ödliöag (Cf. öanig — xaitrjg). A pro B. Vid. d slist, ö silo pa i, dïjlofiat, ösfislsag, dslxog, óóslóg, <5cc&ea(?) Cf. B variat cum A. A pro r. Vid. ösvaG&ai. A variat cum A in 'Olvxxsvg = 'OövGGsvg (cf. daxpv, lacrima, al.). A in papyris passim compendium est voc. ösïvu. Cf. Leemans vol. II p. 49, 51. 3öt = ya doricum? Ar. Lys. 198 q>sv da. Cf. Eur. Phoen. 1344. Aesch. Prom. 568. Eum. 841. Agam. 1072. ov Sav Theocr. IV 17. VII 39. Cf. 'Evvooldag = 'EvvoGcyaiog (?). Pind. P. IV 33. 173 et AajiaxrjQ. Ahrens II p. 80 grammaticorum sententiam öa idem esse quod ya acriter impugnat, divinum numen in genus ea vocula designari contendens, comparatis nominibus Adv = Ztjv, Alcóvij, Diana, aliis. SttpcXÓ? (=Tai rav èxe%[ei]Qiuv. Cf. GD 1149, 1151, ubi x ad (d) u X éo ix o (= xaxaS.), x a ö (ö) a A tj ft £ v o g, xajocXrjfiévov. Theocr. IX 36. XY 48. — Eodem pertinet gl. Hes. öaXXsï xaxovQyeï, Aeolica (nisi forte öaXsï corrigendum), praeterea öaXav' Xv^rjv, öaXsfiov 8r\Xr\^.ovu (sic enim corrigo xrjdefióva), na v§aXr\xog Hippon. 2, 1, cpQtvoóuXrjg Aesch. Eum. 324, 335, sed xevxQoöaXrjxoig idem Suppl. 545, quod tarnen corruptum esse arguit vs. antitheticus. Cf. Hoffm. III 340. — Vid. SrjXsïG&ai. ÖdXtSa^ rag /xsfivrjGxevjxsvag. H. = xaXidag. Vid. xaXig et A pro T. Traditur öaXiöag. Ad/.'.o^ Coorum mensis = 0aQyriXi(óv IC 30, 1. 367, 35. Item Calumnae et Rhodi, sed Tauromenii = Tlvavo^iav. Bisschoff de F. G. A. AaXo? dorice = z/ijAog. Vid. öïjXog. daXóg. Vid. óafieXóg et óavXóg et Savaxsg. SdXto?' Cyprii = déXxog in Edalii (Idalii) inscr. GD 60, 26: ISè za(v) öocXxov xa(v)ós, xa J-êmja xaös, IvaXaXiG^itva (= èyysyQafificva). Cf. adaAroöv. ödjjiacs- öa(ia£cov. H. Aeolicum. Vid. MI. SajxaXÉ^ctv, perdere, de vitio suspectum ap. Pindar. PV 120, ubi vid. Christium. Nuper in Mnemos. proposui ƒ' ct/iaXtgoi = dfiaXanxoi sive afiaXdvvoi pro öufiaXfëoi. SdjmXig óóg in Andaniae tit. ap. Michel 694, 34. Aajxdptv = Ja^idQiov. Lacon. Vid. IJS. Saji-ttp/siv et Sapiapy^s = drjfi. IC 9, 9. 344, 16. 347. 391. 417. Vid. fi6 v a q %o g. öajxdaaito (xaQzsi) = fiiaGaizo, iSivoit]. Cret. LG II 10. Cf. SsSapvafjiévav II 13, ubi opponitur naQ&évog. SajAaaavSpa. Pap. mag. mus. Brit. XLVII, 20. 8ajj.aa£{xppotos cil&mv [jjaAJxóg. Bacchyl. XII 50. BI. 80tJXK<3tX?C0£. Bacchyl. III 23 Sct^aGmnov ylvSiag uoy^iytruI'. SajAaac/d-wv, TIoGeiSwv. Bacchyl. XYI 19 BI. Aajmtifp dor. = passim. ÖttJAWXpiJsCV i-£r)v)' xo Gvvccysiv xov /IriurjTaiay.bv xaqitóv. Kvjvqioi. H., itaque = Q-ioifeiv. la^diptot; Boeotorum mensis = nvuvotyiav. Bisschoff de F. G. A. Adjxsta' soQrrj naqu Taqavxlvoig. H. A a fi is ia, coll. Her. V 82 sq., coni Kaibel. Ceterum Damiam Tarenti cultam esse ignoramus. Sajxstav = SrjfioTav mire Carpathi tit. IGI I 1022, 9 et 14. SajxtspYÓs, sec. Meisterum ex SafiiofsQyóg, sec. Hoffmannum ex daixiofoQyós, legitur in inscr. Nisyri GD 3497, 9; Astypalaeae BCH 1892, p. 138, n. 23, 4. Apud plerosque Dorienses vocantur oa^topyoi, in titulis Argivis, Trozeniis, Hermionicis, coloniarum Argivarum, Cnidi, Camiri, etc., praeterea Locricis, Delphicis. (v. c. inscr. saec. V a. C. GD 2189, 5. Cf. 2561 B 19, 2725, 10), item in Achaicis, Arcadicis, Eleis (iuxta ^ctfjuoQyóg, £ctpioU). Edi quidem solet öafiiooQycó GD 1151, 16, Sa^imQyooLxav GD 1151, 2. 13. 1154. 6, öafiicoQyia 1170, 2, sed recte Meister II p. 41 traditum O habet pro brevi vocali. Rem conficit tabula aenea saec. a. C. IV, recentiore exarata literatura ap. Michel. 1334, ubi 1. 9 est öaf.uOQycbv. Cf. Peteliae tit. IGSI, 636. — In tit. Pamphyl. GD 1260, 2. 1261, 3 dubitatur scribendumne sit dct/iioyylGcoca, an, quod mihi placet, da/iioyylg wGa. Utut est, usurpatur ibi verbum aut substantivum sensu xov lyxovgysiv sive XyxovQyig.— êafiiosQyco Philolaus ap. Stob. Ecl. Ph. I 20, 2 extr., sed codd. CR êr^iovgym. — Cf. iBQoyyóg et SayioGiOQyia. Secundum EM 141, 41 êr) fiiov gyol èxaXovvxo naqa xe Myyeioig xcu SsGGakoïg ol netjl xa xêlsia (= ot èv téXsi?), I'va Grjfictïvsi xovg xa (hjuÓGia tqya'Qoixivovg Kal qjQovxCSag iyovxag (q>qovxi£ovxctg ?). Hes. S. V. Ttaqa xoïg /IcoqisvGiv oi aQ%ovxsg, xa örjfiÓGia TCQaxxovxsg. 5ajxtopY=otxav. Vid. ó a pio gy óg et Dualis. 5a|A»óv3'(0 = ^rj^iovvtcav Boeoti. GD 5007, SajAcróovus? GD 497, 14. 499, 12, 500, 7. 501, 5 etc. Cf. Plat. Cratyl. p. 419 B. 5ajxv0[xcvsóig, -|xsvs:a saepius pap. mag. Vid. Wessely in Indice ad „Gr. Zauberp. v. Paris und Londen" s. v. GD 4698 = IGI, III 325 B [£j$afioö,oii'['>jg [öctuo7i]<)axtag ysvofi[êvag], Vid. editoris not. 64. Sajnb Oqvy&v Xvxog. H. 8dxs5ov = ïSayog in oratione pedestri Her. IV 200. Xen. Cyr. VIII 8, 15. Epidauri tit. GD 3340, 44: tö dè iansSov aï^utvog Karanlsov rjv. öowutSó^os = tamdvcpog. Wilcken O. G. 1395 (a. 66/7 p. C.) suppl. {msq danUSvcpwv), scil. tributum quod tapetum textores solvere tenebantur pro arte sua exercenda. Yid. tamóv^og, (sic enim scribendum, non zaniSvcpog cum Wilckenio I p. 177). Yid. ranr\g. öaxrsiv. Schol. Yict. ad Hom. N 831 Xaipsi (sic)1 Axaqvavsg qrfeu. — Locis adde Bacchyl. X 93 BI. Ol%aXïav nvQÏ öa7tzofiévav. öapata sacriflcabatur pro pueris (n a id r\ t«) in phratria Delphica Labyadarum et pro puellis nubentibus (y « p e X a = ya^riXia), Athenis quoque yafirjXiog' o slg zovg yapovg nsGGÓfiEvog nXaxovg. H. — In xovQEÏoig ibi sacerdos [eqcogvvmv nomine accipiebat èXazfiQa loivixiaiov. Cf. EA 1888, p. 3, 1. 7. Auqara sexies occurrit in inscr. Delph. phratr. saec. V a. C. GD 2561. Cf. BCH 1895, p. 23, 45. AaQazog, i. e. afy/iog aQzog Thessalis tribuitur a Seleuco ap. Athen. III p. 44 B. öapixó? = daQEiKÓg. Herond. VII 102 et fortasse 122, ut in inscr. Tegeae CIG 1511. Cf. tit. Lacon. IA 69 a, 215; Boeot. Del. 413, 14. Meister Cft. XaiQmvixóg: XctiQwvEixóg. (Peewit»;?: (Pcoxatcrjg. Suspectum tarnen i breve. Headlam AaQsixovg (ita pap.) putat esse glossema pro XQvaêovg, fortasse vere. — In inscr. Megalopol. ap. Dittenb.2 258, 28 nescio an quadratarii lapsu legatur SaQscixóg (sic) xQiaxoaiog (acc. pl.) — AaQEiKol OiXhtneioc. CIA 845 c. 8 (Ind. vol. IV, 2). — Vid. GzazfjQSg. Sdpsip (Lacon. ?) zo ano zov psydiXov daxzvXov £7tl xbv fiixQOV öiaGxy\iiu. H. Itaque = Gm&aptf. — óciqiv Gni.&a^r\v. Aqxaósg. H. Cf. Homericum öcooov in sxxaiSaxddcoQog A 109. Vid. Hoffm. I 101. Sapxva Cretice = dgaxiiri- Vid. 5a.pii.aza = dÉQfiaza. Delph. inscr. phratr. saec. V a. C. GD 2561 D, 37 = Dittenb.2 438, 201. Cf. anódafffia, ccfidQa (s. v. nsvzafi a q iz E v co v), « fi a j k i, Afj-ÜQiog. Sapov = örjQÓv. Balbilla 176, 6. Hoffm. — öa^óg (-óv) Pind. N. IX 30 et constanter etiam in dialogo apud tragicos. Cf. ödv. oapiZYj. Vid. zaQTtrj. odpokkog' f\ ÖQvg tinb MaxsSóvav. H. Forma diminutiva, cum a epenthetico nato ex p. Cf. öóqv : ÖQvg. 3ap/|J.d = (SpajffiTj. Elei. GD 1154, 1155 (bis). 1158, Arcad. 1222 (bis), Cypr. Hoffm. 24, 29 (sexies). 30 (bis), Corcyraei GD 3206. Cretenses 3apxvd LG I 32. II 9. Mus. Ital. II Gort. 81, 3. Gnos. I 1, 3. odsaail-at, ionice = éiavsifiai. Her. II 4. 147. VII 36. 121 = diavsiliaG&ai III 39. VII 119. 120. Vid. óarfj&ai. 5damoq. Locis adde Bacchyl. X 93 BI. xaza öaGxiov ciXvGxa&v (vid. S. V. aXvxza£ov) vXrjv. AaaxóXstov, non AaGxvXiov. Meisterh.2 40. Saa^a-ca* öiafiEQiG^aza. H. Pherecydi Samio pro ddófiaza reddidit H. Weil. Vid. S. V. co yrjvóg. SttTSV £r\xtïv. H. Cf. ^ars co. rjazr^da'., Satcojj-svos, darctovtat = óaxeïs&ai (i. e. öiavé/ica&cii) cett. Cret. LG Y 34. IV 29. Vid. ödxzu&&ui et dvód£a&ai, sed öuggdo»dj inscr. Cret. Del. 121 c, 39, ut apud Heracleenses Italos TH II 28. 54 KaTaóceGGdfis9a, 7coTeóaGGdfA.£&a. Cf. Baunack Gort. p. 31; óatsïG&ai praeter Homerum Her. I 216 (cf. S daaa&ai). Pind. O. VII 55. P. IV 147. — èvdaxsïa&ai apud tragicos. SacsóXXcos Bacchi cognomen Athenis. Paus. I 43, 5. Dativus plur. III deel. in multis dialectis passim sequitur clisin declinationis II. Aetol. GD 1413, 16 vixeóvxoig, 1409, 5 xivoïg (= ttfftV), 1415, 1. 4. 31 MeXixctiéoig xal ÜriQ£Oi,g (saec. a. C. III); Aenian. 1430 sqq. Toïg Alvidvoig, Phoc. 1539, 61 èfifisivccvxoig, ibidb, 15 héoig (= szsGiv), 1553 fyónxoig, Delph. 1680, 9 (cf. 1694, 9. 1832, 8 al.) èv ctvÖQOig XQloig, 1754, 6 te&vctxóxoig, 1755, 10 (cf. 1833, 10) Jv èxéoig tqColg, 1723, 19. 1757, 11. 17, al. saepe afcfu'ois 'óvxoig, 1787 èv Ocoxéoig, 1803. 1877 xoïg yovèoig, 1842 èv (PvGxéoig, 1909 èv èxéoig SexaiQLOig, 2049 èv xoïg uoioig (= uqsvgiv) et similia. BCH XVIII p. 80 n. 5, 18 èv nasi xoïg dyavoig oïg * ttókig ti'oijtt. n. 6, 12, al. (saec. a. C. II). BCH XX p. 624, 1. sq. Ü^KpiKxvóvoig; Boeot. GD 489, 29 r\yvg = ai^iv. Cf. Pind. I. III 43 yovvoig — yóvaGiv. Tauromenii IGSI, 422 ïsQapvafióvoig. Et similia passim. Hic dativus metaplasticus, qui dictus Aetolicus apud Peloponnesios primum apparet in Elide et Achaia, tempore foederis Achaici aliorsum percrebuit. Vid. G. Meyer Gr. § 378, Baunack Stud. X 92 sqq., Hoffm. I 247. Exempla Laconica et Messeniaca collegit Boisacq p. 155 sq. De Elide cf. GD 1154, 15 m^idxoig, 1172, 26 aydóvoiQ, de Creta Del. 130, 13 kipévoig. Dativus sing. pr. et sec. deel. apud Aeoles terminatur diphthongis SI et lal, sed inde a saec. IV a. C. extr. vocalibus a et w. Vid. Hoffm. II 428. Dativuni Pindarus pro genetivo constanter coniungit cum veibo iïiyydvsiv P IV 296, VIII 24, IX 42: N 35. Similiter Smeo&ai, ubi consequi significat, O III 43. I III 30, sed attingendi sensu cum genetivo. Dativus pro ablativo latino in sero epigrammate Kaib. 920, 3 [iasdevovxi Se^qwi. _ 8aóa>ieq' dvfidXeoneg. H. Aeolicum a öaf (SaUiv). Cf. Hoffm. II 233, unde etiam SaoXó? (daJ-ióg) = daXóg, Ionicum sec. EM 266, 37, da(5s\óg et deöavfiévov (Callimach. ep. LUI, 3)' nsQmccpXeyfievov H. Socóiyv. Hes. êavsiv xoi/i&Gd'cu et sócivgiv' èxoi/iij&r/. Sappho fr. 80 ap. EM 250, 10: davoig catdXctg èxaQug èv Gxij&tGeiv. oaózs = ep. örjvxe. Sappho, etiam in fragmento Oxyrrhynchico PO VIII 15. Sat^vd = Sücpvt] (dapranu in titt. Assyriacis) thessalicum in Sav%vocpoqsiaa g Hoffm. 12, 4 et Aav%vui[ov] 6, 24 = GD 1329, 1 a. Schol, ad Nicandri Ther. 94: Avxiyovog Sè Xsysi Sav^^ov taxi Ss Sacpvr\ nikqcc xxL et Hes. S a v%[ióv evxcxvarov %vXov öacpvrjg, unde apparet veteres grammaticos voc. a. v. Saisiv derivasse. Cf. laurus et Hoffm. II 429. — Alcman fr. 19 'E/ié, Aaxoï'Sa, x öv S av%v ocp ó q ov aeolice. oa^vóxa? AnóXXcav naqa Svqaxoaioig. H. EM 250, 39. Cf. "Agtsfiig Sa cp va La ap. Lacones sec. Pausan. III 24, 8, Aacpvia Olympiae ap. Strab. YIII 545. — Geopon. XII 39, 6 corrige Sacpvaiovg pro Sacpvd xovg — nivagag. = Sijxdsig. Pindari fr. 123, 8. 8s. Inscr. att. a. 286/5 ap. Dittenb.'' 194 , 2 07tu]g av Sé pro onag ?5 ft u av. Ssaafl-sv èSó>iow (melius èSóxrjGav). H. Yid. sq. voc. Ssaxaf cp&sivexai (imo cpaivsxai). Soxeï. H. Idem Ssaftijv iSoxifia'^ov iöó%a£ov. De forma Homerica Séaxo f 243 vid. Ebelingi lexicon s. v cf. sq. voc. Ssatot = Soxfj Arcades. Tegeat. GD 1222, 10: sï % av öêaroi acpsïg nóXsfiog i]vai o xcoXvcov ?) icp&aQxag xa iQya, tav Soxfj ai xoïg xxL ubi mire acpiïg = Gcpiai, ut ibidem 1. 18 oaai av Séaxoi acpsïg £a[iiai. et 1. 46 : si S' av xig x&v SQycovav r) xmv SQya^ofiêvcov inrjQsid&v S s axoi iv xa tQya rj ansi&fjvai xoïg S7iifisXojji.êvoig xxê. ösSaiyxs ionice = ftsfiaóbyscs. Her. II 165. Ssöaatat, xqii&. Archytas ap. Stob. flor. I 40, Wachsm. p. 60, 9. Vid. Saxij9ai sqq. SsSaojjisvos. Vid. tfa-uajcss. 3é8iy compendium pro SeSrjXwxai in pap. Leid. M 2. 5. 5s8Éaa(>y)tar cpo^ixai). H. Hippocr. II p. 646. K. Corr. Schmidt. SéSt^'C (= SéSi&iY svXafiov. cpopoï>. H. Cf. k'ix9i. Legitur ap. Nicandr. Alex. 443 et e Bergkii (ad Sapph. fr. 27) emendatione ap. Babrium 75, 2 (Cr.). SsSt^jJ-évov (a V. Sixsïv)• fisfiXrifiêvog. TaQavxïvoi. H. Vulgo SsSrj% (isvov. Corr. Kaibel SsSiyfiévov. Sed fortasse SsSi%fisvov pronuntiarunt Tarentini. Cf. XM pro rM. SeSotx^ao) = SsiGo^ai Syracusanis tribuit Macrobius in Gramm. Lat. ed. Keil. p. 610. SsSocxro = SéSoixa. Theocr. XV 58. SsSóx^O-at. Vid. K additum literae X. SéSopxa* nónavov naqa Evqaxooioig XEXQvmjfiévov, Si ov I'tfrt SiafiXéipai. H. Port. (Jiado^xK. Cf. cpoQpa, GxoQya, sim. SsSopxsv' 6q&. KXsixoQicav. BA 1096. Ssöoiai pro SsScoxsv. Vid. s. v. dvSQano Scavir\. 5s5óxscv = SsSvxévai. Theocr. I 102. SéStoxav = ScScónciaiv. Iasi decret. saec. II p. C. ap. Michel 468, 58. Yid. y.olv. ; SsScoxév = dedcoxèvat. Nisyrii tit. (200 a. C.) GD 3497, 15. Cf. anoöe- öwksv GD 3591. SsScoxoóaas Delph. = óeócoxvlag. Yid. Participium Perf. act. SéSor/s = Sédans. Mycenarum inscr. GD 3317. 3sstXy. Vid. 8eilr\. 3s«Fstv. Vid. öslv. gei = 8i). Boeot. GD 429, 5. Yid. imStl. 8sia. Adverbia in öeia: öixadeia, rvndöeia, xqokuö sicc, k QvcpuSsiu, èyK(>lKéó«a, VEUocpadsL* (cf. Od. », 169). Cod. Barocc. BA 1364 A. Asca\v.oq = Ari'ialKog. Inscr. Ion. Bechtel 81, 14, AsaXxog 83, 6 (e Thaso). Bec^a, tó. Athenarum et Rhodi in vulgus notum. Idem Olbiae commemoratur in tit. a C. saec. III, IRB vol. II, 16 4J. SsiYjxattaiJLÓs. PB 246, 4 (saec. p. C. II vel III). — Leemans vol. I p. 87 „Ex inscr. Rosetti, v. 30 (cf. Letronne, Recueil p. 294) scimus lina byssina, antequam in aerarium regium conferrentur, primum explorari debuisse, quae expl oratio óeiy/iaxiG/ióg vocabatur, cett." Cf. Thesaur. II p. 934. oetYJJ-WuO-ap'vys quid? PO 63, 8 (saec. II vel III p. C.). SstéXïj. Vid. deCXtj. 3st.3tvjXt.xta0* fiifirjTCM naQcc AuxaGiv. H. Plut. Agesil. 21 nanat iuni regem histrioni tragico dixisse: £U' ov Gvye (rvyt) iaal KaXXinrnSag o d£ixr}Xixxag, ovxco öi AaKSÓctifióviOL huXovGi rovg fu'fioug. Minus recte EM 260, 3 Laconibus tribuit formam S sixeXiGxoii. — Cf. Shc^Xov fxfopa, Sfig, lïöcoXov, 8&sv xal ó ^aoXóyog 7taQa Auwet SlXïjXtXta? et 3tXTjXoV f'xxvncofia, ó/iotapa, h'ócoXov, avógiag, £w<5(OV naga A&yiaGLv. H. Plura vid. in Thesauro II p. 939. Forma per vocalem scripta num sana sit dubitari potest, siquidem èixvvvai nusquam legitur pro ëeixvvvai. Vulgo grammatici cum perverso accentu scribunt öeixBXlxxrig s. (5txeXUxr\g. Herod. II 171 xa SeixriXu xcbv nu&inv cevxov vvxxog noiêovGi xa xaXsófxeva pvGxijgia- 8stxtsipa. Vid. ölx&equ. 5-tXvy = att. Sedaia. Herond. VIII (10) B. Homerico vocabuli usu. SstXvy. Ammonii scholium ad Hom. (P 111 in PO L p. 67, col. 12, ... ivotiCibTO de è ösnlbg xaxcc &no xijg £' w9o:s (fere prima post meridiem) \iiigi tijg [h vel Soa^Exaxrig- «wij ós óflu. Ibid. col. III, 1: *»]% fièv &>g oi taol] [ ]«!«' ró9ev désXóv (pap. dfïiov) S- Je <*£ *e]®ftpMpro ^«jn) SeeLX^v nXsio[veg öiGjivo]L(ov | avögsg imdvovxo [xai xgtg êg öiiêXrjv." Supplementa sunt Dielsii in Mus. Rh. 1901, p. 29 sqq. SstXojJLat. Loer. Oz. GD 1478, 7 ócUrjx \ 8, 12 deiXcovxai. Delph. W. F. 399 — 401. Vid. /3ovlofiai et diAAoi. 8s[]{JiaXéat? Vid. Bacchyl. III 72 BI.2. SetJJ.aXé'ca (?)' Ta ktnxu xcov ^oGxfj/iatcav, oi de Aaxaveg vbxqcc. H. Significationi laconicae non satisfacit Schmidtii coniectura Xi/iaXêa. 8st{JisV3. Thessal. GrD 1352, 10 nox xov AGxX]amov Kal öiïfisvs im%o[vqlov}. Permiram formam, valde mihi suspectam Hoffm. II p. 423. 551 explicat Sai^ovs, quod ipsum vide ne reponendum sit. Sstv' — Kal atQtcpsiv. Kvrtoioi. H. Cyprios autem êèJ-civ sive devsiv dixisse apparet ex eiusdem glossis smósv aar iniGtQitfiai et inlöe(v)Gov £7tiGTQsipov. Vid. övosa' xov rofyov tov nsQi.^. Cf. Hoffm. I 112. His fretus Fick in Alcaei fr. 9, 2 pro èmSemvavoa coniecit tTtiSsvao v av w. Sstviysoaa (?). Anthol. Append. Didot (III) II 722, 9 óeivrjcGGa ytiwr\q, ubi St. Crit. in ep. Gr. p. 60 corrigebam Seivr] xo yséwrjg. Astvig = deiviag (tit. Corinth. J FEW IA gen.) Pind. N. VIII16. Vid. 12. zö Nahato (tov Na&ov) in Deli inscr. saec. a. C. VII, IA 407 = Michel. 1150, 2. SsivoXoyscatf-ac ionice = Suvóv « noieïa&ai, graviter ferre. Her. I 44. Cf. Poll. II 124. SsïVO? (dïvog)' — TsXtGiXXa tfè Aqyda xal xbv aXa> xaXsï ösïvov (cf. ÖlvüvY KvQTjvaïoi dè tov noöavinxr]Qu dsïvov óvo/iafavGiv, ag (PiXrjxcig cprjGiv sv Axaxxoig (.'AttiKoïg codd.). Athen. XI p. 467 F. Cf. Thes. II p. 952. 3scv ft a r co v kq ixav ê'Xaxrov ovtco noiatv ccTtepyagon av xo xQr'jGijAOv Kal &av/ia£ó/ievoi> xov dvvaG&ai xa ivóvxa (scil. causae) d[ioix\eïv, ubi iüdicum exasperatio, indignatio significari videtur. Cf. SeLvwaig et öeivovv. 8st|c(ov = ósi't-cov. Cret. LG, B 16. 3st|ovJ Apud Herondam I 82 mulieri dicenti xfj, rvXXi, nï&i, altera respondet óefëov. S$có[JLSV(3V = Ssópsvov. Inscr. Oropica saec. a. C. V EA 1885, 96, 1. 36: lyKu&evöuv (in templo Amphiarai) CIA II 119 êsiavxai, 167 ósiqxai et ngoGóéit/xai, item II 55. Cf. Hermes XXI p. 91 sqq. et Hoffm. III 426 sq. Vid. fia;, iiav, èvvêia, ysvs'irj, dstóv, in quibus omnibus iota est consona. Asixatopoj* &sog naga Tvficpaioig (cod. GTVfxcpaïoig). H. Nomen simile latino Diespiter. Tymphaei sunt Epirotae, fierique sane pötest, ut quondam gens Itala traiecto mari in Epirum migraverit. osexvstv pro SsntvL^siv (?). IC 131 dnnvr\Gavxa xr\v nóXiv, si ita, non StixviGavxa est in lapide. Cf. o Ixï^e iv — olxsïv apud Herondam et Hes. gl. o lx i £ o v g iv' oixovaiv, fortasse inde petitam. Nee tarnen his illud satis confirmatur, saepius enim verba in t£uv ponuntur pro verbis in eïv, v. c. ahtfciv pro alxeïv, sed inversae rationis nullum certum novi exemplum. Ssixvijtvyptov, coenaculum. Tituli Aeg. P&H 3, 3 vp. 33). G, 1 (p. 54). Vide lexica. Sscïïvo^opiajtvj xojJixTf. Ephesi inscr. in Herme TV p. 203. 8sipa5«óta<;, Apollinis cognoraen Corinthi. Paus. II 24, 1. Sstpap- (= SsLQag)' koqvw- H. Gl. vix laconica. Lacones enim önQaQ dixisse videntur. Yid. dij^dsg. Fortasse est Oropica. Setpiav* koidoQEÏGdai. Auwvzg. H. Fuit saltem SsiQif,v = sed miror dipthongum, quae item apparet in sequenti glossa. Secpeïor XolSoqoi. oi aixot. Suspicionem auget eiusdem gl. Ssptat* Aoitontrn. Aut fallor, aut Lacones dicebant ÖVQ if,v, ör,Qs loi, Sr,Qta. Cf. Creticum (?) &r\qtxxtiv èQLteiv. __ ; ( 3slaa Suid.). PB 14 III 13 TtctQucpÉQOVxsg SsÏGav xomÏGav ano X(0q[üv — slg nctQvXiajjibv xsvayovg. Cf. PR II P- 34, 30. SiGr\g (sic) FGH 345. Hinc adi. SeiGaléog. Vid. üösiog. Ssiaö-at. Adde Schwh. lexico Her. II 132 cpuGÏ y&9 ör, aix^v de^vat xov Ttcaoog MvksqIvov &no9vfcxovactv èv xG> IviavtG, &n£ f»v (éavrr/v) xbv fyiov xanöeïv. VI 25 èdéovro cciiov « f^v (- «irov) ««&E6Qa, VI 100 KQoaeöéixó te (SC. atptmv) anaUaGGsG&al Gcpsag cg rriv GipsrsQav. Loei ob structuram notabiles. Vid. d.frat. ^ Ssiacdoa (?)* funftav oï Sk d^o^W H. (qui corrupte supra *.»?«■ SdpoiQa (.sic), öcaiQe^g). Legitur in tit. att CIA II 631 êsi*tas ^ acc- Plurali' unde f0rtaSSe Hesychl° reddendum êsiOia vel. Snotuv. ^ _ 8 r at==^f? Herond. VI 41 vqv psv yUaoav ixr.fi.iv ösaai, sdl. Corytto, ut plerique accipiunt. Cf. I 79. VII 49. Meister tarnen pro d.f positum putat citans Antiatt. {BA) 88, 21: de.r«. &Vrl rov Set' 4«.i*«fv d.ïta., sed dubitari potest num grammaticus ea verba bene intellexerit. Buecheler attulit Soph. O. C 570: ' coör. Soayja (ioi öhg&cu (d.f s. d.fv goc?) cp»&Gai et Platonis Menon. n 79 C ubi tarnen variant codices. Ipse vero Buechelei apud Herondam tentavit d.ijö.t, ego Mnem. 1.892, 84 Su at. Cel^01^ igitur huius usus apud antiquiores exempla desideramus. Nam Pausaniae scribenti IV 29, 3 .'d.fro yüQ oi navxug ysvsG%qw<*™ testimonii dictio non est. _ . , QR SstoaXéco 'EQ^vog. Inscr. metr. Andri ap. Rossium, inscr Gr. ined. 96. Diphthongum habet etiam gl. Hes. óe^^avteg- _ 5kv.a 2v S. dvo, d. TQta, d. xéGG«Qa, 6. nevxs, d. ftl d. »rr« ft,d««, drad.xo: etc. TH II 34, I 29. II 53. 68. 69. 86 99. 106 40 61. 104; d.jta ptav et d.xar xêroQsg inscr. Delph. Ann. . ns . di Rom. 1866, 10 et 12; dixa Svo Cret. Del. 129, ; £«« óxrcó Rhod. Del. 180, 83. Cf. PK I p. 137; d.*« «avr. Boeot. Lebad. 13, 14 (Meist.), óéxa ïg Theb. 33, 1 (M.) Cf. PK I p. 136. 137. Multo plura his addi possint. De titulis atticis vid. Meisterh. p. 126. 127, de papyris Aeg. Moulton, Cl. Rev. 1901, 3B. — Elei fs'jt a dicebant. Yid. Z pro d. Scjtaöapx^?, decurio. PB 23, 6. 81, 2. Cf. 466, 5. 558 III 4. Cf. óexaxcc()%og. SsxaSsó?. Inscr. Trozenia BCH 1893, p. 102 sq.: xov óh dexudij snixlctQwoai, ubi Le Grand „le president d'un collége de Trozène de X membres, vraisemblablement des prytanes. Si cette hypothese est fondée, les tribus Trozeniens auraient été au nombre de dix. Connues sont 1'Hyllis et le Scholias." Assentitur Dittenb.2 473, not. 4. SsxaStatat, decumanarum collectores. Inscr. Mitth. XII p. 88. BCH XII 303. SsjtdXttpov. Epicharmi fr. 6 et Sophronis fr. 60 ap. Polluc. X 81. 3sxd|jt.a£os Cereris epitheton. Kaib. ep. 406, 10 [<Ï£]na[ft]afov texqciy.óorjg xe 9eag. Correxit Franz, coll. fusyaXófia^og. Ssxav = 6ê%eG&ai? Inscr. perantiqua in oenochoa CIA IV, 1 p. 119, quae in Mitth. 1893, 225—230 a Studnischka sic lecta est: og vvv oop]Gtmv nuvxtnv axalaxaxa itai'Qu j toüto ö ex a [v] [Xiv. Comparavit ósxafeiv et de E pro O neQav, nsóav. Addo gl. OSJCOJV (öexav?)' ósxulóficvog. Mihi tarnen non liquet. Ssxavca, decuria. FGH 156, 4. Cf. Ael. Tact. 5, 2. Tzetz. Chil. 12, 521. ösxavcxóv, vectigal quoddam in Aegypto. PB 1,1 (aet. Rom.) óexavixov tcöv avxcöv nloLav S |. Obscurum. Yid. Wilcken O. G. p. 355 sq. Ssxavot, decuriones. Yid. Thes. s. v. — Zodiaci signa singula dividuntur in XXX fioigag, in III öexctvovg. Leontius mechanicus de Zodiaco cap. V ed. Maass in Comm. rell. in Aratum p. 569, 26: óiyorjuêvov ós xov £taöiaxov ecg i/3' £óöia tri Óiociqsïxai i'xccGxov xcöv £aóia>v £tg fioiQctg X\ sig ósxavovg y'. ósxavog dé ion óv vaatg xig óêxct ixoioag nsQLtypvGu sv tra fwdt'ro. r) ós ia. oio cc 'sysi k s n x a ê^rjxovxa xxs. Saepius voc. occurrit in papyris magicis. Cf. Wesselyi Indicem in Gr. Zauberp. v. Paris und Londen et pap. Leid. W. 8. 18. II p. 182 Leem. Ssxdxevts. Eïg ósxansvxe &vöqö>v, XV vir sacris faciundis, inscr. metr. IGSI, 1026. Ssxaxoo?. Inscr. Ceïa Dittenb.2 522, 17 anoöiöóvai xo ósïnvov óéxa noótav, mira brevitate pro: oxuv y ösxütiovv xo axoi%eïov, ut Boeckh, coll. Ar. Eccl. 652, bene interpretatus est. De formis heteroclitis ósxanow, dtnovu, xexganow (a. 347 a. C.) vid. Meisterh.2 p. 117, 8. Ssjcaxptoteóetv = óexcntQcoxsïv (Thesaur.): ösxctnQcoxsvGug inscr. Trallium CIG 2929. 2930, Thyatirae 3490. 3491. 3496, Iotapae 4415 (Kum. s. v.), Aemoniae BCH 1893, 261. Ssxdxpcotoc, decem primi. PB 7, 4. 9, 5. 275, 13. 325, 3 et passim in papyris et titulis. 13 6sxac3td8tov, zó. Epidaur. GD 3339, 80. Sexata. Yid. § s x 6 z a. Ssxata= dexccóagxos, decurio. MFP II4, 1 (a. 254 p. C.) oi <). T&v laróftwi'. Cf. ibid. b, 2 ubi SsxazoxvQioi audiunt operarum decuriones. Vid. et XIII 1. Scil. ut hodie, in globos (ploegen) dividebantur operae. — Yid. ösxctSÜQxV?Ssxateóeiv attice interdum pro hqkzsvsiv dici, quia decem annos natae eo munere fungerentur e Demosthene et Lysia docet Didymus ap. Harpocrationem. Vid. Ar. Lys. 645. Cf. Hes. s. v. 6e*witinv, qui scribens dsxcc£wv o slg Stxaiov aQi&fiov tjxwv fortasse voluit èvLctvTÓv. — Comparetur etiam inscr. Coa IC 27, 8: a ös ngiafisva (sacerdotium Bacchi iMio<)pó(joti) 'sgzco iyiyg xal óA.óxA.cf^>oe xcti fnj v £ at sq a izcöv öéxa. 3sxdZt] xpotépa* rj nqo slxaSog' ag vGzsqci ij pst sixada. H. Ssxataxópto?. Vid. ösxazaQxog. 8éxay.a. CIA IV 2 I b 34, ut öl%a, rpfya etc. AsxsXscsóg, non Asxclsvg, atticum. Vid. Meisterh.2 33, 2. 35, 15. SéxsaÖ-ai pro Ssxsgöcu, lones, Aeoles, Dores. Passim habet Herodotus iuxta Siccdoxog, sed inscr. Ion. Hoffm. 14, 19 xaraöèxr]rai, 105 B. 19. 21 (a. 475 a. C.) inoSêxoixo, Hipponax nQoaSÉxovzai, item Hippocrates. Vid. Hoffm. III 601. - Sappho I, 22, fa'. — Pindar. O XIII 39 déxovzai et saepius ösxsi. Isyllus Epidaur. GD 3342, 67 öéxsGdcu. Inscr. Delph. saec. a. C. V, GD 2561, A 22. 34. 53. Male igitur Archytas, Philolaus, Ocellus, Pseudopythagoraei ap. Stob. constanter scribunt ösxso&ui. osxvóvat, öÉi-co, ?dt|a, ISs&w, ^Éx»iv, SêSsypcti, Sil-ig iuxta formas vulgares öeixvvvcu cett. apparent in titulis ionicis et apud Herodotum. Hoffm. III 257 sqq., secundum quem H. vocali utitur in compositis, diphthongo in simplicibus, item Herondas, qui nullum tamen habet compositorum exemplum, in Hippocrate autem sunt rarissima radicis <$sx exempla. / Ssxopfove?, decuriones. Lilybaei tit. IGSI, 274, sed 6sxvQsvGag Centirupis ibidem 275. Sexóta = dï*anj. Arcad. GD 1198. Eadem forma ut Aeolica utitur Balbilla GD 323, 2, sed ösxaza (dat.) et öéxazov recte habent titt. aeolici 34, 54; 382, 4. — Cf. Ai/wAe** et êxoxóv. SsxoóXia (?) uzaQia PB 781 II 5. 8sxe>poXov. CIA II 837, 23 (saec. a C. III). 5éxo)V gen. plur. voc. öéxa. Inscr. Chia saec. a. C. V. IA 381 ^11. Cf ivsvrjxóvzcov, nsvzijxóvzav. 5éXezpov. Athen. XV 699 E: Timi8«g di 6 'Póöcog öéXexgov zbv cpavov xaUÏG&ai, oïóv cpr\GLV ol vvxzsqevÓhsvoi z&v vscov s%ovGiv, ovg ovzoi slavag (lAai^v codd.) xalovGiv. Vid. slava. osXscov = Ssltuzav pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 1. 939. SsX^-tov = SeXtaxwv. Sophronis fr. 29 (Ahr.). SsXXot* fiaXXoi. H. Arcades. Tegeat. GD 1222, 49: eg 8 iXXovxsg êg tol iQyoi = ixfidXXovxeg sx x. e. Cf. Hes. ^êXXsiv (laXXetv. xa^eXs' xaxéfictls. i'geXev 'éfiaXsv (cf. 'zéosöoov iuxta Ösqs&qov Arcad. = fidpaOjjov). SiaSéXXeiV diaOjtav. Cf. (SriXeG&ai: fiovX sg&ai et A pro B. SsXjmujc^, d alma tic a (vestis muliebris). PB 93, 7. SéXxog* aytx&óg. Phot. qui est positivus ad pÉXt-egog, (liXxcoov. Cf. A pro B. Contraria permutatio est in boeoticis BsXipóg, BiXXvr\i avxov iv tiji inixoniji. — ififiaXsi 8è xal dg xovxovg yóutpovg dé pat a xxê. Cf. 1. 171: xf}v 8e èfifioXrjv xwv yóftqscov xal xav 8[e(iaxmv] xal xav neXexi'vmv (q. v.), ubi ansas explicat Fabricius de archit. p. 84. 3é{j.as* arator. AlxaXav. BA 1095. Ut Homerus aliique poetae. 3sjj.siv ionice et poet. = oixoSo^eïv. Saepe Herodotus. SsjxsXsag = (SdéUofg (ex fx8.?). IE I 98, unde Buecheler corr. gl. Hes. dtfj.fi Xe tg- póéXXai, vix recte defensam a Prellwitzio ad GD 3339. Ipsa enim glossae sedes (post ós/ih) corruptam esse arguit. 8évSpsov = dtVdpo)/, ion., poet., dor. Epidauri GD 3339, 19, sed ibid. 91: ano xov dévÓQsog. — öévSpiov pro êévÖQov Alcaeo 44 redd. Ahrens: /itjbèv aXXo (pvxevGrjg nqóxsqov óévÖQov ccfinéXa. Cf. ösvöq og. CiSVSpc'lg" yrj xig TtexQcó8r\g ev&Qvnxog naga AuxaGiv. H. Potius terram arboribus aptam aut consitam esse crederes. Quare num glossa sincera sit dubito. Cf. SevSglxiSa yr\v Philo II p. 371, 44. — AsvSpiti? Helenae cognomen Spartae. Paus. III 10, 10. 8sv5pos tö = öévöqov. Herodotus. Yid. Schwhi lexicon. De vocabuli formis cf. Thesaur. II p. 991. 0ev8poa£etv xaneivag ino xag ÖQvg naqacpevyeiv (xaxaip?), nqoGxqéneLV Gxéity. H., qui infra ÓXo8svÖpod£scv * tö i'£, acpavovg xal aiqjvidlcog irtiipaivEod-ai explicat. Idem SptSetac" xqvnxexai et Spoaaat* xaraxoXv^fiijGat. Cf. EM 256, 4 xai xo xa& v8axog óv£6&ai xal xqvtixelv savxóv, et similiter Suid. s. v. Verbum obscurum legitur in tit. Epidaurio IE II 21 anoxoXvfipfjGai dg tav &[aXaGG]av, eneixa 8 evöqvwv (al. êevdQTjav) eig xónov '^QÓv, cui loco melius convenit EM explicatio. Aperte neque cum dévdgov neque cum deüg cohaeret, sed 8ev8qvi'aGxovg cpcovrjv quandam devdgva^ovGav vocare refert. 8£VVO£, ZO = 'óvsiöog. Herond. VII 10 ózsvvsxsv fisv trjv yvvaïxa tco9ü&i | xccxolgi Sévvoig. Subst. (Herod. IX 107) et verbum dewa&iv (Theogn. 1211 et tragici) nota sunt, sed Hesychius habet etiam adi. dswógxaKolóyog. SévO£. Alcaei fr. ap. EM. 639, 21: avrov ös toü ovöslg ró oxiöstbqov ösv xcoQÏg tijg ov itaQa9aGsa>g s'%0(iev naq Akxaicp sv tra èvarf „Kai k ovösv Ik Sévogyêvono" = ovösv ovösvog. Aperte poeta ludibundus flnxit vocabulum nihili. oslia = nlaxig. Epistula saec. p. C. II, PGH 124, 11 navv yaq fxoi öoxsïg acpQcov ng sïvai — fir) cpvlaGG[i.]v gov rrjv ös^iav. An i = xanl ös&a. Apud Homerum a dextra est oriens, a sinistra occidens U. XII 239 sq., apud Pythagoreos a dextra septentrio, a sinistra meridies. Hos sequi Aratum monet Achilles in isagoga 35 (cf. 28). Maass, Comm. rell. i. Aratum p. 72. Asovós, Asowvg, AsóvvGog, Asvwaog, Aiovvog. De his nominis AiówGog formis vid. Hoffm. III 262 sq. - Dittenb.2 744 extr. supplet gen. ^hov]vöog, col]. Herodiano I p. 236, 18. L. 8sÓ£ et 8sw pro 9sóg et Dores dixisse falso tradunt grammaticus Vat. p. 1 et Gregor. Cor. p. 692. Cf. Hes. déog■ g>ó/3og i) 9sóg. Sed ita pronuntiare potuerunt Macedones. Cf. infra ö sgpog = &sG/iog et Aia^olig = SsunoUg, castellum Macedonicum ap. Hes^chium et Thesaur. s. v. Asa. Öéxag- ™xi'KL0V. Kvnqioi. H. et BA 1095. Aènaxa plur. in pervetusto Therae titulo legitur IGI, III 450 a, 1. Séjcaatpov. Athen. XI p. 468 A. Zdyvog Kal KlelxaQxog sv rkmaeaig naga KXsixoqlois ra noxr/gia xaXsÏG&ui (cpaGiv). Subsequitur Antimachi Thebaïdis locus. Vid. lexica. 8éx'jpcc = yécpvQa. Cret. in LG et Mus. Ital. II p. 593 sq. C II sq. Cf. (iovcpÓQcigQtdlfpovQci. Sépaf al GvvccyKiiai (pro gwugmui Schmidt). AaKmvsg. H. et ösQa' tiniQpolri 'ÓQovg, oï ös xa Gifia xmv opwi'. Hinc Asqu nomen oppidi Cretici, cuius locativus Asqul occurrit in Gnosio tit. Deli ap. Dit tenb.2 514, 14, qui praeterea affert xoïlu ösqu Olymp. V, p. 87 n. 46, 30, comparans fauces. Diversum esse Homericum ösiQag observat Schulze Q. Ep. p. 95 sq. Sépa sive Séppa Aeolicum. EM 262, 56. 663, 46. Illud habent Sappho 46, Alcaeus 36, 1, sed noixdóösQQog (codd. -ösiQog) Alc. 84. Doricum est ösqu. Atticum Ssqt), Ionicum ösiqh). Traditum Ssq^ apud Anacreonten 80 A in libris, sed ösiQrjv habet Eustathius; dep»? pro nédy coniecit Piek ap. Semoniden 7, 116. Vid. sIqsg9cii. SépsO-poV* Xifivrj anox(aQy\Gvv 'sfpvGa. H. Cf. jïeqs&qov, £s qs&qov et ösXXrjv s. f £ 11 v\ v = fiuUsiv. öépxsaöm. Vid. dyaxeCg. ospixa. Vid. öaQfiix, Gitarog, G x é Qq> o g. 5spjmt>jpd, vectigal in Aegypto. MFP II, XXXII, 1 (saec. a. C. III). Pap. Lips. 5, 8 (saec. p. C. III), PB 655 (saec. p. C. III). Vid. Wilcken 0. G. I p. 354. Sepjxa-ixG-jAa^ópuv PO 114, 5. Cf. ibidem fiacpÓQxiv = ficttpÓQxiov 109,7 et fiKcpÓQrrjg 18. Vid. Wilamowitz in HermeXXXIVp. 686, p. 606 sq., ubi voc. Latinum maforte ex Gallia originem duxisse suspicatur, apud Lydum de mens. I 20 xal ftaq> óqio v restituens pro xaixcccpÓQLov, coll. Passione Pauli 16, p. 40 Lips. et Schol. T ad Hom. X 469. 8epplaxo$, diminut. subst. óéypig. Meisterh.2 76, 6. osptóv, o vis cui pellis detracta. Tit. Myconi saec. a. C. III ap. Dittenb.2 615, 25: i'meq xagnrnv Au %&ovïcoi, riji i&ovirjt öeqxcc jiélava Exi]Gia) cf. Hes. ö q ar ra' dctQ ra, èxösSaQfiévcc &vfxaxa. Hom. *F 169. Comparetur quoque Ditt. 616, 6 de victima quae dicitur xavxcc. Cf. notam 21. ospöpov. Schol, ad Od. A. 579: — AcoQiEÏg <5s rrjv vno xqv öoquv Gagxa óeqxqov xalovGiv, ov nav Se ró èxdedaQfiévov fiÉqog xov Gcó/iaxog, a/Ua ro neqiavEiXt](pbg (rtEQiedrjipbg?) xal nsQExdkvnxov xrjv xoiXïav, 8 St] xal avciGyiGavxsg e&iQovGi rö ivxog xxe. Aéato? cretice = Aê^iog CIG 2598. Vid. 2svóyV (<5eJ-) = óeïv aeolicum: GD 281, 20 ösvsi. 250, b devofisvoig. Thessalicum Ssvsixai proposuit B. L. p. 112 in titulo II p. 53, 1. 7 sqq. EA. 1900, ubi editor suppleverat: Kal cpvka[g 'e'fi]fiev, rag ke öslïlrjToci xct~}i sl'ksto i'/i/iev a[nu]Gaovv. Eadem verbi forma usos esse Syracusanos docet partic. öevojiéva apud Sophronem. Cf. èniSevriv Sappho 2, 15 et Homericum imSevtadai. Yid. £ V Ö £ V 1} V. ösöjxat ionice = êéofiai Herond. VI 9, devvxa V 24. Ssrjps = CIA IV b 517 a. 1. Ibidem b, 1 (a. 500—450 a. C.). Meisterh.2 p. 115, 5. Adde CIA II 1645 (post a. 412 a. C.). Seöpo Aeolicum dicit Herodianus II 939, 9. Cf. BA 1341 b. et 1361. Sed forma vulgaris traditur ap. Sapphonem, fr. 84. Asós Boeoticum pro Zevg testibus BA 1194, EM 409, 2, conspirante Aristophane Ach. 911, irtw Asvg. In titulis quidem boeoticis neutra forma hucusque reperta est, sed Asvg confirmat nomen Atvlinnog GD 476, 17. 715, 14, et ïxxu Asvg, non Zevg, procul dubio dixisse putandus est Cebes Thebanus apud Platonem in Phaedone. Dorica sunt Aav = Z&v. ov Aav Theocr. IV 17. VII 39, Ciet. Aijva = Zrjva Del. 121a, 16. 17., item Tava Del. 116,11 bis. Tav in nummis, Tijva Del. 40, 5 bis, Txfjva Bergm. 60. 61. 77, sed Zrjva Del. 117, 13 bis. 19. 20 et in nummis. deózazos Pind. O. I 10 lectionem a(iv tav tv9évta>]v. 184 b 11. 318 b 6. 373c 9. 374 d. 420b 8. 441b 10. 441e. 477c 15. 5101 6. 614b 22. — Vid. dÉxsG&ai. — Se%vvfA.£vog iïuvuxov. CIA III 1347. letó = Jij<ó, Jrj^rrjq. Herondas 1132 A e co x o v qtj. Cf. Meister p. 814 sqq. 8s(0 = dijo, i. e. sxjQrjGco. Alcaei fr. 102: iyat fisv ov déa rade fiagivQEvxag. öé(ov = xa&rjxcov. Anaphae tit. GD 3432, 11: xoïg déovai iQÓvoig. 8-q = dé in papp. Aeg. E. Mayser Gr. d. Gr. Pap. I p. 10. Cf. drjovxa, alia. pro xrj in tit. recenti Iconii ap. Herret, Pap. of the American School II n. 202: Taxai Sr\i yvvaixl xe Aóöai öfji nsv&sqai. S'ïj fere = nov, S. i'soog. Her. IV 4 xal È'ksyov ifiol aev ov maxa, 'akkca óè. örj t£« et similia alibi. Siyat cretice = xyifrai. EM 264, 12 rj Arjca (dicta est) naga xag êrjctg' ovxco yag Sr/al rtQOGayoQEVOVxai vno Kgr/xcöv ai xgidaï. Cf. Zonaram p. 500. Si re vera ita vocarunt Cretenses, procul dubio a Deae nomine nuncuparunt, non ratione inversa, ut Jfnirixsqog axxrj, Cerealia. Sed suspectam lectionem reddit altera Hes. gl. örjxxai ai ÈnxiGfiévai KQiftui. Sv^xeiv = öaxvsiv. Hipponax 49, 6 rjv avxóv ovcpig xmvxixvijfiiov órjxy. Cf. Hoffm. III 356. Vid. ZrjitEiv. o-qXaoymz pro xrjkavyag pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 775, 1033. S^XsoO-af öéksiv, povkso&ai. — dr/lovxaï dtXovGi. H. Saepe Doricum hoe verbum exstat in titulis Cois IC 10 a, 8. 28, 6. 34, 2. 384,7. 386, 6; Anaphae IGI, III 249, 25; Therae 329, 4; TH I 146. Plura vid. ap. Ahrensium II p. 150; item in Elide. v. c. ap. Michel 1334, 7. S^Xetaüm = fikanxEiv, ep., ion. (Herod.). Vid. öakrjGaG&ai. Formam SrjkuivEiv habet Hesychius. 8^X>j[x«)V tTtifilufirig, fikanxixóg. H. Praeter Homerum utitur Her. II 74, III 109: 'ócpieg av&Qcaitcov ov dtjkrjfiovEg. Hom. ep. XV 8 or^'kr^zYjp. o^Xo^p, ó? Tit. Eleus ap. Michel 1334, 5 : xal xaxiaQaiuv ó ö rj k o firj p avaaxoQ rjaxa, ubi Szanto (Jahrb. d. Arch. inst. in Wien I p. 197) putat sacerdotem vel magistratum significari, coll. lEQÓfiag• x&v leqwv iinfiskovfiEvog ap. Hesychium. Nominis tamen ratio obscurissima. in dialectis non mutat vocalem. Cf. Ahrens II 151, qui citat örjkctörj Epicharmi fr. 100, adrjkco9sïrj in TH, TtQOÓEdïjkco^Évag in Therae tit. CIG 2448, aQ%rjkog Pind. O. II 35. Adde "Eyötjkog Aeginae GD 3411. Pseudodorice igitur personatus Archytas ap. Stob. Flor. I 110 óükov. Contra insula dorice constanter Jakog (cum derivatis) audit apud scriptores et in titulis. 6^Xoó|Jt.cVa£ 6 = 6 elqfjjjiévog (tiqoei-q.), 6 itqoyeyqa^fiévog. PL 266, n. 22, 8 (Philometoris aet.). Cf. p. 211. 265. 301. 302. ZrjixYjzpia, festum Athenis in honorem Demetrii Poliorcetae Dittenb.2 192, 53 o te tö tiq mxov 6 órj/iog Gvi>exeX[eai Arjfirjxgi]a supplevit Kohier ex Plut. Demetr. c. 12. SiypLTyxpiaatat Ephesi. Wood, Discov. Append. 8, n. 3 tKum.). Avj|xvj«pc(óv mensis pro Moim^icövl substitutus Athenis in honorem Demetrii Poliorcetae. Bisschoff de F. G. A. p. 390. 8ijjj.topY«v. Sami inscr. ap. Michel 368, 1; Sruiioqyov Amorgi ibid. 712, 1. Vid. óaptogyóg. — AripiosQyog praeter Homerum habet Her. VII 31, sed órj/iiovgyovg dant codd. IV 194. ÖYjjJ.15O-otvta. IC 23. Vid. êcefio&oivia. = Xaol, i. e. o%iog. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 58, 6. 15. 17, al. olyjjioxoxscaö'at, malis artibus captare auram populaiem pro öfifioxoTtEïv Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 380, 10 ovx av aXXog ê[^rjg dij|H0]>i07i;0fT0. SijjAÓpios = ór/fióaiog. Inscr. Oropi EA 1885, 95 sq. 1. 28 et 35. Vid. P. 5vjjxo?. Her. V 92 p Srifiov fihv lx néx^rjg mv et IV 73 init. e'wv ÖTIIJLOV AexeXiijd-Ev, ubi Attici aut dr^ov omittunt, aut usurpant adi. demoticum, addito x&v dijfimv, v. c. AtyitXeitvg x&v dijfiav. Vid. tamen Antiphanis fr. 211 K. et cf. Her. III 55. AiyjJioafl'éviy, voc. pro -veg, in tit. Thermarum Himer. GD 3250. ovji^óatos fiscus. CLG 4957, 21 (cf. 16); I'B 193, 27. 350, 40, al. Cf. xvQiaxbg Xóyog et vid. Wilcken O. G. I p. 645. 8^{Jlo^£Xcös pro SrjficocpsXóóg in tit. Mitth. XVI 145, sed ör/fiaxpslag fiji/. Olbiae inscr. IRB, 21, 35. 8vjvaptov in titulis indicatur signo -)f. 6iyvapia|juss. Vid. Hultsch. Metrol.2 p. 341. övjvsa. Semonides fr. 7, 78 cum synizesi, ex öavGta. Hoffm. III 359. oijov'a = déovxa in papp. Aeg. E. Mayser, Gr. d. Gi. Pap. I, 10. Cf. örj, alia. 5 r^pdosz' fiovvoi. H. Dorice = dsiQudsg. Airbag. Bergm. 18, 19. Dittenb.2 929, 63: ra? ó SLSa^ivog ig Kagv/iag ig xav Srigaöa xal tié[xQav fg] xav öxscpavav xxs, foedus de agrorum finibus ictum tib Itaniis cum Praesiis Cretensibus. — Cf. ösiqüq, déqa. öiypfyv (?) et 8^ptóvt(ov. Vid. öelql&v. Sypizteiv iql&iv. Fortasse Creticum = dr\Ql&iv. Vid. TT. Cf. Seiql&v. ZrjZ = SaLg, ut xvj? = naïg. Boeoti sec. Herodianum I 401, 15. SiyaO-e = öêrjG&e. Sophronis fr. 1 Ahr.: öxa xivóg SijG&s. ofjzor vaxsQog. H. Gl. Boeotica, ut apparet e nominibus propriis An xa, Arixi/tog (Postuma, Postumus), AyxóXaog (cui oppositum ÜQaxóXaog). Cf. BCH 1900, 201 sq. Cognata sunt óivxsgog, -ccrog. ürjóz£ = öri avxs ionice Archil. 60, Hippon. 78, Anacr. 13 B, 1. 14, 1. (15). 19. 47. 61. 63, 6. 7. 68. 89. 91. 7. Hoffm. III 406. Aeolice Sappho I, 15, 18, 84. — Apud Alcaeum 19, 1 xo Srjvvs est incerta Seidleri correctio <5' svtc, nee placet Hoffmanni coniectura xo ö' avxe, quod unam notionem av&ig significare putat. Legerem potius zóó' ai te xvfia, modo sequentia tfo TtQoxéQw véfia, quae H. frustra explicare conatur, certa ratione emendare possem. Si, compendium nominis JiovvGiog in papyris Aeg. Sta c. dat. Kaib. ep. 828, 7 dt' sqyarivaig nakafiaiGL (saec. p. C. II?). Cf. alias abnormes praepositionum compositiones s. v. gvv. ScapaO-pa, calcei muliebres. Herond. VII. 61. Siapatvsiv ScxvyvJ Inscr. saec. p. C. III ap. Dittenb.2 216, 7 rav Siköóv rag fiiv öiélv6s tag óè öléfiaivev. Non intellego. Sca^st^s (= öiafevrig) passim in CIG vocatur magistratus Lacedaemonius, qui per totum annum munere suo fungitur. StapTjttJeiv, ad libellam exigere. Lebadeae tit. ap. Michel 589 extr.: óia^r/n^ófisvog xara xscpalrjv drco rijg i>naQiovGt]g nsQirsvsiag xa>v xaraOTQcorriQcov. Fabricius de archit. p. 72 cft. tit. Lesbium EA II p. 5. n. 12, 11: £vGag oq&ov (ro TtQOGdefiéhov) 7t()bg öiuftrirrjv KQog xov xsifiévov &e/isXiov rrjv eêyav, ad superficiem veteris fundamenti. — Yid. SiaxomriQiSeiv. 5ca|3oXa et öiapaXójxevo? in LG IX 28. 35 non sunt verba iuridica, sed diapaXXee&at, est óiay.vjSsvstv nqóg uva, ut iudicat Blass, coll. Arist. Oec. B 5, 1351, 5 et Eth. Eud. H 3, 1243 a, 31; b, 7. — Baunack contra cft. Schol. Plut. 273: aitoorsQa ionv orav nccQaxara&rjxrjv xivog Xafiwv eig diaf}oXrjv %coQrjGco, xal ovx è&éXco öióóvai avra, a 'sïafiov, quae huc non faciunt. StapoXiav Pind. P II 76 et diafioXirj Theogn. 324. Recte Bergk utrobique requirebat öiaifi. StapO!)X£t)£tp (?)• 6 èv roig iGxoïg nqófloXog. Aaxcoveg. H. Fortasse dialiokirijQ, sed ipsam explicationem non expedio. öiaYSYpa^xavat. Vid. ölayQdcpsiv. Stay^vijXcov * PO 48, 6 (a. 86 p. 0.) : rrj iXev&enovuévn vno diayrivriXiov. Cf. 49, 8. Quid sit non exputo. Siaypa?a, rescriptum, edictum. Tit. Aeolic. GD 281, 35 Mé£avÖQog rav óiaygacpav ccnsitsjixfiE. B 19 xaxa xdv öiayQacpav r& fiaGlXsog Mle^avÖQa. C 10 6 ftaGiXevg MXé^avÖQOg ()iayodq>av unoGxéXXaig TtQoGcxa^s. ScaYpd'^stv et? to paatXcxóv, solvere fisco. PL p. 357, n. 62 (Ptolemaeorum aet.), col. 4, 21 TCC Öh ÖV VC(%d,ri6Ó(AEVC( ÖlCCyQCiQp1]6ETCll sig ro fiaoiXiKov. Cf. col. V, 5 et 15 nQOGdiayQciipovGiv et tesseras p. 428 sqq. Hinc öidyQa^fia, solutio p. 339, quod voc. vulgo legem s. constitutionem (cf. diaygixqja) significat. — Harpoer. S. V. öiayQatyavrsg — 't'vioi ós dvxl rov dia rQané^rjg ciql&firiGavreg. Sic IC 369, 5 diaygacpévrco de xol vanoïai xw[i ati nQi]ajiévioi xav LEQcoGvvav sv rai (ir\vl — xal aXXag ÖQa%(iag el'xoGi mGxE &vsv xre. Ibidem 28 roi va7Xo]ïai 7tQodiayQ[aipccvrco roig n(/]oGrdraig ig rav QvQiav Lr. Cf. Wil eken O. G. I p. 89 sq., qui diligentissime verbi usum in papyris Aeg. persequitur. Plurima nova huius verbi exempla praebent papyri FGH. Yid. Indicem X p. 355 B et cf. editorum disputationes pag. 159 et 193. — Abnormis Perfecti forma ölaysyQaqjrjna pro Siaytyqucpu occurrit in ostracis aet. imperatoriae, sed avctyeyfjcKprixivai, anoysyQcciprjxsvcii iam Ptolemaeorum tempore saec. a. C. III in papyris. oMypacpy, partitio sive distributio tributi in singulorum civium capita in Aegypto. Pap. Leid. M 2, 10: xaia öiayQiucprjv) teKcóvov) saec. a. C. II. Cf. Leemans I p. 66. — Peyron PT vol. I p. 144 sq. de hoe vocabulo agit, sed e papyris Vindobonensibus meliora edoctus, in commentatione „Papiri Greco-Egizi di Zoide a. 1828" explicat dichiaratione, relazione fatta da un ufficiale ed impiegato, pag. 22 sq. Cf. PB 676, 1. 679, 1. 681, 1 (aet. Byzant.) ditxyqucpctl teIcov&v PO 96. 185, accipiendi mandata ad trapezitam. Cf. I. C. Naber, Archiv. f. Papyrusf. I p. 313. Nunc vide FGH n. 116 (a. 122), ubi per Sarapionis cuiusdam mensam declaratur aliquem ab alio accepisse quinque olei metretas, mercedem annuam preli olearii, et editorum notam p. 235 sq. StaYPa?oV? PO 127, 2. 9 ineQ SiuyQayov tov zriyayov (saec. VI). StaSaaaaO-at ionice = (Jiam'fiaGfrort. Hom., Her., Pind. Cf. SaGaa&ai. Lexico Herodoteo Schwhi adde VII 220, ubi tmesis obtinet. öiaöstiivoaö'ai to XafiitQov xctï svvovv ngog rriv nctTQidcx. IRB 22, 14, Olbiae tit. saec. II vel III 'p. C. 8ia5éXX.ijv. Vid. dék kot. 5ta5é|tos solus Herodotus VII 150, si 1. s. StaSé^saO-at pro nctQctdéxeodou. in inscr. Aegypti. Heimes 1888, 5J7 sqq.— ötttSéxssü'ai Her. VIII 192. Vid. ósxeo&ai. = öluöihugicc. PL 244, n. 20 (aet. Byz.), 1. 45. Cf. 250, ^5 et ÖLctSixHv in lexicis. SiaSiöpiyaxsiv ionice = öiaöidQdaxuv. Her. saepius. Ata5tx]a^ó{xsvot, incerti poetae comoedia. CIA II 975 III 21. Aiubi- xa^ófisvog fuit Dioxippi. Mein. H. Cr. p. 485. ocdöojxa. distributio. Acraephiae tit. saec. Ia. C. IGS, I 2715, 64. Siaoopxd(J). Vid. öböoqxcc. oMooyjiz, non successor, sed dignitate proximus, scil. primus regni administer apud Philonem de Iosepho p. 369 (cf. 374) II Paralip. 18, 7. 20, 11, quos locos c. a. citat Peyron ad PT I, 6. 15: tav negl avkrjv SiaSóiav, i. e. aulicus secundi ordinis in aula Ptolemaei, ubi primus erat t&v cpikmv. — Athenis ëiaSoioi audiebant professores philosophiae. Vid. Wyttenbach ad Eunapium p. 11 et CIA III 661 8iaSo%og Sxmxóg. — <5. x&v &.nb Z/Tjvcovog Xóycov 772 cL. 1441. Cf. óicctoftog. ScaSpijatetSetv = SiuöiSqugxciv. Her. IV 79. ScatFstxdjxsvoi; et Staefp^acg cretice = nc^idófievog et niQÏóoaig. LG IX 29. Pignus deponere, deposito pignore certare, pacisci. — Vid. digijoiog. OM^SOfHa. 'ïdoocpvlaxi rov diafcvy/iaxog "Ivöiog PK (I) CXXX reet., 205 (a. 78/9 C.). StaCófCov, divortium, figurate Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor. p. 191: xy a&vfiCa Sia^vyiov óiönoi, i. e. desperationem dimittit. Scafl-sais 'éyyQucpog „visum repertum". PO 52, 13. Cf. 53, 8. 8iaa-7?x7?|Katog, testamentarius. A. y^pa PK (I) LXXYII (saec. VIII) 1. 78 et d. aacpakfiav ibid. 1. 4 et 39 sq. Staftcoxecv. Hes. óiaxs&cóxrjxar d/cocs^wjjttfrat. Gl. ionica. öia.ifio'kia.. Yid. öictpoh&v. Siacxptvscv = Sicxkq. Kaib. ep. 604, 2. Scaivstv. Yid. ulvog. Diaeresis insolita. Bacchyl. XV 7 BI. aösïctv, Sappho fr. 162 oióa. Cf. Alc. fr. 145. Siaipéasws te'Aos in Aegypto (dexcéxt/). Vid. Wilcken O. G. I p. 183. Siaipwaa' öiuiqovgu. H. Gl. dorica. 3 taf aas tv. Locis adde Bacchyl. III 54. oiaizav. Pind. P. IX 68 xsïvo xsïv' Sftap óiaixaoev. Contra verbi vim perfecit interpretantur frustra provocantes ad corruptam Hes. gl. diaireïv (sic)- ihuzoéieiv. diavvuv, corrigendam cum Schmidtio êiattfiv. Dirimendi notioni verbo Siaixav propriae proxime accepit probandi notio. Verte illud ille dies probavit, ostendit, scil. deorum celeritatem in agendo et eundo. SlWxaXafAÓ-attpxot' naga 'Podioig BQicpoi ovrcog tÏQr\vxai tv vóftw xivi, ol rrjv xalaa-qv x&v Gneoaazav im(h[ioGxr]^êvoi. H. Manifesto ex inscriptione Rhodia haec gl. petita est, et similis procul dubio fuit plurimarum glossarum fons. StaxaXtvSscv. Inscr. Eleusinia EA 1883, 115, 1. 22: txiedcoxoïg xoïg diaxakiGaGi xa |vAa. Cf. ibidem: (iia&coxoïg xoïg inl dakaxxav xaxaxofiLGaGi xal elg xo nkoïov èv&eiGiv. Significat pervolvere, pervolutare, falliturque Kumanides in Synagoge s. v. öiaxaliGig in inscr. Hermionis LP 159 h. coniciens diaGxahGig. Vid. cGxahaig et TcaQxaXiGig. Perperam etiam Kirchner in Indice CIA IV 2 fingit praesens 6 laxali^tiv. oif/.x.ri.zioi. Vid. s. v. xQiaxuxioi. Öiaxévwjm, locus vacuus. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor. p. 82, 1 xa xfjg ytjg óiaxei>eó/.iaxa, SC. Speluncae. SiaxXapoöv = Siaxlt/govv. Dymarum in A.chaia tit. GD 1614, 30. OcaxoXttxtiypcJcov xoutovg (SC. xovg xaxaGxQtoxTjpag) xvxkcoi ndvxag. Lebadeae inscr. ap. Michel 589 (s. Dittenb.2 540), 185. Verbum est architectonicum, perdolare. Cf. xokdnxeiv. KoXanxriQ 1. 132 est dolabra „qua lapides dolantur, priusquam scalpro laevigentur." Fabricius, de archit. p. 71. Yid. xoXanx^Q. = diaxofiiGdfjvui. Rhodi. Del. 44, 83. Vid. MEIN. Stajcovéatspos, ad serviendum aptior. Epicharmi (an Dinolachi) fr. 154 Ahr. &qv£ avr]Q nXr)ytlg a/ieivcov xal diaxovéGxtQog. Staxovtv (?)• dvaxCvrjxov. KQ^jxeg. H. Eadem glossa, scripta diaxivov contra literarum ordinem legitur inter diaxaXc/fiÓGapxsg et öiaxavviaGai. Quid lateat non exputo. Staxóvtaaa. BCH YII 502, n. 2, 4. CIA III 3527. Vid. Thes. s. v. et Cf. r^QMiGGa. Staxovttajxós, iaculandi certamen. Vid. Svaxo'itia. Staxoicó?, discidii (separationis) efficiendi formula, in pap. mag. Y Leid. 11, 13. Cf. Leemans p. 70. otaxóajjiaati; pseudodorice pro êiaxóo^Gig Ocellus ap. Stob. Ecl. ph. I 20, 5 init. Aristaeus ibid. 6, al. Staxptviy? (?). Blass legit siaxqivti Bacchyl. VIII 28 ügxqcov öiaxqlva (sic) cpasi. Dubito, licet vulgatam ferri vix posse concedam. Staxptvomat. LG II 46 de marito et uxore divortium facientibus. Stdxptat? xpaxtóptov, examinatio tabellarum et rationum x&v nQctnxóqcov in Aegypto, quae occumbebat praetori. Wilcken O. G. I p. 609. StaXaxóvaav = SiaXa%ovGav. LG YIII 4. 24. Cf. anoXaxovoa. StaXaXeta. PK (I) LXXVI 69 (saec. VIII): anavxa tg/irjvtv&évxa ftoi dia xrjg AiyvnxLaxfig SiaXaXtLrjg (sic^. Rectius SiaXaXia. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 133, 26 xa xrjg öiaXaXïag, sermo. StaXajjtpavatv xatd ttvos, procedere contra aliquem (in petitione ad praetorem). PO 284, 11 sq. (c. a. 50 p. C.) et 285, 20, decernere PL p. 220, n. 15, col. 2, 1. 33: ntQi de avxmv tiG^iuG^tvmv öittXufSeiv (a. 120 a. C.). Cf. p. 375. 412, et eodem sensu SiaX«fifidvsG&ai p. 296. 3tdX«,|Ju!>t<;, existimatio, aeolice = öiaXrjipig. GD 311, 27 'tmv (ccÜtÖi' SC.) tv xai KaXXiGxai diaXdjitytt. xt xal anoöófu (sic). Similiter tit. Cret. saec. a. C. II Del. 132, 6. — Attice contra (a. v. öiaXdfintiv) splendor. — Cf. Her. III 69 èniXafinxog, IV 13 cpo^óXafinxog, III 127 xaxaXafinxéog. Apud eundem XafKp^vai, Xa/x9tvxtg, etc. Quia tarnen tituli ionici constantei sine nasali exhibent Xd^txai et xaxtXacpdr/, traditio Herodotea dubia videtur admodum. StaXé^stv, seligere. Lexico Schwhi adde Her. VIII 107, 1 xïjg gxqkxifig d. xovg fiovXexai. — In papyro Aeg. PGH 102, 20 öiaXtyóvxcov nxa/ia — ncüöcov dictum videtur de spicilegio. StaXéYstv pro SiuXtytadai tit. Att. saec. a. C. II, CIA II 625 = Michel 965, 9: xal öiaXéyovx[og avxov ksqi xrjg tvvoia]g r\g ï%ovGiv xxi. StaXsYsvtcov = SiaXti&tvxwv. Inscr. Lacon. saec. a. C. II ap. Dittenb. 240, 15. Exempla attica vid. ap. Meisterh.2 150, not. 1297. Ex papyris notavi SisXéyt] v = Siettx&rjv MFP II 9, 3 (a. C. 239). Formae sermonis communis. StaXsÊxstv = cntodvrjaxeiv. Inscr. Delph. GD. 1921: £7Z£l dé KK SlttXljlï] 'Aqlgxu. — diuliinnv cum gen. separationis pro J. unó. Meisterh.2169. otaXe^O-saot arcadice = Tit. Megalopol. ap. Dittenb.2 218,8 : nsQi xmv XomS>v ndvGiv duxke%d'£GGi. StaXijxivSa. Vid. lvSu. OtGcXtfiCVGCGi)*^ = dLciXEccvctGd'cii boeotico GD 4:88, 157 X7] xccg EiGTtQcc^ig teeg smGag Nixagexr] (= xa) xccx rag nókiog — naGug êiaXiavixG&r] xag nolsfiaQictg, i. e. complanare (vereffenen), hinc solvere. In eodem titulo 1. 72: s GX lav ax co (= èxX.) Nixagéxco rag ovniQafiSQiag, «s 's'xi xal Tag rcóhog. Yerbo diaXeaivsiv utitur Photius Bibl. p. 116, 38. Vid. xaxaQxiGtriQ. ciir/Xofij SrjfioGiaGewg. PB 584, 4. (a. 169 p. C.). Parum lucis praebet Thes. s. v. II p. 1222, ubi docemur diaXoyri sermonis esse Alexandrini pro öidXe£ig. Hic potius rationes (berekening vel afrekening) significari videntur. StaXoytajxós, iudicium (rechtziting): l'va — eig diaXoyiGfiov eXQco PO 294, 19 (a. 22 p. C.), ubi vide notam editoris. Cf. FGH 66, 2. 4. Proprie autem significat rationum collationem (afrekening). Aetate imperatoria est terminus technicus, quo significantur praetoris in conventu cognitiones de administratione regionis. Cf. Wilcken O. G. I p. 622, not. 2 et p. 494. 499. 565. ScdXoyos sv \Ykazaialc,. In titulis ephebicis atticis medii saeculi II p. C. CIA III 1128. 1131. 1145. 1160: êx tav GsfiaGxocpoQixÉbv iöó&r] ev nXuzaiuïg tra öiuXóyco óiavofir] roig siprjfioig x.aï xoïg ntiol xrjv iiUfiêXsiav avxcöv rexay/isvoig xtê. StaXóetv pro diaXvsG&ai. Pap. E Leid. 14 (aet. Ptolem.) TjllSLg (V i V TW LtQCÖ ft£Ta|v öldlvofisv (-COflSV pap.). otaXuasövtt. Yid. xqivsvvxi. Stafxaptavstv. Passive Philodem. de rhet. ed. Sudh. p. 8, 22: noXv d' iv xoïg Xoyoig icyuv sGxi xal xo cpaxixov xal xo navxsXag axaxaGxevoi', o xa"/a xivsg nsQiGxuvxsg ovx eGovxai SirjfiaQxrjixévoi. De hoe USU cf. Longin. de Sublim. 32, 8; 33, 1. Plat. Legg. I 639 C. Longe frequentius sic usurpatur verbum simplex ufiaotdviG&uL. 5ta|xsptov (?) G.V. 89 in lecytho nigro vir adolescenti discum iacienti: anodbg xo a1IAMEPION, quod frustra explicatur. Intellegam AI/IAKTPON, quod coniecit Naber Mnemos. 1894, p. 232. CiCttJJ.S!)(3TÓ.Z (vulgo fJ.svGxag)' uXd£cov, iljaXXdxxrjg, i^svGxijg, ccnatscóv. H. Haec efflcio e compluribus Hesychii glossis varie corruptis: diafiioxai, (ïiKfiEi/tr/s, ölafievgxag, quas vide. Ductum est e noto verbo dorico et Pindarico afievsiv = d^ei^siv. SiajAcad-touxov, zó, pretium locationis, PB 475, 1.3 (aet. Rom.). Cf. öiafiiG&ovv in lexicis. Yid. Wilcken O. G. I p. 354. Stafxta'cóXXstv = GvvxéfivsLv. Her. I 132 xaxa (iéqsdi xo l(>r\iov. Cf. Hom. (iiervUeiv, doricum pixvlog, mutilus. Theocr. VIII 86. — Yid. XaXaXQEOVQySlV. Scajj^capijnyacg. Testimoniis adde Arist. 14&. nol. cap. 35 et Magnesiae ad Maeandrum tit. saec. a. C. II ap. Dittenb.2 929, 55. Scavévjs (?)' noXvxQÓviog. KQrjxsg. H. Atavr\g coni. Lobeck. An aievaijg = aévaog, asivwg? 8tavsjojg Atticum est (Meisterh.2 13, 10), óir/vexrjg Doricum et Hellenisticum; pseudodorice decretum Byzantinum saec. I p. C. GD 3059, 26 fal xai óiavsxsï noxi tov öcijiov nqovoiui. 8caTheophylactus Simocatta passim in Historiis usurpat non de tranando, sed de traiciendo navigiis ratibusve aut quocumque modo fluvios, quae verbi vis cum aliunde apparet tam e locis VI 4, 4 rtXrj&rj te Ealovqy&v %vlovQyeïv TiagiGnevafev, omag xov noxafiov — vavxilkófisvog Siavrjlrjxai. YI 7, 1. VIII 2, 4. Stavota. In scto apud Yiereck, sermo Gr. etc. p. 83: XI 43 sq. oitcog tisqI rovxov rfji Si[ci\voLai ngoGsirji, ut de ea re animadverteret. ScavojJiog. Inscr. attica saec. a. C. V in Herme XXIII p. 392 sqq., fossa, qua aqua deducitur (Abzugsgraben), ubi Koehler comparat vitóvofiog, = CIA IV 3, p. 177 opya[<5og] xo r]fiiGv zijg roi)] üv9[iov x]aï diavófiov xov anb . . . 8ia|e£v, perpolire (Poll. I 13). Lebadeae tit. ap. Michel 589, 138. Cf. Fabricius, de archit. p. 69. Vid. ava^slv et èx£sïv (?). 3cazapa8c8óvac, tradere successoribus Magnesiae ad sin. Pagas. tit. saec. a. C. I ap. Dittenb.2 790, 65: <5 iana q a ö iS óv a i róds xö ipr^igjia xovg öêxa xax iviavzov alQovfxivovg GxQctxrjyovg xal xovg vo/xo(pvlaxag xoig fiexa xavxa xaxaGxa&rjGofisvoig uQyovGiv xxê. Cf. 1. 92 SicntuQttöidÓG&co [<5ï xal rof?] tt[qe&r]Gotiêvoig fiexa xavxa GxQaxrjyolg xxê. Siaxaoixa quid sibi velit, obscurum in Halaesae tit. IGSI, II 48. 52. 66: tvoxi xov §otGxov xov in xov Sianavfiaxog Qtovxa. ScaxscvajAS? megarice = 6iansiv5>nev Ar. Acharn. 717, cum allusione ad verbum Sianivsiv. Siaxcxteiv, interlabi. Aristoteles Aü. nolix. 35 § 4 xqóvov öianeaóvxog (= dtsifl-óvros) ^Qa^êog. Staxtajxa? PO 122, 14 (a. 550): gLxov $vita$ov ixxog diam'Gpaxog xayxi\ha ayxdpag diaxoGi'ag. Opponitur Gïxog véog xexo Gx i vev (i êvog xayxiUm. Cf. 1. 24 et 157, 2. 6: Num forte contractum aut corruptum ex öiart-rj&iGfA,a = ajrijibjfia ? 8ca-xtats6stv. Vid. niGxeveiv. 8taxoX£jJióvx(ov cretice = öianokefiovvTcov. Vid. noli^n. 8taxopxaJCt|at" dia xov nógnaxog duveÏQai xr\v H. Gl. dorica. StaxoatéXXeaO-ac pro diaixoGxéMsiv. PO 286, 26: ó luniox aX fi ai Hquxks id rjv. Siaxpijoasiv, -aasafl-at ionice = Sia7iQaxxsiv, -xxsodai. Herodotus. Staxtspdjaac (Hippocr. II p. 57 K.)' avevQvvai, öiaGxrjGai, Sictnxv&i. H. StaxóXcov, vectigal mercium quae portis importantur aut exportantur, ut Athenis, in Aegypto saepe occurrit saec. II et III a. C. Cf. Wilcken O. G. I p. 354—360. OMp(p)iyGt£. Yid. êiQrjGiog et êi a J-cma fisv og. Scappivsiv, perlimare, lima perforare, Aristot. nohx. 36, 8: ini&tjfjia öieQQivrjfiévov. Cf. Schol. Ar. Eq. 1147. otctppod'jxifsiv. applicare. CIA IV 3, p. 149, 26 xad' TjfiéQav xavóva diuQQvdfiLGctvxL, ad lapides scil. laevigandos. Staphor ot 'ElkrivodUui. H. Utrum ludorum Olympicorum arbitri an iudices sociorum Peloponnesiorum signiflcentur incertum est, itaque sitne Eliaca an Spartana appellatio ignoramus. Staaatiyp (?)• Siunai&iv. Auxcovtg. H. SiaaaxvQ[iS87)v] probabiliter coniecit Heinsius. Staaa^staO-ac pro Siaaacpuv PL p. 413 in fragmento aetatis Ptolemaeorum. Staapsvvóvat figurate finire. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 134, 28 snel ó' — ó xrjg avoxcoxrjg oQog — ëiéapeaxo. Quod compositum nusquam alibi legitur et perinepte usurpatum est. Scaastsiv, de magistratibus pecuniam alicui extorquentibus pap. Leid. G 15, 19; H 13, 24; I 20. Cf. lexica. De publicanorum diaösiafioïg in Aegypto vid. Wilcken O. G. I p. 568 sq. Scaaxaxtstv rivos. TH, I 131. SiaaxsXtCeiv. pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 1. 3309 ónGxeliGfjiévov, divaricatum. EM p. 502, 39; cf. Eustath. p. 1038, 10. Scaajxa- — axij^ovu v &VQ(ó(iaxa. 3iaarjxa|ttc" SiaGKsSccGai. TuQavxïvoi. H. Gl. comica? Scaoootaasts lsqyixsl&v. Erythrarum tit. saec. a. C. III ap. Dittenb. 600, 14. 35 et saepe ibidem verbum. Stastmatavac, fere = SiuSofpv xafhoxavai. Dittenberg in not. 11 „Ut superstite sacerdote cuilibet alii civi licebat spem succession is emere (InctyoQi&iv) sic, quamdiu id factum non erat, sacerdotem suum heredem soluto pretio successorem constituere poterat. Haec est Slu6 v 6x a xo 'cmqukxov naqa 2a>cpQOVi, nvsg dé yQacpovoi Oi byytXLav. H. Cf. axsXrjg = aTfQaKXog. StaxeXstv. Schwhseri lexico adde Her. VI 52 extr. VII 153, 3. SiatetsXéxsi = -teAsxïv. Vid. EI pro E in 3 p. S. PftL öiatovaca xuïg ytyvQctig (£vA.a — iv ëxafiiv dg öiax.). Mb P II 4. 11. Sta:ogeta, certamen sagittandi. Sesti decretum a. 125 a. C. Dittenb.2 246, 82: e&rjxsv naiolv ^frAo: — Siaxoi-eCug xctl dictxovxiGfiov. Vid. öictxovTiGfióg et cf. verba diaxo^svcG^ai et öictxovufra&cti. Stato/os = diadoxog. Pap. aet. Byz. (616 p. C.) PL n. 21, in quo saepius iunguntur Sióctoiol et Siaxaxoxoi (possessores). Item p. 243, 10. 244. 249. 250. Sed sine vitio p. 238, 18, 258, 14. 3c«tpt,pixós = e^oXaarmós (ó ano öiarQi^fjg). Philodemus de rhetor. ed. Sudh. p. 21, 26 si yctQ xov ars^vov o Xóyog kotfificcvei xbv ov öiaxgifiixóv, xbv öe xtiylxr\v tov utto xa>v SiöaGxctXsïwv. Cf. ibid. p. 32, 27; 43, 27 sq.; 137, 29 sq.; 365, col. LXXX, 5 sq. Scatpccjiavtsg = -tas. Ree. tit. Creticus. Del. 129, 5. Vid. EN. Stattav, percolare. CIA IV, 2, 834 b, col. I 32 ötutrrjaavri. ScauXaSpójj-os (sic), diauli cursor. Aphrodisiae tit. CIG 2758, ubi alii óiavltjójiófios, a.lii diavXodgófxog legunt. oiaoXog. CIA II 445—447. 455. 966—968. 970. 978. 1005. 3;a?ttYW*P (?) Vi(^. siacpoiyotfioq. 3ta?a8^v dvtiSCoai. Solon ap. Aristot. nol col. IV 57 ex Conti corr. pro diacpQadrjv, coll. Alcmanis Parthenii fr. 16, 56 SiatpaSav et Poll. II 129. 5ca98pstv — diucpoQsïv, StaQitdfctv. Herond. VII 90 rag ixvtag oxag goi fiTj yaXal óiotGovGt. — xyjv óiatpEgovGccv oixictv? quae nostra est, pap. aet. Byzantinae PL p. 243, n. 20, 20. St a

7tb Aotxdvcov, inl nuG-y rifilga xfjg xö>v cpiXixicov GirriGmg. H. Conieci olim diacpiSixiog' — xijg xcóv (piöixicov GixijGscog. Heinsius contra dia tp ayrj pap. Stacpopa = ipijg9ev (1. 'se«>»e», non iWofo.' cum Leemansio) ïw. - ».»* MFP 13, 3. 4 et 6 (medii saec. a. C. III) et PB 530, 2Ï q. (snee t) C. I): ÈX&ê, btcl xivSvvsvu ta cpvza SiaipiovrjGcu. Notio 101tasse nata est ex dissoluta corporis mortui harmonia. Bodem sensu ttt Amorgi saec. III part. alt. ap. Dittónb.' 255, 25: ÖLaq>covi)aii. Güfta fit]ÖEV ItoXlTlMV. o'«.cDfóax£tv. Vid. wcógxeiv. , ZIZ dissolvere. De cadavere Her. III 16, 1: 6 Suxeho. StavpaaO-ai ionice = 6tccXQ¥&e"- Herodotus. „ Scaywpscv. Philodemus de rhet. p. 256, 32 ed. Sudh.. op > l(9?o.,to r&v 6c«V>Qovvrjiü dj£(t£t[öftKTK] i%ov, l am in as transversas per superiorem turibuli partem ductas, interprete Boeckhio. Sisp^vsiaO-ai = Suq^vsvuv. Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 84, 30 sq. Sispóaoxov, ficus non siccata. Inscr. Gortynia ap. Baunackium, Philol. 1896, p. 489. Sisaoi^si[JLBva = SiuGacpovixévri (et -vy). Thessal. GD 1332, 34. 46, 38 sqq. Vid. Sis et Dativus. Stsafrai [aftb tij?] qpv[Aa]xijs, dimittere e carceie. M1P 19. X 8. Cf 20 extr Sisacmo' an^xo. H. Doricum. Cf. aovvrai Aesch. Pers. 8 et fortasse corruptum ccftca6ova. StsaastAd-cCxs = dt£f£A.rUt)9'e. Boeotice tit,. Thesn. BOFT 1898. 561. oiszdylyv. Vid. ixayrjv. Scst^pojv, -ovo? = Suxr\g. Kaib. ep. 1035, 21 (saec. p. C. II) fióayov öiexriQovos. öisoXotstv, resolvere, restituere (pecuniam). PO 268, 15 nipl xijg óievAvrrjuévr/g rpéqvtjg. Cf. e'ijevl vxtïv. 8c^a3-at ionice = tqxuv. Hom. et Her. saepe, raro tragici. 3tf(j)3o£ (?). PB (ubi ?) hqvGlvcov SiGnoxixfov xixgotygot/i/iict/ooi' chgióóaii'. Fortasse <5if(p8cov, duplice imagine signatorum. 8i£(ójjLazo£ f. 1. pro öi^có^axog in pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 590. 8»?>covog ionice = ötéxovog Her. IV 71. 72. IX 82. 8ir\xovüv IV 154. Sivjxóatoi. Homerus, Herodotus et titt. ionici. Cf. xQn]xovxa, tQirjxoaxóe, xQirjxcig, xQuixóoioi. Hoffm. III p. 348. St^vsjMys. Vid. öiüvexijg. oir^zai' Siió^ri xaxa Mayvt]xag (Asianos sc.). Schol. Vict. ad Hom. H 246. Scö'ÓpajXpO^. "Aqicov AiovvaiSuQoq (52 p. C.) Evxuqkov xé%vrjg | n]g. Apud reliquos Dores solus tit. ree. laconicus aet. Antonini Del. 26, 6 obtulit öö pro f: /SovayoQ ^iixx^SSófisvov, ita ut iure ea scribendi ratio addubitetur in locis Aristophanis (Acharn. et Lysistr.), ubi eiusmodi formae tribuuntur Spartanis et Megarensibus, quod idem valet de glossis Hesychianis. Grammatici antiqui proprietatem sermonis cretici universae Doridi tribuisse videntur. — Subinde <5 semel ponitur, velut ipa

>( ; Stmcsxoxot, magistratus apud Mytilenaeos GD 214, 11: m? «ƒ it£ «s dlxuv yQv. Fortasse nihil aliud significat quam duplicem carnium portionem, ut xgéag simplicem. Cf. Amorgi tit. ap. Dittenb.2 645, 3 yXaaactv xnl GaQxag ZQCig. Sfo-cov = SLy.iup.vov Aratus Phaen. 33 öixza tv tvaösï, ut interpretabatur Zenodotus ap. schol. p. 247 ed. Maass, cum alii haberent pro nomine proprio. SiJt'oapxoóvciov. Callipolis in Thracia BCH I p. 410. Vid. tpelko%akaGzovvzog. StXTO?" o Ixzivog {mo AaxeSaifiovLcov. H. Apud Herod. IV 192 dixzveg inter quadrupedes libycos recensentur. Acxtos EiVQiniöov fabula. CIA II 992 II 14. StXa^* i] aQia, zó (pvzóv, Aaxavsg. H. otXvjxoö-ov, zó = duo lecythi, aureus et argenteus, coniuncti. AthenIV 129 b. c. Cf. PL n. 10 (a. 145 a. C.) 1. 10 (vid. p. 194 sq.) de fueritivo xoixov (i'ywv) Giónoovv, e'v é ki/xv&og xal £vGzoai. Scil. erat ktjxvdocpÓQog sive Gzksyyióokrjxv&og (Pollux III § 156). dtXizpov, pondus plumbeum quadratum. IGSI, 2417, 2 et 15. 5t|xtac3(opta, dimissoria. PB 27, 13. GijAvatGi; ïomce = ótfivfcos. Her. v u. 3'ljj.ocpov, zó = za övo iA.sQri, duae tertiae partes. PO. 270, 22 tqUco fiÉyEt MQOVQCÖV okz(ó, o soziv apOVQCtl ÓVO, 6 L fl o l Q O v = 2"/j. otvacC? dorice = divisie. Bacchyl. XII 78 BI. divavzog, ibidem v. 165 ó i v a v z a. otvdxoc, mu tandi sensu, = xivoir\ in lege Elea saec. a. C. VI, IA 113 C, 4 = GD 1156. Vid. Meister II 34. otvao) dorice pro öivew? Pind. P XI 38 è8iva&r\v (cod. B iöivii&rjv). I. V 6 bixvöivazoig. Theocr. XXIV 10 Sivaas iuxta formas vulgares II 30. XV 28, sed Bacchyl. V 2 tnno §ivr\z mv. Idem XVI 18 8lva(s)sv (sic) BL, ibidem SLvr\vio (divïjvzo pap.), impft. a Öïvrjfii. Pro hyperdorismo ü habet O.Schroeder Proll. Pind. II p. 17 sq. Mihi non liquet, quia interdum in talibus variant dialecti. Vid. zi^eïv dorice = tijuav. novaco aeolice = novéco. Cf. etiam Sivdxoi. Sïvva aeolice = d/vij. Choeroboscus An. Ox. 171, 4. 190, 22: ot Aiokilg Sïvvag IsyovGi. 8:v(v)évts$ = Sivovvrig. Sappho I, 11. — Jivvofisvrjg Alcaei fr. 52. 59 = z/ftvoftsVijg? Stvojxa, duo nummi. Vid. tstpavo/na. Scvo?. Vid. ö ik ad Ca. dïvov pro d cïitv o v ex coniectura mea restituit v. Leeuwen Ach. 1137 in editione sua a. 1901. Atvtóv raensis Locrensium. Cf. Bisschoff de F. G. A p. 359 sq. Vid. Aa cp q ia io g. MoysvsM feriae institutae Athenis in honorem Diogenis, cui Aratus a. 229 a. C. persuaserat post Demetrii regis Macedonum obitum, ut praesidia, quibus ipse praeerat, Macedonica Piraeo, Munichia, Salamine, Sunio deduceret. Cuius beneficii memores Athenienses etiam sacerdotem Diogenis crearunt (CIA III 299) et gymnasium epheborum /hoyévsia eius nomine ornaverunt. Koehler ad CIA JI 379. Cf. Dittenb.2 233, 6. 652 extr. A'.oluxéta AiosXEoO-cpóo = /tiog Insta zhog itevdsglov. Tit. Laconicus pervetustus IA 49 a. Scotxecv. Vid. %siQi&iv. ScoÉxiyac?. Magistratus o inl tfj dioixriGti passim commemoratur in CIA, rarius ot inl trj Slolxtigsi. Vid. Kirchneri Indicem p. 72. öiotxiytds, magistratus apud Corcyraeos. GD 3206, 144: rag de avayQacpag xal ava&ÉGiog ngofiovAovg fista dioiKrjta xctl aQ^itêxtovog tav inifisXsiav noiriGaGdai. Comparandus ó int tijg dioi.xi]Gi(og apud Athenienses. Alexandriae sub Ptolemaeis similiter universae rei pecuniariae publicae praeerat Jioixrjrijg (dioecetn. Cic. pro Rab. 10, 28) sive 6 inl rijg diomijaecog. Singulae quoque Aegypti regiones suum dioecetam habuisse videntur Wilckenio O. G. I p. 492 sq. Aetate imperatoria his dioecetis succedunt initgonot inl dioix?jö£ft>s, licet interdum vetus nomen eo tempore recurrat. Vid. eundem p. 498. 5ioixo3ófJt.7;<3is. Inscr. Trozenia saec. a. C. III BCH 1886, 147. StoXoÓ9£tV' SiariWtiv rj SiaGillatvsiv, ot ds xaxoGiókwg (?). H. Idem diolovqxov' dioiziWmv, ot yag Uttixol tb ti'XXsiv oXovipciv' ot ds to ixlsysiv tCóv gnoqtpicov zrjv nóav, itaque — noufaiv, runcare. Vid. ó X o v cp e i v et diacpovWai. 8io|x[3pscv, transmittere aquam, perimbrare. MFP II 6 xal (fiij sc.) öiOfi^QriGr] ra %a>iiata. [StojJLiyvtvy f. 1. Anth. App. Didot. (III) IV 47,21. E cod. Med. lectione dia pt]vir\g elicui Sia /^ijviag Stud. Cr. ad ep. Gr. p. 76]. Atovöasta (/diovvGia) ta iv Tétoi. LW 91 et 92. IC 104. Atovóaia passim commemorantur in CIA. Additur ii fisyaXa II 251. 311, 27. 312. 331, 75. 480. 481. 482. 592. 723 A 2; ti iv Zotst. 300. 341. 383. 402. Add. 438 b. 444. 445. 446. 465. 466,42. 467. 468. 469. 470.471.741; xa inl Ar\vctta) 741; xa TIsiquïxci 164. 589; t« iv IIsiqkisï 741; Ai^mvfjoiv 585; èv'HlovGaig. H. Aco? mensis apud Aetolos, Lesbios, Perrhaebos = IIoGidsüv. Bisschoff de F. G. A. 8toaatapopcaatav tö xoivóv. Vid. ara^vQictoxai. Atèg U5 g' S xa> zhl avsxög fioüg o ceoóg' sGxiv ós soort] MiXrjaCcov. H. Scil. (iorjyïu Didymis. Vid. jSor/yta. Rhodiorum mensis ordine quartus = IIo6iótióv. Item Therae et apud Eleos sedis minus certae. Cf. Bisschoff de F. G. A. Stooxoup^ta (=-gia) Delphis. Tit. phratriacus saec. a. C. V. GD 2561 = Dittenb.2 438, 1. 176. Scoaxoópca festum et certamen Rhodi GD 4271 = Dittenb.2 679, qui not. 4 monet Dioscurorum sacra apud Rhodios testari CIG 2165 et IGI I 30. 5toa>cot>piaatat. Cedrearum in sinu Ceramico tit. saec. a. C. II exeuntis ap. Michel 1305: xo xoivov xo öcoghovqlccgxccv ssvöoxelcov, Stoa;x(s)tXtxta3xat, i. e. cultores Iovis Milichii, sodalitium Nisyri IGI III 104, 15. Cf. MtiXixiog. Scoaaomyptaatal oaqcatiaaxai: Camiri tit. in Mus. Brit. II 353. Cf. Mitth. 1893, 387. Vid. Gcoxr)QictGxctï. 8ïoo = Wo. Boeot. GD 502, 1. 4. 5. 7. Cf. Meister I p. 275. Vid. óvo. AtocpetO-oo = /hoTtsliïovg. CIA II 835, c—1, 29 (320/317 a. C.). Meisterh.2 79, not. 747. StxavajAia 'AXtsta, festum quinquennale Camiri IGI, I 730. Cf. II d v a fi o g. StxXac = SinXm^ia. IGSI, 1054 b. StxXsfl-pia. Corcyr. GD 3198, 21 sq. ScxXst dorice = óinXfj saepe LG, ut TH, 1126 ómXsï cmoxsiocuxb (iio&cofia. Minus certa haec lectio in inscr. locrica GD 1478, 8 ubi alii dmXrji, alii hircXsimv. otxXsta (a) x&g xifiag. LG VI 42. ScxXij. In ostracis Syenae et Elephantinae saec. p. C. II bis ocurrit vjtsq fisQiGfiov SmX&v et saepe brevius vusq óinX&v, ubi vectigal quoddam significatur. Vid. "Wilcken O. G. I p. 179. Cf. FGH 53, 6 dcui(dvrj) ömX(G>v), ubi tamen dubitatur utrum«sic supplendum sit an dinl(cófiaxog). Vid. ibi p. 179. StxXiyaios ionice == dinXdoiog s. SinXovg. Her. IV 68. VI 5. 7. III 103. JcrAóog VI 104. Ainkérj pro öinXót) vitiose libri III 42. Cf. öiq>doiug. ÖixXivO-o?. CIA II 176 9vgi8eg öUhv&oi et ön'Zot ölnliviïoi (Kum.). StxXóai^ = SntXaïg in titulis aeolicis. Cf. 8inlaat og. 8cxXoxap5óa (nos dubbelhartigheid), duplicitas. Aria'jv xav anoaióXcov cap. V. Cf. «.uy/yArnrrog et ömkovg. Vid. Thes. s. v. SlxXoxaplO?, duplicarius. PB 591,2 (a. 577) inning SinXoxagiov. StxXoxspajxos, 6, vini mensura in ostracis Aeg. 1166. 1479. 1483 1485, unde adiectivum 8 mkoxeg a (iiog. Yid. s. v. *o v cpo v. Wilcken. O. G. I p. 759 sq. ocxXcojJia övrav PB 213 (a. 112/3 p. C.): fuctfratris Smliófiaxog 'óvatv kciQuvïdog. Quale vectigal faerit inquirit Wilcken O. G. I p. 360 sq., qui comparat mxxaniov xa(ii]kaiv et avfifioka jtafiijAwv, de quibus agit p. 350 et p. 394 sq. Capitis tributum fuisse indicatvocabulum fiegiöftóg. Scxoov pro ÖLitoda. Yid. 8sxanov g. 8£-xtoov* Kvtiqlo, fiézgov o'l Sh xb H. Significare proprie videtur quantum frurnenti bina ventilabra capiunt. Scxtóy^ov" SinXcooov. H. Gl. dorica. StxTOy/Jv xatoxipov. PB 717, 12. _ ^ fjic, suffixum. Tct lig 8ig ènigg^axa fyovza ngo xov Ó xtjv av tfvUa^v 8ict xov l ygacpsxai xal Acógia Efinv, oiov j^afiavSig, aygav8ig, ÖXvfimdvdig. Choeroboscas codL Barocc. 58. f. 106. BA p. 1303. Idem ibid. BA p. 1310: xd eig öig vnsg iqsïg GvXlapdg cpvou (tanga naguXr)yófieva xal o^vvexat xal Sicc xov l ygdcpsxai, oïov Xu9gri8ig, v,X(onr\8lg, ai(pv7]8ig, avxrjóïg, axoiir]8ig, [dfiOL^aSig dele], &H. 336, 6 xay vijjovg StoxopóXrise véov. 8ia{JH)po^iXs|axootoatós (sic). PK CXXX (saec. p. C. I aut II), 114 sq. StaxeptoSos Xiypol CIA III 129. Cf. xgionegioSog et in lexicis negio8óvixog. oóatayjjia, quaestio, res dubitata. Philodemus de rhet. ed. Sudb. p. 111, 36. Cf. diGxaypóg. 8tatd£scv si'? zt = nsQÏ xivog Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor, p. 215, 5: èycb de ovx èSÏGxaGa eig xovxo. ScGtpoxog (•)• PB 590, 9 ayysidiov [öIgzqok\ov ibid. ]. 11 y_akxovv [S]iazQ07t0v anovöeioi'. Fortasse significat, quod fundum habet in medio, ita ut quolibet modo poni possit in mensa. An öi-azQocpog, ut passim in papyris confunduntur tenues et aspiratae? Sin minus, requireretur öixyonog. StttdjJ-SVOV (= öi^r^ievov)' aQvovfievov {anoQOVfievov?)' KQrjxeg H. Vid. TT — Z. St^aXso) (lap. öeicp.) 'Eynavog. Andri inscr. Kaib. ep. 1028, 10 = d£viog, xqicpaGiog. yQafifiaxodiöaGxakog naga Kvnqioig. H. Vid. akivGig. 6t(p0"épvj. Her. V 58. ot "Icoveg zag ftvfikovg öicp&ÉQug xakéovGi. i'iphthougi. Fick ad GD 1425, 8. Die Nordgriechen scheinen die Diphthonge a, av, yi, rjv, a>t, av frühe eingebüsst zu haben." Dat. s. apud eos terminatur in al et öï, coniunctivus in ëi, augmentoque carent verba ab av, ëv, si incipientia. De diphthongorum ai, u, ol, vi correptione ante vocalem in ionica dialecto vid. Hoffm. III p. 525 sqq., in aeolica II 450 sqq. De attica satisfaciet Meisterh.2. Stcppaxov = dïviov (vid. Z.). Aeschylus Agam. 1469 dicpvioiGi (Hermann pro dicpveiGi) TavxakLSaiGi. Cf. Dindorf. in Thes. II p. 1578. — Hes. Siyviov wxxóg' xa övo fj-éQtj, xö ötflolqo>'. Vid. xqlcpvo v. öty{kpa, i. e. óelxxeiya, luna dicitur in pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 1. 2273. St^Ojxiyvia CIA IV 1, 3 p. 133, 60; tit. Coiis ap. de Pratt, Legge Gr. sacre, p. 29, n. 8, 4. — Si/ójAvyvis. Bacchyl. VIII 29 BI. vvxxóg dixofirjvidog. Vid. lexica. — CIA I, 1. otyoazaaia.. Locis adde Bacchyl. X 67 BI. St-y^copov, vini mensura in Aegypto PB 531 II 5 et 8 saec. p. C. II. PGH 220, eiusdem aetatis. Ab Hebraico voc. chor. Epiphanius de mens. (Hultsch p. 260, 10) cllrjTtzai xoLwv 6 nópog (sic) êx Tijg 'E^Qaïy.fjs Si«lêktou, o xalshai %ój>. Vid. Wilcken O. G. I p. 763 sq. Cf. xql%(oqov. aeolice = ón/jcö. Alcaei fr. 39, 2 navxa óh ótyaio' vnu xav^axog. Vid. MI. SuopsXta CIA I 188. 189a. 189b. 8c(0dvalct xig H&r\vr\Giv èv óntOQQi]xca xsXovfievr) vtio xa>v yvvaixwv èv xoïg &e(Sfxocpogloig. xo avxo ano ö lv>y (ia baxsyov cxkij&tj. H. Cf. Lobeck, Aglaoph. p. 680. Sköxscv, urgere opus. FGH 111, 20. 112, 2. 16. AtcoXsofrspco). Vid. A tohixix «. SuovsiaO-eu, divendere = simplex. PL p. 245, n. 21, 38 (a. 616). Suöjci = att. Slcó&xcil. Pind. I. VIII 35. Suo^tOTCGit' "Aqi\og. Bacchyl. VIII 44 BI. SccopY^jxévcog, iracunde. Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 200, 14. Sicopó^tov, diminut. voc. ói&qv% PK CXXXI reet., 633 (a 78/9): avaijwi'TEg — rö cmo (Sogéov xov Xaxxov öicoQvy'. SÜotGV. Athen.XI 782 A: 2ifi cpiXadéXtpco x&v &s&v olxsïov slvai xov ava&tjfiaxog xó xoivdv xal adiaLQcxov. Cf. Eustath. ad II. P 744. Vid. quae nuper annotavit M.W. de Visser, de Graecorum diis non referentibus speciem humanam, p. 89 sq. — Ductum nomen a subst. öoxóg, trabs. Cf. o%uvov etc. SÓXïJJJia = óóypia. Arg. GD 3777 xrcra tö öóxrjfia cov GvvsSqlov. Cf. Ssdóxi]xai. Soxcfxa xpi&a, ubi attice öóxi^iog dicitur. TH, I 103. 8oxifji.acvovt[a]f óoxi/iafrvGi. H. Deleta vocali restitui formam doricam. Cf. OVOfiaivSLV = OVOfACtfcsiV. 8oxt[ji.a|óvu = doxificcGovGiv. TH, I 70. Cf. Ahrens II 213. Soxtixaaö-évtotg. Messenii. Del. 45, 1. Vid. Dativus. Soxcjxaatav staaYSCV «vt. CIA IV 2, 407 h. 6. 451 f 17; additur xrjg dcogeag 407 d 9. 451 b 4. 513 i 12. 5131.; xijg noXixsiag sig xo 8ikugxi]qiov 296 i. 300 b. Soxijxaar^g, adaerator. Pap. Leid. Q. 12 (a. 260/59 a. C.). Soy.tjjiaaxtxèv, sc. xsXog adaeratori pro adaerandi negotio solvi debere suspicatur Wilcken O. G. I p. 361 sq. 80XC[J.SC0£. PB 717, 8 %qvGiov öoxl^isiov Gxa&fioi MXs£av8(>iva) jivaiaïa . Cf. subst. óoxifisïov ap. Plat. Tim. 65. — IG Sept. I 303, 38: syóóxco ös )) c'-Q'/J] xal st, ov av nagaXufir) %qvGiov aGi)(iov xal iniGr^iov xaxaGxsvaGai. xa> dsat cpiaXt]v ^QvGrjv, xaxaXmofisvrj öo xi ft, s ïo v, i. e. specimen, ex quo quale aurum fuisset experimento cognosci posset (Bechtel.). Ibid. 588, 96 %vfiaxa uQyvQü /ITII öoxifisïa mm, CIA II 684, 5. 701 II 30. Meisterh.2 p. 40. 3oxi[juo}u (coni.) = Soxi/xd^a Balbilla. Kaib. ep. 991. 7. Idem pro Soxifioifti Sapphoni reddidit Ahrens in fr. 69, 1. Hes. öoxifnofiiöoxiö xal oïoficu. 8oxc;. Vid. s. v. xofiijxai. 5oxotfoyxv? voc. architectonicum in tit. Delph. a 279 a. C. ap. Michel 594, 57 xctg doxodrixag iynsxQÏ]6ai xctl naXiv xa&OQfjLfiGai. Tl'abium receptacula. 8oXixa8pó[ios dorice et aeolice = doxixosgófiog. Saepius CIG 2758. 1306. LF 194 C. (Spart.). IGI, II 388 (Mytilenae). üo^iyaoysvi xvxva. Bacchyl. XV 6 BI. üo"kïfoyipQia clcóösaiv 5) 7trEiÉa([5] rettulit Hemsterhuis, de cuius tarnen gl. emendatione (Alberti) iure dubitat Dind. Thes. II p. 1529. Hoe certum videtur, illic KQijxsg delendum esse.] Sovaxróv vocabatur locus calami ferax in agro Thespiensi. Paus. IX 31, 7. Sovscv. Locis adde Bacchyl. I 179. V 67. 3ó|a (pro otyig) iwnviov. Philostratus, Apoll. Tyan. I 23 init. — ano tijg Só^rjg nsGsïv = tzuqu r. <5. Her. VII 203 extr. Cf. Hom. II. X 324, Od. XI 344. Vix recte Schwh. in lexico interpretatur opinione s. spe excidere = S. zxntGiïv. 8o|ajuatav %biq&v. Erinna A. P. VI 332. Cf. ^tvanuxag Pind. O. XI 35, Zeivctnarag Eur. Med. 1392. BA 109; tyEvSaitatrig (Or. Syb.), fisigaxis^andxijg Hegesander ap. Athen. II p. 162 A. at ionice = dosafca&cti, existimari. Her. VII 135. VIII 124. IX 48. 3opa" SÉQjia. KgfixEg öe xal rrjv óokov. EM 284, 12. Fieri sane potest ut eo sensu Cretenses dixerint öóqu (sic) pro dópv, i. e. IvXov, hoe vero pro Joxós. Sin minus, grammaticus AOPA confudit aut cum öóqv aut cum öóxa. 3opa(tcov) xovïylfcttxojv) fisQiGfióg. Capitis tributum (Thebis) in Aegypto aetate Hadriani O. G. 579. 1247. 1248. Vid. Wilcken, I p. 228 sq. Sopsós, corii detractor. Herondas VIII fr. 5, 33 xov öoqic/. SopxaSss Herond. III 63 et öopxaXtSe? (cf. aXsxxoQÏósg III 10 et nvqyïSu VI 15) III 19 = uGxQÜyaXoi. Cf. Lucian. Amat. 16: aGxQayuXoi aifivxrig Soqxov. Hes. Soq%sXoi' aGxyayaXoi. dopxadsog — óogxadsiog. Meisterh.2 33, 3. Sópxava* Kpijng. H. A v. óégxeGd-ui, intentis oculis. Aopxco. EG. p. 895, 52. Mvyf.tij ÜXxfictv ós, cpaaC, Aoqxcov ctvtrjv xaXeï. Correxit Headlam pro öoqxóv in Cl. Rev. 1900, p. 6 collato Jiyidwv in eiusdem fr. 23, 58 Bgk.4 et comparatis xiva>, tpvoü, MsXX ca, Mvrjficó, 'Tfivat, Acogcó, Ae£ có, etc. Sopoöv, quasi pelle tegere gypso in titulo de muris reficiendis CIA II 167, 68 S o q a> g e i m\Xi'ol rj%vqcofjiêva)i. Cf. tit. de Philonis sceuotheca Dittenb.2 537, 58 óoqugag xiqaficóoei Koqiv&Lwl xsqcifiai &QjiÓTiovTi ngog &XXr\Xov. Similiter anglice dicitur to have a coat ol' new paint on the house. öopzici. Inscr. Decelica EA 1888, 1. 1. 61 ngóne^ma rijg êogniag. Cf. Her. II 48 tijg ogziig zfj Sogncr], Philyllius ap. Ath. IV 171 d. Poll. VI 102. Hes. SoQnLa^Eiv Ssmveïv. — Vid. fisïov. 6opxo^ópos inscr. metr. Pari. Kaib. ep. 828 a. Sópo. Apud Iones vocalis variat cum diphthongo ov in casibus obliquis. Vid. Hoffm. III 408. Herodotus semel tantum I 79 ö OVQCCTCt, ceteris locis (Sópar. Kaib. ep. 446,- 6. A Sovt-, dux. WikijO. — SovXeia. Phoc. GD 1555, 12. 16. SooXtjé^ ionice = öovXsia, SoóXvyioz — óovXsiog s. öovXixóg. Herodotus, Sovkiog id. VII 8, 3 (ut. Hom. et trag.), 8ooXoaóv>? saepe ap. Herodotum, ut ap. epicos et tragicos. = öovhritj. Delph. GD 2092, 11. Cf. xXagrósiv. 3oo\xo£ vocabulum Phrygium = Gvvodog, avyxXrjzog, GvufiimGig in Maeoniae tit. a. 173 p. C. Cf. Kretschmer, Mitth. XXV p. 446. Soóxiyasv* artéduvsv, scil. in bello. Kvnqiwv BA 1092. Ut in Homerico ösöovnózog OidmóSao. 3or3prjOQ (= SovQiog) l'nnog in tabula Iliaca III ex Leschae Iliade IGSI, 1284, pag. 332. Soopctoxiys, hasta ca e sus. Panticapaei epigr. saec. p. C. I IRB, II, 291, 8: xsifiai öovQiTvnrig iv jröcm Bogtcoqiöl. 00'/j.y,óg, usu receptus? PL p. 379, 26 itgog zoïg öo%ixoïg fiarpotg z&v &rjGavQwv. Cf. PB 743, 3. 744, 2, 807, 13, al. dpafnaz-yfetv, manipulos vehere. PB 698, 14. 24 Evrv^g xaï o yégSig iSgayfiatrjyov. Cf. in eodem papyro a^v Q r)y siv et 8paY|J.«- lYfila. PD 303, 12 (aet. Byz.). Vid. in Thesauro dpayfiaroAóyos, qui m. colligit, Sgay^Tocpógog, qui portat et v. ögay^evscv, m. colligere. SpatFeóg, d = È6x Vvetag AloUïg. H. Cf. Athen. XIV 600 et similem usum verborum gé&v, fy8uv, face re. Spdata? dorice = ep. 8 g v gx n, g = Sovkog. Pind. P. IV 287. ix ree e Christ, praeeunte Heckero, intellegit Sga7iixVg. Quod opponitur sensu Homerico accipiendum de ministro libero. fifjf/fJLLQfJL (?). Vid» TC Q Ci O O yCC ï T Ci. 8p«X!«?• De tribut0 sic dict0 in °StraC° Theban° 408 Vid' Wllcken O. G. I p. 181. - Cf. supra 8 Spéxcov aeolice = i^xav. Compend. III § 53. Sed. vid. Hoffm II 321 SpéxaVGV. Vid. Süyxkov, laxéxr,, xctgcpo /laxga, «fwUaxa afi Ll\vnct. 8o=XelV. CIA III 779 £X ptfkav fvXrjg Wri6Tog ap. Herod. — in SqriGxrig ap. Archilochum 72, 1. Vid. Hoffm. III 350. — Cf. xqïj et TtQti. Spiyv pro Sq&v iure Ahrens postulat in epistula Laconica Heil. I 1 23. Teste Aristotele Poet. c. 3 tragoediae inventionem Peloponnesii sibi vindicabant etiam hoe scilicet argumento quod ró noieïv avzol fiev Sq&v, H&rjvuioi Sè n q dx x e tv TtQoGriyÓQSvov. öpyxéziqs ionice = dganéxrig. Herond. III 13. Vid. Ó^. Spiyatoaóviy = Siaxovla (Hom.). Afimlg SQTjaroavvr/ai xexaGuévv CIA II 1310 = Kaib. ep. 121, 1. Spce? = êgla. Tit. doricus Acrarum Sic. IGSI, 217, 43 iv dpi[ö]i KuXXaQIXOLg. 8ptxxa?. Yid. xqixxog. optXaxs^" ^ösllcci. 'HXeïoi. H. Vid. S e fiekéa g. 8p:g* dvyafiig. H. Num forte a gt? (= flg), gl. laconica? opetóv laconice = SevSqcov. Cf. Sgiog, ÖQvg, Sqvïviov. Yid. r q t <3 /l«|. 8pocÓV" xaXóv (?). Rq^xeg. H. 8poÓV* IgivqÓv. Myyeioi. H. 8po{x«Yét>jv, cursui praeesse. Inscr. Mytilen. GD 295 ÓQOfiays- xrjOttig, ibid. 230 SQOfiayerijGavxa. Spojxéav^ cretice = SQo/iéag. LG I 53. ^QOfiijg a Cretensibus dicebantur ephebi gymnastarum tabulis inscripti, anóógofioi vero, qui quamvis iam puberes nondum sui iuris erant necdum recepti inter gymnastas. Cf. Schoemann-Lipsius A. Gr.4 p. 313. 316. Saepe occurrunt in legibus Gortyniis. Apo(j.ijc(o tit. Cret. Del. 119, 4 = Aqo(iuov. Vid. Hl = EI. Mensis erat Priansi = 'ExaxopfSaiav. Bisschoff de F. G. A. opojAOg* rj OQyriGxQct xov AiovvGiaxov Qeuxyov itagcc TaQavxivoig. H. Vid. noXvavSqeiov. — De Cretensium ÖQÓfioig vid. Schoemann-Lipsius A. G.4 p. 313. —/Igófioi in gymnasiis atticis. CIA II 466—471. Cf. 394 öqo[iov ev onXoig noiEÏGftca tov ano tov noXvavSQiiov, ibid. 471, 22 ÖQÓfiov fiaxQov ÓQcifieïv ngog xovg iv Zalafiïvi 470, 16. — In pap. Aeg. PO 284 (c. a. 50 p. C.) verba xcbv ccn '0£vQvy%G>v TtóXemg ysQÖïmv kavQag Sqó^ov &oi]Qiöog editores vertunt „living in the quarter of the square of Thoëris" Wilcken O. G. I p. 773, coll. Strab. XVII p. 805, animadvertit Sqó/iov significare in Aegypto aream lapidibus stratam, Sphingibus plerumque ornatam ante primum pylonum par templi alicuius, afferens PB 86, 16. 290, 14, al. Cf. Peyron PT, pag. 90. Nescio an SorioiSog illic male lectum aut corruüte scrintiim sit pro 'OoIqiöos. — AQÓficoi non intellego in papyro PB 644. Vid. S. V. G v v & éx at g. < Spóao; = xexvov. Callimachus in fr. pap. Hecales col. II, 4: «Ha I Ilaklag | rijt ft ev eGa Sri vaGG[e]v cccprj (q. v.) SQ[ó]aiGT0t0. Cf. Aesch. Agam. 141. — Sqógovs' kxqslovg (?). Kvtiqioi. H. In corrupta explicatione fortasse f e r a r u m (x&v ayyïcov) c a t u 1 i commemorabantur. 15 opoïvtóv, -ftjvos. Inscr. Att. CIA I, suppl. 274. Cf. Sqiév. »«-* 2 ■*i! ^ *%£i r£W« I 1 v Pt- ibidem xuxi6r\«iÓLTuv (-ahav ?) &*<* jcki öa/iio^yoixa^. Pro SL-Ti ïïTS££E ^ I ® , ' / „, ipeitur CIG I 472. Schulze contra Qu. Hom. i, £7t£&VKBV &CIVOVT 01 legltUr Q274 not. 6 fortasse rectius legit Vid ad GD3| • Pprmirae formae duales sunt arcadicae GD 1242 KleavöQs, , ™ et elea IA 86 jw(ixo, MBVCxaqtóag, }iii£Lveccg tpiXs evvaos % Q ^ . * , _ I r% 'X nhi Pïibrer auidem legi ïussit foraxo/tc»), sea ci. r3Brh:r^=Eï~= ruptae saepe traditloni non aatta drfMens, eg>t E. Hasse „De Dualis im Attischen" 1893. ~,r)XTII95 nodoivM Rarissime occurrit apud Pindarum, scil. x^qolv O XIII 95, «o ff IxTet S««« « 'n»rt., aed probabili, Trlchnu corr.ct.one I. VIII 47. , , , m ~ phiMog-,896'498-ct EM 400 s. v. ?vyoj. Plat. Cratyl. 418 . 3^'pTi övJM- Pind. I. UI 80 Iv toOpritov «¥'• 0f- $v^ós = I M*. £^ = W ti Cf. CIG 0Tl37%9 cum Boeckhii nota. Adde hanc multis formulis, in quibus l slvcH abundat. ^„etwn Amphictyonum CIG 1688, 5 iS§ 86vaat? donce = Swapg. Decretum Am . y y 238_ I MV«<»»v = *«i Svvct^v. Legitur Sw^g ap. Pindarum i Y 117. IX 30, Bachyl. IX 45 BI. et in tragicorum chons. ^ 8r»v«otoövtec = SMMtetovieg. Inscr. Aegypti. Rev. Arch. 1886, 7 . tovX Leico Schwhi adde Her. IV 166. YII168, 2 5óvojj.at = SivapM PO 130, 16. PL p. 302. Cf. Schweizer Cr. d. Perg. Inschr. p. 177, qui laudat Phrynich. p. 359 et W.Schmid, Atticismus IV 597. Sóo. Formae dialecticae. Lacones Svs IA 69,7. Cf. G. Meyer. gr. Gr § 398 et Brugmann V. G. II § 293, sed Svo Heracleenses Itall in Tfl passim. Gen. Svsïv Lacon. tit. Le Bas 269 (Atticum 329—229 a. C. Vid. Meisterh.2 p. 124). Dat. cretice Svoïg LG VII 46 (cf. Svoïai apud Herondam), S v al Rhod. Del. 180,8. Astypal. GD 3482,3 al. (forma Hellenistica. Cf. Schweizer Gr. d. Perg. Inschr. p. 163 et Meisterh. 1.1.), gen. Sv&v TH 1139. II 21 et alibi. - Indeclinabile ap. Messenios Svo fiv&v Del. 47, 19. Corcyrae GD 3206 Mo SctQXiu&v. Cf. Schweizer et Meisterhans 11. cc., Boisacq p. 175. Adde Aetol. GD 3413, 32, ubi Svo est dativus, Phoc. GD 1555, 7 (acc. neutr.); Thessal. övag GD 345,21 (acc. fem.), Svo Boeot. GD 413, 14. 712, 19, sed diov 502,1.4.5.8; 802,7. övoïv Delph. saec. a. C. V GD 2561 A 23. Elei Svo GD 1159, 10. 1168, 6, sed Svoiotg (cf. Motg, et Smolg), de quo vid. s. v. Dualis. De Séxa Svo etc. vid. s. v. SêKa. Duplicatio anorganica consonantium in nominibus propriis boêoticis diminutivis, ut BCozzog, Ssvoxkió, Xrpdowcó, GdUng. Vid Meister I p. 262. S^aayscv = Svaayri elvcu. Tauromenii tit. IGSI, 432. Cf. Svsuvric Poll I 33, al. [Sóaayjxa (?). Pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess. 2644: cdybg Gzeècg rijg noLY.il,]? KCÏ alfia xal Svoay/ux. Corrige, sodes, fivaayfia, quod in ipso papyro esse suspicor.] SóaPpaxto?. Vid. (Squksiv. SrjaSwpO-coota. Kaib. ep. 877 b (Praef.) in oratione pedestri Philipni J. cigaiiiciii öcttJU. p. Kj. IJ. Sóasa* tov tu zet tcsqi.%. Kvjiqiol H. Vid. s. v. Ssïv. Sooijvios. Vid. av r)v io g. SoaO-aXta = SvgzvxIcc. Sophronis fr. 75. Srjacx,óv, zó — SvOfiaC. PK. XCVIII reet., 51 (saec. p. C. I vel II) Svgikov flv ctiyiKEQa] fxoiQCüV y.e oïxm K'jóvov. oóajajjxov (?)■ acpqova. Sv6oloivlgzov. H. Gl. corruptam in Svg^ov, macedonice = Svocp^ov, satis probabiliter mutavit Kuster. Iniuria a öcnmiauo et wecKieinio refertur ad Aesch. Eum. 825 (^St) — KzÏGrjZE SvGxVkov X&ÓVC,, Ubi ipsum S<,G%r]lov suspectum est. Scholiasta explicans Sva&EQanevzov fortasse legit SvaxtjS fj. 86aXo?os. Locis adde Bacchyl. XII 46 BI. StaXoyov — xüQa. 8i)0(j.axiyto| = SvG/iaXog. Bacchyl. fr. 37 A 2 BI. 8')_,o:,£si'• övG%£Qttïvsi, imovosi. Aaxuveg. H. Cf. Aesch. Ag 1317 rEur I Rhes. 805. ' J SoaxaixaXa Kvfiaxa. Bacchyl. V 26. AvGnéficpeXa s. SvanÉfintlu coni. Nairn. Soaxctö-scv = tinufotv (Eustath.). PO I 44 (aet. Domitiani). 8óatavo? dorice = dvGtrivog. Pindarus, Bacchylides ("V 63. X 102 BI.) et in melicis tragici. 3t)ctt)^scv c. acc., infeliciter aliquid nancisci. Theophyl. Sim. Hist. VIII 3,6: rr]v \ifivr\v avuixétoanov bvüxvyrfiuvttq^ i. e. cum damno suo adversam nacti. Soa^póva dorice = dvGcpQoGvvvi. Pind. O. II 53 övGcpQovav (codd. Svgv l%Llr\&£xui et SicpQÓvrj' atpQoGvvr] BA 472. OOa^tStÓtepOV (?)' XdKOTQOrtcÓTlQOV. TctQMVTÏVOi. H. Schmidt ÖvG^LflOTSQOV proposuit, Kaibel duplici correctione S vGxiióteQ ov xaxoTQorpcózsQov. SoróSeJca passim Iones et Dores = Att. Sd>ösxa. Apud Cretenses LG XII 38. 39 incertum utrum Fonteinianae Acó, vulgo receptae. Cf. vs. 211. Nee quidquam proficitur nominibus Acoöavr], Atónov, comparatis a Meistero. ScufA^jxata pro So/irj/iara. Cnidi tit. ree. metr. ap. Newtonum, Hali- carn. etc. 54 (Kum.). orojxós, doricum = fwfiój. EM 316, 56. Cf. Ahrens II p. 95. ö(ópa| (= &oóQrj^y Gnlrjv ino Maxeöóvcov. H. Vid. A. 8(opstd attice = tfcopsa. Vid. Meisterh.2 31, 11; 34, 13. Vulgaris forma ap. Dittenb.2 57. 25, qui comparat ngvravéa, ófirj^éa, similia ap. Meisterh.2 31 — 33. — Tributi genus in Aegypto. FGH 314, ubi XVI drachmae solvuntur tinÈQ... ömQe&g (saec. p. C. II). ocopscv semel pro óageïGd-ai scripsit Pind. O. VI 78 ad exemplum popularis sui Hesiodi Opp. 81, quamvis salvo metro scribere potuisset iScoQriGavzo demv, neque huc pertinere videntur alii loei, ubi activa posuit pro mediis. öiópyzai, donatores. Inscr. aeolica Nesi GD 304 b, 64. Cf. êcogfjiriQ. 5copcap/^v, fungi summo in Doride magistratu, GD 2039: daQi xai dcoGidlxtoi, xal. r, E „si c'est un homme solvable et passible de la peine (iusticiable)". vertit Letronne. Cf. pag. 202. Soatco = ömGco. Cret. CIG 2554, 190. Cf. ipevGico. Soncva (= dcozïvrj ap. Hom. et Her.) = öcoqsta. Inscr. in Calauria reperta saeculi a. C. III Mitth. 1895 p. 287, n. 2 1. 10. ap Dittenb.2 578, 9: ro %coqiov èxdcoGovvzi dcozivag— xaza GvvyQa &óxifiog inscr. Naucratidis II pl. 20, n° 781, oqxij, oqxu£slv, voGGÓg, al. Hoffm. 1.1. p. 475 sqq. E compendium voc. èmyovfjg in pap. O Leid., 10. E ante consonantem pro sx. Loer. Oz. GD 1478, 8: i Uavaxxa, sed 1. 15 sy Navnaxxa, 1479, 1. 2 sxag XaXsïfiog, 1. 2 s ftaXaGGag, 1. 4 s hfiévog. Similiter inscr. Messeniaca EA n. 3493 s QialsCa?. E = £v ante consonantera. Kaib. ep. 744, 2 (saec. a. C. V): TtQÓGtf Hq' è Muvxivéai, KqivLog vtbg svaisv. Yid. N neglectum (initio huius litterae). EF = -ET'. Yid. Cretica <ü|usfvGaG&ai, iJ-SQys6lag,,Efd'sxog. «Fe = e. TH I 3. 96. 183 etc. Saepe etiam LG et Mus. Ital. II: Fai, Fóv, Fmv, Fa. Cf. Hes. yso, y<3, yoC. — èƒ' av z w pro savxeo Fick reddidit Alcaeo fr. 78. — Yid. e/i avxa. In inscr. pamphylica FHE = Fê, ut FHeiuöctfjiog habet vetusta inscr. Tanagrae ap. Meisterum n. 11. èa SaXajuvt. = èav 2. Vid. ipsum initium litt. N. sa (ex aa) terminatio neutr. plur. Ion. subst. in ag: yéqsa, xsqsa, xsQsa. Hoffm. III 246, qui similiter formas Svvèaxai, iaxèaxui, èSvvéaxo, rjniGx s ar o, l Gxsaxo ex Svva-axai, etc. natas esse observat. sa (sïa) — si'rj et G v v ia v = Gvvsïsv Elei. GD 1192, 2 x' sa, 1. 4 avvéav x «A.(A)<üots (saec. a. C. YI). Sed in recentioribus titulis 1154, 1156 constanter sïrj, in 1151 xaxiaxair], in 1153 avlairj. Vid. A longum et A breve. — Apud Iones ka, sag, 'saxs— r/, rjG&a, rjGxs. sa, suv ap. Herodotum = sïa, sïtov. (Fe«Faöiyxó'ca = ösöoyfiéva. Loer. Oz. GD 1478, 39. Yid. adi£ig. èav pro av, part. conditionali, mature legitur in papyris. Aeg. Yid. v. c. PO II p. 70, 1. 13 et 14 (saec. I p. C.). Diligentissime rem persequitur Moulton Cl. Rev. 1901, p. 32. èav coniunctio (?) abundat post si in formula testamentaria: xal si' xi allo iav ê'Xa PO 105, 5. 10 (a. 117/137 p. C.). èav. In formis Herodoteis iaGo/isv YI 55, ia Gag I 90, syrjQaGav II 146, yr] QuGaGav, licet poetarum loei obstare videantur, a breve esse cum Fickio statuit Hoffm. III p. 300 sqq., suspicanti duas olim extitisse utriusque verbi aoristos süaai (ion. sfiGai) et èaGai, yr]QaGai (= yrjQfjGai) et yrjQaGai. èfFdvaaas = rivaGGs. Alcaei fr. 64. savu = sS>Gi ex Elmsleyi correctione pro swvxi in Laconis oratione Ar. Lysistr. 1005. V. 1. pro rjSQ0q)0Ïx0g), syxsLfisvov xov slag, otisq sGxl naoa JSaXaiuvioig al.fict. Cf. Hes. gloss. sïaQ, sag, siaQonóxr\g, laQOrtóxr]g. iagTtdla/tig (— avdgocpóvog). Utuntur Nicander Al. 314, Oppianus Hal. II 618, Callimachus fr. 247, Ern., Euphorio. Vid. Thes. III p. 9 sq. Cf. Hoffm. I. 112. Vid. J=iaQ. sapsuSs? (boat, verna tempestas. Theophyl. Simoc. Hist. ed. de Boor p. 89, 13, qui probabiliter coniecit av qat,. sapov lowfiQci rj nqóy^ovv. H. Exstat HEAPA (saga) in vetustissimo tit. Theraeo IGI, III 450 a, 1. Cf. tarnen Blass ad GD 4736. èacsa = ovgu sec. Ahrens II p. 325 forma italo-dorica Pseudopythagoraeorum pro i'ctoaa. Legitur tarnen etiam in inscr. Messeniaca saec. a. C. III GD 4642, 8 sksvdéQug èaaag vó[ucoi nóXsog. Melior forma ëaaau extat v. c. in incerti poetae (Alcmanis?) fragm. in ; PO, I p. 13. Cf. tarra, TtQÓcpQaGGa, J-snaGu. Vid. slvcti. laafrev lyaot]Gav. H. Infra èv°S = èyymviog. TH, II 107. syScbtTOXo?, syxaïSexa (= sxS. êxk.). Meisterh.2 85, 66. eySajxetTO) = arcod^fmTaj. Delph. GD 1801, 5. Vid. dnorqéit iv. syöavei'fecv, -&aQai, -ardg. Saepe inscriptiones pro èxë. è?8tda£avé%£iv. èyecpsiv. Adde Schwhi lexico Her. VII 148, 1. Vid. èysQQrjv. sysip^fju. Ibyci fr. 7 Bgk:! lytlqr\Giv. Vid. Ml. èysvvat(o) = èyelvaro, 's'rexsv. Alcaei fr. 13 B, 2. Cf. 5, 3. syévovfro = -zo. Thessal. 16, 12. Hoffm. Vid. N®. sysvto = èyévexo. Hes. Theog. 199; Pindar. P. III 87. VI 28. Theocr. I 88 et saepe; Isyllus Epidaurius GD 3342, 9; Sapphoni fr. 16 iubente metro redditum pro iyévsro. Cf. Alcmanis fr. s. v. Idrmq. syéppijv aeolice = lyeCgeiv. Compend. II § 10. EG 157, 48. èfepaifióul (xovqoi) pugnam excitantes, cientes. CIA III 82 = Anth. app. Par. (III) I 146, 4. Cf. iy^efia^ag &rj6svg Soph. O. C. 1054. èyJ^XiyO-Éüwi = èbdrftmoiv, l&Qx&mGiv TH, I 152. Cf. tlluv, k'XXnv (eïdXsiv. Hes. y(= J-)rjXsG&ai, y r]X ov [i é v co g, PrjXrjfj,a = J:riXrifia. syxaikScóv = êyxanSav. Epidaur. GD 3339, 67. Cf. 25. 29. 59. 71. syxaivcijscv. Tit. saec. p. C. VIII, IGSI, 697: lyxevr]9r\ (sic) rb Gsjirov svxrriQiov xzs. Vid. lexica. BYxaXcCjxsvo? = -Xovfisvog. Loer. Oz. IA 321, 41 rwyxaXsifisvcoi rav dixav óofiev rov aoyov èv ZQiaxovr afiaQaig. Roehl intellegit accusatorem, sed miror ita dictum pro èyxaXeIg, (= iyxaX&v), quare nescio an rav dixav diêóvai h. 1. sit litem dirimere et ó êyxa- Xu'fievog sit reus, qui, sive absolvitur sive damnatur, ius suum consequitur. — éyxdlsi/ti = aeol. èyxdXrj^i = eyxccXS). Of. acpaiQ £ t fji é v o g. sYxaXvyjJiévwv = -ovfiéveov. Inscr. Eresi GD 328, 9. S"ptaXo3X£Xvj£" oï (irj anodidóvxsg xa %()éci êv xaXoig {— %vXoig) eóeGfiev- ovro. H. Fortasse e comoedia (sicula?). èYJtavaxaaato dorice legendum pro iyxavaxrjGaro Theocr. IX 27, nisi forte melius Ahrens e Duebneri coni. reposuit lyxayiaauxo Uó%Aro) propter glossam codicum quorundam èyéXaGs iuqisv. syxapTCO? subst. = xctgnóg in sacramento Itaniorum (Gret.) ap. Michel 1317, 41: yav eyxccQnov tpsQEiv. 8Y*ar ïv pd&ei. Gal. Lex. Hipp. p. 460. Legitur Hipp. de cap. vuln. p. 899 pro sxag restitutum a Foesio. L. Dindorf in Thesauro IV p. 60 schol. Oppiani Hal. I 692 reddidit ayx&g] ierl Ss wg eyncig pro tradito dyxag. syxata. Vid. Xayóvcg. sYxatapdUeafl-ac, solvere. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor, p. 45, 11 oySoriKOVtoc xs idiaSag iqvG&v xa&cafioXóyovv av nog s'xaGxov xoïg PuqPuqoig iyxcaapaXXea9ai St' i^noolag aqyvQOV te Kal noixiXi\g Èö^ïjTOg. sYxataxXiveatf-ai, incubare. Hyperides III 14 BI.: iyxaxaxXi^vcxi (~vr\vui Cobet) dg ro lsqóv. Cf. Arist. Plut. 620 et voc. sq. SYxa'cexoijJs.tttH? (=-f41?Epidaur. GD 3339, 9. Cf. 1. 16. eyxaxaxo i [ia& e ÏGcc, 36 iyxadevdovGa, 90 lyxexoifiiGfiévcav xmv Ixsx&v. Yid. iyxoixaG&évxog. BYJta-otJtstv. Lexico Schwhi adde Her. IV 204: sScoxe xcó^v Èyxaronnjoai. èYxatoxtptSaoO-at dg ™ vSoiq. Epidaur. 3339. 64 sq. Cf. èvoktq&g9cv xi xoifoav xal xrjg OQOcprig xal xtjv i'yxavGiv xav &vq&v. Cf. CIG 2397. 4958. 6351. Vid. Fabricium de architectura p. 58 ad Lebadeae tit. 1. 11 tijg iyxoXaipscog xctl [tijg] èyxavGeag. — Vid. lyxetvGig. sYxstsfrwi — yvvaixt. Herond. V 3. [sYxexoicsoprojJiéviy (Ar. Nub. 48) schol, tribuit Eretriensibus scil. effeminatis]. sYxexojx^wcat" iviïXrjxai. Hes. ex Epicharmi fr. 4 Ahr. èYXsvtpt?eiv, èfiipvM&v, èvocpdctlfiifeiv distinguuntur in Geoponicis X 75—77. sfxs^paka,i(Oiia — xegjaXaiafia PK II 38. 73 (p. 260). £YX£?aXo£. Vid. ïyxQog. èfxscpdkifiy. PB 348, 33 loco lacero. Fort. = èmxecpdXiov. è-(y.éy«)tj.ru, sine ë. Yid. èy%a>vvvcti. èyxixpa = èyxÏQva (imperat.). Sophronis fr. 2. Ahr. [eyjcXttos (?) conviva. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 198, 8 ayjjoxeXevzi.ov rjöovrjv xoïg èyxXixoig — naQeiyezo, ubi recte coniecit GvyxXixoig]. Iyxvia}>.a Argis vocabatur caro victimae Apollini sacrificatae in luctu. Vid. Plut. Qu. Gr. 24 et cf. xvïGa, nidor. syxocjA^oypcos (Poll. V 11). In pap. Paris. B col. I, 3 legitur: eyxoi- firjzgiv (= -r\xQiov) odóviov. eYXOitaafrévtos. Epidaur. GD 3339, 15. Yid. iyxaTexoi/ia&ri. —Verbum èyxonafeG&ui in Thesauro citatur ex Apollodori Poliorcet. ^ p. 26, 1. èyjtotö)ZÓ.. Cret. LG IX 36 vgvixafiévols 1 èyx]ounag önéXov (= ocpulav) et 35 avöoxaiê) öe x syxoioxav. Blass. COll. gl. Hes. xoïov' iviyyQov, suspicatur tyxomxag (dQctxficcg) esse pecuniam, pro qua datum sit pignus. eyxóXa^ts, insculptio, litterarum incisio. Lebadeae tit. ap. Michel 589, 1. Cf. Pabricium de archit. p. 57 de verbis xoXunxtiv et InixoXdnxuv in titt. siculis CIG 5475, 23 sq. 5479, 22 et cariis CIG 2905 D. 4 sqq., lY.r.oló.nxuv CIG 4224 d. in Add. III. 8, Thuc. I 132. 'EyxoXanxeiv satis frequens est apud scriptores. syxoXXav CIA IY 2, Suppl. vol. I, 331c, col. II. eyjcovwi? Bergk pro syxovrjxt Pind. N. III 36, ut axovul, sed potius cum Matthiaeo expectarim ayxóv-yGi. syxoxtav, fatigare se in aliqua re, operam navare. Olbiae tit. IRB 22, 21 EQymv xs ini^Eksiaig xal xctxa6xevaïg èvExomïuGs. syxóxistv. Herond. V 30 yiXLug slg xo vaxov èyxóipai, ita caedere, ut verbera in cutem penetrent, ut dicitur èyxónxeiv rjXovg s. naxxaXovg ei'g xi. Therae tit. GD 4787 e 'EfirtEÖoxXijg êvsxónxsro xads = èvexóXcntxexo, in'cidenda curabat. ëfxozociii(jiÉvcc (sic) Del. 117, 4. Mus. Ital. II n. 82, 2. sypouac. (ysyganrai) IG VII 47 (ut Mus. It. II n. 82, 7), ceteris locis ïyqaxxu^ et tyqaxxo. — èyQUfiêvoi (dat.) Elei GD 1149 extr. k'v x imÜQOi x evejolxo xolvxavx (=tg5 èvxavQ') iyqccfisvoi^ sed in Triphylia 1151, 14. 20 yeygctfiévoi. Similiter apud nos in dialectis egeven = gegeven, sypoc^osv = i'yQcnjjev. Corinth. IA 20, n. 36 a (Add.) GD 3199, I' y q an G s LG XI 20. gypetv == èysLQsiv. Callimachus Hecales fr. pap. col. IV 14: kyyei xai xiv Eyovxcc ncc qu TtXóov oixiov afccov | xEXQiyog v% (xfitx^cev. "Eypsto? heros Atticus, de cuius sacello est orgeonum decretum ap. Michel 1356: ot ogysmvEg xó ieqov xov 'EyQÉxov xxs. Sacra eius flebant Boedromione. Vid. 1. 26. §YP>yv"ac* yQtivxai. èyp^aaaa* XafSovGa. H. Aeolica. Cf. Hoffm. II 234. 321. èypTjaatOV iyqr\yoQmg. H. èypoat — èxQvr). Cnidi tit. GD 3591. 3YpoxVSt' ayQvnvEÏ. H. èyyoiksw laconice = iyyavelv. Vid. yaXaGa. SictnETtaqjjiÉvoi ijloi. H. Recte huc referri videtur, quod piaecedenti glossae male adhaeret AaxavEg. Sed suspectum vocabulum. Num forte fuit è/i^aKdtg? "EyXSW? Aq>QO(h'trj. Kvrcoioi. H. sy^stpscv. Vid. èyxv qsïv et lyn£ir\Qr\%o i. [syxeXc? pro 'éyx^vg schol. Ar. Ach. 889 aliique tribuunt Boeotis, sed cf. Ahrens II p. 519. — Yid. ïfi^y/Qig, naxccverpig.] 'é'i'/srM — sniiuQct. In iureiurando hieromnemonum Delph. GD 1501, 4 (a. 380 a. C.): Kal iytjjspa u-va xav Sikav ov Ss^éofiai. èyxeöaa = èyxsovGa. Herond. VI 77. èy^óSta* adQÓu. H. Cf. xvdrjv. An Cyprium? yoo^ (= tyyvzov'y rov avsduvov. Aaxaveg. H. Corr. Meineke. èy^paóstv xo GKr/nxQOv èg ro KQÓGmnov = èyKQovsiv solus Her. VI 75 a. ®TXPï?stv = %QV&lvi diïG&ai PB 226, 9. Philodemus de rhet. et Sudh. p. 3, 21 ovSsv yccQ iyxgy^ovGiv. èy%pynat£eiv (?) MFP II 13. Lege èyxQriiiaC£eiv. syyjai'jjwcteiv, ion., ep., trag. Her. (saepe). èyyjïóaeog = i'yxQvöog. Selinuntis tit. saec. a. C. V medii. IA 515, 7 iyXQvGmg Qsovg (i. e. signa) èXaGavtag kts. = IGSI, 268. syXoSaiog = xvdaïog, vulgaris. Philodemus de rhet. Sudh. p. 352, 14 ov% ou cpUÓGocpov kU' ovSs xov £y[j;]u[d]arov vovv fycov. Cf. p. 338, 14 et ko tv 6 g. sy^trcXoÓV. Herond. V 84 Èneav ós xoig KafiovGiv syyyxkójGaasv = jaag èvêykafiev. Nam xvxXce sunt xoah inferiae, missae defunctis. èyxKcog. sSStxaaïspio = èk SixaGxrjgiov. Inscr. Gort. Rev. Arch. VIII p. 441. I8s0-Xov, zó templum Dianae Ephesiae vocatur in tit. Ephesio saec. a. C. II (?) ap. Dittenb.2 510,22. Cf. lexica. èycó (eycays). Formae dialecticae: Aeol. è'ycov, è'yco, G. k'fis&sv D. sfioi, fiot. È5stXó|xav i^ovlófiijv. H. Yid. (SovIeg&cci et SsLXEG&ai. èorjorj'Fr/. (?) Inscr. Laconica IA 65, 1. 4. socxov = cQQiipo:. Doricum ap. Pind., Bacchyl., (XVI 63 BI.), tragicos. èSuoaev (SdmaevY QéaGev. H. Aeolicum videtur. Cf. èGvvïjxsv et Hoffm. II 586. söoxeöjxs? = söoKovfiev. Theocr. XIII 1. Yid. ET=EO. s5ovtsyxa. Aor. I etiam in plurali flectunt Dores, ut avÉ&rjxav IA 44, a. 2. 548, alibi; Ètfijxaftn/ Del. 179b, 32. 33; iSaxafiEv Del. 178, 4, 'e'Saxav GD 3206, 40. Idem facit ^ xoivrj. Yid. Schweizer, Gr. d. Perg. Inschr. p. 183 sq. ëStóxatv = ïSaxav Delph. GD 2631, 1 (c. 300 a. C.), alibi vero passim legitur forma vulgaris. Cf. Thessal. avs&si'xaiv et óvi&ehiasv. é5coXia?stv CIA II 573, Lycurgi fr. 2. BA 259, 32 sSahaGat xal IxQiaGai êxaxÉQca aix&v èigriGavto ol QrjxoQEg.'e'gxi Se xo fihv É ö a X i a G a i oiovu Gvv&tïvai lx rivcov Ivlav anlüg ngog tónov xiva GvvxE&évtcov, to ó Ikql&Gcci tag ex fumc^wv £vlwv Gvvrt&Sfiévag 6têyag vno GxÉyaig ÉxÉQaig. (sScov). Vid. {xstéSwv. èuFspvsata. Cret. Mus. Ital. II p. 190. Cf. upsf vGuad-ai etf'Ef dexog. èeFépWV = d'oeiv, i. e. léyeiv, firjvvEiv. Elei IA 113 ai ös tig Gvlai (SC. AEVxallcova), ifÉQtjv avtov nox(x)ov Ata, ai fiÈ(ö) (= fièv) Safioi öoxf.oi. SBC, (s^s), terminatio nom. pl. nominum in tvg = ag %) in titt. Atticis. Meisterh.2 110. Ifs(o)* Kcid-LGOV. Kvnqlmv BA 1095. Correxi, coll. gl. Paphia ap. eundem ? v 5 rrr, nar SQ E&O. s£(dx« doricum = £?»jx«, fapiwxa. Vid. £a>eiv. iiyaov = 's'aGov. Herodotus, sed iasug Archil. fr. 56, k'aGov fr. 57 et è&Gai Hom. Vid. s. v. èav. I&ea (ex E&EGa) = E&rjxa. Vid. Boeotica avé&Eav, avéöiav, avéiïsiav et Cypr. xatê&ijav. sö-stpa. CIA III 1376, 1 xvöiómGa £av&aïg snl xgatog èdsigaig xxs. (è)0"scpo8pdxovts£ pro iciQoÖQaxovxsg Euripidi reddebam. El. 1345 in Mnemos., XXVII 233, coll. SQaxovxoidsiQ in Orphei Lith. 536. Similiter Epimenidi in fr. ap. Soph. Schol, in O. C. 42 reddiderim 'E^ïweg aloXé&sLQai pro aiolóöcoQoi, quod plurimis modis tentatum est. Vid. Papageorgii Schol. ed. p. 399. Cf. i&iqri. sfl-sXscv ante med. saec. III a. C. in titulis Atticis constanter legitur, nusquam ftéXuv, sec. Meisterh.2 142, 23. Apud scriptores Att. forma brevior occurrere solet in formula el (êctv) &eb$ &éXoi (-y), sed i&éXsiv in hac quoque Plato utitur. — Thom. mag. p. 172: rj&éXrjKa Mttwol XéyovGiv txnb tov è& éXco —, tb ös te&éXrjxu MXe^avó^eiotixóv, ano tov & éX co xavovi£ó(isvov. èö-sXscaü-oc aeolice = i&éXsig. Theocr. XXIX 4. Cf. 'e'xeia&a et Hoffm. II 563. sO-sXoxajcscv = i&eXovtyv xcmbv slvai ionice Herodotus saepe, unde sumsere seriores. sO-sv. Epidaur. GD 3340, 160 avtov e&ev — icevtov. "EfFd-szoQ. Corinth. GD 3119. Yid. ifegysGia. lö-ijxa. Vid. i'óooxa. sO-tpvy tgi'xeg. H. Boeotice == 's&siqui. Accentus in talibus incertus. sO'Vos. CIA II 444—448 iv toïg k'&vsaiv (in victorum catalogis). Cf. ènlXsxtog. sö-pd^O-^ dorice — itQdcprj. Eretriae tit. metr. EA 1897, 152. sO-cóxa-f sim&aei. H. Doricum ab 'e'&co. Ahrens II 340. Cf. aeolicum cvs&coxsv. e£dXa>3sv ifiaxagiGev. H. Cf. ZaXatóg. Pind. O. VII 6. s£scv. Vid. ssadjisvot. s£sXsv. Vid. déXXrjv, £éXXr]v. ëgqjov = ètrjGa novitium. Kaib. ap. 588, 9. sc pro I in ei'axrjxav aliisque formis doricis. Vid. Kumanidis Synagogen. — Etiam in sermone communi iam saec. III ineunte a. C., v. c. in Antiochi epistula ap. Dittenb.2 166, 7 et inscr. Att. a. 408 CIA I 324 C, 19 sigtrjKÓta. Cf. Schweizer, Gr. d. Perg. Inschr. p. 185. sc terminatio 3 p. S. coni. in TH, ap. Messenios, Theraeos, Iones.; in solo aoristo sigmatico apud Cretenses (LG). Boisacq., p. 199. De Ionibus cf. Hoffm. III 442, et de « — ïjt in dat. prim. deel. ibidem p. 238. — Vid. etiam s. v. avufiai. si = r/ aut Boeoti, v. c. uveyxXeuwg, £a>si, rtutsLq, ccvslq. Excipiuntur fnrm Q p in nniKno T^avücj A oaIqo TT wovfnvif ï v-> A r\u f 1U 4U1WUO Ky U XX VC/ilUllU III IX. \jL. l^ilUClU" boscum BA 1366 B. sc pro i longo passim titt. sermonis communis iam saec. a. C. II. sc = 61 in recc. titt. boeoticis, ut avteïg GD 395. 1V 402, aitsï 430, noiopévti 400. 402. 404, aXXei 429, 430. Vid. infra ïTï. sc fit oi in aeolicis inoïyco, aXotrag, ovoiQog. Hoffm. II 426. Ft pro v~i dorice in part. perf. act. Vid. èqqrjyccug, ïgtuxeïu, eniTetsXexsLu, Gwayayo-^sict, rtotsoixsïci. Item in titt. sermonis communis. Vid. XeXomsïav et cf. Meisterh.2 134, 12. Vid. T= TI. sc pro £, terminatio 3 p. S. Pfti apud Cnidios sgtüxsl, teti^axei, Oarpathi d icttsteXexei, yeyóvn, tetipaxsi GD 3502, 11. 19. Dittenb. 331, 5. 12. 17. nscpvxsi Theocr. V 33, nsnóv&si X 1 et similia passim. Grammatici tribuebant Syracusanis. Cf. Ahrens II p. 328 sq. st terminatio att. dualis III deel. axsksi, aXvasi, frvyet, syxsi. Meisterh.2 162. st augmentum temporale. Meisterh.2 135. ü = in inflnitivo, ut apud neo-graecos. Vid. MFP II 4, 6. 9. stapud Cretenses et Iones ante vocalem fit t\ï. Vid. i/7 et ïT5. Ft. Adverbia locativa in sï, ut roviti Corcyr. GD 3220, 2. 5. 7. 8. 9. Theocr. V 45. 103; bnsl Corcyr. GD 3200, 13. 3203, 6. Coï Del. 161, 600. Rhod. 181, 100, Anaph. GD 3430, 10. 12. 18; ctvtsï ib. 18; jtei (encl.) Cret. Del. 121 C, 40. Sophr. fr. (««;), èllsï ons t ovv Chalced. GD 3052, 14; t Vveï Theocr. II 98 al.; refde idem I, 12 al. — s'êsi' l'£ co. H.; dmlsï TH I 109; £» = ■§, ov, ojtov Delph. GD 2051, 7 :»u avza &shijt, alibi. Sic slnsq GD 2501, 15; sï xa Ev&aklScti anoóui-avza Lindi GD 4225. Cf. Sophronisfr. 86 Ahr. sc. Adv. in si'. navSocfisl GD 3433, 10 al., atsXsi. Cret. BCH IX n. 8, 17, aövksï xal ccgtzovöei Del. 132, 38; Coi Del. 100, 11 al. De Atticis vid. Meisterh.2 p. 115 sq. sl ^av = ri fiijv- Calauriae inscr. Mitth. 1895, 289. GD 3380 extr., Andaniae tit. ap. Michel 694, 28. Similiter sï tiyv PO 240. 255. 259. 260. (saec. I p. C.). et coniunctio ionica, attica (partim dorica) = ai aeolica et (pro parte) dorica. Cretenses plerumque ai dicunt, multo rarius 1) (in LG 13: 150), ij Dodonaei Del. 251, 1; Astypal. GD 3459, 12; Cypr. GD 60, 10. 22. Hoffm. si locativum articuli masculini, ai feminini, 7} instrumentalem ducit. st cum coni. (sine x«). Delphi v. c. BCH 1894, 3/8. n. 66 el ês /irj Ttmrji ij M nocQUfisvrji, sed ibid. 71. si ós tig Ka icp&ntritai — s'C ds ftrj 7taQttiisvr)t, 1. 81 si ös fit) noirji. Cf. GD 2178, 12 ibique Baunack. — Ibid. n. 69 et n. 70 in eadem formula est si cum optativo. — Passim si c. coni. usurpant Pindarus, Bacchylides, alii. Paucissima exempla Aristophanea mihi suspecta sunt admodum. s?x' av arcadice = sav GD 1222, 2. 10. 15. 22 (ante aet. Rom.), nam scribi non posse sï xav = si' Ka probat formula si ö £v — èav ös in eodem titulo. Cf. Lycosurae inscr. ap. Dittenb.2 939, 7 [el] d' av tig nagsv&rj (= TtaQsi&r/i). sta terminatio dorice modo persistit, modo fit (ut ap. Iones) ijta. Inscr. Delph. saec. V a. C. GD 2561 habet 'HqukIsiu, Etixlsia iuxta Ai06K0VQr\ia, naidrjia. — süa. Vid. si pro v i. stav iuxta èav apud Iones. Vid. Hoffm. III p. 427. stap. Vid. 's'aQ. st^atac, thessalice = ^tjrrjg. Pharsali tit. ap. Heuz et Daum „ xp. arch. en Macedoine n. 200" (Kum., Synag. s, v.). n .1 ^ eip^vo? wjios. Aicman, farthen. fr. pap.: üyt]6LiÓQct ^ev avta ósvtépa 7Ciö' 'Ayidau xo sldog ïmtog tl(}i)vco Koka&ïog SQafitïtai. Cf. Hes. ï^rjvog' — EV&VflOg. siSsiw = éoQctxévat. ? Sic Kretschmer explicat tit. Epidaur. GD 3329, 118 i'tda8 Sappho 109, 2 bis. Sed cf. (J~) e i x a> v t i. clzO-óa? = tx^vag in epistula a. 100 p. C. vitiosissime scripta FGH 113. Cf- 114, 18 xrjv six&vlv (sic), 117, 7 six&vöi v = fyiïvöiov. stxXav Sunvov Doricum an Aeolicum? Hes. eïxla- anb Scinvm. Cf. aixv ov et ixv a, Ixv e i av. sixofoXsiv. Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 247, 32. Vid. lexica, êtxovcfsiv, figurate excerpere, unde eixov taxrig, excerptor. PO I 34 verso 12 sqq. Vid. Wilcken O. G. 16 slxóvtajxa = slxwv. Herond. IV 38. si*Gai(v). Formae dialecticae: Lacones, Argivi, Cretenses, Heracleenses (TH) dicebant ƒtxari; ultimi etiam J"tjkkhj Lacones sec. Hes. fieixaTl, Corcyraei sl'xau (quod saepius habet Theocritus), Caluninii ïxart; Cretenses etiam "xan cum spiritu aspero, et sic Delphi GD 2561 (inscr. saec. a. C. V). Cf. Boisacq p. 39. rixoaMcevtApoopog. FGH 23 i, 11, 12 'I/WW eixoat» ^ Athenis vicesima mercium quae importabantur (Thuc. VII 28 § 4). Cf. Dittenb.2 73, 8. — In Aegypto MFP (II) XI (2) saec. a. C. III: anoytygafifiai ós inl rsXtóviov io oixónsSov qjiQÓfisvov |—i^ö', iW êx roaovrmv yÉQcojisv tï]v s ixoazyv, sec. AVi leken O G I p. 363 sq. = offó(ïtov olxonéöav (sc. reXog) aet. imperatoria in' PB 41, 11; 216; 652, 14, de quo cf. 1.1. p. 390 sq. sixoaril iXsv&bqi&v, vicesima manumissionum, PB 96, 8; 326 II 10; 388 I, 7 et 20 aet. Rom. Cf. 1.1. I p. 362 sq.; Et'xofftrj tfflf xxfiqovopimv, vicesima hereditatum, PB 290, 10; 326 II 14. Cf. 1.1. p. 363. s»cd)V ipaxza èxty,poaos IE 239, ubi Kabbadias cft. CIG 2775, 28/9, al Acc. sixeó pro tixóvet in tit. att. aet. imperat. Mitth. V 293. (eF)si3t(OVtt = uxaoiv Lacones. Thuc. V 77, 2. ^ slXau-svo? barbarice pro sXófisvog. Anth. App. Didot. (III) II, 637, 9. slXetv ionice (= Att. U)?iieiv — Dor. ft]lijv = Aeol. féXXrjv) saepe apud Herodotum et Hippocratem (= d'gynv). Cf. Hoffm. III 397^ sq. siXsiaO-at = ta»at, dt)X(aaca9ai. Her. II 76 r&v h «ooi ÜXtv^ivm' (IBlcov). Hippocr. IV 360. VII 590. 592; «W^uata = argocpoi ld. VI 102 et saepe tlXtóg. Cf. Ar. Ran. 1066 QaxtoigneQieiXXó fievog. Xen. An. IV 5. 36. Diversum ab eiXciv = d'gysiv. Cf. Hoffm. III 400. siXeós' i) rov üi/giov (rav &iiqlg>v?) xaraSvaig. H. Hinc Hartung Theocrito XV 9 reddidit sIXeóv pro IXióv. sIXeóv, ovx oi/,r\olv, ubi Schol. ano rov ra tantra ctveiXelG&ai èv ai rat. EtXv/tf Zevg iv Kvkqw. H. Cf. Hoffm. I 112. __ sïXKoav = PL p. 273, 19 tempore Philometoris. Vid. av. , volvere, tegere, ionicum: sl'Xv/iai saepe ap. Homerum, xaiêdv/.dvov Her. II 8, xuxiiXvaa Hom. Q> 319, sïXvfia £ 179 et Anacr. 21 B, 1. iXva9eig Hom. £ 433, Archil. 103, 1. — èXvrQov Hippocr. IV 190 et attice tegmen, sed Her. I 185. 186. IV 173 cisternam (Xuxxóv, öei;a(ievTjv) significat. Cf. Hoffm. III 400 et sq. voc. stXota, SC. (Cf. aiQSTtróg, sc. nXaxovg) a Lebadeis dicta videtur offa, quam Trophonium consulturi secum portabant in eius antrum (cf Paus. IX 81, 21). GD 412 tui nóXi ae^assirjmv — xöi Tgscpcovioi — doaxftug — vó^Sfia - óéxa ógaX^cov siXv rag öêxaxara airbv xi, Zang uil xaxa§s§atov avxédsixe xar' airov óéxa ÖQaxfiacov siXvrag ötxa, ygaviiuv aitbv èv rgla rtXuvra. Drachma igitur una talis offa constabat. Cf. tlXvttv. scX tt nn t t — ~ ~ _ cwj/, Eovu. 01. nonm. li öby sq. — Boeotorum ei(i£9 ian, hu, k'rrs (=£Grs) in ree. inscr. Orchomeni, ïsi, i'av&i (naQiwvd-i), ?, d^ev (iGGunsv = i^sïvai) ióvzog, ióvzeg, iaGag (gen. S. et acc. pl.), laGacov, ijGfra, dg (3 p. sing.), dav = i]Gctv. Cf. Meister I 267 sq. Vid. ii st>ev, ivsïGav et de futuris aeolico et dorico s. v. k'GGsa&ai et Doricum fut. — Adde inf. ionicum sïv = dvai apud Oropios et Olynthios. Inscr. Orop. saec. V aut IV ineuntis a. C. EA 1885, 92 sqq., in Herme XXI 91 sqq. 1. 30. 31 et è£uv 1. 32, item EA 1891 n. 50, 5. 7 et n. 51, 5. 7. Inscr. Olynthi ap. Dittenb. 60 A 3 £g£t>. B 5. 7. di' (a. 389/83). Cf. öiöovv. zi&sïv (èmzi&tiv, hxiötïv), avpp f,v(?) - Ex papyris Aeg. notanda praeter vulgatius W = rjrco = i'tfro» PB 276 (8. II/III), 419; PK 121 ter (s. III), 46 (s. IV); r\v pro y PB 543 (s. I a. C.), 300; PK 324 (s. II p. C.), PB 48 (hi)v), 246,' PO 63 (s. II/III). Cf. Moulton, Cl. Rev. p. 38, qui cft. lectiones bibliacas et citat Brugmanni Gr. Gr.3, (6. slvat pleonasticum. Vid. övvafii g. shai periphrastice cum participio iungere amat Herodotus. Lexico Schwhi addo hosce locos: I 8, 1 ion xtXevav, 57, 1 nv «Qtoxopcvog, 160, 4 dal lévxsg, 175, 1 i'actv olxêovxsg, II 8, 4 oruvy ioxiv ioiioa, 10, 2 SQycc fityala cMoSs^a/isvoi slsi, 48 ioxi AEyófiEvos, G1 eiaiv oix'êovxeg, III 27, 3 si'rj cpavels, 31, 2 i2. zItm, scxac, stxa?. Herodotus passim. Vid. Schwhi lexicon. Apud Herondam III 26 s'Ua, V 37 tU<*s, VII 62 e'Uaxe, sed imper. sinê VI 47. 48, et inf. eUeïv III 31. VI 93. Comoedia attica recentior praebet formas sïna, ei'nag, sinov (imperat.). Cf. Meisterh.2 p. 47, 7 et sqq. , «Fecxai = slntïv. Cret. LG. VIII 15, Fsin^vxi ib. 18, Aeol. ƒentnv Sappho 28, 2. Alc. 55, sed sïnoig Alc. fr. 83: ai x wxoig ra &ÉXh?, axoiaavg <«> ra x' o* &éloig. Pindarus sexies habet digamma O. VIII 46. XIII 71. N. V 14. VI 31. I. III 39. sfosp si FGH 124, 14: eïitSQ £t' xai yga/ifiaxa firj r\v, vel SI dOCU- menta non exstarent. Cf. supra èdv. i , iïp fit TqJÖ) in aeolicis asQQrjv, ósqu, n o i x iX ó ö s q q o v, è y s q q ij v, 7t£QQccxcov, InêQQtx xo, x£' Q Qs s 5 VU EX £QQU. Cf. tl ft = £ ft f- scpava. Vid. sig^n- , T ,«•. j i * scpYstv praefixum habet H in TH I 133 awh^ovn, I 101 cup^ovu et èq>êQlovrt. Pindaro N. VII 6 u9yoL reddendum pro uQyoi. Forma primitiva habuit digamma. Cf. Lat. urgere et Boisacq p. li ). De Ionibus vid. Hoffm. III 404. stjasatac = si^vrai. Her. Sed contracte eiqï]xul inscr. ion. Oropi EA 1885, p. 93 sqq. = 25, 17 Hoffm. sipsd-y ionicum = ëQQij&n. Her. VI 77. 156. VI 15. VII 184. VIII 119, iuxta (>r)9év, Qrj&svict (-xcov), Qrjdiji/ai. Cf. Hoffm. III 396. scpéthj = fiQê&r) apud Atticos inde ab a. 378 a. C. Meisterh.2 135, 13. Similiter eixtjGaxo, e'ixtjxs, ènstvExe in titulis atticis. stpéafrat = £qsa&ai et eIq^g o hul = ionice passim Herodotus ut s i q co x a v = SQCozav. Cf. ösigrj, tvelquq, s'l'qlov, eigiveog apud eundem. Cf. Hoffm. III 395. Traditur rjQÓfitjv ap. Anacreontem 30, èTiavcQéo&ai Hippocr. I 79, 21 (Kuhl.). eEpeotróviy. CIA III 1337. Vid. lexica. sip^xsg = eÏQrjxag in papyris Aeg. Cf. ofxafiExa. slp^v* xó^os xiUiog. H. Vid. Her. IX 85 et infra lquv. scpvjvapxvjg, irenarcha. CIG 4020. PB 151,4. Saepe cum verbo dQTjvaQiuv reperitur in seris titt. Cf. Thesaurum et Sophoclis lex. s. y. Eorum archivum stp^vapxstov BCH 1893, p. 264. Fortasse simili munere iudiciali fungebantur in Aegypto eiq^vixol üvÖQsg in papyro musei Brit. edito a Wesselyo, Wiener Stud. IX p. 266 sq. 1. 19. Vid. Mitteis, Reichsrecht und Volksrecht etc. p. 170. zipvjvq cretice sonat eiqrivu sive iqt\vu. Del. 117, 9. 130, 12. 131,11. 132, 36, apud Lacones aliosque Dores elquvu (constanter sic Aristophanes) inscr. lac. EA 1900, p. 154 sq. n. 5, 11, s. iyavu. Cf. Del. 30,34. GD 3567 a, 9. b 14, c. 26. IC I, 11. GD 3342, 24 Isyllus Epid.; iquvu etiam Boeoti (cf. Meister I 228) et Arcades (Hofifm. I 135. BCH 1883, p. 191 cum crasi xulQÜvug), Aeoles eiQrjvct dicebant (idem II 135). Eadem forma Thessalica (GD 1439 sqq.), Epirotica (1339), Acarnanica (1379. 1380 a et b), Aenianica (1435), Locrica (1504 sq.), Phocica (1522), Megarica (3000 al.), Delphica (2502 A 81). — De Pinaaro cf. O. Schroeder, Proll. Pind. II p. 19.— EIqi]vi] na6i IGSI 540 et similia passim in Christianorum cippis. atpijcsiko, dictum esto, passim Herodotus. Cf. IV 15, 4. 36, 1. 45 extr. 127, 4. 199 extr. VI 55 init. Cf. cÏQrjxcti IV 31 extr.. elyÉuxai 181, 1. VII 97. ELQrjöExuL VI 86 ö. sipf/zat. Vid. si^éavai. stpvjya pro EÏorjxa saepius papyri Aeg. v. c. MFP 123 bis (s. I/II), FGH 123, 20. 22 (c. 100 p. C.). ei'ptov, sipivsog ionice = eqlov, iglvsog passim Herod. et Hippocr.; Herond. VIII 13, qui è'qlu hab. VI 72, ut i^lcov inscr. Teiaap. Hoffm. 106,14 e communi sermone. Vid. tiqia&ul. £'PS'£j CIA IV, 1 Suppl. vol. I, n. 53 a, 3: sIq^cci xo [eqov to Koöqov xai xo Nrjlsiog xai xijg BctGÏkrjg xui /j.iG&aigai xo xéfievog xctxa xag GvyyQcicpag. oi öe TtcokrjxuL xr)v eIq^[lv] i> dg avxfjv %i)%saiv. — slg ikdtk = H?i toööe, hucusque pap. Leid. B; subscr. V 2. — slg ecpoöia, ubi praep. abesse poterat, in formula öovvai ös xoïg nQsa^saiv xoig aios&sïGiv (sc. slg scpóSiu et similia in titt. atticis ap. Dit- tenb. 78,11; 108,41; 152, 44; 206,31; 241, 10. - tij pro sv CIA III 1362. 1369 (tig xvufiov, ug — Subinde ponitur in papyris Aeg. de summis quae alicui debentur, iunctum cum huius nomine, ut FGH 81,7; 83,6; 84,8; 162. Stg. Vid. ïti, Ifóv, fir]6sï'a. staaYetv. Vid. doxifiaolav. daayóvzocg — è%afóvzot<;. Lacon. Del. 30, 34 sqq. Vid. Dativus. eisarwyeïg. Ephesi peculiares magistratus. Tit. saec. II a. C. ap. Dittenb. 510, qui in not. 4 cft. Amorgi tit. saec. a. C. IV med. 511 18. 23. 39. 42. Apud Aegyptios slaaycoysvg dicebatur princeps iudicum, qui audiebant. Vid. s. v. %qij patio tijg- siaat<ótwv, pretium introductionis (in cultorum Herculis sodalitium). IC 36 b, 12 sqq.: xaï siaaytóyiov Sl Sidóxa m xa ysvr\xai naiölov, oïg (léison x&v Isq&v, %oloov, [sqsiv. ^ elaöiSóvac, referre ad. IGSI, 759, 11; 8.- dl ccv 6 öavs^svog iiSto (SC. praedem) aXk0(pQi]T0Qa, sv ayaQQSi s ia d LÖ ó a iïco. etseXtelv, in arenam descendere. IGSI, 2410,9 sIgsMm X«(Ss xhv vUi\v, i. e. pal mam exculptam in titulo. elaéXxeiv (?). Theophyl. Sim. Hist. ed. de^ Boor p. 209, 23 xovg pt» 'Pca/ialovg saskxsi ngog xa oi'xoi. Fort. Gxéllsi. stosojcopscv. Selymbr. GD 3096 siGsvnoQrjxózu de v.exl 7to&ó^ouj totg iyXooQLui;, Ephes. Dittenb.2 510, 73 (saec. a. C. II?) inudri sv z&l noXÉuuol SiaitiGzevGctvxig eiGevnóqt]Gav. Cf. Diod. S. XVI 40, 1 et linoQiïr, ttooïfciv in lexicis. (s)ta^>.óc3cov, pecunia sodalibus contribuenda (entrégeld). Inscr. Att. saec. p. C. III de Iobacchis Mitth. 1894, p. 258. Cf. iiGctyayiov. sta^vstyxav = cijtjveyxov. CIA II add. 57 b, 13 (362 a. C.). Cf. Meis terh.2 147, 6. 'Fsiarjz. Coni. aor. Cyprias cohaerens cum verbo homerico S-ieadui. Hoffm. I 144. etatxcov, isicium = nEylxoutia. Eiicti Dioclet. versio EA 1899, p. 153, 13. stacóvïo?, sc. xQÓvov, = iitióvio;, futuro tempore. GD 1598. eEattajxa = Aij,a,ua. Inscr. Delph. BCH 1898,304. 1. 16: [a]o[i]ra|u[a]ros, oppositum subst. uvaXoof.v 'Piofiaicov tniGxuaiuv eiGxii^évrjv xrj nóXsi. etanptvstv. Vid. anXctxav. siaxpiuxóv. Vid. xaact&cpÓQoi. cï^jj-ctpstv = futqhv in ostraco Aeg. 1349: eiG^e^ézQtjxev. Wilcken O. G. I, p. 101. eiaxapattO-évat. Inscr. in Mus. et bibl. Smyrnae a. 1875, p. 128. (Kum.). StaXVIjX0C£. Vid. a'txag. scate (= lurf) stg, usque ad. Inscr. Delph. saec. a. C. IV ap. Michel n. 59], Dittenb." 140, 122: an6 AgyiXiov &(>%oi'xos eïgzs elg AqiGzcóvvaov itQfOfxa. £iat£A£cv, contribuere. FGH 20 (saec. III vel IV p. C.) oncog w — EÏGrelsü' fiiota&iïev fia'foj rj övi'c/vzai. sisyépsiv rlurig. CIA IV 2, 630 b 10; tyrjqpÏGpaxa 624 b 10. — scaspépsaOm G7tovöi]v 630 b 23. sta9piyaag intransitive Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 79. 19 f'rfoog (ot'crtoj) . stalózzY], pars cava concamarata sepulcrorum in Caria. Inscr. Aphrodisiadis CIG 2824. 2825. 2827. 2828. 2831—33. Vid. Boeckh. ad 2824. sizéa, Ettsatos, genuinae formae Atticae pro It. Meisterh.- 40. sits y.r/1 - sits /.at. Delph. GD 1798, ut passim ap. scriptores. Ineptit ad h. 1. Baunack. si/ü-poXérov (sic) = ex^- CIA 2836 serus tit. metr. ettvjxs, stt^xato. Vid. s. v. stps{by. —stto. Vid. -ri a. £(,'(0 (= tbo)* noQsvioficxi. H. Sophronis fr. 2 Ahr. lyQixa ag stwi?). Cf. È' £ £ 1 r l. gt0)5 = ?o)S. Inscr. Thasia brevi post a. 411 a. C. exarata. Hoffm. III 427. sjcotosoov" ènév&ow. H. Glossa dorica aut aeolica. sxaO-apat? = èxxaduQGig. Epidaur. IE 243. 283. 293 exaddgGiag. Quod semel ibidem legitur xa&dyeGig quadratarii est GcpdXfia. Cf. Prellwitz ad GD 3325, p. 149. sxdOïbjxs = ^te^ke aeolice. Inscr. Naucrat. Hoffm. 164 b et 1. Cf. ègvvï]xsv et EÖIWÖEV. (FsxaXov (cod. yéyxaXov'r {jov%oi>. H. Pind. I. VI 41. O. IX 58 ÉKnAog — ëxrjXog. èxotpt(oaet£ (a xcïq = kïiq ?)' dnèxzeivag. H. sjtotg- nÓQQw. 0£GGaXa>v BA 1095. Voc. epicum rarius legitur in prosa attica, v. c. Thuc. 180. Crebro utuntur Herodotus, Pindarus, tragici, cum comp. éxaGxéQco, superl. êxaGzazto. «FsJtöt^K (?' cod. yexa&a)' êxovGu. H. Cf. (üExa^Eööm, sed praestitoiit «Féxetaaa, ut supra est aéxaGGa (cod. déXXtjg. xüggu)- axovGa. Gl. doricae. Cf. tiqócpquggu, ïciggu. Vid. s. v. ca Ga. SX0t3t0tJtt — éxaGzoxe. Calched. GD. 3051 ot exaGxaxi eóvzeg ctQ^ovzeg ot del aQxovzeg. Corcyr. GD 3206, 22 ot éxaGxdxig %ovteS. Cf. IGSept. III 694, 8. Vid. s. v. ixöaveiGovvxi. kv.o.'jzolz == ÉxaGxu%óae. Dores. Vid. Sophronis fr. 51 et Ahrens II § 44, 0. sxotatog aötdjv cum verbo plur.? Solon ap. Aristot. A&. noX. XII 3. xaöóxovv exaGxog avxav oX(3ov evgrjGeiv noXvv, sed malim "«s cum Richardsio. «Fsjtacjxoï passim LG; inscr. Elea IA 113 b. add., sed exaGzog add. 119, 8, Loer. Oz. IA 321. — exaGzog in titt. atticis usque ad a. 31b a. C. constanter habet articulum. Meisterh.2 190 sq., 38. 'Exdttij AicpiXov comoedia. CIA II 992 II 8. sxottijata (Hecates feriae) èv Zzguzovixria. IC 105, 10. Cf. Strabo XIV p. 660. = éxaxeïa. «Féxatt dorice = ep. exr)xi=ëvexa ap. Pind., al. Vid. elvexa. sxotttxtoj = exaxr]Giog. Deflxio megarica (saec. p. C. I II) CIA Apptnd. p. XIII: (devovemus) .Xóyoig êxaxixioig ój>xtö^[aöt] t£ afipaïKOïg (sic) xte. Cf. Mitth. XXV p. 323. 'ExatojJ-Pattóv mensis etiam Deli, Imbri, Myconi, Naxi, Smyrnae. Vid. Bisschoff de F. G. A. 'Exato|4teós, mensis Laconum = SxiQoyoQicóv. SXazOLLtifl in Mlfinni tltn n ar> Dittenh 2 filn fnnf- 9Ri nnnetaf Yr victimis. sy-azó^ioq Apollinis cognomen Myconi (Dittenb.2 615, 30), item Naxi, Erythris, Ilii. Yid. 1.1. not. 25. sxatoaBoca festum. CIA II 1867. sxa~ó{J.zsöO£ (sc. ódój) TH, II 24. 38. etc. Cf. xoiccxovxaneóog. exatovstatljpo^. LG IX 48 fiulxvQtg èfiiovxeg (= ïjfimvxeg) tö êxaxovoxaxégo xai nXLovog xgéeg. éjcatovtaYpdfxjxatov ovofiu in pap. mag. bibl. Nat. Par. (Wess.) 1209. 1380; Mus. Brit. XLVI 451. Cf. inxaygafifiaxov. éxatovTa(tF)éti}s, éxatovtaxapavog, sxatovtópYotov. Pind. P. IV 282; P- I 16; fr. 282 e falsa analogia numerorum xqhxxovxu etc., frequenti apud sequiores. ÉxatovtaxoXos Pa>M in carmine IGSI, 1389, II 3. éxatovtripoopos PGH 12, 3. sxazóvtopov Bacchylidi XVI 87 sq. pro exuxovQov (sic), coll. Poll. I 82, restituit Blass2. êxazozzat in Aegypto. Yid. Wilcken O. G. I p. 364. sxareootiypeoc, pro quo pendenda est centesima. Inscr. Chia ap. Michel 1359, 12 —- [ij oixitj] r\v yfadxpQcov— idixaosv êxctxoGxrjQirjv livai. Cf. 1. 31 rijg sxaxoGxrjgirig rw dvo (2/3) et 48 ix xov svr]X]aGLOv xr)v èxaroaxrjQi7j[v]. sxa-ostóg, centuria, tribus divisio apud Samios, Byzantinos, Lampsacenos, Heracleotas in Ponto. Cf. Yisscher, KI. Schr. II p. 153 sq. Vid. niXictGxvg. SXjSacvOVZOS {—h)yovxog, tpdivovrog) firjvog MtiqiXlov xaïg X'. IGSI, 105. Cf. è£ijxovxog. —- èxgai'vsiv = catofiaivtiv, evenire saepe Herodotus. Locis lex. Schwhi adde VII 209 extr. rjv jit) xavxd xoi xavrrj ixfifl xrj iyco Xèya. sxpaAsoa:, tas xoopag (pupillasj de avide spectantibus Herondas IV 64. Cf. v. 71. sxSaXXeiv = anoöuXXtiv laconice Ar T.vsistr 1 n,fi j'kiftn!' n?,s ™ timn* , J wwj Saepius ita tragici. êxpaAXsaO-ac de agrorum proventu. PB 199, 12 xav ix(3aXXo[A.év(oi> xux exog £* xov xXijpov ysvrjuccxcov xai ijtiyevtjfjLaxcov (a. 109 p. C.). sxl3ajjj.si(= £)3o)acs et sx^ajjxcoa:;. Locis citatis a Kum. s. v. adde BCH 1880, 381. Kaib. ep. 229. Mitth. XXIV 181 sq. èxfiazypta ij, locus ubi navis appellit. MFPll 4, 1. 2; 23, 6. 8. èxpazyc, {typ.) CIA II 1316 — èy|3cpa£o)v 966. 968. 969. ex^ioó^ei (= exfivfei)' &Q)]veï (isxct xgavyijg. H. Laconicum ? cX,jto(W. Ep. Kaib. 640 (= IGSI, 400), 5 ê^rjxoGxov exog 7iaueXev&epov e^é^LtoGa. cxpwvcac = ixfiaivovxag. Lacones. Thuc. V 77, 1. èn^MaxeSovïag. Inscr. Olynthi saec. a. C. IV ineuntis ap. Dittenb-2 60, 9. èy."[pó,!pscv = ygacpeiv s. syygacpui'. Corcyrae tit. CIG 1842: z <5è a fiovla ixuaxuxig eig ivtavxov xovg èxöavsiGovv rag to agyvQLov ctt'ÖQag xQlig tovg dvvaxMxaxovg èxSij!Jistv cum acc., peregrinari per, IGSI, 905 hSi^riaaaa övglv xal avaxoXrjv. Exörjfisïv, l'xörjfiog, sxórj/iicc in prosa Attica rara sunt pro ciTtoötjusïv, cett. Herodotus verbo utitur iuxta illud I 29. 30. SJtStSaay.vyaii;. Vid. Si6 a a x e i v. èjto'.Sóvat, 1 ocare. Adde Herond. VI 92. èjcSiSp^axscv ionice = ixëidQuGxHv. Her. III 4. IX 88. Cf. IV 148. sjcöixdi^safl-ai med. (ó/xtp). TH I 149. sjcoijtscv, vindicare, actione in iudicium deducta petere. Thesaui. s. v. in fine. Mitteis Reichsrecht und Volksrecht p. 501, not. 3 comparat CIG 3488 et inscr. Pergam. 245, 19. sxotxos = avvöixog, advocatus, ut ap. Cic. ad lam. XIII >6, in Telmissi decreto saec. a. C. II ineuntis ap. Michel 459, 19 b vmfisiviv exovGÏa>g i'xêixog. Cf. Sophoclis lex. s. v., ubi plura. kvioïx.ó-cf(ag, puniens homines. Pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.), 1373- [èx8i?av (?). Herond. VII 78 traditur kovx — tbv üfiov oaxig iaui> i|e Siff>r\Ga g, ubi expectes è&fpcóvrjGctg simileve quid. Cf. me Mnem. VII n. s. 78. Postea proposui è£elij (= i 'TXazai. Cf. Hom. et axeQGexófir]g. èxsfijpla dorice = Vid. x£ïq et Ahrens II § 20, 12 Eadem forma exstat in inscr. arcadica ap. Dittenb.2 258, 38. sxO'sdfstv. Vid. i£e9éu£e. èxfrés = Ix&k- FGH 123, 3 sq. (epistula c. a. 100 p. C.). exO-XicJiig, Elisio. Elei longas vocales et diphthongos articuli elidentes scribunt z tmixQoi (GD 1149. 1150), r' laQOfidai (1154), tv z' iuqoï (1156), sed Töi'vzavt' (1149, 10). — Similiter Delphi d&fii' ovztg (1748, 12), «fit' ióvztg (1875, 16), xvpi' övzcj (1795, 6). — Interdum Elei breve a elidunt ante consonantem. Vid. AA. èxxaÉsiv = oQyi'&iv, per tmesin. Herond. IV 49. Vid. olörjacti. sxxacSs/ét^g = hJextzijg. Inscr. metr. in Appendice ad Stud. mea Crit. in ep. Gr. LXXVII, 1. sxxaXdgac" xXlvai zo IgzLov. H. = IxyuXaGai. Fort. creticum. Cf. a y x a X (a) ó v (= avaiaXaGovy avoi%ov. H. Quod laconicum videtur. sxxapzst}sa9-«c = txxc/QnovG&ai. MFP II 44, 13. èxxXvycsi'a. Tit. Ptolemaidis BCH 1897, 188 (245—221 a. C.) £do|£i>[r]ijt fiovXtji xal z&l örnxati IlzoXtficamv èitldvo èxxlr]Giixg xzs. Strack in Archiv f. Papyrusf. I 1, p. 204 cft. Eudemi monumentum; Heberdey Wilhelm, Reisen in Kilikien, Denkschriften Wien. Akad. 1896, p. 109, Taf. I, 17: zoïodt sóó&tjGav ■jtQo^tviui ènl fiicxv txxXrjG ictv. èxxXijatdfecv. Vid. dntXXcc^siv. sxxtayotaatjypcov, locus comitiorum. Olbiae ap. Dittenb.2 546, 10, qui cft. Vitruv. VII 3, 5. Dion. Hal. IV 38. A. R., qui sic appellat comitium. Adde Deli tit. BCH 1889, 245. s'xxXiyzoq = è'cpsGig. Arcesinae deer. saec. a. C. IV ap. Michel 1335, 10 tv txY.\)]z(oi. Epistula Antigoni ad Teios ap. Dittenb.2 177, 29 iv zfjt tKxXijzcoi tl-a/iijvcot. Ib. 227, 13 sXo/.lévcov ëxxXrjzlov xrjv Aa]/icéojv TtóXn', etc., ubi sic dicitur urbs, ad cuius iudicium provocatur. Cf. Thesaurum et Sophoclis lexicon s. v. Notae sunt ïxxXtjzoi di'xai. Vid. tit. Att. ap. Dittenb.2 72 et cf. 101, 74 sq. i sxxoXaxtsiv. Vid. tyxoXccnzeiv. : £XX0|XL^6CV = èxipéQiiv, sepelire. Christ. tit. IGSI, 524 £§£jtofua&rj óaï (= Se) £ct(i@(xzoig. ■ sxx0|xatv£tv. Herond. VI 68 iöova' ufi' i[M]rög TWftjuar' i^ixv/ir/vc/, ut simul vidi, torquendo ac pervertendo oculos paene effudi (Buecheler). IxXa-pv = Maygcei>. Aor. II compluria nuper exempla accesserunt: e Bacchylide III 49. XVI 128. XVII, 3 BI., e Callimachi Hecales fr. col. I, 10: Ttccvxsg „ix\ TJcuTjov" ctv£nXccyov. Praeteiea cf. insci. meti. Coam IC 218, 8, Salaminiam e Cypro Kaib. ep. 256, 7. èx-XótO-ijV. Alcaei fr. 95 in ft' iXuGag aXyscov, Sapph. 93, 5 ExAEiaO-ovro. Cf. Xeld&ovxo. Theocrito I 63 ÈxAafrovro pro i*\Aadovxo reddidit Ahrens. èxXwjJi.pavstv = iQyov Xc<^pdvsiv, egyoXa^sïv, opus pub li cum conducere, redimere. Her. IX 95 i^eldfi^avev imav trjv 'EXXdöa iQya. MFP (II) IV (12) 2 è^éXafiov xb iQyov. Cf. XIII (1) 5. XIV (1 b) 2, alibi in papyris saec. a C. III. Idem verbum usurpatur de vectigalium mancipibus sive publicanis. Vid. Wilcken O. G. p. 535 et 5*39. Cl. avvsxXafifiaveiv. èxXajJixpóvetv per tmesin Herond. VII 12. èxXs-pjassOac et èxXe/thjj. Vid. xaxalayeCarig. èxXsxopoóv =. anoXinsiv, anoXontfeiv. Sophronis fr. 87. Ahr. èxXvjjxx'cop = iKXrjrtxcoQ, coactor (vectigalium) 1GH 58, 6. 5'.), 3. PO 288, 2. Etiam contractor, manceps. Vid. ixla/ipaveiv et cf. Sophoclis lex. s. v. ÈxXrinxmQ et supra y e qö ictxóv. sxXijsca pro ènxX^ala passim tituli. Iyikr/jig saepe in papyris Aeg. idem signiflcat quod , ubi Boeckh parum probabiliter legit hXoyi&eüw. Cum mea correctione compara formas atticas imperativi in óo&uv ap. Meisterh.2 p. 133, 4. ijz, rationalis, ad calculos vocat vectigalia accepta in papp. Aeg. Vid. Wilcken O. G. I p. 493 sqq. Locus ubi cum aliis scribis munere suo fungitur vocatur èxXoyiGzrjptov (nos ï ekenkamer). Inscr. Aeg. CIG III p. 302. Cf. Pap. Lond. saec. II a. C. Ken. XXIII 110; MFP (II) X 1 et 2 (saec. a. C. III). — Mo/tem;? etiam est in Mylasae tit. II a. C. saec. ap. Michel 474, 4. 01. Sophoclis lex. s. hoe v. et s. vv. ixXoyiafióg, èxXoyioxiu. IjtXoYOS 'M-) in PaP- Lond- CXXXI reet. (a. 78 sq. p. C.) vocatur summa quae singulis mensibus restat, detractis expensis ab acceptis. Wilcken O. G. I p. 732 sq. Cf. FGH, Ostr. 47, 2; pap. 300. — Alio sensu Aeschylus ap. Hes. s. v. Ixloyov Sir^yriGiv. Ala^yXog èv SaXafiiviaig (fr. 219 Nek.2). Cf. uvéQsvva et infra 'e"£oQxog. cxXostV = exXovelv. MFP II 25 a, 12 sig i'njtov ÈvoyXovfiivov (= voGovvta) iyloijO-éi'VK. Mahaffy „for a sick horse embrocated", sed ibidem b. 13, ubi additur xal q}\t^oxo^ï]9tvra, rectius vertit baded. sxXóstv, redimere. Herond. VI 96 «U' ovv tót ovfi tovS iv' (baubones) £Ï%tg ÈxXvGai. èxjxaXaxtfstv = IxftaAfttrstv. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor. p. 105, 20 ró gteqqóv. SXJJ.W33SIV (Sigojpov. Herond. VI 9 : vvv uvtov ixfiaGGEig TE xeti XafinQoi' noisïg. èxjJLStp^oys, emensor. MFP II 9, 2. 3. ixvtf&v = k'xviGa. Herond. IV 59 rjv xvLya, si 1. s. èxvttpoöv, natrio abluere, ut ap. Alexin (III p. 383 Mein.), Lebadeae tit. ap. Dittenb.2 540, 86 èyviTQcóoEL Tctg GTykag. Cf. Fabricius de archit. p. 43, not. 3. èxvoxtspeöoat, per noctem remanere. Pap. X Leid. 8, 12. èx|siv?, perpolire. CIA IV 2, 1054 b 102 Xi&ovg — op&oiig xal evycof[i'ovg navTcatugyvQiov Sfjcc/uul TQiaxóaiccL. Nisi forte est aut scriptoris aut lectoris acpdkfia pro èKnXr]qco9&gisxxXtóetv ionice = èHnXsïv. Her. II 44. 93. 152. V 103. VIII 81. èxxoisiv, safficere. Lebadeae tit. ap. Dittenb.2 540, 100: txnoiovvrag nQog ra fA.eyÉ&r] ia yeyQajx^tva. Cf. Fabricius de archit. p. 64, qui cft. impersonale ixnoisï ap. Poll. IX 154. — = inreleïv, perficeie, absolvere. Her. II 125. 136. 175. V 62 et Sophron ap. BA 93. Cf. ixrtoiyisig. Dio C. 37, 44, 2. èxxotyac?, venditio. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 60, 3. Cf. Sophoclis lex. s. v. Yid. ficreicxio^sïv. èxxop9-£tv per tmesin. Herond. III 5 h nsv—rfjv auyr/v ninógd-rixsi'. sxxoog, formae atticae = Qüxovg. Meisterh.2 85, 6. èx«pr;*«eafrai, ulcisci. Her. VII 158 bis. Eodem sensu activum sKTtQdöósLv usurpant tragici. èxxpisiv, vinculis ita premere, ut in cutem penetrent. Herond. V 35 hnQiöov %uQ nóUv. èxcs-pateóscsO-ai. Ex Herodoto adde VII 102 l^aiQaxivptvog. èy.3tppó.*(i5[)-o: = uito g cp q ay i n ci, q. v. Cf. Sophoclis lex. s. v. èxtsivstv. Kaib. ep. 878, 7 vov ano p v q i o v 8 pp cc | ixxeivag iQoviovg TtQ^iag £^éfia9£V. Ixtstat?. Vid. s. v. ta'öijiKt. sxtéjJLVSlV. Kaib. ep. 569, 4 oïag ovt ódag llniSag trap eg. Cf. praecidere spem alicui. èxtsvsojp Eleorum sermone = ixrevcag. Arch. Ztg. 1876, p. 183 (Kum.) èxTsvéas Delph. 2656, 8. De êxvevrjg, hrévtict att. praeter lexica vid. CIA IV 2, 421 fr. d 39. 630 b. 28. 441 d 14; GD 1552 a, 4. 2682, 8; 2683, 3 aliosque titulos bene muitos. ê'xtïj, sexta pars stateris aurei. CIA I 199. 201. 210. 301. 310 hmi. Qconatósg 199. IV 2, 652 b 14. ^ éxty;jJiopo?, sextarius. Herond. I 80 x^V^QOvg rQÜg [xof]ra[^ér^ujaov a.]xQiqT0v. sxufrscv = hri9évai, forma Oropica. Inscr. saec. V aut IV (init.) a. C. EA 1885,93 sqq. Cf. Hermes XXI p. 91 sqq., 1. 41 sq. èxti&civ èv tol Isqöl, 1. 26. Intxi&eïv, 21. 23 Siöo vv. Vid. eïv = tlvcu et ö id óva i. cXttJAGCtpcc. Inscr. Cnidia GD 3517: 4cc[acïxqI xal Kovqoci xal xoïg Qeoïg xoïg Ja/ia xpl xal Kovqui iuqiGxeïu xal è x x i fia t p a ai'é&tjxs lUadavlg Tlkdxcovog yvvd. Yocabulum formatum, ut 'iaxya, xó/iiGxqu, dQêniQa, Xvxqu, g&gxqu, etc., sed incertae interpretationis. Cf. Dittenb.9' 779, not. 3. sJtttVÉcyjAO^. FGH 114, 22 fiij ovv krjqrjgrjg xov Èxxivuyfióv gov, don 't talk nonsense about your treshing (editores), coll. xivaypóg 102, 29 et xivdoGsiv ibidem 1. 1, quod de tritura frumenti accipi posse putant. Mihi non liquet, sed potius de frumento vanno concutiendo, quam perticis flagellando accipiendum arbitror. Occurrit vox, sed vulgari sensu, apud LXX et Philonem. cXT-vstv» Lexico Schwhi adde Her. VI 72 x{e)ïgiv xoitjvös xiva /Iquaorjxco e^ex{t)lg€. f Kt l v v (e) l p pu 283 (S. II p. C.). Cf. %vvvelv %vveiv = ielv in N. T. éxtTjfjLopo? = ixxEvg. Herond. III 80. sxt(3jj.c?£tv (pap. èxd.) = hzifiveiv. Pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 2452. ëxzo^rx; (J). Vid. Ix8po|xog(?). sxtov = 1/6 «Qxafas in Aegypto. Wilcken O. G. I p. 750. Cf. dyöóij et xéxaQxov. Kxuopsog. Homerice Bacchyl. XII 154 BI. f-Exro^]fo;g vno èxzó$, praeterea. Delph. GD 1742 fiaQxvQoi rot [a^Eïg — xcd èxxog MkÉzm>, MvctGl&Eog, ubi in reliquis titulis similibus pro Èxxóg legitur löiiaxai. "Extos, Phocensium mensis = Gso&viog ap. Delphos. W. F. inscr. Delph. 53. 'Fsxzoq = ïxxog. Yid. /ég. èxtpaicskoyaauop, immani ventre. Epicharmi fr. 42 Ahr.: xljxxQa- nskoyaGxÓQag ovovg. èxzptfisiv — funditus per der e. Herond. VI, 27. Cf. Her. VI 37 Gcpiug nixvog dmeüee èxxyixpEiv et 86, 4. — extergere. Herond. I 79 XT]V flskaiVLÖ' EHXQlTpOV. èxtpêpsiv {nQopovkeviJ.ci) ferre (ad populum), v. c. inscr. att. ap. Dittenb. 152, 48. 69 sq. 73 sq.: xyv ftovkrjv ngofiovkEvGaGuv i'i-EVEyxEÏv tig xrjv 7iO(!ixrtv i/.y.XrjGLav tceqI 'HqukXeióov xxe. Cf. CIA IV 2, 110 c, 7. Dem. LIX § 9. — Tit. att. a. 418/7 a. C. ap. Ditt. 550, 38 XOV Ttvköv, ai Ent XO iG&^iOVCXO fiakaVHOV EXCpEQOGl, Ut oöbg dicitur (pÉQEiv. — Her. III 16, 1: ÈX xfjg xaccpspo}j.r>fl.eÉV (j). Chersonesitarum sacramentum saec. a. C. III ap. Michel 1316. xai xov GaGxr)ga(?) x&l öa[ia>i öiaqjvkal-a) xctl ovx ixcpsQ o (IV dl] a& xèbv cntoQQijvcov ovdÉv. Analogia postulat ixg>SQS(iv&r]G&. sxcpsó|vjx voóaoo pro vovaov. Kaib. ep. 1041, 9. èxyapd. Vid. cinocpoga. sx^ópcov. Her. IV 198 ra êxtpógia rov xagnov. — In Aegypto significat agrorum proventus eam partem, quam is qui conduxit mercedis nomine dare tenetur possessori. Locos papyrorum et ostracorum huc pertinentes vid. ap. Wilcken, O. G. I p. 185-188. Eodem sensu subinde etiam QÓv intellegendum est. èXatcóv, -mvog. olivetum. Passim papyri aegyptiaci. De tributis vitSQ èXaioóvuv, cpoiviKmvmv, afimXavcov, nctQuSsLGav etc. vid. Wilcken O. G. I p. 195 sqq. et Grenfell FGH p. 183. èXattovac. CIA III 38 (saec. II p. C.). sXaiwvscv. IC 112 tXaiwvi'fiavra. 'EXatcovta e Digestis 27, 1 notavit Kumanides s. v. *FéXav (cod. yéXav)- ctvyr)v rjklov. H. = atticum ellt). Cf. (SéX a. èXav = iXavvuv. IC 37, 8. 12. 14 iXavxa, ibidem 11. 15. 16. 19 iTtsXaww (saec. IV a. C. exeuntis vel III ineuntis); TH I 127 È7tsié(jO'(a ex IneXuÓG&w; Theocr. V 89 nag eXavt o. — Postgate Soloni ap. Arist. noX. V § 8 reddidit og noXXmv aya&iöv eg xóqov [r\X]a6axo, coll. Tyrtaeo XI 10, Herod. II 124. V 20. skd(sive èXavrj) fj Xajinag xctXsfrai, mg üfiSQiag qorjölv, Nixavdyog ös o Kolocpcóviog iXuvr\v xfjv x&v xaXdficov ösGfirjv. Athen. XV p. 701 A. Intellegi potest fax e colligatis calamis facta. Cf. Homericum öcxai. Est autem, ni fallor, êXdva forma Cypria dorici geXccvcx, luna. Plura vid. s. v. öiXcxqov. skaaioi Argis vocabantur ot ra? èmXrjiplag (morbos comitiales) anoxQcnsiv öoxovvxtg, qui generis originem repetebant ab Alexida (quasi Averrunca), filia Amphiarai. Plut. Qu. Gr. 22. i eXacsi? ionicum = i'l-oöog, GxQctxcla. Her. III 4. IV 1. VII 37. 106. i ëXaaaoos gen. = iXaaaovog. Amorgi tit. saec. III exeuntis in Rev. Arch. XXIX 73 sqq., 1. 20. — èXaxxav pro %iIqwv s. xaxia>v Geopon. II 48, 1. £ êXaa-petv. Hom., Her. (II 158. VII 24), Theogn., Eurip. = èXavvsiv. 'FAa^vjPoXtróv, mensis etiam Apolloniae Chalcidensis et Iasi. Bischoff ^ de F. G. A. In Elide 'EXdjpto? (Paus. V 13, 11; VI 20, 1). Vid. ibidem. - IXfitcpo?. Vid. nêxciQi, rct%ivctg, ovXag, usiQaxog. 17 èX«xta(?)- ^aQn- KQftreg. H. Infra idem 1«« 6 *«*(?)• i*vh (sic). Ktfug. Utraaue gl. corrupta. n èWaitalov «ixfbv xb ^ys9og no^euvxeg]. Oenoandae tit. saec. p. . III non antiquior. BCH 1897, p. 402. Pind p TV 17 Unicum compositum ab èXay/J-mepoyav = t*1*?0™- ^ina- K iV ïl- epico èXu%vg = i^nqóg. IXaia = ê'A.a|3ov. Vid. la^stai. èXsyoaav hellenistice - lfcyov, v. c. in Magnesiae tit. saec. II a. C. ap. Dittenb.2 928,74. Vid oav. „ t , èXéTXscv. Philodemus de rhet. et Sudh. p. 207,10: «v ino naiöog èXsyx&stris üv, tb ör] keyó/isvov. JXfc, "a«i, in inscr. metr. saec. p. C. III non antiqmore IGI, T 783 10 'EXsta- - *al "Hqcc Iv Kvtvqco x«l "Aftuig iv MsaaSjvy. H. In insula Co Tfl H8 6' "Hoca Agyuai 'EUiai Badiluai êéficthg KQitd. 'EXsifloauov, Teni mensis = Zmqovoqmv. Bisschoff de F.G.A. p. 390 sq. 'EXsv(e)ta- loH *nb Act*cóvcov. H. Fnidaurio j 'EXéoo 3 ?>•/ i a»6»sppS> libero proprius. Eurip. fr. 495, 38 Nek.' o« ,f-l [dovlous ta- «l ^ "" a' J in primo titulo. - *rVP«xa dicuntur bona libera hypothecis, non oppignerata". Dittenb.2 426, 10 510,37 Pt 'FXctiaca = Eikd&via ap. Lacones. Mullens, n. 45 a et4o, ttZZ ap Tones ,t Caliimachcn h. D,i. 276 et Antipatrnm Thess. A. P. IX 288. — Hes. s. v. xctl fiia t&v EIXel&vi.wv nul incóvvfiov nctQu Taoavttvoig xctl HvQuy.oaloiq. Pindarus constanter dicit EiXsl9via; forma Attica est 'II et 9 via, q. v. De forma laconica 'Elev&v ia vid. Del. 120,13. 123, 35 etc. Eadem Aetf* (sic) audit in tit. Laconico IA 52. — Baunack, Studd. I, 1 p. 69 explicat dea quae affert puerum, coll. Hes. iltvtiar oïaco. Cf. etiam ay ét q l u, av a y ét q i a. 'EXsrjaivt adv. loei. Meisterh.2 169, 23. 'EXeoatvia, excepto tit. Dittenb.2 620,66. 73, in antiquioribus titt et ap. scriptores antiquiores ubique non ipsa mysteria (/ivat^ia tèt ftsyala) significant, sed agones, quorum maior nevtitr/Qlg, minor TQurVQig erat. Minor semel tantum in tit. Ditt. 587, 258 sqq. commemoratur, ubi vid. notam 171. Cf. Kirchneri Indicem CIA II 4 pag. 81. 'EXeoaóvws (Dittenb.2 514, 9 cum not. 9), nomen mensis Oluntiorum in Creta, Homollio BCH III p. 290 sqq. iudice, cohaerens cum sacris Ilithyae in Creta frequentibus, minus recte scriptum 'EXevoiviog CIG 2554, 8. Item Therae = 'EXa 308 nf , , • * oGngr/y og, alia. '1 f i Doeotice = ekcuoiqigxlov. Lebadeae inscr. GD 422: xo iXr^o- iqiv, residua sive reliqua vectigalium condu- - ctorum, in ostracis. Wilcken O. G. I p. 344 sXXeïxijv ■ (ex laA ) = hlünuv. Cret. Del. 117,4. Le Bas 73,6. G 3046 16. Cf. eA Au ff tv. „ . iXXsavó? ionice = <ïi«(3ór)roS. Her. I 153 o4 ti 'Icóvoov jtóOea laxunlUa^. sXXvjYeiv. Horoscopus PK (I) XCVIII reet., 31 (cf. 37 sq.). ov ro öaöenaxofiÓQiov èvtfyu èv idqrixóa. sXXr;TO?. Vid. sXXvrag. snM EM 120, 52. Yid. st'Aijv et fMai. Cf. J:£Aodt90v. 'KXXr/vdpx^S saepe in Tanaitarum titulis IRB II, 423. 427. 428^430432 434 Scil. hoe emporium incolebant tam Graeci quam bar ari. Illis, separatam B. P. habentibus, praeerat hellenarches his a^v Tavasmg sive TavaW&v (aliquando IV numero, in tit. 430 a. 220). Yid. 423. 427. Cf. 'EXXctÖdn«s. Gra6Ci MemPhiini habnltpnle%o P' ' (Kenvon, cat. Gr. pag. 49). Yid. Wilcken, O. G. p. 433 ÉXXr?ax 32: ovy evexa toü öslv fi£ avxoïg èlloysïv. iXXotzo? = lAAtwfc, deficiens. Psephisma Piraei aet. Lycurgi 1900, p. 91 sq. 1. 3: t& &Aot*« «8, h»lvmv xui&v. IXXO*- - 6 k&vg. - Ktfreg êi x«l roi,g ayavovg tUo««s 331 52 Empedocles v. 470 FAAowos h»vg pro £Uoi|», Epicharmi fr. 48,1 nova pro eAAorea, Theocr. I 42 JAAorcta^tv = vX9vocv, alisvEiv, EM 331, 49 ilXonsvsiv. IXXoacV* Mvöiv. KQïjteg. H. Cf. l\\dnr\v. , , êXXÓtas, offa. Therae inscr. IGI, III 330, 179: .')xvia£eiv, ellychnium ponere in lucerna. PK I pap. mag. CXXI (saec. III p. C.), 377 : aXXo tXXviviov Xufiav iXXv%tntxGov (sc. tgo lv%v(a) Kal Tto'og avrov Uys' ii-oQKtgm Gs, Ivyyc ktê. Cf. v. 87 èvXv%via&u IE II 10, 19. eFsXoSuata* j]XoSvaia (i)hoö.?). H. Cf. féla. éXóvat = sXovai. LGr II 34. Vid. JS2. èkoód-epos = iltv&eqog. Cret. BCH 1885, n. 10, 13. ' 'EXooatvtos mensis = 'EXsvg. Cret. Mus. Ital. I p. 144, 4. «FeXootpov* êïv&Qov rjyow XénvQov. H. Laconicum? Cf. ïoXvqiov et s i X v- sXxsaö-ac s. èXnl^Eiv ionice Herodotus passim = vo/ilfciv. Cf. BA 1096 n no^ai' doxö). KgfiTEg. (tF)sXxts. Pind. O. XIII 81. P. II 49. I. II 43. Saepius in substantivo digamma neglexit, semper in eXnoftai, = iXni£a>, quo verbo non utitur, nee Bacchylides, qui fr. 16 BI. habet h'Xnofiai. — De iXnig cum spir. aspero vide Meisterh.2 66. sXxos* êlaiov, GzéaQ (et metaphorice) ev&rjvia. H. (3ovtvqov. KvnQLoi H. Cf. Hoffm. I p. 113. Yid. aXénsG6i. êXo^v = ildeïv Lacones. ïXoy Ar. Lys. 105, eXaoifii 118, èXacóv 1081. èXóSptov „pertinet ad herbas, quibus veteres utebantur ad luteum colorem tingendum, %eXi8óviov vel xtXiSovla alibi dictum. Vid. Salmasii Exercitt. Plinn. f°. 1163 B". Leemans vol. II p. 255. Legitur in pap. Leid. X 9, 26.; 10, 6. 23. IXotpov, zó. „quod alias tegumentum, involucrum significat, Herodoto est alveus, receptaculum aquarum I 185. 186. IV 173" Schwhi lex. èXtócpiy. Vid. ècpcóksi. tFsjxa, a, i. e. fr^cc = èa&rig. Inscr. Gort. Baunack, Philol. 1896, 489. s[xaptysv êXafci'. Kvhqloi. BA 1095, ut ap. Homerum. cjj. (i'jzcf. = èfiavtrj. Sapph. 15; Alcaeus 72: ifn' avrco naXafiijGoficti. Cf. 80, 10 et Apollon. de pron. 51, 1. èfxpaosüstv = ènPctrevuv. PB 101, 16. sj^aScxóv, sc. réXog, in ostracis 1024. 1080. 1237. 1262. 1385 aet. Ptolemaeorum „eine Abgabe des Pachters für den Eintrit in das Grundstück" interprete Mommseno ap. Wilcken O. G. § 39, p. 190 sq. Agricolae confirmabat possessionem agri, quamdiu conductio valebat. sjxpaoixóg. Vid. sfifiarixóg. ■ è[A.patv7jv c. Gen. Alcaeus 19, 3 ènei y.e vccog ifi^aivy. Cf. èjinlnxtiv c. gen. — Verbum boeotice usurpatur eodem sensu quo attice è^arsveiv. Vid. BCH 1885, p. 413. Similiter in Ephesi tit. Dittenb.2 510,75: tav lig jtrTjfiara — è(ij}uvTtg sig jmjftara — sivcci avroïg xvQi'ag rag i^^daeig. Cf. 1. 85. — In Andaniae tit. a. 91 al. Dittenb.2 653, 32 al tino&oivaQiA.óoTQicu at s fi (3 e (3 a k v la i significat inire munus. — In tit. Thespiensi BCH 1898 p. 562 'evfiaoe = èvefiïfiaGe more homerico est transitivum, èvéfia intransitivum. Similiter Her. I 46, iv é (} t] G s (avxöv) êg cpgovzlda. (?). Vid. ey/^aXiSeg. èfJipaXXsiv = wxa^dXXeiv, solvere. Oropi inscr. AE 1885,96: öxav èfifiaXXei xo c'.gyvQiov. Cf. XQOcpav xivi e (ifiaXXeiv Delph. GD 1184: el Sé Y.d xi ncc&r] AXé^cov, xqscpéxa f)oaL7.iörjg JoqxccSu, el' r.ct S}élt] olxelv sv xavx&L' el Se fuj, ê/i^aXXéxco &qaLxiSr\g doQxuSi XQOcpav xov firjvbg sxaGxov 7tvQav xéGGaQa 7j filexxa oi'vov. —'EjAfSuXXeG&ai, cum ellipsi subst. jcXvjQog = KX^QOvGdai IC 386, 1 : <5è xolg nvQioig xaï xciv fit) 7iaQEvGav yvvaix cöv xcöi ^t/I^ovxi è (i (} a XX e G & a l, sed ibid. 367,91 plene êfifidXXeG&ai xov xXaqov. —'EufSaXXeiv evxev^iv Kctxa xivog. Pap. Taur. IV 9—12: neol rjg èvéfiaXev èvxev&wg elg xo rtooxel/xevov iv TlxoXe^atSi ayyeiov vno xqrjfiaxigxmv. Chrematistae (iudices graviorum causarum forensium in Aegypto. Vid. s. v.) nomos peragrabant, ut facile quivis iura sua obtinere posset, et in certis locis, nomorum capitibus ut videtur, vas proponebant in quod libelli conicerentur, docente Peyronio ad PT, pag. 109, unde eandem formulam restituit Leemans I p. 39 in pap. Leid. F, 1. 10. Infra cf. 'svxev^ig. — De formulis ëfipuXXeiv Séfiaxa sive yoinpov g, vincula lapidibus immittere et ififioXrj (xav yó/icptav) vid. Fabricium de Archit. p. 61. ëjJlpapo^ xaGGexui ijtl xav naqanaióvxav xal fiefirjvóxonv. MévavSgog ' Parci£o[iévy' „ovk efi-paQov. B xt (pro el Koek) ë(ji(}ctQog', ccQ^aiGfiog ovxog $rjft«Trav." Lexicon Sabbaïticum. Cf. Hes. 'efifiagog- fyi'9iog, ftra^ag, i) (ov?) vovveyijg et infra sfinagog' 1'finXrjxxog. Cf. Embari fabulam ap. Suid. s. v. ibique Bernhardy. 3ji.pa3l<; = èfifiaxevGig. Vid. ifi^alveiv. êjji|3atijiós, s. èfi^adiKÓg. PK II 199, 6 nrn&v ifi/3aöixa>v, ulnarum quadratarum, ib. 265, 19 (a. 117 p. C.) èfi^axiKav, et eodem sensu èfifluxov mfaeig 243, 2. 5. 25. Kenyon citat Didymum ap. Hultsch, Metr. script, rell. 189,12; 196,4. èjjipdtptov ionice = ö£v(3a(pov. Her. II 62 et Hippocr. sjJipSojJios = e^öofiog in ree. tit. ap. Le Bas et Wadd. V 1651. (ex t'nPae) dorice = «ft/Sa, lfiprj&i. Ar. Lys. 1304 eïa fiaA' l'fiflr/. sjxpXéxetv. Pft. èfifiefiXocpévai. PK XLII (a. 172 a. C.), 21 jirjd è^e- pXoipévui elg xrjv ^ixexéoav nsglGxaGiv. Vid. I fin ax a o v. sjj.pXeóaavcsg = èfifiXéipavxeg. PK lp. 38, 15 a. 158 a. C. Cf. {tav dog. £{Jij3oXa3tov, zó, dimin. voc. i/i^oXij. Inscr. MopsoestiaeL.W. 1499 (Kum.). èpipoXatcop, magistratus Aeg. PO 126, 15 aet. Byzant. Cf. sq. voc. „was the technical term for the annual contribution of corn supplied to Rom and afterwards to Constantinople". Grenfell et Hunt ad PO 62,11. 17; 126, 9—11; 137, 1. 7; 142,3; cf. PB 8 III 4; 15 II 1. Scil. vectura, onus (navium). Cf. Wilcken in Philologo LUI p. 93, 7 et O. G. § 160, p. 364 sq. èjxPoXstSstV = èjifiakleLV. PB 14 III 20 È[i@ot.evovrsg xal dvrjlcxrovvreg xoig ■rtQoyeyQaiifiévoLS ègyatui. Cf. ifipolsvg in lexicis. èjj.póXi{xo^ Yulgo quidem Iloaiösav Sevxeyog Athenis est mensis intercalaris, sed aliquando etiam alius mensis duplicatur, velut rctfjLi]\icóv CIA IY 2. n. 733, 5; )4v & sa & rj q l óóv n. 242, 1; 'Exaxofi^cticóv IV 1, 2. n. 27 b, 34: fieva ös ê/ipcchlev 'Exaxofifiaidva xov vtov ixQiovTct, unde simul discimus intercalasse archontem eponymum. Saepius etiam dies unus alterve intercalatur, ut CIA II 334, 5 'Elacprtpohavog k'vsi xal victi ÈpfioMjLtoi. Reliquorum Graecorum quos novimus menses intercalares hi sunt: Mctlxopêviog ft ap. Boeotos, j4rtsk\ulog ($' Tauromenii, rsvéuog ififtókiiiog Hali, Tlava^og /3' Rhodi, noiTQÓmog (}' Delphis. Yid. Bisschoff de F. G. A. èjxpóXcdv = emblema. Olbiae tit. 67 (IRB vol. I): cpia\t] aQyvQÜ Gvv ifi@oi.iau yov6tu>i. è'jJiPoXos, prora s. rostrum, hominis insigne in TH I 166. 182. Cf. ns\xa et vid. Kaibel ISGI, pag. 174. 3jjiPpa^.éva* eificiQfjiévri. Sophro et Lacones ap. EM 334, 10 et Hes., qui praeterea praebet 'suft gat at.' eïfiaQxcti., ü^Qaxo (rj/ifipaxo ?)* sl'^aQxo. è^Qafifiêvov sl^aQfiévov. èfifiÓQavTï xexsv^cGi. Cf. Ahrens II 349. Addo i^^Qcxfiêvrig in pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 2904, ubi sic olim correxi pro èv ö qu fjLsvrjg. ijxppoxo?, irrigatus (aqua Nili). PK II p. 79 (a. 15 p. C.): ctQovQctv — r\. ü^qoxov rj k'(ij}()o%ov. Vid. a/3po%og. sjjipovsiv Herond. II 82 wjmjv elg xr)v %eiQcc xivi, ubi O.Crusius com- parat Lucianum de merc. cond. 14. SJActf-SV. Apollon. de adv. nvxvcög ai %Qr)GEig 7tc apud Herodotum, Thucydidem, Pindarum, Euripidem. Cf. xaxafisfMp&svxa Pind. N. XI 30. èjjisv pro s'iu,é inscr. metr. Sardium saec. p. C. III, CIG 3440. Cf PO II p. 40, 1. 23, ubi vide editores. Kumanides in Synagoga s. v. comparat neo-graeca ifiév et ifiéva. è|jt.£Tpt(0{Jis£ = £fj.sxQovfiev. TH II 17. 45. 73. èjxsö Sophronis fr. 64. Theocr. VII 86 et Iones. êfisvvtj- i/iov H. Tarentinum? Cf. sycóvrj. èfjiswcoö, oecovzov, bcovtov, cett. ionica. èjjitv doricum = èfioï. Epicharmi fr. PK 14, 21, vs. 2; Theocr. II 156. è/iivyce Sophronis fr. 53. êjjiva. Vid. ijflivu. sjuvi? Rhintho ap. Apollon. p. 104 B. Cf. EM 314, 42. èjJLto, ifttoj, ÈfjLLcog, èfiag Rhinthoni tribuit Apollonius 1.1. cf. Ahrens II p. 251 et 209 et vid. èfiov g. — Cf. etiarn tv et xtv. Apollonius de pron. 82, 8 scribens xivlg ptvxoi rfelwGav xsivsiv xo i, quos poetas voluerit non apparet. ijxjxa' ifiaxLov. H. Aeolicum. Yid. ^êfi^axa (ys/i. cod.)* tfiaxia. H. Alteram explicationem xadamófievov Schmidt refert ad aliud aeolice dictum pro a^pa, comparans xQsxog, ïyqr\vxai, péoxai;, êyQvnvs t, alia. — Vid. êl-aipa/i svog. Legitur bis ejifiaxa (= eïfictxa) in fr. VIII, 5 sq. Oxyrrhynchico PO I p. 13 incerti poetae lyrici (Alcmanis?): nalaat naQ&Evixai, nuïGui y.ala (f)éix,jiax ï%oiGai || y.ctla fiev è'/ipax' (sine ƒ) e%oiGai xtê. Quo pertineant gl. Hes. J-êofia, J-éoxa, J-éoxia (scriptae per D, nondum compertum est. IjxjJLötviratus. Cret. Del. 121 B extr.: si ês xdde ft-f) xuxêxoifii, xovg ys [ioi ösovg, xovg üfioGa, iftfiaviag yfitjv. Cf. ibidem 117, 18. 24. sjj.(xdaastv. PK (I) CXXI, pap. mag. saec. p. C. III, 230: xrjv '^ayoarpiciv xq> lGuxkoï fxélavL y.ic. èjijAStvavtocs = è(ifieLvaGi. GD 1539,61. Vid. Dativus. g^sv = slvai. Inscr. Thessalicae. Cf. Hoffm. II 318; k'nfievai Aeolice Sappho, Alcaeus, Theocritus. Cf. ibid. p. 483. Vid. slvai et cf. è[xjj.svstv cum partic. pro Sia^svsiv Augustus in epistula IX 25 ap. Viereck, Sermo Gr., p. 78. 3JJLJJ.I5VSÓSIV ab è'[i/A.ovog, immorari. Eretriae tit. saec. a. C. II ap. Dittenb.2 935,7 È[i(iovsvGag (= èvdiaXQityag) sv xwi yv^vaGiai öi sviavxov, et in titulo Eretriae, Journal of archaeol. IX p. 188 n. II 8, citato ab editore. ijX[Jiopov" slfictQfiévov. H. Fortasse Sophocli reddendum in vs. corrupto 1640 Oed. Col. ro rtaïö s, xlaGag iqt] xo yivv aïov (psqsiv. An y' sfifioQov? Ut spurium del. Nauck in ed. Weidmanniana a. 1884. è{xoöij[G&cu Gv]v£xcoxé()oig [jtp/rjaig. Non expedio. Portasse A, si est in papyro, dittographema est sequentis A et corrigendum ivnd[t;]ovxai, curant, ut saepius verbis poeticis utitur Philodemus. IjxxXsos ion. = IfijtiUraj. Her. I 59. II 62. sjAxtayv c. gen. (= raXriv), %a>Qig. Archilochi fr. 111. Callim. H. Del. 72. Nic. Ther. 322. Cf. Apollon. Soph. 67. èfj-xX^pcoats — nXriQaiGig. PK II 326, 32 (a. 616.). Sophocles in lex. citat Herod. ap. Oribasium I 428, 8. Pallad. V Chrys. 47 B. è[j.xvet {/.of èqS fiov, Tio&cï fis. H. Cf. Xen. Conv. 4, 15. Plut. Cleom. 3 et £ i G n v 7] A a g. è|Jt,xo8c£ecv = Stïv xovg nóSag. Her. IV 60. SfAXOCSCV. Vid. s^ayQfjv. èjxxotecaO-ac «vo? = uvxinoiüa&ui. BP 13, 13 (a. 298 p. C.): xov èitsXevGÓfisvov rj È^rronjGÓfisvov xov itejtQafiêvov xafirjXov. Similiter 94, 19 (a. 289). 350, 11. Cf. PL n. 15 (a. 130 a. C.) p. 222, 1. 57. Hinc è|j,xoc^ats PB 177, 4. 193, 21 et saepe. Proprie verbum significat se alicui rei immiscere in eaque ius aliquod exercere, ut interpretatur Peyron ad PT vol. I p. 139, coll. Exod. IX 17 et III Esdr. V 60. SJAXoXecV. Adde Herond. VI 63 xax ohir\v d' SQyafex' ÈvnoXécov Xa&otj. SJJUCÓXS|JI.I3£ CIG 1476. Hes. êfiTtóXsfia' xa elg nóXs^ov iv&exa, quod reddatur Her. VI 56 pro iiinoXéfiia. Similiter melior forma avxinóXeiiog saepe corrupta est in avzmoléiMog ap. Thuc. et Her. èjxxóXcov. Vid. s. v. xióv. èjJ.xoXfljvco" êvs^dXXovxo. H. Vid. xicóv. èjJLXopsósaO-at = simplex. Epicharmi fr. 26, 2. Ahr. ns^a d' ê/inoQiv- ovxai fióvov. Inscr. Rhodia GD 1566. sjxxopog, primitivo sensu viator. Etiam Bacchyl. XVII 36 BI. ï^noQov oi' aXaxav. "Ejixopog CIA II 975 f 12 et "Ejxxopo? è|axat(öv ibid. III, incerti poetae comoedia. "EpnoQov scripserunt Diphilus, Epicrates, Philemon. èjxxopxav = ifinsQovav. Her. VII 77 eijiara èvsnoQnétxxo. ijjixpaxtos, is a quo exigere licet debitum. Boeot. GD 489, 50: dcpeiXêxco a nóXtg x&v 'E(>%of/,ev{wv — EvficóXv, — fir) k'fMQaxxog tGra EvficóXv a nóXig tav 'Eq%ojitvCav. èjxxpéxetv. Adde Bacchyl. VIII 27 BI. nsvxaê&Xoieiv yctQ èvênQcncv. èjxxptaxo = èitQiaro, inserta nasali, Corcyr. GD 3198, 2. Cf. Ahrens II 113. è[xxpocxiG£. Hoe adiect. (App. B. C. I 10) et i(i,7tQolxiov (id. Mithrid. 75) Aegyptiis propria fuisse ostendit Mendelsohn Philol. Lil p. 553 sqq. sfjixpoaO-a dorice = 'e'iMQoG&ev, v. C. TH, I 57 rol öqoi. Vid. fra. èpixtósiv «tg tö nQÓ6a>rtov. Herond. V 76. èjxxóX^os boeotice = ètinvXaiog, Neptuni cognomen. Keil, Inscr. Boeot. XII (Kum.). èjAxopia^iyat-^o)?, in igne tenens homines (daemon). Pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 601. èjx^avtaaijv = ificpav^eiv. Tit. Thess. Hoffm. 16, 2 ivsyaviGGosv = èveq>dvi£ov. èjx^ép^v = eiGipéQEiv thessalicum. Rangabé, A. H. 692 (Kum.) — ificpéQSG&ui xfi aixirj. Augustus in epistula IX 12 ap. Viereck, Serm. Gr. — x&v oixsxav xovg èficpsQOfiêvovg xrji aixLai öia fiuGavcov, cum graece dicitur èmrpêQSiv xivï xrjv alxlav et èvé%£G&ai xrj atria. Cf. p. 78. èji-^ottav flgurate Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 43, 21 péya xaïg xS)v noXXav rpv%ctïg ivtcpoixu xo ita&og. Cf. Thes. et Sophoclis lex. s. v. 8[i^popstV nXriyug tg uva. Herond. III 86 èg ft' iixqiooriGai xxs. ut cor- rexit Rutherford pro sg pèv cpogijGai. [è^oXoopyioo vox nihili. PB 531 II 9 ksqI xèbv ano xov .... £ftg>[u]Aou£yi[ov] nsQiysivofiévcov. In Mnemosyne correxi £ ft cpvrovQyi[ui]. Cf. Diod. S. II 10.], èiiqpoteottxóg. PK II 325. 328 (aet. Byzant.). Cf. lustin. cod. I 2, 25 § 5', Irene Novell. 57 (Soph. lex.). Ijj.^905, gemmis ornatus. Olbiae tit. IRB 68, 5 — èi/c&r/xav Gxècpavov ['/ovGzov xctl ipiaXrjv? %QvG]sav l'vipt}v, — — Sxafi- (Savidav. Meisterh.2 176 b. sv 8óo = x&xiGxa. Herond. VIII 23. sv crcójj.' soxc rijg Gvvoixirjg anuGrjg, una vox. Herond. III 47. svajBos pseudodorice Theocr. VIII 3, al. Vid. a/Ja. svayifstv xoïg xaxct nóXsfiov xs\svxr]GuGiv de ephebis CIA II 471, 26. 69. IvaY^s, tè = 'dyog. Inscr. Delph. saec. V a. C. GD 2561. èvaé-Xstv cum inf. = Gjiovda&iv. Theophyl. Sim. Hist., ed. de Boor p. 103, 20: zo nóXiGfiu èvri&Xsi Xajieïv. èvaO-pot£siv = Gvva&Q., si ]. s., Theophyl. Sim. Hist. p. 64, 23 avSQag iTil oxQatQLdv èvi)9(>0L£ev. Cf. p. 87, 26. svatöcog olnog. Hades. Inscr. metr. Sardium L. W. 640 (Kum., qui cft. vitcu'Siog). èvatétta, ta. CIA I 297 a. b. Suppl.; IE 242, 11 = GD 3325. fvcutxLav xag axégug xiQxïöog. Statuae in frontispicio templi. Cf. itaQaie tig. èvatXeO-év-csg. Vid. ails&fj. svajc^Ssxata boeotice = Évóenaxr]. Orchom. GD 488, 5. èvaXsi^scv. Epistula scripta a. 22 p. C. in PO II 294: iya óè avxog ovnco ovSi èvrjlstta (= svalijXiipa, SC. èpavxóv), scog cckovGco cpaGiv naga gov tveqI navxcov, i. e. valde despondeo. èvaXcvaiétag, maris incola. Bacchyl. XVI 98 ivahvaitxai deXyïvsg. èvajxjxévos ionice = ivrjfifiévoi. Her. YII 69 leovxéag L Cf. ènaiifiévog. èvavu (s. k'vavxi,) = tvavxiov. Delph. GD 2070 extr. èvctvxl xfov [sqsiov, sed 1. 18 Ivctvxiov x. t. Thisbarum tit. a. 170 a. C. ap. Dittenb.2 300, 52. i'vavn raïov Aokqsxïov. Forma est sermonis communis (N. T.). èvaVUOÖ^O'OU C. gen. : svavxieo&rjvoci — xrjg dia&rjxrjg PK (I) LXXVII, 50 sq. 60. (saec. VIII). svavuxspa. Inscr. metr. Aegypti CIG 4943. èvazisvac ionice = ëvucpiévai. Her. I 214. èvaxÓYpa^o?. PO. 135, 15. 19. 137. 12. svaxoSsijtvoafl-ac = ivSsinvvGüui. Her. IX 58. Cf. Schwh. s. v. èvaxoXoYtCsaö-at. Eretriae tit. EA 1899, p. 139. 14, 8 tö ó' aWpjfta evanokoyÏGaG&cti tö[v iccfiiav]. èvaxtsafl-at = icpdnxEG&ui. Delph. GD 1768, 10: u dé ug ivanxoixo Evxvyov ènl xaxaöovXiG^i&i. Similiter 1781, 3. 1831, 4. 1881, 14. Plerumque tamen est itpanxoixo, paullo rarius ünxoixo, ut 1762, 21. 1783, 15. 1784. 16. 1795, 5. al. Vid. ècpdnxeG9ai. evap. Vid. !Wg. svap[xó|at = èvaQfjLÓGai. Epidaur. GD 3340, 69. evaplcs, initium. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 49, 10. Cf. Thes. s. v. evap/os frequenter occurrit in formula dialectica oi aeï huQ%oi ióvxeg = i'jqiovxig, v. c. Boeot. GD 429 et al.: xv yè êvccqxoi èóvxsg. Aetol. GD 1411, 13 dvangdGGeiv xov GxQuxccybv xai xovg avvéêgovg ccei xovg èvuQ%ovg, 1. 23 èmfieksïG&ai xov GxQctxayov asl xbv ivcto%ov. Delph. Dittenb.2 306, 42. etc. sva? (= eVtjg Ar. Eccl. 796), peren die. Theocr. XVIII 14 xai è'rag Kal êg aa>. Cf. Hesiod. Opp. 408 sg avpior 'eg x 'évvriyi. Hes. eva■. y eig xgixrjv. Adyaxtveg. Vid. Ahrens II p. 74. èvata. Vid. aftarij. èva-ceóscv. Verbum sacrificale in Myconi tit. saec. a. C. III ap. Dittenb.2 615, 24. tovto (sc. &vfia) èvcetevstai. Stengel explicat nonam partem cremare, coll. verbo Ssxaxeveiv et monens ap. Hom. | 434 sq. victimae divisionem in septem partes occurrere, probante Dittenbergero in not. 18. Iisvatog. Therae ^fi[«JraT]Tj(jos i'vaxo[v], Vid. Hiller v. G. in Herme a. 1901, p. 113 sqq. èvaoXocxat^v, stabulare. Cret. CIG 2516 b. Add.: ïva firj&slg (irjxe (sv)véfirji /iijte ivavloGzaxrji fir/xs GnsiQrji ftrjrE t-vXsvrji — Dittenb.2 929, 81, qui plene exhibet iwéfirji. Ivaoov èv&ég. KvTioiot. H. Idem Ixaoov* èm&ég (corr. Hoffm. pro onavovdeg). Zcda/xivioi. Imperativi aor. formae pro 'cvavaov et sWu«oi'. Cf. gl. Hes. è£avOctï è&lüv. xaxuvGuï xaxavxXJjGai, xaxaóvGai. xaxavGrrjg' xaxaóvxrjg. xaxavGar ucpaviGai. — èn éJ- u G av — avé&eactv, dedicarunt in tit. metr. Cyprio 161 Hoffm. yóav xdv d' snéJ-aGav. ■—Alcmanis fr. 95 xaxavGeig. Hoffm. I 113 cft. haurire. êvaópo). Vid. ayi0VQ0 g. svYapoóvtsg. Inscr. Elea A. Z. 1877, 38, sec. Dittenbergerum = iniSrjfiovvrsg, ab i'v - y a - q o g = èyyaiog. ëffpoyov, zó = eyyQcxcpov. Cret. inscr. in insula Delo BCH III p. 293. Vid. ygocpa. IvSa^tov = ê v x &i b i o v, q. v. èvSévjfAa, zó. PO 71 I 15. Iv8svqz = èvdsrjg. IC 36 c, 16. svSeixvóstv = cpatveiv. Amorgi tit. saec. III ap. Dittenb.2 531, 53: inl xai rjfjiLGsi èvdeixvvsiv elg xrjv ixxXrjGiav. Vid. not. 42. — ivêsiyvv/xsvog (sic) GD 4693, 7, Therae inscr. saec. a. C. III. évösjtajJistpGV fiéxQov. FGH 90, 14. èv5sjcsa$-ac = èvdéxeG&ai ionice Herodotus. Vid. SéxeG&ai. 8v3sXiat8£ (?) adv. oE,vxovov naga SvQtxxoGioig, ö xai èXXiGxèg (?) Xéysxai. Cod. Barocc. BA 1370 A. svöépecv. Vid. ï'vöoqu. èvSsajxt^? Inscr. Deli ap. Michel 833, 116: nvQ7]vict %qvgR xsLov xai xovg svdéG^fiovg (sic) xov [reZ^joug. svSs'Jiyv aeolice = èvSsïv. GD 214, 36: ai dé xé xi ivóevtj xa> ifiacpiG- fiuxog. Vid. devrjv. êvö^tSss* ai vvfupui èv Kvtxqco. H. Utrum Nymphae intellegendae sint an nuptae, incertum. èvStSóvat svïoXtjv, edere mandatum. Pap. Leid. G 17; H. 25, I 18 (aet. Ptolemaeorum). IvStSoaxójxsvos (?) Vid. ivdvdiGx.0tA.evog. èv5ixa£sax(ac, alicubi litigare. Delph. GD 1432 a., ubi opponuntur ol Öixasial roïg ivöi7.ci'c,oatuoiq. Sic Arcades in Tegeae tit. GD 1222, 34: ft ij oi êavco 'evêixov ai]è inodi alt! 5) Iv Teyéai, si ó iv 8 ixa^rjx o i, anoxsiGaxm xb %Qeog Si.nXaGi.ov xb av óixa^rjxoi. sv8t>tta. Telmissi tit. saec. a. C. II init. ap. Michel 459, 14 avedé^axo (= aveêel^axo) xfjv i v ó i x ia v = xb öixaiov. sv8cjt= iniSixog. Cret. LG III 23 sq., 30 et saepius 'e'vSixov ijiiev. Vid. ïvöixog. svSto? — 'cvSiov ijfictQ, i. e. iieGrmPQLu. Callimachus in Hecales fr. pap. col. IV 2: aM.' t) vv£ ij evöiog rj tGex rifiaf). Cf. Hes. ivdicavxai. fieGrjfi^Qia^ovGiv. SVSlGÖV. TH I 120: xavxa de navxa (sc. xa dévdqa) nefpvxevfiéva izayéi-ovxcu xal ivde öluxóxa, i. e. quae in aerem succreverunt, interprete Kaibelio IGSI, p. 174. svSoy svij'S = °i*°y£vijs, ver na. Delph. GD 1684, 4. 1695, 3. 1699,5. 2291 b. etc. Saepius quoque oixoyevrig, ut 1642. 1692, alibi. Yid. sq. voc. èvSoO-cSlO?, verna. Cret. LG II 11: ivdo&iöiav dólav al xaQteï dafiaGaixo. IvSot = evdov. Syracusani et Rhegini (de his cf. EM 115,45. 302,6. 660, 20). Eustath. 140, 13. An. Ox. III 378, 8. Theocr. XV 1. 77. Callim. h. Cer. 77. Yid. Ahrens II 365 sq. Epidaur. GD 3325, 67: ellexo Gxvktav xaxa^oav, xav e%9oi xal êvdoi et 69 êvdoi. — Hinc Hes. èvsocttcvac* ol ano énra(?) nccxÉQCov xal firjxéQCOV aGxcóv xaxayovxeg xb yévog et èvÖOtÓJJlSVOC (num ex 6 o itx iv o i S. i%&oiixivai?) oGoi ano éxBQa>v jcaxépcov xal [itjxégcov, i. e. fir] an aGxcóv. Fort. éma (dittographema ex anona?) delendum. — Cretica forma pro l'|w, l'x&oi est l'|ot sive 'exgoi Del. 121b. 24. Mus. Ital. II p. 100, n. 84,5. Aliae formae doricae, quae reperiuntur in inscr. Gortyniis et Delphicis 'e'vöog et l'ijog citantur a Theognosto Ox. II 162, 9. 164, 10 (ubi Syracusanis tribuuntur). Cf. BA 1370 A. — Ionicum èvdÓGe = eïGa> habet saec. Y a. C inscr. Iulidis in ins. Ceo apud Dittenb.2 488 1. 13: xa GxQafiaxa eGcpégeiv èvSÓGs. — Tandem k'vöco est DelpJj. GD 1767,10. 1775, 11 al. — Laconibus Hes. tribuit ivvei (èvxeï Ahrens. An èvvï?Y 'evöov et l'ijïf 1'lco, sed iure Ahrens de utraque forma in hac dialecto dubitare videtur. Obscurissima vero sunt ap. eundem ivdvdav' ew&ev (eGa&ev?) et èvdóA-W i'vSo&ev. sv5oy.oz' eviÖQtt. H. Archilocho (Stob. flor. 20. 28, vs. 3) pro iv dóxoiGiv reddidit Yalckenaer, confirmante cod. Md. ap. Wachsm. êvSojxaXtSai;. Yid. [lahvog. sv8ojx£v[e]ca in formula testamentaria PO 105, 4. 10 Gxevrj xal enmXa xal naGav èvöofievelav. Vid. Thes. s. v. [èvSófxoi^os vitiosa lectio pro lvöó(iv%og BA 1370 A s. v. 'e'vöog, ibidemque ivdónvog pro ivdonoióg. Cf. Choeroboscus in Cram. An. II p. 162, 13.] Sed sanum ibidem videtur evS-op^S, i. e. cuius testiculi non descendunt in scrotum, ut fit in puerulis. Vix recte êvoQ%is explicatur in Thesauro. svöov cum dativo loei pro gen. Pind. N. III 54. VII 44. Cf. oiti&ev et ayxov. Minus recte explicat O. Schroeder. SVGOpa. IC 37,48: jiovg o ftvExai. Zrjvl — Kal xct È'vöoQa svdé- qetuï iep EGxiav (-cc?) óveral — Kal ra 'évdoQa Kts. Yid. adnot. p. 87. Ibidem 36, 8: evöoqu èv ö Éq ex a i Kal &vstai snl xai eGxiai ra è'vöoQa et 40b. 27 Zrjvl fiovg dvsxai Kal ÊvöoQa evdÉQEtai. Cf. Hes. 'é vigeer a' ra ivósqófieva Gvv xrj KEcpaXrj Kal xoïg tcoGl. — De Pratt, Leges Gr. sacrae, I n. 5 ostendit, coll. etiam CIA III 74, mactati bovis partes quasdam rursus cute involutas arae imponi, nee tamen cremari; nam in tit. 38, 10 caveri, ne ex templo efferantur. IvöopxC£. Yid. S. v. ivSófioixog. svSóos. Vid. 's'vdoi. svSoaïKSca = êvTÓa&ta, 'evxequ, intestina. Epidauri tit. saec. Y a. C. extremi Dittenb.2 939, 19. 32 xèvöoo&ïdia (= xrp>8.). Cf. ivöóa&ia in Sophoclis lexico. £V00}^(s)c0V ! PB 601, 16 (saec. p. C. II); ygatpov fxoi èvSoyiov, Tva exoi- (xügu Kal avanltvGa nqóg 6e. Cf. vnosoieïov. Non expedio. êvöpavvjs = ÖQaaxiKÓg, nyanxiKÓs. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 97, 18 ÈvÖQavsGxEQa tav Qrjfiaxcov ra n^ayfiaxa. Opp. è:öyavrjg. Alia habent Thes. et Soph. lex. s. v. èv Sptwvas. Vid. xqi&Iu%. èvSpojxis acrn's, cursoris victoris in agone Pythico praemium. Decretum Amphictyonum saec. a. C. III GD 2715: ek x&v iSiwv avaXco^axcov ScüGelv aGniSag eniialkov g noiKilag i v ê q o ft i ö a g kxs. lectu dignissima. Alibi est substantivum. ëvSpojJto^ J Panticapaei epigr. IRB II, 197: ola de dévdyov \ kIöjv, v[vv] èjdaG&rig ?[v]fyo/M>g s'ig 'Aidai = Kaib. ep. 53 6, qui «Vrofiog coniecit. Cf. meam coni. ek Sq o ju o g pro k'Kxofiog supra s. v. èv3t)8caxó|xsvos = èvóvófievog. Tit. Delph. GD 1899, 13. Coll. xixvGkeiv, expectes êvóióvGKÓ/iEvog. svooxsw^. Bacchyl. Y 112. 125. Headlam „ngodvfiag Kal ccKUfiaxcog seems to cover all uses of EKÓvKÉwg". 'EvSoaxoctpózcos anni Delphici mensis = Mowlilióv. BischofF de F. G. A. èvSóia?- Gxdfivog (?). H. Quid sit, non intellego. Conieci avXcoxog Ktjfio g, coll. gl. avlcoxo i ep l ft o l' oï ktj^iol, öia xó xoig Krj/ioig kcoóavag TToosrjqj&ac kxe. Fortasse ita vocarunt Dorienses. Ivöco. Yid. k'vdoi. 1ct)pa88ev = êvEivQÜfaiv. Tit. Gort. Èi'ExvQdxoavxa. Baunack, Philol. 1896, 489. lisvsv^xovca. TH I 36. Vid. hsvvéct. èvsvvjjtóvtcov. Inscr. Chia saec. a. C. V ineuntis IA 381 C, 21, ut nsvtt]xóvta>v et déxcov ibid. D. êvsvi'/O-stst boeotice = e l o e v e % &fj GD 488, 150: ImSsl xa evevli&slei avcpoQu sv o&xo xx e Cf. s £ £ v i r} i in tit. Ceio 42, 22. 24. Hoffm. et Aeolica ijvtxa, èoêvixai, ivsvina^svog ap. eundem II 388. èvéxei Acarnanibus tribuit gramm. BA p. 1095. Cf. Pind. N III 75. Variat ap Pindarum in hoe verbo simplex N cum duplici, quod est multo frequentius; iuxta autem êwcitEv legitur ïqvEne N. X 77 cum v. 1. 'évens, unde vix recte svvsite reposuit Heyne. Vid. r^venov. svepO-a, l'fiTtpoö&a, ojtiod'a (cf. £ £, v tcl 69 a), n^os&a tribuuntur Aeolensibus ab Apollonio de adv. 193, 13 et ab Herodiano n. nud&v II 192, sed praeter È'^vmad-a nusquam hodie leguntur. Hoffm. II 274. 'év£Q&e = xttico. Ion., ep., Her., lyr., trag. èv£p|xévü)v ionice = ivïtpfiEvcov. Her. IV 194. Cf. avslxvo/isvog. svéauov {K)|xa. Vid. ëviaxiov. èvezypia, introitus pretium. Inscr. Loer. Oz. IA 321, 9 ay%MQEÏv OTtcü J-éxad rog rjv avsv s v ex r\ q l ra v. èvsospyszsïv? PK II 169, 25 i'v ra li>£u£eyïM}fi£'v[os] (a. 40 a. C.). Vis praepositionis non apparet. Num forte ev est dittographema? èvsri^saO-at Herond. VI 47 xL poi svsvxy, quid me obsecras? Cf. Hes. s. v. In Epicteti testamento, tit. Therae saec. III aut II a. C. GD 4706, 13, signifleat inaugurari, auspicari (precibus). èvs^avtaaoev. Vid. è uv La a r\v. èvs^opov et èvsxt)pa?stv. Vid. xolov et èvexvq&Söev.— Pro o/irjou usurpat Theophyl. Sim. ed. de Boor p. 192, 15 xrjg dim/ioaiag êvê%vqa avyyevsig ttetqaoxófievoi. èv^péa) = èvevcpqccti'oimu. Elei GD 1158, 2. Cf. £vr]f}r)zi]()ioi>, locus amoenus (Her. II 155), et r/fiav in noto scolio. èviypcóat? — ivrjPcóGctig Lacones. Del. 17,5. 21. 27. 33. èv>j£ia. Kaib. ep. 662, 4 siwk ivr/elag pro ei'vexev rjsiag corrigebam Mnem. 1882, 392, nescius idem iam fecisse Nauckium, Mélanges Gr. et R. 1880, p. 655. 3V7j%, epic. voc., etiam Bacchyl. XII 99 BI. sv^Xaatov. Inscr. Chia BGH III p. 242 = Michel 1359. Recte Kum. S. V. explicat fu'fftfwfta yrjg reXovjievov ra> kvqi'ca naoa rov xaUiepyovvzog. A verbo ivelavveiv. sviyXsxa. Yid. evalsïcpeiv. èviypóata et èvscpóata, merces pro agro sacro arando pendenda Deli inscr. BCH II p. 571. 576. VI p. 10. 12. 19. Kum. s. v. comparat nQOYiQÓGict. Adde Halicarnassi inscr. ap. Michel 854, 19: vfjv ail^v kul zov xijjror Kal za neql ro iivrj/ieïov Kal rov iv TavQOfiarcoi èvrjQoaCov rb fjfiiav et 30 xal ro fiiG&cofia xal zo èvyjQÓaiov Kofi^ó/isvog. = svYjv. Epicharmi fr. 38, = ivijaav in eiusdem fr. 28, 2. 52. Ahr. Vid. elvai. èvö-axij = èvéÖQa. Inscr. Pompeiopolitana in Cilicia. LW 1471. (Kum). Cf. iv&aKtjGig. svö'aóO-a. Inscr. Att. saec. a. C. IV in EA 1888, 1. ap. Meisterh. p. 35. De formis Herodoteis iv&avza, iv&svzev cf. Hoffm. III 607. Reliqui Iones abstinent. Cf. ivravra et ê v z o v & a infra. Etiam Arcades èv&avza pronuntiasse docent duo tituli in Philologo a. 1900, p. 201 sq. èvO-scv = Ü&uv et èv&mv = iAdwv. Corcyr. IA 342 et Delph. IA 220, 14. Utitur Theocritus et tribuitur Siculis. Cf. ancv&cóv, rjv&ov, 7tQ0ansv&siv, Oivzig, etc. Non esse aeolicum animadvertit Hoffm. II p. 475. svO-spjxos, nondum repertum hucusque in Attica, prodiit nuper e fragm. comico in POX 9: fieigaxiov £v&e[Qfiov öi/] ègav, ut explevit Blass. Ivtoyos, sacer, sanctus. Inscr. Cret. Del. 45,47: o u fièv i£Üo^ev txrize k'v&Lvov ftijrs Ïvoqkov foev, o rt Sè iyyQ&^u^ev, è'v&tvóv te ïpev xal Ïvoqkov et ai Sé zi Ka do'^i e'|stiv % è^alév, svoqxov sGrco, o tl Se èmyQuifjaifiev, 'e'voQxóv ze tffiai Kal êv&ivov. Gravi errore Kum. s. v. probavit infelicem Dindorfii coniecturam (in Thes.) èvoivo v = kvanovSov. — Compositum est adiectivi cretici &ïvog — &siog. ~ Toto coelo diversum est cvO-tvog, formatum ab ïv&a, ut èxeïvog ab eKei. Chersonesi inscr. saec. a. C. primi, GD 3087, 13: eïg ze rovg Kara Bogjzóqov zónovg %coQiG&elg Kal Kaïuoxaoaiuvog Kal ra tv diva (pro GNOINA Blass) Kalms Kal avficpeQÓvrcog za>i 19aadei kzL SVÖ'OOS = l'v»eog. Raris huius formae exemplis in Thesauro adde Theo- phyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 99, 2. svfrpóviofxa. Commagenae tit. saec. a C. I ap. Michel 753, 44: róvSe XraQov isqov anavzcov avaSei^ag iv&QÓviGfia i^Qoeilófiriv (ego Antiochus rex). Cf. evd-Qovlfeiv (-la^ctv), èv&QoviGuóg etc. in Thesauro. 18 èvö-Ó!JLtov 3C5UO AdfiaxQog Kal Kovgag jtrL Cnidia inscr. GD 3541,7. Cf IC 319 ivMfiiov ïypvxu et lexica. Her. II 175 iv9v(iiorov = èv&vfjiiov, si s. 1. svfl-óajcsr ivrvyx&vn. H. Gl. cretica. Yid. &vo*Vv èvcaoauos, quotannis. PK. CXIII 4 (a. 595), 11. Cf. CXIII 6a. 22 et b 31 (a. 633), ut in schol. Arati p. 52 (Thes.). Cf. hwvom Pfnl Tetrab. 91 (Soph. lex.). èvtaório? laconice = tviavaiog sec. EM 156, 19.-Delph. GD 2601,44 " lvuto3t«ot)?. CIA IV 3, p. 149, 18^ êvveet»pk. CIA II 985 A 2. Cf. rgiexnQig etc. „ Inscr. ionica ap. Hoffm. 139,80 (III p. 4271. Cf. !.««, ...t, èvvsexrioLg. Vid. xtxqaexla. swe-ópoXoe. Oropi tit. EA 1885, p. 93 sqq.: M iweofiolov êoulfiov agyvgïov. Cf. Hoffm. III 281. lv(v)sxov. Vid. rivsnov. èvvsöajcXot. Vid. èwrivGKXoi. èvvécopo?, novem horarum. Herond. VIII 5 » «s svvyj" Ivviu- KvQt\valoi. H. . , ivvl Aeolicum (ex eavr,) = ïvr, a. verbo v^v {mfiuv). EM. 344, TT TT S09 14. Cf. Hoffm. II 482. —— tt r«f «i Hfirmrac èvvwÓaxXoiff)' VJtodrjfictxa Aawviwv ecpr,pw. u.. ( y fr. 6 Mein. II p. 212)' &yx.vlah fcdZo., uJS baxkovg xwv vTtoör, fiaxav xal rag Xéyvag xmv Ifiuximv et cnxvGxXov avÖQSiov vnóSr^ia. Idem et BA 16,11. Hinc apparet vaxXog cum spiritu leni scribendum esse. Laconica autem vox fuisse videtur iwévaxXot, sive èwsvaxXoi cum accentu dorico. ivvófuov (pascendipretium), scriptura, s. vectigal pecuarium. Boeot. GD 498, 56. CIA 1059, 13 (saec. a. C. IV). — PB 485. MFP II p. 132; O. G. 44. 319. 324. 325. 1510. 1540. 1620. FGH 42 (a). II 12. Cf. Wilcken O. G. I § 40, 191 sq. 8W0f(= vófXLfiog) sxxX^aca. Loer. Oz. GD 1467, 7. Phoc 1521 1522. 1532 b. c. evvog terminatio aeolica = sivóg: aqyswog, xsXadewog, xXéswog, 'iqé(ievvog, (paswog, ijjérpevvog. 'EvvoatSag, Neptunus. Vid. da. èvoaaaxo pseudodorice pro èvorjGaxo. Aesara Lucana ap. Stob Ecl ph., p. 850 W. èveFotxit = ivoixrj. LG IV 34. èvoixiyac<;, ius habitandi. PO I 75. Cf. Wilcken O. G. I p. 468. ivotjtcaXÓYfS, mercedis (aedium) exactor, PB 3. 47. 173 (Byz. aet.). Cf. Wilcken O. G. I § 161, p. 365. 'Evolxiov passim papyri, evoixoi ibidem aedium conductores. Cf. 1. 1. p. 243. 442.— èvoixoloysïv (sic). Pap. Florentinus a Vitellio editus in Atene e Roma IV 1901, n. 27, 7 avxi r&v ócpsiXoizi'i'cov xal ëufiadiveiv eig aviov xal daoixi&iv xal ivoixoXoyüv xal ccjroqjéQSG&ai xcc s'S, avxov nsgisaófiEva Ttavza tig rö l'öiov xxL, ubi agitur de pignore commissorio. wvotxoodjxscjtóvtcaat thessalice = ivmxodo(i>]xÓGi. Yid. taai et J-sJ-v- XOV OflSlOVX ODV. èvoxtcX££ev inPMneiv H. Doricum. Yid. onxLXog. SVÓXO)po<; (?). Yid. ÖTtwQÓg. svopysla.Z' rag vsoxxiag. Kprjxsg. H. Proposui olim s v o Q xe ia g. SVÓPJJ.IOV. Ostraca (aet. imperatoriae) 263. 274. 277. 302—304. 1276. vectigal pro usu portus solvendum in Aegypto xoïg è9!io s p n ii h li r a Decreta Cnidia hononnca svtasoc = xacpr] cv xonco xivl, sepuiiui d. ■ ™ t r GD 3501, 6: eïfiev 6e xal avxav eixr\6iv tv SapLogydati cog x« Jcotji, tuti öi X L (UTiUlaSiv toi; §iov ivxayav wii * 6 "" dauoGiav. Magis etiam vis praepositioms apparet GD 350b, Kal inst x« xov (3tov, xacpai tfaftoat'cr. xaï jvxay&i■. *ax* nóhv iv x&t in lG a fi ot ax co i xov yvpvctoLo v xon wt. U. iv- daitxetv. , . T èvta'^ta, qua e cum mortuis conduntur in sepulcris. I . phratriaca Delph. saec. a. C. Y. GD 2561, c. 20: oa£ o xs^og ks9 x&v ivxctcpïjicov' firj ntiov nkvxt Kal xQidnovxa ÖQaXfiav svötpsv ^xs nQiafisvov (iijts J~oih(ü. xav ós na^tïav yXuïvctv rpctcoxov ei^iev. Cf. xacptjiog ap. Homerum. èvtdxewv = &ÜTTOV. PB 814 (s. III), 826 (s. II/III) bis, et svöaXiov (sic) ibidem 601 (s. II/III). Saepius xa^ciov habent papyri. èvta-yretg- èfiipvsig. H. Gl. dialectica = èvTccxetg? svts = taxi, loog. Delph. GD 1797 i'vxe M Sóócovn. Cf. 2072, 23. al. Sed 1712 £(og ov xa ^corj. GD 2561 C hèvxs xa hceot y cc i c&itox & s & ij i = ê'cog av cifi' io) xacp fj (saec. Y a. C.). svtsa* anker. Kyt]röi/. BA 1096. Ut apud Hom. et Pind. cvtcXcta. In decreto proxeniae Epirotico GD 1339, 11: vnüq^eiv ös ccvz öii na l ax £ l e i av xaï ivtéXsiav — xa cbiö HitsiQtoxSiv. Significare videtur dignitas, ut ot ivxsleïg dignitate conspic ui dicuntur ap. Diod. Sic. exc. 599, 17. — Hesychius expl. xa^ig aQ%ovuytri. svTiXstoj == tskicog. Herond. IV 79 xaV — êvxeXÉcog xct Iqm. èvisXXstv = nooozuTxuv. Pind., Soph. 'EvxÉWtadui passim Herodotus, qui III 137 scribit xooovês fi£vxoi £v£x£i1.ax0 6cpi ^TjfioxTiöïjg ccvayofnvoisi Ktlevfov efotsiv, ubi xeksvwv abundat. Verbum et substanüvum èvxokri rariora sunt in prosa attica. Utuntur interdum Plato et Xenophon. èvxsjxévtot &eoï dicuntur, quibus xe^iévri sunt sine templis. Mileti inscr. saec. a. C. III ineuntis vel IV exeuntis ap. Dittenb.2 627, 4. Ivtsaa- tom&ev. H. Laconicum. Cf. k'^aa et suff. ¥». èvxctajxévtós = atpóSga. Her. VII 53. VIII 128. =VTcuc'j^otv hellenisticum = £vx£xv%7]xa6iv. Vid. ccTtoöiöcoxav. cVtcO^t5 sermone Alexandrino est ipsa petitio seu voce signiflcata, seu in libello expressa, quam supplex subditus (regi aut magistratui aut deo) offert; haec cum varia esse possit, vel accusans vel deprecans, pro vario contextu 'tvxevfrg est accusatio, intercessio et his similia. I eyron ad PT p, 101. Cf. s. v. ifi^dXk£tv et £ v x v y y^av £ i v. èvu* Ete/v. H. Doricum, v. c. Pind. P. IV 247. Vid. elvai. svcitóv' evSixov (k'vTifiov?) H. èvtofl-^xat. Inscr. Delph. saec. a. C. V. GD 2561, B 20 = BCH 1895, 84, ubi Homolle dubitat sintne = xacpal (cl. CIG II 2824) an sepulturae sumtus aut x&v £vxacpr\iaiv (q. v.), priorem tamen explicationem praeferens. èvtoXtxaptos (voc. hybr.), mandatarius. IGSI, 956 B 15: fiévsi Ss 7] Ó£Öavi6[iEva (sic) xui o £vzo\iKoc()Log o ccvrjQ avxijg — èv xoig xa6XQ0ig. Tit. a. 313 posterior. Sophocles s. v. citat Ephes. 1313 D. Theoph. 432, 13. 441, 11. sviojm noiHv = ivayifriv. Her. VII 109. Cf. Schwh. s. v. èvtojxcs. Inscr. Mitth. XVI p. 368. Hes. ivxofilöeg- ^vGfxai 'ó^cog (i. e. xov nQoaanov) yivófi£vai, y.ctl xoïg Aomoïg Ocófxaciv (öwftaaiv?) èvx£fivóusvai, xoiavxa 6h £iió&aai noiüv iv (êni?) xoïg VEXQOÏS avT&v ot aniGtoi (gentiles). Soph. s. v. affert Levit. 19, 28. 21, 5. Ierem. 16, 6. [èvtóvijaov f. 1. pro evvóvr/Gov in pap. mag. Par. 2391, 1. 9. laivsov Kal Ivtóvriaov xuxa xav "•] Ivsopvog, y, cum ellipsi subst. ygct/ifirj. Piraei prephisma aet. Lycurgeae EA 1900, p. 95, 1. 64 sqq. b xavxa ot fiiGtfcoGa^svoi anoöa>- oovüi Ttenoirjfiéva nccvxa oq&u xai i x^Krai. Sed sensu vulgari CIA IV 2, 1054 f, 24 xobg ^ ™\ovg xoqvevgu GxQoyyvlovg — xaï èvccQitÓGSi elg xh £>«ÓAm &Qlióxxovxag xal ög&obg xal èvxÓQVOvg nctvxa%rit. — Cf. tvxogvog. èvtoöfl-a = svrarto*. Inscr. Oropi ap. Dittenb.2 589, 17. Vid. Hoflm. III 436. Cf. 7] %ol et ovxog. svzoy/jMsw ttvi öi' vTto^.vrjj.i.ctrog, adire aliquem pei commen tarium, unde êvxsv^ig petitio, libellus supplex. Cf. svxsx %ig. Eodem sensu dicitur èmdióóvai vnófivrina s. tvxev£iv {jtvsq xivog, tradere commentarium sive petitionem contra aliquem magistratui. Yid. pap. Leid. A, 6; H, 24. Leemans I p. 17. — Cf. imèiSóvai. ÈvtoYXavóvtocs. Delph. GD 2682, 14. 2683, 4. al. Vid. Dativus. svtóX^ „a wrapper or rug" PK èyea ivxvkrj (a. 152 vel 141 a. C.). Cf. xvHtj, èvxvktGGuv, cvrvXafriv. èvxoc|»tco" ivuvü$(o. H. Fort. creticum. Cf. antvsico. _ evtwv (imperat.) = oi'tbi'. Inscr. Gnosia Deli Del. 120, 39. Yid. tivca. svoaXto? Qavaxog, mors in bello. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor, p. 195, 21. Cf. Thes. s. v. vers. fin. — Vid. Qr^txag. svoet (= èvvt?Y evöov. Aan avsg. H. Vid. i'vSoi et v i. svóxave, èvoxavijt = svvcprjvs, ivvcprivri. LG II 50. Verbo Cretenses utebantur de muliere laniflcio rem augenti. — Verbo ivvcpatvsiv etiam Bacchylides utitur I 4. BI. [èvojxvtaatpta. Inscr. Piraei in M9r)v. I p. 5 (Kum.). èvoxvcoxpiTiy? = dvsLQOKQurjg. PL n. 54, /8 (incertae aet.). svoxóypa?os, subscriptionem habens. PO 129, 11 (aet. Byz.). Cf Thes e^poaoc, = ènlxqvaog Cymaea inscr. GD 311, 35 iv 'onla (= kgtilói) £1>%QVG0). t èvcótöta (= èvcoxicc) övo %qvg& Gvvxe&XctG/nva. Ins'cr. Eleusinia E.l S , 36, 1. 20 sq. et ita passim titt. attici. Cf. Meisterh.- 51, 8. èvróu-oto? sensu passivo iure iurando confirmatus: £> 1 (saec> VI)' CXXX 2 (S' VI VGl VII)' 19 svoofiórovg Gvv&rjxag. — De svrafiot/a et i v ra fióx a q%° g Spar- tanorum vid. s. v. Aó^og. èvtova, ius emendi in aliqua civitate. Boeot. GD 380, 6 »fuv avxv yuq vtiiccg evcovccv. Cf. syatrjCig. èvcóxcov, frons lateralis? Deli tit. saec. a. C. II ap. Dittenb.2 588, 245: sgyoXctfiriOctvii noiï]Gai xecpaXrjv exaxspai ivco7iicoi xa>v Gxo a>v. svórao poq, auctumnalis (?). Yid. on coQÓg. èvrouSca (dimin. voc. ivaxtov). Deli inscr. BCH VI p. 125. Cf. êvcó iSia, «prtreAre, è £ co j3 a 61 re, GiyXai. è| cara dat. iungebant Pamphylii. IA 505 t£ èmrriS/joig = — ösioig' e'| ös Oiiorjkca. (= v (= i^aiQ&v xal TtQOGxidsig) avv /3coXai nevxaxaxïatv anXavécog (= 6Aoö^£^iwg) xal Safioi rtXr/&vovxi -— aixs evnoioï aïx è^ayQsoi. Cf. ayQrjv. SgdfO) /toXov zpaytaxov naiöiag slöog naga TaQavxivoig. H. Dimeter trochaïcus. éldtJ-opog. PK. 11 104,3 èv xrj xaivrj fja&üpro „In the new erabarkment with sex gates or sluices" Kenyon. Cf.' p. 106. Pap. scriptus a. 51 p. C. FGH 365 ê£a9(vQog) Theadelphiae (a. 134 p. C.). èia.id-pciKsÓEW =: GuTganeveiv. Mylasae inscr. a 371/0 et 355/4 a. C. Hoffm. 176, 2, 177, 2, qui III p. 270 hanc formam tribuit pronuntiationi lydo-caricae. Eandem in antiquiore decreto a. 367/6 reperies ap. Michel 471 I. Cf. i^GaxQansvBiv. è|atjxaaactv, cruentare. Epidaur. GD 3340,135. sgacpsv = è'^Qsv. Epid. GD 3339, 87. slacpecaöm (?). Vid. ixSicpav. ctWCpstap' ctgjiayrj 7) aQita% ó rtQog ra avxfofauxa. Laconum? Eleorum foret è^ayoéxc/Q. s|aipij|m, pecunia sumta e m ai ore summa. IC 360, 1 ƒ£« i Q£ÏG&Ctl <5È CCQyVQlOV aito Tav TtQOGOÖtOV , ZO Ö£ XaiCt[KC%G>Ql6H£]vo[t'\ xat ra ê^ctiQtj/ictzci ófteA-ïiJ' xa]ta fiSQf). è|a£aios. Thesauro s. v. adde Her. III 26, 2 vótov ftiycf m *«l ifriaiov et Bacchyl. XIV 58 BI. acpQoGvvaig è^aiGioig ■fraMo'uff udctfifij]g T^Qig. è|ast-opia, exactoris munus. PK II 378,8 (a. 354 p. C.) tgaxto PB 21 II 17. III 1. 9. 19. Vid. plura ap. Wilcken O. G. p. 630, not. 2. é?dr ££-ïjs. Rhod. CIG 2525 b. = IGI, I 155 (saec. I a. C.); Coi IC 867, 80: iXóvza> <5È xai naq ctvzoïg iv Xevxeó/ian xctzcc yqufifia avayeyqa/ifisvav s'^av (male editur é^av) ano tov akcpu xze. Minus recte v. Gelder Rhod. GD 3836, 80 et 3756, 10 dedit !'|ai>, posteriore loco xara zo i%av.— Isyllus Epidaurius GD 3342,74 epice scripsit êl-eiag (= l£e%). èJavapXóScov vitiose pro è^ava^kv^av (verbo utitur Bustath.). Pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 1. 942 in fine hexametri. è|ava3stxvóvac. Kaib. ep. 1070, 1 zrjv ó" agezr)v r.qi]vv\g noMrjv — è^avéösi^ev. s|avaptCv Bacchyl. V 146. stavvijavyiai (exGawcGezcti) — s^aqv^Grjtai cretice. Vid. uweoito. é|axdXaatos, k%ó.Krjipz ionice = sKTzdkaGzog, iKnrjxvg Herodotus, qui I 144 habet ê^dnohg, cui, si traditum esset, attice responderet ennohg. Sequiores secuntur analogiam ionicam in e^anovg, elv öó/uv aizotg HocqiISlov xhv èniZQonavncqlm> xat Ttpozov, praedicative = oóaze iè, %*}? ylyvsGÜui, ut vidit editor lectionem defendens ab inepta coniectura Ig &Q%iSlnv et comparans creticum ivdo&ïóiog, atöiog, alipvldiog, vnoficcGziêiog, alia. s|dg' sïöog vofuGfiazog nuQu EvQuxovaLoig. H. Scil. Svo xuXkoÏ. Cf. Poll. IV 174. Epicharmi fr. 6 (ibidem II 81) (Saldvziov — nXfjysg ê^av- XLCOV ZE HCil 7t8VOyMCOV. Vid. ZQLCCVTOg. Ifaaus'J Inscr. ionica ap. Hoffm. II 169, 15: xi9w ytvóiog e^aGxiv aX o q y rjv êjav, 16 xi&coviGxog Xivovg i%a6uv aX. k'%., 28 xi&tövsg Avêioi Èè,aGxEig ctkoQycig 'ÉjovxEg. èga[t)x]axta. Inscr. Sardium l. w. 628 fieta Se trjv Èi-avXaxiav x&v sïxoaiv f]fA.eQ(öv. Editor vertit écoul e m ent (?). (Kum.). è|a axgatpévxsg ri'óofiev. Malim GxQctfpévxeg eïSofisv. Nisi forte Sllfflcit tix in eië o fi £ v. Deest Thesauro, itaque Papii lexico. é|3dxtoXog. Meisterh.2 8B, 6 b. Yid. É^anaXaoxog. I|eyép{hy ionice = êtjijyép&ij. Her. I 24. ècslKw^S' %oQELcig iitexélei. H. Cf. inE&ia^e' èyóoeviv Dorica = i^e&éa^e, insfréafe. Cf. &ióg. è?£t' Aaxwvsg. H. Yid. 'e'vSoi et !'£ o t. è^scsv (e'jcg.) exstarent. Cret. lg VII 10, ai ó' èXev&eqoi fis ixoeïsv xdvg imfiaXXóvxavg avaiXi&ai. élecxovta = ê^xovxa. Thessal. GD 326. sjstv = ê^sivai. Vid. elv. è|stpóstv ionice = è^êXxEiv. Her. I 141. II 38. s§etu* l'<vGsrat, (= ê'l-eiGiv). H. Gl. dorica. ètsXs!)t')-ept"/.Ó£. In quaestorum tabulis commemorantur axoXov&siv xoïg Óqioig xrjg iïxxixfjg ibidem 470, 15. s^svst^ö'ctg. Epidaur. GD 3339,115. Cf. ègsvsiyxeïv.— s^svt^O'ïji tit. lulidis ap. Dittenb. 468, 24. Cf. Hoffm. III 262. II 388. sisvtaoxos, vetustate infirmatus (verjaard)? PK XVII, 18 (a. 162 a. C.): fit) nQoGE&ijvai dia xov ê^Etviavxovg (sic) yEvÉG&ai. xxL Kenyon „it seems to mean that the payment had dropped out of the proper year; and so had fallen through". s2spyd£sa9-ac = anollvvai. Herodotus et tragici. siepyaau}{ g vnofiv^Go/xiv. è|épYstv ionice = ê&iQysiv. Her. VII 96. 139. IX 111. è^spprja (?) = it-epgvr/. Epidaur. GD 3340, 3. s^saa (=-f>a) tgco&ev. Aaxcovsg. H. Cf. i'vxeGa et suff. a = tfsv. è^saig repudiatio uxoris = att. anonofjini]. Her. V 40, ut è^ïso&ai = a7t07iéfj.rt£g&ai V 39. Cf. VI 62. è|stafev pro è*ijxat;ev CIA II 825 a, 16 (320—317 a. C.). Meisterh.2 p. 137, 18. — Vid. 7ta q ex a % co v gi. è|staata pro è&xaaig. Augustus in epistula IX 29 ap. Viereck, Serm. Gr. è&zaazaC, inquisitores, magistratus. BA 252, 6 of ne^nó^Evoi ciQxovxeg nQOS^exaGai xovg %évovg noGoi tloiv, ii>a fxio9og avxoïg nsfntrjxai, dia xo xovg öxQaxrjyovg ipsvdofiévovg nXtlovag xaxapi9/xsïv. Cf. Aesch. p. 16, 7. CIG I, 106, 17. Praeterquam Athenis (CIA II 297. 298. 300) commemorantur Halicarnassi ap. Michel 713, 39 (in lege sacra Minervae saec. a. C. III) xovg i'ixaGxag è(p &>v av Gvvxek£G9rji rj Gxoa, et eadem aetate ibidem in titulis Erythraeis 505. 506. 507. 508 {i&xaozöóv yvaua), ubi una cum strategis et prytanibus de iis fit mentio, et in saec. IV exeuntis tit. Chio ap. eundem 364, 11. Cf. Arist. Pol. VI 8. = èxxeiveiv. Epidaur. GD 3339,25: xa9 sva ixxslveiv xav daxxvXav, insl óè navxag Èl-ev9vvai xxe. sisoXotscv, solvere (debitum). PO 271, 22 (a. 56 p. C.). Vid. óievXvxê ÏV. è^c<5>djj!.svo£ (= i^aip.)' xcitaffjjrói', nsQimkaxeig. H. Aeolicum iudice Schmidtio. Vid. I'ftjta et E=A. s|?jpyteóstv = £|tjyrjTTjv civai. PK II 153, 14 (161 —138 a. C.) et 214, 2 (a. 188 a. C.), cum nota editoris de exegetarum Aegyptiorum munere municipali. Cf. PB 362 III 10. FGH 85, 1. 3. 19. in tit. att. saec. III vel II a. C. EA 1884, 167 sq. 1. 9 videtur exposuisse ritus sacros consecrandi ra xeuévri. Erant exegetae ex Eumolpidarum gente. Cf. EA 1887, 11. — Saepe commemorantur in CIA. Vid. Indices. — i'èvyvrvg Olympiae tit. n. 64 = Dittenb.2 612, qui not. 9 scribit „Quater (01. 77, 9. 83, 2. 110, 17. 120,10) ncQiriyrixris occurrit pro è^yrjxrig, ceteroqui in omnium aetatum titulis constanter scripto." è|ijxstv. CIA II 309. 318. 331,68. IV 2, 407 d, 2 et 513 h, 7 tfriepai oxav i^rjxcoGiv at ix xov vófiov, et sic 314, 54, nisi quod est i^eX9co6LV_ — 513. 1 f 4 Zxav i^rjKri o êx xov vófiov XQ°vog. J=e|i?x[j,axoq)vldxuv Kal inaaniGxav ov k 0^7] ra è^xovfiirmQcov s'9og 'Pmjiccioig xale ïv. Legitur PB 681,2 (aet. Arabicae) et saepius ap. scriptores Byz. Vid. Soph. lex. s. v. èloY540^13^"®' — ^v01 vqoveïv et sim. Her. VI 126. Eur. Andr. 704. è|o8caS£tv. Astypalaeae inscr. BCH 1893, p. 138 x6 S' sig tav avaygacpav xslsGfia ol xapiai óiöóvxco, firj nlsov i !■ o d i a ó o v x e g Kad SKaGxov tcqÓ^svov dgaftfiag. Cf. i^oSia^siv (= avaliGnsiv) in lexicis, quod passim legitur intitulis, v. c. Andaniae ap. Michel 594 (= GD 4254), 26;— etiam KQos£odicct;eiv ibid. 1. 53—; Therae 330, 169. 175. 202. 224. 229. 240. etc. — Vid. etiam Soph. lex. s. v. è'Zodiu&iv. ionice = s%odog, GxQaxeia. Her. VI 56. Cf. s%r\kvoig. = uvalcofia. Vid. £ Go dog. ëloöoóaavtes = è^odsvaavxig. Cret. Del. 119,53. Vid. OT=ET. s|ot Cs'xGoi). Vid. 'évSoi. 'Ex<30t8a£ ='E£oi8ug. Cephallen. Michel 1123 (saec. a. C. VI). ègotxovofxstv, alienare, vendere. PB 184, 21 (a. 72 p. C.): 'évaxov fiégog oiKiag Kal avlrjg füovlóf/s&a i | o ik o v o firj G a i navscpQijiju— xifiijg agyvgLOv SQa^fi&v s^Kovxa Ka&agov ano orpsi'lrjg Kal vTto&ijKtjg. FGH 31, 14 (131 p. C.) (Sovlonat, s^oixovo/iijGac néfinxov fisgog ohjg rijg o'iKiag r.al avkijg Kal xov olov oI'kov ScoKQaxrji (sic) — it(py[vQlov diaxoGicov. Cf. 32, 15. è|ofjt.aXcaavu nyog xoy xavóva xol li&ov. Saepius CIA IV 2 (suppl. vol. I), 331 C. èiovetpftjaqojv (= cóxxcov). Epidaur. GD 3339, 105. s|ovojj.atvstv, ut ap. Hom. = i^ovoud^eiv. Cret. Dittenb.2 463, 122. è|oxXaata = è^onheia. Dittenb.2 522, 40 (inscr. Coa Alexandro m. inferior), item tit. Erythr. 210, 11 et Smyrn. 349, 1. 40. Legitur etiam ap. Aristot. J40\ nol. 15, 16: i^onlaaiuv sv xS> OtjGsiw noirjGdfievoi et in codd. Diodori Sic. (cf. Ditt. ad 210, 11). s|opxt?avt(ov = i£o<)HixxavTcoi>, ut avSa^afl-at = avöaxxaodai Cret. Mus. Ital. I p. 144. — Vid. aVa. ètopxcfscv et ópxt^siv cum duplici acc., daemonis, qui exorcismis fugatur, et dei, cuius auxilium invocatur, passim occurrunt in deflxioDis formulis Carthagini inventis. Mus. Rhen. 1900, p. 248, 15: Ei-oQKi£co Gs, oGxig nox si vSKvSaïfiov, xov &sov xov KiiGavxa yrjv Kal ovgavóv etc. etc., tum oqxl£co gs xov &so v xav avs/xeov Kal nvsvfiaxcav Aailufi. etc. etc. Cf. ttqogs^oqkl^siv. è|opx£|o)V« = s^oqklgwgl. Cret. Del. 121 B, 14. s§opxo£ — (3oa KaQVKog t'alov „quasi sex sacramentis sancita, i. e. incorrupta," Christ pro 'é^oQKog, quod cum glossatoribus (s^aLQsxog ooKog) fisyctg opxog) pro substantivo habet O.Schioedei, coll. Aesch. fr. 319 ap. Hes. sxXoyov' ónjy^siv. Praeplacet mihi Christi correctio loei Pind. O. XIII 99. I|o? dorice = egco. An. Ox. Crara. II p. 164 citant inter paQvtova AaoMu, ibid. I p. 354 tribuitur Syracusanis. Legitur in inscr. Delph. BCH 1898, p. 321, 1. 43. Cf. Kühner-Bl. Gr. I 2 p. 305. ilooO-a* Utóg. H. Vid. &a sufflxum. è|ooO-évtóat?, contemptus. Philodem. de rhet, Sudh. p. 324, 17. Cf. Soph. lex. s. hac v. et s. v. Qovösvovv = l&vösvsïv. è^ooococfsiv = i£ovo(av s%siv. IGSI 79, 4 (serus tit. Syrac.). Vid. lexica. èfo^d-aXjjuog, manifeste. Inscr. Oenoandae BCH 1897, p. 420. è^oy^cótttTOS avvyp, vil" eminentissimus. IGSI, 2433. — shaoxog = e^oxog inscr. saec. a. C. VII Deli, Michel 1180, 2. ꧫ = *|. Inscr. Chia BCH III 231. sjtGtttpajEsósiv = oaxQansvsiv. Trallium tit. a 351 a. C. ap. Michel 8. H. Aeolicum. Vid. 9 a sufflxum. I|(o [3e[3i?xévai poetice = ll-ê%siv. Philodemus ksqI noirnidrmv vol. Herc. coll. alt. IV 177: sficpaivov xo yivófisvov xrjg „l%9vg rjfiionrog tpcovijg, céfia ós xal xrjQovfisvov xo noifixixov sv I'öjje) malebam: s%a> ' (3 £ (3 ij x s i xxé. s|w XoóSot) (ludo) axsXód-y. IC 138, de gladiatore rude donato. èt- (cf. k'oixa, 'sogya). Pind. P. IV 233. Pro aióllu correxit Boeckh. 3«Fóv Boeoticum. Coronaeae tit. 19 Meister. Cf. Apollon. de pron. 185 A. Cf. aeolicum fóg, Sapph. 117. èóvto) = ióvrav. Delph. GD 2231,7. 2271, 21. 23. etc. Cf. kuqsió vra. sopys, ut Hom., Her. III 127, 3. YII 8, 2 = sïyyaGzai. Vid. sqóciv. êoptaatjxatos? Vid. Ik ft na ö igt rj g. èopiijv è| èrjpzvjz ayscv. Herond. II 85, ubi vid. Crusium. Idem VI 27 ra to/xf[t]s. Archive des miss. scientif. 1867, IV p. 498 (Kum.). èxaö-psiv. Locis adde Bacchyl. XII 227 BI.2 èxacscv = ai'G&aveG&cu. Verbo ionico et poetico passim Plato utitur in formula oi xovza)v (nigi) Inctïovxtg = ot iniGzafievoL. Herond. IX 10 ra y.vlX' atiÖHV Sov&iöatg (i. e. Ionibus) ènatovGiv. èxaixXov = inCdsmvov. Lacones. Athen. IV 140 E, XIV 642 E (^jrori'- xksia) 664 E. Vid. alxvov. èxacvstv. Herond. III 47 xca neQvag ovSdg c' iTTaivcasiiv. Cf. Zenob. V 28 ovx £7taiv£&£Lr]g ovö' èv ncgiSdnvrn, Philemon ap. Phot. Gnvzrjv inaivdg laGntQ Mozviafiag noze (vel yvei;), ubi vid. Naber. Verbum in titulis atticis saec. a. C. V et IV haud ita raro cum dativo coniungitur. Vid. Meisterh.2 p. 172; item in inscr. delphica saec. II a. C. ineuntis ap. Dittenb.2 281, 11. — Aeolicum est ènctivri\ii. Alcaei fr. 37 A 2 fiéy' ÈnaLvEvzsg aóXXEEg. Vid. MI. èxacvsxstv = Ènaivsiv. Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 82: rö 7tQa]yfiazEvfia [ró xöiv jS] rjzÓQtov inctivezuv. sxaivijaac inscr. Trozenia saec. a. C. IV BCH 1893, p. 102, 1. 9, sed in Calauriae tit. eiusdem fere aetatis GD 3378 Inaiviaui. Apud Pindarum quoque alveïv et comp. in aor. habent rjoa, in fut. tjöö>, sed iuxta ëaca Cf. Homeri usum. èxacaaecv. Locis adde Bacchyl. V 116. èxacato? c. part. = (pavs^óg. Her. II 119. III 15. VI 74. VIII 128. Cf. £7lat £ iv. èxattov vocabulum obscurum, PB 792, 12 PGH 81, 13 (^izQr^cd nvQov inaizov). 83, 9. Mensura quaedam aegyptiaca videtur. sxaicostv. Vid. Ènomoog. éxaxoXooO-stv c. dat. in papyris et ostracis Aeg. saepe signiflcat adesse alicui aliquid agenti, v. c. solventi. Vid. Wilcken O. G. I p. 76 sq. (cf. 600. 640). — tnaxo Xov d"tjxév a i = E7i)]x. Delph. GD 2733, 10 et 16. sxaxovetv. Lebadeae titt. in A&rjv. IV p. 372. 373. 374: int]xovr)fiévt] £ot's et XelGzqiov inrjKovrjiiévov (Kum.). Cf. inidyyeiv, inixsLgeiv, ino£,vveiv. Fabricius de archit. p. 69. èxéjcoos (SC. zmv ixaQzvQi,a>v?) Corcyr. GD 1213,4 inuxoog MgiGzodafiavzi Au[iovx^Sag. Verbum èxaxoelv legitur in tit. laconico IA 80. Pind. O. XIV 13 libri inaxóoi vvi', ubi probabiliter Bergk inanooïzE vvv. Possis etiam InaxooC 'ais vvv. Cf. Theocr. VIII 25. Vid. sq. voc. £xd5tooai£ = èituxoi]. Cnidi tit. GD 3591,43 zolg na^aysvofiÉvoig inl zccv EitaxovGiv zav fnuQzvqiav. sxaxtóg. Cnid. GD 3545, 15 |urj tv^oi siiXarmv (sc. z&v iv AïSov &siï>v), el ti t) sfiol nenotxel (= rtenoirjke) (pügfiaxov r\ norov rj inaxzov [rj tlvi] Tjjiüv xze. Cf. Plat. Legg. XI 933 d. ijtaycoyal xal inwSai, ubi Timaeus in lex. explicat aycoyal dalfiovog (pavXov ini ziva yivófisvai. Cf. (5 a i(i.ov£7tcc%zr)g (s. V. daifx,ovozccxzr)g). èxdXscfxixa. Inscr. Phrygiae a. 114 a. C. ap. Michel 544, 16: è'&tjxe óè xal cZXei fi(/i)a naq êavzov öi' oXov rov iviavzov' — zoïg icGV = Iftavuyxeg. Cret. saepius in LG.; tit. Pergam. Dittenb. 879,18 et alibi. Passim occurrit in papyris Aeg., velut PK(l) XXVIII, 27 (a. 162 a. C.) èav de firj iwroffrijGcot (sic), anoGx^aco ènwvayxov, PO II 270, 38 (a. 94 p. C.). 318. 374. èxavatxstv. PB 330, 5 inl xaxavo/iijv inavytrjGag vfisiv sensu obscuro. èzavaxpoóetv. Vid. inayxQovsiv. èxavaxcxpaaxsiv xhg èvdg PL p. 355, n. 62, col. 3, 12: tuavaxg*&»jgovtui aiïr&v at üvul (aet. Ptolemaeorum), et col. 7, 9. Cf. 1. 22 inuvanw'ksïG&cii xag uvag. Vid. sq. voc. et cf. Wilcken O. G. p. 526. szavazpiaafl-ai. Lebadeae inscr. saec. a. C. II. ap. Dittenb.2 540, 26: a%Qi av o ènuvanQiüfisvog xa nalLfintola to^s syyvovg a&oxQèovg xaruoxrioy. Poll. VII 12 xo <5è SevxcqÓv xi nirtQuaxsiv avanwlfiv xal avunmqaGxtiv XéyovGiv — xal ra êsvxcQov ninQaGxótievcc avartul o v fi sv a xal nalifincoXa. èxdvopo)?, fortiter. Inscr. Chersonesi saec. I a. C. GD 308, 7. ènavÖQBtg Ttavxl xm GxQaxonéöco (sic) xav üg xo ntquv óidfiaGiv £jt0ije«T0. Cf. lexica. èxavsv^vsipctac. CIA II 789 a. 7. 27. 63 (373 a. C.). Meisterh.2 147, 6. èxdvfl-stos quid? Inscr. Oropi EA 1889, n. 26, 21 et 29 rpvxxrje anb inav&ixmv. Cf. 1. 56 fiaGxia /3' art o tav ènav&éxcov, 1. 30 Gxücpio v ctno xav xóxnv et 1. 21 [LuOxlov ano xwv nsqiG/irifidxcoi'. èxaviTOWcüjp = êrtavsi.t]lv&(ós. Tit. eleus saec. a. C. IV GD 1172. Puit igitur verbum ixaco = (sïfii) EQ%o(iai, ènavlxaw =i £naveQ%opai. Cf. Hes. [fjttdxstv" èXrjXv&évai, quae gl. rhodiae videtur originis. Vid. KIN. èmvoiiaaO-ou. Kaib. ep. 340. Saec. p. C. II vel recentius. In lapide est frequenti vitio T pro 01. èxavopO-cot^s, corrector, praefectus quidam aetatis imperatoriae Epidauri. IE 213 Kabb. szavtscXai = inavax. Her. II 142. èxavtovsïaO-ac. Vid. ènavanQÏaa&ut.. ènal-a = IwijSt», 2 p. s. aor. med. Theocr. IV 38. Vid. rjga. èzoucoötSóvat. Delph. W. F. 367 èrtanoöóxco xov nXeïovog iqóvov. (Kumj. £X«xo8pó(j.ci5V rj (?) TtaQa Kq^slv. H. Fortasse iUqtïov, ut sit fere hostia succedanea. smpvsiaa-ac = simplex. Philodem. de rhet. ed. Sudh. p. 23, 21 ctzixq- et p. 24, 29 Ènaqvovvzai. Expectes ait. . èxdpYfJ.ata av al d>gai cpsgovGi, primitiae, = &naQxai. Therae tit. IGI III, 436, 14. = Dittenb.2 630, qui similiter in titulis et anccQxn promiscue usurpari monet. Cft. 587, 181. 263. 288. 297. 589, 20. Hiller v. Gaertr. „inÜQisG&ui steht in der sehr corrupten Inschr. von Eretria CIG 2144." SXapfjyjza.1 (?)' zdyfia 24oy.adiy.bv ixayifiarazov xal ol naga May.doi ör](iÓGioi cpvlaxeg. H. Vocabulum corruptum tam sono quam sensu alludit ad £7t(XQCOyOL. kzapózyz = uqóxr\q, aQoxriQ? PK (I) c. XXXI reet., 262, cnaQÓzaig 294. s~apoópcov, sc. zélog, glebatio. Ostr. 332. 350. 352. 1533 (saec. a, G. II). PB 1422 (aet. Marei imperat.). Pap. Grenf. (II) LXV saec. p. C. II vel III. Pro èvctQovQiov corr. Wilcken O. G. I p. 193. Vid. etiam FGH 41. 190. 218. 226. 341. IxaptStViy (?)" svizgsnivrj. H. Fort. snagttiLti' ■EvrgéniGig, ab inagzrjg = svTQsmfi?. Gl. ionica. èizapijzLa = tnuqxia. Therae inscr. aet. imperatoriae IGI, III 336,22, item in Letae (oppidi Maced.) decreto a. 118 a. C. ap. Dittenb.2 318, 32 toïg diads^afiévoig trjv ènagiduv, eparchi munus, sed eadem forma alibi provinciam signifleat, v. c. 376, 4. Provincia ^ hnÜQisLog audit in Olbiae titt. IRB, I 33 et 97. Cf. IGSI 1078 a. add. t] £7taQx,l0?j IGSI, 911 ag^avn stkxqxsLov Novjiiöictg et ibid. tTtLzgoitEvGuvzi k7tug%£iov Bgixavvlag. sxap^sadac. Yid. èTtagy/xaza. CIA II 588 inl rtï ènaQxsï rjv sjtdg- lovtui ol örjpózcti, ubi vid. adnotationem. szapyjfj. Yid. iTtagyfiuzct. Ixap/o? xXaaoiys. BP 142, 2; — and^g 143,2 al.; — XsLQozéXvcov (fabrorum praef.) 301,4; — zov isgov ngctizuglov 21, 15; snagxog Aiyvnxov FGH 21, 1. 106, 6. 159. 251. — ngcaxiogtov IGSI, 911. — IquqIov qxqazlcazlkov, aerarii militaris, ibidem. — sv&evuctg sive ev&svlag ibidem 917. 1072. — o^ftarrai/ xal dovxtjvagiog za%&elg xal negl zrjv &).a(iLvïav tnLzr\8da>v, praef. vehiculorum ducenarius ordinatus et per viam Flaminiam a copiis Augusti, ibid. 1072. Pcofirjg, praef. urbi, — Geixov dÓGscog dóyfiaxi Gvyxlrjxov Pcofictimv ibid. 719. — gxó^ov Mug^v mv, c(l as sis) M(isenensis), ib. 373. Cf. 698. — tnagxog fiÉyctg — 'snagxog zijg avXrjg, praefectus praetorio ep. Kaib. 919, 5. s-aacs sive Ixxaac? - k'yxzrjGig passim inscr. boeoticae, v. c. GD 491, 9. 493, b. Megarenses k'fi7tciaig dicebant, q. v., reliqui Dores k'yxzrjGig, aut syxzagig. èx-aoxcov ri itóvtj. üiksIol. H. Fortasse e comoedia sicula. 19 èxaaxa£eafrat, — simplex. PK II 253,2 (saec. p. C. I?). èxaaaótcpo? aeolicum sec. schol. A ad Hom. A 283, sed Brugmann, ' praeeunte Sonnio, in Mus. Rhen. 1898 p. 630 sqq. habet pro comparativo formato ab adv. ïnavov sive ïnavovg, coll. intaav^tvog, avtaovxo, navavöCy, naaavöïy. sxaó|ij<3£ = ÈJiijviijffa. Rhod. Del. 180,3. Vid. Augmentum. sx-owov. Vid. ïvavov. sxaopcaxsaa-at (inavQtaxuv) ion. (cf. trag., lyr.) = êatoXccvetv Her. VII 180. Hippocr. Herond. III 2. VII 26. Subst. inavqtaig praeter Her. II 135 habet Thuc. II 53 = unóXavGig, inavQyaig Democritus ap. Stob. flor. 76, 16. èxa?^. PO 94, 10. 95, 20 de servis emptis: nageCXycptv — xavxyv xoiavxyv &vanÓQiv) öófiev xai onviofiévcci, 8óxo xaxa xu êyQafifiéva, TtUova ók fié. 'Oldca Sh ngó»»' Ê'te 1 laianevte (spopondit), ravr 'e'ksv, kUk ftè unolayxavEv. Ubi praeterea occurrunt formae im.anév6ai VI, 11, iniGnsvGag (191 et sniGnevGano, ÈrtiGrtévGaG&ai, liu6n£vGK{itvai. èxea-teiaac. Inscr. Gort. Vid. Baunack in Philol. 1896, 489. èxéateXjce = ÈnêexaXxE. Delph. GD 2733, 14 (saec. a. C. III). Cf. Kit é g tq e nx a i et anrjgxexxe. ix[ea]tsp[>7]tac, vix recte pro cinESxÉQrjxui Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 178, 17. sxsts (ê'(S7tEXS?)* eïitctxs. /lcaQiEcov. BA 1096. èxc"é{JL'co* EitEXifXTjGEv. H. Aeolicum. Vid. «fijtat. èxstso? ionice Herod. = inêxtiog. ixstsv = ekegov. Aeolicum et doricum. Alcaei fr. 60 'ékexov KvkqoyEvr\ag nuXu\ictiGiv. Thuriorum inscr. metr. IGSI, 642, 4 &Eog syévov £'§ av&QanoV | EQicpog èg yaXa sjtsxeg et 641, I 9 &sog ö sGt]i ccvxl Pqoxoïo' | l'piqpog £g yaXa en ex eg (cf. E. Rhode, Psyche p. 521 sq.). Vid. supra ëvnExóvxav, infra xannsxav et xaxaKExav et nixr\. Saepius utitur Pindarus. Cf. Rumpelii lexicon. Cui O.Schroeder Proll. Pind. II p. 12 ubique hanc formam redden- dam esse iudicat. tasoxtrtoc. Pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 275. Cf. EÏxxalog. èxeóvaxtor nctQdEvlcu. H. Minus recte idem Ènewaxxai- oï GvyxoimxaL Vid. Theopompum ap. Athen. VI p. 271 E et Diod. S. exc. Vat. p. 10. sxsoptsjtsiv ionice = iep. Herodotus. 8X8oa-/,7j[JL(3V8iv. Inscr. Scyri in Rév. Arch. 1873, 173 ènevGXwovri6E xrjv no/inrjv (Kum.). èxs/apt.t® = EKEiuQiGw Boeotus Ach. 867. Blaydesii est correctio pro ini'/aoiizKi. S. IniyaQixxaq. èxsysi (?) = iystfg. Delph. GD 2642, 47 èv xbv ène%sï èviavxóv — Eig vécoxa. Sec. Keilium (Herm. XXXI, 509) „dorische locativische adverbialbildung, wie a/ieï", sed Kum. s. v. ex BCH V 164 ïbi citat int%ig, et sic habet Calauriae tit. Mitth. 1895, p. 289, 1. 28 re-u èitEXhg ctiiÉQat = xrj huovGy et 1. 30 slg xbv ins%hS èviavxóv. Cf. GvvE%sg9 vaks/iég, similia. èxé/scv (sc. tov vovv), seq. inf. = öiavosïa&ai. Her. I 80. 153. VI 96. — ènéyeiv Gy.ïjntga pro iftiv. Kaib. ep. 1070, 4 xelvapwv (= r.al 'Iva%iW) Gxrjntf)' insyovxog öXa. sxsxs?, adv. Vid. imxsï. ixs/sad-at. Vid. ènié^etcti. èxs^a^ctxato = ènityricpigato. Boeot. Orchom. BCH IV 1. Kam. s. v. cft. anoXoyixTuG&r\, xaxaóovXixxaG&r], xo fiixx a/isv o i. sx^[3av ionice = ècp^av Her. VI 83. è~rj^o\nz, compos. Ionice, ep., trag.; Her. V 111. IX 94. Arripuerunt Plato, Aristoteles, seriores. èKIjyopéow (InriyooEvaiv?) c. dat. ionice = nqocpénwv, èntxaXmv, expro- brans, Her. I 90. sxvjXO-asc = ènijXdov. PB 275, 5 (a. 215 p. C.). sxvyv. Vid. Meisterh.2 210, 20. Èx[^pava öi%]vv(i£voi = ènirfgava Kaib. ep. 1013, 5. èxiypctafsv (= èmjQsa&iv) tv xa k'Qya. Tegeae tit. GD 1222, 46. Cf. « Q £ i a v. èxiyaO-scsv inixaQEüv. i ntj a & év x £ g' %c/oêvxsg (imy. ?). H. Gl. ionicae. èxc. Vid. èn. — inL 'Pa^ns male Romae vertit pro èv 'Ptófiri interpres monumenti Ancyrani. Vid. Viereck, Sermo Gr. p. 64. — ènl c. Dat. in honorem, in memoriam, in titulis Phoc. GD 1527 ènl naxQoi Aukqccxeiu. Cf. 1514. 1515. 1533. 1550. 1551, ubi crebrior est usus nudi genetivi, velut 1484, aut vocativi cum yaïo£, ut 1482. 1483. — Similiter Aeoles, Boeoti, alii. — ènl c. Dat. sermone alexandrino pro nccqü v. c. PB 55, 1 (a. 175 p. C.) XcpQodixrjs, ag ê' ïnL xigi xaXtïxai, HcpQodtxovxog. — Ini c. Ace. Phoc. 1529 i'axcov ènl x o ó cc vu o v xo i| agyav itav xai &eai xal xoïg Olxaioig '/.al AixaXoïg al oixovouiai al y.ata tag nóXiog tav Aovfiimv, i. e. idem quod antiquitus fenus solvunto. èxc boeotice = iml, v. c. Orchom. GD 488, 71, ut ibidem ènidsl = ènsióï] 1. 113 et passim. £XiaXij5' o ècpiaXxr\g, öv AioXs ïg èg)ïXrjv (è(p iccXrjv?), aXXoi èn taXXrjv (èniaXxtjv?) xal ènooyéXriv (?) xaXovGiv. H. Teste EM 434, 12 Alcaeus ènlaXog dixit (fr. 129), sed ex eodem Eustathius p. 1687, 51 citat ènidXxr]g. Cf. Hoffm. II 236. èxcapov, multa sacra. Elei IA 110 = GD 1149 'sv x' èniaQoi x' èvéypito. Vid. Eli si o. Excaaaa (i. e. èniovGa)' ArjfirixQog èndvvfiov. H. Cf. ïs gg a. « szitFdm, d e d i c o; = avaxi'&rj/ii. Tit metr. Cyprius 161 H.: %óav xavó' ènèfaGav. Vid. 'év-avov. èxcpdXXscv, venire, sine impetus notione. PT I p. 1, 16; p. 2, 17. Cf. Peyron p. 76, qui affert Callimach. h. in Del. 68 et Polyb. XII 10, 2. — èn i (3 uXX £ g 9 a i c. g e n. = ètpiéo&ai c. g. Sappho fr. 102. —- èni^aXXovoi Cret. LG II 33. XI 42. èmfiaXXóvtavg II 47. Vid. N£. — rol èni^aXXovxsg = oi nQOGrixovxeg, oig ixqoarjxei, de berechtigden, in LG dicuntur ii quibus iura quaedam competunt ayiiaxeiag, velut hereditatis aut matrimonii cum epiclero VII 36 o lm(SciXX(ov xav naxQmö^ov bnvitv. Cf. VII 30. 34. 36. XI 10. Vid. etiam EA 1890, p. 182. èxt|3aXor nxégvai. H., qui infra ÓTtifiaX (sic)' nxègvu ?) Gyvqóv. Gl. dialectica. èxt(P?)aius, C8og. Inscr. Trozenia. L. F. 157 a, 1. 19 (Kum.). siutPapyaig, molestia. CIG 2335, 32 dia rag vcp' sxsqcov yivo/iévag èni^aQrjGsig (saec. a. C. I). — Vid. èni^aQSÏv. sxipaieóetv ovvó/iaxóg nvog, usurpare nomen alicuius. Her. III 63. 67. IX 95. èxtpazvjpioq, Apollinis cognomen Corinthi Paus. II 32, 2. sxt^Sa, repotia, cum cod. G. pro iitlflSuv Pindaro P. IV 140 red- didit Bergk, recepit Schroeder. êxtPsP^xévat = itpsarccvcii, stare in. Her. I 161, 2 inl xovxu xa nvoya sxEQog nv^yog èni^êj^rjy.s. Cf. in lexicis flaivsiv et composita. èmfivjiKioq. Vid. iniótjiiiog. sxcpXvjtot, trabes? Tit. att. saec. IV a. C. Dittenb.2 587, 194 |iUa dvo, tqigjv xal déxa noSmv exaxsQOV, xal inifiXt\xoi sl'xoGiv sig xov mvov xov iv x5>i aGxsi 'EXevGivicov. èxifioXaüoTzoióz, sartor. Tit. sepulcralis att. in Museo Archaeol. soc. Ath. ap. Kum. s. v. (= CIA 3627) qui cft. im^óXaiov = inipXr\iiu (vid. Thes.), et avafioXadiov, ExfioXadcg. 'ExtpoXstSs* 6 'HgaxXi)g naga Qovgioig. H. £TZi$ohrj. PB 519, 15 (saec. IV) t&v SrifioGiav xal avvovav (sic) xai navxoicov èm^oXaiv. Cf. Ostr. 1472. Wilcken O. G. I p. 193 sq. intellegit vectigal additicium (Zuschlag, nos Opcenten). Vid. etiam FGH 81, 9; 263. Quid sibi velit in titulis atticis ap. Dittenb.2 587, 285 et 297 non liquet. Num forte idem quod tni^txqa 11. 254. 281. 285? èxtPpr5x.stv = ETti^QiiKSLv, quod proprie de furiosa bestia dicitur, Herondas VI 13 USUrpat de muliere: iniftqviovGu rjfiéorjv xe xai vvxxa | xvmv vXaxxsco raïg txvcovv/A.oig xavxaig (ancillis SC.). èxtp6iv. Eretriae tit. saec. a. C. IV EA 1890, 195 sqq., 1. 17. Yid. 'P. Iovis cognomen in sera inscr. Bithynica. Mitth. 1894, 372 sq., ubi Foerster coni. latere idem sub Hes. gl. im^/iiogZsvg iv Slcpvo). èxiöcSóvai, dic'tare. Dio Chrys. XIX (68) § 18 ed. v. Arnim: yycccpeiv fièv ovv ov Gvfifiovlsvu) aoi avxa> — inidiöóvcti de fiaXlov. nQcórov fxsv yciQ ófioiÓTfpog rat Xsyovri ó inayoQevcov rov yQacpovrog. In papyris Aeg. saepe hoe verbum elliptice usurpatur pro imöiöóvai fiifiXCêiov, petitionem [= vnófivrj/ia, svrsv&v) magistratui. Plene dictum PB 46, 3 iniSLStopi rode tö /3., a£inv xré. et PT — vnó/ivrifia (Peyron p. 100 et 104, qui recte sic distinguit ab cmoöidóvai vn., ut hoe sit per alios, hoe propria manu tradere). Plerumque vero dicitur sine substantivo inid ïdmpi v.al êc£t,5>. Yid. PB 45, 15, 98, 23. 139, 18 etc. 454, 15, alibi. Cf. èvTvy%aveiv et svrsv^ig. èxcSi^ijaO-at ionice — in^rjrsïv. Her. I 95. V 106. èxlötYJtOCC, iniöie&ai, S. i n iS ie&&ct i, in i ö i sr e = snidtaxy, snidiat- kslv etc. Cretenses in LG. èxtUypios, sellarius, quasi umbraticus. Hieronymus ap. Philodem. de rhet. ed. Sudh. p. 199: rrjv sniöltpQiov xal xctrutl>i&vQ(!;ovGctv rov xóyov lêl-iv, quam tribuit Isocrati, opponit rfj noXinxrj xai SrniriyoQixrj. èxioopxa, zó.. Sacriflcium ita dictum. Herond. IV 13. èxtöe>x?y, agnitio, confessio. PO. 102, 2. 103, 16. 20. Cf. sniSs- %E6&ai, 102,7. 103,5. èxiörótas forma dorica = inióórijg. In Corinthia èmömrcu &eoï Paus. II 27,6 imSarag vnvog II, 10,2, in Laconia iniSatrag êai/mov III 17,9, in Arcadia iniêarctg Zsvg. èxtévac. Lexico Schwhi adde Her. V 41 ^ varsqov insX&ovGu ywrj (sc. nupta) et mox rijg insX&ovGrjg yvvaixóg. Cf. IV 154 rj de insGeXdovGa. sxté|stai (?). Orac. metr. in inscr. Magnesiae a./M. ap. Michel 855, 381 (C. 200 a. C.): "Eau rig iv repsvsi rXctvxov yévog uXxipbg tkvrjQ, og y tifjiïv ngatuGr in v éi, er ct i avri^oXrjGag | vrjbv ifiöv ngoXinovGi xre. Fortasse legendum inisifterai, comitabitur. sxcspYa^ójJievov — insQy. Amphictyonum deer. CIG 1688, 18. STZiepyoz l PK II 186, 8 (a. 94 p. C.) &riGavQ0v inisqyov Gxsyvov xal Te&vgófisvov (sic). Fort. = Evayyijg, affabre factus. èxcéaaav<^:o>• ÈnriQiovxo. Aocxavcg. H. Corr. Meineke. Cf. epicum èni- EiGavxo (imJ-iaavxo). sxtsöaa = iniovGa ? Herond. VI 90 itoóoa 'nievGa rrjv TtQoxvxXirjv 9aX[ijji]v. Vid. Buechelerum. Sed vix recte. Alii legunt nosvaa — öaAfAoaiJv. [sxcfa* oqvsci. KvitQioi. Sed onigia corrigendum esse arguit gl.-eiusdem Gm^iu (sic)' xa OQvsa anavxa], èxijdjxiov, zó, mu 11a = fijfi/a. TH I 127. Item Arcades GD 1232, 36 44. 47. Yid. sq. voc. et èniagov. èxc£a[ji.«o{i.a, zó, multa. TH I 155. sjttfapscv (-qév) Arcades pro impaoüv. Eustath. ad Hom. M 346: zo ós snefiQiGav, mg cpuGiv oi naXaioi, ÈnE^aQt]Gav ot Hqxaösg q>aGiv, o&sv nciQ EvQinlSr) (Phoen. 45. Cf. Rhes. 441) xó' „mg 8' ircs^aou 2,ci* ÈmcpXsyiiuivovxi. H. Ita olim correxi pro im.&alafiovxi, coll. &aXvtycci' &aXi)jai, jrupcötfai. &aXv7CxsG&ai' cpXÉyEG&ai. &cilvGGófiëvoï cpXeyófievoi. H. Vix recte Meineke ini&aXu. Nam &aXvvei' &aXlsiv noiEÏ. H. SXtd-SJXK, = èiZL\hju,a. Ta xs êm&Éfiaxa xwv fioQcpav (= xvncav) xctl xa vnooxrifiaxa. Tituli recentes CIA III 1418 —1421. exiftsaxt^scv tra xqltxoSc = Ènixa&ijfiévrjv xa xoLnoèi dsGnifeiv. Her. IV 179. sxcO-ét^s, sacerdos, aut aius minister in cultu Belelae, deae peregrinae, fortasse dictus ab imponendo arae sacra, in tit. att. initii saec. a. C. III ap. Dittenb.2 739, 18. Ceterum èmu&évai usurpari solet de suffimentis (èn. Xifiavcoxóv). Vid. uyxcov ocpÓQoi, nEQLQunxQia. èxOhjjMj, pignus additicium. Tit. Ephesi c. a. 86 a. C. Michel. 496 (= Ditt.2 329), 52 xaxd naga&ijxag xal vixo&rjxag xal etci&r\xag. sxcth^v = èm&EÏvai. Epidaur. GD 3339,55 iuxta avdépEv. Cf. Oropi- CUm ETt IX l&E ÏV. èxtO-rjcjtat vid. Mitth. XX 242. sxiO-óatjxoj. Tit. att. (saec. a. C. IV). Dittenb.2 587, 295: Eig xa ini&vGi^ia "FTz/z/z/^ lEQOTtoioig iy (SovXijg. An suffimenta? Cf. sq. voc. Michel 735, 142 Èm&vGEig dtpEidsïg Xi(3avioxov xal ccQcofiaxcov. SX-:0-COC5S boeotice = 'tneiae. Orchom. 19, 117 Meist. Cf. ini&aGav ibidem 58 a v. ni&ovv = Ttsi&ELv. Cf. Hom. ni&ijGag et m&rjGco. èxccattop — ÈniaxrifMüv. CIA III 946 Go(plr\g ènuGtoQu naGtjg (Aristotelem). èzr/.aO-ixvscaOac = inda^dvsa&cti (cf. Dem. Mid. § 133). Ab hoe verbo, non (quod putabat editor) ab inixadifciv, derivandum imxaih&ïxai in inscr. Cyparissiae BCH 1898 p. 575: Ei Sé xig xa [o^iyoxifiaa^i, [s n] i x cc ©• t § e lx a i o nsvxr]xoGxolóyo[g a>v xa xaxa tav [G~\vy- yqacp[ov~]. èrccxaXoóvcocg. Messen. Del. 47, 41 sq. Yid. Dativus. èxcxdjxxcov, angulus. Eretriae tit. saec. II a. O. Dittenb.2 936, 34 iv xï]i H-ÉSgai tTji iv xmi èizr/.auniai xai iv xai naoc/Sooiiiói (loco arboribus consito iuxta gymnasium, ubi ambulabant. Cf. Vitruv. de archit. V 11), ubi citatur Plut. Mor. p. 594 B xo imxafimov tf/g Groag. èxtjcapaio? ionice = nXayiog. Hom., Her. I 180. IV 101. VII 86. — inixÜQG 10 v nescio quod vectigal in Ost. Gr. 64. 67 et fort. 681. 686. (i)7r£(> inixctQGiov). Wilcken O. G. p. 216. èxixatccJfóXXeiv = imfiaXhiv, multare. TH I, 134. èxtxa-apoXiy. Papyrus Florentinus a. 153 p. C. editus a Vitellio in „Atene e Roma" IV 1901, n°. 27, 6 sqq. ubi agitur de pignore commissorio: iav 8s fir) anoöol, tijg jc^o&sGfiiag ivGxaGr/g ev&icog i^ÉGxw xrj dedavixviT] r\ xolg jrorp' avxtjf, /irj n^oaSsofjiévoig avaveaGecog ■}) öiaGxoXixov (scil. vnofivrjfiaxog. Cf. PB 163, 15. 472 col. II.) ?) sxsqov xivog aitlrng, xa^apévoig xa lig xo ivxvxkiov xa&rjxovxa xéktj in ixax a (! o Xt}v TioirjGcti xov VTtoxe&Eifiévov, cbj nQÓxsixcti, fhlxov évog xexaqxov xal xxaG&ai aixrjv xal eiaoixi&iv xal ivoixo\oytlv xal diafiuG&ovv xal anocpÉQSG&ui xa avxov nsQisGÓfJieva navxa eig xo i'öiov xxs. Disputat de hoe lOCO Wessely, Anzeiger der philosophisch-historischen Classe (d. Wien. Akad.) von 12 Juni 1901, Nr. XV idem vocabulum, restituens PO 241 (a. 79 p. C.) xêlog STtixaxa^oXdjg) xrjg ^no&rixr\g pro inixaxaxo).(ov 9-uvv). Quid tarnen sibi velit vocabulum obscurum est admodum, significare enim non posse Aufzahlung, ut vertit Wessely, satis certum videtur, nee multae notio (quam collato verbo iiuxaxafiaMuv inesse credideris) valde commoda est, nisi forte licet suspicari antiquiore tempore moris fuisse, ut creditor antequam ad i^axevGiv procederet multa imposita debitori maius temporis spatium concederet. Sed videant hac de re iureconsulti. SXty.axia'CaVGlX (.= inixad.) = inixaxa^aXXeiv, imxaxaxi&évai, in super pendere, solvere. Cret. LG I 47 inixaxaGxaGel. Cf. xaxiGxavai.— Idem verbum significat postea (i. e. anno sequenti) ere are in Andaniae tit. saec. a. C. I ap. Michel 694 (= Ditt.2 653) 12 xa fiifiXia naqaSiSóvxa ot isqoI (q. V.) xolg snixaxaGxa^Evxoig. Cf. x axuGxa&êvxoig. èxcxstfxaÊ tl = inixtixal xl fioi. Kaib. ep. 622, 6 rp&ifievog xr\vS inixsijiai ■xóviv, 310, 3 fotpsQr)v imxei[(ievog a%lvv]. èxtxsipeiv. Locis adde Bacchyl. V 108, de apro Erymanthio %ovg inéxeiQev oöóvxi. gjccxépSsa, xa = xÉQSr\. Her. IV 153. sxiJte^aXcov = imxEyuluiov, capitis tributum. Inscr. Mysiae BCH XVII 545, ubi viel. editorem. Eadem forma occurrit in papyris. Aeg. Vid. Wilcken O. G. I p. 216. 249. 449. exMte^etpoóvcog (sic) pro inixsitiqr\xóxog. PT VII, 7 (aet. Ptolemaeorum). èxiJMjpoyjjia. Inscr. Bithyniae, L. W. 1143. (Kum.), proscriptio. èxcjccpvavat = inixEqavvvvai. Her. I 51. èmx'kapoi, ai dorice inixlrjQoi. Therae IGI, III 330,89. Cf. inmet- fiovig et nat q ra ièó%o g. èizWkrjzoi, qui in concilium vocantur. Ephesi decretum saec. a. C. IV ap. Michel 488,2 : xb iprjg}iS/j.ix — rijg yEQOvGiag xal xa>v inixkrjrav. Cf. Schwhi lex. Her. s. v. inUi.t)xog. sxixXcvoxatay pro avuxhvona\r\ e mss. Martiali XIV 201 reddidit Gilbert Jahrb. f. Phil. 1883, 647 sqq. Cf. xhvonaXr) Suet. Domit. 22. Vocabula obscoena ooitum ioculariter significantia. — Vid. ixovvonalrj. excxXrófrscv, adnere. Adde Bacchyl. V 143 Moïq inéxlwesv. èxixvsiaO-ac ionice = iep. Herodotus. èxtxocva, adv., communiter, Her. I 216. VI 77 = xoiv&g. extjcoivaaö-ac = iniKoivovGdou, consultare. Thessal. GD 1157 dl Naai xctl zUavcu inixoivaxui — neq rol aQyvQQOi. Item Delph. GD 1563. 1582 (imnoivijxcti). 3209. SXIJCOlVtOg* Zivg iv ZaXa/iïvi (sc. Cypri). H. èxtxoXaxtecv. Rhodi inscr. saec. II ineuntis GD 3758 saepe habet oqov (ooovg) inixohanxEiv inl néxqag sive sig xov nsxqov sive iv x&i nEXQ&vi. Cf. iyxókat^ig et nsx q cóv. èxncóxavov. Vid. p.dXxrjv. èxtjtoxif, Theophr. c. pl. V 17, 3 xetkovGi imxonr\v oxav — inixóiprj xig xo cócqov. Sic subst. usurpatur in Lebadeae tit. ap. Michel 589, 71 (cf. inixónxEiv 11. 149. 183), redditum a Fabricio de archit. p. 59 inscriptioni Lesbiae ap. Conzium, Reise auf Lesbos tab. VI, 22: slg rag in]vx]onag. Cf. n q o g en ix ónr s iv. èxbcopov* 'snïxonov. Ila[fi](pioi. H. Corr. Hoffm. I 113, coll. xuxxsïjki' xaxccxorpai. nüqpioi. et x a x 6 q a g' xaraxóipag nuqu EvxXro apud eundem. A rad. ïïëq, unde xeïqeiv. £XCXOajJ.SCV xb aycdfia (zo eSog) zijg Jimvr/g. Hyperides III 24, 25; xce M9rjvr]Giv LiQcc ib. 26 ed. BI. Cf. CIA IV 2, 615 b 8 inixoGfisiv xrjv 9sóv (a. 278/7) a. C. èxcxóajj^ais tpaxs^s. CIA II 602; IV 2, 453 C. Alibi II 305 et xQunt^av xoG^irjGai 948. 949. Cf. 950. èxcxoopi'a, supplicatio. Halicarnassi tit. Dittenb.2 601, 24 noiEiG&co ös 7) Ieqeici xaö7 sxaGxrjv vovjirjvLav ininovqiav tijrÈp nó Ie co g, ubi arte iungenda esse ut sollemnem appellationem tria haec vocabula arguit omissus articulus. sxcx,oópcos, Apollinis cognomen in Arcadia. Paus. VIII 30. 4. 38, 8. 41, 7. èniitpava ta>v xióvav = KiovóxQctva. Inscr. elea saec. a. C. IV exeuntis EA 1090, n. 95, 1 et saepius alibi. SXIJtpaVttia (irtiXQrjv. COd.)" ioptrj naga AaxcoGiv H. èxi/.pavcicSss xXcvfl-oc. CIA I 322. èmxpézei = irnxQUTcï. Alcaei fr. 82 (pro èmxQéxsi Bergk). Vid. xyétog et Hoffm. II 309. èxiJtpijStos, pyrrhiches genus in Creta. Athen. XIV p. 631D. Vid. oQöixag. Si sanum est, ducitur a subst. xqéag. Vid. xgrjg et cf. r v q a 6 L u. èxtzpcjj.a. M. Antonius in epistula V 24 ap. Viereck, Sermo Gr., qui p. 77 idem voc. aifert ex CIG 4957, 28 (saec. IV p. C.). èxtzptacg in Aegypto usurpatur de adiudicatione immunitatis sive absolutae sive partialis tributi pro iure suffragii pendendi. Eius rei iudices oi xpo? tèxtxptast, rarius èxixpttat (FGH 27, 3 et fortasse PB 562, 15) dicuntur. Vid. PO, introd. ad II 257 et FGH p. 135. 137. sxcxöO'piov" to n&f.ice tijg %vTQv öri^orevóvrcov ènl Xsnrov rov aQi&ftóv, ubi vix opus conicere <£|> smXénrov. sxcX^O-ssO-ai ion. (dor. èniXu&sGdcti) = ImXavdaveGdat., ion., ep., trag. Her. III 75. IV 43. sxcXcv«v, inescare. Herond. VII 54 Buech. [tfsï l7c[il]ivrj&£ÏGa[g \ vfiéag ansl&eïv xxê. Hes. ÈnikivaV ènmoQSvsG&ai xa sGxöóxa hva xal enifilêiteiv. sxcXoysóscv. — èjccXÓY£t>ac£, debiti exactio. Yid. Xoyevsiv. èztkoycazïypiov. Aegypti inscriptiones CIG III p. 302. Locus ubi rationes denuo examinantur, kantoor van controle. Diversum est sxloyiaxrjQtov (rekenkamer) in iisdem titulis. = smXU&iv, imXXmnxuv. Herond. IY 11: IniXo^oï— xfi ixégri xovQrj. Vid. Xo^ovv. sxtXoaafJisva (vuig. -vvj)' hX£v&£QÏ(6)a(6a)? Kal iuïa rcóv Ellsi&vi&v xal ertfóvvfiov /trjfirjTQog naga Taqavxivoig Kal SvQUKOvGioig. H. 'Kxtfxaihsós et Hpo{x«.i>-srS£oi 1% fiovXijg — snl ^eviGfiov sig ro kqvxuveïov, unde Bechtel coll. GD 1145 et 3094 in tit. Aegosthen. GD 3093 supplevit xal ■/,a[liGca avxov dg nqoEÖQiav xoiig sm[it]]vi'ovg. Istropolidis inscr. ap. Dittenb.2 325, 2È7ti/ir]visvovxog rijg ixx^r/Giag H&rjvaöov. Cf. Olbiae decretum IRB 16, 83 et Ilii deer. c. a. 277 a. C. ap. Michel 525 W)" vt-Evovtog Nvjicpiov — èmGxaxovvxog öe JiowgIov. Cf. Therae inscr. IGI, III 330, ubi passim leguntur vocc. ènifiriviog, impriviEVEiv, inijirivieCa et ömqeoc inifirjviog, et Delph. Amphictionum deer. GD 2502,6, ubi vid. Baunackii notam. In Tei inscr. ap. Dittenb.2 216 (saec. a. C. III) ó Èni^r\viog töv tafitöv is est qui certo mense collegio praeest. Sami tit. ap. eundem 637, 2: xovg dnoösixvvfiÉvovg ïino xmv %ihctGxriQcov ènifirivlovg x r\g TtavriyvQixrjg Gvvóöov xfjg iv 'Ehxcovicoi yEvofiêvrjg Enip,r\vuvEiv iuv EvSrificóGi, ubi editor epimenios cum hieropoeis atticis comparavit. Vid. not. 4. Vid. etiam Halicarnassi tit. ap. eundem 641, 30 sqq. èxcjjitjV'.oq. Vid. ènifirjvleveiv. èxijJ-ipiviyajcsaO-ai. Herond. V 52. VI 47 oti 6ccxa> Aglk, si' XL xa ènsQya^xai ano 'Emyarjièu (domino) r] xóbv iixivóficov avxov. GD 1812, 7. 9. 1909, 10. Ita quoque Corcyraei GD 3206, 124. 126. 129. sxcwj^stkafrac, novas contrahere nuptias, de muliere IC 386, 5: xctïg ós xsXsvfisvaig xal xaïg snuwficpsvo^svaig kts. Epidaur. GD 3325, 85. Cf. xaxa^oa^ Ttagal^od. sxtlojxev* ifprjï-ofiev. H. Meineke tribuens Megarensibus explicationem reflnxit in vns^ojisv parum probabiliter. Cf. ïx o = {jxa. èxcóStoZ T-enedi sera inscr. IGI, II 642 extr. xèqs (= x«iqs), naQoëiia èjtiódn. Editori martyris Christiani epitaphium videtur, êmóöis, coll. Act. Apost. 7. 2, explicanti Tijg óóov. èxkFscxog = i'noLKog Loer. Oz. Vid. s. v. hnozeleïv. èr.iopa' ioqLov fisQog iv Ziv.tUa. An confinium? Cf. iaXaxid. Kaibel coniecit intovöig, satis violenter. sxto^O'Stij. Vid. s. v. ê7t ca Ttüv. sxcfj/ra5a- zijp inïxkriQov. H. Gl. dorica. Cf. nafia)Xog- o xvQiog. Ixai.oL. na(ia)X£coV nsxxrifisvog. sGxiOTcdfiaV o dsGnóxrjg zijg oixi'ag (Poll. I 74. X 20). Ai xa fis ysvog sv x&i ÏGziai ii sXéna^,ov in inscr. Dociica Oz. IA 321, 16. — Vid. 7taxQcoicóXog. sxcxaxxo£' 6 xov Ttdnicov naxrjQ. H. Pro iTÜrtct[xQ]og restitui in tit. metr. Mysiae BCH XVII 532: o-ó xóacoi ófiafrslg 'slmov |3l[ov o-u^'] ïnl.jro[ji7i]og | [y]i]paiög Ad&ag i]X9ov sig hfiévug. cxtxaacfxdyrj. Kaib. ep. 1088 a 1) smnaGi[idXri xqlxti nsqI /taQfjov ysvoficvrj. Comparat editor Accianae tragoediae nomen Epinausimache. Vid. SUpra èni,vav6i{idXi]. cxixarcop (Schmidt pro sninXaxoQY izAaxovvzog siöog. H. Laconicum ? SXCXS$C£. PB I 17 ilg l[nC]nsi]>[<.}v xax' 's'xog xoïg ayvéovGi (ayvevovGi?) lsqsvGlv. Cf. i'xn sipi g. èxtxijv == inmdxxtiv. Epidaur. GD 3339, 12 e'. inl xbf ödxxvlov cpaQ^axov. èxtxixpaaxscv passim inscr. Erythraea ap. Michel 839. PK (I) CXIII, I, 88 (saec. sexti). Vid. stzmq ïaa & ai et inmmXsïv. exixXattetv. CIA III 77, 14 vkgxov Xoivixiaïov èninenXaGiiévov (saec ^ II p. C.). èxcxXéxeafrat = èni^slyvvg&ai, de commeatu. Vid. s. v. sXsv&squ. èxtxXsy.zoz. Inscr. att. ap. Rangabé A. H. 863 (Kum.). èxcxXeo? ion. = inLnXmg. Her. I 119. III 18. VI 139. VII 45. èxcxXoa = snnzXct paene constanter papyri Aeg., v. c. PB 483, 6 axsvri xal smnloa saec. p. C. II). Eadem forma traditur ap. Her. I 94. Vid. inLnoXa. èxtxXoos GxQuxiaxrtg, Qui est in navigio. PO II 274, 8 (a. 77. p. C). èxcxXweiv ionice. Hom. et Her., supernatandi sensu Her. III 23, 2* Cf. Schwhi lex. SXIXVSCV. Adde Her. III 26, 3 avroiGi imnvEvGai vórov /léyav te xal ii-aiGiov. SXlXVeÓWV inifiXéncov. AioXix&g xal AXxaiog nov Gway' uvSqcov dsdaofisvov gtqcctov". H. Quae verba quid hic faciant obscurum. Excidisse nonnülla videntur. — Hoffm. II 234 comparat Hom. nénw^ai et nivvróg. Sed ne imfiXéncov quidem sanum videtur. Num imnvétov? èxcxofp (?) = imu&évai Elei. GD 1152, 4 ff'jca fivaig na uitorivoi J-éxaGrog Tav firj inmosóvrav, nam antecedunt haec: al fè firjni9 e ïsv ra £i'xaia op fiéyiGrov réXog tyoi xal rol fiaGiXasg. Expectes eitl&cosÓvtcov. èxcxoxo? (laniger) réXsog 'óïg. IC 401, 6. èxtxoXa = lmnXa (a. v. ininéX(iv). Epirot. GD 1365 SiSwn [olxov »]al rd inLnoXa anavra. Cretice in LG tab. V vocantur inmóXaia XQéfiata (jrjiTjfiara). Cf. enlnXoa. sxtmaximo natu aetate proximus. LG VII 19 ai dé xa nXlsg nargoCoxoi, ïovn x' aóeXmol tö itctzoóg, töi imngnylGzoi onviG&ai. Cf. 1. 25 al Sé xa nXieg ïovn nargoïdxoi x' vis eg êxg aósXniöv, aXXoi onvUüai röi inl töi ig ro ngeiyiGro. Vid. ngsiysla. èxtxto)3i? zoyiiïq = inlnraGig sive Tvfi\- Philodem. de rhet. ed. Sudh. p. 211, 10. èxixopfidia. Hecatae cognomen in Aegina insula. Paus. II 30, 2. èxCXDpfttlS" V A&rjva ovratg iv Mfidrfgoig ixaXsïro. H. èxtxwXsiv passim inscr. Erythrarum Michel 839 = Dittenb.2 600, v. c. sl fjiév iariv lEQEvg, intnaXsïrai {rj iSQEÏa), ei öe jirj ionv, ncoXsitai. Cf. inay o q a£eiv, inin in q köks iv, ininq laG&ai. sxtpvótlOS* Zevg iv KQrjTy. H. èxtppsjstv = ini&vsiv. Coi IC 40 a, 5. Cf. Ialysi tit. IGI, I 6/7, 30: xa&aiQérco xal irtippstiETCo. èxtppójj.pctat. v Goi sdooxa Gvv tö eniGaxrco rov lft tov xal ÖQw%ii(xg, xov&év Goi ivxaXco xte. To iniGaxzov dici videntur dolia vinum continentia. Kequ^iov fortasse non tam vas quam mensuram denotat. Silet Wilcken. — Zvv ra> imadxra, y compris 1'emballage? Verba tov ïfi tov xal non intellego. sxtaa[JLOS. Anaph. IGI III 249, 14 et Ther. ibidem 326, 42: iv roïg iniGa/ioraroig rag nóXiog rónoig. èxósxava (-IJva vuig.)' êoQrrj iv AaxEÖalfiovi. H. èxcsxdcpsca' eoqtt) naga 'PoSLoig. H. sxiaxed^stv. Vid. xaraGxEvav. [èxcaxsxójJievot, f. 1. pro iniaxEnrófiEvoi MFP II 6]. sxtaxvyx-etv. Adde Bacchyl. V 42. VII 44. BI. èxtaxoxot CIA I 9. 10. Cf. Boeckh, Oecon. I p. 436 sqq. sxioxtj^ifsiv — gx.v9i.gtI TtiviLv, i. e. axQaxonoxilv Her. VI 84. Cf. Ath X 427 B. Scythae tarnen yalctxxoTióxai erant, quare fleri potest ut verbum fuerit primitus aeolicum pro èniaxvytfriv (cf. oxvdog = GKvijpog), i. e. largius poculari, et populari errore iam antiquitus ad Scytharum intemperantiam relatum sit. sxcojxoxtóv smiivKTTjQtG/j.óv. H. Sic corrigo traditum inlepvxto v.. Cf. ffft — ft. Terminatio xvg praesertim ionica est et cretica. èxcaxaaOm. IRB 21, 11: tó n^ó&vtuoi> avxov q navolg vnofivtjosi Gvrs%sgx£qov ineGitaxo. Ixtaxaot^p ionice = ^ójripoi', marculus. Her. VI 91. Cf. Lys. VI 1. Eur. Ion. 1613, al. sxcaxévaat. Vid. ènsansv o s. èxtaxXayxvcStos adi. in inscr. Deli BCH VI 25. èxcaxovSopryatat. Inscr. Olympiae A. Z. 1878, p. 79. 1879, p. 58. 60. 61. 1880, p. 57. 58. 60 (Kum.). Cf. Dittenb.2 612, not. 13, ubi monet alibi bis (01. 80, 11 et 122, 16) pro eo nomine legi {,'tcognovöoQXïiGxctl, q. v. Hos saltatores saltasse, quando Iovi Olympio libaretur, ipsum nomen indicat. Affuisse his sacris etiam tibicinem (avXtjz-rjv) iidem tituli docent. Ixiaaa* vgxsqov yevo/iévr], vscatéQu. H. Cf. Cram. An. I 280. EM 569 35 ïniGGai al STtiyevófievcii xaïg nQoyóvoig. Cf. Od. IX 221. Ingeniose Fick Theocrito VIII 14 et 15 è'niGGav restituit pro glossemate a/ivóv, quod intolerabilem ibi facit hiatum. sxcaao^o?, sacerdos aliquis, passim exstat in Therae inscr. IGI, III 330, 200. 203. 224. 234 etc. Cf. Blass ad GD 4706, 200. SXtOttt^SCV# Adde Herond. I 31 vÖcoq iitLGxcc^ccGa (tcj dx^/jxaa). sxcatats (e-pi-si-ta-i-se) = iniaTaeig, ag-rf in tit. metr. Cyprio 144, 3 Hoffm.: ov yup xi èniGxulg avdQcóna &ecöi, non enim (est) homini imperium in deos. êxtata^a = lniGxWa. Nisyri tit. IGI, III 87 si ós xtg )} sm.]Gxafj.a scpiGxcii, — klqsxio rov vsxqov rj xo snÏGrafia. èmGzdfxa dor. et aeol. == snLGxi)fir\. Bacchy], IX 38 BI. sxcstavat ionice = sq>iaxdvai. Herodotus. èxtatac30-at ionice ap. Herodotum passim = vo^siv. Cf. Schwhi lex s. 2). Adde VII 182. VIII 97, 3. excaxdatov, zó „aedes in quibus ol s7tiGxaxcti negotia sua gerebant" Dittenb.2 587, 74 xrjv ohiav xijg [sQsiag xal xo smGxaGiov. (tit. att. saec. a. C. IV). Cf. ibidem 11. 107 et 123. ~ BTtGvazsia = cniGxaGia. FGH 104, 25. 30. ; iXtatat^psg* uyo(>(xvó(ioi. H. In qua civitate ignoramus. i èmszazypioz Zsvg iv KQtjxy. H. cèxcatazy^q. De epistatis aet. hellenisticae egit Holleaux BCH 1893, 55. Ab his praefectis extraordinariis terrarum Rhodo subiectarum, quo imminente bello mittebantur, diversi sunt viri a populo desi- 20 gnati eodem nomine ad operis publici confectionem curandam, velut in tit. EA 1860 p. 84 sq. (cf. CIA I 322. II 408. 1104. EA 1887 27) aut magistratus, quorum curae mandatum erat festum, üt Aiovvaia CIA IV 2 834 b col. 1, 29, vel templum Dianae Brauroniae (CIA II 751, al.), vel aedes Eleusinia (EA 1883, 109 sq CIA add. 682 c. add. 834 b.), qui munere per quadnennium fungebantur, Cf. EA 1883, 275 et 1888, 46. - htutvérV? xf,g XKaSwdaq. Hyperid. I 26, 22; s. i&v ngay^xav idem I 12. 18 ed. BI. — = ngoGxaxrig, patronus, ut videtur. IGSI, 1317. imaxax^g %rjg TtóXscog CIA II 584, vofio»£xav II add. 115 b 19, StinoGicav II add 834 b I 5. 43- II 6. — èniGxaxcti Ipywv örjiioaicov passim occurrunt in CIA vol. I. — imGxaxai uqo>v I 32. —'EniGxuxr\g in Aegypto PB 370, 7 ImOidrrig [iqyaelag ] *«l GaMGcpÓQmv ó ka,MQÓxctxog, PB 295, 8. 11 c. notajiLimv. Cf. Wilcken O. G. I p. 227, not. 1. De epistatis, praefectis strategis dignitate proximis aetate Ptolemaeorum, vid. Peyronium ad PT I 12, pap. 72 sq. èxcatauzóv, tó. PB 337, 2 et 471, 6 (aet. Rom.), tributum solvendum a sacerdotibus ad sustentandum töv ïniGxaxv\v xov Isqov s. xav uqcov. Wilcken O. G. I p. 366. Cf. iniGxaxinbv tsQcmv PGH 23 (a). 42 (a) II 8. 51, 5. — Ibidem 317 en iGr(axi»o v) noxictpcov) (a. 122/3 p. C.). ^ ^ ... fcctOT&W?, disciplina militaris (krijgstucht). De hoe vocabuli usu apud seriores egit Mendelsohn in Philologo Lil p. o55. ^ ^ SnEottov zó = BGxla, familia. Her. V 72. 73 &7VUreï faraxoA. hha»; èxïauo?, ion. = icpéanog, i. e. tucxijg. Her. I 35. Zibg i^Gxiog, foei patronus I 44. èwiatoivKew, ordine disponere. Theophyl. Sim. Hist., ed. Boor p. 165, 20 xccg óvva/isig slg ÉVa tneaxoi%iv s/ioi,] oïji[ai,] 7tóXig ioxl Kal xaxacpvyr) Kal vó/iog. Cf. Koek in Mus. Rh. 1893, 236. Sed requiro èfiol <ï'] KXt. êx£ocuneatus, cuneiformis. Lebadeae tit. a. 170/1 a. C. ap. Dittenb.2 544, 153 ift/ïaftóv....] ipag? iTtïacprjvov. Fabricius de archit. p. 80 sq. cft. Clement. Al. Strom. VI c. 15 (p. 800), ubi male pro substantivo habuere viri docti. sxeoyópeov fspas, calcei lunati senatorum Romanorum. Vid. s. v. txGxsgóevra n é 8 ila. Ixcta boeotice = k'nuxa, v. c. in Lebadeae inscr. BCH IV 97. Cf. Hesychium s. v. et hut. èxctayiy. Frequens formula in titt. dedicatoriis xax imxayijv s. in ix ay /i a s. tiq o 6 x ay fi a = n q o G x a £ a vx o g xov &sov s. &sov ngoaxayrji. Dittenb.2 ad 786, ubi praeterea cft. Kaxa fiavxciav, xax' ouctg s. 'Óvsiqov, y.a&' vnvovg, Ka&' oqu/iu. sxctaSé? dorice == imxt]8ég. Theocr. VIII 72. èxciaS^o? = èmxrjSsiog Byzant. tit. saec. I p. C. GD 3058, 20, sed èxttaSstos Cret. Dittenb.2 477,3; Corcyr. CIG 1814, Ther. IGI III 322,11 Big smxaöeióxaxov xónov. — ènixaSsvua Delph. GD 2756, 15 ab.; èxitaSoojjia inscr. Gnosia Deli BCH IV p. 364 bis. Vid. OT pro ET. IxttatvtSca. Inscr. Deli ap. Dittenb.2 588, 88 frjyfiaxa %QvGa Kal apyvQa Kal èmxaiviSia navxoSajtoi, cuius vocabuli vis apparet ex 1. 202 oQfiov xqvgovv inl x aiv lö lov. exccdfjivstv ionice = ènixêfivsiv. Her. I 74. III 8. IV 70. sxtxa|tg xov r]6uGi xi9éa&to ol'vov xsQafiiov rév, 6 öè fin iiuxa[a>] rQinodu, èmxo^iSag, axéfificc nQoyóvio[v], licet obscurus sit titulus. èxizóaaai = inixv%sïv. Pindarus; c. gen. P. IY 25; c. acc. P. X 33. Yid. x ó 6 6 cc l. èzctpaxscv ion. et dor. = inixQÉnsLv. Herodotus cum aor. pass. insxpdtp&Tjv, act. ènêxQcetycc, pro quo plerumque legitur inexgéya, et med. in ex q anó fiyv. Hoffm. III 334 sq. putat formam activam Herodoto esse xgéitra, mediam xQanonai. Res incertior. èmzpatyio) — inirgÉipco cretice. Vid. guevgico. sxttpsxvyv aeolice = enixqenelv. Alcaei fr. 35, 1 ov kukolgi &vfiov smxQsnrjv. èxc/cpscpsa9-ac ionice = èniyïyvea&ai, succrescere. Her. I 123. II 121, 1. IV 3. szcxps^scv. Kaib. ep. 258, 7 xo ö' ovvofi' ayopsvix' ix (üpéipovg | [nomen, rot] PB 250, 21; inixQonog xav ovGiaxwv PB 214; inixQonog ini xyg öioixyGEcog [HXE^avdgelag] tit. BCH III p. 257. CIL III 431, procurator ad dioecesim Alexandrinam. Cf. Wilcken O. G. I p. 498 sq. Pro magistratu aet. Ptolemaeorum dicto o 71 Qog tra tdtra Xoym sub imperatoribus successit inixqonog xov ISiov Xóyov. — IGSI, 911 inixQonog inuQieiov Bgirawiag, procurator provinciae Britanniae. —" inixgonog xal yyefimv x&v naQudaXaGGLcov "AXnecov ibidem 2433. — in. KaÏGaQog, procurator Augusti, ib. 2417. — in. nqe^axyg Sia OXafiiviag AiinXLag AiyovoLag eq. Rom. ib. 2433. — inixaonEvGag Xóymv 7iQsi[}dxrig, proc. rationis privatae (trecenarius) ib. 911. — in. tovj jca#' oXov Xóyovg 1450; in. vóazcou, proc. aijuarum (centenarius) 911. Vid. Kaibelii Indicem. èxitpóaaeiv inifiivsiv (-fuivoi cod.) Aww?. H. Cf. evtqvggslv imoxgétpsGdai. üacpioi. H. Inscriptiones Cypriae praebent v = inï, sed cf. ev%ovg. Vid. Hoffm. I 114. po I 72, 7 editorum error pro nom. pr. 'Emxvyxavovu]. 'K%lacvsa{)-ac de deorum et somniorum apparitione Her. 1191. III 27. V 92. VII 16. VIII 49. èxi^avsca dictum de Imperatoris, quasi dei apparitione, accessione ad regnum IC 391 iviavxov nqaxov rag raïov KuiGctQog — imcpuvsLag, ubi comparantur Dittenberger1 279 et Papers of the American Inst. I. p. 133, qui tituli Cyzico et Asso oriundi sunt. èmcpavsta-aws (sic). Inscr. Aeginae OG 2140. Cf. tpuvsiQÓg. èxi^spscv. Vid. insveyxov fisv. 8x19;ji£c~()■«'. = inoibïvl&oxtai. Her. III 124. èxt^ït-ójocaa = imnxvovGa. Theocr. II 62. Cf. VII 126. èxi^Xeóscv. Attica inscr. Epidauri EA 1882, 229, 25 qpAog avadQafiovGoc inicpXsvös xfjv %sïqoc: mg Kal qplvKxaivag i^av&fjGai. Cf. Herod. V 77 lajfï'rov nsQinecpXsvGfiêvcov nvQi. Portasse etiam Aristophani Nub. 395 (nsQicplvsi) haec forma reddenda. èxtcppa^eaO-ac ion. = iv&vfieÏGdai, imvoeïv. Her. Vid. Schwhi lex. s. v. Pro imcpQuaai I 179 recte Bekker coniecit fu jjjiatcajjió?. Pergami inscr. CIG 3546. èxtx®^a' xapvct. H. Portasse e comoedia sicula = ini%vGfj.ctxci. èxiXWP^V (em%0Qev) Cretice in LG, adire hereditatem. sxt%(ópwg, vicinus. TH I 119. èftt$o$££esitat = att. èm.fr/tpl&iv form. act.? Anaphae inscr. GD 3432, 3: yvcafiav ayoQEvGccvxog IIivdaQOV —, sm^ctcpi^ofiivov H^ymviSov. èxtr\cpi.Gxov. Cf. ènitpcccpï^eO&cii. èxt^/ecv. Sardium inscr. metr. L.W. 640 fiakov bafrjxeov nvQocpÓQoig 13oxdvaig (Kum.). sxccócjiato = «Z'Aeto (.xaxé^e^sv, s^kéè,azo. Suid. s. v.). CIA II 948 tovgöc èn i a> tjj at o o leoocpdvxrjg [xrjv xlivrjv Gxq&]Gui TIXovxcovi xal zt)v xQdn[s^av jtoöfijjtfat] xuxct xrjv aavxsiav rov &sov. Ibid. II 949, 1 [tQotpavJxrjg — aTtétyyaipev] xovg èniocp&évTixg vcp êavrov. Hom. II. IX 167 IJLai. Pind. fr. 88,6 snóifiaxo = inüSev. Plat. Legg. XII 947 C ovg av oi 7tQoGrjxovr£g èniótycovxat,. Cf. Suid. S. V. iiticóipuxo, qui citat „ó fiaffdevg imcótyaxo aQQtjfpÓQOvg" et Plat. 1. 1., et infra ènonn&v. èxX.éx7jV ion. = ijtXdxrjv. Vid. GvfinXexévxog. èxó8ta et èxo5ca£ecv ion. = ècp.. Her. IV 203. VI 70. — IX 99. sxoscaavö-o boeotice = ènoriGavxo. Orchom. BCH IV 1. èxofrpyv aeolice = ènsïyeiv. Herodian. II 436, 12. Cf. aloLrag, ovoiqog et Hoffm. II 426. èxottFiyé argive = ènotriae. GD 3271, 1. 3273, 1. BCH X 78. G. V. p. 58,3. èftoirjGsq = btoir\Gug pap. Aeg. Vid. ó ftw fiexa. èxotxcov, p r a e d i u m. PGH 24,4. 9. 14; 36,13; 38,6; 84,6; 90,14; 232. èxotJtoSojJid. TH I 150 ovös xlfia^a oigóvxi (sic) ovxs xtav ywQiog Zsó?. Huic Patron quidam Itani in Creta dedicavit heliotropium, quod in tit. Dittenb.2 870 sic describitur: xQonul xu^ivai — sï xivi xovxcov £7ti[isUs, Kcxvci xfjv %oiQadu rrjv fiixQuv xai xfjv Gxrjkt]f o rjhog TQÉnevcii, i. e. „stelae altitudo et positio ea erat, ut ipso brumae die linea per eius et saxi exigui ex sinu maris prominentis summum locum ducta solem tangeret". Ditt. in nota, ubi plura. sxoyXslv = ivo-flELv. Unico Theophyl. Sim. Hist. loco citato in Thes. adde VIII 6, 14 ó ö' avxoxQccxaQ ineó%Xsl öi èniGxokéiog xov TIÉxqov — rijg xcóv pciQfSttQcov yfjg smfifivai, quo sensu èvo%liLv habet VIII 6, 2. Cf. Boorii indicem. £XXK[J!.a = è'yxxiiuot. Vid. xamtufiaxa. exxaac? s. Ixaai? in Boeotorum decretis de proxenia GD 492, 9. 493, 6, al. Vid. k'yxxctGig et s'yxxrj G ig. éxaavSpeio?. Creticum. Vid. sip av d q s co g. 'Exta. Haec Aeschyli fabula ea esse videtur quae docta est inl TJqoxléovg ÜQ%ovxog (a. 467 a. C.), teste CIA II 971. Videatur ibi Köhler p. 106 sq. et Georgios EA 1886, 271.— Oc tnxa, septemviri, Olbiae res sacras curabant. Tit. saec. a. C. III ap. Dittenb.2 226, 2. Cf. 629, 1 snzaSsvGavTeg. Ibidem quinarius erat x&v ocqxóvxwv, xö)v axQaxtjyóóv, x(ov ayoQcevóficov numerus. Vid. Ditt. ad priorem locum. Cf. èwéa. fo]frriaav. Acarnaniae tit. EA 1893. p. 31, A 1. èxrojxótat. Loer. inscr. ap. Kumanidem s. v. sxcóvcov, zó, notum e Polluce et Harpocr. (cf. CIA I 274. 277), passim legitur in tit. Erythrarum saec. III ap. Michel 839; item in pap. Par. 67, 16 et in Ostr. Theb. 1506. Cf. Wilcken O. G. I p. 216. èx(ovojj.t^ Herodoto interdum = 'óvu^a. II 4. IV 45. sxtóvojAOS, consul. Kaib. ep. 1036, 34. Cf. 868, 3 et Herodian. I 16, 17. excoxqt. Inscr. elea IA add. 113 b. xo SUuiov róde %a deoxokog ïnmnüi. Cf. Aesch. Choeph. 693. Eum. 275. 291. Vid. supra iniayaxo. £X(0XSX^g* Zevg naga A&rjvaioig. H. Expectabam irtconrjxrig. SXvioig. H. sxioatpeg. Hes. êxaiarpt8sg' ai xaxa 2afxov xaïg yvvcti^l xrjv ds&av %£Ï(/ct inéxovGai jtara xrjv oacpvv. Num forte partus adiuvandi causa? èxiotcs, nescio quae machina. Inscr. Eleusinia EA 1886, p. 3 n. I, 29: srtaxiösg eig xrjv Xi&aywyiav. sp cyprium = ap'? Vid. xar' sq' s£so. spavsoza<; = ipainsxijg. Vid. ègaviorctC. spavcaiac. CIA II 615 sq. 1110. 1119. 1147 sq. 1330. 3308. xb kolvov töv èQ. 616. 768. 772. 773 B. 775 B. 988. xr,g 630; yqafifia xsvg sq. 616, ini^skrixaï sq. 617, isQonoiog sq. 615. 616. n q oSQaviaxQiu 617. xafiiag sq. 615 sq. SQavog 616. 621. 630. Vid. xaxucpsQsiv. — Forma èqmsvxag utuntur Achaei, GD 1615, 15, restituenda etiam 1. 3 (pro ëgavsaxatg). — Cf. 'Ieiaaxai. spavvog (ex sQaavog) aeolicum. Sappho 85, 88. Theocr. XXVIII 21. Bacchyl. XVI 42 BI. Ibidem vs. 116 sQawóv coniectum pro sqs^vóv. èpavu = ÈQiöGi Theocr. VII 97, nisi cum aliis libris legendum sQavxai. spdatcoi öaijxovsg? Pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 2339 ropovo' iQivvvg dut(Utvés T iqaarlovg. Si sana lectio, fortasse prave formatum est voc. ex ègafr, ut intellegendum sit öa^ovdg re vegxÉQovg. spaaSe = sQafe. Theocr. VII 146. spatoO-sv avsnuvGcivto. H. Meineke êgaTv&ev = igrjTv&ev (Hom. B. 99) coniecit. Malim £pKto(w)ö-£v, ut sit cyprium. Cf. Hoffm. I 166. spató?. Adde Bacchyl. X 43. XVI 110. 129 BI. èpa-óypcoc. Gregorius Naz. Carm. 12, n. 2, 624 (Patrol. Gr. VII p. (>-7). èpaiósiv. Adde Bacchyl. XVI12: *«>« i' o^én «a| &tsq& èQdrvev. spatróvojJLOS. Bacchyl. XII 31., Stesich. fr. 44, 1. spaova = 'tQevva PO I 67, 18. Similiter bis ^paóviytat PO II 294, 9. 10 in epistula a. 22 p. C. et quater spaFGH 104. èpayócij (= -xaiY oi ëeapsvovxsg. H. Boeotice a vocabulo spayos' TÓ êQÜyna. Boicotoi. H. Intellegendi anaUoSerrjQs?. ëpgooXov, erbilium, in edicti Diocletiani versione EA 1899, p. 150, 10. Cf. p. 164. ippcos' eiQag. H. = FjVog, f'^cog. H. Gl. laconica? èpvaróaxv, èoyaenévog, i9yAo&«i, formae Herodoteae. Cf. tgyaXrjiov ion. = èQyalüov. Her. III 181. Hoffm. III 404 sq. De augmento attico in imperf. et aor. ij, non Ti, vid. Meisterh.2 135 sq. — Etiam in papyris Aeg. repperi ^qyiaoaxo) PB 165 (s. I p. C.) ter et avvriQyaaaxo PB 530 (s. I.) et omnino hic illic apud sequiores, v. c. Dion. C. LXV 7, 2 (Boissev. vol. III p. 121, 23). spYaveiov (pro ègyuL Schmidt)' sqyaGx^iov nuqu TuQavuvoig. H. èpfó-vq ='sqyov. MFP II 19 X 2: ovxs iqyavir\v èGxlv evqÜv dia xrjv èvEGtojGav %av.lav xov [ictkctxifcG&cxi (sc. operarum, saec. a. C. III. 'Eoyavr] Minervae cognomen apud Samios. «FépYOivov dorice = ogyavov, s. iQyeiXsïov. Vid. Ahrens II §5, 8. § 1 *, 4. Stirps Jöy passim habet digamma apud Cretenses, ut LG VIII. 44. Mus. Ital. II Oaxi 2, 6. 3, 9. 4, 4. 6, 5. al.; ap. Syracusanos IA 509, 3; ap. Argivos GD 3270, 2. 3383, 4. al.; ap. Alcaeum fr. 14. 15, 7; Pind. O. XIII 38 et sex aliis locis, sed apud eundem in iQyafrG&ai, iqyaGia, zgyazig, i'oyfict digamma neglegitur. èpYaiaaO-ou (lap. -wsae&cu). Cret. in Mus. Ital. II p. 181, Oaxi 2, b. èpftttóvcat. TH I 64. èpYaatKcovti = i(?ycio&3>oi. Ialysi inscr. IGI, I 677. èpydaca, opificum collegium. Alterth. von Hierapolis IV n. 42, 5 i GEuvoxaxn iQyaaici xüv noQcpvQO^dqxav, n. 50. ^ rav (Sacpsav, al. Vid. GvveqyaGicc. — ègyccaiccv SlÖóvocl l'voc, operam dare ut, Latinismus pro Gnovdufriv in scto XVI 108 ap. Viereck, Seimo Gr. etc. Ibidem XVIII 7 iqyaalav snuvÖQov nctl mox^v — naQtxnv, operam fortem et fidelemnavare. ^ j; èpYaatutog Xl&og. Alcaeus. Vid. zÉ?adog. — 'EyyaGifiov xcov aoxcov PL n. 60, b 25 p. 347 pretium coquendi (merces pistons) signiflcare videtur. èpyaazypiov. Vid. %s iq o r é%v i° v. èpyaazyt;, negotiator. Tit. Hierapolis in Phrygia ap. Dittenb.2 872, ut saepe oi iQya^ó/j.£voi. èpyaaxtvaf at xöv nénkov vcpuivovGut. H. Cf. Mommsen, Feste der St. Athen p. 109 sq. et Dittenb.2 664, not. 2. IpYaatpa = fUG&OS igyuaiag. CIA II 403 (Kum.). èpyazai = sQyuasTcti. Lebadeae inscr. ap. Michel 589, 74. 116, scripta sermone communi saec. a. C. II. Cf. KuxaGxsvav et Hermae vol. XVI p. 172. èpYai(e):a* lopttj 'Hgaxksi xskovfiévr) naga AaxcoGiv. H. Num in memo- riam eius laborum? èpYatcvas = igyccxrig. Theocr. X 10. XXI 3. 8pYCt(x)ê)VSg* ot iv xoïg ayyoig xónoi, i'v&a ol oixêxai y.oiu&vrctL, ot TictQct xoïg Mxxixoïg è q %cxx a v e g (sgyaxc avsg?), nciQct öè Kq^giv iQyctxtöveg ot snl xrjg xtxcprjg xcöv xe&vrjxóxmv xexay/iévoi. H. SPYSCV ion. = eï(> yuv. Cf. un éqysiv, è^SQyeii', xaxégyeiv. Vid. Hoffm. III 403 sq. Hinc ègi-lrig, coercitor, Her. VII 98. spYsxiatanys. CIA III 486. 'EpYÊvo? Uicuov fabula. CIA II 992 I 15. spY[A£VOV = (LQyctGfiêvov. Bacchyl. XII 207. Cf. èf>%&évxog et egdeiv. èpYoStcóx-c^g, proprie qui opus persequitur, vocatur in Aegypto dux o per ar um = xov ïqyov èniGxaxrjg (Arbeitervogt Wilcken). MFP II 4, 2 (saec. a. C. III). Cf. Wilcken O. G. I p. 690. Legitur ap. Philonem II 86, 38 et saepius in LXX, ubi semel verbum igyoóicoxxiïv. Vid. Sophoclis lex. spfoC^ioy vitiose = èqyvtpiov (dim. voc. tqyov). PB 248, 5. êpYOfuaiys = ixiGeyyog. Choeroboscus BA 1374 B. èpïó[tc]jxov? Nisyri inscr. IGI, II 646 b, 6. êpYÓXov* SQyaxrjv (pro Gxaxrjv Küster). 'Icoveg. H. èpYOJv^ = iQyolafióg, operis conductor, manceps. Olbiae tit. saec. a. C. III CIG 2058, 134 sq. (= Dittenb.2 226). Cf. CIG 2266, ubi etiam est verbum igycovslv, Lebadeae tit. Ditt.2 549, 5 et saepe. èpYcovtao gen. = igytavlag. Tegeae inscr. 30, 4. Hoffm., quem vid. I 241. spSsiv ep. et ion. cum aor. e^a et Pft. 'éogya. Vid. Schwhi lex. et cf. BQy (isvov, £g s v xo g. spsag' xsxva. ®tGGaloi. H. In epigrammate aegyptio saec. a. C. primi ap. Puchstein leguntur formae sqiggi et igécov. Hes. i^êsoipi' xéxvoig. Cf. Hoffm. II 225. èps^svvog (ex -eavog) aeolice = sQe/ivóg. Tzetzes ad Hes. Opp. 17. Vid. e v v o g. êpsptvö'Og. Vid. yahivftog. èpefoSc^etv. Pro activo (Ar. Nub. 192 et Theophyl. Sim. Hist. II 7). Theophyl. medio utitur p. 238, 4 ed. de Boor xr\v aixiccv xfjg TtOQELccg ccvxoïg SQSpoÓKpovfiEvog. [èpst = liyiL? Theophyl. Sim. ed. de Boor VI 11, 10 (et VIII 8, 2): xovxov xofiav stcI tm %Xovxa lóyog ngsG^vxr/g egel. Sed vera videtur Boissonadii correctio uïqsï, licet ipse Theophylactus sui aevi more exarare potuerit sper.]. spstxscv. Adde Bacchyl. X 68 BI. èp3t^>[tXdois? Bacchyl. XII 167 BI. èpeci£? Ken. (AiaxLSccig). èpsi^txóXag, portarum eversor. Hercules ap. Bacchyl. V 56. èpsfXVtJ Pamphyl. GD 1260 Meyanohg — danioQyig raGa ntyxédtax' eig EQSfivl xal TtvXwva aQyvQV fivctg cpLxaxi. Signiflcari putantur EQVfiva, i. e. xsLfY], An sQéfivi? èpéstetv. Adde Bacchyl. IV 16. VIII 24. XII 70 BI. èpspajxéva, part. perf. fem. v. ègav in tit. metr. Cyprio 144 Hoffm. "Epsaos, non "Eysaaog, Lesbi urbs. Meisterh.2 75, 12. spetiy = ccQSTrj. Inscr. Deli in A.9i\v. IV p. 463 êyexijg ëvexsv. Eadem forma bis reperta in epitaphiis metricis apud Kum. n. 3037 sq. et in nom. proprio Klt\vsq kxr\ 'Eqbglcx, Of. ayEfróg. èpsóetv. Vid. sq. voc. èpeoihys sive (melius) èpeoxvjq = igtvrijtijg, a. v. iQsvsiv = sQevvav (Eustath. ad II. H. 127) Cretenses. Mus. Ital. III p. 612, n. 36, 18; Del. 121 D 4: nQa^dvxcav ös oi SQSvxal ot xaiu av&QcoTTLvwv. Cf. Dittenb.2 463, 133, qui comparans ftjrrjrag, paGxQovg s. fiaaxijQctg explicat „magistratus, cuius officium est pecunias R. P. debitas indagare et in publicum redigere." spsóü-eiv pro iqtv&ag&ca. Bacchyl. XII 152, ut Hippocr. nsqi vovgcov IV 38 xö itQÓGanov tQsv&ei. èpc/j-tó?' Vid. xm pro TM. èprj[).fj<3{.oz' Zsvg èv Aéa(iu. H. Schol, ad Hom. T 414 adiectiva in nSm aeolica esse dicit. Cf. ^fiE^öiog, wxxsQijaiog, similia. Vid. Hoffm. II 235. sprjiuag, — aSog = Ipjjjua. [Theocr.] XXVII 52. èpijjJLOöaO-at. Vid. ^spssósaOac. èpYjijLoxotós (Suid.). Pap. mag. V Leid. 15. 23. ip^jj.os et cognata in dialectis servant H. Vid. s. v. [sQÓg. èpijjJ.orsXojvca. PK II 88, 1 sq. (a. 164 sq.). Cf. sq. voc. èp^jxo^oXaxta ibidem et saepius alibi, pecunia solvenda pro custodia mercium, quae per deserta veherentur. Vid. Wilcken O. G. I 359. Cf. FGH, Index IX, p. 350 b. et editores p. 195 sqq. Pro èq^oyvlaxia interdum legitur ï^vovg èq^fiocpvluxia, 75 et 76. Vid. óqfioyvxaxict. eprjz (coniunctivus) = igag aeolice. Theocr. XXIX 20 ag xev k'Qrig. Ipti-opiS Aiohxrag EM 148, 8. èptfl-opt?" - ^ fieyalrj &VQig. ovxag 'Hqco- öiavog xal di'övfiog. Hoffm. II 235. 'EpiSavca?' 'Hgaxktjg naga TaQuvxLvoig. H. Cf. Kaibel F. C. G. 1 p. 208. 'EptO-atJSÓg' Hnóklcov èv xy Hxrixy. H. Ita CIA II 841 o isQEvg xov Mnóllcovog xov 'EyiVaoéov. Unde corrigenda Hes. lectio èQiGa&svg. êptppsjjiéö-wv = sqipqenévrig. kaib. ep. 1028, hymnus recentissimus in isidem: q>Xo[ïap]o[v igi^Qs/iéd-ovxa. sptppóyaq (avs). bacchyl. v 116. èpiftsó£cov = iTtrjQsd^av? inscr. cretica saec. a. c. iv, itaniorum sacramentum ap. michel 1317, 25: ovdh öixuv ina^ico £evixuv xmv noXixwv ovdsvï iffi&eóZfov tcccqeoqégi (eo = sv) ovósfii'ut. ab 'iqi&og, ut voc. sq. sptd-stit (-es?) ewifj' (qyafy fidtrjv. h. gl. boeotica? sed ita iv.ïj expectes. an è^i&svei? èptxa?" ó SQSyfióg. K(>fjxig. léysxcti róg x Qificcg. h. eptjtcvos* PB 731 ii 8, ég. £-uaa. PB 40, 8 fiaylg egixivri. 'EqIxï], non BQeiKrj, atticum est, item 'ep/xït a, 'Eqix s(i) e v g. vid. meisterh.2 42. cf. 33. 35. 37. sptxos^?. adde bacchyl. xii 59. 109 bi. èptvassg* oadi/ej-oj ï) ovxaï... aQQeveg. h. macedonicum. cf. athen. iii p. 56 e ji^iEQLctg ö' EQivccxag (sic) xal£iG9ai (sc. cprjol) xovg olvv&ovg. èptvostv i-rjv) xö> &vfA.cö xQrjGdcti XulovGiv ot ÜQxdSsg. pausan. yiii 25,6. cf. EM 3741 ab 'Eqivvs. vid. hoffm. i 102 sq. èpcoóvcog. vid. nokóveiog. èpig(pó.pa.foz. adde bacchyl. v 20 zyvog igigcpctqccyov. èptxtjjlo;. vid. ö a q ö lv o g. spccpsag' %ï[iaQog. eQicpiriiittTct' sldxuvsg. h. frustra meineke sgtipsiu cpEQfiaxa coniecit. cf. Ttaidapn'i/iuxct. 'Epicpios. steph. byz. p. 642 ixalEixo Si (bacchus) — naga Msxanovxivoig Egïcpiog, M7to\lóöa>QÓg cprjGiv. spxtieu- ot êv ayQü oinixai, h. macedonice. cf. athen. vi 261 auctore ameria. spxtvy ionice = £t(»3ct»j, öegfiaxrjqlov. her. iv 146. 148. cf. sgysiv. epfxata" — lÉysxai dh xal naiSmv ovxoag aycov naga 2ovQctxoGioig. h. 'kpjxatos, argivorum et boeotorum mensis = ra^ucóv, aetolorura, perrhaeborum, thessalorum = 'ElucprifioXicóv. bisschoff de f. 6. a. êpiauïazai. inscr. deli bch i 285. iv 190. xxiii 56 sqq. — éq^aïaxal &£G(U)(poQiciGTcti rhodi igi, i 157. 163. — eqfia'i£ovxeg nisyri ibid. iii 104. — 13. 'kpjj.atcóv, mensis halicarnassi. dittenb.2 10, 3. itpjxav. vid. 'EQfiag et xaxa%v£iv. spjxavetsstv. vid. fiQiA,civ£vG£. 'epjxas. therae del. 141 n. 3. 'eq^ül lacon. del. 24, 4, 'egficivog ib. 5. messen. 'Equ&vi. del. 47,33. 71. le bas 167,5. — 'Eqiiccov X&ovlov inscr. thessal. EA 1900, 70, n. 52. kpjxtóva (vuig. vrfl' xal rj At]/A,ijxï]() xal ï) KÓqti tv Evquxo\')Gca.g. h. sp\llq. herond. iii 15 xüxai || tzqo xr\g %a[i£vvvig xovnl xofyov SQfiïvog. 'kpjjicixpvjov ='eqhoxq£cov. teli inscr. vid. ti^oxqfjw. 'kpjjuóvoaaa = 'eq(itóvagga, urbis nomen in inscr. chia. hoffm. 80 a 2. 4. spvo? figurate = xekvov. adde bacchyl. v 87: xig — xoiovxov ëgvog ftgétycv sv noict ydovi; «Fsptai Cret. LG X 30. J-£9Jtö[o(i]£v. Mus. Ital. II Gort. 82, 7. èp|ftj£. Vid. 'sQysiv. spov" iitidvfilccv. AloXixag i'Qaxa. H. Cf. EM 379,35. Nom. S. £Qog hab. Sappho. Cf. Theocr. XXX 27 [ÏQog Hom. II. XIV 315. sqov Od. XVIII 212, 'e'qov II. I 469 etc.]. Pindarus et Bacchylides [VIII 73] utuntur sola forma communi. spozi£' ïi soQzrj. H. EM 379, 31. Aeolicum vocant scholia ad Hom. /'j 299 et Eustath. p. 1808,56. Acc. habet Eurip. Electr. 625. Legitur etiam in Argivo epigrammate ap. Kaib. ep. 848, 6 et restitutum est in Calchedonica inscr. saec. III aut II a. C. GD 3052, 5 otscpavocpoQshfo de rag £p[órta]s, itaque dorica potius forma est quam aeolica. spoóa* TtoQEvov. avanavov Kvjiqi-ol. H. Comparetur duplex signiflcatio vocabulorum epicorum tQg av xavxol Si vyiaivofisv. Fallebatur igitur Cobet, eandem formulam ap. Iosephum tribuens Latinorum imita,tioni. Imo contra est. gpaeo (= '6qG£o?) SuyÜQov. H. Explicatio magis quadrat in k'ygfo (TvSsog vti xx£.). epifj' ÓQfirjGy. H. Cf. £Q£xo• ójg^rj&i] apud eundem et Compend. III § 48 v7t£QG£ = vna>QGe. Vid. Hoffm. I 205. spovyv. Vid. aggriv. — £QG£vaCx£Qog. Elidis inscr. exarata post a. 336 p. C. ap. Michel 1334: ixüxf êgGevaixégav fiax£ &t]Xvxégav. — £qG£vlku (Gcófiaxa) MFP II p. 23. Vid. Wil eken O. G. p. 685. èpoó^opov xèbv ayicoxiixav jivOxaffCatv. Aeol. GD 232. Cf. £ Q Q i]

fidem facit gl. BA p. 85, 1; quod etiam Kaibelium F. C. G. I 209 video intellexisse. èg 8s xat = itQog öe xuL inscr. Therae CIG 2448. (Kum.). èg 8 = pêiQi ofi saepe Herodotus. Vid. Schwhi lex. s. v. ig 3) et adde IV 121, 3. èg XÓ3-' (= èx nó&ev) spizeg' nó&sv rjxstg. ITaipioi. H. Hoffm. Ip. 114 cft. Hom. s, 47 !£ ó/ió&tv. èg za. Xcóxta. Vid. èGxaXania. èaa{X85 (= £&■)' èfhcogovfiev. Aaxcovsg. H. Cf. è g 9 cc x v V cig &£coQiav. H. saava dorice = l'örjva. Pind. O. IV 6. P. I 52. èaaxcxvecad-ac ionice = damp. Her. I 1. èaapaaastv. Her. IV 128. VI 116 = att. bIgco&elv. iafirjveg' ildog txoxtiqLov . H. Vid. Thes. s. v. safovog = è'xyouog, passim Boeoti v. c. GD 492, 9. 938. 3 avrov xrj èxyóvag. Cf. 952, 6. 806, 4 etc. Ita quoque Cretenses v. c. Del. 132,33. Vid. èg. èaSsJteaö'at ion. = eiodéxsG&ai Her. I 144. 145. êoSéXXovces = êxpélXovns. Arcades. Vid. óékktjv. èaöojta = £)«ïo^7j Boeoti. IA 150, successio. èaSoxaö arcadice == èxdo%ijg. GD 1222,40. Cf. 1. 52. (Tegeae tit.). saSootj = exöoSLg. Tegeae tit. GD 1220. èadozypsg = èxóóxui, locatores operum publicorum. Tegeae tit. 1200, 6 et ibidem passim. sa3pajj.óXt|ov sisdpafis. H. Num e comoedia sicula? èasïzai = è'atai Ocellus Luc. ap. Stob. Ecl. ph. 120,5 init. et deinde. Sed vid. èG6sixai et k' g g e g & a i. èasvsiY51^ similesque formae contaminatae ex utroque aoristo tjvtma et rjviyxov. Cf. G. Meyer, Gr. gr. § 279 (nota). saénzazo ionice = üGknxtxo. Her. IX 100. 101. saspfvóvat ionice = ÜGuQyvvvcti. Her. II 86. saspxsv = uglévcxi. Astypalaeae tit. GD 347 èg to lsqov firj èoégnsv, oGxig firj ayvóg èaxiv rj t£^£t[os], aurw èv vóói èGGsixai, quae Dittenb.2 563, not. 2 explicat li] ókóxlrjQog, r\ avxog avxov uixiaGtxcti. — Vid. SQ7trjV. sasad^aio = GsGayfiévoi rjoav, i. e. èoxsvaapivoi. Her. VIII 52. VI 79. Cf. ènigaxxs iv. èastaotïys — èt-cxceGrrfg. Vid. S. V. sGxiaxriQ. èas/stv èg, vergere ad, ionice = xad-rixuv stg. Her II 11. 158; aut = £flllalXeiv dg, ut I 193. III 78. èaiyO-stv èg xrju edguv Her. II 87, per clysterem ingerere in anum. safrev = ia&tui'. Epicharmi fr. 9. Vid. èxsafrev. saOojpiévog ionice = ^ftqotïfffttvog. Her. III 129. VI 112. Eur. Hel. 1530. saïbyv pro cG&jjxa quinquies Myconi tit. in Aïïijv. II p. 235 sq. (Kum.). Vid. Hermes VIII 91 sqq. et BCH VI 590. De similibus metaplasmis cf. G. Meyer3 Gr. gr. p. 427. èaO-Xac (?}• IvUva nuLypaxct. H. Acute Hoffm. I 144 corrigit ëaGokui — coll. gl. go cc la- t,vT\lr] H. Cypria glossa? èaö-Xóv aya&óv. KIsixoqicov. BA 109 6.—sgióg (sic cum spir. aspero) inscr. metr. Mantineae GD 1200,4. Legitur autem èokóg (ïokog) ap. Sapphonem, Alcaeum, lyr. adesp. (56 A 3), Pindarum, etiam in ionica inscr. Amorgi 56 (H.) et Chia 79 (H), sed forma vulgaris apud Archilochum, Semonidem, Herondam; cf. Hoffm. III 599 et II 519. Bacchylides ubique habet ioMóg. Notabile est apud Pindarum quater «rtós facere pyrrhichium. Cf. Rumpelii lexicon s. v. De -91 omisso cf. aeolicum paekr/g. eaö-o?, zó = rj èo&tjg. Epidaur. GD 3340, 62. saO-o) = eGxat. Inscr. BCH XI 94 n. 13, 4. êaiaXXoVU' èxxivovGi (sic 1. pro èxxeivovGi), èxnéfinovGiv. H. èatjxscv = uGièvui. Ialysi tit. IGI, I 677. 2. Vid. tï (itiv etlnfinitivus. è IluQctiü £7tl TW aV»£(?tv, Le Bas. Fouc. 159 A. — Vid. diaxahvSelv et n a QxaklS i g. laxe = mg av vix recte legitur apud Archilochum fr. 14: rkavn, tiriy.ovQoq uvrjQ zÓGGov (piloq, k'oxs fiapjrai, ubi COrrigO iGte (lüfflzai, ut olim L. Dindorf in Thes. s. v. care Theaeteto poetae A. P. VII 727,2 bene reddidit 'ég te Qavy pro 'eoxs. Formam tueri conatur Hoffm. III 594. èax^Ssjcata = ixxaiösxazr\. Tanagrae tit. 67 Meist. èaxt8(v)djxav* inhvxov. Aaxcoveg. H. Explicatio, si sana, ducit ad con- iecturam ÈGxinav, aut, si mavis, êv cl;o%iov a&goiGig iv £vQaxovGaig. Similiter Rhegii GD 4258 (saec. a. C. I initio non recentior, iudice Dittenb.): sdo& Tai üUtti xa&ansQ zaï cGxXjitai xal r a i o v X a i. = Ditt.2 323, 2, cuius vide notam. saXtavatd) boeotice = ixl£(i)avaza. Yid. S lahidv aa saXós. "Vid. ia&lióg. è(3ji.óX(o* è^eXsvaofiai. H. Imo i£ÉX9to. Yid. èg = ix. éa{j.ós* SSóg. Ö£G[ióg (?). Kgijreg. H. Pro óóóg coniectum est o^/loj, sed cf. epigramma II, v. 7 sqq. e pap. Musei Gizehii aet. Ptolemaei Euerg. II n. 9206, BCH XX 191 sq.: zovvsxa xd/iè narQog xaVov v.Xéog s'iGoQÓcovza | zrjg avtrjg ipavsiv &v/iog i'&rjy ccqnijg | xal natQiSog x aXrjg xov iita^iov eGfiov ênéa&ai xr I. et Hes. sGfiiov vÓGziitov. Nee sane mirum, quia sG^ióg descendit a verbo «Vat. Sed sequens ösGjj.óg fortasse est ipsius vocabuli sG/ióg dittographema. sajJ.1C* — Xéyezai öh sGfj.bg vno TavayQaicov xal r\ y £ v v cö G a o q ixrj EG 233,28. Cf. EM 383,17. Verba misere depravata. — Cohortem significat in Kaib. ep. 985, 2. — Haud inepte pro ametro ayogav ap. Pind. N. III 14 sajióv substituendum coniecit O.Schroeder. soo* i£ ov. H. Fort. iag a, ut sit gl. boeotica. èaoSotxopscv. Ialysi inscr. IGI, I 677, 10. Z.3000Q, pecunia accepta, k^oöog, expensa; èv enifiova, quae asservanda traditur, donec ea opus sit, èv èv'êoxsta, sponsa. Passim haec leguntur in Tauromenii titulis IGSI, 423. 425. 426. 427. 428. 429. 430. laoXac. Yid. sG&Xal. saojütos = xazojttog. Her. II 138. Cf. Lys. VII 38. 21 êaoö = aov inscr. Aegypti CIG 4866 nag cgov et sic in papyro ap. Kumanidem s. v., qui cft. Ev. loh. XVII 10 et neograeca sav, caé, sBsva. êaxs^a-at, êanófisvos, formae primitivae grammaticis Alexandrinis probatae, olim a Bekkero (Hom. BI. I 56) ex poesi epica mutatione paene nulla expulsae, sed a Rochio aliisque criticis denuo invectae simt. Apud Pindarum O. IX 83. X 78. I. V 36. O. VIII 11 eanoiro, ianó psvoi, tOTcrjtai, tansxo in parte librorum tradita, ter coniectura invecta sunt P. X 17. I. VI 17. P. IV 40, quod num recte factum sit nuper dubitavit O.Schroeder, Proll. Pind. II p. 41 sq. IsïcXov ical enxxov (pro -jtAour) Calumnae tit. saec. a. C. III GD 3567, II sed in III apparent formae vulgares. 337cpsjijiftnyv = »«««- Oret. BCH 1888, 1 sqq. n. 8 b. Cf. MqatMh = MvyGixXa, 14yafiÉ(ificov G. V. p. 168. èa^ = i| ante vocales boeoticum. Cf. èaaaQx^ al- Vid- £'slaaa dorice = ola«. Philolaus ap. Stob. I 21, 7 et alibi. Vid. laa«SÉ33a|j.svoi (Pofiov) inscr. Calauriae Mitth. 1895, 289. 1. 21. Cf. GD 3380 [pupl&v êo6atlêvovg et Thuc. IV 58 extr. övoictg xbg nax9iovg Tcöi' tGGctfiévcov kxigüvxcov ut glossema in ed. mea delevi], ubi sic optimi codd. exhibent pro ciaafisvtov. Cf. etiam Bacchyl. X 120 BI. Pind. P. IV 204 ïgguvx (cum scholio hxiGav), ubi vid. Christii not. Forma activa saGai (= Hom. slaai) legitur Pind. P. IV 272. Alii tarnen tituli habent siGa^svog, ut att. ap. Dittenb.2 638, 8 xag fioiqag vépHv tm te s to a p êv coi. tm Öerjxokovvxi. Cf. Her. I 66 [góv siG&fisvoL. Idem III 61 scribens slat üycov homerice loquitur. Formae homericae sunt iIgu, eiodpriv, cïGoftai. — Vid. iö<*to et eaaav aeolice = r,aciv Alcaeus fr. 91, Pind. O. IX 53 (ubi Bergk dr) 'ere.') et N. IX 17 pro e Boeckhii coni. (fytvx Bgk.). |a3av = Theocr. XXVIII, 16 (in aeolico carmine). Cf. loaa, èsodptf= êijQisL. Corinnaefr. 3■, iaaaqi&v iuaxicov ayopa, vtzo tcöv TaQavxivcov. H. Ingeniose et nescio an vere Reiske ig xa Xdnzia, cui coniecturae falso Schmidt obmovit dialectum iv xa lama postulare, ipse coniciens égzontólia minus leniter, nee favente numero plurali. eotavsv. Vid. azaivciv. ggts = smg. Saepe lectum apud Xenophontem ignorant tituli attici. Yid. Meisterh.2 209, 10. Doricum vocat EM 382, 8 et legitur ap. Theocritum, abstinet Pindarus; Boeoti k'vxc sive k'xxs dicebant. Ionicum (cf. Herod. YII 141. 158 al.) etiam esse confirmat Prienae inscr. CIG 2905 D. 9. Frequenter utuntur tragici. — Supra vid. 'saus. ia'cs= txwifftg. Tegeae tit. GD 1222,37. èatetéxvffltac. cretice = ixtstexvafiivog f/, procreaverit liberos e muliere. LG YIII 14. sotiyxst. Her. = elaxr\xsi. Hoffm. III 460. èonycsoivti = ifOrrjoavTi tit. att. saec. a. C. IV Dittenb.2 58/, 164. Cf. Meisterh.2 88, 7 iaxijky, similia. éautt Cretensium, ut Atticorum, est, Èrn'« Laconum (?), toxCr) Ionum, [aria Boeotorum (Meister I 243), Syracusanorum (GD 3221 b, 8). Geloorum (Del. 198, 2), Rhodiorum (Del. 177 sqq.). In Cretensium (aliorumque) decretis saepius a xoivu iaxla vocatur prytaneum in formula xaXÉGai ini %êvict xovg ngiyysviag ini xav xoivav sGuai', velut Del. 128, L. W. 77, al. Cf. Hermion. Dittenb.2 389, 31. Spart. L. F 194 a extr. Boeot. (Thisb.) BCH 1890 p. 51, 1. 28 etc. Interdum additur sig xo 7t^vxaveïov, ut BCH 1890, p. 44 sq. 1. 35. L. F. 3o, 26. ï) xoivr) löti'a xov örjfiov CIA II 468, 5. 469, 5. 470, 6. 34. 471, 7. 58. 605. 17 xoivr) rijg jtóAecas taxLct CIA IV 2, 489 d 9. Cf. II 488 d. êatta, sacerdos. Tyrrhorum in Acarnaniatit. GD 1389: éaxïa Avaiag Msvoixïov. Item in titulis laconicis CIG 1435. 1439. 1440, al. éauav. CIA IV 2, 630 b 26 rjaxiuacv pro tiaxiuotv (c. a. 34 a. C.). èauatvyp' ó Soxi^ó/xevog? H. Conieci olim iaaexaaxslQ' o doxi/iufai*, ut sit gl. boeotica = ifcxaGxrjg. êattatóptov. Att. inscr. saec. III p. C. de Iobacchis in Mitth. 189o, p. 260, 1. 140. Coenatorium. De Eleorum saxictxoQico vid. Paus. V 15, 2. lauot (?)' vskqol. KIsixoqiwv BA 1096. Non expedio. êatcoxajJKOv creticum? Vid. inma^axlöa. satópiytac = h'oxQcoxiu aeolicum. Compend. III § 52. èaipaietMHy = iargaxséaaxo. Pind. P. I 52. èatpotsóa{hvy = ioxgaxewxai boeoticum. Orchom. 11, 6. 18, 10. 19 b, 6. 19 c, 13 M. Meister I 280. Vid. supra A fit O. sotóxavtt dorice = iaxvxaoi. Laco ap. Ar. Lys. 996. sato^éXcls. Alcaeus fr. 26, 1, ut Homerus. satdj = ovGia, gen. iaxovg. Archyt. ap. Stob. Ecl. ph. I 40, 2 p. 714 W., Philolaus ibid. I 21, 7 d. Restitui olim iaxco pro in proverbio ap. Hes. et Phot. rjfisv xliog tjós xai ija&a' int xüv uuoicov xrj 7teQl savxcóf q>rj/irj. — Vid. ioaia, coGia et de compositis S. V. xaxsGxovv. èaov^xsv aeolicum. Vid. ixa&&r/xev. lo^aXa dorice = È'ö^Aa. Pind. O. II 80. P. VIII 15. I. III 53, naqé- ocpuXs N. XI 13; aeolice Theocr. XXX 81. èaqpaXt|sv* — l'dijös. acpaXóg yctQ o ösafióg. H., qui infra habet GcpaXóg%vXov noS&v (sc. nodoxaxxr/). Quo vocabulo quia Epicharinus utitur, fortasse eidem hoe verbum tribuendum est. sa^opscv, ingerere, infundere. Adde Her. III 11,1 olvóv ts xal tg rbv KQrjTtjQa. laxajxsv pro êaxofitv PL n. 17, 24 Antonini aet. Sic è'oxa = i'g%°v Kaib. ep. 120, 6. 689, 7. èa^apeïov, tabulatum, tituli attici distinguunt ab ègx<*qiov, foculus. Cf. Meisterh.2 40. Cf. Xa finaS eïov, candelabrum, et Xa^naSiov, facula, ibidem. èa^aptvO-ov inter saltationes laconicas numerat Poll. IV 105: xal /itjv iG%dQlV&OV OQXtjfia ijtmVV/lOV TjV tov svqÓv rog avXf]tov. s<3ya.ioQ. Latinismus slg ia^tixyv rj/jiéQav, usque ad diem supre- mum in tit. XXIX 9 ap. Viereck, Sermo Gr. saxoaav = eoxov hellenisticum. Cf. Kühner—BI. § 210, 6 et Schweizer, Gr. d. Perg. Inschr. p. 166. — Vid. oauv. èia.yrjv forma hellenistica = h&x&rj. Cf. Schweizer 1. ]. p. 190 sq. £<3(0 ionice = elaa>. Her. (Thuc.), trag. siac. Coniunctivus aoristi sigmatici apud Cretenses, ut apud Homerum, desinit in ïïöt, öïwï: LG II 34. IV 1. VI 5. 49. IX 41. X 26: naoexai, XvGexai etc. naGovxai, daxxovrai etc. Cf. Boisacq p. 199. staipsta. Vid. anéxaigog. — De formis ionicis exaiyrjirj, -q^iog, cf. Her. V 71. — I 44. etatpexóv (sc. tiiog) = koqvixóv in ostracis Aeg. 83. 504. 1030. Pap. Grenf. (II) XLI a. 46 p. C. Wilcken O. G. I § 53 p. 217 sqq. Idem vectigal exigebatur Athenis, Syracusis, Palmyrae, Romae. étacptatpiaf yvvaïxeg x. x. fi. i.; Cf. è'xi xal xo xax V 58. Ito?. Babrius 89, 5 ïn txog = rfjxeg et plura in Soph. lexico s. v. enExog, sive h'cpexog. Cf. tit. Ephesi ap. Dittenb.2 329, 55 [dooi [iev iv iw €] «p' 8X0 g ivtctvxCai XEd'E^iaxLxaGLv. Sec. Wilhelmum (Sitzungber. d. Kais. Ak. in Wien, Phil. Hist. KL Bd. CXLII, IV) ex o g est annus naturalis, iviavxóg, con ventionalis, per quod munere suo funguntur magistratus. Cf. Keil in Herme XXIX p. 78 de tit. Pergami 13, 4. — De xax' i'xog similiter pro rijres usurpato vid. Wilhelm 1. 1. p. 5 sqq. — xa& Itos- Cf. Schweizei Gr. d. Perg. Inschr. p. 116 sqq. Saepe occurrit in papyris Aeg. et similiter Ègp' I'xtj. Cf. icpiósiv, icpioQXEiv. è- olgi. Vid. covlog. ET pro EA. Yid. ev&eïv. ET scriptum EF. Cf. "Ef&ezog, èJ-eqyeGla, a /i ef v G cc G & a i. ET pro T. Vid. ent'. ET. Vid. EO. ET et AT aet. Romana saepius confusa, ut in avegyérag, avvoia, al. Cf. Blass, Aussprache3, 44. Er. Verba ab ïv incipientia Athenis bona aetate augmentum habent rjv Meisterh.2 136, 14, sed evegyezrixaGi. Similiter av fit r/v. In reliquis dialectis augmento carent. söayecv, purificare, lustrare. Ialysi inscr. IGI, I 677 önwg tb ieQoi> y.al zo réfievog AXenzQvavog evayïjzai xaza za ndzQia. Cf. evayrig. södfxpt,zoq inscr. metr. Thebana in A&t^v. I p. 477 (Kum.). söayapstv. Pind. I. I. 51 = evXoyeïv. Cf. xaxfjyoQelv. eöèbys. Her. II 117 et Soph. Phil. 828. Contra a productum in epicis civoa>)g, axQiïrig, aU&r]g, evaijg, quare Fick pro a in his aeolice ctv (= «ƒ) scribendum putat. Cf. Hoffm. III 303 sq. söacvstos, laudabilis. Bacchyl. XVIII 11. söaxooazos, aurem praebens benignam. IGSI, 904: Ev%t) 'HquuXi] &nX\ocpÓQ(oi leQav evuKOvGzcoi. söaXavMZQq = evr)k. in aeolico carmine Theocr. XXVIII, 22. söaXxcSat (?). Vid. vaXxaöai. 8tjajxép^|JLa = evrj/i. Aetol. GD 1413, 4 yeyovózcov ze avzov noXXèav — evccfASQrinuTaiv dia tovg noXétuovg. söavöpca. certamen. CIA II 444—448. 965 b. Cf. ivonXia. soavSpoe,. Adde Bacchyl. VIII 17 BI. soa.KÓ.'iZYjzos, comis = evnyoaodog. Aegin. tit. saec. a. C. II L. F. 1688, 26 evanavzrizog yevó/xevog zoïg ze xaza zr\v nóXiv xal xoïg naqayivófisvoig naga tov [laGiXétog. saa-!ZYj-(rjZoq ion. Her. VII 63 = evöirjyrixog (Isocr. XIX 28). Cf. amjy e ïg & a i. soapsatsÊv, decernere. IGSI, 757, 8 nepl zovzov tov npay/iazog oi)Tcog evapeGzrjGev (= ëdo^ev). Cf. ibidem [760, 6]. sofioGivjq' evTQocptag. H. Gl. ionica. EvfiooLa dea est in tit. Hierapolis CIG 3858 leqevg GefiaGTrjg Evfioaiag. Cf. CIG 3906 b Evfioaiav, sc. Augusta quaedam divinis honoribus culta. Interdum, ut in CIG 3690, scribitur Evnooiu, ubi simpliciter est mulieris nomen. Vid. Kum. s. v. evnoaia, ubi citat Olbiae tit. apud Struvium „o öeïvct legaTevGag (avé&rjxsv) vneg Tf\g nókecog evnoGiag xal elyrjvrjg xal Tijg êavzov tiyeïag ^aqiGT^Qiov. Vid. evnoGiu. EüpooXsó?. Yid. BovXevg. sSpooXog. Adde Bacchyl. I 7. IX 37. XIV 37 BI. £WY^vst (imperat.) sub &ccqou scriptam in sarcophago saec. p. C. II. IGSI, 2277. Cf. svfioiQsi. söyevsii; boeotice = svytvr\g. EM 184, 12. 304, 55. sÓYevéteipa in carniine IGSI, 192, 1. sÖYev£[ö]as = evyevijs in carmine. IGSI, 1815, 3. = evyXeoxxog, i. e. svcpt)fiog. Phaesti inscr. metr. Mitth. 1893, 272, 1. 4: navxeg ó' ev6e/3éeg xal evyXco9oi naQi& ayvoi. eÖYpiaXétov evxfjg a£iW H. Phot. Corr. L. Dindorf pro sixnaStlmv (H.) sive süyfjictöiicov (Ph.). [sfJYVG)|j.]ovc5«ö<;. Inscr. Aegypti CIG 4717. sÓYPa9"7? pingendi peritia. Inscr. metr. Thraciae a. 149 p. C. in Ann. d. Inst. d. R. 1868, 133 Oog yXiKptxrjg cc[i ? sö5(3[koz boeotice = epdopog et svdo/iijxovxa, ut habet etiam Corcyrae tit. CIG II p. 20, 47. Vid. Meister I, 262. EÖSfoaró' r\ üfpQoSCxin iv 2vQctKovGaig. H. [sJóeYX5?^ Bacchyl. XII 146 sq. BI. oixQvve d' "AQtjg \ eveyirig. eöéthojcev ei'a&sv. H. Aeolicum. Ahrens II 340. Cf. è&caxctxr eïoj&aGiv H. sóst5>yg. Schwhi lexico adde Her. III 3 xéxva eveiöia xe nul fieyaXa. Cf. III, 1. — Bacchyl. XII 102 BI. eöetXaios. Yid. evlXaxog. eosxtia dorice = eve&a. Archytas ap. Stob. flor. I, 110. W. avdadrjg. Kal o Zevg iv Kvkqo). H. Hoffm. I 313 interpretatur v - £ X l ö ij g = imfiovXidr[g. Vid. T. e5e|ca, certamen cum attico evavdgia comparandum Trallibus et Sami. Dittenb.2 672, 3. et 673, 3 sqq. et 16 sqq.: evs£ lui, cVTct^lai, cpdoitovCuL (sc. Èvlxmv). Tituli sunt saec. a. C. III. söspfsaia, festum institutum in honorem Ptolemaei Euergetae. Deli tit. saec. a. C. II. Dittenb.2 588, 54. eöepyéra?, patronus perpetuus. Lilybaei tit. IGSI, 273—277. eóepyéua(a)a. Inscr. Thessalonicae. Mémoire sur une mission aumont Athos p. 46. (Kum.). sdépxvyz = svs^htjg (ut A. P. IX 32) in tit. metr. BCH 1900, p. 302, vs. 5. Cf. BCH XX 191, II vs. 4. eóeaxró' sv&tjvia' lag? Cf. Pind. P. IY 131 isqov iv£a>ag acozov. — Vid. svGo ia. ZOY]%sksÏQ' KQaoi, svrjvioi. — svrjJtsXïa' svdrjvia, siïsl-la. H. Vid. avriJtelirj. Cave ne propter alteram glossam in priore conicias svQrjvoL eöü-ak-qz. Vid. veo&alrfg. eöd-eiv èX9sïv. H. Creticum sec. Ahrens II p. 111. söO-svstv. forma antiquior quam sv9r\vsïv sec. Hoffm. III 264. Herodoto II 91 et 124 sv9svssiv pro sv&rjvéeiv in editione mea reddidi auctore Cobeto (coll. sv&evrj&rjGav I 66). Ib. I, 85 sv&rjvïa est glossema genuinae lectionis optt. codd. svsgzoï. Cf. la 9 evei. Saepius occurrit forma ev9evïa pro sv&évcia sive ev&ijvïa etiam in papyris aegyptiacis. s6{)r;vtapx>ys, praefectus annonae, in Aegypto PB 556 II 12 (saec. p. C. III). Cf. 579, 8. — "EnaQ^og ev9eviag CIG 5895. 5972. Wilcken O. G. p. 657 sq. Eófl-Dato? mensis Aetolorum = ra^Xnav. Bisschoff de F. G. A. eöfl-óStxos. Adde Bacchyl. V 6. sSfrova. Vid. i'9vva. Ev9vvr\ non est atticum. Cf. Meisterh.2 94,5. — s5tf-t>vos CIA I 2. 34 (?). II 809 b, 6. — eius na9eÖQog 809 b, 7 — in pagis II 571. 578, 16. 590. eoO-óvscv cum gen. Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 6, 5 o«g d' zig ev9vvcov OLezai z a> v z s A s t' co v sv 9 v v e i v. — Vid. i&v etc. S. h. v. — sv 9 v v ó a 9 (o v. Vid. Imperativus. Sud'OVtT^pca. Vid. vnsv9vvxt]QLa. eóO-ri-pcv, recto nasu, passim legitur in papyris Aeg., v. c. in pap. saec. a. C. II musei Gizehii n°. 10388, 1. 28. 29. 31, Archiv. f. Papyrusf. I 1, p. 65. sothoxoxtw. Teni tit. CIG 2335, 25 (saec. a. C. I): zoïg ós aXXoig Savsioig avu>9ev airo x&v GvvyQatpav ÓQa%/ia£ov zóxov sv9vzoxiag el'kxvGev e'röv xal nXeóvoov. Iusta usura. Yid. supra smxóxiov et sni- X O * i f £ ( V. eöikxöpsia = svdvcoQiu. TH, I 65. 72. soiaZoQ - yavog—oïvtjg. CIA III 779, 5. eoiSe = sfiös, slös. Inscr. metr, aeolica in Aegypto CIG 4725. söizpoq, ad sacrificandum idoneus. Andaniae tit. a. 91. a. C. Dittenb.2 653,70 naQiGxarco xa &v/iaxa svieQa, xa&apa, óXóxXr/^a. eötXatos, propitius, = i'Xscog (ab lXdaxetv). CIA III 73. 74 evUaxog ysvoixo 6 &sóg. Inscr. Cnidi GD 3543, 4 evïXara avra ti (= at/). Ibidem 3535, 4 |arj xvyr\i eviXccxov JafiaxQog xal xovQcig xrs. 1. 9. firj xv%oi — evdaxcov. Saepius in recc. his titulis apparet tvsiXarog, velut 3536, 25. Melior forma est etiam MFP II 13 (19) 3 et apud LXX cum verbo svïXaxeveiv (vid. Sophoclis lex. s. v.). Cf. Hes. sviXuoiu' svneiGxia. stkdjtag dicit lyricus antiquus anonymus apud Aristoxenum in PO I p. 15 col. II. eoxaO-oairotos, sanctus. Ai^sqaXiov rov evxa&oGicoxarov. Catinae tit. a. 433. IGSI, 455. Cf. Sophoclis lex. s. v. eoxaXsc (= fsxaXsï)- axQs^si et eöxaXsia (1. -tor)- yaviiu. H. Dorica sive aeolica pro éxyXsiv, éxrjXla. sokoXqz — sxrjXog. Theocr. II 166. SÖxafACOC." rjGvy/a rjxoi evqjtjfii'a {evcpifxia COrr. Schmidt), ówpixcöj. siQrjrai naQa xóv xr/fióv xxs. EM 392, 2. Sed prior significatio unice convenit glossae evxaXia, quae procul dubio excidit. söxspaata = evxyaGia.. Vid. evXvQia. soxépco?. Adde Herond. VIII 17, ubi Headlani ingeniose ariolatus est: axovGov' ov [ya^> cpQSvag fiÓGxsig' j XQuyov riv ex cpagayyog wLa&r\v I (laxQTjg ó[ooü()at Gv]v te xevxegag aiyag. soxXsca, festum Dianae EvxXsLag Delphis. Cf. Dittenb." ad tit. 4r>8, not. 59 et Homolle BCH 1895, p. 39. Vid. Bacchyl. I 116 ed. BI.1 [4t]bg EvxXeïov et infra EvxXsiog. söxXswjij = evxXerig in tit. metr. rhodio saec. 111 a. 0. exeuntis IGI, I, 40, 11 xavxa xal evxXei fi ygccfifiaxa Ihegldmv. Ibidem in Teli inscr. metr. III 47,6 emIeies yriQa?söxXs'c^as = evxXeï'oag dorice Bacchyl. VI 16 BI. EöxXsco?, mensis Astypalaeae, Byzantii, Corcyrae = 14v&iGxriQia>v, Tauromenii sedis incertae. Bisschoff de F. G. A. EoxX^s* ó Ai'drjg. H. Carmen Orphicum in lamina aurea saec. a. C. IV reperta Thuriis IGSI, 641 I 2 EixXijg EifiovXevg xe xal &9óvaxoi fooi. aXXoi. Cf. ibidem II et III 2 EvxXe xal EvfiovXev xal 9sol óaifioveg aXXoi. Vid. Buecheler, Mus. Rhen. XXXVI 333. eoxoXoiJ* — 'EQfirjg naga TYLexanovxivoig. H. SOXOJJLtSvyS' evxójiiGxog. H. ex Her. IV 53 vofiag xe xaXXioxag xai EvxojtiöeGxaxag. tFceFoxevojxetóvcfov = coxovofi^xórcov Boeoti. Orchomeni inscr. ap. Meist. 19, 125. Cf. an ekr\k o v & o vz e g (aeolicum), evolxo6o[x,eixóvxeggi. et sTtoixoöofisixóvrovv (thessalica). s5xovo£? Athen. III p. 115 E zov jtlzvqlxijv ctqxov, OV svkovov IJ xevxovov óvofiafavGiv mueqiag xal Ti[ia%LÖcts. Schweigh. coni. Êyxovov ?} svkovov, deproperatum, „zonder zorg bereid". sójtoa^ua. Inscr. Aexonia in Phrygia. CIG III add. 3831 a 14 add. 3847 b: ènl trjg cvKoSfiias &Qiatv öicc (Mov de magistratu, penes quem est regimen morum. eoxt^piav, zó, sacellum. IGSI, 697 (saec. VIII exeuntis). süttujxevoi; homerice Bacchyl. V 149. X 122. XIV 10. BI. — è8xt«0£ ibidem III 46. si)Xft|3stv pro svkafieïG&ctL PB 665, 4. Vid. s. v. zrjyavi^Eiv. eöXebta doricum = üqozqov. Thuc. V 16 oraculum aqyvqia svlaxa Evkal-E lv. Phot. ïvA.aj;a (sic)' zó uqozqov naga &ovKvöïöt], Amqia <5è rj U't-ig. Cf. Schmidt ad Hes. gl. EoXaxsca* MgzEfiig. soX^pcoattov nXriymv. H. Formatum a verbo deperdito SoXiypoöv = IfiuGGEiv. Vid. ctvkrjQa. et)Xc[3avo!)£ sSgag. Aristonoi paean Delphicus BCH 1894, 566, III 7. soXoxttt AaQLÖog, felix partus Doridis, Nereides dicuntur in Andri inscr. metrica, Kaib. ep. 442. st)kopia.: ov ói'ócog nXovxov, ev kv q £av, evxexvIuv. Pap. mag. V Leid. 8 a, 8. Morum concinnitatem bene explicat Leemans. Cf. pap. W. pag. 17, 35 a>v SiSoxai ttkovxog ivxiQaoïa (= evxQuatct. Cf. EvxÉQctGxog in lex. Sophoclis s. v.), svxexvIu. = Gaxi]QLa, verlossing. Inscr. Ephesia ap. Wood Discov. App. 6, n. 5 xoig Ènaxokov&rjGaGi xóxoig (ié%QL xrjg svkvzijGEwg. (Kum.) a v. evXvxsïv = svXvxovv, q. v. in Sophoclis lexico. söjxaxTys dorice = Evfi^g. Theocr. XIV 24. Vid. fiaxog. söjxapstv = sv evficiqeï 'e'xeiv, abundare. Bacchyl. I, 175 BI.2 xo de itdvxcov EVfictQEÏv ovösv ykvxv &vaxoiGiv. sojj-apéio?. Adde Bacchyl. V 195. söjxapty ^paaO-at ionice = anonazsïv. Her. II 35. IV 113. eojAsvta = Ev(iévEia. Tei tit. a. 193 a. C. ap. Dittenb.2 279, 15 eifitviag iuxta EvGEpeïag. eüjxoïpec (imperat.) in sarcophago. IGSI, 2387 (cf. ibidem 114. 124): EVGÉfil, EVXpV^l, EvGsjÜLU, EV fAOLQl. Cf. E V y E V E L, EvÓÖEl, EVnkÓ El, SVGTad'El, EVXQCÓXEI. söfxotp^os = EVftviQog IGSI, 555. eöjxocpctijs, ut t*ax«QÏxrig. IGSI, 2300. [sÖ{J.JÓy>0'Ot) VEÏxrjg a9ka [qpEjpoi'l/ra 7t]aTQy. CIA III 758 a, V. 4. eajAwXog' nokEfiLGxrjg, evonkog. H. Gl. sive poëtica, sive cretica a subst. ftcöAog. sovaiys, pulchre fluens. Bacchyl. VIII 42 BI. in nóqco — 0eQf.iióöovxog. Ib. I 75 èn etivarj [7tópov], eövoéatspo? Herond. VI 72, ut Her. V 24 = evvovaxeQog. Eovoptia dea. CIA II 1598. eöóösi in vasculo IGSI 2410,7. Vid. evfioiQsi. etJoSoöaö-ai ionice = sv xcoqeiv. Her. VI 73 cbg KXeo^evéi £vada>9t] to TtQfjyua. SDÓjJLtpaXog arcadicum = svoó/iog de rosis. Athen. XV 682 C. Vid. ófim)%xoog. Bacchyl. XVI 82. BI. soxapcjog dorice = £vnaQrjog. Pind. P. XII 16. Vid. na (/au. eóxatópsia pro svnaxÉQEia. Pap. mag. bibl. nat. Par. 2717, ubi Wessely cft. Orph. 54, 10. 58, 16. 78, 1. eÈ>xé3cX(X)og. Alcaei fr. 13 B, 2. Vid. n êSiXa. swxsx^o?. Adde Bacchyl. VIII 61. X 42. XIV 49. BI. e5xetiys, erixstétos, eóxetehy ionica et poëtica = -cóg, -£ta. Rara in prosa attica. Herodoteis in Schwhi lexico adde III 21, 3. sóxXósc in campana IGSI, 2409, 8. Subscriptum idem titulo funebri latino ibidem 2472. Vid. svfioïqei. söxXóxajJLOi;. Adde Bacchyl. I 126. III 34 BI.2. eöxotytos. „ „ V 177. eoxovo? (?). Aristonoi paean Delphicus BCH 1894, p. 566: asfiva óè "AQtefiig Evnóvoig \ xvviïiv £[i cpvXaxaig £%sig | xónov, d> Ï£ Tlaiav. Proposui olim svxóvoig, coll. Hes. svxovog' £i>[i£vrjg (1. wyevrjg), yevvaïog. söxaaca. Vid. Ei>(ioola. Cf. söxoatapx^S in Smyrnae tit. CIG 3385 et Tomorum inscr. iv Néa IJavöwQa, 1 lui. a. 1868 et söxoatap/ijaavta in Erythraeae tit. LW 53, citato a Kum. s. vv., ubi lectorem relegat ad Keilium in Philologo XVI p. 25. söxpiy|ciy ion. = evnqu&cc s. tvnyayia. Her. VIII 54. söxpojjivos. Adde Bacchyl. XII 150 BI.2. eöxopfos. „ „ V 184. SÖXOJVOS OJJ-Ppos' evnoxog. H. Imo svnax og, coll. ai/iaxoncóxtjg, sim. Poetae fragmentulum. söpa-p? = ÈQQÓcyr). Aeolicum teste Herodiano II 640, 10. sópda{)-at forma hellenistica = evgéaQui. Vid. Schweizer, gr. d. Pergam. Inschr. p. 181 sq. et cf. Meisterh.2 p. 147, 8. eÖp«)r avt££" ijxovxsg (?). yaQ haXovv xovg XQa%£Ïg xaï' nuqi]- xovrag xónovg. H. et Phot. Explicatio fuisse videtur rixovxsg, ipsa glossa eópd/ovrsg (= èfQ.) aeolice = ÈQQcoyóxsg, ut fuerit pft. aeolicum i'J-Qa%a — eQQcoya. De participii forma cf. Hoffm. II p. 565. èöp(p)é3txiys. Inscr. metr. Olympiae in Arch. Zeit: 1880, 54 (Kum.). söpefjia (forma hellenistica = ivgrj/xa). IC 27, 16. 29, 16, summa qua venditur (sacerdotium). Cf. vneQevQEfia. Adde Herond. YI 30 aaneg eÜQrjfi avctQ-rtaGuoct. Eurip. Antiopae fr. pap. Aeg. col. b, 53: iya— ovksq zóó' svQtjfi' tGysg, H^cpimv 'ctvai, ap. Nauckium, Suppl. ad trag. fr. p. XVIII. sopiyaa = rjvQov. PL n. 37, 12 sq. ci^rjaavrsg. Philometoris aet. Euptxos. Philodemus de rhet., ed. Sudh. p. 248, 14 öia rag xal tav EvQiTtmv d^vrsyag tov nlrjdovg fisxafiolag. Vid. lexica. etipoava^. Bacchyl. Y 19 aisrog svQvavaxrog ayyskog || Zrjvog soiGcpctaayov. sdpoficag. Bacchyl. Y 104 xangog. X 52 reAoDroj. XV 31 q>9óvog. sópoStva^. Bacchyl. III 6 nuq svQvóivav MXcpsóv. V 38 MXcpsov naQ svQvóivav. eÖpoO-épL(£)tXog. Vid. fmaAxijg. söpoO'Sjxtötot. Vid. diowoiaGruï. sbpoveyvjs Bacchyl. XV 17 BI. Zsvg. eöpoadxecov, Eurysacis herois sacellum. CIA IV 2, 597 d 22. suprja9-ev^£. Adde Bacchyl. XVIII 17. Zsvg. Köpoafreós, incerti poetae fabula. CIA II 992 II 24. Euripidis fortasse, qui scripsit hoe nomine fabulam satyricam. Vid. Nek.2 F. T. G. p. 474 sqq. eopr')Xopos. Adde Bacchyl. IX 31. BI. söpoma ab tvganóg. Pindari fr. ap. schol, ad Iliad. XXI 195 in PO II p. 60 1. 15: ifystóov — svQconia KQcivav. Recepit novissimas Pindari editor, O. Schroeder, fr. 249 b. sós, gen. ^(J=)os. Hom., Lesbii, Messenii, Argivi, Megarenses, Cretenses, Chalcedonii, gen. sag Athenienses, Rhodii (sed apud hos 'IHofjevfiog. Kirchh. Alphabet4, p. 49); Dat. ij(f)i Hom. et Cyprii, sft Boeoti, éï Iones, Cretenses, sï Attici, Rhodii. Acc. ij(.F«). Hom., sta Boeoti, sa Iones, Attici, (Aeoles?), Dores, ut Lacones, Argivi, Cretenses, Megarenses, sed ij Rhodii, Nisyrii, Telii. — Pluralis. Nom. j(f)se Hom., Cyprii, sïsg Boeoti, ijg Dores et antiquiores Attici, ésg (eS) Cretenses, eïg Argivi, Rhodii, Attici recentiores, Iones (e'ss), ïg (=sïg) Corcyraei. Gen. ï;(/)wv Hom., sicov Boeoti, écov Iones, Attici, Lacones, Megarenses, Hermionenses, Astypalaei, Rhodii, Cretenses (s'otg Lacones et Messenii recentiores). Acc. ij (f) u g Hom., a"«s Boeoti, éag Iones, Attici, sïg Lacones, Rhodii, savg Cretenses. Testimonia dorica praebet Boisacq p. 149 sq. eo£ = sog, genetivi terminatio apud Rhodios eorumque colonos. Passim occurrit in titulis. soaa = iovoa, oi>Ga. Theocr. II 67. eöaa[3éoc = svaefioh]. Elei. IA 119, 115. eöaa[Asvo£ = sv&fisvog. Epidaur. IE 140. sóaajj.oq dorice = sva-rjfiog. IC 367, 96 onag — svoafiovsQa vnaQ^ïj a uvayQctycc. soaépeca, quinquennale certamen institutum Puteolis defuncti patris in honorem ab Antonino Pio. IGSI 737, 8. Cf. vit. Hadriani 25. soaspéoc? = evge^églv. Andaniae tit. a. 91 a. C. ap. Michel 694, 6. Vid. Dativus. sua^[3sta pro evgé^eich. Papp. Aeg. Vid. Mayser, Gr. d. Gr. Papyri I, 10. eoaaia' ev&rjvia. H. Cf. Soph. O. C 390. Pindaro P IV 131 dubitanter reddendum coniecit Bergk, inconsideratius recepit O. Schroeder svooïctg pro ev£ó>ag. Non enim satis apta est illa notio, ut sensit ipse coniecturae auctor. suaxoXov' sviLfiovtx, svozalfj. H. Aeolicum. Vid. GnellajjbEvog et anoXsiOa. sr>3ta0-(s)i in titulo funebri IGSI, 1464. Vid. svfiu t'p(t)t. söata-coöaa |3aadsóa. Inscr. Aegypti in Rév. Arch. 1866, 774 (Kum.). fnscr. metr. Rom. a. 94 p. C., Kaib. ep. 618 b, 5 carminis externporalis) EvGxiflt\v. soatc/jxa helg&o) jxoi Her. II 171 = evcprifisLO&a) poi. Cf. Soph. Phil. 291 svgtou ê%s. soatóv, hostia quae tota comburitur, exceptis sane tofs tspaxruvoig. Inscr. Mileti, saec. IV extr. aut III ineuntis a. C. ap. Dittenb.2 627,5. Cf. CIA II 631, de quo titulo vid. Ziehen in Mitth. XXIV p. 267 sqq. et Therae inscr. GD 4752 ivstn Mt]Uii[og\: Vid. xavxóg. sb'zó^y.ptzrjQ. Inscr. Oenoandae BCH 1897, 58 II 4 et 59 II 14. Cf. evavyy.QLGig in lexico Sophoclis. söaóivo? = olavivog. Andaniae inscr. a. 91 a. C. ap. Michel 694, 24: Siv. söax^fJ-°via{JiÓ£, educatio 1.1. 43 xQocpüg ij Evaxr^ioviG^ov. soax^jJ-cov, magistratus in Aegypto, penes quem est morum regimen. (Cf. GmcpQuviGrrig). PB 147 (saec II vel III p. C.) aQxéipoöog Kal EvGx^ficov kiófir/g. Cf. 43, 6 etc. 194, 6. 367, 1. 381 (a^Eipóöoig xctl KQEG(ivxÉQoig jtcójiHjs 148, 1). Ostr. 1153, aet. Rom. itipfyaxe xovg EvGxtipovag xovg ircl XCÖ1' TTCtQokKïlfldTOJV. söawxca* T]Gv%la. H. Doricum. Vid. aco 7trjv. sötaxtetv, bene ordinare. PL n. 26, 15 (c. 162 a. C.) vjtéSEii-av wg ccv EvxctKxtj&rjGofiÉvav iv xcöv Kct&rjxóvxcov. £Óta|ca. Vid. eve^Cu. — Liturgia sic dicta CIA II 172. soze = oxe, ion., ep., lyr., trag. Her. II 63. VI 27. VII 209. - Bacchyl. I 183. III 25. XII 118. Pr. 17, 1 BI. eötsXévj ionice = evxeXeici. Her. II 92. = Evxovog, lapidum epitheton architectonicum CIA IV 1054 b 28. 92. c. 35. 66. d 15 (saec. a. C. IV). Ignorat Thesaurus. Cf. Èvxsvrjg, ixxsvrjg, diaxsvijg. Eozeoxzos — Evxvxxog. Inscr. metr. Smyrnae ap. Roehlium, Sched. epigr. Berol. 1876, p. 2 (Kum.). sotovo?. Vid. evnovog. eotpóaaeaö'ai" iTtiGTQécpeGdai. üacpioi. H. Nempe ev (inscr. v) Cyprium — £7tL. Respondet verbo laconico iniTQvGGei.v, q. v. eomxoQ. Adde Bacchyl. VIII 4 BI. emvxog — i/iveti' fere = êtoïfiog. — sotox-os XVII 50 BI. söra>cta KQsa ionice = evagrvTa, ev sGnsvaCfisva. Her. I 119. Homero (VTvxrog est evnoir\iog, eveqyr]g. soz'r/eia cpikadékyeia. Festum. Deli tit. saec. a. C. II ap. Dittenb.2 588, 55 sqq. Cf. 19. Vid. editoris notam 20. srbSpo?. Adde Bacchyl. X 119 BI. Kdouv nag evvógov. eurjXVOg* o Zsvg naga AeXrpoig. H. sr)(pa,lACi£' (cod. ivcprifiogY ó Zsvg naga /lelcpoïg. H. et>v = evuTÓtegov. Cf. TtoXvevxevog = nolvevxiog. Ceterum n\ovGió>teQov parum idonea est explicatio. zïr/im = evx>j. IGSI 622, ubi Kaibel „Minus credibile" adnotat. sö/d) pro avx& in tit. metr. Therae IGI, III 868, 5. 7. Vid. ET pro AT. et))(GO£ (i. e. ÈnixovgY xu>vrl- SaXa^ivioi. H. Vid. ev — v. erV/pvaóva (?) = evxgoia (?). Hoe Blass ap. Bacchyl. III 8 pro tradito evcpQoavva (5' 6 iQvaóg) in ed. II reposuit. Vocabulum tarnen minus recte formatum videtur; nam ab evxgoog fieri debebat evxgooGvvrj, sive evxQcoGvvrj, nee sententiae satisfacit. Ipse conieceram ov v xei v. söcoSijs. Adde Bacchyl. XIII 40 BI. Foamo? Hali mensis, utrum = Bor]ÖQoiiicóv an = Tlvavoipiav incertum. Bisschoff de F. G. A. SÓCÓXCOV TtVQCt 7ta(]&£VlKij, EV TgOl^Vl, H. è^aYYpéviJ-stv = lcprjQc9tjaav. Inscr. Larisae exarata brevi post a. 214 a. C., 16, 41. Hoffm. oGGovv fisv iep a y y q Év (&) e iv xivÈg xovv ntnoXnctyqacprjfjiévovv rog raybg tyytjdiltavzag sv levnov/xa ÈG&ÉfXEv avxog èv rèv fofiéva (= TTjv ayoQav). Cf. Hoffm. II p. 568. Mira est litterae r duplicatio. Cf. aeolicum xaxdyQsvxov. èipatSóvthjaav ij Aafiwpot iysvovxo. H. Gl. attica, quam tuetur (pulövvxrjg in titulis atticis. Cf. Meisterh.2 p. 63, 5. Vid. cpaidwxrjg. ècpo.ipeïad-a.1. Vid. GvvcciQEÏGd'cii, GvvEiisvaiS (sic) cog v.ctWÏGzovg. sysvaxrat* ênctxoXovdriGcti. Aó.xwvBg. H. Conici potest, quod series litterarum patitur, ècpsnraa&ai, coll. gl. eiusdem GvvEnxaG&ar owcikolov&fjaai, sed fortasse praestat hic legere stpstjjcig&ai cum dorico accentu pro ig)£tpciG&ai, illic GvveiptxG&ai, coll. £ipa. x o' i)noi.ov&rjG£v. è^sxstv, ubi attice 'éXksiv usurpaveris. Herond. II 46 im\v tig ar/jarj dovXov 7] skcöv êniGTfij. ècpénsad-ai ionice = öiióxhv. Her. I 103. III 54. VII 80. — iiuévai, iniTÏ&sGdcu VI 225. VIII 7. Ubique in aoristo. s^epyvóvac nul ö^pspyvóvac (ro x>TH I 131. sqpsp^ovtc. Vid. gvvéq^ovxl. èyépxsiv = èniévai. Epidaur. IE II 16 telg èq>£QnovGug ös vvxxog v-is. Vid. sqtieiv. 'E^éacot KqUnvog ignota fabula. CIA II 975 III 3. Cf. Meinekii Hist. crit. p. 484. è^sataxsov = èitEOxaxovv. Inscr. delph. BCH 1896, II b. 29. s^éaraXxsv. Ilii decretum saec. a. C. III. CIG 3196, 5. Cf. ii£VOL, et Cephaloedii 349, Neti 240 veuvigkoi 'leaüvuoi. Cf. Salunti tit. 314. — Athenis 'e'voi Ecprifiot, vocantur qui anno praecedenti inter ephebos rècepti sunt. CIA II 446, 63. 470, 10. è'^Poi, calcei muliebres. Herond. VII 61. — Incerti poetae fabula. CIA II 975 II. 'Ecpitfovg comoediam scripserunt Ephippus et Philemon. s^fxspetkev. Tria verba militaria coniungit Tomorum tit. saec. a. C. I ap. Dittenb.2 529, 14: TjyEfio veeg — óvo, oixivEg y.arayouil'Ovö LV cti'ÓQag iicdÉKTOvg — xovg £ (p tj [i e q e v G o v x cx g ènl xwv nvXmv xal nuQctxoixriGovxotg xag vvxxag Kal iipoösvGqvxag, quae tria verba repetuntur ibidem 1. 32 sqq. In IGSI 830, 20 utrum i(pt]fi£Qovvxog an ècprmEQEvovxog legendum sit, incertum. Vid. ibi Kaibel. s^jxepsotiypiov, carcer diurnus. MFP II 10, 2. 22 ecpr^spi5e? x&v xQctne&xwv. Vid. Wilcken O. G. I p. 640 sq. s. s^ö'O) = k'x&oi, i. e. ê'gco. Epidaur. GD 3325, 85 iuxta formam vulgarem. è%iodecxzai speciosa admodum Casauboni correctio pro êxiodijxrcu in Oebetis tabula cap. 26 vers. fin., quod iniuria tuetur novissimus ap. Teubnerum editor Paechter, qui affert minus probabilem Coraesii coniecturam sxiolsmui. s^ocaav pro cxoisv. Delph. GD 1708, 16 et naQsxoiGav 1. 25, pro quo saepe apparet naqsxoiv. Cf. GD 1618, 9; 1697, 9; 1680, 10; 1712, 18, etc. e'xovc* k'xovGi. KQfjtsg. H. Partic. dat. ë/psov. Pind. O. VII 92. Sic recte cod. A pro 's'xQaov. Cf. Ahrens II p. 131. êxpijfxaxtaev (scil. debitor), sol vit. Saepe in ostracis aeg. apochas continentibus. Yid. Wilcken O. G. I p. 63 sq. Cf. jisjitw xs v. SX?épsaö-at. Vid. è%&- pro ix&~. eX®vO-t = è'xcoaiv. Boeot. Orchom. CIG 1568 = dor. s'x. Meisterh.2 69, d. Vitiosae aspirationis causa videtur antiqua scriptura audiebat. I(o3-a (.fêfu&a) aeolice = sïada. EM 306, 50. EG 174, 50. Eadem forma Iones utuntur. Her. II 68. 91. 's'm&s. IV 134 icodapsv. III15. VII 9. IX 187 èa9aai, IV 127 «ÓS-sa, I 73. II 151 etc. scó&sGav. Cf. Hoffm. III 405 sq. Neque aliter Dores, v. c. Therae tit. saec. a. C. III (?) GD 4695, 17. scoxa Perf. verbi typt = slxa. Vid. Èipscoxa. sovtc = a>Giv. Cret. CIG 2556, 14; Rhod. CIG b. 2525, 55. — Boeoticum est 't!a>v&i. Vid. slvat. ItópTj dorice = êcÓQa. Epidaur. GD 3339, 66. 3340, 28 iuxta perf. wQcenvïav 3340,6. Yid. oq&v. smg S^itov. PK (I) CXXXI (a. 78/9 p. G.), 334, 430, 606. In eodem papyro bis legitur ecog /j-sorippQiav. Ibidem b. 251 xara vvxtu s co s 7t o v i a&rjv a i. (Cf. los. Ant. Iud. 15, 8,3 sag anonvi^aL, Genes. 10, 10 ecog iX&üv). Similiter tit. Ephesi ap. L. W. III 136 a tov vvv iqóvov et tit. XII B 10 ap. Viereck, Serm. Gr. p. 66. eb; tcc vvv. Sic quoque LXX, ut Iudic. 19, 25 ecog ro itQcai et Levit. 6, 9. èóaas = ovoqg. Cret. CIG 2556, 24 ; Boeot. Thesp. in A^qv. VI p. 286 sq. (Kum.). Vid. elvai. stootoö etc. Vid. êficovtov. Z pro E. Epidauri inscr. saec. a. C. IV EA 1892, 73 11. 93. 95 dsgfióov. Cf. Thesaur. in Z. — Kaib. ep. 167 ijXm^n, 846,1 TTeXa^yixóv, ZiiévÖQav, iQr\o£póg (sic), alia. Cf. Meisterh.2 68,10. 70 sq. Z pro B arcadicum. Vid. e n it, a q r) v, £éXXsv, ^é^e&^a (£ é (3 v r a i). — pro EB Vid. £óugov. Z pro r cyprium. Vid. £cü, fafiaroc;, nirmfs», Z pro A saepe ap. Eleos. IA 119 add. 19 xa^aX^ pevov, ibidem I 1 et alibi; IA 113 ev rul £sxa/ivaicii % èvé^oiTo. Porro fi, ov£é, £éxci, ftqovtog, fixceiog, J-ei£cóg, fttfiog, ^afiioQyóg, f a ft t o Qy ia. (Similiter tóf' = tód' in antiquissimo tit. Camarinensi IGI, I 737 et ap. Hom. aqi^Xog = aqiSriXog). — Inversa ratione A pro Z Boeoti ponunt initio vocabulorum, ut Aevg, et in mediis AA ut &oyup.cc88u. Vid. Meister I p. 262 sq. Apud Cretenses T aut TT. De ad, quod pro f Aeolensibus tribuerunt grammatici, ignorato titulis prudenter iudicat Hoffmann II 510 sq. Z litterae antepositum E. Vid. pccGgovópov et cf. xQ^a^fióg. Z pro TT = EE apud Cretenses. Vid. EE. ZZ compendium signiflcans tcc erna (Gzoixeïa) in pap. mag. Leid. V 4, 2. V. 6. £a cyprium pro ya, yï], Edalii tit. 135 A, 8. 17. HofFm. anb xai £ai, B 24 tal jjfii, 30 rag xe £ag raöSs. £a aeolicum pro Sta. Sappho 87 Ja (. Vid. £ cc [X] fi at i o v. £a{3ót0V noXvcpayov. H. Aeolicum (sc. fa/Sotov). Eodem sensu Hes. et Phot. f a fl p ó v (£a(lQov) = £ci(}óqov. ?appS|JiS(i)£* psyaXmg nenoi&<óz>cog. H. Explevi. £ayjcXov* Sqskccvov. H. Yid. Thuc. VI 4 et Steph. Byz. s. v. ZdyxX-tj. Cf. Callim. fr. 22 et 171 et Strab. VI 2, 3 (£ayxXiov = gxoXlóv). Male Hesychii COd. ^ccyxXi]' Sqénavov. xal ovofiK nóXscog. £aölyXog (?). Alcaeus, fr. 18,7 Xaïcpog öenav ^aór/Xov ijdri Corrigendum videtur JdSaXov, lacerum, a v. SaXéofiai = StjXéofiai. £asr dicxnvü (sic corrigo pro (Iiveï). xal nvsL Kvtzqloi. H. Fortasse vocabula xal nvü delenda. £aévtss* nvéovzeg. H. Cyprium? Vid. fa ei. £a{>-sog. Adde Bacchyl. II 7. V 10. X 24 BI. £«Mtes* èm'&szov nsXay&v. H. Correxi olim pro £uqixs± 7iEAayc5i', sc. a fa et aÏGGBiv, coll. 7toXvctï£, al. Aeolicum videtur vocabulum, quare servavi accentum. JaxaXXsg (vulgo faxa^'g)4 neqixaXXèg. H. Aeolicum. £ajtsXt:g. Vid. {exeXzig. 'QoXzItzov = SictXeïnov. Sappho fr. VII in PO, I, vs. 15 xal pQtxxv [t,]«Xü[nov avj^xï. Supplevit Blass. 'C,aXsö* fiifiov. H. Gl. dorica. 'QaXoz dorice (aeolice) = SrjXog. Pind. O. VII 6 faAwróg. Cf. IloXvt;aXog. £alX][xdtCOV" ZQvfiXiov. H. Idem £a[X]|XatO£* itlva'S, ix&vr\Qo: itaQa Ilacpioig. Iubente serie litterarum et confirmantibus glossis Hes. yapa&óv TQvpXiov, ya.fti.va' ö£vpd rui, arcadice = (.léfivGrcci. Vid. Z pro B. (= ê^rjxvïa) 'errj Séxa. Pisidiae tit. BCH XVIII p. 199 sq., 1. 4. 'C,sr) = &ü, &ia. MFP II 23 (I), 2. aet. Ptolemaeorum. CstyKpd' ó térxii, nctoa £iörjraig. H. £scX« (sine accentu) tov oïvov ol dgSxeg. Phot. Cf. £llaï o olvog nctya &Qct%i et Eupol. Mein. V p. LXXXVII. Vid. £eXü g. ZstpiJV (i. e. Eeiqt\vY rj HcpQoöïrrj iv MuxeSovIu. H. £éxa = Séxa. Vid. Z pro A. £sjceXt££. Athen. IX p. 369 A: yoyyvXiSig. Tavxag UneXXag iv tra -mqi xav iv llcloTtovvrfim itólstav vnb AaxiSoti[iovioov yaGxiQag (yaGxoaiag Hes. Fort. yciGXQéctg) ipfjGi xaXEÏG&cn, JSIixavÖQog ó' o KoXocpcoviog tv xaïg rXóÓGGaig naga Boiooxoïg y aG x q a g (cod. A. yaGxéag. L. yctGXQEug) óvo/iafcG&ui xug xqccfifiug, rag de yoyyvHSag ^sxslxiöag (fax. in epitome), ÜfisQLag 8s xal Tnict^iSug (in Macedonia et Rhodi?) gaxeXx iS a q xciXeLG&ai. £eXa<; vinum vocabant Thraces teste BA 1187, ubi citatur versus falso tributus Euripidi. Cf. Thes. IV p. 17. s. v. Vid. £slXu. £éXXca" Xayuva. Qgvysg. H. £sXXetV fSaXXeiv. H. Arcadicum = öéXXrjv. Cf. EM 408, 42 ?£eXsv èfiaXsv. xafcXs- xaxéfiaXe. H. Vid. supra effdémovteg et Hoffm. I, 103. ^éjJteXsV PccqPciqov ccvdQanoöov. Qvysg. H. £boxo£iov. Vid. fto7ti'iiov. ^éped-pa* paqct&qct, xoïXoi xótcol. H. Arcadicum, teste Strabone VIII p. 389, macedonicum sec. Eustathium p. 909, 27 et alibi. Cf. Hom. (SéQS&QOV. PB 544, 5 f«u)>|Y]t<ïor£; (hjillvag êi-ijnovxct ênzu, Antonini aet. JsóyXvj ion., ep., lyr., trag. = gvyóv. Her. I 31. ?st)yvóvac. Vid. i'ntyag et y i p (3 av a i. Mira locutio gevyvvvai öixrjv, instituere litem(?) in tit. Ephesio a. 86 a. C. ap. Michel 496, 43: IslvG&ai rag — Sixag, si ft?) xivsg siaiv iot£gai £óy, s. 'io-tj = laj], Herond. I 47. III 2. 52. IV 34. X 4. Quid sit £or\v rjfis^rjf IV 68 dubitatur. In diversa abeunt Crusius et Meister. Verba vix sana. De farjv vrmsQxri olim cogitabam, ffrjfiÉptjv coniecit Jackson, quod sit = GrjfieQtvrjv, coll. schol. Nub. 699 et Hes., Suid. s. v. Tr^isqov. — De formis Ionicis £óos, fóetv, foij vid. Hoffm. 111 281,524. Cf. &soQÓg et dsoyeiv. — Dorice Jwa Pind. N. VIII 36. IX 29. I. IV 12; Bacchyl. III 82. V 144. 'C,o"ia aeolice = fwij. Sappho fr. 120, Theocr. XXIX 5. 'Qóoc, = £a)óe. Epicharmi fr. X 158 Ahr. xQÏg ansóó&rj fóog. £apxag — óo^xdég. Her. IV 192 init. foóywvsp (£vycoveg)' §óeg SQycctai. Aaxcovsg H. Cf. i%9vcoi>eg et vno^vyiov. foócov ij £oöov* &rjq£ov. r) sQveinsXag. H. Gl. thessalica. Vid. OT = SI. fawvado) H. Thessalicum a v. foöfu — fcóvi>v\xi. Cf. Hoffm. II 255. 571. Jótojxsv metro postulatur ap. Semonidem fr. 1, 4. Cf. Hoffm. III p. 524. ZIT = fryóv, s. £vyé, iugera, in inscr. Astypalaeae IGI, III 180,55. Ibidem 180—182 idem notat Z. £óyacva, piscis quidam ap. Epicharmum fr. 30, 1. Ahr. Cf. Aristot. H. A. II 16. £Óyaatpov" naga AeXcpoïg ^vyaGtoov y.uXsLica zo yoct(iiA,aro(pvldKioi>. EM et Phot. s. v. Occurrit in inscr. delph. BCH 1896, I 1. 49 et II 1. 39: sitl xoig gvyaGTQOig sqisGxaxsov xal xcc SQya disvifiovzo (secuntur nomina quattuor) et in fragmentis ineditis, ut affirmat editor Bourguet p. 281 sq., qui scribit „Ce sont des cassettes con tenant les mvuxia des comptes provisoires". £oyca>cov, zó. Inscr. Eleusinia EA 1899 p. 188, n. 9, 10 (cf. 10, 10): fayigxa) jti(3[omou] i) xl(S[utlSïov], iudice editore vincula metalli firmitatis aut ornamenti causa cingentia cistas 1 igneas. De forma comparat gttlrj vlgx o v, ocpsIïgxov (in tit. Samio); Gu(ij3al(Gxa xaaxsqiaxa (Hippon. 18). JrjyóSsafjiov, zó, apud scriptores tantum in plurali obvium, in sin- gulari habet epistula aeg. c. a. 100 p. C. FGH 121, 5. £oyóv, zó. Herond. VI 12 xavxó pot £vyov xqifaig. Cf. Zenob. III 44, Aristaen. ep. II 7, p. 163 4 et proverbium xrjv i^v xa/iveig vóaov apud Photium. £oyoataota, ta, pondera. Acarnan. BCH 1893, 261 ra £vyoGTUGia nQog roti fiaxlXla èx rav ISicov noirjGavxcx. — foyoataatot), SC. rélog. PB 337, 20 (saec. II p. C. extr.). Yid. Wilcken, O. G. § 165, p. 869. Cofroxtótays, cerevisiae venditor. PO 66. IV 4, JowjceoXts PB38,18. Cf. £ v r o v = £v&ov. £ojj.oopyós, fermenti confector. FGH 333 (a. 138—161 p. C.). ij — gvrov xékog. PK II 118, 12 (a. 136 p. C.) et passim 230 — 232; PB I, 2. PL p. 356. 382. De hoe vectigale vid. Wilcken O.G. I § 166, p. 609 sqq. Adde FGH 13. 327; Ostr. 8. 9. 47. 262. £ótov = fitöog. PL p. 347 et pap. Leid. C. col. 4. 12. 13. 14. 16. — Animadversione dignum £vxov Gvxapivov 1. 14. Cf. £vrog. £t)toxocta. FGH 215; Ostr. 10, 4; £vxonoiiag (?) cï avxavvGyg xxs. Cf. £T£gcdX)jg, alia. Ccoypa^xdjv (yevav cpÓQog) in Aegypto. PB 10, 11; 25, 16; 199 Vers. 4; 277 I 13; 652, 12 (aet. imperat.). Vid. Wilcken O. G. I § 167. p. 373. Cf. ciXievrixa yévrj. fcoypscv pro acpfeiv. Kaib. ep. 841,7. SÉGnor ava^, xov aóv vasxrjQct. Vulgo = fcaöv atgeïv ap. Hom. et Her. (passim), rarum in prosa attica. — Her. VI 28 ^coyQirj è'Xafie. VI 37 cuqIovöl ^coyQCy. fcpöcov yovatxstov. Herzog „Coische Forsch." n. 190 extr. avrjvéx&ri (scil. decretum) ÜTto xav TtosajSsvrüv 'éyov intGufiov £ódiov yvvaixsiov, SCil. xt]v örjfioaïav GqpQayida. ?(!)3kot:ós. Vid. fmcoxóg. £(östv = £ï]v. Cf. Hoffm. III 364. Pindarus et Bacchylides sola priore forma utuntur, nusquam altera. — Vid. Zowfiev. — Eleganti metaphora Kaib. ep. 618a, 9 £v, órtov xag feiag sxonrov, a>g aXcpireïov, onov ra aXipixa £K07txov BA 261,13. Correxi Zco-ttoïïov. £o)póai ter legitur in inscr. trozenia L. F. 157 a. Kumanides s. v. explicat avlaxeg 7] xacpQOL Si' a7t0QQ0riv xwv vSazmv. Cf. sq. VOC. £<öpoi = öimQvl-. PR II p. 34, 25. ?(öat^p ion., ep. = £wvrj, sed solorum virorum. Her. I 215. IV 9.10.1X74. £(oatvjpca Minerva Thebis. Paus. IX 17, 3. Jtoatvjpiov = fcoutijp. PK II 11,8 (a. 152 vel 141 a. C.) xuvqsu fwgx (sic). Sophocles in lexico ex Mauricii Goth. 2, 2, 12. p. 303 citat f(d g x cc q l o v. £(09DtStV i PK II 162,10 (a. 275 p. C.) a%av&i'ag övo ^axpvxovGag. fócovtk et £<öv{k boeotice = fwtftv. Chaeron. 6 a. 6 n Meist. Cf. 01— TI. JliXOtÓ?, imaginibus Ornatus: Gxvrpog agyvQOvg xogevxog {(pcoxóg. Epistula Seleuci II (saec. a. C. III) CIG 2852 32. Cf. Poll. VII 55. Ath. V p. 194 F. 197 P. XII p. 538 D. Pollux et Hesychius eodem sensu habent £coómotos■ H. THta. H littera in antiquiore litteratura spiritus asperi vice fungi in vulgus notum est. In TH pro eo est h, idemque signum bis reperitur in inscr. Tarentina saec. IV aut III a. C. GD 1567 nóhg |— ct tav Tuquvtlvcov. Spiritus asper saepe legitur in titulis, ubi non expectatur, ut l'Siog, i'aog, mvxaixriQLg, cexQOGxiQiu, óxrw et derivata, ugvrjoig, olgovxi, aliis, aut omittitur, ubi est legitimus, ut iuqsvs, isqsvg. Prorsus abstinent spiritu aspero Aeoles, saepe Iones. H pro E saepe legitur in titulis cois et in vasis graecis. Vid. G. V. p. 60 sq. — In titt. atticis aliisque monumentis antiquissimis saepe ponitur pro HE, ut HslENH, HPME2, HKHBOAOZ, al. Cf. G. V. p. 98 sq. et H. W. Schmyth, The Sounds and Inflections of the Gr. Dial. I p. 322 sq. H pro E et EI saepe in papp. aegyptiis ponitur. Cf. E. Mayser Gr. d. Gr. pap. aus Ptolemaeerzeit p. 10, et W. Crönert in eius libri censura, in Archiv. f. Papyrusf. I p. 211 sqq. H ex HO genetivi apud Aeoles terminatio nominum in >is (rad. eg), ut &eoyévt], J4vxi(pdvt], z/ój, 'E^sKQaxri, Zrarj, aliorum. Vid. Hoffm. II 548. Multa eiusdem usus exempla e Christianorum epitaphiis antiquissimis affert Kum. in Synagoga. Cf. Mqlgxïi, gen. ab Xqigxtis = ÜQiGxiag in inscr. Rhodi IGI, I 19, 13 et alibi. Cf. Bechtel, Beitrage z. K. d. indogerm. Spr. XXI 1895, 231 in nota. — In tit. coo Mitth. 1898 p. 460. = nQa^écog ad analogiam accusativi v. c. yga/i^axij = ygafiiiaxia. Vid. Schweizer, Gr. d. Perg. Inschr. p. 148 sq. H primitivum in dialectis dorica et aeolica non mutatur in A. Servatur in stirpibus ïhj, xqti, kxij, yvrj, fyrjv, &tiq, r/fi, xXtj, Kqï]x, firjó, nlrj, TtQïi, Trjv, Ör)\.; porro in suffixis verborum modorum et temporum, in xrjg et rfg (3 deel.). Boisacq p. 594 sq. Hoffm. II p. 277 sq. Unde apparet k'yxxaaig (inxta 'e'yxxr\6ig) habere a breve, dqava vero et iqava, quibus pars Dorum cum Boeotis utitur, origine diversa esse ab eigi]va. — Elei contra interdum primitivum H vertunt in A, ut ïqutqu, naxócQ, 8 ixaoxaq, alia. — De ïj ap. Dores ex ü et öi contractis vid. Boisacq p. 64 sq. H — Q in coniunctivo ap. Messenios. Yid. qvrcci = woiv. H augmentum pro E. Cf. anrjysioxóxa, anrjGxci.x£, rjyQafi- flévov, n cc q r\ v o ft rj ft £ v o v (rjóv vafirjv, rjfiovlófirjv, rjjieklov). H Boeoti pro omni AI scribunt iam initio saec. a. C. IV, sed ante introductam litteraturam ionicam aut AI aut AE scribebant (cf. OE=OI); saeculo tarnen IV et postea iuxta H etiam AI reperitur. Cf. Meister I p. 238 sqq. H confundi coepit cum I post a. 150 p. C. Ante hoe tempus subinde cum al confunditur, ante a. 250 p. C. cum E. Vid. Meisterh.2 15. rj, compendium pro rjiiiav, pap. Leid. M, 16. ly, si, = £i' passim Cretenses in LG, item tituli Dodonaei, v. c. GD 1568 a. 1573. 1574; Astypal. GD 3459, 11; Epidaur. GD 3342, 34. — na (=£t m, cxï xcx) = èav, c. coni. aoristi saepe LG. — Sec. Hoffmannum si est locativus masculinus, ai loc. femininus, >) instrumentalis stirpis relativi ü. y pro wg rarissimum est in titulis atticis. Meisterh.2 214, 17. fj — 'fj = urs — ure. Inscr. Astypalaeae GD 3472 rj xékei r) ctvxfoi sv vai ieaehai (sc. r£^.£tv). Similiter Herond. VII 80, sed cum acc. c. inf. absoluto rj avco u' i) xaxa fiXénav. vja — ITa, tjoc, - TTöc, ut nysoprja, xélrjog, similia in tit. Istropolidis I a. C. saec. ap. Dittenb.2 326 (cf. a8r\u 328, 35 in Nysae tit. coaevo), scripto sermone communi. Formae aetatis romanae passim in titulis praesertim saec. I ante et post C. obviae. Cf. Meisterh.2 37, 20. — Tradita ap. Sapph. 90. 98. Alc. 94 ylvxrja, nevxepórja, TvQQaxrj(o corrigenda esse in ïïa, sïüö recte monet Hoffm. II 336, nee sanius est ap. Herond. IV 2 ylvxijav. Cf. i&eïav V 53, Ttkaxsïav VI 53. — De ï in al, T/l, taï iam antiquo tempore evanescenti apud Iones cf. Dittenb.2 389, not. 20. iyav = tav. Inscr. Cariae L. W. 331 (Kum.). Cf. siav. Meisterh.2 25, 18. ijfia, doricum et aeolicum = Vid. afin. atóv bUyov Cyprii sec. BA 1095. Recte apud Homerum hodie edi solet, rj ftaióv. Nullum enim extat vocalis fj protheticae exemplum. Fidem tamen grammatico habet Hoffm. I 105. Si re vera est gl. cypria, nihil vetat credi etiam Cyprios divisim % paióv scripsisse. Omnino vero yXcöasai istae xuxa nóXets 1. 1., quae mire cum vocabulis homericis conspirant, non omni suspicione vacare videntur. — xori üfinekog. H. Scil. Theocr. V 109 de vitibus dicit: êrri yctQ ccfScti, sed cum v. 1. avai, quae iure placuit Hermanno. Vid. a(3«. (-/wieg), r\fHov6a (Gctv) cretice = rificóv, rjfSaGu LG YIII. IX. XI. Vid. NS. "Hpwv (-avos). Iuventutis deus, cultus Neapoli a iuvenibus. IGSI 716. 717. Utrobique &sog inKpavtaxcnog dicitur. Ttéftfiara ra ano Tt\yuvov. H. Cf. Ath. VI 229 b et Naber ad Phot. s. v. Tayrjvlag. Glossa est ionica derivata a voc. ijyavov — nfyavov, quo utitur Anacreon fr. 26. Athenienses et rr\yavov dicebant et Tcéytjvov. Of. Hoffm. III 338. TjfaVEOg' vEavLGKog? H. Of. rjyauég' y.a&aQÓv, vsov? H. Gramm. EM. 392, 37 ad explicandum evrjyevrjg scribit scilicet rjyov yccQ rbv evdaïpovci XéyovGiv "Icovegt') — Portasse etiam rjyavsog et rjyavcg eiusdem etymologiae gratia a grammaticis excogitata sunt. ^Y£M-ovsóstv ion. et poet. = rjyiïG&cti, aq%uv passim legitur apud Herodotum, rarius in prosa attica. 'Hy£{xóv^ "AQTSfiig. CIA IV 2, 1663 c. Cf. Poll. VIII 106. Paus. IX 35, 2. — McpQoSixrj rjye/ióvrj tov Ói]aov. CIA IV 2, 1161b. ■qyetKoviou, „partes exercitus ex quibus suum quaeque rjye/iói>a habet". Inscr. att. a. 284/3 a. C. ap. Dittenb.2 497, 21 xovg ftèv §ovXo(ié- vovg GtqcitsvsG&co, SnótKrjGsv oitcog av xazaymr)iGihï)GLV tv ijye/toviaig. ^YSJJ-cbv aji-^otépcov PO I 39, 6, quem editores Aegypti superioris et inferioris praefectum esse putant, Wilcken O. G. I p. 426 praefectum Alexandreae et Aegypti, ut C. Cornelius Gallus audit in Philae inscriptione, interpretandum esse monet. 'Hysfiav Lagidarum aetate, ubi nihil additur, honoris causa salutatur magistratus qui civilibus praeest negotiis, quare, ubi est dux militaris, vocatur riys/imv in avSqwv, similiterque distinguuntur lnnaQ%r\g (qui merus est titulus) et innaQX-rjg èn ccvSq&v, ut intellexit Peyron ad P. T. pag. 75 sq., qui ibidem monet de aliis magistratibus mere titulariis in aula aegyptiaca. yypaixixsvog. Cret. in Museo Ital. II p. 157 n. 10, 3 fiyQuwitvüv. Del. 117, 4 i]yQajXfiévov; BCH 1885. A 12. Vid. H augmentum. Y(OC = al'yoig, i. e. atl-lv, Boeot. GD 490, 4 nQOptxroig Gvv rjyvg %uMr\g. Vid. Dativus. 'HSaXtov, non 'ISahov, constanter inscr. cypriae. — 'Hdahr\f l, dat. loc. 135 B 31 Hoffm. $8ea = jjöt]. Ionice apud Herodotum. v^SsaO-ai cum praep. xara vel èv pro dativo vel pro im c. D. Kaib. ep. 312. 14. 650, 5. ifSvyjjLÓvcos* uiöeGÏiMoog. H. Gl. boeotica. 3j8o£. EM 626, 58 oi öh Kvqt]vuïoi to o|og rjöog cpctGi, nal a\ï.oi ykvKudiov. Atticis tribuit Ath. II p. 75 C. 5y8o£ (voc. Hom.) AioXitcröj im (vulgo ano) tr\g ijöovrjg. Herodianus II 904, 29. Gf. Hes. et schol. Plat. Phaed. p. 65 b, cuius scholii auctor confudit rjSog et eldog. Pro cpiXov ibi corrige slSog. iy8t)pópqj pro riSvaÓQco in Anth. Gr. Append. Didot. (III) IV 292, 10 correxi Studd. Crit. in ep. Gr. p. 71. vjöo* compendium nescio cuius vocabuli ad opus rusticum pertinentis passim occurrit in PK CXXXI reet. (a. 78/9 p. C.). TjSoXdXot)? cp&óyyovg. Kaib. ep. Add. 1029 a. 4. iy8óvato. Carthacae tit. saec. a. G. IV GIG 2253, 2. In Attica Meisterh.2 non novit antiquius a. 300 ante C. exemplum. vjsoxóttov iidrjoiovyyig. CIA II 836, 60. Vid. sq. voc. ^Sojcoüg XQvaVi ^isvUfjg ava&sfia. Tit. Deli saec. a. 0. II ap. Dittenb.2 588, 9. Huius poculi et donatricis mentionem fecit Semus iv né/imrj JtjXiaSog apud Athenaeum XI 469 C. sum. Therae tit. GD 4816, ubi Blass cft. 7) é X a a e = ijXaac in tit. Abu-Simbel 4109, a. b. vjd'o.loz (?), familiaris. Pind. I VI 48 oxav £eïvov èfxov rj&aiov è'X&yg. Nescio an reponendum sit homericum rj&e ïov, quod unice recte formatum. ^0-s' orpsXev. H. Gl. boeotica = aï'&e, d'&e. rjd-ea, loca sueta, ap. Homerum et Hesiodum de animalibus, ap. Herodotum de hominibus usurpatur. Apud Hom. et Hes. [xara .Fijfra*] semper habet digamma, contra rj&og, mores, nusquam, neque apud Hesiodum (Op. 67), neque apud Pindarum, quare suspecta est Lehrsii correctio vulgo recepta O. XI 20 öiaXXcïgavro (pro SiuXXa^uivxo) r/Oog et nescio an vere iam Hartung correxerit SiaMu&ivx av (av supra scriptum in cod. C.) y&og. ^0-scv. Herond. III 33 sk xsxQrifxévrig rjdsï, ubi vid. Meisteri notam. Correxi r\&tlav pro rjï&étov A. P. VII 495,3 et rj&eioig pro yidéoig in Kaib. ep. 364 b, 3. — Vid. Tj&aLog. Epidaur. IE 242, 142 Tj&i'iaiog xö>v Xiftav, ubi Kabbadias „Par metaphore, la «K&apötg et 1' èm^oa dos pierres." lóg — y&pós. Meisterh.2 66. ^d-fXÓS. Herond. VII 111 i'^Et yap ovyl yXaGGctg, rjöovrjg ö' 7j&[nó]v. Incerta lectio. Vid. Crusium p. 145. Buccheler explicat „unde liquida voluptas defluit". Nuper Headlam proposuit ï&^jv, quod mihi quidem displicet. — Vid. A-uOtog. lyö-oS cum cognatis in dialectis non mutat H. Vid. ydea. HI= EI ante vocalem Cretenses. Vid. avxf>i]iov, avÖQijiov, TtQsiyt)iov, xQytu etc. De Ionibus cf. Hoffm. III 357, de Aeolensibus II 305. Similiter Pindarus, ut uQrjiog, fivt]/A.i]iov, al. — Cf. rfög. "ijl boeotice = aitl. GD 429, 7 xv rji evap^oi lóvxeg = ot «£t aQ^ovxsg. ■qid-sog. Adde Bacchyl. XVI 45. 93. 128. BI. Huius carminis titulus est rjl&ioi rj &rji]Guvztg elg sveivqugLuv fyivai. YjKSW. Phot. (cf. Hes.) xó fe ogov èn avza, öaov Svvazai. —Ionice Her. I 30. 31. 121. Cf. 149. V 62. VII 157 tv fjxtiv cum gen. = T 9' S V £%ZLV. Yjviiazoq — èkaxiGzog. Adde Herond. II 30 tav örj/iorécov cpQÏGGovza xaï röv ri%t6zov. rj~ka. = sika. Aoristus verborum in ikka apud Cretenses. Vid. anéGzrjkav, na q a y y i]kav z c g, similia. = aXuivovGiv. Theocrit. VII 25. 'HXéxtpa (Euripidis?) fabula, non addito poetae nomine. CIA II 4, 992, I 23. Cf. 'Hgaxkijg. vj'kezo iuxta sl'kszo saepe legitur in tit. Epidaurio GD 3225. Vid. s'iksïv et £ rjk ov fiév a> g. = ü&rj in pap. aeg. Cf. Mayser, Gr. d. Gr. Pap. I p. 10. Cf. fiSTfil&ai. vjXtikróvai?. Kaib. ep. 1136,5, saec. p. C. III aut II. ^Xtojxavtca. Pap. mag. W. Leid. 17, 5. v?Xcóxai£, solis filius, i. e. felix. Kaib. ep. 730,4 saec. p. C. II vel III. fjXioz- Lacones aflékio g, Pind. askiog, saepe cum synizesi, bis akiog, ut constanter habet Theocritus cum reliquis Doriensibus et Aeolensibus omnibus, Iones rjkiog, Attici fjkiog, epici i)ékiog. rjkioz figurate pro sviavzóg. Herond. X 1 inrjv zov i%r\xo6xov tfkiov xa/iifjygPro rpcög, lumen. Kaib. ep. 1084,2 óót-rjg 'Ekkavcov ösvzsqov aékiov. ifXcoxpóxcov. Vid. 'Enóyiog. rfkKOV dorice = eïkKov. EM 419, 41. rfkóc, in titistikóg, %a/j.rikóg, sim. rj servat in dialectis. Cf. péfiakog. vjXo<; collective pro rjkoi. PB 544, 1 (Aatonini aet.): ykov aidtjQov xiozag 'e'vdsxa et sic deinde xsvzqov GiStjQov %Lgzï\v f.uav. Complura eiusmodi addi possunt. «FiyXoojjiévojs (cod. yr/k.y Gwsikr/fi[fi]éi'cog. H. Dorice, ut J-rjkió/isvoi (cod. yrikicó/isvoiy xuzsxó/ievoi apud eundem et ƒ ij kea&ui (cod. yrjk.y ■x.uzÉytG&ui. Vid. eikeïv et i v J-1] k rj & i a v z i. iyXxcfa pro r\km£ov. Kaib. ep. 167,5. Cf. rjqpsga et Meisterh. 147,2. tFytxa (Sè/ia). = slfia. Cret. LG III 38, iuxta fqpa, cuius gen. .Fijfia? {féfxag) legitur ibidem V 40. Vid. Baunack p. 39. Cf. 'taxa, fêaza (fem.) et ïgzu (n. pl.). ^(xatO-ov. Herond. III 45. Hes. tf/iui&ov rniia^ékiov, öicófiokov <8i> naqa Kv^ixrjvoïg. r^xfi'hav.ov Archiloch. 73 = rjfinkaxov, {jfiagzov. ivog = yfiifiéöifivog. IC 39, 11; IGSI, 423. 644. Didymus ap. Priscianum p. 1351: aonsQ de ï}ftéói/tvov kéyovaiv Mzzixol (in horum titulis nondum repertum videtur) avxl xov faifiéöifivov, ovxoig xal om 01 (Latini) a rj /ioó 10 v /i (semodiu m). Phot. lex. r)iA,ÉSc[A,vov zo rjfiifiésifivov. Vid. tjfiïöifivov et cf. xql^lgxov. Tyjxscg. Forraae dialecticae: Doricae: «flég, a/ia>v, afiécov, afitcov, afiCv s. ccfiiv (a/ieïv BCH 1855 n. 11, 11 Cret.), ape. Yid. Boisacq p. 45. 47 ; Aeolicae a^fisg, cc Afiécov (afi/i éow Thess.), cc fi [a, i (v), aftftsötv (Alcaei fr. 100), afifis. Cf. Hoffm. II 590; Ionicae rjfiéag inscr. saec. a. C. VI, 122, 1. 2 Hoffm., Herod. passim, Archiloch. 9, 7. Herond. I 9. II 9. VII 66; famv Phoen. 2, 20. Herond. I 2. 46. II 2. III 21. VI 32. 82. VIIA 1. 96 (fa&v male vs. 38), Theogn. 353, Sol. 13, 72. Hoffm. III 463 sqq. — De omnibus cf. Kühner-Bl. Gr. I 580 sqq. Vid. supra èytó. y/fïëv. Dorica terminatio infin. aor. pass. ut vorj&rj/iev, yvcoG&rj/isv, etc. ^|jt.ev dorice = cïvai. Spartani Thuc. V 77.—Argivi GD 3376, 12. al. Quinquagies ocurrit in LG. r/jjtipa sive ^{xspaata, Dianae cognomen. Pausan. VIII 18, 8. Callimachus H. Dian. 223—226. Bacchyl. X 39. BI. £p0£. Vid. aft£Qog. ^jjiép>y. Herond. IV 54 aU' isqtj xe xanl iié£ov wfafrui. Recte Meister „per totum diem et quod excedit". Id. V 22 a>? firj xaküg yévoixo xrifiSQri x 61 v y = xaxcxQctxo g eïrj èxsivrj rj fa sqcx. IV 50 'eGGs z rifj-sqr) paroedia homerici sggsxki fai\or.\r\i\ (Hoffm. I 251), sed Neocpavsa et 'Egorocpocvea leguntur in titulis arcadicis, quos idem nuper edidit in Philologo a. 1900, p. 201 sq. rjv inflnitivi dorici et aeolici terminatio. Apud Dores variat cum ëv et SLV. fjv — r]Gav Dores, v. c. Epicharmus fr. 38. 49, 1. Ahr. Cf. èvrjv, nuQï]v. = tav. Vid. Meisterh.2 213, 88. tpo.i = siv. Cypr. 144, 4 H. xv (itQijv ai (= kv^sqvSv); Arcad. 30, 47 H. xazvcpQovrjvai — ccnt l& r\v ct i. Vid. MI. fyai = slvai. Arcades 29, 2. 5. 30. 10. H. Vid. Hoffm. I 149 et el vut. r?veyxa, Y^veixa, vjveyxov. Vid. Meisterh.2 146 sq. De usu pindarico vid. O.Schroederi Proll. Pind. II 40 (86). vyvejcsv papp. aeg. = tl'vtxtv. E.Mayser, Gramm. d. Gr. pap. a. d. Ptolemaeerzeit, p. 10. i^vsxov unus cod. B Pind. N. X 79, cum alibi codd. in 'iv(v)tnov fere consentiunt, nQOGrjvtTtt P. IV 97 omnes boni libri, quod traditum etiam in papyro Bacchyl. XIV 9 BI. Utrumque Bergk reposuit, hoe O.Schroeder etiam P. IX 29, probato tamen tv(v)tnov. Non fero talem inconstantiam et nescio an formae augmentatae rjvtnov, Ttgoaijvsnov, ubicumque metrum admittat, poetis sint restituendae. 23 y^vsaa aor. verbi uvhv — avveiv. Kaib. ep. 491, 1. 1028, 35. ^vO-ov dorice Siculi pro rildov, v. c. Epicharmus fr. 126, 1 Ahr. xdmjv&sv o&sv rjvd'ov naXiv. Passim ita Theocritus. Habet etiam tit. Corcyrae GD 3188 iv&cóv. Cf. EM 225, 1 et cpivzazov, (Dïvzig, CPt'vrwv, 0ivzvkog. Vid. kq o Grj v O o v et N pro JL. fyïyiav = rjveixav inscr. Mytilen. 84, 3. H.; [ijaévixa 129 B, 39; è^e[vi.>i]diiEvog 119 A, 5. Hoffmann de quantitate vocalis dubitat. At inscr. trozenia metrica BCH 1893, 85, ubi supplendum öécov ivine , habet longam vocalem; indidem est anrjvixs BCH 1886, 136; GD 3364, 12; tfvixs Epidauri GD 3339, 110; anrivLxe et ocnr)vti&r\ EA 1892> 60 s11- — Boeoticum est £ïv i £ ce v = tjvsyxov Theb. GD 705. Cf. Herodianus II 374, 21. EM. 431, 45. Vid. etiam creticum vLxsv et nqovwxog. In quibus omnibus quin iota longum sit non dubito. Ceterum ivsïxca Dores cum lonibus habent commune. Apud Pindarum iuxta ivtixsf iviïxcu traduntur riveyx' O. XIII 86 et ivsyxó>v I. VII 21, sed recte hic tpsQtoi' ènoLfiaro coniecit Bergk, illic vero haud dubie r\vux corrigendum est. Eadem forma constanter apparet apud Theocritum. Tjvcot)" zekeiov. H. Hinc rjviysvsiog pro tjfiiytvsiog Theocrito VI 3 reddidit Ahrens. Cf. verbum avsiv. i^vasi laconice = ïjvfoi. Ar. Lys. 1257. Andaniae inscr. ap. Michel 694, 83: ó tsyevg imxQivéza> ncpl za>v ÖQct7teuxa>v oaoi xa fjvzai ex zijg r/^szé^ag nolecog. Dittenb.2 653, not. 55 cum Sauppio ^vzai scribendum putat = (xd&)mvzai, alii wgiv signiücare credunt. — Cf. fjzui. rjvïi = mal, terminatio dorica III p. PI. coniunctivi. Vid. tiqozi&ï] vzi. rfiioc, ep., ion. Her. IV 101. 160 = êüog. ijoóxaios, avocatus. IGSI, 997. fjKSZO. Vid. r)GzLaG£v. r^iakrjz = i' tzi nctQ&sinxug tnipalXofxai. Alcaeus fr. 94. GD 217, 4; Alcman fr. 61. Bacchyl. V 165. Pindaro ubique pro hqa reddidit O.Schroeder. — De lonibus vid. Hoffm. III 325. Apud hos &qu (Archil. 86, 2. 89, 5. 95 et saepe ap. Hippocratem iuxta faa) ex fj aQoc contractum, rjoa vero indidem natum putatur per aphaeresin, ut in pap. Naucratis t' UqiQoS lxr\i iuxta t' 'HiGzui, malim tarnen ' HqGzccv. — Yid. ^QaïaOzui et r\ q w ï G z a l. v?po[os]. GD 3304. Recte Pindaro in casibus obliquis voc. fj^cog, ubi vocalis corripitur et in derivato r\owiog O pro iï dedit O.Schroeder Proll. Pind. II 26 (45). Idem faciendum arbitror in Homero aliisque poetis. Cf. xaxpóto?. )jpo<3ttVtHa' 'froXóyia, suQir] yvvaixtïa XufjLKQcc, ayofiévt] iv IlsXonovvriGcp kcïtcc to ectQ. H. Fortasse Proserpinafe in honorem, quae av&oXoyovaa a Plutone rapta esse ferebatur. ^pps'(o) = rj^ov. Sappho 1, 15. 'HptJxaXov' zov 'HqaxXéa scócpqcov inonoqigxikag. H. Coniecta sunt 'HqvxXov et "HovUov. Tuentur alii comparantes b^UaXov. ijpcóaaaa = facóvr). Dreri in Creta tit. ap. Rangabé A. H. 2477. iKum.). fjptj>a. festum funebre Athenis. CIA II add. 453 b., add. 453 e. Yid. Mommsen, Feste d. St. Athen p. 217 sq., 222. ^pwtaatat. Inscr. Acraephiae BCH XXII 255, n. 18. 19. 27 ->) öuvodog züv rjQcoiaGzóbv. Vid. 15 qoï Gr at', fj q co ï G z u i. ■fjpoiiQ, festum delphicum nono quoque anno celebratum, medium inter GzenzriQiov et %aQilav, quae vide. ypmaaa = i]Qavr\. Inscr. trozenia saec. a. C. IV BCH 1893, 94. Alia exempla praebet Schweizer, Gr. d. Perg. Inschr. p. 140, 2, qui similia multa affert e titulis: Mvuó%iggu, Mvqiggci, Ac ï iv o eyoo, i] o og. gestat ionice = i'dovzcu. Her. IX 57 (egór. Vid. ilaa. ijauaaev = eioziaaev. EA 1893, 49 sqq., 1. 26 (c. 34 a. C.) = CIA IV 2, 630b, ut ?;oya£óftr;v (cf. Meisterh.2 p. 135). Cf. rjnezo et ijatco et èf}jatG) = ê'azca et è*éotco saepius leguntur in lege Elidis de de amnestia exarata post a. 336 ap. Michel 1334. Cf. tjiw. J)Gvi[a, r\aviniog, rjGvxiog saepe in Pindari libris recte leguntur pro ugvxct, uGviia etc., quae pseudodorica esse testantur titt. dorici, v. c. GD 1789 (Delph.), 4; IGI, I 517 (Rhod.) Cf. Ahrens lip. 138. paullulum, v. c. evGifiog ïjGvxfi, subsimus, pap. Leid. N. col. II 7, ubi vid. Leemans. Cf. Dioscor. III 137. 'HayjnóvSa? boeotice = AÏGxQcóvöag, v. c. Michel 1101. vjtat = fj. Delph. GD 1696,4 ètp1 ozon ilsv&sQog ijzat. GD 1799, 6 xal li' xa ri rjzai nsQiGGov zav slagiGag, avzog È%éra>. Sed 1702, 4 iep' ozcoi Èksv&eoog eazcu, plerumque vero in ea formula ponitur infinitivus üu.iv. — Cf. infra ypnavzat. — Vid. ei vat. = rji>, ut neograecum Tjzav. Inscr. Romae primi p. C. saeculi. CIG 6276 (Kum.) = Kaib. ep'. 719,2 nazQig dé fiot rjzov Mna/uea. yzop in dialectis servat rj. rjzes) = eazco. PB 419, 13 (a. 277 p. C.). ■qóze, voc. epico, Bacchylides utitur XII 87 BI. ^otcóv = éavzeóv. IC 37, 44. 'H^atatca* M&riva. H. Commemoratur CIA II 144, 20: ava&eivat zó ze ayaX/ia rrat ze 'HcpcÜGzaii zrjv ^ovXrjv xat zr\i 'A&rivai zfji H pator la t. —- 'H^atTcca, festum Athenis. CIA II 553. 1340. Add. vol. I, 35 b (IV, 1 p. 65). Cf. Mommsen, Feste d. St. Athen., p. 43, 325 sq., 340 sq. fjtfspav = 'eysQov. Kaib. ep. 168, 2 saec. III p. C. CIA III 1379. tjys = elxf- Cypr. 135,21. Hoffm. Vid. Ipn, r\ns zo, 7) Gz ia g ev. rffkrfiza. (?). Vid. x"LT^Vaact- = i- e. oitov. Oropi tit. EA 1885,93 sqq., 1. 16. Cf. Hermes XXI 91 sqq.: T\x°' éxaOroig ai öixai iv zoig vófioig eiQrjzai (= eigeazai), êvzavd-a yivéG&av. Vid. et Dittenb.2 589, not. 9. Cf. navzaxot. «vftnos = mftwat!. Timocreontis fr. vs. 4. •j t\ r ia» is vyyov = elxov. Isyllus Epidaurius GD 3342,7. Cf. r\x£- y]ü). Aeoles et Thessali verborum in sco interdam producunt vocalem: adixriu, nod-rjco, xcthja. Hoffm. II 573. Quibus formis respondent boeoticae in sLa. •jycós ionicum et epicum = att. £cog, = aeol. küw g, — lacon. afioÓQ (aflag. — aj3có = jtpcot), dor. a mg.— Kaib. ep. 618, 3 ovr Tjoijg ovr' o q (p v t] g — ovrs jisif thjisqciv ome vvkxcoq. — ib. 682, 2 rjovg cpwg, vita. 7?co£ = ?cag (coni.) E.Mayser, Gr. d. Gr. Papyri etc. I, 10. 0. êfjza. Democrito Apollonius BA 781,24 tribuit genetivum 9r\xctiog. 0 compendium voc. &vyaxr;g in Therae inscr. IGI, III 346, 5, voc. Qavaxog in papyro aeg. c. a. 180 p. C. FGH 105 III 26. 0 omissum inter E et A. Vid. ia\óg, flaalrjg. 0 pro T in terminationibus. Vid. #r/, -9-t, 9o et N8 pro NT. 0 pro O. Vid. iXu&qcc, 9v\\u, ó&qvv. 0 et 00 = ET ap. Cretenses. Yid. vxi. = EE in &aAa&&a. 00 assimilatum ex E0 in LG, ubi prius vocabulum flnitur littera E, alterum orditur a 0. 0 versum in E. Yid. E pro 0. {(•a aeolice ad perfecti analogiam fit terminatio secundae personae praesentis, ut s'xsiG&a, /paia&a, cpl\t]G9a, i&sisiG&a. Cf. Curtius, „das Gr. verbum" II 50 sqq. Hoffm. II 563. ï)a adverbii locativi suffixum apud (Aeoles?) et Dores. Apollonius de adv. 193, 13: Xsya usqI xov vmed-a Kal vnsqiïa, ov yaQ xo ov^avó&cv ovgavóda cpaoLv (Aeoles), ovói xo aXkodsv ukkoda, xö ós s'finqog&sv s fin q o G & a, svsq9sv svsQda, 07t iG&sv 'óniG&a (ó i%vKiG&9s, avxóds, Isifimvóds. Contra dorica testimonia haec sunt: TH, I 17. 87 avad-a, I 57 s'(i7tQ0 6 9a, LG V 8. VI. 24. XI 2 ngódda, IV 17 ngóda, sed tit. argolicus GD 3263 exhibet Koqiv9ó9ev. Boisacq p. 38 ex Hesychio cft. s^ÉGag' k'i9sv, AaKcovsg. svxsGa' cGa)9sv. wSÓGa' in xov aids fiSQOvg. GvvÓGa' ofiov. Yid. etiaiïl G SKav s g, ibique flsKaGa. O-da syracusanum = att. fre», ion. 9srj, sec. Theognostum apud Cram. An. Ox. II 102, 20. — Vid. tfato. Oajiaxc/V = {daf-y 9&kov i) 9qóvov. H. Laconicum. Cf. epicum &«(j-)aggelv et tragicum 9ó.ggsiv. Vid. 9aKsiov et frröxo?. O-ötYavsos (cod. 9rjy-y ö£vg. H. Epicharmi fr. 68, 2 Ahr. 9ayavsog flaxóg. O-d^ev dorice = 9rjysiv. Ar. Lys. 1121. Pindaro O. X 20 pro Oij|o/g bene reddidit 9a£aig O.Schroeder. — Hes. 9ayif (0)»;£ïts (?). Sappho fr. 119, 3 vso9ayt GidaQM. Cf. infra 9ax9tjvai, xs9ay/isvog, xs9a^ai, k a 'x 9 & £a i, 9a>^ai, 9 ca % 9 s i g. D-aéo[J.at dor. = ion. 9rjéofiai = att. 9sao(iai, d-arjZÓg = 9avfiaGxóg. Vid. 9 cc co. O-at et 0-3-at = G9ai. Cretenses in LG et alibi. Vid. Boisacq p. 95 et cf. 7tQÓ99a, rtQÓ9ci. Vid. etiam 0®. 0-ajcstov. Inscr. Eleusinia EA 1883, B 9, p. 114. Secundum Tsuntam „r\v 9()óvog xig nQocoQiG^isvog ïawg öi 'Èv rj nksiova ayakfiaxa 9swv SKxi9éiaiva xaxa rr}v soqxr]v". Cf. Meisterh.2 13, 9. O-axoö-aXxas (pap. gal li na sedens. PO. 219, 23 saec. p. C I): ó ycïj) aksKxaiQ 7]Gxóf_t]y.s [mov Kal 9axa9akna.öog ÈQaG9slg ifisv (= ifis) Èyxaxékins. Cf. Platt in Cl. Rev. 1900, p. 19, qui cft. Herond. VII 48, et Bechtel in Mus. Rh. 1900, p. 348. frdXaü-fl-a = 9akaira. Cret. inscr. saec. a. C. III ap. Bergm. 17, 26. BCH 1885 n. 8. 9. 11. 17. 0-aXaaaca, sacerdotis appellatio apud Cyzicenos. Vid. awxsksïv. 0-aXatta. Oropi inscr. EA 1886, 60 1. 9: xal xaxa 9akaxxav Kal kuxa yfjv insolito ordine pro Kal Kuxa yr\v Kal Kaxa 9akaxxav. {►aXeta za = iovg 9akkovg. PK II p. 192,20 (saec. p. C. II). 0-aXstav avxig ayxofxiGGai {jftav. Bacchyl. III 89. {••aXti^-a) ion. et poet. Her. III 27 rjGav èv 9akïyGi. Cf. Plat. Rep. IX 573 D Kcófioi Kal 9 aks ia i. 9-dlXstv. Vid. xs9aka. Cf. £v»«A.ïjs, vso9akrig. Iuxta hoe verbum Pind. N. IV 38 et X 42 a verbo 9akeïv habet aor. s9akrjGs, s9aktjGav, pro quibus Christ (Proll. XI) e Schmidtii coni. reposuit s9ékktjGs, È9akh]Gav. At enim e pft. xé9aka natum est novum verbum #«*£(», quod respondet ionico verbo 9r]ksa> (a «O-tjAa), obvio in Odyssea s, 73. O-dXXtvo? Grscpuvog saepius tituli, velut Lindi GD 4233. Eodem sensu O-aUo-ös gx. legitur in Amorgi tit. saec. a. C. primi ap. Dittenb.2 645, 23: GxscpavcoGaxaiGav avrovg 9akka>i G x s

i. Adiectivum enim videtur, non substantivum tfoMós cum apposito substantivo. 0•aX'ko^ópoz 'Hgaxkijg. IGSI, 904. 0-dXxstv xov öicpQov. Herond. I 36. 37. Cf. VII 40 9aknsiv xag xo%óivag. Locutiones proverbiales de vita otiosa et torpida. — Ibidem VIII 3 era ad somnolentam ancillam: tjAwg &aXipst [zöi> x]vGÓi> saóvg. — &üXitrjGi = &uX7ty. Bacchyl. fr. 20, 2 BI. O-dXxot)? avso, sine fervore, i. e. tranquille. Herond. VII 129. O-aXuaaÓjJ.SVOV cpXtyófJtsvov. &aXtnpaf &aXrpai, nvq&Gai. &aXveG&aï rpXsyeG&ctt. H. Aeolica. Cf. Hoffm. II 238. 0-dX[]t£. Adde Herond. VI 90, sed valde incerta lectio. Vid. s. v. n q o x v x X t rj. O-ajxa iuxta afia Pind. N. I, 22. II 9. fr. 178. Contra aft a — d-afitvd, öa^axig saepe idem. Sic recte, commode saltem, utrumque vocabulum distinxit Bergk, sed duo novissimi editores, Christ et Schroeder, eodem accentu (Oafta) non sine lectorum incommodo donarunt. {haj^paivstv = &afiflsïv. Pind. O. III 32 cum v. 1. &avfiaivs pro #aftfiaivs. Cf. Hymn. H. Ven. 84. Merc. 407. Adde Bacchyl. V 84. ö-avaToaovap^. Pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 1372. = &a>£at. Vid. 9kj;®^vki. O-dovia" [ótóccGxovza] &su>Qovvza. H. Vid. &du>. Expunxi ótóccGxovza. Wxav cpópov. H. Gl. dorica aut aêolica. Cf. zó 9 cc nog ap. schol. II. A 243 et szacpov, züipog, zs&rjna. O-dxca" fivïa. Kfjfjieg. N. d-apaxstizyg et fl-apaxsósiv in tit. saec. II p. C. Aeni. Annuaire de 1'association pour 1'encouragement des études Grecques en France VII p. 95 et tit. saec. I p. C. Piraei CIA III 1296. Kum. s. v. COmparat neograeca ftaganevsiv, dgydrijg, agyccfa, UQyaGfia, aoyaGzfjQL, ccQyuXetó i>, agyava. WapY^Xta, festum Athenis. CIA II 553. 554. 809 a. 197. 1302. Vid. Mommsen, Feste d. St. Athen. ©apY^yXtév mensis praeterquam Athenis occurrit Amorgi, Cyzici, Ephesi, Gambrei, Naxi, Pari, et (.TaQyrjXiav scriptus) Deli ac Teni. Bisschoff de F. G. A. O'dpvoaö'at" ó%svstv. &UQvvzaï ttsqi GvovGiav o^iiXsï (fort. nsQt GvvovGiag [sc. usurpatum], ófitXsï)■ &uqvvg&cii yctq zo xvÏGxsG&at . . . Grjfialvst ós xal oisvsi. H. Cf. &oQvvu> vzai Her. III 109. Vid. Hoffm. III 275. Cognata sunt &qcógxsiv, &oqswvvui. ïhappca. Vid. zagGnjv. O-apascv ion., trag., Thuc. = &vqqslv. Her. I 120. III 85 pleonastice QaqGsé zs zovzov sïvsxsv xal &v(iöv s%e aya&óv. Imitatur Dio C. LI, 12, 5. ©liapofjidxha, OliapójxaQlios, ©liapoxtóXejxos. Therae titt. Del. 141, 5. 146, 3. ö-astcov = afivyöaX&v. Geopon. X in cap. 57 titulo. De insulae nomine. {(■diepat = zal szsQat, dorice pro ctzegat. Epicharmi fr. 239,9 Ahr. {krayp dorice = ïïsazijg Bacchyl. IX 23. Vid. s. v. 9aio. ö-attoo pro 9dxxovog. CIA II add. 302 b, 11 (a. 294/2 a. C.) è% &<*™ov. Cf. fieiov = fietovog (sacrificii ita dicti). Meisterh.2 119, 15. {)-az'>c. Yid. &d CO. 0aóXta* soon'j. Taoavzïvoi (pertinens ad gl. ftvlaxl&iv del. Perger), a^&eÏGa vrcb Kxsdzov (?), nctrj o xal &avllfciv Xéyeiv xovg AaQifïg. H. Sub Krsaxov latere videtur nescio cuius civitatis doricae nomen. — Cf. Slipra AavXig' eoqtt) èv "Anysi. ulurjijia tijg Tlqoixov ttqog Myjugiov paxvs- H., quae gl. tarnen procul dubio diversae est originis. 0-ar>jj.a:vscv = dav/iafciv. Archytas Stob. Flor. III 114, et saepius Callicrates ibid. LXXXV, 17 extr. Falso Pape citat Pind. O. III 32, ubi &avfiaivs est v. 1. sed falsa pro ftafifiaive. Legitur verbum Od. VIII 108, sed an sit etiam doricum incertum est. Cf. ovofiaivsiv. 0-aójj.axtpciv. Sophronis fr. 40, ubi Ahrens „quid sit ignoratur". Formaest instrumenti alicuius significans quod incutit admirationem. = ^avftaöróg, saepe ap. Pindarum. Cf. övoxóg — ovoaxóg. 3-acpö-^vat pro xay&ijvai, att. xaqjrjvcti. BCH X 419 sq. n. 28, 7. Inscr. Theatirae. Cf. Her. II 81. (Ahr. pro &a%firjvtti)' &coqi]%9ï]vai. zfoOQisïg. H. Idem da§at' (is&vGai et xe&cty [lévoï /.is/is&vG/tévoi. Cf. xux&ai-cxi. Idem verbum per SI scribebatur. Yid. 0-ao) = tfc/eo/iai, dor. — &£ao[iai. Hes. &dovxa' — &ea>Qovvxa. — Laconice eGcxfie g' e&scoQovfisv H. et ibidem Oam (lé va' &£coQovGa.— SQ &axvv' èg 9sa>ülav (fort. creticum). & ai ïjqa g' d-saxag. H. Recte igitur &axriQv habet m. pr. Bacchyl. IX 23 BI. Idem Hesychius ^óeo&ed>QEL (Anyte) et &aovvxai (fraevi/rca,?)' ójioi'(og (SC. OecogoiiGtv), Epicharmi fr. 78 Ahr. et Sophronis fr. 44 &aaai = &saGai, Sophronis fr. 42 # có fx e & a = &scó/ie&a. — &aéofiai Pind. P. VIII 45, & arj Gafis vov P. IX 62, &arjxóg idem passim. Cf. Bacchyl. X 11. XII 115 BI., Theocr. XV 32 &aaó(isvai. — TH, I 118 &daa6&al xt ttqóg xl. — Epicharmo fr. 167 Ahr. reddendum pro &woov/ieG&a. — Formae ionicae sunt ap. Herodotum è&rieïxo I 10, s&svvxo VII 56, è&rjrjGaxo IV 87, è 9 rjr) act vto III 23, &rjrjGdfievoi I 11. 30. IV 87, unde &érj[ia, &eijxijg, &érjxQov, a£to&érixog, apud Herondam &rj aea&s VII 56, &r\adfisvog in inscr. 107, 3 Hoffm. et 0i)aav[ÖQogJ Naucrat. n. 740. Cf. Hoffm. III 506. 514. iTsr/.jov (COd. &éayov)4 xo &eïov, la xuftuiQovai. Salufiivioi. H. = hom. 9 £ (ƒ) £ to V. O-savröatai* ot £vGxrjp£g tirtb ®£6Ga\S)v. H. Hoffm. comparat ccyQcóaxrjg, XtlQtoGzrig, similia. Cf. 9oóg — ö£vg. ïï-só.pto?, Apollinis cognomen Trozene. Paus. II 31, 5. dorice = öfcBp/g. Kaib. ep. 1035, 12 & e a q lö o g riyixa óöolo. Cf. Hes. & i ca q o i — léyovGi de xal xrjv oöóv, öi rjg ïaOiv ènl xd isod & s co q C d a. 0-sapo8oj«a. Eleus tit. GD 1171, 9. Delphici BCH 1882, 205. 1897, 102. GD 2600. 2670. 2693, 275. In recentioribus titulis delphicis saepius apparet forma vulgaris dsogoêoxiu. ü-eapóg, 0-eapta, ihsapoSóxos passim titt. dorici. Hoe legitur v. c. GD 3386, 14. 36. 3387, 1. 3388, 1. Rev. Arch. XII 396 fteugodóxav Kdzaloyoi delphici; GD 2580, ubi vide prolegomena. — Cf. &evQÓg et <XG>QlCl. {).£qc? = 2 p. sing. in recenti inscr. metr. Mitth. V 132 sq. = Append. mea ad Studd. Crit. XXIX. Cf. Hes. Oscr axónei, iïscÓQei, öqu et supra 3- di w. (")é fEizoz = 0eoyeïxav Le Bas 3. 0 £ ö ca q i g Cnidi GD 3549, 363. 0 s ó to q o s Megar. Le Bas 64. 0é[ivctarog ibidem GD 3307, 4. Cf. Nefirfvlg et Boisacq p. 54. His similibusque (ut 0eGnQa)xoi, Hèuuog, diGcpatov) Bergk metricam difficultatem Pind. P I 56 in tff(ö)s öpOtatTjp evane scere putabat; contra O.Schroeder Proll. II p. 29 metri varietatem admittit. — Cf. etiam 0onleiSag, 0oxi.fjg. Vid. dsrjxrig, dérjXQOV, iïsriGecti vid. S. V. &aa>. {►ciyjtoXsIv. Tit. att. Dittenb.2 632, 9 xai &£ï\m\ovvxl O'éO'jJLtov = déGfjiiov Elei. Arch. Zeit. 1888, p. 98. Locri Oz. IA 321, 46. O-sO-jj-ó? = ^eöftós laconice. Del. 10, a 8. b 11. Epidaur. Isyllus GD 3342, 12. Cf. fia&nóg = (laOfióg, similia. {tóa xéXsoaCS in oraculo IC 103 [eQSvg xctTct &eïctv xélevGiv ano ysvovg. — f)£tat óiata^ng imperatoris Romani PL 69, col. C, 17 (Alexandri Severi aet.). ösïpiy, öetp^o? boeotice = 0rj(3ai, 0r\fiuïog passim tituli. 0e^ci9iv Ar. Ach. 862, 911; 0el^a&i ibidem 863. ■3-scjia boeotice = &rfxrj. BCH IV 97 (Kum.). WccXoóO-tos, mensis Orchomeni boeot. ap. Michel 1360 = Zv.iQoipoQi.wv att. Cf. Bisschoff de F. G. A. {(■SlJJUOVCat' oi GcoqoI xêóv ÖQayfiaxcov. H. Gl. boeotica. Cf. &i](icov = GcoQog. fl-ecv. Kaib. ep. 1046,83 noirjv yjX ra evaXdéi %^-coq &éovSav. fréivos = &iïog passim in titulis creticis. Cf. tftvos et Gtïvai. fretokófoz et O-ecoxpóxo?. Kaib. ep. 882, 1. 1025, 6. {(■eióv = 0£Óv cum pyrrhichii mensura in inscr. metrica Prienae saec. a. C. IV n. 141, 5 Hoffm. {(•stóÓQ[i.iy%). CIA III 400. 0EM compendium voc. dêfiev = &eïvcti, i. e. ■Jhnjwi, identidem repetitum in cippo Acrarum sicul. GD 3246. 0-ejJia de agri situ passim IGSI, 17. — Vid. sq. voc. O-sjxatst-cat (-mat) in Ephesi inscr. a. 86 a. C. Dittenb.2 329 = Michel 496,58 dicuntur qui pecuniam deposuerunt apud mensarios, cum verbo ■&«fiaxtfsiv ibidem 1. 55. Hes. Qe(iuxï£ei. cMOTÏ&sTca,. Dittenberger de subst. 0-é/za laudat Plut. Cons. ad Apolloniam 28, p. 116 B. — In serioribus titulis saepe commemorantur ayëöveg & e (i a t ït cc i sive 9 «ft u x i% o t, sic vocati a &éfjicc, pecuniae summa, ut distinguantur a Gxeqjavïxaig, quorum praemium est corona. frsjjietXca ionice = &£fiêha. EG 257, 28. Vid. lexica. ö-é{AStv forma rhodia = ■fo'ftïv, Seïvat. Rév. Arch. 1867, 64. Ialysi IGI, I 677. Vid. ei'fisiv, èGi^siv, fteiv et Infinitivus. thsjxéXtos- Inscr. saec. III p. C. apud Dittenb.2 418, 55 et 70.: zyxuiuXinüv xovg itetijóoDg &efieXCovg et nqoXintïv xovg tzqoyovixovg &s(ieXi'ovg, i. e. xrjv TtaxQiöcc. frsfxeXcoöv Gvvoöov. Tit. att. saec. p. C. I, EA 1893, 49 sq., 1. 15 = CIA IV 2, 630 b. fté|j.sv dorice = &sïvai passim, v. c. Epidaur. GD 3340, 31. Pind. N. I, 5. al. Cf. &éfj,siv. Gepvóg. H. Kaib. ep. 824, 3 xq> nuGiv xaiQoi'g ^«fts^tórej^a navxa tpvovxi. Vid. lexica et Cf. &efiSQW7tig. (laGnyovxco, vofiodExsixco. KQÏjxig H. Cf. defiiGGsxci)' alm^éxco Phot., ubi Naber laudat Eustath. p. 735, 22, qui explicat vofio&exeïxco r\ xoXa&xoo, Photio temere obtrudens öixa^éxco pro alxigéx«, nam aix&xco tuetur Hesychianum fiaaxiyovvco. Agi potuit de poena lege sancita. Ceterum cf. Hes. i ixaiaxsai- KoXasai. institutum, sc. ludus. Ree. inscr. phrygia BCH 1893, 255 sq. ayaviGapevov — xrjv [egav GefluGxodaQrjxov AïX. Koqvovxslciv öif*iv. — De clisi aeolica & éft i6x o$ etc. cf. Schol. Od. j3 68 et Hoffm. II 297. — De formula attica &é/iig slvai vid. Thes. s. v. OsjAcattos, mensis Hali, Larisae, Metropolis. Bisschoff de F. G. A. p. 330. Wsjutos dorice = ©£>£Q£xai, oxi navxog k'gyov ctQlópwoi «A£yov &£og &£Óg, unde sua habet Hesychius s. v. Locos huc pertinentes collegit Bergk Lyr. III4 562 ad Diagoram Melium, quibus addendus Eur. Herc. 772 &£oï Oeoi x&v aólxcov fdlovGi xaï tav balav ina£iv et Bacchyl. III 21 sq. &£ov &sóv xig uyhxï&xco' o yaQ ÜQiGxog oA^wi'. Haec debeo Headlamo apud Blassium in Hermae vol. XXXVI p. 272 sq. ^£&xapxé5* x£Qjtovx£g. H. Doricum = &£ox£Qnug. Adde Bacchyl. VIII 98, frsóujJKii; X 12 BI. ftso^avca. Her. I 51. Pestum delphicum, idem quod &£o^ivia, ut suspicantur. aeolice = &so(pavrig GD 235. ©séipeatos (et öso^sauSag) nomina boeotica = ©sóO-saxos etc. Vid. pro 6. d-etjcpiXr^. Adde Bacchyl. III 69? et X 60. BI. frso^óXaxioc Ö£Gitóxcti xfjg olxov/iévtjg, imperatores Romani in pap. aet. byzant. PL n. 21 C, 16. Adiectivo saepius utuntur scriptores byzantini. Vid. Soph. lex. s. v. fl-spsarsta, cultus deorum. PL n. 31, 7. Philometoris aet. O-epaxsotai comoedia ignota. CIA II 4, 992 II 9 not. d-spaiZYjIfj ij collective = ot degccTtovzeg. Her. I 199. II 21. VII 55. 83. 164. 0-épacJr &£(>cc7tcov, oixérr]?, Sovlog, anóAovO'os. H. Creticum teste BA 1096. Cf. Schol. Yict. ad U. N 600. 3-spsa ij pro r) &£Q£ta, vix s. 1. Geopon. XX 46 § 2 oxav Se (minuti pisciculi) xrj &eQ£a, ubi praecedit èv ^Aiw xaQi%ev£xai. 0-spt88sv = &£qï&lv Ar. Ach. 948 boeotice. ï)-spc<3tpiov, vestimentum muliebre ap. Theocr. XV 69 = neyo vazqtg v. 21, = dl /a. n ê i o v o v v. 71. fl-épiatpov = &£qlgxqiov. MFP XII 18 et 20. 0-spjj.a - xvyScöaou. Herond. IV 6 de simulacro vivas carnes referenti: TtQog yui.' nafuvoi. (Callim. Del. 114). &£QfiaGZQ tg' Gnevog TiagaiiXijGiOv xctQxtvm, & %QÖ>vzai ot %qvGoxo ?, xai OQxrjGig 'évzovog xctl öianvQog zcc%ovg ï'vexa. H. Cf. Poll. IV 162. Formam confirmant tituli attici ap. Meisterh.2 63, 5, qui etiam sine q &£QjA,aGztg exhibent. Contra &eqfictvGzqtg habet Athenaeus XIV 629 F, et &£Q(iavGzQct Callim. h. Del. 1444, &£QtlavGxQt^eiv Luc. de Salt. 34. — Vid. hpavaxtg. ttépjjuos, Apollinis cognomen in Elide = att. déGfiiog, ut recte suspi- catur Paus. V 15, 7. 0ep;j.oXaco£, Lati mensis = JJoGiöeav att. Bisschoff de F. G. A. ^•spjxoxott^» Vid. 6 Happig. 0-spjj.ooiks, nescio quod animal. Pap. mag. saec. p. C. III PK (I) CXXI, 782: lipuiQu, &£Qfi.ov&ig, &q£ (= UQnzog), ZQayog mi. fl-epixa^óavyaii; (vocativus) in pap. mag. bib), nat. Par. (Wess.) 1. 183 pro &£Qfiov xa^ïrjv 'Eqhovqiov. 912, 1 zov n^ófia^ov i&EGfjiöóv. ©sajxo^ópcov zb vocali attice scribitur, non diphthongo. Meisterh.2 42. — ösajj-o^ópta, festum. CIA II add. 573 b. Cf. Mommsen, Feste d. St. Athen. d-eaixotpóptos, nomen munus significans in PT "VIII 5: faGfiotpópiog Zwaiyévrjs Scoyévovs, vir legis 1 ativus, i. e. unus ex legislatoribus, ut explicat Peyron vol. II p. 71 sq. Öscjjxö^ópcos, mensis Lati in Creta = NsxvGiog Gnosi = UncXXctïog Oluntis = üvcivoTpicóv att. (Oct.—Nov.). Tit. Gnosius Deli ap. Dittenb.2 514, 57 sqq. — Idem mensis Rhodi respondebat attico Bisschoff de F. G. A. ö-eajAG^óXaxsi; et ispoö-ótac in Aegypto semel commemorantur in Ptolemaei alicuius legibus nuptialibus FGH 22. 8 ïsQoövxai xcxza- (ictlEXCOGClV @0X0 V Tj Vit OÖlXOl EGXCOGCIV X7JV CpEQVTjV TjV £«V TOli; &EG/A.O' Cpvlttl-l [ O'EOXSatO^* Her. II 113 uitófci &£G7tÉGiov rag i)dv = agxxzov mg. Vocabulo homerico et poetico ex pedestribus atticis solus Plato usus est. 0éaxta pro OéGneia Corinna. 9-saxcójj.avu?. Aristonoi paean delphicus BCH 1894, p. 565, I 3. O-éaxtajxa = iidvtsviia. Her. II 29 et tragici. ©éaaaXo?. Yid. IlEx&aXóg. ftéaaav. Pind. O. I, 66 = ê'&sGav, sed cum Mommseno legendum videtur &év viv. ftéaaavw è^rrjaav, IkÉxevGuv. H. Pind. N. V. 10, ubi egregie fallitur Christ; &iggu(isvoi Archilochi fr. 11, 2. Cf. Hes. dvjGufievot, (9eGG.?)- cthrjGdfievoi. KQÏjzEg, porro alvrj&sG rog, nolv&EGzog et nomina propria in ftsaxog (&ÉGzr)g) et cpeGvog desinentia. Suspecta mihi sunt apud Hesychium praesentia &éggeg^ui et deGGÓfievoi, item gl. &i]go>' riGco (an dittographema?), uhriGw et iï^Gópevor anovfievoi. Vid. S. V. &7jGai. 0éxto? = 0êuSog. Pind. I. YII 27. 47. O. II 76. Cf. IldQLog et multa exempla huius clisios doricae apud Ahrensium II p. 232. ©srcaXóg. Vid. Ilex&ulóg. ^'£,) (ex &ÉJ:£ = &sl)- Sevqo. Toéye. H. Recte fortasse Kur^ig, quod male jidhaesit glossae praecedenti OenuXig, huc rettulit Meineke. $-sd, ut vsv et kXev pro &so, vlo, nkso in compositis doricis. Yid. Ahrens II 215 sq. freóyeafrar &ÉkyEG»ca. KQrjrsg. H. Yid. ET = EA. ösoSacato?. IGI, I 905, 1 SevSuiglov Exrai iGzaixivov TIoxelSuvl 0vxaX[ilcoi &oivcixcti. Mensis sedis incertae (secundus, tertius an quartus) anni rhodii, qui incipit ab aequinoctio auctumnali. Dictus de nomine &ev Saigl av festi. O-eojxoipta cum verbo &svfioQia^scv. Vid. &eof*.oiQÏa. 0'coxpoxctt. Adde Bacchyl. IX 41. BI. ij xiva &£vtcqo7tiav udcog. ■ö-sopó?. Vid. deoqóg. O-sóg = &eóg- Callimachus, h. Cer. 58, 130. Cf. Ahrens II 215. {(■swptxóv, tó. 'O inl xo deaQLxót'. CIA II 114 c, 5. {|->r = boeotice, Ut cGrQaxeva&i] = sGxQaxsvcovxai, eGxpaxsv/ievoi cogiv. GD 476, 6. 0y$at cum derivatis dorice et aeolice servat fj, boeotice fit &e^a, q. v. Vid. «tos- d-rfiavlvqs Therm. Himer. GD 3247 «[tav o]zqG)Oiv xag n\axd«g xav anb xov U»ov xov &r\yavtixa. Blass confert afifu'nj?, nvqLrijg, %cti.KMr]s, similia. d-qyavzpiat.? Vid. &vfiüvxqiu. {h^Y£tv* Kaib. ep. 491,3 nivvxalg dr/yópivog nQunlOiv. Vid. ddysv. {hysiaO-ai ionice = &saG&ai. Vid. s. v. &au. {)■%{)■[$ = d-yziz. Meisterh.2 79, i. a. {hyxaiov aïx^jJia = xacpog■ Her. II 86. {)"Vjxdi(JL£V05 = &éfisvog. Pind. P IV 29, 113 iuxta aor. II multo usitatiorem. ïbjxóov. PGH 104, 5 (saec. III extr. p. C.) 9rjMav (3' slg prfpha (sic). Cf. Hes. &r\yiiw xa ivxacpia. órjkoï ós Kal drjGavQÓv. Kal xacpov. K a 1f)LOV. yXcOÖdOKOllSLOV. ftvjXOTCOSCV = anou&tvai. PB 757, 14 (a. 12 p. C.) tav iv xovxoig xs&ri- Kortorjfiévoov nvqivcav Sqay^iaxcov Gxvkavxeg ögay/iaxa dsxa. d^Xa^ead-aï pro drjXafriv, i. e. tov xlx&ou óiSóvai. Lycosurae tit. ap. Dittenb.2 939, 12 [irjöè (ivsGdai xvóvGav n^Sh #rjA.afo fiévav. Cf. Plut. vit. Rorn. cap. 4 éfTatfOa öe xoïg faécpcGi xrjv xe kmaivav lgioqovGi &rjXa'^ofiévrjV xxê. 0-^Xa(xa)V (-fiovos) = TQocpóg a &nln- Sophronis fr. 4 pievvcói drjXa/iovï Pseudothespis Nek.2 P. T. G. 4, 2 p. 833 anevöco KvaljSfh xo Xevkov ano &rilaiióvcav &Mfag xvaxav, Lycophr. Al. 31. Hes. &rjXa(ia>V xgocpóg (xacpog COd.). drjXajiivov' vsoyvov. {H^Xaotpcot' xQocpóg' i'axi öh Iaxóv. Utuntur tarnen Sophocles, ( ïatinus, Eupolis. Cf. Phot. s. v. et Poll. III 50. {J-vjXsa ionice = óbjiaa. Herodotus passim. {hjXsia. Athen. XIV 678 D xovg ös Xevxovg xav xvq&v Kal nXaxeïg Kqï)xstg drjleiag (frriXéag putO) kuXovGlv, cóg tprjGi ZéXevxog, oög iv iïvGiaig xlgIv ivayt^ovGiv. cum cognatis in dialectis servat f/. Cf. felo (feilo). {hjv (Hom.) apud Dores siculos. Epicharmi fr. 18, 3 Ahr.: *a(xoi wv ya &tjv svuvov alveï guov, Sophronis fr. 10,54 (9t)v — y«); 92. Saepius habet Theocritus, semel Aeschylus Prom. 900. fallere. Hipponax IV 1 xovxoiGl &rjna)v xovg 'Eqv&qkIcov 7tuïóag xxê. Hes. &i]nsï ipsvöexai. & t] n rj x r\ g' anuxecóv. &r\nóv &civflaGxóv, xaxa&vfiiov (?). &rj7ta>- ini9v(iS> (?), iïcev/icéfa. VyTtav (cod. &rjTtmvy è^catcixav, xokaxsvav, davfiagcov. Vid. drjxEtv. d-yp cum cognatis rj servat in dialectis. GijQsg a Cephalleniis xctr' iioxiv leones vocabantur teste schol. Vict. 0.322, quae res parum probabilis videtur, propterea quod tempore historico nulli ibi vivebant leones. — Vid. cpr^Q. 0>?pdv dorice = OijQtav. Arg. GD 3281. ö^ptxas' o 'Ewahog uuqu AaxaGiv. H. Mars secundum Paus. III19, 8, ubi minus recte &-rjQuxag vocatur. J'^posxoxoig. Adde Bacchyl. X 107. BI. ixqigiojiccxqci &r]qogxó7iog, Diana. xaxqig. Kvtvqïoov. BA 1095. — Hinc fl-^aac = iïrjxu noirjGai, i. e. öovkaGai. TH pag. 226. tHfaac- dgéipai, Vt/Mgcu. H. Cf. Hom. S, 89 tfjjcrtfai. SI 58 xo. Pind. P. IX 63 drjGovxai cum scholio &Qéipov Boeoti, ut ag kk £a>v&i GD 395, ag xa £cóeov&i 385, anoö eóóav&i 489, 35. i'cov&i ibid. 1. 46. Cf. &tj, &v, Owv. ïkaxx«* Vid. iaxxd. d l0.pa.zOQ' svxxóg. H. Dorice == foaparos. QtapÓQ — &saQÓg (Ofca^ój). Epidamni tit. ap. Dittenb.2 259, 6. (kaaar %0QsvGai. H. = &siaGac, SCil. %0(>oïg xifiijGai xb &£iojj. Cf. i^sQta^s' xoQtlag insxÉXei H. et mox idem &CaGog- %oqov GvGxctGig, &IUG&XUL- xoQevxai, quae duo vocabula migrarunt in Atticam. Si &iugai est gl. dorica, ut sane videtur, expectes 9i cpQOVEÏv. Hor. Carm. IV 7, 7 immortalia ne speres. O-vijaxscv, non 9vrjaxeiv, atticum. Meisterh.2 50. ^ {).v^tóv = tüov. Her. I 216. II 68. Iniuria sollicitavit Cobet 9>iqIov substituens. ; ^ 0o- pro &eo- in nominibus propriis megaricis Soytixviog, (rJoxXsidag, 0oxXf,g, 0oxQCvr,g. Cf. Boisacq p. 133. De ionicis vid. Hoffm. III p. 479 et supra E vocalis hyphaeresis. Cf. 0éysixo g. {hs = tö interdum Thessali, ut iyévuv9o GD 342, 2. Cf. ej>avyQtv9£iv ib. 1. 41 et xaxoixeiovv9i, sed vid. Hoffm. II 506._ Sic J>oeotice Ü7i£yodfav9o GD 417, 6vvepdödoi.) a Owtj, poena, multa „Bove et poenam solvat". 9-oó.asi pro &co iïólov iv xfji ayoqui m/oq xmi Pap ai xa>v ÖÓSexa 9sa> v, Gtqgovvxw (sic) de xal GXQcofivècg XQeïg &S xaJlUGxag mi. — Cf. GxQÜGig xijg xlivVg CIA IV 2,453 C, GxpavVVEIV &QÓvovg II 624, 9. ó, sordes, flgur. ignominia. Theoph. Sim. Hist. ed. de Boor p. 188, 20 OoAoü — ysyovóxog xrj ixxhjGca. 0-oós et Adde Bacchyl. III 3. V 129. XVI 55. — XIV 59. XVI 98. 0opdaag- (?) xo f|oa. Ildcpioi. H. Probabiliter Schmidt iïoQavSig = »vqo coll. x<*!*uvdig, 'OXvfinidvöig, ayoyavSig apud Theognostum Ox. II 163, 13. Qopazig (?)• MnóXlav nuQa AdxaGiv. H. Schmidt 0oQaxaQ coniecit. An 0ogaQog = &vQQÓg, vel QoQvaxiog? Vid. S. V. & ó q v a jj. 9-opy et -0-opóc ionica = yovtj, semen genitale. Her. III 101. II 93. 0opcxó r\ lsqov ÜTtólXcovog èv ry ylaxcoviKfj' ano xe &0Qvax0g &oqvuxio g MnóXlav. O-ópvoaO-ai = 9qógxsiv, i. e. oXsvnv. Her. III 109. Cf. tfopij et &oqós. Hes. doQsïv — öxsvGai et supra ddgwadai.. d-óppaxsq = iïwQaxsg. Alcaei fr. 15, 5. Cf. stkUk. 0opt>JtÓ£. Vid. Goqixó?. Ooaca boeotice = övglü. Lebad. GD 425, 25 iv xijg &oGïr)g = w xaïg ^valais. Alia haec scribendi ratio pro &ovaiu. öoóto? = &vïo? mensis. Tanagrae inscr. in A&rjv. IV 210 (Kum.). Vid. &ioviog. 3-ooXaxt£stv. Vid. &vlaxi£eiv. O'ooptos^" vvfjupcti, {lovGcti. Maxcöóvtg. H. fl-patstv (?)' xoiöoqüv. Aaxcovsg. H. Fort. 9qavslv, flgurate usuipatum. frptfxCas, circius, in basi duodecagona musei Vaticani. IGSI, 1308. ö-paxuxóv noQtvxóv. H. Dorice = 9qsxxlxóv. Cf. mox &qk^£ïxai et Ahrens II 117. — Vid. xqaitv. D-pavo? et 0-pavtov. Vid. vnoSóxiov. O'pavóstttl' Gvvxqi^txui. H. Cf. xl'Qccvsvo^ai' GviXQipOjicti, GvyxoJtxoftal. JJ, — Phot. Tl&Qccvevficiï GvyxéxhaGficci anb xov &Qctva>. Hes. Q-QuvtvGsTcti (Ar. Eq. 3691)" eis vitonóöiov Gxa&rjGtxai. Ambigo sitne &Qavvnai, forma dialectica an corrupta lectio. Hoe credibilius. Opavol, fl-paVOJCO? £rtl xov &(jóvov naga KoqCvvcc, &Q1jvvxog £Jti xov avrov — nag' EvyoQÏcovi. Choeroboscus ad Theodosium BA 1381 sq. 0'pa^st/cac' noQsvGexai. H. Dorice = &gs^£tai, ógctfiehai. Cf. dgaxrixov. tf-paaojcapoio?. Adde Bacchyl. XII 106. XIX 5. BI. 0-pac3t){Ji8jxvcov. „ » V 69. O-pacjojx^S^i;. „ ,, XV 15. O-paaó/sip. Bacchyl. 114: oxt fi[«x]«s &qugv%siqos Aqyüog Hqkxo vLxav. ©peÏJCtog ionice = Sgaxiog. Hipponax 42 &qeïxlav, id. Qaüxh] 120. &quggu Herond. I 79. O-péxTO?' ÖQÓfiog ta%uïog (?) catb tov &Qe^ai. xeti dQtxfxüv H. Oqsxxo g coniecit Schmidt; pro xaiaïog autem xqoiaïog Naber. At ögófiog omnis est xQo%aïog. Num rajavóg? 0-psjJ.ji.auxr/ ègyctGLa. Inscr. hieropolitana ap. L. W. 168 7. Kum. s. v. 'societatem liberis servorum adiuvandis significariputat. ï)-psxxaptov. Vid. &püGxcevxog. ü-peizzijpoQ èfisio. CIA III 1401. 9-psxrós, ver na = o'ixnxQty sive olxoyevrig. GD 1523, 8. Kaib. ep. 267, 1. 362, 3. 372, 16. 380, 5. 660, 5. Apud Coos IC 136 ot ÖQsnxol xul at hernat, alumni et alumnae. Ita sese appellant qui A. Seio Vero ob datam Cois viscerationem gratias agunt. O-psaxöS" ayvrj. H. Vid. cpLló&QSGxog. {J"ps^3"ct£ = tqscpdsïg, xqacpsig. Kaib. ep. att. saec. a. C. IV, 71, o. 3-pvjvoXoYeÉv. Kaib. ep. 538, 4. Idem verbum Kum. s. v. citat ex anonymo in cod. Par. 400, fol. 20 vers. et &Qr]voXoyia ex Gregor. Antioch. ap. M. Acominatum II p. 409. 3-pvjvos et cognata in dialectis servant ij. Cf. Sappho fr. 136, 3. Delph. GD 2561. Pind. P. XII 8; I. VII 58. 0pt«f et 0ptd)3-3V. Meisterh.2 114 sq. 3. d-pifxaz. Vid. xgCyxog. — In Lebadeae tit. (175—171 a. C.) ap. Dittenb.2 640, 8 vocantur coronae stelis impositae. Cf. 11. 50. 68 etc. O-piSaxtaxa, placentae genus apud Lacones. Athen. III 114 F. at ós itaa' MkKfiai'L >day. Ï6xai Xsyófisvai at avxai sioi xaïg üxxixaïq &q i dax tvai g. ksysi ós oflxoog 6 Ahificcv „d'QiSaxLGxa xs xnl XQi^avcotóg". 0-ptva|. Vid. s. v. EftjSoTog. vl-pcvia* ctfinsXog iv Kütjxrj. H. 0pi|dXXtos, Lamiae mensis = rapr\\i(óv. BisschofF de F. G. A. O-ptoxcóXtov? PL p. 304, n. 40,12 (a. 156. a. C.): {'A^óvrog fiov S7tl xo &Qoio7tóliov (sic) — cours èvqGaG&ai &(>oïa. Ita explicat Letronne, sed intellegenda sunt &qvoixcóXiov et &Qva, nam passim ïJ et ül in papyris confunduntur. Vid. &qo taóéa fiaig. O-pixiySsarac iuxta dginrió sGtoi. Meisterh.2 116, 3. Cf. ccóóitip ai et infra tQuti)ósoxog. fl-ptxtscov, Thripidis, deae aegyptiacae, templum. Inscr. aeg. ap. Letronne, Récueil I 112 (Kum.). O-piXÓppwEOS (= att. &QinriósGxog). ot Aaxavsg GcpgayÏGiv i%Qöbvxo £,v\oiq v7zo GrjxS>v @sj3()a){isvoig, xaxaGrj/iaivó/isvoi onóxs (1. a kots vel oGa 7toxs) fiovXoivxo. QiXoGxscpuvoq ós cpr]Gi txqwxov 'HqaxXsa %QrjGa69ai. H. Cf. Arist. Thesmoph. 427 et schol. 0-poecv. Adde Bacchyl. III 9. 3-poca8sajj.ats f. 1. pro dyvoósGfjiaig in pap. Leid. S. col. 2, 17—25. Fallitur Leemans I p. 109. Vid. &pvoósGfir/. 0-pocoxóXcov, i. e. 9qvonó>xiov, q. v. s, v. &qiok(o\iov. 0'pÓVtt. OsGGaXol (isv ra itsitoixikfisva £aa, Kvngioi <ós> xa av&iva (an av&rj xa xaxa xa?) t/iaua. Schol. Theocr. II 59. Cf. Hom. X 440 sq. — Hes. &QÓva' av&r] Kal xa sx %Qv noixïkj.laxa. — Ita quoque dicebatur ornamenti archtectonici genus in inscr. eleusinia EA 1886, 185 sq., 1. 93, ubi vid. Philii adnotationem. fl-poaso)? aeolice = &QaGÉmg. Compend. III § 1. O-po^ó? = xQocpóg. Meisterh.2 79,1 a. 0-poo8éojj.7j, fasciculus iuncorum. Vid. &QoiaóéG[A.aig. ö-puoxóxtsiv, caedere (excidere) iuncos) (scirpos) et frpoouXXscv, evellere iuncos, saepius PK (I) CXXXI reet. 78/9 p. C. De vitiosa compositione cf. ufntekoxÉfivsiv. 0-prjOX(óXlOV. Vid. ÜQioniaXiov et S. V. xaXdfit], ö-poóxcoXc^. PK CXXV, 39 (saec. IV p. C.): nsfiovti &Qvonólsi (sic). ihpoxidpcov' xkaGfia Hqxov. KQfjxsg. H. Cf. xqvcpog, &gv[i[ia. O-pó'^ty^Oij- rpofiEQÓg. Theognostus BA 1382. Fortasse nihil aliud subest quam gl. Hesychiana ^pv^tx^rag' xQvcpsQÓxQtog. ibpcóva^" iirjcprjv. Aaxavsg. H. O-Óa' aqxv^axa? Kvkqioi. H. Cf. EM 287, 45. 457, 6. = &vfiia/xaxa. suffimenta. Hoffm. I 115 sq. Expectes agfiaxa. O-óaxtai, sacerdotes quidam dicti a. v. &va^eiv in tit. trozenio saec. a. C. III BCH 1886, 147 et passim GD 382. 383. 386 etc. — Cf. O-u Grap. d-oacpópog, thurifer. IC 37, 22, ubi multa eius kgcóawa recensentur, quae omnia huic uni obtingere merito dubitans Bechtel statuit lacunam. d-oyazyp SdjJiot). Vid. s. v. vïog. — De voc. êvyaxijg addito genetivo vid. Meisterh.2 167, 15. 0•o^azponoda, fliae adoptio. IC 368 VI 61 xaxa &vyatQonoi.tctv de AiojJivai. Cf. GD 4185 (saec. a. C. I), ubi est yuxQono'tav. Cf. dvyaxqo&eGia, vloQiglci , vionoir\Gig in lexicis. ■9-óstv figurate = x^Qlv döêvai. Herond. II 72. VI 10. Vid. s. v. heiv, coll. &vwfia, cogitari posse monens. = dvoGnóog. Meisterh.2 p. 80, 4. 99, 11. {(•rna. Tilog &via>v. Pap. Lond. CCCXLVIII (Pal. Soc. II PI. 185), unde traditum xslog &vgiwv (sic) PB 199 vers. I et 337, 11 correxit Wilcken, vectigal sive portorium ligni harum arborum intellegens. Vid. O. G. I p. 174 sq. Cf. FGH 42 (a) I, 10 ibique editores p. 157. frotijv aeolice = Qvtiv, furere. Vid. vTöö. Hanc genuinam formam epicam esse monuit W. Schulze. Cf. Epp. 314. Eandem Pindaro P. III 33 et fr. 88, 2 reddit O.Schroeder. ©oio?, mensis Elidis = Matfiajmjpiwv att. Bisschoff de F. G. A. Cf. & lov iog sive 0oi)ios et & v o g. = xv%aya&iji. Cretice in Mus. Ital. II 190 sq. n. 83, 84, 1 al. ttóxoc cretice = xv%oi in LG. Cf. Hes. èv&v gkh, ano&vxsïv, gw9v£co. De aspirationis transpositione cf. Hoffm. III 607 sqq. to txnaixiïv xv ênófisvov fisxa &vlc/.xov. Taqavxïvoi. H. Idem &ovXctxl£eiv' fiexa ^orjg (?) anaitsïv xi. Vid. Kaibel F. C. G. I. p. 181. — tfiUajcog marsupium vocatur ab Her. VII 89. Vid. avXllg. {J'óXXa- xkccöovg i) cpvWa i) soqxtj McpQoSïxrjg. H. Creticum ducit Schmidt, coll. o&Qvvf d&Qvsiv, iXa&Qa, in quibus tarnen sequitur q. Ductum inde Bacchi cognomen in insula Co. Vid. IC 27,8 et cf. «SKvXlhrjs s. v. öxvlltg. 3-DjjiaXYéa ETtsa homerice Her. I 139. O-ojxavtpta (?) a verbo 9v(iaïvsiv pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 1. 2267 cpaGyuvoov &v(idvxqi a, nisi forte vera est lectio &r\yuvxQia a verbo ignoto &r\yulvHv = {frjyetv. Cf. &r/yavï]. O-ojxap^yv olfiov pro -ftvftapij Kaib. ep. n. 824, a. (p. XVIII), aeolico more. Vid. rjv. t)"t)|jidp[j.ev0£. Adde Bacchyl. XVI 71. BI. ftvfiayfisvov ldav tégag. [{(■ojJiscaO'a:. PK 42 (s. II a. C.) fitjósv re&v/irjG&ai. Ut vidi, ut correxi ftr/ó' ivTS&vuïjö&ai]. d-oitsktxy Gvvodog, i. e. x&v TteQi Aiówaov ttyyn&v, histrionum societas. Mitth. XXIY p. 424 sq. fl-ojxeXoTCOtot, sive ^ojjisXoxotat, curatores tholi (d-vfiêka audit in titulis) epidaurii, aedificati a Polyclito minore medio fere saeculo IV a. C. IE 242, 121. 162. — 119. 134. 137. 139. 142. Cf. Pausan. II 27. 0-ojjuy pro xhjfióg? arjdi^o^ai &vfirjv, si s. 1., P. K. (I) XLII, 27 sq. in epistula a. 172 a. C. {k)[A»j[Aa = Oufuafia, Mog. Her. I 198 et passim et &v(iirj t rjq i o v IV 160. *h)|xoxdt?>)rov, remedium magicum, quo ira cohibeatur. Pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 467, 831; pap. W Leid. 6, 38. Neue Gr. Zauberp. (Wess.) 124, 24, 1008. Cf. Leemans p. 178, qui cft. pap. Leid. V 6, 4 sqq. et 8, 31, ubi agitur de anulo, qui fiaGdéuv OQyag xal ösBnotav navsi. Cf. etiam PK vol. I p. 114 et 122. O-ojj-ó?. Herond. VII 61 &v &vpbg èya, quae animus appetit. d-ójjuofjia Ttói'tov. Kaib. ep. 339, 6. Cf. Aesch. Eum. 802. atevdtac (— &oiv.y eva^eïxai — xarsGdlsi. H. Boeoticum. 0-övo£. Vid. ovvsi. 0öo£, mensis Thessalorum = Mowifimv, item Lamiae. Bisschoff de P. G. A. Cf. 0iiïog, &ioviog S. &oviog. 0-ópa. Proverbialiter Herond. VI 64 xovg yay reXcóvag naaa vvv &vQtj (pQÏaaei. — &vQai, septa (sluisdeuren) aetate Lagidarum = xkeï&Qa (Strab.): MPP II 13, 10. 11. 16. Cf. 37, 13 ex quo loco apparet eas sursum trahi, non aperiri, ut fit hodie. — Cf. xataxlelg. — Her. II 96 et VIII 61 &vqti est Gavlg, tabula. Jhjpa^copóg — tfupcopó? Cypriorum sermone. Vid. Inscr. 214 Hoffm. {^ÓpSa (= ftvgafc)' È'ijw. "AqxuStg. H. Vid. &o garag (?). d-opeaixayja et ÓTuXojxayJa in Sami tit. aet. macedonicae recentioris ap. Dittenb.2 673 distinguuntur, ut CIA II 445. 446. 448. 449 onlofia^mv tv aGniSiai x al öÓQari et bTtkofia^mv èv &vq£g> i xal fiaiaiqai, ut adnotavit editor. {)-t>pfsós, Apollinis fatidici cognomen in Achaia. Paus. VII 21, 13. O-optmYxXtSe?. „Valvae portae non ex solidis tabulis constantes, sed cancellorum instar ex asseribus inter se distantibus compositae." Dittenb.2 ad inscr. att. saec, IV a. C. 587, not. 120. Cf. Meisterh.2 62, 1. b, qui iuxta legitimam formam affert &vQoxXiynig et &vQox\iyxllg. Nos lattendeur dicere possumus. 3-opaa85coav = &vqgk^ovgS>v laconice Ar. Lys. 1873. Cf. AA et w«. 0-óptojj.a = oÏKrifia, conclave. Her. II 160. fl-ópwtov = dvqcotqov dissimilatione. Epidaur. GD 3325, 304 9vqcótoiv XevxcoGiog — 9vqcotoiv cpogag. O-oasovti = dvaovGiv. Therae tit. IGI, III 451. {J-oaïHyv = Tv9fjvai Arcades. Vid. s. v. naqaiLut,Evr\v et cf. Hoffm. I 263. 266. {)-oairia£siv = 9vGia&Lv. CIA III 73. 74. — 0oaca£ot)aai, titulus quarti Herondae mimiambi. O-Óaasxaf xivctGGETui. 9vGGÓ^evol' Gel6(ievol, tivotGGÓfiEvai. H. 9vGGeiv = al&vGGstv. Cf. al&vGGeiv avaoeUiv, cuius verbi compositis Pindaras utitur. Hesychio reddatur aï9vy fia' arfGfiu (pro GxlaG/ia), XLvrjfia. Vid. ai9 v G G e iv. O-Óata?* o leqsvs naga KQTjGÏ. H. = 9vxrjg. Cf. 9vaxTai. fl-Óaipa, zd. IC 38, 24 9vGTQa öióoxai Tcöt 9sa>i iXai'ov xÉxoQsg xoTvXéai et 40, b, 10 »TJÖT9« a nóXig nctyéxei. Huc quadrant duo ultima interpretamenta glossae Hes. 9vg9Xcc, scil. &v/tara, xoag. Oo^acïKSiys = Tvcpairidrjg. Meisterh.2 79, § 38, a. = rvcpXóg. Inscr. ionica 6. Hoffm. III 606. fl-tHÓ|xata = {h/fuafiara, 9vr). Her. II 40. 56. III 113. Vid. &vr]Gig. 0tXOVc8a5" ó dióvvGog naga 'Poötoig, rovg Gvxivovg cpdKr)zag. H. Nescio an grammatico reddendum sit Gxvrïvovg. Cf. Ar. Lysistr. 110 cum scholiis. Apud Antiphanem III 644 Mein. earundem est lectionum confusio. — Vid. pavficóv. thaia att. = ion. 9cori (9airi Archilochi fr. 104 in EM 26, 24). CIA I 57. Meisterh.2 52,9 = unde a9a>og. Cf. 9có ia. 0-(oa83ot. Vid. froaöoi. thóavtss = dcö£s. IGSI, 1302. Jkovjv = fvyjAioöv. Inscr. delph. phratriaca saec. a. C. Vti GD 2561, = Ditt.2 438, 185 9b>eÓvtcov. Cf. CIA II 891, 5 9[coi]agei avrov o uqev$ — Ttsvtrj'KOVza èoaitictig a verbo ftacifciv = fijftt'av èiziu&évui, 'Qrjuiovv. fl-cóta = dar). Loer. Oz. GD 1479 = IA 322, 9 dmXsi: ol 9a>ï 'egxco (Öl7tXEl0l90LEGX0). Cf. O co ci. fl-cj>a£eiv. Vid. 9mév. 0-cocaaig = fijfuWtg. GD 2561 (Ditt.2 438), 190: ai óé xa d/KpMéyiji rag 9a>iaGiog xte. 0*(OX3tV = 9axsiv, duGGeiv, xa9rjG9ai: Sophronis fr. 43 vfisg ö insyyvalisvoi 9 coke lts. Epicharmi fr. in PR, V p. 2 t sïós 9xog. — Vid. xa9 caxcog. {höjjia herodoteum pro 9av/ia, Ut xgcófia pro -cpcaGxEiv = nicpavaxEiv. Cf. Hoffm. III 366 sq. Falsa lectio est 9cóviia. In titulis ionicis hucusque tantum 9av/ia repertum est, scil. in nomi- nibus &fia etiam doricum fuisse e nominibus ©wficov et Ocofiawag effecit Hoffmann 1. 1. Xsktov Gxoiviov. Suid. Her. I 199. Archil. 23. Aesch. Pers. 453. Eum. 172. Trag. adesp. 215 Nek.2: Ocójuyya vevQüóv tnnixriv. Hinc &oofiï^eiv /laGufciv. Phot. — Anacr. 66 &m[iix&ilg fiaGxiyi. [le&vGai. H. Idem ö1 w j; O e i'g' &coQr]%9£ig, [ie9vG&eig' 2oq>oxXrig /hovvGictxa. — xe&coyfiêvciï fiê/^e&vG/isvoi. Cf. supra &èyev. Jhopaxü-sfe, ebrius. Pind. fr. 72. EM 460, 35. s. v. &cópa£: xo ós sij.iti-jzXaa&ca oïvov dtoQccGGeG&cei (= &wQctKÏ^£Gdai) Xéyexai. Cf. cc&aQr]Kxog Hippocr. I p. 263 = fii) fis9vcov, interprete Galeno in lexico Hipp. cïj{) fjv(a. {} (J) O E) a i' öaivvG&ai, &oiva6&ai, EvioytÏG'Jca. AiGfyXog AixxvovXxoig. &aGxr}Qiu' Eic0XVrVQlGxijQict t' «ft' ÈTtaivsï, sec. Blassium.— & taxeer — doivaxai. H. Doricum est verbum testibus EM 461, 1, Orione 73, 5: &a>G&ai Aéyovoiv oi Aaqiüg xo svco%£ÏG&ai cat ö xov & a> xo (?) sv<ü%ov[mxi. [ö,(oaoójj,£oO,a (ex ©aai-?) = &ectGó/A£&ci. Epicharmi fr. 167. Ahr. Qui tamen &aGov/*£G&a scripsisse videtur. Vid. #aw.]. ö-mepov dorice = ddxeyov att., xovxeqov ion. Theocr. XI 30, al. ihooaasaü-ac pro #a>ï)gguv. Inscr. metr. Smyrnae IGI, III 9 [#]rai;[£a]c>d', vocate, plorate (defunctum). I. 'Iwta. I pro EI Boeoti scribebant qua aetate EI ponebant pro H, i. e. post a. 400 a. C. Sed iam interdum ante hoe tempus I (rarius El) apud eosdem ante vocalem ponitur pro E, estque ea scriptura insequenti tempore fere sollennis, constanter autem reperitur in Hyetti titulis; soli vero Thebani E crebrius servant. Cf. Meister I p. 243 sqq. I et EI sine ullo discrimine adhibentur in papyris aeg., ut omnino in titulis serioribus, in his tamen ita ut tempore antiquiore EI repraesentet iota longum, posteriore vero etiam breve. De Lagidarum aetate vid. E. Mayser, Gr. d. Gr. pap. p. 17—27. I dativi terminatio, contracta ex ïï (ei), producitur apud Iones, Aeoles, Dores. — Pro Ui in Aqxd^i Arg. GD 3283,. Maxi in pap. Alcm. 86, Aipvuxi Lacon. GD 4600. — Pind. O. II 6 om. Cf. Hom. &éxi, Kvriari, \ir\xi. I terminatio aeolica adverbiorum in «, ut navSa^i GD 261, ÜGvXi, aGnov 5l, GD 312 al. et passim Hl = ccbI. — MavU et aGTtovöi etiam occurrunt in Teli inscr. GD 3487 et Cnidi ap. Dittenb.2 475, sed plerumque Dores utuntur, ut Iones et Attici, terminatione ei, ut Cret. BCH IX n. 8, 7 axslei., Del. 132, 8 ccgvIel xcu >tovds(, item Coi Del. 160, 11, Mesembr. GD 3178, 9. Vix recte Dittenb.2 474 in Olbiae tit. saec. V a O. tradita aovké et aonovöé pro ccGvXC et aonovSL dicta accepit, recte contra Latyschew pro &GvXd et aGnovSu, poscente dialecti ionicae ratione, licet sane veram diphthongum per EI scriptam expectaremus.^ I passim apud Dores pro E ponitur ante vocales a, o, co. Vid. Boisacq p. 70; apud Aeoles vero in terminatione adiectivorum in eog, ut UQyvQiog, ^aQfJLKQiog, xqvGlog, etc. I pro T rarissimum. Vid. TivSagiöav, aicL(ivaxac. De utriusque vocalis confusione apud Aegyptios vid. E. Mayser. Gr. d. Gr. pap. p. 14 sq. I duplicatur in dialectis cypria, pamphylia, (argiva). Vid. aöqijmv, ahjog, Sija, ijaxï]Q«v. I adscriptum 3tiae pers. sing. Megarenses iam saec. a. U IV omittunt, scribentes v. c. Tifiij = GD 3010. 3011 extr. la. 306 a C). Idem faciunt Cyprii, cuius rei multa exempla praebent tabulae aeneae Edalii 135 H. — De Aeolensibus et Boeotis gramm. BA 1187 monet hos iota non adscripsisse dativis in SI et H; ot AloXsïg xaïg elg a Xr/yovGaig öoxmccïg ov TtQOGyquqjovGi xo i, xa 'Ofiijpca yaQ cpccGi Kal xa> aócp co icoQig xov l. — Kal nahv oi Boimoi xoïg sig rj Ir/yovGaig Soxinaïg ov nQoGyQacpovGi xo l kxs. Omnino tamen cïi et coi diutius servata sunt quam ïfi. Vid. G.Meyer3 Gr. gr. p. lo2 sqq. I omissum. Vid. xQUKag et ilavSiov. I falso adscriptum. 1) Nominibus femininis in H et ü desinentibus in nom. sing. ut &eoxi^r\i in Paro BCH IV p. 285, tj fiovl.y\i ibidem p. 286, XQxinnrii p. 287, CIA III 2; 2405 a; DUm Delph. W. F. 405. Adde inscr. atticas, delias, calchidicas, milesias, apamaeas, selinuntias ap. G. Meyerum. Gr. Gr. p. 276. — 2) Apud Dores in genetivo mi pro co, ut Evpcókm etc. Cret. BCH III p. 123, ]. 21, p. 294, 1. 54, 59; in imperativo ut 'eGxm, avctygaipaxcoi, naqufiEivaxcoi etc. in tit. delph. W. F. 8^, 387, xQi&évTwi ibidem 1. 29 et alibi, v. c. in tit. coo ap. Dittenb . 940 (saec. I a C.) dvóvxau, SiSóvrm iuxta öcpedóvxco et Slöóxco.-, in coniunctivo, ut yivaGxmGi Nasiot. Del. 121, A.a(3wtöt Chii BCH III p. 213 sq.; — in accusativo duali xm &icói CIA II 489 b. — Saepe similia vitia occurrunt in codicibus antiquis Cf. G.Meyer § 115 (Kum.), saepius etiam in papyris aegyptiacis. I semivocalis in titulis ionicis et atticis. Vid. Hoffm. III 427. Meisterh.2 p. 35 sqq. (cf. 31 sqq.). I demonstrativum apud Eleos in xat et rot, apud Arcades in x avi. i = ei. Inscr. delph. W. F. 58 bis, sed ibidem semel ei et bis Imi (Kum.). ïa = ftta, ut ap. Hom., apud Thessalos: i'av GD 354, 22. 44, apud Aeoles: Sappho 69, Alc. 33, 6, — nrjdÈ ïa GD 214, 12. Cf. Hes. ïyyict■ sïg. TIcupioi. Vid. Hoffm. II 589, I 116. Forma masculina l&i — M cretica in LG. Vid. ëvg, fjg et ïttov (Ifóv?). tFia (cod. yiaY Hv&rj. H. Violae. idsiv — i&Gdcii. Inscr. trozenia ineuntis saec. a. C. IVti apud Michel 841: Ev&vjjiiêag avé&sk£ hu ka noïov 7tol xov &eov ioCei (= üórj) lov6ccftsuog darjvai %qéi£ov. OvGafievov hHyaxleï Xaiög iöóvxa im Xaia oiovóv. tttfl'Svet* SianoQsï ênl Kaxa. K&oi. H. Infra idem ionice ir\&Evéovoa' hnenXtiyfnêvr] kal anoqovga. Significatio parum favet Hoffmanno III 264 cognatum putanti verbum eü&eveïv. Hinc aperte corrigendum ia&og- anoQog, iï&v/*og. H., quae est gl. dorica, fortasse coa. tacvsiv. Hes. lalvex a i' yoXovxat, rtiKQatvexui. naga xov iov. QQvviyog Aiyvnxioig. Sic m. pr. ap. Bacchyl. III 68 o(?[>ts fi]r] cp&óvm (ftiaïvsxai, fortasse verius quam recepta m. 3tiae lectio mcclvexai, licet etiam sic optime dicatur. Cf. interpretes citantes Aesch. Ag. 267. 1645. Pind. P. II 58, quibus adde Pind. N. VIII 21 et fr. adesp. ap. Stob. Flor. 38, 6. óaxovO-oxpó^og "Ayxeyug in tit. cnidio ap. Newton. Halicarn. 52 (Kum,). 'M'/.'/rï {iaxfa cod.)- axecpavajjta sv&dsg iv Sixvmvi H., qui supra exhibet &iax%u- av&t] sv Uikvöóvi. Eodem pertinet gl. Hes. iax%u{;eï cpvXXoXoyeï. — Her. VIII 62 verbum iax^afscv de Iacchi cantu adhibet. ïaiiffic, = yoïoog Syracusanis iniuria tribuit epistula Socratica 35, hoe enim kuxó^Xov est Dionysii tyranni in tragoedia inventum. Cf. Nauck2 Fr. Tr. Gr. p. 796. caXar néptyai. H. dorice = lijXai. 'iaXe = ênepfe. Sophronis fr. 22 Ahr. Cf. Hes. glossas iaXco, ïaXXs, IccXXel, iaXXoig, ïaXXov et un t u X X 7j v. Verbo utuntur Homerus et tragici, non habent, quod mireris, Pindarus, Bacchylides, Theocritus; Pindaro tarnen fr. 128, 3. Uyu&mvi xe pdXoo KÓxxafiov O.Crusius r' laXm reddendum coniecit, cl. Hes. iaXtO' TtQOTtÉfJLtpCO. taXsjxo? dorice = hjXsfiog, i. e. d-Qfjvog. Theocr. XV 89 et tragici. laXta* (pcovTj' KgijTEg. H. sed infra idem ImXia- Cf. eiusdem glossas IdXeixog, iaXEjiL&iv, idfioi (?). caXiov (?)• eqs(}iv&ov [tj xr]v 6'aArerra»']. kgijxeg. H. Cretenses tarnen qafilv&ovg ciceres dixisse constat (vid. s. v.). Supra vero est ydXiv&ogEpÉ/liv&og, cuius vocabuli IdXiov videtur forma, corrupta scil. ex yaXiO9>ov. Procul autem dubio quae uncinis saepsi vocabula alio pertinent, fort. ad glossam deperditam aXiav rrjv &aXaru'av. taXXstv. Yid. lal ui. 'IaXoaog hiatum facit ap. Pind. O. YII 74. Cf. 'Io&jióg et £lav tg. ióXco' ngonêfiilxa. H. Vid. s. v. ialat. 'Lasict.' ra jSaXlófieva' and rov tcvai. H. Glossa notabilis. tavaxvjp (?). Vid. qcivuttiq. ïavs. Therae inscr. Yid. s. v. v.ovLal og. cavoyXé^apog, i- 6- fialax.o§kÉcpoQog (schol, ad 2 613 savóg = fialaxóg) Blass reddidit Alcmani fr. Parthen. vs. 49 (p. III, 1) veaviöcov || iavo(yXeq})aQcov ayaX^ia. Cf. Hes. tavóxQOxa' XEnra. Vid. yXE(paQov et noTiyXÉnoi. 'Im/s/oz ="Iay,tog semel CIA IV 2, 385 d. 21; passim habet formam vulgarem. 'IaoXnó? = 'Iakxóg. Vid. J-iaXxóg. 'laovss epice = "Iavsg. Adde Bacchyl. XVI 3. BI. Cf. Aesch. Pers. 178. 563. Theocr. XVI 57. Ar. Ach. 104. idp' al/ia — sive 'sctQ, quod vide. tapavö'ssioc = ava&eöig cig isqóv. Tanagrae tit. apud Ulrichsium, Reisen II 309. (Kum.). tttpK§' rtoióg. ^coqixoóteqov' dia tb Èoixevai tra nm]v(a (Epicharmi fr. 45 Ahr.). xai Xv%vog b ngog ta iequ. H. iapap^óvtcov pro laQaQ^ióvTcov recentes titt. Orchomeni boeoticae 26. 27. M. Meister I p. 246. iapatsósiv = isqeveiv. Chalcae insulae tit. GD 4277. Cf. iuqixeveiv. idpsa, = [tQsia. Cyrenae tit. GD 4847. Lagidarum aet. capeiaöSóvtwv. Inscr. thebana circa a. 200 a. C. ap. Michel 828,11. 10. 30. tap£ta|aaa. Coronaeae tit. saec. a. C. II ap. Michel 1114. tapsitsoóvta. Vid. iuqixeveiv. taps? nom. pl. per hyphaeresin = [agésg [cf. inf. in sv pro etv (e£c)]. Arcades isQtig = Cegevg, Cyprii ijEQEvg et ijEQ"f\g (gen. fjog) et ItQriïiu. Vid. Hoffm. I 193. 195. 253. iapsós = ieqevg doricum. = t'eqéa Delph. W. F 403. lagevg, [ccqsïg ibid. 77 sq. 96-99. 122. 150. 219. 234. 300. 305. 322 (Kum.). laptYjJióv (?)' %aqav xal &qovv. kgrjxeg. H. Gl. corrupta, ni fallor, ex ó a q ty (jl ó v. capttsóetv. Cyrenae tit. GD 4841. 4843. 4854. Ibidem in seriore tit. GD 4842 (a. 18 a. C.) ieqsixevcov et GD 4845 (saec. p. C. I) [uqeitsvcov. — GD 4854 cum genetivo iuQtxtvovxa tw MnóXXcovog. tapojj-dos (Hes. tsqófiag' rau [eqcöv èitijxexovfievog) a radice (cf. fiatofiai, fiMftat, fj,asrrjQ al.) in titulis eleis GD 1147. 1149. 1154 yvwfia Sé % eïtj x iagofiacot, unde Blass in tit. 1150 coniecit yvropav (SC. rjtuEv) x&i luQOfiacoi xaXvvnïai pro x o q i [a p] o fi aogxoXvvntai. tapOjJLvafJLcov. In decreto Amphictyonum CIG 1688, 25. 26. 36. 37. 40. 42. 43 quadratarius atheniensis perperam dedit lEgonvctfioveg, semel 1. 16 recte (Agmaag. iapoxózyz' cctfionÓT^g' H. Vid. 'sap, slag. iapós cum derivatis pro ugóg constanter Dores omnes antiquiores. Testimonia collegit Boisacq p. 34 sq. Item Boeoti et Elei. De illis cf. Meister I p. 215. Yocalem s servarunt Iones, Attici, Aeoles, Arcades, Cyprii, fortasse etiam Thessali. Nam in inscr. Crannonis 54, 25 H. ta qo v t o l g = LSQcotoïg vocalem doricae originis esse recte suspicari videtur Hoffm. II 313. Reliqui Graeci Dores secuntur. iapoyjpï] (pro ictQoiQuciv Dind.)- trjv oarpvv. 'Ixakoï. H., qui deinceps habet laQOXQrjg' xa&apóg. &vGi(iog. tapxaXapLO?" cckqóxblqog. H. homicida. Yid. slag. tasc?. Yid. axeatg. "Ia.3QQ, non "lasoog. Meisterh.2 75, 12. 'Iazai iuxta Idem 13, 11. ta-opia dorice = IuxqsCu. Adde Bacchyl. I 149. BI.2 afxcpi x iuxoqla Istrojj/ xe qnXavoQL xi/ia. Cf. Soph. Trach. 997. Vid, laxcoQ. lazpa' fua&ol (fXLG&bg?) xftQuniLaq. H. Iniuria Schmidt requirebat laxQsïu. Vocabulum optime formatum legitur in titt. Epidauri GD 3339. 3340. Respondet ei forma ionica ïr\xqu Herond. IY 16. — 'Iaxqsïa Poll. VI 186 et seriores. iatptjtóv, sc. xékog, inscr. delph. saec. a. C. II ap. Dittenb. 313, 5 axéXeiav elfisv x°Qct7^c"S v.ca xov Icxxqikov. In Aegypto teste Diodoro I 82 ol IccxQol xag xQocpctg ix xov xoivov AafifiavovGiv. Contribuebant autem cives pecuniam, unde medici publice alerentur. Cf. pap. saec. a. C. III MFP II 39 (e) et vid. Wilcken O. G. I § 170, p. 375 sqq. iazpivy = laxQia. CIA III 3452 = jiaïa. Cf. Lob. Phryn. p. 651. iaipojcaónjs, medicus cremator. PK I p. 48 (XLIII) editur Iuxqoxln]xr\l. Wilcken O. G. I p. 377 corrigit Iuxqoxuv6xy\i. Malui illud. idzmp Alcman. Parthen. pag. III 21 ê/xiv Iuxcoq ïysvxo. Unde lazogta Soph. Trach. 997. Bacchyl. I 149 BI.2 c(3^V«* xov olvov Kqïjxeg, o't de jl rj la (i) léfïrjxcc cit. Schmidt). H. Cf. gl. Ifiavrj, ïfiavov, IBava, ifiavaxQig, ïfirjvoi, ï(3rjvog. At foivog habent LG X 39, itaque ï\3r)va nescio cui Cretae genti semibarbarae tribuendum videtur. i$tQ$Q5XÓQ. PL n. 11, 17 (a. 157 a. C.), ut x*lv°PoGxóg, sim. Eptoxpóatoxos ■foój. Pap. mag. Leid. Y 5, 6. ipcoatoXwnyg. FGH 246 (c. 100 p. C.). iptota^etov. Aegypti inscr. in Philologo XXV, 341 (Kum.). i^')y.ztjp (Schmidt pro IfirjxxriQy o naga Kqt)gIv 'Tfigiag (pro "Ifigiog idem ex Athenaeo XV 695 F) èfi^axrjQiov noir)Gci[isvog, otzsq <ó?> aScov ovxco xaUïxai. H. = i f v x x i] q a verbo Ivfciv. Cohaerent cum eodem vocabulo glossae Hesychianae: t/3-u' xivèg xo fioüv (pertinet ad Ifivsiv), oï ds zo rtokv' k'en de Avdmv. — ifivdijva g (lj3vxijvag?y xovg svqjfjfiovvxag. ifivg yao rj sicpr^iia. — Ifivtï xvnxti (y-xvtcu?), j3oa. — l(3vxtj' svcpr)fx[ci. — IfivxrjVLGai (pro IfivKivijöui ex EM 464, 45 corr. Dindorf)' snsvq>y\^r\Gai, (3orjGai. — l(3 vxrjv iG a v x eg (Dind. pro i^vxivr\Gavxsg)' ' ccno yaQ xo Ifiv (sic) rtaQijxxai t] Xt£ig. xai saxiv 'Iwvixóv (modo lydium erat) iniqQrjiia, x ai drjloï xo noXv xai /isya, xivsg ds xo j3ouv , o'i ds xvnxsiv (xxvnsiv?), oï ds sicptj/isiv, o'i öe 8r)Xovv. 's'gxi ds xai oqxog 'latvixóg.— l{!vx%u' Gsfivóxrjg. l'flvg' svcprjfiLa' i(3cav (cod. ifiwvy svrprjfiiöv. Vides grammaticos micasse in tenebris et fortasse partem horum vocabulorum de suo fiinxisse. Pars satis perspicua ipvxxyg, ij3vxrj, ifivxya = l(f)vxttiq, Hf)vy>j, i(f)vyu cum falsis accentibus, tfiv = iov. Reliqua plus minusve suspecta, nam ï(3vg esse debebat ll3vv.%vg, ifivsi et ijïvuv vero i|3u£« et ifivgmv. Fortasse aliquando opem ferent tituli. ïpt]Giv, oxi o Zsvg sxslsvGs xag IStag xQOcpovg la(3sïv xóvtv xai Qitpai slg xoiïniGco, xai ix xrjg xóvscog ysvÉG&ai xovg 'Idcaovg danxvlovg, oó)g ovofiaGdijvai léysi ovxcog, snsidr] 7] xóvig sQQityav êg "Idrjg rov ÖQOvg r\v, Aaxxvloi ds, sixsidr} xoïg daxxvXoig sqgnfjav (//). 'ISajxsvvjo? = 'Idopsvêog. Rhod. Vid. Kirchh. Alphabet4, p. 49. toap* ^cöfta. H. Boeotice = sldaQ. Eiusdem dialecti videntur gl. Hes. 'id rj/ia' ogafia et i d tj ji co V yvcoGxixóg. t38to?. Vid. 'id i o g. c8s, ut ap. Homerum pro xai Cyprium. Edalii inscr. 135, 26. H. Ponitur etiam in apodosi ibidem 1. 12 et 24 sq., priore loco addito nca (= 7t|j): rj xs xig 'OvaGiXov xog xaGiyvi)xog 5) xog naïdag xav naidwv xav 'OvaGixvTtQav (= -Ttqco) i£ xai x^Q031 TÓötdï È£oQv£ri, Idé nai, o s^OQV^rj, tcslGsi (i. e. xsiasi) 'Ovaailui xag (= xai) xoïg xaGiyvijXoig xov aoyvoov xóvds xxs. l5e<7jp>aiog' ncclbg avr]Q. Ems\oi. H. Correxi coll. IdrjQcxTog' xct/Lóg, üqciïos apud eundem, quod, nisi forte boeoticum est pro liörjQaTog (cf. siSsx&rjg), alia videtur scribendi ratio pro ISsrjQctrog (ex löéu et CQUTÓg). 'Fiostv. Formae huius aoristi apud Pindarum quater habent digamma. ttKQEm]g. ae&evrjg. H. Aut corruptum ex udsx&rjg, aut forma boeotica. i'8iy ionice = ü\r\. Passim Herodotus (cf. Schwhi lexicon), dorice ïöa Theocr. XVII 9. l'SijjjLa et cfoyjjuov. Yid. Idag. i8ca£ecv, privatim confabulari. Hes. lSict£ov xar ISlav Sfitlow. Herondae mimiambus VI inscribitur 'Idiégovaai. Cf. Thes. s. v. et adde PL p. 393. cScxtb? (= uÖLK&g) v.aX ysvcjc®? specialiter et generaliter formula byzantina in PO, v. c. 138, 38 sq. Hes. löix&g- xal .... yMTdjióvag. i'Siv = ïSiov. Serae inscriptiones, v. c. IGI, III 905. 921. tScoPooXeóstv f. 1. Her. VII 8 pro ISiofiovUew (iUti/). Yid. Thes. IV p. 509 s. v. IStóxnytos FGH 342 (a. 143/4 p. C.). Flavia quaedam sitologis Berenices Alyialov solvit vnsq BsQvixiSog iêto-Kzrjzov (sc. yrjg) 10'/2 artabas tritici. Yid. editores pag. 208 sq. ï3tos haud raro in titulis habet spiritum asperum, unde formula xatf' löïciv = iSia, v. c. Aegosth. GD 3094 (saec. a. C. II), Sesti (a. 125 a. C.) ap. Dittenb. 246, tit. lacon. EA 1900 p. 154 sq. n. 3, 6. Cf. Kum. s. v. et Meisterh.2 p. 76 sq. Similiter «9' iöSiav tit. thessal. GD 361, 13. E papyris aeg. notavi ncttf idióyQaqjov PO 70 (s. III p. C.). — o i'êiog lóyog, fiscus regius in Aegypto, cui praeerat 6 ngog rw 181® lóyca. Cf. Wilcken O. G. I p. 499, 631, 642. «FcScos Elei. IA add. 119; Loer. Oz. IA 322, Heracl. TH, I 67, fiólav I 13. 22. 49 etc. Saepe in titulis boeoticis. Cf. Meister I 235; Pindar. O. XIII 49, neque excluditur digamma locis N III 24. VI 37. tSuóusg = LÖiwTLÖeg, privatae mulieres. Andaniae tit. a. 91 a. C. ap. Michel 691, 17. Cf. &étiog, IhÜQiog et I dativi terminatio. 't'Sjxsv epicum et ionicum = ïa/isv. Cf. ódfirj. i3jj.vyv' q>QÓvr\6iv. H. Herond. VI 68 óffi' %ijj(t) Trafifiar' è^Kvfirjvct sec. Meisterum. Theognostus BA 1384 corrupte ia&fii) % cp^óvrjaig et ia&/j.alvsiv = ctie&dv£G&ai. L. 'iafirj et la^iaivtiv. Cf. l'aft«■ Gvvtaig. H. iSótcoaav = t'öTwv PB 826 (saec. p. C. II vel III), iuxta ïataaav MPP XX (s. III vel IV). 'FLZpiQ. Pind. O. I 107. töpwcov, sudarium? PK II 11, 18 sq. lÖQma xaivó. — allee [ÖQmu nalcaa. Saec. II p. C. tSpcósis. Bacchyl. XII. 27 BI. nóvov — [Sqóósvx. «Ftöp(ö£ a = o i'ÖQcoe■ Sappho 2, 13. ISóoog* Tovg (XttQTVQotg' ovxcog Sókcov. Phot. Locos huc pertinentes collegit Bergk ap. Mein. F. C. G. II p. 1031 sq., sed neglexit corruptum scholium ad II. X 254: — xovg yu$ (iccqxvqcig AxvlkoI ötjovg (1. iSvovg) cpaGiv. Jè (= irj) xaiav. Isyllus Epidaurius vss. 37. 53. 56. Kabbadias EA 1885, p. 82 citat Eustathii opusc. p. 145. — Idem ephymnium saepius legitur in Aristonoi paeane delphico BCH 1894, p. 565. — Cf. ih m ih Tlaiav. CIA III 171b, 22; c 11. l'sXo£* ó tav svxÉQcav tcxgciyfióg et sïslog' slkiyyog. H. Syracusanis eteAóg tribuit Schol. Ar. Ach. 581. Cf. Suid. s. v. slXiyyia, qui perperam habet aUXov, ut Zonaras p. 1648. Sincera autem scriptura est iXsóg, sive silsóg. lévai pro Suèvai. Her. II 24 ó r^hog 'sQxstai tijg At.fivr\g ta avco. II 25 iwv tb jiéoov tov ovQavov. — i'&i i^fjyéo VII 234 = uys et similiter passim alibi. In VIII 57 l'&i xal Tceïgeo vocula xat insiticia videtur. tévttt. Yid. ucpiaxa, icpéaica. izfjó., zó.. — CIA 985 P II 29. E 38. 1198: ó ènl ta isqcc. lsqcc o Ik Ca Eleusine vocabatur aut rj otxta tfjgieQslug, ubi summa sacerdos habitabat, aut domus daduchi vel hierocerycis (= tö ktiqvxsïov) aut mulierum minora sacerdotia gerentium. Yid. Dittenb.2 587, not. 18. ispaytOYÓs, ó. Carpathi inscr. IGI, I 1035: alQ&ivzss ieqayayol vno tov Gv^navtog drjfiov. Cf. tsQcicpÓQOi. cepa£scv = lcqevsiv sive isQaxsvsiv. Deli inscr. BCH VI p. 33 (quater). Cf. ibidem p. 20 (Kum.). Espaxiatc, more accipitris. Pap. mag. W. Leid. 2, 41; 11,29; 14,1. iepuxóixopcpos et tspaxoxpóatoxo? x^oxódEtAog. Pap. W. Leid. 9, 43; Ibidem I, 39, 40; 23. 7; 10, 19. 30. iepurJAoq. GD 3486 (saec. a. C. III): ê'óofr TrjkCoig. fycutólov yva/ia. Ibid. 4 u'iqi&sls te UQanókog èn' [sqsvg {= — éog) HylaxqUov nüoctg teeg TroO'ódoug % cd tot tsXeG^iaxa (=: (ivaXfoiicact) o o 1} & g xeti dixaicog ohkovóf,itjGe, GeiG/AOv ts ytvo/ji.évov — naGav gkovSav xai cpiXot^iiav enoijGato eig to avoiKoöod'fiiiev tce notideófieva èniGxsvag ov ftovov ta yevofieva eig xavxa xeleGpata diöovg aftQocpaGiGtcog, kük xkO1 ctvxov %Qeiav et' nüGiv eKxevfj na^s^ó/isvog xxs. Magistratus igitur sacerdotalis magnae auctoritatis. Occurrit idem Gelae GD 2450 htl ieQunóXov ÜQiGxiavog; IGSI, 256—258; Spartae GD 1379 ènl tsQanóXov xöi ÜnóUcovi 15i Mkuoi., ubi Fick adnotat eundem foederis acarnanici eponymum magistratum esse in titulis similibus IGSept. III 513. 515. 517. Cf. Dittenb.1, 482, not. 2. — Verbum [sQctnoleiv legitur v. c. Epidauri IE p. 44, 38 et EA 1899, p. 9, 6, 2. iepópyoii, zoL Thespiis c. a. 300 a. C. BCH XIX p. 375 sq. = Michel 1102; Oropi IGSept. I 303. Mandata iis erat cura rerum sacrarum et pecuniae servatae in aerario sacro. Cf. Jamot BCH I. 1. et Dittenb.2 752, not. 1. cépap^og, ó. Phoc. GD 1539, 30. al. Cf. praecedens voc. cspatsóecv in titulis rhodiis plerumque cum genetivo nominis dei deaeve construitur, velut IGI, I 60; 64; 67 etc., rarius cum dativo, ut ibidem 62; 63; 369. Cf. etiam v.Gelder ad GD 3796. Icpauxov KÓ\i.rjfia pap. Leid. W. 6, 41 et lcquzi xbg (%óiQxrig) ibid. 8» 4. Yid. Leemans II p. 180 sq. — 'IsQazixol cpoivixcbvcg, saepe obvii in ostracis aeg., sec. Wilcken O. G. I p. 315 ita dicuntur, quod tributum iis impositum fluxerit in sacrum, non in publicum, aerarium. tspauau. Pap. mag. W. Leid. 2, 42; 3, 1; 4, 34. Cf. IsQaxiaxl. cspacpópoc, sacerdotes in Isidis mysteriis supellectilem sacram portantes. Pergami tit. ap. Dittenb.2 754 = Frankel Alt. v. Perg. n. 326, qui cft. Pari inscr. CIG II Add. 2384 b, 1 et Plut. de Is. et Os. p. 352 -B- Cf. ccyxwvotpoQOi et lEQtxycoyóg. cspcGt —— i£QEicc. Meisterh.2 32. 35, 14. — Vid. lsqcogvva. tspstov. In Olbiae tit. saec. a. C. III ap. Dittenb.2 629, positum ïuxta bovem et capram, significat ovem. — Sacerdotes aegyptii pro singulis quas mactabant hostiis vectigal pendebant. Cf. MPP II p. 37 d et Wilcken O. G. I p. 377, § 171. Yid. etiam PGH 42 (a( I 12 cum nota editorum: Espccov (sic) S^(fj.03tö)v). tepsós, cspsia. Yid. s. v. XiLtslqui. tépscog = isQivg- Mileti inscr. saec. a. C. IV exeuntis aut III ineuntis ap. Dittenb.2 627, 4. Hinc gen. isqcco in Olbiae titulis ibid. 226, 23. 33. 59 et Tomorum in Arch. epigr. Mitth. a. Oesterr. VI n. 14 et lasi Ditt. 602, 8, ut ipse adnotavit 1. 1. Similiter CIA IV 2, 597 c 8; 623 d 21; 623 e 9 Isqscoovvtj, ibid. 620 b 4 i"tQsiaavvri, 841b tcQsa>6vva. tepseaaafisvot = tfprac. Epidauri. IE p. 44, 38 et EA 1899, p. 13, (2) 10. Etiam in Attica CIA II 613, 3. 14. al. = [(QSvg. Vid. ictQrjg. csp^aO-at = hoüa&cn. Istropolidis decretum saec. a. C. I ap. Dittenb.2 325, 4: ysyovmg — nQoyóvtav sisQysz&v xal [s q r\ fi ê v co v zmv &ea>v navTcov. Ibid. 1. 35 et 36 isQrjGctvo, tsptfsiV. Vid. ayv Lzrjg. tep:ajxÓ£ = xadctQfióg, lustratio. Vid. ccQxictQiarVS- '.spiaaa = legsia. Mitth. XIII 236 sq. n. 7, 5. Ita quoque PL p. 147, PT IX 14. — Vid. 7]Q(ói6Ga. tspoyXu?ixdjs. Pap. mag. V Leid. 8, 29. = lspoyXo?iatc Leid. W 2, 37; 4, 23; 11, 17; 13, 48. tspo-fpafJijJiatscv. PL p. 50. tspooooXsta. IGSI, 914. 1024. tipci9'=3tov, monumentum. Michel 735, 36. 125 isQodeaiov ocófActzog ifjiov. 25 tepoO-óta?. Agrigenti eponymus IGSI, 925; Melitae 953 Zepodvxrjg item eponymus. — Etiam in papp. aeg. fegod-vxai commemorantur. Yid. s. v. & sa (üo cp vlan£ eEepoO-otsïv, i. e. lego&vxrjv dvai. Inscr. rhodia in Mus. Rhen. IV p. 185 teQoövzrioctg, Amphissae BCH V p. 451 iiQO&vxéav (Kum.); cum gen. inscr. Rhodi IGI, I 67 iiQodvxï]Gavxa MnóMcovog. Cf. legaTEVSLV c. gen.; Segestae IGSI, 290 uQo&vxcovxog Wdavog. tspoO-otscov Rhodi, Rév. Arch. 1867 II 26. (Kum.). Quale ™ «qviaviiov Athenis. Lindi commemoratur aixtjaig iv tsQodviEim GD 4200. 4201. 4202. 4203. tepóO-otos, deis sacratus. Andaniae tit. a. 91 a. C. de^mysterus ap. Dittenb.2 653, 23: w ixéxco ~ ^oSrjuara, el firj ixlhva ij deQfidxiva lsqó&vtci. tepojoypoiteóscv. Inscr. delph. saec. a. C. III. Dittenb. 21 o, G. tepoxó|J.os. Rhegii IGSI, 621. (Cf. Hes. tepó|J.as (?)" x&v Isq5>i> Im/ulovfxsvog). Ibidem commemorantur i£QoGaXniari)g (617), fsgoTtagsxxag (-tijg) (617. 621), IeqogxÓtiol (617), m® vav yai (617. 618), /xayigog (617), Gnov öavX r\ g (617. 618). tsponopaxtttd (hierocoracica), gradus initiationis in Mithrae mysteria. Inscr. latina Romae a. 367 p. C. Buil. d. Inst. di Roma 1868 p. 93 (Kum.). Vid. infra s. v. in nog. tspóx«to<;. Paean delphicus Aristonoi BCH 1894, p. 565, II, 1. tsp0jj.vw.jj.ft>v = [tQOftvrjjjLcov. Issae in Dalmatia est eponymus GD 3354, ubi commemoratur cum tribus logistis et scriba. Cf. GD 3256. — Plurium üt mentio Calchedone CIG 3794, 2; Segestae IGSI, 291, 1, Tauromenii ap. Dittenb.2 515, 2. 45. 80, ubi est dativus aetolicus [sQOfivafióvoig. Sacrorum curam gerebant. Fuisse etiam aliud hieromnemonum genus docet Aristot. Pol. VII 8 p. 1321 b, 34. Vid. Dittenb. 1. 1. not. 5. tspovtxetv. Larisae ree. inscr. in Mémoires sur une mission au mont Athos p. 120, teqo vixrj6avtcov. (Kum.). lepovkoys et [sgoveUrtg saepius in titt. serioribus, v. c. IGSI, 1054 b., 1055b. Vid. tegóg et nleiatovsinrig. lepovójxot, rei sacrae curatores. Pergami tit. ap. Dittenb.2 ;j66, 1, [tQOvoiiriaccvTse. Ibid. 23 xovg naq èviavxov rocaao/iévovg tegov ó ft o v g. tspoxapsjtztjQ. Vid. isQoxófiog. tepoxotstv xrj (Sovlrj Kal iö CEA IV 2, 128b 6. 33. iepoxoiot. CIA I 1. 5. 9. 32. — Kar' iviavróv 188. teporcóiov. Deli tit. BCH VI p. 22. 23. 24: 1*1 pa^obg Ilvtiov uQonóiov raXavxa (tóou Kal xóoa) saepius. (Kum.). Ibidem I. 108 êXalov tig Isqokóiov. ; ispoxocós, ij. Cyzici tit.: rag [tQonoiobg rag TXQoaayoQevofievag &a- XaGGÏag. Vid. S. V. GvvxsXsïv. bpopYÓ? = hQovQyóq. Cret. BCH 1885, n. 13, 2. Cf. d«tnogyóg. iepóg. Vocabatur certamen, ex quo neuter superior discedit, quo facto praemium deo dedicatur. Dittenb.2 ad Larisae tit. 670,'5 xb Se xav avÖQ&v nayxqcixiov [cqov syivexo et ad Olympiae tit. 686 not. 15 „i'Qriiiov vero, ubi nemo descendit in arenam. Cf. Olymp. V p. 117, tl0. 36, 16." — Yid. isQovQyóg. Ispóg, mensis Deli = Mv9saxr]Qicóv att. Bisschoff de F. G. A. iepoaaXxcaz^g et ispoaxóxog. Vid. hQoxófiog. Lspoopyós. Amorgi tit. saec. a. C. III Dittenb.2 644, 3 i'öo&v roïg UQOVQyoïg xrjg A&rjvSg rijg 'Iraviag, ubi cft. 653, 1, qui Andaniae titulus docet mysteriorum Cereris et Proserpinae administrationem maxima ex parte fuisse penes homines dictos [eyovg et liQag. Cf. iiQOQyóg. cspo^pwvtiyg. Hunc non fuisse olim, ut postea, leomwaov (quod et Lucianus et multae inscriptiones testantur) docuit vetustus titulus att. EA 1883, p. 83, ubi vid. editoris notam. — Romae uQotpavxrig commemoratur IGSI, 979. tspó^wvos ™v KVQiov SciQumdo; Alexandriae CIG 4684, Galliae nar- bonensis CIG 6000, Ostiae IGSI, 914. cspoyropstv — ItQoavltïv. Inscr. saec. a. C. II Dymae achaicae GD 1613 [tovöós] & Ttóhg xaT£HQiv[t &uvai]ov öxi LSQoipcÓQSov [xcti vó]niG(j.a 'exonxov XÜk[Keov], Secuntur maleficorum nomina incerta, quippe qui, ut hodieque fit, pluribus uti solerent. Ignorabatur an AvxioXog uni ex iis verum nomen esset, de alioque non constabat utrum KvXXavsvg an navxalimv an aliter vocaretur. Cf. Oleni inscr BCH II 98. tépo)(j.a* xov xóvvov Aaxuvsg, ov xiveg fi&Mov GxóJikvv. H. Sic Hemsterhuis pro tsQÓfictxov xóvov, simul dubitanter coniciens IeqóPoxov xóvvov, qui deo sacer pascebatur. Fortasse ita ïectius. Cf. Eur. Bacch. 494 iSQOg o 71 Xóxafiog' xcö ■&£<» avxbv xQtyto. tspcoaO-ac et tsptóafro), perf. infinitivus et imperativus verbi [egovodai. Tit. cöus saec. a. C. III ap. Dittenb.2 591 = GD 3721. ispcoaóva, a = ?; icqslci. In insula Co Bacchi duHogpópou sacerdotium vendebatur feminis. IC 12 & de ngia/iéva 'e'oxa vyirjg xal blóxlaQog xuï /ifj vccoréga ix&v Sixa. Cf. s. v. dsxaxsvsiv. — Maribus aetas legitima erat annorum XIY, ut docet IC 30. Cf. inscr. Lesbi BCH IV 441. XI 52. — Sacerdoti feminae assumere licebat {xptêqeiav. Sumtibus publicis munus rite auspicabatur rj 1épeia. IC 27. Idem valet de maribus (n. 28), qui similiter assumunt vemxÓQov, aedituum. — Femina in hac insula sacerdos etiam Epionae, mas Aesculapii et Hygiaeae (n. 30). De emendis sacerdotiis vid. etiam S. V. lcqcoxslct. IsptiKwCa et ispcotsóecv = hquxslct et leqctxeveiv. Calched. GD 3051, 1 o TtQiu^Evog xav ieQcoxe[Cav xav O'ecöJk xav Scódexct leguxevGeï i[nl £acig la?)£ófievog xav dvofiêvcov nav[xa ra] StQ^axa xai rag xcoleag xxc. Ibidem 3052, 11 sl-éGxa Se xal naiSl aveïG&ai, a[Xkai] Sè (irj&svi el-ésxa xav leqioxs(a[v rj êav]rai. Cf. 1. 29. Vid. etiam Eiythiarum inscr. saec. a. C. III ap. Michel 839 et cf. Herbrecht „De sacerdotii apud Graecos emptione 1885", item Bisschoff in Mus. Rhen. 1899, p. 9 sq. ïeaaa* PttöïZovGct. H. = lovGa, ut i'a Gag = ovör)g. Vid. tl vul — Meineke ïaGGa postulabat, ut èn ia g Ga, Schmidt IWa vel i&Gct, coll. Ahrensio II 323, ipse tamen conferens xvsgguv xvovGav. H. — Cf. etiam laconicum èniêGGavxo. Ikizaq. Vid. xéxxag. = xa&i&iv. Sappho fr. 1, 3. t?scv, Verba in i'Jw et afa> boeotice desinunt in 18Sa et dSSa, aeolice sec. grammaticos in IgSco et üaSa, adversantibus quidem titulis, qui f servant, sed vid. Hoffm. II 510 sqq. Dorice haec verba pro g g habent in futuro et aoristo I, et formata inde substantiva desinunt in gig pro Gig. Cf. Ahrens II p. 89 sqq. ï£siv, l&Gdai, ep., ion. = xa&ifriv, xa&ifcG&ai. Hom. et Her. passim. Vid. iGGaxo. (?)' otyot&f] xvyt]. MaxsSóveg. H. ^ ion. = ïa (att., dor., aeol.) in irjGdai. ïrjfici, it)XQÓg. Hoffm. III 348. Irj = rpavri in oraculo Her. I 85 nolvsvxxov Irjv. IKfOpS'V' êyQr)yoQévcti. Aaxaveg. H. Gl. COrrupta. MySóvss* svcpQoavvrj (1. -vai), èni&vfiiui, yuQal. H. Cf. laivuv. Fortasse est glossa poëtica, eadem libertate flcta, qua Aristophanes flnxit iaiQ-r\Sav ad exemplum voc. akyrjSdv et sim. ivyfl-svéoosa. Vid. la&evtïv. 'IiyXóaitK saepe titt. attici pro 'Ialvoioi, sed 'IaXveiovg Anacreon. 13 B, 'Ir)lv g o g Her. I 144. et 'lynoylr] ionice = iyiYjp ionice = iaxQÓg. Adde Herond. IV 6. 'cijtpa. Vid. i'axQa. iiytpst^v avayQarjjag, qui scripsit librum de medicina. Kaib. ep. 305. ivj'pöz d(p9alfiav. Her. III 1, 2. tO-aYev^s ion. = yvrjGiog, sec. Schulzium, Qu. ep. 24, ap. Herodotum II 17. VI 53 et Hippocratem VIII 148. 446, iuxta l&atytvrig Aesch. Pers. 304. Cf. Hoffm. III 300. Vid. et xa^uï^sv. ~ Cf, avxiyevrig. üiiafr. QexxaXoi. H. Idem odivry a/iat-a r^iiovixi]. ötftSX ajtaga Tjfiiovixij. ó&sviï ayn. ó&peïv ayeiv. Glossae caliginosae, quarum etymologiam qui tentavit Hoffmannll 226 paucis, puto, persuadebit. Thessali saltem l&sia dixisse putandi sunt. tfl-3-avu = sgxüglv, [&9avxsg = iGidvxsg. Cret. Del. 42 A 1. 49 ai Se xa fiij t&&üvu ij tö&avxeg... (Kum.). Cf. Bergm. 54. 57. 60. Sed LG constanter servant ET. — Of. boeoticum ix x co = igxw. (?). Herond. VII 110 è'x£l? V&q ovy- yXaaoctv, ySoi'rjg ó' r]9[fi6]v. Headlam coniecit i'#[fuj]v, coll. homerico «siö-firj. t^ixós = ia&fióg in nominibus doricis 'Idfiovixa GD 3339, 10; 'I9(ióvixog GD 861. lO-ó, 19 éoog, l&vtiv, l&vficcxirj, idvvsiv, i9vg , i&vxQi£, formae ionicae et herodoteae = ev9v, cett. Yid. Schwhi lex. — Herond. VIII 56. xat 19 v. V 53 fiddifc — trjv i9eïctv. Bacchyl. XIV 54 BI. zliy.av Ideïav. Eisdem formis Dores et Aeoles utuntur. Pindarum, qui l&vei habet fr. 234, ceteris locis omnibus, si libris fides, formas vulgares praetulisse mireris. Apud Bacchylidem iuxta tv&vöixov V 6 et cv9ws XI 2 in papyro legitur i9eiav XIV 54 et i&vaag IX 51 BI. — Eadem est apud tragicos varietas. Sophronis fr. 40 Ahr. Krj7t liHv im/isg. — i&iïu scil. Si'xij Hom. W 579. Archil. fr. 56. Cf. Hoffm. III 102 et sq. voc. ifl-uscv = £^0"ü iêvai, recta ire. Her. IV 122, sed sequente inf. = ÓQiiacs&ai III 38. VIII 3, 2. Cf. Od. X 591. % 408. — Hes. 19 veifiovkevai, èq>0Q(iS, tpéffsxai. Cf. Pind. fr. 264. i&vaag Bacchyl. IX 51 BI. xi ficckquv yXcöGGav id-vöag iXavvco | ixxog oSov-, Apud Hom. v longum est in i9vvetv. tfroiSV èvifiaivexo (1. in.). H. Vid. via. saltatores bacchici apud Lacones. Poll. IV 104. i'frova = ev&vvct, i. e. ftjfu'a, multa, in tit. chio ap. Dittenb.2 570, 13 rifiienxov 'i&vvce sGtco xara xxrjvog exccGxov, ubi editor cft. ev9v va (poena) n. 17, 71; ev9vveiv, multare, n. 20, 20. [cftjtnps^ès (Siaga/ia) CIA II 165 (Kum.). Expectabam ei>9vxQe%ég. id-óxpyv, recta perforatum? Democritus ap. Herodianum sec. Theognostum ap. BA 1383, heteroclitice pro i9vxgijxct. Cf. i](ii9vr]g, rHiipQug, sim. Scribendum igitur idvxyriv. txavstv. Adde Bacchyl. X 96; l%ov XII 149. BI. txavoSotstv, satisdare, satisfacere. PO II 259, 1. 29. ïxavu* rjxovGi. H. Imo ïxovxi, dorice. («F)txdg = dxag aeolice tit. 16, 10 H. Cf. Hoffm. II 390; arcadice. Hoffm. I 289; dorice IC 37, 47. 402 a, 6, tit. rhod. GD 4231 et alibi. — hixag. IGI III 452 jiqxafiixioio xexaqxai 7T£Ö' txuSu. — Vid. eixag. tFizaaid = eixo6tij. Orchomeni boeot. BCH IV 1 (Kum.). wan dorice = eïxoaiv TH I 37, Orchomeni boeot. tit. CIG 1569 a, et passim ïxaxi, v. c. Calumniae GD 3591 a, 36. 40, b 33. Cf. pamphylicum cpixaxi. «Fixattöetos, ó TH II 18. 23 et passim, sive tö fixaxiSeiov ibid. 1. 37, limes ita dictus. Vid. agrorum delineationem ap. Kaibelium IGSI, pag. 173. Locos exscripsit Dindorf in Thes. III p. 221. «FixaueFstée? = eixoGexeïg. Lebadeae tit. 6, 7; Ilyetti 25 ap. Meister. «FlxatfcceSog = tixoGinovg. TH. Scil. odóg, sive Ttóftodog. ÏJtSlV dor. = r^xeiv. Yid. i'xovxeg. ixsXo? = d'nelog, ófioïbg ion., ep. Her. III 81. 'Ixéaiog, Zevg. Therae tituli GD 4731. 4732. 4733. Cous GD 3674. ÏY.Y.QZ (= i'xfog) = ïiiTtog Tarentini, unde nom. prop."Ixxog. EM 474, 12. Cf. ylvxxa, fiixxóg et homerica nélsxxog, ^jiméXexxa. ixixdp' voxig. Gl. laconica aut elea. cxjxas. Herod. III 125 citat Schwh. in lexico. Adde IV 185. txjJL^v = ficéueiv, xiTQoóaxsiv, ic-ere. Cyprium. Tit. 133 A, 4 Hoffm. tbg èv xai fiaprt ixfiafiévog. Cf. Hes. ix^aGai' ècpoQfirjGai, si recte traditum, cum dorico accentu pro ix^aaca, nisi forte ab alia eiusdem verbi forma Ixixcc&iv derivandum est. Indidem: Ix-téa' axóvxiov. H. tXVM" TQoqjCLct. Ixveiuv' xQO.'PóÖLOi.H.Cf. ai xv o v, b mlov, sixXov. txvsla^-at c. gen., pertinere ad. Cnid. GD 3591,47 o[ö« rag öixag []xveïxai. Cf. 599. — Similiter Her. VI 57 öixa&iv èg ióv lxvésxai (= xa&rjxsi) i'%siv etvxi]v. Cf. II 36. IX 26, ubi abest praepositio. Vid. Schwh. s. v. Participium txvovf.isvog signiflcare videtur utilis, favorabilis in Magnesiae ad Mae. tit. ap. Dittenb.2 928, 71 o «E@[t xijg xaxa]8nirjg Xóyog ijv noXvg xal Ixvovfisvog xoïg M.ayvr\Giv, figurate usurpatum, ut proprie ïxfitvov ovqov dicit Homerus. — txvsïGdai, ion. et poet. = cupixveïo&ai. Herodotus plerumque usurpat cMixvéofiai. — ixvsv/iévcog ion. = nQOGrjxóvxtag, xa&rjxóvxcog. Her. VI 65 sq. ovxs ixvsvfiévag fiaGikevovxci SnaQxr]g. — Vid. ixxtxi. txóvta arcadice = ccgjixó^svov. Tit. 29, 12 Hoffm. ïxovtsg dorice = rjxovxeg. Vid. l'xavxsg. De verbo "xw = tjhw vid. Ahrens II p. 183 sq. — ïxofieg Ar. Ach. 750. Vid. i^tlx, ïxrnv, ïxwvx l. 1'xOVTS?" vnaxovGavxsg (-ovreg ?). naocc^aoovvtsg. H. Boeotice = cixovxcg. ÏXÓ£* xaxa. ÏGcog. H. Boeotice = sixóg, eixóxcog. 1'xptOV. Adde Bacchyl. XVI 83. BI. evnaxxaov in ixoitav Gxadslg öyovGe. cxpcoöv. Vid. ê ö coX iü£s iv. Ixpctoti^p, tigillum. Poll. X 157. Legitur in titulo de Philonis Gxsvod"rjxr] ap. Dittenb.2 537, 19 sqq. Item in tit. eleusinio saec. a. C. Vti CIA IV 3 n. 225 c. 1. 29 fcvyrj 111, Hixq ico [rrj p] a g (sic) A. Verbi Ixqlovv, contignationem erigere, antiquitatem testatur etiam tit. att. saec. a. C. IV apud eundem Dittenb.587, 178. txtac, ventum est. Eurip. Antiopae fr. (e papyro Aeg.)A4: [l]xxai óè navxoog slg xoGovxov GvficpoQag | [coö]r' o-uö' &v ixcpvyoift«v ap. Nauckium, Supplem. ad trag. fr. p. XV. Ab eadem stirpe est txtap* iyyvg xxL H. Alcmanis parthenio ex ipso papyro reddidit Blass. Aeschylus utitur Agam. 116, Eumen. 927, fr. 58 Dind. txias dorica terminatio subst. in iGxr\g passim obvia. tJttet) (?)- XQCtTEiv. AaxcovEg. H. Coll. aixjjowa, ty.K%itvdaQ, ix-£tigiov, Schmidt ïk-j/tv = ïoxeo coniecit. Si recte, etiam explicatio laborat. ixvqpa xXdöov = LxezrjQiai/. CIA III 171b. tXttg* ó ixxïvog. IliQyaïoi. H. tXTÓV' xo ioixóg et ixxvg' ojioiafia, elxdv. Theognostus BA 1382. For- tasse boeotica, sed dubito. txcov — fjxcov Epidaur. IE II 17. Pind. O. V 9. X 87. Vid. ïxovtsg. ïjctovu = tfxuGi. Delph. tit. phratriacus saec. a. C. Vti GD 2561, C 37. Vid. ixovtcg. i^aeipa aeXrjvi]. H. Empedocles 149. 'IXatos, duodecimus mensis anni delphici (Iun. — lui.). GD 1867, 1; 2084, 2; alibi = sxiqocpoqimv att. Bisschoff de P. G. A. cXaf (ilex)' i] ngivog, mg ' Pafiaïoi xal Maxedóvsg. H. tXap' uGcpaXeia, xcoXv/ia, cpvXaxrj. H. Boeotice = (J-)£iAap. «ftXap/tsv boeotice = iIuqxsïv. In inscr. Lebadeae GD 414 duo commemorantur ilarchi, unus hipparchus, item 424, in Thebana GD 716 quattuor ilarchi sine hipparcho. — iX&qxos imXéxxog (acc. plur.). Arg. GD 3282. "IXa? forma dorica nom. 'IóXaog ap. Pind. O. X 17. 'IXsc'0")([)a, non EiX., atticum est. Meisterh.2 p. 42. tXsóc. Vid. eiXsóg. Tkeoq Herodoteum. ïXmg Herond. IV 25, ut Athenienses. Cf. Hoffm. III 515. — Vid. supra tïXau. ikr{iaóg, AaqiGa. aeolice = ê'Aswj. Choeroboscus An. Ox. II 235 b. BA 1367 A. = IXaaxEiv, absolvere. Tit. eleus IA 112 ai & Tig xov caxta9évza gixaiöv IXXaGxoi, iv xai ^Exufivuiai x tviyoixo, ai J~Ei£og (= Eidcög) iXXaGxoi. Utrobique sic Bergk pro ifiaGxoi. iXXscv. Sophocles in Daedalo: ïXXoifiEv eïg (siXijGofiév ge cod.) xóvd' aiaXxEma nêórj. Schol, genevensia ad II. O 282, ed. Nicöle. De hac genuina forma attica nata ex fifXjsiv vid. vLeeuwen ad Ar. Nub. 761. Vid. eIXeïv. tXXoxépa tav y.opcovav. Sophronis fr. 22 b. Ahr. iXXoóoxptos, illustris. PB 323, 364,4. 675,1. aet. Byzant. Herond. VI 68. Vid. ixxv^aivEiv. tXfwy (ab 1'XXeivY SEGfióg, geiqa. Theognostus BA 1383. l|XOUO£" codfi èitifivkiog Kal inavxXaïog Kal ènivoGtog' H. Phot. S. V. i ju, a o iJós (cuius explicatio excidit) et ifiaïog (quo reliqua pertinent), Poll. IV 13, Callimachus ap. Schol. Ran. 1352. Accessit nuper e papyro Callimachi Hecales fr. col. IV 13: asïdei kul nov xig avrig iSaxriyog Ifialov. Vid. lexica. 'IjjiaXtog, Hierapytnae mensis, fortasse = 'EKaxofifiaicóv. Bisschoif de P. G. A. p. 385. = laag, [fiovla. Herond. Y 11. Formatum ut xoifirj&ya, ÈmfSrjdQct, alia. ï{j.aov (= Yjmaov, i. e. (laaxiycoeovY naxa^ov (loro sc.) H. Gl. cypria. Cf. Hoffm. I 199. ójxavuaxo? = tjnavriov, tjiavxiSiov Herond. YI 71. ï{j.a£, ces tas. Eupolidis fr. in Philetaero Yaticano, edito a Cohnio in Mus. Rhen. a. 1888 p. 417: oxi nv^Ldag ovk 'éksyov aU' i^avxag „tfiavxag fj^ta ósvgo nvKxinovg tffov" naqa xtp Evitóliói. Cf. Suid. S. V. bnlal. Hes. S. V. tpug. — Proverbium 6vv rat kvvi Kal xbv [fiavxa de iis qui omnia siraul perdunt. Phot. II 189 Nab. et Apostol. 1468 add. — In titulo att. de Philonis OKsvodrjKy ap. Dittenb.2 537, 56 £7U#£is [(lavxag nXaxog rjfiinoöïov, nuyog Svoïv SaKxv\oiv kxs. asseres explicat Fabricius. t{j.aaxot f. 1. pro ikldanoi in lege elea., quod vide. tjxaaata? = aifiaaïa in titulo trozenio, cuius locum exscripsi s. v. Cpo&vxiov. Expectatur lnaoeia. l\xr/.za' laat ia. H. Gl. boeotica? t{xatsoó|x£vot = t^axionaXui in inscr. Thyatirae CIG 3480 (Kum.). tjjLatioibjjay (Hes.) occurrit in tit. attico saec. a. C. IV ap. Dittenb.2 587, 249 et 309 „peculiare Eleusine aedificium, ubi vestimenta in quibus quisque initiatus erat deabus sacra asservabantur. Cf. Arist. Plut. 844 sq." tjjtatiófuaftos. In titulis delphicis de Soteriis post choreutas comicos nominatim commemorantur tf«raóf«#oi: GD 2563, 75 sqq.; 2564, 79 sqq.; 2565, 86 sqq.; 2568, 78 sq. Vocabulum notum e Polluce et BA 100, 24. ijxattov in titulis atticis. Meisterh.2 p. 42. Vid. etfiaxiov. 'HKa.zioiz'kói-qq, vestium 1 otor, = Kvacpevg. PB 118, III 7. tjxatcoxcóXiji; (Eustath.). PL p. 296, n. 36, 8, a. 19 Philometoris (pap. C/ia6i07id>A.7ig). — Pap. Lips. 5, 7 xö ipaxioncoliKióv), scil. xékog, quod vestium venditores in Aegypto solvere tenebantur pro negotio suo exercendo, cf. Wilcken O. G. I p. 377. tjjiauo^opü;, cistae genus. PO 116, 10 (saec. p. C. II): inefityav ItfASlV iv rij LIXaXLOCpOQLÖL flOV fléxQOV 'OfljjQSXLKOV (pOLVLKOg. «Ft[xpavat (cod. ywfi)' &vyava (1. fcvyvvvaL). H. Vid. 'i/iip ag. tjxpiypts" iyjjelvg. My&vfivaïoi. H. tjjietpstv. Adde Bacchyl. I 173. BI.2. aicadice eifiev^ el vul. Dittenb.2 258, 6* Xtoiov itxev xal ajieivov. Vid. el vat. Veneris epitheton ap. Bacchyl. XVI 9 BI. [^le^dfntvxog &eag | KvnQidog [ay] va ö&Qce. '.[).SpÓ"(t)tQQ. Bacchyl. XII 137 BI. BgiGrjtöog i^egoyviov. Ejxspóccs et ijxapzóg. Adde Bacchyl. X 113 et I 123. BI.2 ïjxsatos (?)• ÖCki]. Sixekoi (-\r\ cod.). H. Kaibel coniecit ippee oog, aequum iudicium, coll. Horn. ff 574 ig fiéaov dficpozéQoiGi Sixa^eze, satis probabiliter. '.{U-paov (= SfifiiroaGov)' vrtó^coGov. riarpioi. H. Nam jilxQa = £(óvr\. Malim ififiizgaov. iniiéppiyv aeolice = [fieiQeiv. Sappho 1, 37, Qv^iog tiu(ft)£P?£I, 39 ifi{/i)eQocpcüvos aridav, 10 i fi (ft) é q r co — nqoGana). tjxjJLcCJaos (?)• Vid. ïfieaxog. '.fxovia* Kvkqioi de ifid g iifidg?), ijyovv za Gvoivia zatv avzkriudzav. H. Vid. ifiag. '.(j-xa-aov* i'ufiXeipov. JJdcpioi. H. Cf. verbum homericum nunzaiveiv. Hoffm. I 146. Infra Hes. ivxandzaov eyxazafiketyov et xanazdg• xa&ogwv 7iciQa EvxXa. Verbum igitur cyprium fuit n d z a n i = §Una. Iniperativus. Aeolica imperativi terminatio est zöv pro Tav. Vid. TON. — De imperativo in ooOw = ea»av vid. èxXoyi£óa&u et cf. veteres formas atticas saec. Vti (semel IV) in og&cov ap. Meisterh.2 133, 11 inifiekÓG&av (et ow-), Ttgoeekóodcov, GvGGrjuaivÓG&cov, evQigkog&cov, xqó>g9a>v (ex xqcióg9a>v). Sermonis communis sunt formae in zaan» pro -vtcov, velut óqkiguzcogccv in inscr. med. saec. III a. C. CIG 3137, 27, xakeadzcoGav ibid. 31 etc., aveyxuzcoGav 1. 46 etc., et passim apud seriores scriptores. Idem valet de formis med. et pass. in e&a>Gai> = c&cav, ut ^gi'jS&coGav, óe%éG&coGav ibidem. Etiam in tüulis dialecticis serioribus passim eiusmodi formae occurrunt. — De zoa pro töji/ vid. s. TON. :jItjTtzrjg H., quod wvr\zrig significare videtur, ut kaufidveiv interdum ponitur pro wveïa&ai. Cohaeret cum verbo ifinokeïv. Pro cyprio recte habet Hoffm. I p. 116. i|x?acvsv = firjvvetv arcadicum. Tegeae tit. GD 1222, 4 ifiyaivev <3è zov fiokófiëvov inl zoï i)niGGoi zag fafiiav. tjriag* frv£ag. GeaoakoL. H. "IjjlIloaeidwv 6 fryiog. H. Cf. supra yi/i^dvaf fevyvvvai. H. Vid. Hoffm. II 226. tv terminatio pro ïöv passim in seris inscriptionibus et in papyris aegyptiacis. Eandem habent nomina propria velut Mqxi^iv, Ja/idgiv, Teifidgeiv, etc. tv = tv et eig apud Arcades et Cyprios. Testimonia praebet Hoffm. I p. 160 sq. Huc pertinent glossae Hes. tv axgiiav eig axgioiav. i v a/ifiaviv- eig xqiGiv. iv avazoig• iv eünoQiaig (Bergk pro anoglaig). iv i] ji i v a i ev ijuiGei (cod. ivifieva' evrjfiïov). iv zvtv' iv zovzco. iv cpdog' £l's T® y&s- Cf- Hoffm. p. 116 sq. tv et tg tv et tig cretice in Oaxi titulis Mus. Ital. IV p. 129 sqq., in cretica inscr. saec. II a. C. ineuntis CIA II 547, 8. tv* avTrj, avrrjv, , avzóv. Kvjtqioi. H. — J-iv acc. in tit. metrico inetapontio GD 1643 Jog öé fiv &v&qó>tiois xxs., ubi tarnen vix ferri potest oraissum èv, quae res Hillerum v. G. movit ut divisim rescriberet ƒ' iv, quam lectionem receptam a Kaibelio IGSI, 652 propter dialectum repudiat Hoffmann, in eo quod vocalem elidi potuisse negat ipse manifeste errans. Fortasse si lapis revera exhibet FIN quadratarii aquikfia est pro FEN, i. e. J- tv. Apud Pindarum P. IV 36 aitLÖ-tjOtv tv Hermann coniecit pro ani&^oé viv, Heimer a.nL9r]ttlti*iv8a, tiylvSa, ludorum genera. TlooivSa esse videtur quod olim a Romanis dictum micare digitis, hodie ab Italis mor ra vocatur; óiakr/mvóa, folium quod sinistra manu teneas ita dextra percellere, utcrepet, fere = %Xaxctyó> vio v (Theocr. XI 87 cum schol.), ni fallor. Sfpivöa qui gladii ludus fuerit ignoro. tvöaXtjJios. Forma feminina ivSalifiri iu pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.). 1. 2273. Cf. 'ivdalpos. tvSotXjj.ot i^v^ijs = ilVcoiov. CIA III 1403 = Kaib. ep. 148, 3. tvSsot* fitGriufci'a. MaxeSóvts• H. Fortasse ivSia. Cf. 'tvSiog. tvötxajsaü-ott. Vid. tvdixafca&ai, et s. v. ïvöixostvStxo? arcadice de loco, ubi iure agere licet. Tegeae tit. GD 1222, 34: ftrj oi 'taxa, ïvdi xov prjötTtodi kU' 13 tv Teyêaï d ö' av èv 6 ixa^x 01 (= -rai) xxs. tvtSs?. Vid. veï'Ststvtjjiéva. Vid. ïv. tvtov, mensura cava aegyptiaca, hin. PK p. 11, 1. 14. Cf. Hultsch. Metrol.2 p. 103, 367 et Wilcken Arch. f. Papyrusf. I, 130. tvt? cyprio sermone = vióg. Tit. 101 Hoffm. 0 (SaeiXfjos Tipaax00 twg. Cf. 105, al. Inde sumserunt tragici. tvtattov = iviaxiov, sc. &0fia, sacrificium in foco publico (piy taneo), arcadice. Tit. megalop. ap. Dittenb.2 258, 39 tofg ènayyiUoai xav &v6i'av Kal txtMQiov — öóra — èviGx[iov]. — iv Si x0 Aoinov xi Stï öidoO&ai raivl ral »saqlai ivio[r]to(i>) (iv)exe%eiQOV (?), oi vo^oyoacpoi - imöei^avxiov xcd nóXsi, mg ot noXïxai (SovXevtSovtai it£Qi toivi xxê. — In dorico tit. Ithacae ibidem 257, 20 öófiev dh Kal èv aitccquav rai deai <5QaxiicQLag öéxa névxt xal xb ivéaxiov Qvfia olv xaXéeai Öe avtovg (legatos) xal £7ii l-évia ènl tav naxqiov £6tLav. Cf. 258, 54 edó&tj toïg &saQoïg ènl tav xoivav êotiav tag nóXiog &voai olg. cvxaxataov. Vid. i'finataov. ivx.aiqlSlóv xl dfinslovg ia&i'ov. H. = i'ifj. Alcman ap. Ammonium p. 74 (ed. Valck.), qui tarnen distinguit. Sed cf. Thes. s. v. ty. Eleganter Reiske Alcmani reddidit noixiXov ixa xov (pro xav) öv anaXtóv (pro afintlav) oXexfiqa. «Ftgat (vulgo eï£ai, %wQriGca. H. Boeoticum. aiyog do(>a. H. Hippocrat. III 114 = loQXr\' alysia firjkcatrj. Cf. ioxXai aiysiai firjXcotai. i'o&slav dicp&é()av. H. IttéXa Poll. VII 211. Schmidt 1'axXa Aeolensibus tribuit, lodiXct Boeotis, IttéXa Cretensibus. Adde iaaéXa• öicp&éQa e Theognosto BA 1384. Plura vid. in Thes. s. v. l^aXfj et ï$aXog. Eundem accentum (perispom.) expectes in itxéka et 1'aasXa. igstt' dorice = «qpt|fö^£, fjl-exe. Megarensis Ar. Ach. 742. Vid. ïxev. i^tYjXTÏjg. Vid. xaXafioxvTCOQ. I^tcov fabula Callistrati tragici. CIA II 4, 972 II 15. Ixionem noveramus Aeschyli, Sophoclis, Euripidis, Timosithei. > tFco (= J-£o, ofi)' avxov. TaQuvxïvoi. H. Io^axy^co?, mensis Astypalaeae. BCH VIII p. 36, ubi bis legitur. Restituit Dittenb.2 in eiusdem civitatis titulo 502, 15 (fi)rjva 'Iofidx%iov pro Ar]vaiofidxxiov. Respondet attico Av&eatrjoiavi. Bisschoff de F. G. A. lópax^oi. De Iobacchorum sodalitio inscriptio est attica maximi momenti saec. III p. C. in Mitth. a. 1894, p. 261 sqq. : iópas* xaXapog naga Kqr\oiv. H. (tF)t,0j3Xé(pap0<;. Adde Bacchyl. VIII 3 {Movociv ye iojikecpuQiov) et XVLII 5 (Xapitfg). . iolet (i. e. ïotty) = ïoi in tit. trozenio saec. a. C. V extremi ap. Dit- tenb.2 792, 5. «FióxoXxo?. Alcaei fr. 63. 'lóXa? dorice = 'JóAaog Pind. N. III 37, ut Mcvêkag aliaque in Aaog. J- lólaJ- o s Corinth. GD 3133. Etiam apud Pindarum hoe nomen quater orditur a digammate. £ ƒ óv = i'v. Yid. ■ F cc et ii tor. lov. Kaib. ep. 547 a, 1: sig Fa aov — slg kqï™ pkaovetoeuv (sic) oGzta, ut saepe alibi Fa et %qIvu a poetis coniunguntur. ïovaa = ovact creticum. Del. 132,21. Vid. ilvai. tóxatta. Vid. ImitartQ. J=iójcXoxs — H&Ttqw. Alcaei fr. 55. Eodem vocabulo Bacchylides usus est VIII 72. XVI 37 et fortasse III 71. io terminatio adiectivorum thessalica (ex tog) pio att. ivog et ou;;. Vid. Xi&t og, lalniog, %qvGioq. ^ to? terminatio dorica nom. propriorum pro idog-, ut 0éxtog, nayiog etc. Cf. Ahrens II 232 sq. — Item nominum propriorum in rjg pro velut MEvexQUTiog, sed Rhodii servant To'g aut contrahunt in ïFg'. — Item nominum appellativorum in ig apud Iones, Dores, Aeoles, ut itóhog = nóXecog. Ibc; fiéXog. K-vtiqlcov BA 1095j ut Honiöri. lóc aerugo. Dittenb.2 139,18, inscr. chia saec. a. C. IV exeuntis: Srtcog Sh y.a&aQbg iov ïdxai 5 &vÓqi6g — iitl(itXeÏ69cn xohg ccyoQetvopovg, unde merito editor effecit „nobilem aeruginem, quam aequales nostri admirantur, veteribus displicuisse". ioatéipavo?. Adde Bacchyl. III 2. V 3. XII 122 BI., Cereris, Musarum, Thetidis epitheton. (Ftótaxt = epic. t'ónjw. Alcman fr. 13. IOT passim pro rö sive Z post A et N et dentales occurnt in titulis boeoticis. Vid. Meister I 232. Looioö = oioö boeotice. GD 382. ; Zookog. Adde Herond. I 52 ölg d' èv KoqMco Mv sc.) rovg lovIov avdtvvxug, qui opponuntur xoïg aysvctoig. ïooXoc laconice = novlvnovg. EM 111,10. Orion 76,10. LooXoog [«« tfsv oi]xcfict zufiutov èfi nó\si fjLidi inve[vsa&ai]. Vid. CIA IV 3, p. 139. Cf. Hes. ixoSofisvszo' ccpQvyezo, litvevexo (vnv. cod.). tXVOÖÓfJlttV" zrjv (pQvyiav. KQfjzeg. H. txvoxiytov' tpQvyiov. oï ds zf/v inóxavGiv rov invoti. H. Gl. ionica, ut videtur. ïxvó?. IC 39, 10, lucerna (non furnum), ut Arist. Pac. 841. Plut. 810. txvtóv, culina (?). Deli inscr. BCH VI 63: Invwv a&vQog iv xrjTim (Kum.). 'ixvoöv Headlam Pindaro reddidit fr. 168 Chr.: èg avdQaxiav aztyav rtvgl j ïnvoóv tb (pro vmvóoi'ze) Ga>[iaxu' xal tót' eGco (pro iya> | Gaqxav z tvonav xzs. Txo(JLéSo)V —'Iititofisêiov. Arg. GD 3260, 5 cum spiritu leni. tFtxov ünov. H. Boeoticum. txxaYpétac Lacedaemoniorum. Vid. lexica. imtaywfÓS nude = vettig tnn. CIA II 804, 15, ut saepe apud scriptores apyupoióyos omisso substantivo ponitur. txxaSa 6zoxr]v = lmtixr]v gz. Her. I 80. ixxa^stac passive = (Siviïzai. Sophronis fr. 9 Ahr. txxat'g noqna. Inscr. metrica Aegypti CIG 4935 b. (Kum.). txxaXtSag, suspectum Castoris ([nitodapov) epitheton. Theocr. XXIV 124. txxapptoatac Laconum. Vid. LncpaQ^oGzaQ. ilZ%Ó.pyVjZ in avÖQcóv. Vid. S. V. ^ysficóv. 'IxxsSajxoo (sic) in vase rhodio GD 4245, 451, ubi vid. notam editoris. txxéiys pro tnnr\g. Meisterh.2 110, 7. txxeóeaO-ac = tnncvsiv, sive L-nna^eG&ai. Her. I 79. txxsuta^ = ImtEvg. Adde Bacchyl. XII 160. BI. cxxtöcov, piscis quidam. Epicharmi fr. 56, 2. Ahr. cxxcicós, homo ordinis equestris. IGSI, 1471. Cf. 1698. "Ixxto?, Rhegii mensis. Cf. Bisschoff de F. G. A. p. 389. txxios, Neptuni epitheton. Adde Bacchyl. XVI 99. BI. — "Agyog ïnniov XVIII 15. BI. IxxopÓTVjs ion. = iTiKozQÓyog. Her. V 77. VI 100. VII 155. Eur. Or. 995. Iph. A. 1059 ('AxQsvg). Chalcide in Euboea ita audiebant optimates. — txxó[3oto?. Adde Bacchyl. X 80. BI. Innó^ozov "Agyog. 'IxxoSajJLSta, incerti poetae fabula. CIA II 4, 992 I 27. Ut videtur, Sophoclis, = Oivófiaog. Cf. Nauck2 F. T. G. p. 233 extr., ubi adde EM 207, 17. ExxóSeafJios. Tit. eleusinius EA 1895, 94, 25: SaxzvUot innóSeofioL (qui pertinebant ad habenas) inter donaria recensentur. iXXOStViytOS. Bacchyl. V 1 2vQaxoGitav InnoSivrizav GzQuzayé. 'IxxoopójJitos, Aetolorum mensis = SxiQocpoQiwv att., idem in Boeotia = rExato^«twv, item Lamiae et apud Thessalos, sed apud Perrhaebos = ®uQyi]Uó>v. Bisschoff de F. G. A. ^ •I*xo»«mfc (non -*o®vrfc, nee Meisterh. 17,6. 'IxxoxXéa?. Dat. Pind. P. X 5 et acc. LnoAtav Pmd. P. X 57 iniuria suspecti. Cf. IA 325; Meister I p. 291. IxxoxófflV. Pap. mag. bibl. nat. Par. Wees.) 1. 2614.Ne„tuni 'Ixxoxcópios (hoe enim pro 'InnomvQiog dialectus postula ), cognomen Spartae. Paus. II 14, 2. Ixxóv[(.jcgv vtóc. Bacchyl. XIII 22. 'Ixxóvoo? (Sophoclis?) omisso nomine fabula. CIA II 4, 992 Cf. Nauck2, F. T. G. p. 196. IwwcpéawW. P^. mag. bibl. nat. Par. Wess. 1. 8549 Z**o€. CIA II 956 b. t *0«r, 400-446 , fep** ibidem e^988 r. «oiEftKJnjg, 965b. Z «o^töt^tog, 968 sq. «olutyopog, 6 , 965 b. fcüyog Mqrö"»', ibidem ?. f. «ojiwxov et Houw ««Xtxov tcvvoc, 1333 i'nrtcou ovvagig (ex indice). "ïnarog dicebatur apparitor in cultu deae Belelae in inscr. ir saec. III ineuntis CIA III 1280 a = Dittenb.2 739, 16. Item minister quidam in Iobacchorum sodalitio, de quo vid. tit. saec. I ^ p. Mitth. 1894, p. 261 sqq., ubi editor Wide comparavit a^rovg brauronias, ravQovg Neptuni ephesios, Xéovrag, Xsaivag, xoQwag Mithrae. Cf. supra ttQo*oQa*t*é et ï**og. Maass eosdem esse monet qui in collegio bacchico pergameno ap. Dittenb 743 29 Sileni audirent, conferens Satyrorum nomina nnog W„g in vasis pictis et Bacchi nutricis nomen 'W in hymms Orphicis 48, 4. 49, 1. Vid. Dittenb.2 737, not. ?• „ ixxoaóvi? (ap. Hom. = inniM]) in oraculo Her. IX — v <■nno equitatus. iKK&aj, i- e. innóxai, boeotice = fawfr- GD 470. txxotpósos. Adde Bacchyl. X 114. BI. . r • txxoyApVv e libris recc. recepit O.Schroeder pro ametro Pind. O. I 23. Cf. eius Proll. II 55. , . txxóxO-cov? PK (I) CXXVI 10, pap. mag. saec. IV vel V: trtrtÓY^wv. Fortasse re ó % O w v. ; , ei"' >"sUr ,elox' BaCChy'' X 10 '"'"£ Ttoöc a-uyac innatyiiog asXlov. Cf. Jioócoxijg. I*» «PP ®> XXIX 8 <5> 2' SaeC' m °' °f' o,ópoc et Wilcken O. G. I p. 278. . . Ixxwvty, vectigal, quod equorum emptores pendebant Cyzici. Vid. s. . avdQClTtOÖCOVL'Tl. Exóa* ontvet. H. Cyprium? ^ , cx?apixoa(tap)' *v naiSmv xovg TtgsGflvxüxovg. ovxog ovv o sïyrjv d'xoGiv ('xtj ysyovcóg. Phot. xaxa 7CQC0xeÏQag- nQcoxeÏQoci ol nsgl e'ïxoGlv ëxr] naga Aaxcoac, ubi cf. Naberi notam. Vid. Ahrens II 116. — J-lqü [vcov] sententiae aptum in inscr. thessalica IA 328, sed ob digamma suspectum Meistero. Her. IX 85 bis iidem vocantur Igêeg, sed utrobique ip£eg legendum. tpaafl-ai ion. = Ieqweiv. Her. II 35. 37. ipérj ion. = tsQsia, ipsÓQ = [sQsvg. Herod. passim. Vid. Iqog. ipezYj (= uqcxcuY ilaetosTai, awunxtxcti. H. Gl. boeotica. ópiytov ion. = hqüov. Her. I 132. II 69. 'tp^| ion.= uqu£, item dorice, si fides (?) Theocrito IX 32. Tpjxó? (= siQfiógy axoXov&la. H. Boeoticum? cpopyny = [cQovQyia. Her. V 83 extr. bis. Cf. dafilogyogIpoq, cpov etc. aeolica. Testimonia vid. ap. Hoffm. II 292, ex quibus affero Alcaei fr. 82,3 Y.ivvrfiaq xov cup ÏQ i] g (i. e. aq> teoïig yQa/j.fjL7]g) nvxivov Xi&ov et Theocr. XXVIII, 4. — In Ionum titulis multo rarior est forma ÏQÓg, quae in Herodoto edi sol et, quam trisyllaba. Vid. Hoffm. III 374—379. Trisyllaba sola utuntur Dores et Arcades et Cyprii. Cf. idem I p. 143. — Formula herodotea xd xi Iqu xal xce l'Sia praeter locos citatos a Schwho in lexico occurrit VI 9 et 13. ipcóv, voc. obscurum in Edalii titulo 135, A 8. H.: èv xmi iq&vi xai AXctfj.nQijaxai et B 31: oV 'v xai iqo> vi xa>i 'HdaXifjfi ïavGi (= mOiv). Cf. Hoffm. I p. 70. iq, terminatio acc. plur. subst. in ij- non tantum Ionum est, sed etiam Aeolensium et Dorensium. Cf. Lesb. GD 213,3, Orchom. 488, 56. Calymn. 3591, 11 et 21. Pind. P. III 112. — n&Xig pro nóXug de coniectura dedit O. Schroeder P IV 56, recte monens certe noXèg (= noXvvg) scribendum fuisse. CS, terminatio dorica nominum propriorum in ïög, ut 'Ayig, Qivxig, Avaig, Athng, Z&Gig. Cf. Ahrens II p. 233, Boisacq p. 145. — = iog, ut ArjurjxQig in seris titulis pro Arj^xQiog. Cf. Év = ïöv. tz = dg creticum Oaxi. Vid. iv. tg* ia%vg. 14Qxdöa>v. BA 1094. Cf. Hes. J-ig, J-j'öpv, (scripta de more per y), fiic/v v. ePtjOC[Xt dorice — oidct. Hes. J~(y)lGa[i£v' flÓ£i>ai. Vcctfii' £Ttiaxci^.ciL. ZvQctxovaiot. Epicharmi fr. 98, 1 Ahr. Pind. P. IV 248. Vactvxi = isctGiv Epich. fr. 26, 2. Theocr. XV 64. J-laavxi = elöóxi Pind. P. III 29. Va a ft £ v = ÏGfi£v idem P. VII 14. ïoaxi Theocr. XVI 146 = olds, Vaag = riSmg Theocr. XIV 34. Bacchylides verbo non utitur. taaptO-jJuog Movaüv. Kaib. ep. 686, 4. 'o®is<0£ = loaxióog. PO 101, 12. Herbae nomen 'Vaaxig, lactucae generis. ïaaxo = isqvsuzo. Inscr. Corcyrae antiquissima: Mvg fi£ hioazo. Brugmann, Indog. Forsch. 1893, p. 87 sqq. Six Mitth. 1894, o40 sqq. — Vid. éoadfisvoi. iayivy = vayivrj, coloris nomen. Stratoniceae inscr. (edictum Diocletiani) L. W. 535. (Kum.). Yid. ÜGyivov in lexicis. "lasia, Isidis festum. FGH 118, 13 (t€s Elöïoig sic). lorji' iaafci (immo siealei, dg asi). H. Boeotice. Cf. Iloffm. II 421. ïg^j : iep ïor\i xal ó^oit\i in Ephesi decreto saec. a. C. IV ap. Michel 491, 3. Cf. 488. 493, 7. al. Similiter inscr. atticae iep fatje (i'arji) xal 6/j-olag (5Iio(ai); tit. cret. Lebas 87, 14 itp ï'aov, tit. Tei L. W. 87 ê»p l'aov. Cf. TH, I 115 hïGov iuxta igov, supra xu& ièiav s. v. ÏSiog, et Schweizer, Gr. der Pergam. Inschr. p. 119 sq. Yid. l^alrj. taO-jxiy et taö-jj.acvstv. Yid. ïSfiiijv. eFtafl-jJtós. Pind. I. I 10. 32 et Bacchylides II 7. BI.? Sed fortasse hiatus nominum propriorum licentiae tribuendus. Cf. O. Schroeder, Proll. Pind. II p. 14 et p. 17. Nee sane digamma habere potuit, si descendit a verbo Uvai. — 'iG&fiü = iG&fioï. Meisterh. 169, 28. Cf. 'Ifai. 'laiaazai' lQaviGzal Rhodi IGI, I 157. 165. Vid. i9avmzat. *Iai£. De huius deae cognominibus in Deli titulis vid. Dittenb.- 763 ('föidi idiKctiov] zag ztpag zag avzag indoynv, al'nso tlalv èv zoïg vófloig na9' ixaGzotg z&v v^cozwv [ycyQafifiêvai] zoïg z it 'oxv^i ma vixi\GaGiv xzê. Cf. n. 206 sq., ubi plura. — Aetol. GD 1413, 9 ano8ê%aG&ai xovg ayawaq rmv vixacpoQLcov Gxecpavtxag, xbfi /isv fiovGixbv laonv&iov (cf. CIG 3493; BCH V p. 375—384; Mitth. XXIV 237; Dittenb. 257, 19), rov SI yvfivixov xal innixbv iaoXvft,niov. Cf. 1. 15 sq. et vid. iaovéfieog. taojxatoop* 6 tij firjxpl ïaog. KQrjxtg. H. taojjisp^s, aequae 1 on gi tud in is. PB 393, 11 (a. 161 p. C.): anoScóoa cv TtaodcGfiiaig iaofiSQSGi SvgL taopiotpta. Vid. s. v. nitov. fFtafFójxocpog. Vid. ïGog. taovéjxsog uymv. Inscr. delph. et att. ap. Dittenb.2 205 et 206. Vid. Ig oXv funio g. taóvo[ao?. In ostraco Hermanthidis saec. II a. C. %a(Xxov) ioovóifiov) agitur de vestigalibus solvendis per drachmas aeneas sine collybo. Vid. Wilcken O. G. I p. 724 sq. EaojcoXweÉa „Altera demum tertii a. C. saeculi parte usurpari coeptum, idem sibi veile ac noUxcia in' ïay xal oiiola titulorum testimoniis congestis et examinatis evicit Szanto (das Gr. Bürgerrecht p. 67 sq.). Id cum de civitate honoris causa singulis hominibus decreta, turn de ea quam altera civitas uno eodemque decreto omnibus alterius civibus donat, usurpari. Hic id uno tempore ab utraque parte fit, ut frequenter in pactis civitatium insulae Cretae". Dittenb.2 ad tit. Phigaliae 234, 10 ïjuev xoïg MeGGavioig xal xocg 'biaXloig 'iGonolixciav xai citLyufiiav. fFtaoxpólsvo? zat «FcaoSajjicopyós, civis optimo iure, cui licebat proxeni et demiurgi munere fungi. Tit. eleus IA 113. taoxTO/ès iixcóviov, aequiplex, plicis aequalibus. Inscr. att. ap. Rangabé. A. H. 862 (Kum.). taoxoJkog. Vid. iGoXvfimog. lüao£. Vid. ÏGy. ïaos et 'Ar/XfjQ apud Herondam, ut apud elegiacos inde a medio saeculo a. C. sexto, vocalem modo corripiunt, modo epico more producunt. De Ionibus cf. Hoffm. III 372 sq. et 314 sq. Cretenses utuntur forma primitiva fiafog (et fiGfófioLQog) LG X 53, fr. B. 2; Mus. Ital. II Gort. 79, 1. 2. 82, 2. Oax. 10, 10. Similiter boeoticum vas EA 1900 p. 109 et Acraphiae tit. IGSI, 2720 ibi citatus exhibent ƒ ig£ ó ö tc^o j. Inde nata est forma aeolica ïaaog, v. c. Sappho fr. 91, 5 yafi^qog 1'aGog "Aqevl (cf. iGGo&éoiGi) et ionica, epica loog. Apud Pindarum et Bacchylidem, ut apud Atticos, xalóg ubique brevem habet vocalem, Igov bis legitur apud Bacchylidem I 172. II 2 et ÏGÓ&imv XII 156, sed ïa og V 46, ut extra compositionem constanter habent Pindarus et tragici, quibus in compositione iota producere licebat. Apud Dores, ut in Attica, utrumque adiectivum brevem habet paenultimam. De spiritu aspero in i'aog vide s. v. ïsi/i. — Vid. etiam xaAój. 26 taoxsXoö sera forma pro laoxskovg. Meisterh.2 107, 14. Cf. zezqi)qov. iarjnpdwjq. BGH XX 191 epitaphium metricum in pap. Musaei Gizeh n. 9206, aet. Ptolemaeorum, I vs. 10 avyytvixijg ze cpoQ&v öó^av loovQciviav. iao^oipiov. Vid. [3ov&ovtov. ïaxvcXat. Vid. aUag. Corrupte Theognostus BA p. 1384 taniXaf &kóIov9oi. Aliae ibidem corruptelae sunt iWijios, tWrjtïjs, ianli]vov. taaa. Substantiva feminina in ïöaa. Yid. tiqcólggci, [égiGGa. iaaa(c), interiectio derisionem et contemptum significans. Herond. III 92. Cf. BA 100, 26 xo inixciQxiKbv ènicpcóvt]^ iiéfxfpezai. Tllazcov Auta. Phot. iGGcf Inlydeypu tnï z&v anolctióvzcov kccl olcog SvGnQityouvtcov 'sou X(*l Iv Msaarjvia MevdvÖQov Kal ézÉQcoÖL. Vid. Naberi adnot. ïaaaafrai* )«&«,. AêofroL H. Hinc fortasse defendi potest Hom. [A 705] t, 42. 549 lectio w's ot' azeii^ójievog klol itfijg, i. e. lGGr\g a Bentlei coniectura aiöijs, ut exstiterit subst. aeolicum tcoa (itja), cui cognatum fuerit aïact (a-itja), assumtum inde a vatibus ionicis. Cf. Hoffm. II 236. hfoaato tituli, argivus et corcyraeus. Vid. Hoffm. III 381. Cf. Hom. II. IX 488 xtx&iGGag. taaéXoi. Vid. „ taaoO-sotat aeolice = iao». Cymae inscr. GD 311, 15. Vid. ioog. lïaaoe aeolice pro ïnnog. EG 384, 2. Incredibile. Fortasse grammaticus voluit ÏKKog, quod vide]. lazq. ionice = ïgz^v. Her. IV 103; taxa impft. = taxr, II 106. Cf. I 6 X cc co. catav = iGxaoav. Bacchyl. X 12, BI. _ , , < Eatdvat. De constituendo pretio. Herond. VII 68 GxfjGov ns ?mx taxiv afrov xifi^g. — Perf. ?««« transitivum. Cnidi inscr. GD 3502, 11 eGzaxei (= eGxaxe) de avxov naï einóvct iqvGsav Gvvvaov xag Mgxcfiiog — xccl aix&g UQSvg Sm ftlov. Vid. iGxaveiv, 6tuvvscv, igxckd. lotavstv = tozaval in Attica occurrit primo saec. a. C. EA 1893, 49,1. -0 aw^oyvQcog taxavó ft£ vos, se gerens. De hac forma hellemstica cf Schweizer, Gr. d. Perg. Inschr. p. 177. Saepius occurrit in papyris aeg., velut PB 542, PR 5 (s. IIp. C.) 188 (I/II) itpiaxivmv, PR 20 (s. III) i^taxavófievog. Vid. n ct q ig z a v tzco et creticum axavveiv. latdvö'O) = laxuvxcav (imperat.). Inscr. phocica GD 1539, 19 et ibidem töTKö-8-o sensu passivo. Cf. BCH V 42 sq. ^ ; (ïaxaro) Achaiae tit. GD 1614 C, 23 noivcoveóvxcov 9eoxo\tav, Sg <* rcoAts xa&iGxai = nad tax^a iv. Sic Delph. W. F. 407 &«o*«»iozéovft. Boeot. GD 802, 9 y.u&L6xaei. Cf. iax&. ^ , «Fiat£a (yiGxla)' &*«7ib zov udcktpeov ccito&avcóv. btfovapx^s, dux operarum in textrina. Wilcken O. G. 1134 — 1156. ta-cop = èniGzrjfiiov, l'ögig. Adde Bacchyl. VIII 44 BI. iyxémv | ïoxogsg xovgai ól(ü£^mtol, "Agrjog, i. e. Amazones. ƒtoxtop = fidpxvg, ptpcucozrjg boeoticum. Orchom. 17, 19; Lebad. 11 d. a; Thesp. 33, 25 Meist. Cf. s/inaxx^Qcg et de digammate flaafii. irsys-^ao^ „ouvrage destiné a retenir des terres, mur de soutenement". Bourget BCH 1896, p. 216. Delph. n. 1 = GD 2502, 7: Tlaatcavi ioiiyao v fivag ósxa (SC. eócokev cc nó\ig). Comparat iG^éüvqov ex inscr. delphica inedita. ca^sO-opov quid ? Vid. 'iGxÉ-yaov. taxspé* l|i]g. H. Cyprium = evgxeqió apud Apollonium Rhodium 1912. Cf. homericum è%igxeqój. 1~'/IWC,ZW zo sv rw fiaöifeiv tninolv ÉnazégaGE êavzöv fiszacpsQEiv. Phot. lex. Corrupte Hesychius zo iv zrj noQsia noXv i EGzavcti, sive idem latet, sive, quod Schmidt coniecit, ig^iks ó e iv. Vid. jj. Cf. Theognostus ba 1384. ta^COV. Vid. n s q ia Xkog. taxvè? zvQÓg = ZrjQÓg. Vid. o^EQiag. i&fóyiovo? vera lectio videtur pro iaxvóipcovog Her. IV 155 et ubicumque balbus significatur; contra iGxvóqxovog tenui voce praeditus denotat. i tax'iv cum ultima syllaba brevi Pind. n. XI 31. Contra ix&vv pro iX&vv [Theocr.] XXI 49. 63. 66. c3x^p,"i=£0d'ctc uvt, niti aliqua re, v. c. iGxvgi^ófiEvog zö> EÏGuy- yeXtLHcö vó^u, fretus. Hyperides III, 4. BI. cf. II col. 47, 27. V 18 et 30 (raïg dia&rixaig). t«opomcxn??, pugilum genus. IGSI, 1535 Romae: vtbg Jvlir)TQlov laivQonaiwov. Cf. Hes. Sio nU]*.z«v iaivqonh}^nvItaXiaistv (vulgo UaXtó^sivY iv 'IraXla öiarQiipstv. H. Gl. dorica. 'ItaXtxoi, dei. BCH YIII p. 123 et p. 145: dedicationes MnóUtovi *al 'IraXixoïg. Ibidem IV p. 199 'Hquy.Xeï Kal 'ItaXixoig. ïzag (dorice = 1'rrigY &QM™<°s Kal &vctlSVs (Alberti pro oqhoq x«i 6 «<%). H. lt»v, ïtaxa. Vid. kavttaxó?. ÉtO-ac' *a&fjs9ai. H. Boeoticum. Cf. Ahrens I 177. II 103. W)-sXa. Vid. lèaXij. n ïtptov, placentae genus. Herond. III 44 «U o xspafiog tik? wswep 'Mq)ioc GMJw». Vid. lexica, praesertim thesaurus IV, 722. Papyrus vix recte habet Ftta, quod pro iziïva, vimina, dictum accipitur coll. Babrii fab. 125. Sed etiam verbum iïlüica ita minus aptum. Vimina enim flectuntur, non franguntur. t«C0V oiotu (?). 'Hknoi. H. Schmidt in hac glossa et in Hpovug, inovxlg, quae similiter voc. oiïaiu explicantur, dvola corri- gendum putat, fortasse recte, quamquam omnes hae glossae atra premuntur caligine. Ittov* ev. KQf)Tig. H. Incredibile. Fortasse latet 'i!J:ov = ïov, quod creticum esse constat. Vid. 'ia. £tt(u = i'ata. Boeotus ap. Arist. Ach. 860. i'rzca 'HqukX^g et v. 912 1'ttco jdsvg. Cf. Plat. Phaed. p. 62 a. ,F£t0(- — i'rvg. Terent. Maur. de syll. p. 658. Aeolicum sec. EM 479, 46. 'Itcóvta festum Minervae Itoniae, quae maxime in Thessalia et Boeotica culta etiam in Amorgo insula sacra habebat. Dittenb. ad Arcesinae tit. 642, not. 2 et 644, 4 sqq. 'freóvio? mensis apud Perrhaebos et Tauromenii ^'ExavopPaui» att.; apud Thessalos = 2hiqocpoql<óv, Hali sedis incertae. Bisschofi de F.G.A. IoyoSpojJiecV èKporideïv. Boimxoi. H. Cf. potjdQOfitiv, nam ivpj = /3otj. 'ImiYSVSia EoptxcSoo fabula. CIA II 4, 973, 2. lotvtav* xQvtpct XaXovaav, aiviyfiavcoö&g. H. Speciose Hoffmann coniecit l-q)&vxiv=,éw«vnv, coll. -v, iXav5>oa, apud eundem, et Thesaurum s. v. iexavco. Fortasse haec forma ubique resti- tuenda est. r/3-óat, vasorum fictilium genus [piscibus destinatum]. CIG. 8d45 c (Kum.). ( ï/froypa. PL n. 63, 4. 98. (Lagidarum aetatis), p. 365: rovg vnoxtXeig \fi ts Ix&vr/Qiï Kal ivzr\Qa Kal taïg aXXaig thvaïg. Cf. ^vxrjQa et vid. Wilcken O. G. I p. 138, qui idem vectigal esse censet, quod saepe in ostracis thebanis vocatur rj xexayxri aXiéatv, semel nü. 343 (a. 255/4 a. G.) ix&vïku. Solvenda erat regi. Plura vid. 1. L p. 137—141. Etiam aetate imperatoria piscatorum tributum tangitur PB 220. 221. 485 (saec. II. a. C.). Ultimo loco et FGH 42 (a) vers. 2 lx9vVQ^s Sqv^wv, fortasse significatur 4qvii5>v pagi nomen. Vid. editores FGH pag. 165. Of. aXievzmav yiv&v (xeXog). tyftöv = ix&vv. [Theocr.] XXI 49. 63. 66. Vid. iax^vt^O'ooxpd'oyi; = Ix&vomóXrig, ut solent Byzantini similia nomina com- ponere. PK (I) CXIII 5 (b), 4 (a. 543). t/O-ooxoiXiov. Olbiae decretum saec. II vel III a. G. Dittenb.1 248, 101 = IRB, I, 16 BA. Forma legitima, non -noaXtiov, ut aQxonmXiov, jivQoiHÓXiov etc. apud Atticos. ijrihooipó^tov = -TQocpeiov. Smyrnae tit. ap. Dittenb." 584, 13 sq. Vid. aonaXovg. De piscibus sacris legatur Smyrnae titulus Dittenb.2 584 cum nota editoris. ty^Orxovsp (i%9voveQ vulgo)' ijjOwyoojW. H. Laconicum ? Cf. £ol>yw^£P" (Joeg ègyaxai. Aaxavsg H. Signiflcantur lx&vo(3oXeïg sive aXieig. tyveozyg = Ixvevfimv. Her. II 67. Cf. BA 42,25 et Nic. Ther. 195. 'iyyog. Herond. VII 113 cptQ mSs xov koóIgxov elg ïxv°S ^£<ötft£VJ- ^f. vs. 20. — Vid. s. v. èQrjfiocpvXccKia. './jjc. Nomina propria in i%og sunt boeotica. lèév xov naaóv. Sovqloi. H. '1 (J«j) = iv 'fyM. CIA II 314, 17 (284 a. C.) Cf. Meisterh.2 169,23. iwya' i'ycoye. Boitoxoi. Vid. èytó. Secundum EM. 315 icóv, icovycc. «Fuóxsl = öicóxei. Corinth. GD 3153 = G. V. 24,31. — fiaxco: fiéfiai = öicóxio: dismal. 'FuoXxós? Pind. P. IV 188. N III 34, sed rectius Schroeder d' 'IaoX- kóv et kiuoXkóv edidit, formam 'IaoXxóg ubique restituens. iVojxss dorice = 2'wfitv, v. c. Sophro, fr. 40 x«n' i&vg ïmfisg. tcovïk boeotice = maiv. Orchom. 21, 46. M., na(ilcov&i, Varia 6,4.5. M. Cf. exonvtti, fcöv'ö't, £(Ówv&l ap. Meisterum I p. 278. Vid. sivcti et &i. 'lemxa ypamKaza. non simul omnia ab Atheniensibus usu recepta sunt, sed primo A pro L et r pro V, tum 5 pro iE et c|) pro Y, tandem H pro E et EI. Vid. Kretschmer G. V. p. 104. — Quod contendit v. Wilamowitz Hom. Unters. p. 306 litteraturam ionicam diu antequam a reliquis civitatibus recepta sit in libris componendis usitatam fuisse, id facilius est contendere quam demon- strare. Contrariam sententiam suadent plurima scripturae vitia imprimis apud Homerum ex attica litteratura in ionicam couversa nata. Ita iudicavit etiam Cauer in egregio libro „Grundriss der Homerkritik." lomxa (6a(i(laXa) calceorum muliebrium genus ap. Herondam VII 59. tto(v)ac = maiv. Cypr. Edalii tit. 135, 81. Hoff. Cf. ipQovécoï — cpQov&oiv. Yid. Hoffm. I 221 sq. tcoxotts p' ta êv volg Ifiatioig Gtjfieïa. Aaxmvsg. H. Olim proposui ion art a = iónu6iu. Koenii ad Gr. Cor. p. 454 coniectura lanansQ manifeste probari nequit. De re Schmidt comparavit Hes. glossas xvfiog, acptjQÓg, GcpayïSsg, Gtxfisu. uöcja? boeotice = ovGtjg. Saepe boeoticae inscriptiones, v. c. GD 492. 493 et ap. Meisterum 19, 147. 157; l . K-. Compendium voc. xoxvlrj in papyris aegyptiacis. jta suffixum doricum (= tor aeol., te ion., att.) in oxa, nóxa noxa, o 7i o xa, ft ij 7i oxu, TÓxa, aXXoxa, rnjnoxa. Testimonia praebet Boisacq p. 37. xd dorice et boeotice = xi aeol., thess., cypr. = xe(v) ep. = «V ion., att. = x av arcad. xapaai" xaTa^rjdi. Aaxmvsg. H. Vid. 2=0. jtappaXXs röv in^ava. Alcaei fr. 34, 2. JtttPpXnjjJ.a* ntinGzuaixa. Aaxmvsg. H. •/tapseoc, (?)• véog. Ilayioi. H. Proposui olim xa^aiog, i. e. x a & rj (i o g. jtat3tptapetsv (= -%sïv)' Tit. thebanus de Cabiris c. a. 200 a. C. Michel 828, 2. 11. 30. Ifaptptov, Cabirorum aedes Thebis. Paus. IX 26, 1 et 6 (Kci^elqiov). Colebatur ibidem KafiiQÏa [Ka^eigM ArniijxrjQ. Paus. IX 25,5. xdgta?- [idvdaXog xmv &vqo>v. üucpioi. H. Idem infra Y.aza.$\rjc; fiav- SaXog. Cf. inipiris Hom. SI 453. De forma et accentu cf. xayga. xapóvtog. Pap. mag. W. Leid. 23, 23. Leemans p. 195 „üqxov kafióvlov, panem unius cabi. Ka(Sct$ idem qui jó, cab, Hebraeorum, mensura erat aridorum quartarium Romanorum et %oivixa Graecorum adequans, qualis unius diei victui suflicere habebatur. Cf. Schmidt, „Forschungen auf d. Geb. des Alterth. I p. 99. 236 et 241". Yid. Poll. VI 43. Septuag. Reg. 4, 6, 25. Papyri lectionem agzoov ^a^aivCwv correxit idem. xaYf*VOS. Vid. xav xav o v iïXrjv. X,afXÓ\a$' xr/Xïóag. AloXsïg. H. xaYpw Karacpayag. SaXa^ivioi. H. Vid. s. v. y 9 5. De forma vocabuli et accentu Cf. xufiXr], ayava. ftaXXai, qvsiva. y,f/.'f///.XrjC (cf. xuyxslog)' XQiKog 0 ènl talg xhjgaig. Eiv.eloi. (?)' 10 rr]v \6yxr\v avco t%uv. MaxsSóvsg. H. Speciose Schmidt ay%ciQfiov ab ayx = avéxag et al'gsiv, edens per crasin xay%aQfiov, nisi quod debebat HyxaQf,iov et xayxay/iov, quia ratione caret aspirata, qua praeterea Macedones abstinuisse constat. itttö' 0' aspps (pro asigs Ahrens) xvU%vaig (iiyaXaig. Alcaei fr. 34, ut xaó' Elei. GD 1149 = .L4 110: rui xadaXrf/isvoi et ibid. xaöaXéoixo. Cf. IA add. 119, 9 xa(x)^aXrju £ p ov. Participia quasi a xaêdaXyiii. Vid. MI. xdSajA0£ (?)' xvcpXóg. HaXa/i(vioi. H. Proposui olim xax-aXaog — txXaóg. xaSapóv &oXsqóv. H. Macedonicum ? = xa&aqóv. xaSSc^cJsv. Laconicum. Vid. xaöö ixog. xdSoixos. TH, I 52. 181. II 50. 60.79. etc. Hes. xdSdixov rifiUxrov [ij] (istqov. xal ot zoig 9eoïg ftvófisvoi uqxoi xdddi%oi. Plut. Lyc. 12 zoi> ós ovxcog ccjtoöoxifiaGd'évxa {rov cpLÖnïov SCÜ.) x ex a 8 8 i\i 6 & a i Xéyov6iv' xuSöiiog yccQ xaXeïrai ro ayyeïov elg o rag anofiayöaXiag ènPdXXovOiv. — Cf. xaëog et xaSia. >ta5Spa{)*étvyv = xanöaQfrérrjv. Callimachus in Hecale. Vid. u xi ij e i sxaösaO-ac dorice = xrj8ea9ai. Pind. O. 47 ntgixad ó^e voi. JV X 54 dnoxadriaavreg. Sophron BA 428, 23 et Suid. S. v. unoxr\SriGuvxeg. — xaöe/iovïa. Polus Pythagor. in Stob. flor. IX 51. — xaóssxag passim LG, v. c. II 20. Vid. xcióog. JtaSta (nom. p].)' SaXaplvioi idgiag. H. [xa8txa£sv = xazaSixageiv. Inscr. argiva saec. a. C. IV exeuntis GD 3277, 8 ai xadixaosiav, at manifesto scribendum ai xa ötxdaeiav, ut sequitur idlxaeaav], Ka8[u? pro Kaöfirjig. Ibyci fr. 15 Kaófii'81 xovga. xaSjJio?' iïó^v, Xócpog, ccanig. Kgrirsg. H. Omnino signiflcare id videtur, quo quis instructus, armatus (xexaöpévog = xsxaGfiévog) sit, itaque gtoXt). Yid. naLWfiaL in lexicis. xa3o? dorice (et aeolice) = Jtrjtfos, v. c. Alcmanis fr. 76, Pind. O. I, 110. IV. I 54. I. VII. 7. P. IV 112. Bacchyl. XVIII 36. BI. xadêmv avdnavGiv. Vid. xddsG&cu. xa5ot)X:c3[j.Ó£. Vid. KuxaSovl.i£tG&ai. xa£eXs* xcttépulev. H. Arcadicum. Vid. féilijv. xaOa, xafl-axep, xaflóu in legibus atticis. Meisterh.2 214, 48—52. Cf. Kaft óóg. xaü-aye{wüv, a. Tit. arcad. ap. Dittenb.2 258, 36 eodem sensu quo dorice dqictyetig dici solet: öixaiuv anoSiöóvxsg %aQiv xuï svsQyéxiöi xul Ka&ayefióvi rag nófoog, scil. Dianae Leucophryenae. xaü-a'pj'ciypw xeXevftov. Inscr. metr. saec. a. C. I rhodia IGI, I 44. Inscr. eleusinia saec. a. C. IV, EA 1886, 48, 1. 22. 28 xa&r/ iq e(i s va et x a9 y iq s fi é vo i. Neglexit Meisterh.2. xaO-apscót^s. Sesti decretum a. 125 a. C. ap. Dittenb.2 246, 15. Recte ita per diphthongum scriptum; xa&dQtiog et xcc&aQsióxrjg a librariis saepe male scribuntur cum vocali. [xaO-apsois J IE 241, 292 Gxsytxg xa&ayéGiog, sed 1. 282 et 292 recte legitur exa&agGiog = ixxct&dpGeag, itaque quadratarii lapsus videtur. Cf. Prellwitz ad h. 1. GD 2325, p. 149.] xaitópiov, zó, purgativum. PO 116, 15. xaO-ap^a^saö-at. CIA III 73. 74 dno vsxqov. Cf. 9vGida£eiv, alia. xtt^dpjJ.aia. Vid. s. v. nr\xa. xaO-apÓ£. Vid. xaSuQÓg et xofra^ós. xaO-apoopYóc, purgator, lustrator. PK II 320, saec. IV p. C. — CIG 4558 xa&ttQOVQyia, lustratio, xa&ctQOVQyixó g = xu9aQÓg. Geopon. 20, 35. Cf. xu&ccqokchhv. xafl-apai?, lustratio. Describitur templi Veneris Pandemi lustratio Athenis CIA IV 2. 314 C, 24: 7icv qpp]a[ö£a>i/] raig [xoc]0-coju.ti/ortg (solitis) fiera rov nyé- novrog, xal firjt axvQcog jirjre xa&oXixmg fir)re xoiva>g, aXXa Qtj rag (sensu vulgari) èxcpégeiv. Vocabula x«a-oAi>cös et xoivag synonyma videntur. Cf. navdrjfiog ibidem p. 166, 3. xdt0"O|AOV Had'' ófioïov. [Adxcoveg]. H. Huc ylccKcot'Eg retraxit Ruhnkenius lectum post gl. xa&ohxd' cvyysvijc«, corrigens ofiov. At ipsum xa&ohxa manifeste significare hoe non potest, et depravatum videtur, ut olim monui, ex xa&opixé, quare suspicor hoe re vera esse laconicum. Ad xa&o^ov sive xafl'' óftóv contra alludit glossa xd&ofAct' xaxct xo aüró, quod est in Callimachi fr. 298. xa(?)' akanttxu. H. Schmidt xa&ovqiv (^= xó&ovqiv) coniecit, quod, collato araipov = oveigov, creticum ducit. xa9-(t))8ot (cod. ö)- vöqCxcog sive xaxd 9cé>xovg. Creticum in LG, frammenti sparsi 1—2 in Mus. Ital. II p. 645: 'E (— ei) öe xa na[Qi] £oi>xi xal x a & . . o g yévovxai, i<ï(5i)tait(ö)aT(» iv Talg x[qlg]i cifiSQctig. Recte xkOóxos supplevit Skias EA 1890, p. 198, i. e. èav ó' hX9coaiv tig xo ÖLKC/GxrjQiov xal ctQ^covxai tijg öiaöixaOiag, êxSixcKSavTmi> ev xalg XQialv rjjjb SQOCig. xwïHóp = xaöwg. Tit. eleus in Arch. Z. 1876, 188 (Kum.). jcaO-oji;. Moeris Att. p. 196: xu&óxi üxxixwg' xa&ag E\\r]vixwg. Con- flrmant tituli. Cf. Meisterh.2 215, 53. xat cum sequenti e dorica crasi coalescit in xr/, ut xrjx laconice Del. 17, 17 etc., xi)v ibid. 24, Alcm. fr. 74; x\t, cretice LG V 15, ■xr\g Mus. Ital. I p. 144 sq., Bergm. 19. 33. 37, x ij ncti vlo/icg Le Bas 71, 23, xrjvyovoi Epicharmi fr. 26, xfyevhvvia Lac. Del. 17, 11, xrjvyeviSag Müllens. 2, alia. xai [Jiav in media oratione Pind. P., I, 121: è&élovu öe Tlanyvlov kal iaccv XT£. xatsiv attice est forma antiquior. CIA I 9, 17 (a. 464—457 a. C) ofivvvai Sb xov oqkov xaxct t£[^>]«x>i/ [x a] t o [fi i] v ra v. Sic .noxaiovxi II 570, 39 (a. 403 a. C.) Meisterh.2 141, 24. Restituendum igitur ubique saeculi Vti scriptoribus pro xauv, quod commendarunt veteres grammatici. Similiter iudicandum videtur de formis xXaiav et kKccslv. xettstee* hcttctfalvd'r]. BolcotoL H. Utitur Nicander Ther. 60. ^ xaïxa = xav. Lacaena Arist. Lys. 105 xa'ixa 'x xag xayag ëkay noxa. xouxtas, volturnus, scriptum in basi dodecagona in museo vatic. IGSI 1308. Cf. 906. xatvifta* adeXtprj. xaivrjxa g' döeXipovg xal dSeXcpdg (cod. utrobique i pro fj). H. Cypriis recte tribuuntur pro xaOiyvr\xt\, xaoiyvijxag. Cf. Hoffm. I 163. Ceterum xa6iyvr\rog est in titulis. Yid. 1. 1. p. 171. xouvóxot)9ov. Yid. xovcpov. xa:vÓ£. Herond. I 25 nêncoxsv lx xaivrjg cum glossa m. 1 xQrjvrjg et m. 2 xvhxog. Si ellipsis obtinet, cf. III 33 ix teTQTjfiêvrjg Meister adverbialiter dictum putat ut Thuc. III 82 (= ix vér/g apud Herodotum) et nivuv signiflcare, ut alibi apud Alexandrinos, sqccv (?). Apud Bacchylidem XYIII 9 pro xaivóv (sic. m. pr.) vereor ne iniuria ab altera correctum sit xkeivóv. Non recte ibi Blass annotavit „Non extat xaivóv, nisi apud Atticos." Nuper ipse errorem agnovit in Museo Bhen. LY p. 103, ubi in fragm. Hipponactis, ut bene sensit, non Archilochi, detecto in papyro a Beichensteinio, legitur VS. 8 fir'jzs tav xaivatv ft£r[. — Insuper xaivovv = xaivïfeiv exstat Her. II 100. xatvóao905 nQodvfiCa. Scriptor de re metrica PO II p. 43, col. II1. 1 sq. xatpcxóg saepius seriores, ut xaiQixaïg anayysUaig CIA III 769. xai'piov, carmen extemporale. IGSI, 2012 A. xaiptog pro al'uog? Theophyl. Sim. Hist. YIII 15, 8 yivtzca zovzo xociqiov fieyiGtcov xaxtöv. Num forte xctïriov, i. e. xai aïuov? xatpóv adverbiale = xatcc xaiqóv. Pind. P. I 80; fortasse etiam sic accipienda in vs. 110 verba av sQarai xaiyov óiöovg. xaipóg. Kaib. ep. 824, 3 naaiv xuiQoïg — nduaig wgaig, anni tempestatibus. xatpo^oXaxstv, captare occasionem. Lexicis adde Hyperid. IV 8 BI. Kaïadpeios, inensis = aegypt. Mcaogi) (25 lui.—23 Aug.). xataapvya (-qcio), ludi in C. Caesaris, M. Agrippae et Iuliae fllii, proconsulis in Asia a. 1 a. C., honorem instituti in insula Co et Sardibus, commemorantur in tit. coo ap. Dittenb.2 677, cuius vid. not. 3., ytyqinmqa ibidem v. 13. — In eodem titulo "Axzia ra/isyaXa Kaïaaqrja (scil. in C. Iulii Caesaris honorem celebrata). Vid. "Axzia. — Multa alia Kaïadgeia in civitatibus graecis celebrabantur. Kataapog elliptice pro Kaïoagog öovkog CIG 4713. 4713 f.; Pap. Lond. CCLVI, ut Caesaris in titulis latinis. Cf. Wilcken O. G. I p. 662 et p. 499 not. 4.— o KaiaaQog lóyog CIG 4957, 29 sq. fiscus vel potius aerarium agri imperatorii = i'dios seu oiaiaxog kóyog, i. e. privatum aut patrimonii imperatorii. De illo cf. Strab. XVII p. 797 (idtó^oyos); PB 106 (a. 199 p. C.), de hoe PB 277, 10 (saec. II p. C), 599, 14. Wilcken 1.1. p. 643 sqq. xattoc ys, 1uas particulas Athenienses plerumque seiungunt, coniun- onr H nrininoc 1 n tr IM !\l n \r i-» nn nTTvn lirlr** \ tt/j -ren ö*" 1U XX. f UUj JLV 11 V/A! \\J J X KJ l/lUWl./ AUttUt V ^ W I Et taMa xqlveiv èszlv avórjzov yvvri, | tisqi tav y savrijg 7iQayjiata>v i'aiog cpQovsï. Cf. Ar. Ach. 617, alia. xax = xai ix aeolice et attice = xrjx apud Dores. xaxayopos, xaxayopca dorice Pindarus O. I 54; P. II 53. xaxetjxévau = xcraxE/ftEVijg arcadice in Tegeae tit. BCH VIII 281, 1. 21. Vid. £15. XttXJCStpttl' Xtttaxórfjai. F/c/ The ognostum, Ox. II 79, 4 et homericum &vexrixiev ÏSqug 'Ir 507. Pindari fr. 185 in öh rEi%écov xaxisi xctnvog. xaxxe^dXag. Vid. s. v. nlr\uig. y.rx.xrjüóx.iix.OG = aöóxi/iog. Epicharmi fr. 23, 1. xaxo|iiX«voc. Adde Bacchyl. XVII 8 BI. l^atai wwo^aw» = KaxovQyoi. yMxóixQpzps- Satanas. Kaib. ep. 1140, 2. xaMizad-ia forma attica pro xaxonuöua. Meisterh.2 42. xaxoxdzpida Thxzuxóv. Alcaei fr. 3/ A, 1. xaxóraxiioc = Svanozfxog. Adde Bacchyl. V 188. xaxoxcÓY£" xctTctxÓTpag naga Evxlto. H. itaque gl. cypiia xazctxo qa6«g a verbo hoqójco = *etqa>, unde adv. i«oP«*T»s, q. v. Aut sic scribendum pro tradito xuxÓQag, aut contractis vocalibus xaxogag. Cf. Hoffm. I 117. Vid. jc uxkeïqui et èn ikoqov. xaxópoO-jjios. Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 162, 1 xuxÓQv[dft«J xa[i aJfier^K. , , jtaxó? = att. SdkaLog, miser. Herond. III 42 zL öoxug t« wUnva zfjg xcixijg naO^ELV; v.axoöv. Lexico Schwhi adde Her. III 14, 3 et 7. xaxocppaSixoaóv?. Democriti Mor. 174 ed. Nat. Cf. epica ?£t' óyxovrai. J4%a10i.II. Correxi olim COll. xaXa/ia' byxog apud eundem. Nisi fallor xaXafia, stramentum, metaphorice dictum de inani mole, culmus sine grano. xaXajxoua, festum Cereris et Proserpinae Eleusine, ut alma et %Xóïa. Inscr. elea saec. a. C. II EA 1890, n. 60 (= Dittenb.2 690), 1. 6 sqq.: 'TnsQ &v anayyéXXsi o órj(ia()%og cv 'EXevGlvi tincQ x&v dvGièóv, tbv ê'&vGsv xoïg re aXcóioig Kal xoïg %Xo'i'oi g rijg xc ArjfirjXQOg xal tijg xópr/g Kal xoïg aXXoig &coïg, oïg naxQiov rjv, GvvexsXcGc ós-Kal xrjv xcöv x aX a fi a t tav &vGiav Kal rrjv no/inrjv cGrciXcv xara ra ndxQia fiexa rov LSQOcpavxov Kal rav tsgeiwv xrc. Cf. CIA II add. 571 B et Ditt. 1. 1. not. 6. — Vid. n X rj Q ó 61 a. KaXajJiauóv, mensis Mileti. Inscr. aet. rom. ap. Dittenb.2 314, III 42; item Cyzici et Olbiae = Mowcxicóv att. sec. Bisschoff de F. G. A. xaXapisaita! PB 601,7 in epistula pravissime scripta saec. p. C. II: yivcoGxc ori ScócoKa üroXe/iaïov KaXa/j.cGira &G na X i G fi ar a xfjg ol'KLag dg xo Arjat]roiov. Dubitabundus conieci y■ o. 8. HxoXcpaia XaXaftag Gïxa «ffq>aXlofiaxa rijg olxLag „me dedisse Ptolemaeo aristas (frumentum) ad familiam sustentandam." An xaXafiÓGira? xaXdjj.'jy. PB 661, 20 Kal fisra rov %qóvov (significatum in contractu) nagaduGco ro xqlxov (iCQog an b uvanavGemg Kal ro Xomov (icQog an o KaXdfiïjg nvQOÜ. Simili loco 519, 18 est ano xaXdfirjg et 39,20 anb &qvcov xaXd jiov. Cf. 386, 10, ubi contrahitur dg fióvtjv xrjv rov èvsGxaxog k'xovg GnoQav. xaXajxca, ly ? PK II 183, 22 (a. 88 p. C.): xal rr\v ovGav xaXuplctv avaXcÓGofiev Kar' 'trog e[xaGrov . . . . xo]v dfincXava rijg x aXafiovQyïag. Supplendum videtur Kara. * • xaXajjtiös?. Hes- s- v- xaXa^Lg: KcQovr\xai, (in Cypro) Q£g [quae pro aoristo militant v. H] et gl. Cypr. lA.fl'ETwj et ccyÜG&cog. Hoffm. I p. 118. xaX^(-a) et xaXijtiys (-ta?) attice et dorice (et aeolice) = ion. jujA»; xr\Xr\xr\g. Yid. xsxaXrjxag. XwX>^(0" . ■ • rtctqu fxiv "IioGi xctXèw, kciqu ös AioXsvGi jcciijM, ncxqct ès KvtvqCois xaXri£a>. EM 485. 45. Herodianus I 444, 12. xdXvyjjuf Kalm. Zanya (Schmidt pro xaXf]fiV£Ï' xctXeï Gacpag). H. Sappho fr. 7, 15, ubi codd. RC reliqui xaAqpt. Yid. xal i) w et xaXsvxov. xaXtSta* ëvriQa. Kvuqioi. H. Cf. x5>Xov et vid. yXu6Gct, öciqlv, alia. xctXfy. Yid. xaXov. xaXiit'G?" oivog. A^iiQÏag. H. Macedonicum. Cf. XuXig. xaXcvo? dorice = ^vXivog. Yid. xaXov. xaXtojxat' xaXovficu. H. Gl. dorica. KaXtxópvco?, Calpurnius. Olympiae tit. Dittenb.2 314, 44. qui cft. xukiKiovg, calceos. Polyb. XXX 19, 3. xaXcafl-ou. Inscr. Mycenarum saec. a. C. II GD 3315, 11. xaXts = y.r\Ug. Crameri Ad. Par. III 33, 28. Dorice aut aeolice. xaXiato? pro xaXXiGxog postulante metro Bergk Sapphoni reddidit fr. 133 &Gx£qcov navxmv o xccXiGxog. xaXitépto? = xuXXióvag. Tit. eleus IA 113 C, lex saec. a. C. VI: xöv öé xa ygucpéov, o xi öoksoi xaXniQov cytv 710(1) xov &eov, e^ccyqiov (= £|ai{jcöi') xal bvitoiov gvv fioXai xxê. Kumanides s. v. comparat neo-graecum xaXXixeqog. xaXxoöv = iuXxovv. Meisterh.2 79. /3. aeolice = 5caraA.t)qpO,£Vrog. Inscr. 119^4, 20 Hoffm., quem vid. de incerta quantitate vocalis a III 283. KaXXéa? iuxta KuXXiug. Meisterh.2 90, 3, ut KaXXévi xog iuxta KaXXivixog p. 91, 7. xaXXcap' ni&r\xog naga AüxcoGi. H. Cf. xaXX[t\g. xaXXiaaavce?. Gyzici tit. CIG 3668. 3664. Mitth. VI p. 44 sq. Kumanides S. V. addit egyov ri xa>v iv TiQvxaveLco öiaxsXovvrcov rj Xé^ig. E novo titulo Mitth. 1888, p. 304 sq. non magis apparet, quale fuerit. Num forte idem quod xaXXuQüv? xaXXiyóvoog ozayvag. Kaib. ep. 266, 2. xaXXcSsvSpta, ree. inscr. constantinopolitana. CIG 8735 (Kum.). xaXXcCtovog. Adde Bacchyl. V 89. "Hqa. xaXXc?^. Herond. III 4 oxoog xig xaXXtijg xaxm xtmxcov. Cf. xaXXiaQ. xaXXtOwos. Kaib. ep. 372, 4 aly&v xaXXL&mcov. xaXXcxépav dorice = xaXXixtQav. Bacchyl. XVIII 24 BI. Utrumque contractum ex KuXXixiQuov. Cf. tityix êgav. KaXXtxt>ptoc sive KiXXixv qlo l ap. Phot. s. v. et s. v. KImq&xcci. Vid. Naberi notas. Corrupte EG 165, 59 KuXXixdQoi. Her. VII 155 vix recte traditum KvXXvqioi. xaXXtxacc, a^xog. Babrius XI 7. xaXXcftdfpqtov] vel xaXXixafxov]. Bacchyl. XIX 4 BI. xaXXcpóa? = xaXXiQQovg. Bacchyl. X 26. 96. BI. xaXXcxé^veis pro xuXXUtyyoi. Kaib. ep. 796, 3. xaXXtxopo?. Adde Bacchyl. V 106. X 32. BI. xaXXóv xaXóv. vnonóSiov. H. Doricum esse xaXXóg (ex xaXjóg) testatur Apollonius de adv. 565, 14. De accentibus dubito. Vid. xaXov. xaXXóvi? = KÜXXog. Her. III 106. VII 39. Herond. I 35. Saepius apud Euripidem legitur, ap. Platonem tantum Legg. XII 953 C. Ionicum videtur. xdXXoajxa, quod verritur, purgamentum. Cei inscr. saec. a. C. V, IA 395 fitjöe xa xaXXv[g(ia]xa cpsQEiv inl xa Gijixaxa. Cf. xccXXvvxqov, verriculum, et Hes. s. v. güq fiat a. xaXXcoaóv, zó = xóXXotp, glandium suillum. Geopon. XIX 6, 3: xóXXona Se xaXovfisv, tö sv xy %Qr)Gu Xeyófisvov xaXXaG óv. Vocabulum, neglectum in Thesauro, Sophocles in lexico citat ex Oribasio I 202, 11; 218, 11. xaXoxotfx^tog saepe in cippis christianis. IGSI, 191. 361. 2200. 2293. 2298. 2301. 2354. Cf. xoificiG&ai et &Eoxoi(irjxog. xaXójxaXXov xéxvov IGSI, 1471 quid sit ignoratur. [xaXoIjJiotpij-cos. IGSI, 555. xaXov dorice = 1-vXov. Naves Lacones, ut interdum £vXa Athenienses, xaXa vocasse docet nota Hippocratis epistula ad ephoros ap. Xen. Heil. I 1, 23 et Plut. Alc. 28: "Eqqsi xa xaXa xxs., quam in Thesauro neglectam mireris. Cf. Aristoph. Lysistr. 1252 noxxa xaXa. Diversae originis esse voc. epicum xijXov (cf. cello) recte statuit Curtius. Hes. xaXLai' vsoGGiai ex £vXcov xal £vXiva xiva ntait'fovxa ocyaXfiuta sldcóXcov. öfjloï ös xal Gxr/vrjv oixiav. Cf. tit. agri mytilenaei GD 255, 14 xag tÏQag (= hyag) xaXïag. — xaXi^v xbv oixov. xvQLtog ós xbv ccnb £vXoi>v oixov' xüXa ya(.> Ta ^vXa. Porro praeter attica vocabula xaXónovg et xaXLa (hac mensura etiam Theocritus in aeolico carmine XXIX 12), huc pertinent glossae Hesychii haece: xdXiva' §1'iXiva. — xaXivor öoxióeg. — xaXiov I-vXüqlov, /3axTfiQiöiov, rö èsGficoxriQiov xal i-vXov <èv?> è èëeovzo (= Kodoxaxxrj), xal oi [iixgol oÏxol xaXial (et xaXioï, cf. Epicharmi fr. 21 Ahr. xbv xov ysLxovog xaXióv) xal xaXLöia. — xaXoxonrjGai' %vXoxo7tfiGai. — xaXiwGaf aQccl-ai. itaxa£ai. — xaXoxvnog' o SqvoxoXdnx rjg. xaXoxoieiv. Locis in Thesauro et a Sophocle in lexico citatis adde Geopon. II 22, 3 xovto yag xo vScoq iXvwSeg of xal &oXsqov av^si [si'g del.] iijv Èyxeifi.svy\v xóitQov. xal GvGG^ifjci TtoXXïj xaXonoirjGei. Verbum factum ad exemplum xov xaxonouïv. xdXo? Herodotus pro xaXmg. Cf. Hoffm. III 511. Vid. Xayóg. Eadem forma iuxta xaXwg occurrit in titulis atticis. Cf. Meisterh.2 101, 19 xaXoL laXxol CIA II 689, 6 medii saec. a. C. IV. — Notae formulae Ttcivxa xaXav xlvslv novum exemplum legitur in fabula romanensis fr. III (Arch. f. Papyrusf. I p. 256), (léxQi viv ndvxa xdXov xsivovvxeg, iniuria ibi sollicitatum a Wilckenio. xdXó?. Forma primitiva xaXfóg reperta est in tit. boeotico templi Apollinis Ptoi, edito a Brealio in Memoires d. 1. soc. ling. VII 448 xaXJ-ov ayaX/ia, unde a longum intellegitur apud epicos, Archilochum, Semonidem, Hipponactem (qui semel in thesi corripuit), Aeschrionem, Anacreontem, elegiacos antiquiores. Cf. Hoffm. III 515. Breve est apud Lesbios poetas, apud Pindarum et Bacchylidem, ut apud Atticos, anceps apud iuniores elegiacos et Herondam, qui VII 115 uno eodemque versu utramque prosodiam sequitur scribens xa xaXa navxa xrjg xaXrjGiv ccQfiófei, tout va bien a la belle. Vid. ÏGog. viaXbc, 'Apyy/.z, integra inscriptio. CIA IV 3, 562. Cf. Ar. Vesp. 99. JtaXxtS* vÖQia. OsGGaXdtv. BA 1095. xaXua. Pollux VII 190 Rhinthoni tribuit. Cf. BA 101, 13. Hes. xdXxoï vnoSrjfiaxa xoïXa (sandalibus opposita?), tv oïg litnivovaiv. Manifeste cognatum latino vocabulo calceus. icaXopi dativus metaplasticus pro xakv/3tj, quem metrum postulat in fr. Sophoclis (?) ex Niobe PO II p. 26, vs. 3. /caX'jxoazécpavciG scil. "Ayxspig, (florum) caliculis coronata. Bacchyl. X 108, correctum a Blassio Herm. XXXVI p. 281 pro xaXvxoGxstpavovg. Vocabulum noveramus ex A. P. VI 55, 2. Legitur etiam Bacchyl. V 98 item de Diana. xaX6(i.jjt.ata, tabulae ligneae (dekplanken). Dittenb.2 527, 30. Pro xa.lvfifior Bacchyl. XVI 38 BI. metri causa xaxsilvfta proposuit Headlam. xaXuvjJia pro xalvfifia passim Epidauri tit. GD 3325. jcaXuxt^pes (im bric es) rijg itóUmg figurate nobiles dicuntur Herond. II 31. k akyaftw, KaX^aSóviot dorici titt. = KaX^Smv, KuX%rj(ïóvioi. Cf. ÜGnXadoiv, £ a q n u ö mv. xaX/ai. I. E 284, 83. CIA 322, 95. Deli BCH 1890, 392. Kabbadias, fouilles d'Epidaure p. 886 scribit: „Baunack croit que xaX%ai sont jjkAxivi, synonyme de yaXxêoi. aaxêQsg." — Hes. xaX-^rf fisQog xscpaXijg xlovog. Cf. CIG I. p. 282 A. — Cf. Meisterh.278 § 38, a de formis xaXfyn %uX%rj, jjaAjttf, KaXfr\8óvioi, XaXyriSóvioi. xdXcos, rudens. Kaib. ep. 560, 8 xaXmv xsïvag ovqiov tvtpqoGvv&v, habenas immittere laetitiae. — Vid. xaXog. xajxdv rbv ixyQÓv. Kgijxsg. H. Cf. %u[Mxi et humus. Nisi forte xa^av scribendum, ut sit i. q. xm^v. Cf. vocc. yXaGGa, óapig al. xajj.aa«g* (iétqov n. MfisQiag. H. Macedonicum. xajxPatljfl'StS* xaxaTCOvrj&si'g. H. = x a (3 (3 ct x t]9 e 1 g, i. e. %axanaxr\9cig. Fortasse gl. delphica. Vid. parsïv. xajXTfXd'CI^. PB 34 II 5, si sanum, pro xafiriXrjlaxrig = x a ft rj X t x jj g, cameli actor s. eques, quod legitur PB 544, 3. PO. 300. 3. 113, 4. Arist. H. A IX 47, 1. Strab. I p. 59, 17 et alibi. Vid. s. v. XQLflLGXOV. JcajAiyXtov, zó. PK II 298. 318. FGH 195 = xaftr/Xog, ut Cedr. I. 755, 10. Leont. Cypr. 1729 B. xdfJUfXo? ab arabico gammalu. — xufirjXa>v rêlsa/ia, s. xsXog in Aegypto. PB 41, 10; 219, 5. al. saec. II/III p. C. Vid. Wilcken O. Gr. I p. 378. xafxvyXróv, camelorum stabulum. PB 393, 15. al. PPW p. 54, 2. 7. al. xajjiivsotal {SaQdniöog). Ostiae sacerdotum genus. IGSI, 914. Cf. oiQxivrtriQ éxrjg. Iidfupog, Kajji'.psóg et rarius Kajj.speós? nusqaam per EI in titulis scribuntur. Meisterh.2 42. xajjicatos, adiectivum a xafiLGiov, camisia? PB 550, 2: s'isl EvcoSta eig kóyov xctfiiaïcov Xivuq ïav. An est gen. plur. pendens ab hvcxQLtov? Yid. xa (in ct v ó v. xa(j.jJLap'^af xaxaXafieïv. — xdjAjAapc]^?' (isxqov glxlxóv. H. XaiXfAapo)?* reeg Èqv&Qag xaQLÖag. H. Gl. dorica. Cf. KOftft aQcci ï] xofiagagai' xaQidsg. Maxeöóveg. Vid. Athen. VII p. 306 C. xajJLjJiata (Nicocles Laco, add. Schmidt)- óftoi'wg kal ai xafifictriSsg cpvXXa ödtpvtjg èv oïg GxénovGi xa ipaiGrtx. H. Duo ultima vocabula, vulgo lecta ante ofioicog, huc transposuit Schmidt. Idem a fine 27 addit Adxuveg, quod male adhaeret glossae xanfiévsiv xuxctpivuv. Subst. y.d/jLuaza et xa/ifiaxiósg nata e verbo xdnxsiv. Cf. Athen. IV p. 140 F. xdji.xa (vulgo JtafiTtrj)' xijxog naQu 'EniiuQpa. H. xajJiicavóv, sive xa[AxavÓ£. PB 550 (aet. arabicae) Ifct EiaöCci dg Xóyov xupiGimv XivuQiav Xixgug övo jcafutavtö. Rarum VOCabulum byzantinum, trutinam significans, unde verbum MpnavL&iv. Vid. Soph. lexicon. Locum non satis intellego. xaaxi8oóxtXov xov óiavXov (Aesch. Ag. 345). xdji-xtpoc== xd/Aiisoi) c a p s a. Andaniae tit. a. 94 a. C. Michel 6<)6, 10 tav Ö£ KdfxTCTQav Kal xa pipxta %xL Cf. Thesaurus s. v. et Heindorfli de capsa adnot. ad Hor. Sat. I 4, 22. — xd(inxqcc xi,pcoxóg PB 48, 9. 717, 13. 781, 12. xa.jj.91 contractio attica et aeolica, xrjticpï dorica. xajj-fJiiixiov, capsula, cistula. PB 387 II 19, a. 177 184 p. G. xaipdmov ap. Hes., quod yXcoGGÓxofiov (i. e. yXcaaGoxofidov) explicat. Saepius yatyaxrig et xafiipdxrjg occurrunt apud Septuaginta. xa,y = xal èv attice et aeolice, xr/v dorice. xov terminatio 3tiae pers. pl. Perf. = xavxi, wöï. Passim in titulis serioribus, e sermone communi invecta. Vid. anoSiSmxav. xdv ante N = xaxd. Pind. O. VIII 78 xav vófiov. Vid. xcctd. xavaSóxa* xn^V oIgxov. Adxtovsg. H., qui infra habet xuvdóx* hH Adxmvsg, unde prodit genuina lectio xavdóxa. xavaSof GiayóvEg, yvd&oi. H. Propter ö pro & {xdvaSog, xdvadog, yva&og) Macedonibus tribuit Schmidt. xdvttö-pov (cf. xdwcx), carpenti genus, in quo vehebantur lacaenae virgines in pompa, gryphi vel tragelaphi formam referens. Xen. Agesil. VIII 7. Plut. Agesil. 19. Hes. xdwadga' uGxyafir] i) ctfiafr, nXéyfiaxa fyovGa, vg>' av nofinsvovGiv ai nuQ&évot, oxctv slg xo xrjg 'EUvqg anlmGiv. k'vioi ós è'xsiv d'ScoXa èXdcpmv rj yvnav. xavaóatpov. Attica inscr. saec. a. C. V ap. Dittenb. 44, 10, unde corrigendus Poll. X 32 èv <ïè xoïg SrmionQuxoig ov xavuGXQov fióvov, dXXa xal xdvvGxgov evqlGxoiiev. xava/d. Adde Bacchyl. II 12 yXvxdav avXav xavaxdv. XIII 15. BI. xavaxa [Gx£Qv]óxxvnog. jcava/aSa recte pro xccva^riSd Pindaro N. VIII 15 restituit Bergk. Cf. Schroederi Proll. Pind. II p. 20 sq. stavaxaxo8a (innov), sonipedem. Alcman fr. 23, 14. xavSÓJta. Vide xavaóóxa. "/.«vS'jtavsc* [ucizLOrpoQiósg, oï ós slóog i%9vog' k'óxi ó' oxs xo aióoïov. Phot. Ultima significatio fortasse e comoedia petita est. Ceterum vid. Thesaurum s. v. xavóvXcci. xavyyopixoi; xón/iog. CIA I 152. zavd-Ó?' . . uvsg ós xanvoóoxt/u. xal manors rag (firjnoxs ot corr. Meineke) yvzoójtoëeg, SixsXoi. xal lig o rag xayovg (pQvyovGiv. H. jtavtStov, mensura quaedam in Aegypto: xavióia oïvov. PPW p. 151; p. 677, 8; 860. Cf. xó.vigxqov et Hes. xaviag• xuXa9og. zavcatpov kvq&v pro xüvugxqov in chelidonismo rhodio ap. Athen. VIII p. 360 C. xavxavov ^Qav iïXrjv. H. Levissimo argumento Schmidt, quod scilicet avyaQog pro ayyuQog sit tarentinum, hanc gl. his tribuit rescribens üXav. Nihil enim in titulis et codd. antiquioribus praesertim vulgatius quam JV pro r servatum ante k, y, %. Potius glossa tribuenda epico aut elegiaco nescio cui poetae, ita scribenti ad exemplum homerici lv\u xayxava O 364, a 307. xavvap:axa, calcei muliebres cannabini. Herond. VII 58, xavvafliu dicti a Poll. VII 94. -/.avu Aeoles et Attici, xi]vxi Dores. "/.avóv, canon, quo vocabulo post Diocletianum vectigalia ordinaria significantur, passim etiam in papyris aegyptiacis occurrit. Cf. Wilcken O. G. I p. 378 sq. xax = Kuxu ante n.: «i* navxóg thess. inscr. Larisae Mitth. VII 266. — Kan nolv dorice Archytas Stob. Ecl. ph. I, 4. Cf. xan cpafa/Qu apud Homerum. stazaXac (sic)' xanriXoi. H. Vid. x dx rj X a. xazaXsotas' ov&vXsvxag (Schmidt pro ovrjXaxag). H. xaxava. OsGGaXol — rag a:xrjvag kkhiïvk; sXiyov. Athen. X 418 D, qui citat Xenarchum. Cf. Hes. s. v. xanavixcórsQa (Aristoph. p. 1150)" K7to xrjg cpüivr\g lOQxaGxixmxsQa, nvsg ós avrl rov fisi^ova. Kanuvug yciQ dnrivag XsyovGiv. Sed Pollux I 142: (iSQrj ós rov (tp/Actxog rö ó' vnsQc'iva) avxov (SC. rov óicpQov) nsQicpQayfia^ o Gkvxsi sïa&s TXSQtXa/j.pdvsG&ai, r ccqqiov, xQSÏg ipu. xax^aXapots absurdo errore Theophyl. Sim. Vid. s. v. ó ft stro. xap = xife. Alcman fr. 81 W., sed Pind. fr. 277 traditur KrjQig Cf. xaQi&Gai. xapa. Kaib. ep. 813 (cf. Od. IX 140) xpijvijg inl xQaxóg. Cf. Horatianum fontis caput. — Ibidem ep. 818, 9 vr\ov inl xquxL.— Gen. xÜQüzog = xpaióg. Tanagrae tit. metr. temporis christiani BCH III 144 dorice = xccQrixog ap. Hom. — naga' at§ rjfispog. IloXvQQrivioi (in Creta), vtcö roqxvvtmv [aXXoi] (Ï£ 7] Gvxf\. 'Iavsg (?) xa KQÓfiuxu. H. Mox idem x ageer avxuï. — Vid. xagava. xapa[3iöss* yQasg (cancrorum genus. Cf. nostrum krab). Mri9v[ivaïoi. H. Cf. Schol. Oppian. Hal. I 261. Etymologice cohaerere videntur xagafiióeg et xapa[3os tino ós Maxsóóvoov r] 7tvXrj. H. Chatzidaki in Adrjvci, XI 2 p. 147: 7j Xs^ig snl xrjg GrifictGiag zijg onr\g, cpdqayyog, öióóov Gcó^sxai nul arifiioov sxi. KapdvtOg(?). Vid. Kagaviog. xapavov dorice = xagr/vov. xapavo? dorice = xvqiog, dux, princeps. Xenophon. Heil. I 4, 3 èniGxoXi'jv x scpsqs (Boidxiog Laco) zoïg xccxco naGi xö (SaGikeiov GcpgayiGfia i'%ovGctv, sv ij èvrjv xal xaós' Kaxans^ina Kvqov xagavov xfóv sig KaGxmXbv d&goi^ofiévcjv. — Eodem sensu xagtj. Kaib. ep. 185, 12 ftfji'ig ós xaQTjcixav, Agamemnonis et Achillis. Cf. etiam Kagavogó KQ&rog jlctGiXsvg zijg Maxsêoviag et KÓQuvvog' fiaGiXsvg Maxsóoviug H., quae vera videtur nominis forma macedonica. xapavoj" xrjv aiya. Kyrj xeg. H. Cf. schol, ad Clem. Alex. IV p. 96 KL • xapa|f (?) GxavQwGio. H. Macedonicum ducit Schmidt. xdpótzoq. Vid. xüqu, caput. xapSca. Vid. xa$£a, xóq£u. jcapSojPoXecv. Herond. IV 52 firj Ttavxszol/uag xaQÓirjfióXsi (pro xyaÓCrj paXoi) Meister p. 713, qui comparat glossas Hes. xaQÖio^oXsïs&af XvnsïGdcti. — xsq^oXslv. — xsgxo/ie ïv. Cf. etiam gxsq^oXXs' Xolöóqel (Ar. Eq. 821). — gxcq(5oXov Xoïöoqov. Callim. fr. 281 GxsQ^oXa [iv&ï]Gaixo. xapdioavaXaxzog, e corde destillans. Epitaphium Christ. aet. byzantinae metricum BCH 1900, p. 336 xctQÓioaxuXaxxov daxjjvov. V1U. ix jv U kjj fr 1/ fr u v. Kdpstos, Chalei mensis = Mezaysixviav att. Bisschoff de F. G. A. Vid. Ai Q a G x v av. Trjv xaQÖlctv cpualv (AloXstg). EM 407, 22. Aeschylo metri causa Suppl. 71. 799 reddebat Dindorf. — Cyprium erat xóq^a. Hes. xÓq£u' xaQÖict. FlarpioL. Vid. Z pro AI. xapö-pa, xa, oves tondendi merces. Lebadeae inscr. aet. Diocle- tiani. Mitth. V 70. A verbo xslqsiv. Vid. xüq tqu et ïaxga. KapcO-acog = Xaoixaïog, aspirationis transpositione, ut xi&wv = xuwv, alia. Meisterh.2 79. xapó?. Vid. xavgiósg. xapcojaac.' anoxzeïvcii. H. Idem èxagCnGccg' anixxEivcig. Verbum dori- cum a subst. höq, q. v. xapxaSÓva* zovzo Xiycxca Xaqovxog ödvsiov, Gvvayófievov ex xov ófioXov xov Gvyy.rjScvoiJ.svov roig xeXsvx&Giv, ov% 105 tvioi nXaGccfjievoi (3orévtjg oVofia cpaGiv sïvai. H. Hanc glossam e Pherecratis Crapatalis derivatam esse acute coniecit Hemsterhusius. Fictum videtur ab ipso poeta vocabulum, ut xixxufioi, xQccnazaXog, ipa&ta. Vid. Meineke, F. C. G. II 288. xapxapov tö deGficozriQiov oiizcog 2cócpQa>v. H. Sicula vox = lat. c ar eer. Cf. Diod. Sic. ecl. p. 516, 38. — Yid. xdfinog, xvjiizóg, X £ 7t O Q L g. xapjttvta, calcei muliebres. Herond. "VII 128. xapxcvóxoo? satis facete podagricus dicitur in carmine Anth. Gr. Append. Didot. III 52, 23. = CIA III 171 a. Cf. xaQxivo^rjzrig apud Aristonym. II 698 Mein. F. C. G. xapxivo?. Herond. IV 44: eGzrjxe <5' i'g ft' oqsvgu xuqxLvov fiei^ov, de quo loco egi in Mnemos. 1892, 69. Kapvecog, mensis Lacedaemonis, Agrigenti, Byzantii, Calumnae, Gelae, Nisyri, Rhodi, Syracusarum, Tauromenii = Mezctyeixviav att. Bisschoff de F. G. A. xapopóg (?)• vÖQog. KQrjreg. H. Proposui olim xdxvS qog. xdpooa* xuqvu. Aaxaveg. H. Cf. xctQvrjfiaxa. xapoof boeotice = xtiqv^. Orchomen. CIG 1583. xapxsa* oqxv01? MaxsSovixrj. H. Sic dicta fortasse, quod ini xuQnov alius alium tenerent saltantes, ut scribendum sit xagnéa = xaqneia. xapx:a£scj{)-ai. Vid. fiaofovóftov. xapxo8a£ti?s. Inscr. gortyniae. Vid. Baunack, Philol. a. 1896, 489. xapxoXoyscv. Inscr. coa. Mitth. 1891, 432. xapxoxóxo?. Epigr. add. 911, 1. IRB vol. II. "AXgeï xcxqtcoxÓxcoi itaxqrjg vjté&rjxc yovfjag xo[i]vo&ctv(si) Molqcov yr\Quï navGafiévovg xxL ubi lapidis lectio KO—INO&ANH aliud celare videtur Latyschewio. Fortasse sufficit fioiqav parva initiali scribenti intellegere vitae fata, quibus senectus mortem ambobus communem afferens ftnem imposuerit. Versiflcis infantiae inepta dicendi ratio imputanda videtur. xapxoóv, verbum sacriücale pro &veu>, xaduyigeiv (proprie de fructibus). IC 37, 33 rol dh [teqsïg x]uQ7tcóvzi töft fisv %oïqov xai zcc GnXay/va sjtl xov jjcouov ijxi[G7i£uó]ovx£g /AsXr/.qaxov, l'[vx£qa d'] ixrcXvvavzeg naqa tb/a, jScDfiOf x a q [?t] w vtl, etzeI Ss xa qnco [& fji] xxê. Cf. Smyrnae tit. ap. Dittenb.2 584, 10 èav öé xig zwv ti&vtov dno&dvrji, xagizovG&co av&rj[iEqbv htl xov ficofiov. — Hes. xccqncoGig' QvGÏct AcpQOÖLzrjg ev Aficc&ovvxi. — xdQTtco&évza' za S7ti xov Bcofiov xa&ayiG&evza. — x cc q n w ft a' dvGicc. Cf. xuqncÓGEig. Kapxoyópoc, xal &eo[x(óXïjs]. Sic supplendum videtur in inscr. attica Mitth. 1898, p. 29. xapóaastv dorice = xriQvxxeiv Pindar. (vid. Rumpelii lex.), Bacchyl. 221 Ttavti xoxzoL Vid. xacpQvxxoi. Jtap90)}xatta. Vid. xaQcpaixaTQa. jtapxat* xccqxcvoi. nul <.x~>6y\oi. eikexoi. H. Corr. Schmidt. zapx,aptas comice pro %tiQxjata, pocula. Sappho fr. 51,6. CIA IV 2, 767 b 56. CIA 1160a (add.), 8 [xrcjjpjötJov Unde carchesia apud Horatium. Kap[(ó]v:os, mensis Gnosi respondens Oluntiorum mensi Delphinio, attico Munichioni (Apr. — Mart.) Dittenb.2 514, 21, non temere dubitans an verum nomen sit Kugavio g, quamvis SI diserte testetur Homolle. xa£' KvitQioi kinl tov xai. H. Idem xctg xóds' xcu xoös. Passim xag inscr. cypriae apud Hoffm. 59, 2. 98, 3. 106, 2. 130, 1. 135 (saepe). 140, 2. 214, 1; sed xa fiiv (ex Kap fuv) = xag fuv ibid. 140, xa nat&i (ex xan na>&i) = xag ncQ&i (xal ni&i) 144, 1. Hoffm. I p. 291. xa? I^crcxcov (= xaGag) „ein Feil das als Pferdedecke dient". Wilcken Arch. f. Papyrusf. I p. 135, qui sic explicat xuGEcpinn\- PO p. 11,1. 5. xaaaipijóv {= xa&aiQfiGovY xad-sXE. Aaxcovsg. H. Correxit pro xaaiQiiov Koen ad Greg. Cor. p. 301. xaaé(X)a* xadéSqa. H. Vid. Ahrens II 69. xaae? laconice = xa&sg. Vid. xaaGsi. vMaifvyzoz aeolicum. Hoffm. 119 D 19. 127, 13. Cyprium. H. 135 A, 6. 9. 11. 14. al. Corcyraeum. GD 3188, 7. De cyprio cf. supra xa iv at a (-rag). x&510c (= ion. xaGiEg)' ot lx tijg avxfjg ayéXrjg aSsXcpoC te xai avsipioL xai ini drjlEicov ovzcog (xaGioi, an xaGiai?) ÊXeyov Adxmvsg. H. Kaatomxa ïqya PO 55, 8 (cf. 6), ubi vid. editores. xa-axéX[X]sf gvoqvvei. H. Cf. Ahrens I 41. Aeolicum = xaxaGxéXXsi. Hinc mox xagn(s)Aéw t'moGxoQÉco quondam correxi, pro xaGnoXéco reddendum Sapphoni 50 et 81. Ineptit Hoffmann II 355. Cf. infra Hes. GrtEklufiEvaï GTEiXdjiEvai, GnoXslGa, GtaXsiGa, praeterea in lexicis GJtoXag et GnoXsvg. — Ceterum plenior scriptura fuerit xaoGtvÉXXei et xaGGnsXÉa>. Cf. xaGGxEuGGavxsg. xaaaav* (xoxxiGtr\v (aleatorem) nxwyov inö Aiaiav. H. '/.O.Z~Ö.c,' ufMpizcZnrjg xai niXcoxa. H. Poll. VII 68 xaGGag (sic) tnmxovg Ssvocpcöv EÏQTjxsv. Cf. Xen. Cyr. VIII 3, 6 roüg xaGag. Semiticae originis. Cf. noo, GxEnafa. Vid. xaooog. xaaaër jcafog. H. Imo xaasg, q. v. xaaa^patopiv laconice = xaxa&tjQaxoQiSa. Praeter Kumanidem s. h. v. et s. v. Xóa vid. Mitth. XXII p. 336, et de incerta huius tituli interpretatione Pregerum ibidem p. 341 sq. xaaaxsaaaavts? = xataGxEvaGavtsg. Inscr. aeolica 124,5. Hoffm. xda<30£* Lfxauov nayy xai tQa%v nEQifióXaiov. H. Cf. xaGag in lexicis. Hinc x a g (g) o n o l 6 g in papyris aeg. MFP II, p. 44. 'EQfiódnQog d è^EiXrjqjag xö xéXog tav xaGGonoiav xai yvacpaXXóyav (si sanum = yvuyaXXoXóyav. Cf. s. v. xQifiCaxov). De hoe tributo, quod pro exercenda arte sua pendebant, vid. Wilcken O. G. I § 63, p. 224 sq. — Vid. k«5 et xa 3 cox ó g et xaGGag. xdawv* £vXov. H&afiavEg. H. Cf. xaXov. xdaipa, c as tra. Inscr. Romae IGSI, 956, B 15. FGH, Ostr. 21, 1. 50, 1. Ita et xaGxQov, castrum, saepius apud scriptores Byzantinos. Vid. Soph. lex. s. v. xaatpiyaios, castrensis. PB 692, 2, ut apud Byzantinos. Vid. Soph. lex. xd-cj-cpcojxa* nEQtGtQwfia. H. Dorice vel aeolice = xaxaGxQoofia. xaaóag* 'ÓQXvvog. IlEQyaïoi. H. De pisce OQXvg sive 'ÓQXvvog sive ofixvvog dicto consule Thesaurum, qui neglexit xaovag. xaacotó?. Inscr. epicurea Oenoandae in Lycia. BCH 1897, p. 391 slg èv&vfir]Glv èGdrjxmv GxQSTtxmv fxev ovnco, Kaeaifiv <ï' ÏGcog ónotcovovv.— Vid. xdoaog. xaxa praep. apud Boeotos habet apocopen tantummodo ante articulum et in formula xayyav xal xax&ékaxxav, v. c. GD 719, apud Aeoles ubique ante aetatem hellenisticam in titulis. Cf. Alcaei fr. xax tcö arri&sog. In raris inscriptionibus thessalicis ubique est xax, nusquam xaxa, iungiturque cum genetivo temporis. GD 345, 21. 46: to px (= öè) ipccipiff/Mx tove (= xóóe) xvqqov k'j.ifisv x,an navrbg %qovoi, i. e. slg tbv ndvxa xqóvov. — In titulis delphicis passim occurrit xaxov vófiov, v. c. GD 1746, 9 iuxta vulgare xaxa %bv vópov, velut 1744,6. Sic in locrico CIG 168, 11 xax av = xaxa tav, in megaricis GD 3304 15. 3005, 9 al. xctxxbv vófiov. Praeterea in inscr. boeoticis, phocicis, arcadicis, aliis occurrunt xaxovg, xax&vös, xaxavxd (= xaxa xavxa). Vid. sqq. et supra xav vójtoi/. Vel in titulo attico, si s. ]., OIA II 1055, 1 (345/4 a. 0.): xazads i^io^aoav Al^coveïg xxL, sed rectius 1058. 1059 xaxa x ads. — De xaxa cum gen. temporali cf. etiam xctxa (Hi(o = dia §L0V TH, I 50 xaxa pïoo ènio&có&ri a ya. — Locis herodoteis apud Schwhum in lexico, ubi xaxa c. acc. idem vacet quod inl c. acc., adde VIII 83 extr. fye y an Aiyïvrjg xQir\Qi\g, xaxa xovg AlaxiSag (ad petendos Aeacidas) ansSi^ai et ibidem 84 med. xrjv xaxa xovg Alax.LSag dnodrj^GaGav. ymzó* = xuxxa = xaiï a passim Dores v. c. CIG. 1688, 10. Similiter nulaneQ = xax-xdnsq in Tegeatum tit. GD 1222, 43. 50, tit. thessal. EA 1900, 53, n. 2, 6, et apud Herodotum passim = xa&antQ att. — Sic xaxa avxa — xax ra avxa, i. e. xaxa xavxa, oxJarweog in tit. laudato 1. 25. Cf. xaxavxd s. v. xaxa, praep. v. xpcotcpavas. H. Vid. nQmxiQuvag et Iqdv. xat' acav (= aloavY xaxa xb ■KQtnov. H. Laconice an cyprie ? ymz appóacov. Mytilen. tit. saec. a. C. II extremi in Arch. Z. 1885, 143, 1. 18 xat firjöeig Aixalav (irj[xe xcóv] xuxoixr\vxcov ev AixuXia (.njdeva MvxiXrjvctïcav ay[rj fi]riöd(io&iv OQfiafisvog ftTjtf xax ccqqvGiov fiijTE TtQog Apqiiyixviüvav fiijxe rtqog a\Xo tyxlrifia ftfjösv. Fl'ïinkel edlderat xaxaQQvGiov, sed quia xaxa pro xax non sit aeolicum, Hoffm. II 61 (cf. 492) ita correxit; uqqvgiov = afQvGiov = qvgiov. xax' et Sé tiva tpóxov = xa&' ovxiva êrj xqókov. Tegeae tit. GD 1222, 17. 27. xat' ëp' s£eo' xa&ï£ov. — xax sq' k'^sxo' ixa&efexo. — xax (Q <È e of i' xa&ijGai. Tlacpioi. H. Saepissime apud Homerum particula aya in eodem verbo tmesin facit. — Vid. Hoffm. I 144. xat" otxsvyv = jttvr' olxeirjv, i. e. xax ISiav, ISLa bene Meister Herondae VI 61 restituit pro xaxoixeiv. Kazr/.fFó.yvtizai. Vid. s. v. xavd^aig. xa-apaoxdX(aóv)* Aaxcovsg xoïfirjGov. H. y.ata^sjsawv boeotice = xaza^s^xag GD 413, 5. Yid. Participium perfecti. xatapcdfscv pro xarapiafcó&ui. MPP II 45 col. I, 2. Ptolemaei III aet. xataPtPptóoxetv = att. xazsg9lsiv. Lexico Schwhi s. v. adde Her. III16, 3. ■/.a.za.$\a£rjs loco lacero in Tauromenii tit. IGSI, 432, 9. Sophocles in lex. citat Didymum Alex. A 608 C. cum interpretatione deranged, in san e. Cf. &sopiaprjg. xazafiokaïoG. FGH 110 (a. 94 p. C.), 6 iva xazafiolaiov ysvrjrai ö isystg za/ieïov „to make the store place that you speak of" et 1. 29 zag ós Jbksvag („the hinges"?) zov iXcaovgylov óntXag noirjGov, rag ós ztav xazafioXaiav („of the stores") a7rA<2g. Kaza^oXt) est fundatio, fundamentum. za:aj3otKfscv, flgurate Olbiae saec. a. C. I tit. ap. Dittenb.2 324, 7 si]')s GvDiyJsi noXifxoig xaza(ivd,iG9sï[Gav rtjv nóXiv}. = xaxayctiog, xazaysiog. (') soïg xazay aï 9 io 1g, Dis manibus. IGSI, 581. y.aza^z^pa.^Tjv.ai. = xuzaysyQctq>a. PL n. 21b, 10 (p. 248) aet. byzantinae. Iungitur cum verbo mnqÜGxsiv: nsnq axêva 1 xal xaz aysy q a

xzs. — Cf. xazaó sïv■ — Her. III 108 USUrpat pro xaza/ivzzsiv, xazaxvr\v. Cf. Hes. xazéygaipav xazs^vGav. Iniuria Schwh. ibi praetulit lectionem xazayvacpmv, quod graecum non est pro xazayvdnzav. xataYVÓvat. Vid. xazsrjytóg. ■/Mzaypayq, terminus technicus, quo agrorum divisio et commentarii (het kadaster) signiflcabantur. PO 100, 10 (133 p. C.) (zónoi) av tj zoxodsGÏa xal zb xaz avsjiov dia zijg xazayQacpijg ósórjXcozai. Cf. Wilcken O. G. I p. 478— 491 Cap. V. Vid. xazaysyQaqirixa. xaraypsvtov = xa&aiQovvtav, imperat. aeolicus in inscr. lesbia aet, Alexandri magni 83, 15. Hoffm., quem vid. I p. 366. Cf. Gzsl%ovzov, xdlsvzoi', alia. xataY<0Ye»S> 1ui pecus ad forum agit(?). PB 92. Vid. Wilcken, O. G. I p. 476, not. 3. xataYfó-pov, vectigal quoddam in Aegypto. PO 288, 9. 18. 26. al. (c. a. 22 — 25 p. C.) (PL 3.). Quid sit obscurum. In hoe papyro semper inixufakaïov — avv xaxaycoyica ÖQa%fiag i@'. Contra omittitur in papp. 298. 308. 315. In indice PL citatur p. 34=7, ubi non legitur, cum explicatione frais de depot. — Revillout: frais de transport (secundum fluvium scil.). Vid. Wilcken O. G. I p. 379, qui citat Pap. Par. 62. V 17 (saec. II a. C.). — In tit. attico saec. III p. C. de Iobacchis ap. Dittenb.2 737, 112 zt&sza zr]v Kdtctyayïcov GnovSriv. Maass monuit avuywyiei et xazaycoyia (Athen. IX p. 390 f. Cf. Lob. Aglaoph. I p. 177) dici de profectione et reditu, et hic libationem signifleari, qua Bacchi Athenas adventus celebretur, afferens Plut. Anton. cap. 24, ubi hic triumvir alter Bacchus adveniens Ephesum a civibus excipitur. xaxaoaisaO-ac. Yid. xazióctGGccfied-a. xataSstv, magice devincire. Cf. xazccy qaip siv. Exempla quaedam Karctêf.Gfiov praebet Michel n. 1319 sqq. In n. 1325 additur jc«t£%sw, cohibere: Mavr\v xazaócö Kal xaTs^a. Cf. tabulas carthaginienses in Mus. Rhen. a. 1900, p. 251: xaxadriGrig nav fv nvQog' xov 'Olvfinov xaï £xoqxlov xal 'Iowéyxov fiaGaviGov avxmv zrjv Siavoiav, rag tpyêvag, z-qv aïG&rjGiv xzê. De singulis vid. Wünsch 1.1. p. 252 sq., qui saeculo III p. C. has tabulas tribuit, et cf. Dittenb.2 809. — Subst. xcetadsGfict pro xatoideGfióg legitur PK (I) CXXI, 299 (pap. mag. saec. p. C. III): xiqxa rjzoi xaxaSeG/iaxa. — Verbo xax ctöeiv Herodotus saepe utitur, ubi simplex ponunt Attici, scil. quando sermo fit de eis qui pleno numero desunt: II 7. 134. VIII 82. IX 30. 70. — Idem usurpat pro xazayiyvaoxeiv, condemnare II 174. IV 68 (bis). xataSéxsaöac ionice = xazaSéxeGdai, recipere exulem. Her. VI 96, 1. xa~a3s|ai ionice = xaxaóeï§at. Her. 1163. 171. IV 42. — y.ateSêSsxTO = xazedéösixzo VII 215. xaiaöeajjia 6iöriQix. CIA IV 3, 225 (saec. V. a. C.). Mitth. 1894 p. 194. Cf. ÖEGfxa. Vid. Phrynich. p. 292. xa~a8i3ol ionice = xazaöïöaGiv. Her. IV 85, ubi expectes èxSidoi. xataotxaSSérro, -xa|(o, -xa|at(o cum genetivo rei iudicatae sine praepositione Cretenses in LG. xat-aöfycov, mensurae nomen in Tauromenii tit. Nov. annal. 1869, 307 (Kum.) = IGCI, 27. Cf. üöêil xataooxstv ionice Herodotus pro vjtonzeveiv, sive vnoxonsveiv. Vid. Schwhi lex. Cum dativo IX 99 xoïai xaxsöóxsov veoi^bv 'dv xi noiésiv. Cf. xazctyelav, xax ux q Lv e iv. xa-a8ot)X£CsaO-ac cum derivatis pro jcaTordoi^oaïfföm c, derivatis passim habent tituli dialectici, velut Phoc. GD 1523. 1532 et delphici passim. Sic x a x u ö o v ï. lg ^ ó g = xaxaöovXcoGig GD 1684, 1692, alii multi, plerumque ènl xaxaóovXiG/ia, sive xaóovXia/za, ut est 1796 ènï xaSovhafiar, Delph. GD 2172, 9 xataSovXiGtxGrco, Boeot. Orchom. 19 f. 9. 26. 27. 28; Lebad. 11b. Meist. xaxaêovXixxaG&rj = — XlGuGdai', Orchom. 19 f. xaxadovXidösïxrj = y.axadovXteïxcxi = — SovkwasTcti. — Forma activa legitur in Elateae tit. ap. Dittenb.2 805, 3 [xal xaxcidov]Xi£êxta. xazaxtooTznc, ionice = xaxaQQaxxrjc. Her. II 117. y.OfcaSpéxsiV = anoSQtneiv. Her. VIII 115 xüv ÖsvSqÉcov xct cpvXXor. xaxastöeiv ionice = xaxaSsiv c. d. = ènaösiv. Her. VII 190. De casu Cf. xaxaysX&v. xatav a&avatcov xxL Editor cft. Phryn. Lob. p. 440 xataXoyrjv ol GvgcpaxEg XéyovGc trjv 7tQÓg riva aiöa et Hes. xaraXoyr) Goi si'rj (pro xaxaXoyiG&sir) corr. Wilamowitz)' Atuxóótsqov aXXa a' aldcG&sïsv oi Qeoi. — Adde Viereck, Sermo Gr. Tit. XVI 53 et 92: ciqstijg xataXoyijg rs evexsv, virtutis honorisque causa, et ibid. tit. XVII 9 07icüg xaraXoyr] avtmv yévt]tai. Viereck citat Polyb. XII 16, 10 roïg ós nfjeGfievtaig . . xataXoyrjv noi£ÏG&ai tr\v ap/iófavoav, quae ex ipsis SCti verbis graece conversa sunt. yMidXofoi, delecti. Epidaur. IE 242. Kabbadias „Des Senateurs délégés par le Conseil pour être presents chaque foi a la comptabilité des recettes et des dépenses. Je crois que ces xardXoyoi sont en quelque sorte des greffiers de la BovXa." VMZfAkrj'/i'Z\)SjC., distributio agrorum inter xovg xaxoLxovg in Aegypto. Vid. Grenfell et Hunt ad PO II p. 10 sq. Saepe voc. recurrit: II 238. 273. 298. 341. 344. 346. 348.; — PB 340 tinsQ xsXav KaroloxiBjiav, ubi Wilcken O. G. I p. 346 „wobei xaxaloiiG^óg die Eintragung des Namens in die Bücher etc. bedeuten mag." At eo sensu '/.caayoiOL^siv usurpari sol et, ni fallor. xataXojJiaxoöv, lapidibus obruere. TH I 56: rag (uij xaxa\v(ia- %udris (ó OQog SC.) adrjXaid'eiri, xadag rol e(mq0g9a oqoi. xataXoxo? boeotice = xaxakomog. Orchomeni inscr. GD 489, 16. Vid. OC7t Ó l V TtV. xatajj.a>tti5qt BCH II 422, 7. In donariis templi Aesculapii Athenis recensentur Y.azuuav.zog rvnog, xccxttfAuxxov örafia yvvaixóg, xaza/iaxza rara. (Kum.). Ibi abstergendi notio aliena est, sed intellegenda videntur simulacra earum rerum, txfuay eïa, qualia hodieque in templis catholicis votiva conspiciuntur, licet nusquam verbum KatafiatrsLv usurpatum offenderim. xatap.apYav, prorsus insanire, solus Her. VIII 121. Cf. simplex, xa-aji-aatpo?. Inscr. delph. BCH V 162 = GD 2642, 21 xaxa/iaGxQog (6rco uqcöv %Q7]n fjO a l et av a y q a cp rj (i s iv. xatavatstv = iöqvslv. Bacchyl. XI 40 Papov xaxévaGGe. Alibi de personis hoe verbum adhibetur. xatavSpa, zó, series, catalogus (lijst). Pap. Vindob. de ZoideI13 ed. Peyron: insöéöcoxsv rjfiiv z/rapt'rav o avriyQacpsvg xaxavÖQa ngaxxoqixov ölakoyigov, lo stato del conto del esattore, ut explicat coll. pap. Mus. Borgiani ed. Schow: xdxavèqa antiQya6afi£vcov slg xa %a>iiaxixa SQya TsnXivÉag, i. e. series hominum in aggeribus Teplineos operantium. Cf. Leemans I p. 65 ad pap. Leid. M col. 2, 5. xaiaveóeiv (?). Theophyl. Sim. Hist. VII 9, 9: ai 6i xovxav (sc. töv noxaficöv) o%9ai xoïg xvnaqlxxoig mg k'itog elnüv xaxavevovtai. Fort. xaxavècpovxai = xctxavecpov vxai. xatavcxavSpa, hominum victrix. Yid. %ct&eoccvdqk. xatavcav. PO I 75 (a. 129 p. C.) xa xaxr/vTt/xórct sig ifié, quae pars (hereditatis) mihi contigit. Cf. xo «[qovv s. v. ciiqsiv in Addendis. xatavtsaaavSaXog. Vid. xsQpeyooavdaXE. xazavziov ionice = xaxsvavxiov. Herod. Yid. Schwh. s. v. xa^avóeaOac, perficere, med. pro act. Olbiae tit. IRB, I 22, 10 (saec. p. C. II vel III) avrjQ ysvófievog sx rcooyóvcov lau-xoüv xal noXXa xrji nctxqCSi rjfiav xaxccvvGafiévcov ev re rtgeGpeictig xal ao'^aïg. xa-av(ouCea{)-at, contemnere, spernere. FGH 11, 21 (a. 115 a. C.). Vid. lexica. xata|cacp ^apttep = xuxulLaig laqixoig. Inscr. elea Arch. Z. 1876, 182 (Kum.). xa^a|oav xov tiqoöóiiov. Epidaur. GD 3325,56. Ibidem 1. 84 èm^oav xov GxQcofiaxog ■— xov £%&a> (== ï|a>) xal xov Gaxov xaxal-odv, 1. 87 xQY)nïSog xaxa£oav. xata|óecv pro ygatpeiv. Kaib. ep. 1028, 10 ÖLtpaXéco (q. v.) d' 'E^fiavog ctTtóxQvcpa GvfifioXa öeXxav \ svQOfiiva yQatpiSsGGi xaxé^vGa. xata|6X(ucst? = &X fieyédsi. Vid. Thes. s. V. xa-arXcöscv ion. = xaxanXeïv Her. I 185. Vid. nXdsiv. xatazXmacg = xaxanXovg, reditus per mare. Herond. I 68fiarrjv — MavSQLog xaxanXaGiv. xa-azopsósa^m üg xa&v, redire in ordinem. Sctum XI, 42 sq. ap. Viereckium, Serm. Gr. xataxootéXXstv. PL p. 355. 364 (a. 165 a. C.). xataxo^acvsafl-ac. Oenoandae tit. BCH 1897, n. 45 III. uuiuo üci. jl_l o, piUlllUUIJI c ApiUI cl t U I 1 U Hl. UI. 28 xaiowcpauxós. Magnesiae ad Maeandr. inscr. BCH XII 232. xataxpot|stat Archilochi fr. 92 et passim Herodotus = xaxanqoi&au Yid. 7t q o 'i o o o fi a t. xoranpoatev = 's'moa9sv. Deli tit. a. 279 a. C. ap. Michel 594: rov ' n£Qcatilov rov xaxdxQortev xf,? èQog>r,?. Cf. BCH VI 60 3 et XIV 289, 46. ■/.a-MT.zszïï-ou (ion. = x«f>.) cum gen. = (laQxvQeG&ai, im.fiaQxvQeG&ai cum acc. Her. VI 68. VIII 65. xazar^ózazoQ. Lampadis inscriptio IA 588 = Kaïb. ep. 431: spi oc IlavGavia to naxaitvydto. Sophro ap. Athen. VII 281 E xaxanvyoxioav x &\v. Aristophaneum est Lysistr. 776 xax«»wy«ovéaxEQog, metri causa prodacta vocali. Cf. Phot. s. v. «««mtymv. xazapal funebres. Vid. Lechat BCH XIII p. 78 et XVII p. 254: yodcpco ndvxag xovg £>«' ^xia noiovvxag fisxa tra» acÓQav. Secuntur multa inimicorum nomina. — Inter imprecationes contra bustirapos imprimis memorabilis est inscr. euboï'ca saec. p. C. II in EA 1892, p. 173 sq. haec: TtQoayoQSva xoïg xaxa xov x&qov xóvös' inixaxaqaxog, oöttg pil yddoixo xaxa xóvöe xov %&qov rofifc xov ÏQyov xal rijg dxóvog rijg dSQVixsvri?, oilï uxijxaau 5J apavqmGti, xovtóv te iïeog nar dj ai kb kvqsx&l x al Qlyti xal iqs&iGp&l xal & v c p o cp 9 o q ia i v.ai naQctnXti^lcci xal ao q aG La i xal èxGxaGei Siavolaq (ex Deuteronomio XXVIII, 22 et 28) xal tïr\ dcpavri xa xxrjpaxa aiixov, M yij fiaxrj, ftrj %dlaxxa nlwr\, ftrj naLScov yovr\, fiijö' okog atflotro, MSe xaonüv cmolavoc, °l'K0V Mó's V"0™? M XQVGea? OTijöewg, buaxmtois <5È h0L 'Eosivvag. — Ei öê xig Evtexolr) xal tWof xai Gvpcpvkdxxoi, xG)v Imav dnolavoi tvXoyoïxó xe iv navxl Sr^m xal nlr)9voi ctvx&i olxog ztaLScov yovaïg xal xuq-kcov ditolavGsGiv, Èrtitfjcojroir) Se XaQig xal 'Tyiua. Ex dearum graecarum mentione Staës collegit non natione Iudaeum, sed proselytum diras has imprecationes com- posuisse. TT., YMzapaipr^oc, ionice = xaVyorniévos. Her. II 172. Vid. xaxaiQtw. yr/.'ó.Of} (Hveaov) xö GvviGXQafi/iévov xvsvfia xal y.axaoaGGov UyovGiv o iZlg «1 Aristoph. Byz. ap. Eustath. p. 603, 34. Qui noetae si accusativo usi sunt, postulante dialecto aut xaxuQca aut x a x a q ij v scripserunt. Cf. Hoffm. II p. 547 sq. Hesychius habet xaxaQi]g' xaxco Qencov. VMzap:te£v, ion., trag. = aoy.uv, anaqxüv. Cum participio ïungit e . I 32 C. ■jMzaphi. Tit. arcad. Hoffm. 29, 4. 5. = xax^axog. Hoffm. I 195 cft. cyprium alfco — akeo. xa-appéxscv, in cl in are. Epistula Eumenis II ap. Hennig, „Symb. " ad Asm reg. sec." p. 54: ndvxc; xaxcQQsnov slg xrjv aixr,v ri/iiv yvcófiriv. ion. = Her. I 34. YII 38. 75. 103. IX 8. 45 xataptav. Herond. I 61 aU' m xixvov poi, MrjXQ^, Plav tclvzrl» Ciuaoxujv ÖÓS' ry (Veneri) xaxaQxrjGov | Gavxt]V, xo yïjQas prj ka»ij Ge rtgoafiïéipav. Ita vulgo interpungitur, ut xaxaprav significet, quod denotare vix potest, addicas te Veneri. Rectius Meister p. 681 (71) sq. coll. Hippocr. Epidem. I p. 984 (npmt i. e. iowrpQÓi'ii xal navxa xaxsvósi) interpungit dog tij &ew' xaxaQXfjGov aavxr]v, i. e. compone te ipsam, resipisce. — Her. III 80 K&g ai> el't] Mij/ta nar r\QTi] fiév ov. IX 66 rjyï xarrjQxrnA.évog, bene compositus, ubi malim xaxrjQxrj[iBvovg. xazapziazyp ion. = diallaxxrig (Poll. I 153), litium compositor Her. IV 161. Y 38. Cf. Amorgi tit. saec. a. C. IY ap. Dittenb. 511, 31. 34, ubi ol SiaXlcmxai similiter arbitri videntur extra ordinem peregre adsciti (cf. 510, 35 uxov SixaGxriQiov). Vid. not. 7. Sic xuxciQxïgeiv — öiaMccxxsiv sive xaxaXXaxxav Her. V 28 (cf. 29); 29. xaxaptt)£tv. PB 13,5. xafirjlov— xa> Gcój.laxi x ct x rj qx v x ó t a, i. e. adul- tum. Vid. lexica. zatap/ovto ionice = xax7]Q%°vxo Her. II 45. xaia? = starree rag. Vid. xaxa. xaxaapdjaat (ex xaxaGfioijGai) = xaxaGfisGai. Herond. V 39, ubi Meister cft. £óugov' GfisGov. H. Herodotus tarnen IV 5 xaxaofiijGai. Cf. fa Ga r. iprjGai, &cöt;ai: &rj£ai. xataasavj{j.^{xjjiéva = -/laG/iéva pap. Vid. Gruiaïveiv. xataaitetaö-ai = xaxsG&ïsiv. Her. I 216. III 38, ut gixug&cu apud AttiCOS = ÈGiïiuv. xataaxévy cretice = xcixctxxsivy. Gort. tit. Rh. Mus. XL 1, 313, ubi vid. Blass. Cf. 0doGxijx[t]g] — (Pdoxxrjxr\g in vase attico G.V. p. 183. xa-a3zsf)5f, apparatus magicus. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 934. xataaxsoafecv, xataajceooöv, jcataaxeoöv. De futuro in w pro ugco verbi Gxevafeiv et compositorum ap. Atticos vid. Meisterh.2 p. 143, ubi adde longe antiquius exemplum a. 306/5 a. C. Dittenb.2 937, 10 xaxaGxsvcii et EA 1900, p. 109 sq. n. 6, 15 TtaQaG[xev]cc v. Etiam extra Atticam, v. c. IC 36 d, 2 xaxaGxsvaxs, in Herme XVI 172, Dittenb.2 226, 126. 149 xaxaGxsvav. Cf. êgyaxai.— Formas dialecticas Kum. s. v. collegit hasce: xaxsGxsvcoxe, xavaGxsva&fj Therae CIG 2248 (= GD 4706, 102. 277), xaxaGxevÓGavxai, xaxaGxeaarjxai, xa x sax é 9[rt], Selinunt. GD 3052, 9 xaxaaxsva^rj, Selymbr. GD 3070 xaxeg x s v a £ e, Chersonn. GD 3085 xax aGxevdl-a vxi, Callatiae GD 3090,2 xaxaGxeva£üjj,svog, boeot. Orchom. 24, 4 Meist. xaxaGxsvdxxr) (== -aGcci). — Cf. U7toloyixxaG9r) (= -yiGctG&ai), xaxeidovlïxrccG&rj. — xaxaGxsvaG&fjvxt. Vid. S. V. 7tffoxi&ijvxi. — rov axé ov. Vid. praegressa 1. 4 otxodófioig y' xaxaGnöbGi xaï olrodofiovGi], xa'casxtXa^stv" fioi.vvsiv. H. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 159, 20 qoóvov xaxccGnikcc^ovrsg. Cf. xaxtxGrtilovv. jctttaaxopsóscv = xaxctGneCgeiv. PB 12, 10 (a. 181 p. C.). xaxaG[7toQsv]ovxcov. Cf. 1. 19 in o x&v xaxaGTtogécov. FGH 118, 11 xov x ci x ce G n o Q é cc. jtataazooSafsad-ac = GnovSüfeiv, gkovöulov elvai. Her. II 173 « edskoi xctxcGnovdctGdai aki. II 174 xaxsGnovöaGfiévog = GnovÖcuog. xa.za.aza.3it; eorum, qui introducti stant coram senatu aut in concione populi (Schwh.), fere = att. nyóooêog. Her. III 46. VIII 141. IX 9. mtaatafl-svtois. Tit. messen. Le Bas 302 A, ut inixaraGxa&évxois, Del. 47, 12. Yid. Dativus. y.a-a3"at(0. Vid. s. v. xtXoiaxav. xottaa'cet^stv pro xaxiévai sermone pedestri. CIA III 44, 12 (serus tit.). ~/Mza.Gzp(ozYjpsg, tabulae lapideae, quibus commissis efficitur pavimentum in Lebadeae titulo. Vid. Fabricium de archit. p. 62 sq. xa-aaópstv = Syoüv, itffeG&cti, diaQmxfciv. Her. V 81. VI 33. xa*a3(ó^stv ionice = xaxaxQL^eiv, conterere. Her. IV 175 bis. Co- haeret cum verbo = yijv. xa.za.za.33Stv. IGSI, 1660 óéoficu xovg xaxa%&oviovg öeovg xrjv ipv^v ug xovg evGefieïg xaxaxd£ui. xa~ateXsiv (= cpégeiv) xov cpÓQov. CIA II 258 (Kum.). [xata]-é[JLV8tv xivu = xaxovsiSi&iv, cavillari. Hyperides xax H&rjvctyévovg V 12 BI. xatauO-évac pro bnoxi&évai, oppignerare. Therae tit. saec. III extr. aut II init. a. C. GD 4706, 45: prjóh fiijxs xax&é/isv firjxs diaXAat-aGdai fxrjxs (ïiaAAaijaffxhxt (ir\xi è^ctkXoxQiaGai, ubi Blass de eodem usu in legibus gortyniis admonet. Vid. s. v. xaxexdéfj-sv. — De verbo medio, suum in usum deponere, apud Herodotum locis citatis adde I 202, 1 xaQixovg x. ig cpoQ^v. xatatojjuy, praecisio, Schnittflache. Fabricius de archit. p. 76. xazazrjo)jj.azi^siv ionice = xaxaxQavuaxi'Quv, KaxuxLXQaGxsiv. Her. VII 212. xtt'aToy^avecv. Therae GD 4706, 149 6 xaxaxvyxdvcov agxvxi]q et 145 tino xov [y.caa]zvyxvhos xuzuzvosvizai nóXefiog. Cf. xvqsvsiv in lexicis. xataoav^j Bergkii correctio pro xaravioCr) in Alcaei fr. 39, 5. xataóyaajxa. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 87, 7 vnb za sco&iva xazavyaG fxaza = vcp' eco. xaxaöaaf xaxavxkrjGai. xaxaóvoai. H. Alcman. Cf. c^avax^g apud Aeschy- lum, fr. 2. Nek.2 (cf. add. p. XXIV) et haurire. xaia^apfxaaaecv ionice = xaxacpaQfiaxsvscv. Her. II 131. xatav. xata^ottav = sxaGxoxs xccTctfiaivsiv. Her. YII 125. xata^pax-cwpcot txxeïg, equites cataphractorii. PB 316, 4 (a. 359 p. C.). xata^ppovscv ion. = simplex. Her. I 66. VIII 10; = smvosïv. I 59 xaxatpQOvrjGag xrjv xvQavvldcc. xa-a/acpstv ion. = Inifatqsiv, smxaiqsxaxsïv. Her. I 129. YII 239. — In vasculo IGSI 11a legitur -/.a zd%a ia e xal svcpoalvov (bis)///|l %aïQ£ quivov xaxa Quartum ibi Kaibel exemplum citat e Cypro xaxai (i. e. apud inferos?) %cttQs xal svcpyatvov, quam lectionem genuinam putat. Dubito. Potius xaxaxaiQsiv pro verbo simplici in seris his titulis usurpatum crediderim. xataxetv. Vid. ptij. xata^opSsoecv = smxsfivsiv xaxa ixrjxog. Her. VI 75 xr\v yaGxsqa. Cf. ibi praegressa. xatayjsaiveiv. Bacchyl. Y 44: ovnio viv vno nqoxsQav \ ïnncav sv ay&vi xaxé%Qavev xóvig xxê. -/.azaypav ion. = ènoxQrjv. Her. I 164. IV 118. VII 70. xataypecafl-ac = xaxaxgijadai. Delph. Dittenb. A 233, 38. xuxaxQsioGav ibid. B 11. xaxaxQsiG&co v Rhod. GD 3836, d 87. Cf. Baunack ad Delph. GD 2642, 37, qui cft. antiquiorem formam XQrjéo/iai ap. Dittenb. 369, 7 (x^r/siadat). xata^p^jxau^etv = verbum simpl. IC 100,32 xKta^tj((a[ii]i)óira ós (oi ntahqzal SC.) xal si'[xa z\iv&v anoxsiQOXOvrj&rii a snayysXla (accu- satio). Ibidem 367, 13 xal xog anoyQcnpapévog xaxccxQruiaxi^óvxa, ■/m&Óti xal ^pij.uato; jqrj^cctï^ovri. ytazawqad-ai zi si's «. Passim et constanter cum acc. hoe verbum construitur in tit. att. saec. IV part. post. ap. Dittenb.2 587. )ta:a-^oz-qpia., festum in Aegypto, quo celebrabatur Nili inundatio, in tractatu de astronomia PL p. 50, 25. xata^G)pt?siv. Vid. sq. voc. et ia>Q xovxovg ÏGov èv xaxaxooQiGixio ysvêofrai nQog tb (ïÉvelv [ioi lóyov itQog aitovg, ubi ex 72, 10 corrigendum xovxov xó ïaov, i. e. huius libelli avxiyQucpov. Ipse magistratus dicitur %uxu% coqï£eiv PB 88, 3. 126, 13. 226, 16. 242, 17. 296, 16. Additur èv druioota ib. 50, 20. 69, 15. 71, 22. 260, 16. 273, 17. Cf. Peyron ad pap. Vind. de Zoide pag. 42 sq. et Wilcken O. G. I p. 475. 589. Vid. etiam FGH 30, 16. 35, 9. 94, 10. 100, 19. 108, 25. — In titulis dicitur xaxaxaQi&iv sive èyyQcupsiv slg rovg vófiovg de plebiscito, cui vis legis tribuitur. Cf. Dittenb.2 790, not. 35. ■*azatyf^, p alp are. Herond. VI 76 cpdsvGa, tö cpalaxgov xaxaf&Ga. xa-a"0* xaxsfisQ^ovxo. H. Scil. guttatim; a v. xaxaXifiü- £eiv — xaxaXsXiftaGfiévoi ijffctv. Corr. Meineke. xateXijXóO-ov'Oi; (= — ^órog) aeolice. GD 214, 9. Vid. Participium. xatcXzt^siv = acpóÖQa iXnïfriv. Her. VIII 136. xatSVEVJCaVÏ© ós röv sqcivov, xov ÜQysXuog Gvva^s — xov XQiaxovxafivaïov. Delph. GD 1772. Cf. 1791. 1804. 1878. al. — xaxevsyxdoag = xuxivsyxovaag GD 1408. De signiflcatione cf. s. v. xaxaysqsiv. xatsviaóacos, magistratus Gelae (Phintiae). GD 4250 ènl tsQanóXov 24oiGxib>vog — xaxsviavGiov ScÓGiog xxê. xazs^ooaca = i£ovGict. IGSI, 1047. xrjv nóXiv = soya^G&ai x.axo: xr\v nóXiv. Mesambriae tit. saec. p. C. III Dittenb.2 504, 5 naqaxaXovGiv navxag xovg xaxsqyafr/tévovg XTjv nóXiv (SC. publicanos) ïoyiGdca xaï è.noyqacptB9ai. xzs. — xaxsQyaGfiai ion. = xaxsiQyaGfiai Her. I 123. 140 etc., xaxsQyaa d ft?j v VII 6 etc. xaiépYStv ion. = xa&sïqysiv. Her. V 63. VI 102. xa-spYoXapscv = £Qy. Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 324, 19. xazspyov, merces diurna. MFP (II) XXXIII a., ut apud LXX. 7Mzspoy.ziy.Ó£ = xa&sxxixóg. PK. (I) CXXI, 450 in magica invocatione Osiridis (saec. III p. C.): xaxaQvxnxov (sic) — rj noxafiov yrjv rj daXccGGav xrL xatsatéaac ion. = xa&sGxaGi. Herodotus. jcaTeatevdjeiyas = -xvG£- Halicarnassi tit. ap. Newton n. 77 (Kum.). ■/.oresóövjv aeolice = xadevdsiv. Sapphoni 52, 4 redditum xctxsvóa. y.azsqsipazo aor. novitius = xaxyveyxexo. Delph. GD 2317, 9, c. a. 50 a. C. Vid. xax acpsiQai. '/.a-é'/scv. Lexico Herodoteo adde y.ariyuv = v.cixiyuv iavxóv V 19, 1. Cf. VI 129, se continere. — In PB 8 II verbum adhibetur de detinenda alicuius re familiari, beslag leggen op iemands vermogen. Cf. Wilcken O. G. I p. 625 sq. — Vid. etiam xaxadeïv. xazyfiatog (?). Vid. xdfieiog. xaxijyeiaibai ion. = xa&. Herodotus, qui instituendi sensu primus verbum usurpavit II 39. 56. VII 8, 1, unde docere signiflcat apud sequiores. xwci^xscv ion. = xa9i\xsiv. Her. I 97. V 49. VIII 19 xct xaxtjxovxGai. Meisterh.2 79, (5. xavyvoxa' xaTsvtfvo%ci. H. Macedonicum ducit Schmidt. ■/.azffèa. — xuvriyciyov. PB 81. 607 (saec. II. p. C.). "A£ui pro ayuyetv saepe sequiores. zoraypatos = xaxccgaxog. Herond. V 44. Vid. Hoffm. III 313. YMzrjprjc, ion. = KazsSKevaGfiévog. Her. VIII 21. Cf. Eur. Suppl. 192. I. T. 1346 et locus suspectus El. 493. xat^s = Kctxa trjg ad exemplum dorici xuxMüg. Delph. tit. Dittenb.2 938, 32. Cf. 1. 38. xavtjaïï-a.1 ion. — xa&fia&cn. Herodotus. xatü-ave. Alcaei fr. 20, 2, xaz&dvtjv Alc. fr. 30, xccxdccvoiau Sappho fr. 68, 1. xatO-a§ar naQuxovfiGai, ^e&vaai. H. Aeolice? Vid. dayiv. xa-cO-éjj-svat = anoxetoai in formula iuridica oxi y_QV — nd&rjv i) xaz&s- fisvai. Mytilen. GD 213, 7. xatO-vdtaxst = cazo&vriGxei. Sappho fr. 61, 2. xazd-ozós = t£?óg- Elei IA add. 119, 6 (xvag dizoxivizca y.azQvzag xöi Al OXvvtclol. Cf. 1. 12; IA 112, 3 £«ca (ivctlg xa unoxivoi J-éxccGzog — xa(z)9vzalg zöi Zï 'Olvvmloi. x0£, avxc%ó(isvog. Theophyl. Sim. Hist. VIII 8,13 x&v xequxcov xov &vGiaGx xaxo%ov. xazpox OV xaxavxeg. H. qui infra xaxa xqónov xax avxsg. n qÓGxqotxov Ss xö ivavxLov. tzqógxQonov ngóoavxeg. Male sanas has glossas esse arguunt explicationes. Latere suspicor vocabula aeolica xüqqokov (xaxaQQonov) et nQÓGQOTtov. xd'poxtov pro xdxonxQov. CIA IV 2, 716 b 25. 767 b 58. v.azza = xaxa xa dorice passim, v. c. xaxxa naxQia lacon. Thuc. V 77. 79 et saepe alibi, etiam in Thessalia. xó.zzb = xaxd x£, xaxxav = xaxce xav. Inscr. Larisae Mitth. VII 66 (Kurn.). Cf. xaxa. Kat(t)av8pa in vase attico = KaGGavÖQa. Vid. 'OXvx(.x)svg. yMzzizspfJZ ó, tabella plumbea, cui inscribebantur quaestiones a consultantibus oraculum delphicum. Inscr. Eleusinia medii saeculi a. C. IV restituta a Tzountza EA 1888 p. 110 sq. (cf. p. 199 sq.), Foucart BCH 1889, 433 sq. (= Dittenb.2 789). Passim ibi legitur, primum 1. 23 yQarjiai Sh xov yQafifj.ax£a xrjg fiovXrjg £ig ëvo xaxxLxeQca, l'aco xal [óuo/w xxê — 1. 28 xov ëxtqov xaxxïxsQOV, etc. xarcóetv. Vid. nsGGvyyiov. — xazzomz- CIA IV 2 834 b col. II 18. xató arcadice = xaxa. Tit. Hoffm. 30, 11 et 29, et ibidem in xaxvfiXap&é v (41), xaxvGxaGr]i (42) et xam^^ov^vKi. Cf. Hoffm. I 167 et dnv. xdioöpo? (?). Vid. xaQOQvg. xatózspO-s = xa&vTteQ&sv. Her. 1104 et passim. Prosae atticae est &vd£oi' xuy%d£oi, ysla. H. Cypriis tribuit Schmidt, coll. Xórpvog• Xv%vog, quod unde arripuerit ignoro. Sed Xov£g est rhodium teste Clitarcho apud Athen. XV 701, unde Rhodios xacpa&v dixisse pro xa%dl;siv suspicari possis. Similiter litterae f et ch variant in graft = gracht aliisque apud nostrates. Ka^ijpsó?. Philodemus de rhet. p. 260, 19 sqq. Sudh. proverbialiter: otiov nXda vavayia xcöv iiQog rat Kacpijosï fuffirfl'EVfjéi'wv]. Ka^coto?, mensis Calymnae et Coi = IIogiSea>v att. Bisschoff de F. G. A. liatpiGÓz dorice = Ktjcpioóg Pindarus, et ducta inde nomina propria in titulis. De g non duplicando in 'I/Ueóg et Krjcpioóg vid. Meisterh.2 67 et 75. xa-cppoxtoc* cpQvyioi. cPóöioi. H. Pro xaQcpvxxoi correxit Meineke. xa/d^stv, cachinnari. Ad originationem huius verbi = fa fd (ha ha) Xéyeiv, ut quondam monui, facit pap. mag. Leid. W. p. 4, 95 sqq.: El:tav ÈxQdxrjGE y, y.al ÈyèXaGEv o &eog fd, fd, fd, fd, fd, fa, fa. rsldaavxog de xov tffoü, iysvvifórjGav &iot f', oïxivsg xov xoGfiov mQiêfOvGiv.— K a [x] f d G a vx o g nqcbxov [ngaxov del.] avxov icpavrj q>iï>g avxi) (avyrj Leemans coll. p. 11, 34, sed ita aut cpoóg delendum aut mutandum in qxaxóg) xai óirjvyaGEv xa ndvxa. Mox ]. 41 ExdfaGev dl fi', 45 xo y' xa[x]faGag, p. 5, 3 èxdfaGs xo xÉxaqzov, 1. 12 ixd[x\fu6E et sic 1. 20. Cf. 1. 25; 11, 34; 37, 45; 12, 28. — Passim librarii substituunt pravam formam xayfdfriv. xay^Xa^OiirSjJifov. Vid. xofi.a£oxv[icov. xac|>apcos, capsarius. Versio aegiraea edicti Diocletiani EA 1899, p. 157, 75. xé cum futuro apud Cyprios. Edalii tit. 135 b. H.: xag xe £ag xdoSe — 'e%ovgi alj-ec. — x av arcadice = 'dv. Titt. 29, 16. 21. 23; 30,2. 10. 15. 25. H. Vid. Hoffm. I 144. 298. Cf. xd. xéavcac aeolice = xEïvxai. Alcaei fr. 94, 2 xolqulevu xdjx:tga xéavx' iv (ivyGivrjai. Sic Bergk c|orr. ametrum xéax'. De forma vid. Hoffm. II 574. xsap pro ipvfrj. Kai'o. ep. 462, 13 (saec. p. C. II aut III): xéaQ ö' civóqovGe TtQog al&Éoa Siav c/.eq&Év. ep. 659, 3 (saec. p. C. II) xo ó' a&avaxov ig jiaxagav avógovGs xiaq. Utrobique opponitur g&fia. — Cf. xfjq' ipvftj. H. xéaoa = fta/nóg (?). Ree. tit. spart. Oikr\xoQ — veixaag xéavav HqxÉ^lSl — ccvégtjue. Kum. s. v. cft. inscr. delphicam CIG 1688, ubi est xr)v[av] (xr\iav? Ahrens), quod Boeckh explicat xadaf/xrjQÏav ftvaiav, coll. Hes. xeïa' xa&aQfxaxa. Requirit tarnen Kumanides aptum verbi vixav obiectum; iniuria, non enim inde sed ab dvé&rjxe pendet xéava, quod nescio an aram (crematoriam) signifleet. Cf. Del. 37 vsixdavxEQ xaGGriQuxoQLV fia>u KAIAOAN (?) BcoQ&iai avÉdrjxav. Vid. Mitth. XXII p. 336 et 341 sq. xs|3a~krj sive xspXvy macedonice = xscpalri. Cf. Hes. EM 195, 39. Arcadius p. 101, 26. Callimachi fr. 149. Schol. Nic. Al. 433. KspaX^vós macedonice = KecpaXXriv. EG 97, 40. xsYXpo?. Vid. Ioïxoq. — xsfy_po)zó<;. Vid. /irjovla. xst = iv.Er. Archilochi fr. 39 (Cram. An. Ox. I 249) et Herond. I 26. = aeol. xfj. XSta' xa&aQfMaxa. H. Vid. xrjia et Cf. xrjva, xéava. xscfrev ion. et poet. = exeï&ev, ut xeï&i, xeïgs, xsïvog, tee tv mg = exeï&l cett. — xel&ev = è'neixa in Kaib. ep. 919, 4 videtur latinismus. xatvó?. Vid. xsvóg. xsloc. arcadice = xeïui (i. e. xeïgcii cf. h. i. Merc. 254 xaxaxeiai). Vid. tit. saec. a. C. III in Philologo a. 1900, p. 201 sq.: &X' (sic) wgixeq Gv ivftctvxa aXi'&iog xeïol. xscpscv Herodoto passim est populari, ut xé/iveiv ap. Atticos. Cf. Plat. Rep. V 471 B. — Ceterum Schwhi lexico adde III 8, 3 tav xqii&v rrjv xovQïjv xslgEGdcti cpaGi xatarcsQ ctvzbv xov /hovvGiov xExaof^ai' xelQovxai ÓÈ 7i£OLTQÓ'/_ctXa 7tEqiij,v(>£vvx£g xoiig xQOxaipovg. IV 126 ftrj cilw rj xagfj. IV 191,1. — Vid. xaxxsÏQcei et xuxÓQag. XSCpÓXo?. Vid. xrjQvXog. jcstaeöjjiai dorice = xEiGOftai. Theocr. III 52. Vid. ET = EO. xsïad-ai, usurpatum ut saepe sed ere latine et zitten sermone vernaculo. Herond. VII 120 ovx av ovxco xovoyov GatpÉiog 'ekelx av, d>g GayÉug xsixai. Sermo fit de calceis aptis ad pedem. Opus (meum) non tam luculenter sedisset quam sedet. — Vid. xêav x a i et v ó fiog. xscatyj = xlgxï\. Callimachi fr. Hecales pap. col. II 14 xsigx^g — dsgfiax' avELGct. Librarii itacismus videtur. xéttovtat = xéiovxcu. CIA II 573, 10 (c. 350 a. C.). Cf. Meisterh.2 37, 19. xsxatayxag* y.cdrjUrjg) yéyovag. Gl. comicam ex Hes. et Phot. restituit Naber ad Phot. p. 331. xsxvyva?' Xaymovg. Kqfixsg. H. xsxXsï3(ós Messeniorum sermone = xsxXocpag. Michel 694. Cf. XÉXsyu. xsxópijjxat ionice = xexóqsghcu. Her. III 80. xsxoxoXcajjiévai,- awsoxEiQatiêvat. Phot. Gl. comica. Vid. xoxvti&iv in lexicis. Cf. quae scripsi Mnemos. XXVII p. 387. xsxpo^aXcog* dcqigxeqó v. AioXètav. BA 1095. Probabiliter Hoffm.: x ex q v cp al < o g' Xaióg' agiGxsQÓg. AtoXécov. — XSXpÓ^a- Xos cxxcxóg, pars freni. CIA IV 2, 672 C 28. Cf. Xen. de re eq. VI 7. xeXaSsvvos (-egvog = -sivóg ep.) aeolicum sec. Choeroboscum An. Ox. 232,29. Vid. NN. Utitur Pind. P. III 113; IX 89; I. III 26. XsXsjS'^- noxrjoiov Eiöog &£o/xrjgov (= &Epij,07toxióog) xal noifisvixöv ayysïov. H. Aeolensibus (sc. xEXéfia) tribuunt Silenus et Clitarchus ap. Athen. XI 457 d. Usus est Antimachus fr. 17. — Iisdem xiGGvfiiog adscribit Clitarchus ap. Ath. p. 477 A. — Vid. oxa/i^ig. xsXsov-s? = LGxónoösg. Theocr. XVIII 34. Cf. BA 271. Phot. Harpocr. ex Aelio Dionysio ap. Eustath. p. 884, 15. xéXsaö-ac = xeXevelv, ut Homerus, Pind. P. IV 159 xéXofiai, fr. 5 xélovxi, O. XIII 80. I. V 37 xsXriGaxo, Epicharm. fr. 48, 1 xrjxeXrjGaxo, idem in novo fragmento PR V 2, 5 £x£>lij[ibjv], saepe Theocritus. Eodem verbo utuntur Epidaurii GD 3339, 50. 61 xéXeGd'ai, exeXtiguxo, [éx&cto], Cretenses LG VI 10 xeXo/iévco, Elei. IA 119 add. insl x eXo i g x u v (= -G&av) xa> xaxaGtazco xav öa[fiiOQyiav]. — Vid. xévxo. xsXsóstv cum negatione = anayoQEvEiv. Her. VI 109 xav fièv xskevóv- xcov avfijialsïv x&v öe ov, i. e. ovx icóvxcov. xsXsoO-o? = oöóg, ut Hom., Arcades. Tegeae tit. BCH XIII 281, 1.24 x&g xelsv&co xag xaxEifiévav xctx Jiléav. — Vid. S. V. fivQiog. xéXeojxa = KêlevGfiu Sophr. fr. 51. Eadem forma etiam apud Herodo- tum et tragicos unice probanda. Cf. homericum xeXsvu&v. xsXsoajxoaóviy = xslEVjia. Her. I 157. xsXsócovai arcadice = xsXeva>6iv. GD 1222, 15. xsX^| = xikrig. Inscr. laconica perantiqua Mitth. II 818 = Del. 17, 13. 20. 37. xéXiy? ncohxóg CIA II 966. 968. 969. Opponitur x. xélsiog, adultus, ib. 966—969. — 2) xé\r\g obscurum voc. architectonicum in tit. eleusinio EA 1883, B 72. Cf. Dittenb.2 587, 209. xéXoo? vel xéXoov quid? Pap. mag. saec. p. C. III PK (I) CXXI, p. 115 (b) 4: |3al' lig /3v0Gi(v)ov xélovv. xcjjixós' xovcpog, ckacpQog av&Qconog. H. = xsncpóg. Macedonicum ducit Schmidt. xév = xévui. terminatio perfecti inf. Yid. unoê eöcoxév, ösScoxsv. xsvsó?, XSVÓ£. Kaib. ep. 646, 10 e'ig xevov duTtctvrj. 292, 5 xl fiaxrjv jt£v£c& TtQog ijjv%ETE ubi non agitur de cenotaphio, sed 234, 5 x £ v e co ft of x cc cp o y est xEvoxcccpLov. — Cyprii teste Hesychio xeve(J~)u vocabant xag avaÖEvÖQaSag, vites agrestes (s te ril es). Doricum (ut epicum) est xsvsóg, v. c. Epidaur. GD 3329, 73. al. Theocr. XV 95 fiij fioi xeveuv cMo/id^rjg etc. et saepius Pind. Aeolicum est xswog sec. Greg. Cor. p. 610,3, xsvvóxarog An. Ox. 356, 18. Cf. axswog, iévvog, yvvva et Hoffm. II 481. Formam aeolicam Pind. O. II 65 et III 45, ubi pro xsvóg ionicum xsivóg edi solet', bene reddere videtur O.Schroeder Proll. Pind. II p. 33. — xsivóg constanter scribit Herodotus, sed xsxsvajiévov IV 132. Cf. Hoffm. III 391. De forma cypria xsvsvJ-óg vid. actutum. xsvs')«Fóv (= xeveJ~6v), i. e. xsvoxacpiov. Tit. cypr. Hoffm. I 48. xaxs&iaav ênl xsvsvfóv. Utrum sic an xei'svfuv transscribendum sit parum constat. Cf. Hoffm. I 234. XSVX7J VOCpCKV xal dovxtjvaQiav xai xovg xa& o\ov Xoyovg E7i[i,XQ07tEvvctcpo g' pXaGcprjfiicc, XolSoqiu. H. Ducta a xëg {xéaQ, xuqöia) et aq> (ucpi], anxai). Cf. xegrofiiiv, y.eo/SoXetv, GxtqfióXXuv. Verbum xepfioXeïv coniectura reposuit Blass2 Bacchyl. I 14 3 07tóre | ze«[ós c y.eg]^oXoi fia%ag, poetam tamen xsgiSóXXoi dedisse ratus. xsppaats. PB 277 I 7; xiagfiaGaig PB 10, 3 recensetur inter res vectigales. Carbasum intellegit Wilcken O. G. I p. 380. xsppspoaavöaXs, xazavzeaaavSaXs daemon infernus invocatur in defixionis carmine carthaginiensi saec. III p. C. Mus. Rhen. 1900, n. 16 p. 261, 1. 32. Cf. ibi Wünsch, p. 264. jtsp^ijata, cervisia. Yersio decreti Diocletiani aegiraea EA 1899, p. 155, 11. xsp[3oXeïv. Vid. x i q a cp o g. xspSijaac, xepövjasaO-ac ionice^xt^davai, xcgdavsïv. Her. III 72. IV 152. xépsog, xf'qsï, négen ion. = xsQutog cett. Herodotus Vid. Schwhi lex. xspeoac? (= ktjq.) = xtfyeuoig. LGr. xepcd-sxva (acc. pl.) = %siQitE%vu. Inscr. gort. Yid. Baunack in Philologo 1896, 490. xepxiöiacov? CIA IV 3, p. 149, 2 col. II, 20 xsQxiSiaïoiv xal avTtxbjfiarwv kts. et mox 35 KSQXidiaiov Kal av[u&ri(jiutog]. Vid. VOC. seq. et avTidéiiaTcc. xspxtg, fibula ferrea (Fabricius). Tit. att. de Philonis sceuotheca ap. Dittenb.2 527, 32 óiag/iÓGei ra xoqvqiaïa xsqxiGiv irtl töóv fiesofivcov. xspxo?. Herond. III 68 xov /ioi to öqlfiv oxvtog, r\ /3oög xspxog; — V 48 QaKog xaXvifjai rrjv ava>vv\iov keqkov, i. e. to itéog, ut Ar. Thesm. 299. Kspxopa forma recentior iuxta antiquiorem et genuinam KóqxvQa in titt. atticis Meisterh.2 17, 7. xspvavac aeol. = xigvavai, xepawvvai.: KÉQvav tit. 82, 12 H.; xsqv a ig = KLQvag Alcaei fr. 41, 4, unde corriguntur eiusdem fr. 34, 4; 45. Hoffm. II 312. xépzo(J.o? et cognata, ion., ep., trag. = XoiöoQog etc. Her. V 80 %oqolgl XSOrÓuOlGl. Vid. KEQUCpOg. xép/vo? = KCQvog. Tit. eleus Mitth. 1894, 193, n. 9, 16. 22: iqvgoï kéqxvoi it'. Cf. CIA IV 3, 225 f. Explicat Phot. s. v. tqci%v u iv xolg svtotiois; sed schol. Nicandri Alex. 217: xsQvovg cpaGi rovg fi,v6tiKovg KQarriQag, Èqo' mv Xv%vovg ri&éaGi. De vase ita dicto eiusque in mysteriis eleusiniis usu egit Rubensohn Mitth. 1898, p. 271—306. Describitur a Polemone ap. Athen. XI 478 C (cf. 476 E). Num ad idem vasorum genus pertineat y.to -/ v l« in Aesculapii aede Athenis CIA II 799, 19 et 23 dubium Rubensohnio videtur p. 306 in nota. xéaxeov (?). Herondae fr. 14 Cr. e Stobaeo: tuïgl firjxavd-aigiv cfi,ucr' è^ecTiTCOv | rot; xsGxéov fioi tov yégovxa Xafiaxai, sed Hes. gl. xeGxioV GrvnsLov, ro anoKziviGua tov Xlvov tuetur litterarum ordo. xsatpocpópot CIA III 1002 metr.) et xeoxQocpvXaxsïv ib. III 735. 736 (Kum.), xsgxqov, armorum genus. Polyb. 27,9, 1 et Suid. s. v. xsütt-saü-ac pro xsvduv. Kaib. ep. 1081, 2 alxav 'EXXaöixuv xiv&ofiéva Xayóaiv (equus ligneus troianus), ut nQvnxsG&ai pro xgvitxeiv Soph. Ai. 633. Trach. 474. Cf. infra xqv7itsg&cci. xs^aXawv, summa. Novum scholium ad Ar. Plut. 35 indicatum a Jernstedtio: xal MévavÖQog iv IleQixsiQafiêvy „to öe xeyaXuiov ovna xoyl^ofica | tov ssgnóttjv, ubi, ut olim monui, metrum postulat ov<öé>7tco et suspectus est acc. xov Ssenótriv, qui si sanus est obiectum videtur verbi transitivi alicuius quod sequebatur. xs^aXacrojxa = xErpaXuiov, summa. Her. III 139. tov ccvccxcofioctog. PB 367, 6. 22. 28 = ó xEtpaXctLcóv to cc.9 qui in summam subducit sumtus. Alibi est dux. xs^aX^, summa. Deli tit. BCH VI p. 9. 10. 12. 14. 16. 20. 25 (Kum.). Sic KtyuXó. Delph. GD 2502, B. 12. Vid. xvipsyov. — Neglectum miror in Thesauro Her. III 29, 1 & xuxccl xeipaXat, o lepi da capita! xs9aXiyov boeotice = xEcpdlaiov, summa. GD 802, B 4 xEcpdllrjov aw]- Toiid>T[ctTov T«g fuGtfwJtfios, summa summa rum (J. Schmidt). Ks9aX(X)avac. Cephalleniae tit. saec. a. C. VI Michel 1123. x39aXo)jxa = jtsqporWojfta, xscp verso 11 2" Cf- Thesaurum- Xy/P- AxctQvai'cov. BA 1095. Vid. xsaQ. xvjpsóijv et xvjpsoat? cretica = vhqevuv, xhqhk. Vid. mgsvovact. xvjpÊvvjv QpoaXkioa. "Ae%mnog o xcofiixóg, o vvv xt]Q tólijv (sc. Uyovsiv). Vid. Cohn in Mus. Rhen. 1888, 417. xypóg, cera, et cognata in dialectis servant y. xxpo'jv, cerare. Herond. III 14 xrj dslxog, iya xdpvco \ x^ova' ixdaxov [17] vóg■ Cf. xtiq aficc. xvypóxscov. Proverbium tö xrjQvxtiov i) trjv (iü%aiQctv, pax aut bel- lum. Phot. lex. x^poxvyty ionice = x^Qvxda. Her. VII 134. xijpoxvjiov ion. = xrjQvxciov. Her. IX 100. xr;pt)xtxa „auction expenses". FGH 36, 18 (a. 111/2 p. C.) Cf. pag. 151. xiypóXo? ion. et dor. = att. xslqvio?. Archilochi fr. 141, Alcmanis fr. 26, 2. x^po| epitaphium vocatur Kaib. ep. 605; de Homero ep. 1084, 1 dicitur r)qa>v xaqvx uqsx&v, de Mercurio x^w(i)' &&avütcov. — in o xijqvxcc ncolsïv, publice vendere, locare. Olbiae tit. saec. a. C. III. Dittenb.2 226, 143 cmsóoto navxa xcc %a inb xrjQvxa. — In CIA distincte significantur xtjqv!- rijg fiovkijg, rijg povlijs xai xov Srtfiov, tfig è's, aquov nayov povlrjg, rarius Mqeonayir&v, sig Afjkov, xXrjQcozóg (collegii cuiusdam). xr;P(»{*«. Inscr. Oropi a. 73 a. C. Dittenb.2 884, 57 év xm avrfovUm nctorjGav ot avroï oï £ft nfjayfxdzav ovi*pipovk£v[i£v(ov öélxcoi nyonrji, xriQ(ó fiari xsaaaqsaxcclösxarcoi, ubi editor nydytiura avfi(3. explicat consulta sive res de consilii sententia acta. De reliquis cft. Agrippae consulis decretum CIL X 7852,2 sqq. descriptum et recognitum ex codice ansato, — in quo scriptum fuit id quod infra scriptum est tabula V, 0 VIII et VIIII et X, ubi 0 esse cerum, xriQco^a, statuisse Mommsenum, quamquam obscurum esse singularum tabularum in complures eer as divisionem. xiypcojjumxós = xt]qufictxiaxrig. po 43 vers. III 21. xijSa a v. xaïco = dvoiu. Delph. Amphictyonum decretum a. C. 380 GD 2501, 34 ftvsv èv Avffiaiocig xqlxxevuv xr/vav. Yid. xrjict. xiyt)ysvt8as, jojoyovos. Vid. mi. Vid. dpoóvag. Kij?taós per unum g scribendum, ut 'IXioóg, al. Meisterh.2 75, 15. cf. Ka fiax i. xal inl&r\fia in avxat negitpsQég èotiv, 'syov ivxog A rj fitjx q b g ngoGconov K18 uq i ag' xovxo ó teosvg nsQi&éfisvog xo ngoGmnov iv xrj /isigovi xalovixivr] xsXsxrj (jafiSoig xaxa Xóyov drj rivet xovg vnoy&oviovg matei x.rs. XCÖa^lJ, xi'öacpog, x 18 a cp s v s tv. Vid. x ÏQucpog. xc-Övóv ndcpioi. H. Perger ao&svig pro iv&aós coniecit, Dindorf excidisse glossam ad sv&aós una cum explicatione voc. xiSvóv putabat. Tuetur Hoffm. I 119 comparans ci-s, ci-tra. Sed suspecta terminatio. Num forte fuit xï-óov, ut 'év-Sov? An xiövóv èv&üSe? xcO-apa*FD§óc,. Vid. afvSo. Kcfl-aptazrjz comoedia sine poetae nomine. CIA II 4, 992 1 6. — Ktö-apcat^s (?) MsvavSpoo (?) ibidem 975 III 2. xtO-cóv = %ltcóv. De usu Herodoti cf. Hoffm. III 608. Eadem forma saepe legitur in PO. Meisterh.2 79 xix&va citat ex CIA II 767, 4 (saec. a. C. IV), xi&uvigxov ex 759 II 11 (c. a. 334 a. C.), ubi tarnen quinquies est %ixcovïGxog. xi(x)sppot (= xiQQoiy ®%qoi. Maxiöóvsg. H. Iubente serie litterarum corr. Vossius pro xi\3sqqoi. xtxtoopYÓ?. PL pap. 11, vers. 3 (a. 107 a. C.) et 34, 13 eiusdem fere aetatis. Vid. xh« in lexicis. xtxopaoXtxcg. Vid. x-rjxi^aXog. Ktxovvsós, non Kixwevg. Meisterh.2 74, 3. xtxo?. EG 322 = Cram. An. Par. IV 36, 1: ó dè AXxuïog (fr. 137) bfioitog rOfiriQw xo iayyqbv xïxvv xaXü. Cf. Od. (J 393, h. Ven. 238. Aeschyl. fr. 230. Hinc uKixvg = ug&svïjg Od. O 515, fi 131. Aesch. Prom. 547 et sequiores. KtXXtxupiot. Vid. KakkixvQioi. xtXXo?. Poll. VII 56 xtXXov — xbv 'óvov xal xiXXaxxyga xbv bvr\Xaxr\v et § 158 xal naqa xoïg AagievGiv ovoxivSiog xal xiXXaxxrjgeg (prius tarnen Eupolis de Pisandro adhibuit, xiXXayrixriQ praebet Theognostus BA 1389). Cf. Hes. s. v. xiXXaxxr\q et xiXXóg (hoe accentu cod.)' ovog xal xixxit, 7iQa>ivbg ino KvnQiiov (ubi Schmidt tria ultima vocabula retrahit ad gl. x/pat* %vfj.bg nvgivog) et xcXXóv' slöóg xi iQcófiaxog cpaiov, qui color et asinis et cicadis proprius est. Cf. Poll. VII 86 xlXXiov bvayqivov iQ&fjia. xójxat (xifiu?) xvfi.bg nvgivog ngcoivog (=iCQcaifiog) tinb Rvnyiav. H. Sequitur xcjjiaóg* xv^°s pogéag, ubi Dindorf correxit xifid• b %vXog fiogéag. xcv, suff. multipl. = xïg laconicum: Del. 17, 34 xtxyaxiv, 11, 11. 12 TSXQaxiv%rjXla>g, 17, 6 snxaxiv, 25 bxxuxiv. Cf. uvxiv et N paragogicum. xtvaSog. Schol. Theocr. V 21: ot UixsXi&xai xr\v aXcónsxa xivaSov n()oGayoQ£vovGi. eGxi Sè avxl xov nctvovgye' xoiovxov yag xo £a>ov. Obscure EM 514, 13: eiQ^xui naga xo y.ivctSoq xov&' oncQ xovg Zixshmxag ircl xrj xav xaxovQymv cp&éyysa&ai xaxadi'xy, quid eilim hoe fuerit non dicitur. Cf. Harpocr. III, 18. BA 272, 5, ubi Siciliotae novSCav dixisse traduntur, quae mera videtur voc. xivaSog corruptela. Vocabulum satis notum ex scriptoribus atticis. xivaacos pseudodorice editur ap. Philolaum Stob. Ecl. ph. I 20, 2, quamquam recte xivrjGiog praebet cod. F et ap. Ocellum ibid. 3 init. Similiter xivdaovxag vitiose pro xivrjGéU?)ovxag. Aristaeus ibid. 6. Cf. aeikivaxog, önxxóGfiaaig, alia multa. xcvaópot) r/jv^og. Vid. uyiovqog. KivSd^s iuxta Kvvövrjg titt. att. saec. a. C. V. Meisterh.2 23. xcvSov = xivSwog. Sappho fr. 161, xLvöwl Alcaeus. Cf. Choeroboscus BA 1389. EM 514, 42. xcvSofveo^stg = xivövvsvoag. Calumnae tit. saec. a. C. II GD 3569, 5. xivrjZoz' aaeXyrjg. H. Boeotice = xivuiöog. xtvsiv sensu obscoeno Herond. V 2 ovxéx txQxei xa/id goi GxsXia xivslv. — VII 20 xlvsl xa^etog xa yovvaxa. — III 49 firjö' oSóvta xivtïv, n e hiscere quidem. — Vid. xaQipog et mxvlevco. — Aeolica forma xtvéu reddita est Sapphoni fr. 114 et Alcaeo fr. 82. B. Cf. Hoffm. II 484 sq. xtvspsg apxa xóvöo, cineres arca condo. IGSI, 912. xivqai*(a.io$. Pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 1355. xmyaczoXoq. Ibidem 1372. xtvw* xivr\6ig. Aaguïg. H. Empedocles. Vid. ÖoqxiÓ. cp&Q, xléntrig, alci^cov. H. Democritus. Mor. 161, ed. Natorp. Vid. lexica et sq. voc. xi|aXXsóecv. Inscr. Tei IA 479 (= Michel 1318) ij xi^aXlevoi i) xi^alXctg V7todé%oixo r/ Xrjï£oixo Xrjïaxag inoSéioixo. Praeter Iones usurpabant Elei (cf. IA add. 116) et Dores siculi, Selinuntii aut Megarenses (cf. IA 5141. Valde igitur improbabilis est Hoffmanni III p. 612 sententia vocabulum esse lycio-caricum. Si graecae est originis, incertum est utrum prius elementum cohaereat cum verbo xi'£ui = (Sctleïv (cf. xi^avxeg), an cum verbo xiyyavsiv s. xiyèvsiv. Hes. xié, axo' evpev, ekctfiev, rjviyxsv. Cf. ex eodem xi^allar xMnxuv. — xlpallia- Ttaacc xctxoxtivïct. Utut est, originatio perobscura. x£favts£ [lA.ö'óvrsg, jto^svö'ïWg]. H. Delevi explicationes, quae manifeste pertinent ad perditam gl. i'^ccvxsg. Cf. ï^ai' r^xEiv. — H. Vera explicatio fuit ^aXovxsg9 ut docet gl. éx i^uv —— antfiulov, sumta ex Ar. Ach. 869. xcóxpavov = xiovóxquvov. CIA I 322. a. 1. 29 (400 a. C.), ut Plato com. ap. BA 105, 10. Poll. VII 121. Meisterh,2 p. 92, 15. Vid. S. V. XQlfllGXOV. xixxapog (?). PB 470,3 AiÓGxoQog xlnnctQ og, ubi sequitur Aq^xiav luictvoncóKtjg. Scriptor vix aliud voluit quam nr\novQÓg, hortulanus. xipazpog' aXwnrfe. Aaxcovsg. H. Melius idem supra xlóazpog' óóXiog xctl 7] aXcónrj^. xióacpsvsiv' navovgysiv. xióaipr] yccQ aXwnr]^. xióucpicov TtavovQycoV x i ó acpr)v yaQ xrjv aXcÓTtsxce XsyovGiv. Pro hac forma etiam militant xivóuqjog et axivóuyog in Photii lexico. xlpezy (pd'siQerccL, Samxvaxai. H. Boeotice = nsiqsxai. Cf. homericum y.ti]txaza xeiaiiv. Y.ip[p]ig' slóog isoaxog. ófioicog ós Xéysxai nctoèi KvitgCoig KLa [o] i g o "Aöcovtg, ttccqu AaxcoGi ós o Xvyvog. EM 515, 12. Brevius et minus recte Hes. xiqig' Xvyvog, oovsov r] "Aómvig. Aaxavsg. Of. Choero boscus ap. Cram. an. Ox. II p. 328, 8. BA 1389. Eustath. 391. Vid. Schmidt ad. Hes. et Hoffm. I 119 sq. Aliud Adonidis nomen apud Cyprios fuit At». Yid. traa et cf. xvpig. xtpxa ijtoi xatadéofictTa. Neue Gr. Zauberp. ed. Wess. 307. Cf. xiqxuLu q%a in lexicis. xipxog' Uqu&eGGuXa>v. BA 1095. Voc. homericum. xtpvajxi dor. = xLqvïhii, v. c. Pind. N. III 78. Vid. xiyxyu et aeol. xsQvav. — Her. IV 52. 66 x i q v a = xsqccvvvgiv. xcg, xtvég thessalice= xlg, xivsg. Titt. Hoffm. 5, 4; 7, 27; 16, 22; 41. — x l g xs = ÖGxig (ijzig) av GD 345 èg xtxl xccv ovaXuv (= xo avaXafia) xig xs yvvvslxu (= yiyvrjtai) sv rave (= dg xaós) óó/tsv.— Cf. ólsxi et nóxxi. xtaxpa (jtKJjtpa?)' nixQu xb rj&og, naXLyxoxog. Ka>oi. H. Si sanum, meta- thesi, addito sibilante. xtaasó^at-a = xiggóxcuxcc, pap. mag. Partheyi II 98 a. Cf. xqvgso-, aQyvQso-. luXxso- = %qvgo- etc. in compositione. xiaaóg, Bacchi cognomen Athenis. Paus. I 31, 6. xtaootójxot, festum annuum Phliunte, cuius nominis causam exponit Paus. II 13, 4. Jtiaao^opttt. Aeol. GD 255, 5 xiGGocpoQÏug xctl ayooavoutag inixsxsXsxovxa. ztaaópto?. Voc. aeolicum. Vid. xeA.£/3ij. xJattf3sp. Kaib. ep. 589 Faicavag, og xiaxifisQ r\v noxs 'Pcófirjg. Mommsen „Gaionas ex eorum numero erat, quos Cistiberes dicimus, ut ait Pomponius Digest. I 2, 2. 33. Cf. 31, qui vespertinis temporibus quieti publicae invigilabant." xcatotfópog, ó aetate romana in Asia minore legitima moneta = xnQaÖQaifiov. Vid. Hultsch, Gr. u. R. Metrol.2, p. 580 sq. MZZGLpog' öiadrjfia o q>OQOVGi Kvtiqioi, di ós xa óiaórjfiaxct qwQOVVxsg xixxuQoi Xsyovicu. H. Vid. Ctesiam, cap. 47 et xlóugig sive xïxuQig in lexicis. xizzop' ó xiGGog. Aaxavsg. H. Correxit AhrensII72 pro xixxsw uxixog. xfottoacg. CIA III 771, 21 (saec. II p. C.); rctfiriXiavog xixxmGsig Aio- VVGOV &L. Cf. XUQTttÓGSig. xttfóv dorice Sophronis fr. 64 Ahr. xaxa/xiva xov xixmvog (sed eadem forma CIA II 764, 4. BCH XIV 480. al.) = ion. xi&mv, att. %ixav. — xixöóv etiam PO 155 (saec. VI), MPP 108 bis (saec II). xitpog sermone messeniaco = Gxêcpavog. Paus. III 25, 19: inUeuai ês ol (Machaonis statuae) xfj xscpaXfj Gxêcpavog, ov ol MiGGrjvioi Kiep o g xaXovGi xfj iitiywQio) epeovrj. x.iyrj'ka,, dorice = xtxXrj. Athen. p. 64 F. Cf. Ar. Nubb. 339 xyéa x OQvidsitt y.iyrjlüv. xiuog quid? Vid. xsXsvd qvo va' ■Mf^smnov. H. et Phot. Nomen proprium Ki%rjGi7tnog satis notum est. XIfVjZÓZ' slg '6 êfx^ccTtrsrcii 6 Xifiavmxóg. Kvitgiol. H. xt)^Xt£ecv. Lexicis adde Herond. VII 123 i) fiéfrv ïnnov ngog &vQYjv xixXi&vGa Cf. A. P. V 245. xtyko-xóasoyos, turdus, in edicti Diocletiani versione aegiraea EA 1899, 153, 27. xuov. Inscr. att. saec. a. C. IV EA 1887, 57 1. 5: xexqavai ós xal ro[tg] ifinoXïoig xctl [ioXv(3óo%orjGai mg av o aQxixsxxcov xsXsvrji xal anoSwGsi êGxrjxóxag óg&ovg xal vyisïg xctl ÏGovg ctXXrjXoig xaxa xecpaXrjv xctl öq9ovg nQog öia^rjxriv navxaxrji. Latebat hic titulus Philium Mitth. 1894, 188 (= Dittenb.2 539) edentem inscr. aet. macedonicae, in qua legitur: xolg GnovSvXoig xcov xióvcov — sig xovg ctQfx,ovg nóXov g noiïjGai xal i/iTtoXia ^«A.xa, d-uo sig sxaGxov xov ctQfiov £ ftjt 6 ha xal sva nóXov xxê. In sqq. utrumque vocabulum saepius recurrit. Empolia autem quadrata ibidem dicuntur, poli rotundi. Philio iudice poli sunt ol xvXivÖQoeideïg GvvdeG^oi (germanice Dübel) ol tig xa ifinókia (i. e. xvfiixct iv&éfiaxa) TtQoGaQ[io£ófJi£voi. Hes. ifinoX&vxo' èvs(}£wv' — xXei'cov. H. Doricum: Fut. xXaga> Theocr. VI 32, xXaïxxóg Andaniae tit. L. F 326, a. 93. Theocritus praeterea habet anóxXa^ov, anoxXat-ag, xarexXat-axe, xaxexXccG&rj. Aeolica videtur gl. Hes. xXaoai' xXeïGai. — Iones et Attici antiquiores xXrjï'eiv, xXfciv dicebant. xkaïnotpópoo (rjQcoog) = xkciöovxov. Epidaur. IE 214, 110 etc. Cf. xXeiÖOCpOQOVGa. xXa'cxtóg dorice = xlyszóg. Yid. vicina vocabula. xXac|, s. xX«f§ = xXyg (s. xXsig). Epidaur. IE 241, 110 etc. Theocr. Cf. Del. 47. 94 xlpit, xXaxag, Dittenb.2 653, 92 &rjGavQol Xi&ivoi dvo xXuïxxoi— xul èm&ivrcc xXaixag — xccv êxtQctv xXaixa — xXaix<*. xXac's' póxXog. H. Gl. aeolica, ut videtur. Cf. Callim. h. Cer. 45. xXa'tetpov, claustrum. Pind. P. I 8 yxecpaqmv aóv xXuÏgxqov sopo- rem vocat. Cf. xX&g&qov. xXaXcov = xXaviov, brachiale. PO 114,11 (saec. p. C. II). xXotv. Kaib. ep. 348, 2 scj^ajöag sXnLÖag r\Xixlug. Cf. Aesch. Ag. 491 noXXcav ^cxysia&v èXniScov (iicig xvypv. xXapayeï' èXacpQ&g xu&evêei. SixeXoï. H. Barbarae originis? xXapta' ■kX)]qU. H. Laconicum. Yid. Plut. Agis, cap. 13. KXapta, festum Apollinis Clarii, in quo erat certamen equestre, commemoratum una cum Iliacis et Ephesiis in tit. att. EA 1883, 72; IC 105, 14. KXccqik iv KoXocpavi. KXapttóv. Magnesiae ad Sip. mensis. Bisschoff de F. G. A. p. 403. xXapovó{Ji.og = xXr]Q. Ree. inscr. syracus. CIG 5418. Yid. Inivopog. yXa.pos et cognata = xXfjpog etc. dorice (et aeolice) ap. Pindarum aliosque, itaque recte vavxXaqla Archytas Stob. Flor. I 196 et similia. — xXagia êXstv — Xu%etv. Kaib. ep. 768 a. 2 (Praef.) tiXsv xXÜqco Zrjvï iQonuïa cpÉQEiv. xXapft)SCV = xXtjQOvv. Phoc. GD 1539, 34 ta öixctGxrjQia a xa dér} xXctQaeiv. Cf. öovXcósiv, axscpavcósiv, anctXXoxQicÓEiv, 6 a fiias iv (— Zrjfiiovv) in titt. delphicis. xXapmtat* uXareg, SovXoi. H. Apud Cretenses. Cf. Poll. III 83, Athen. VI 263 E. Vid. S. V. acpafiiaxai. xXapcora? iudicum, sortitor. Rhodi tit. IGI, I 55. Cf. Poll. IX 44. xXcjsd'pOV" xXlL&QOV. H. Cf. xXaÏGX QOV. xXaaaexat (?)• aq^sxcti. ISvpaxósioi. H. Vid. ^avccggsxai. xXaatós, vir auribus contusis, interprete Reuvensio ad pap. Anastas. 1. 6, Lettres a M. Letronne 3, p. 6. Saepius legitur in pap. Mus. Gizeh 10388 (a. C. 123). Arch. f. Papyrusf. I p. 63 sqq. xXaujxapiÓjJLSVOV xXaiovxa. TctQuvxïvoi. H. Idem xXav/^a^sixai' xXahi. Fort. x X a v [i a q £ ex ce i. = att. xXav&fjLVQL^sxui. xXéstv, celebrare, = xXeisiv, xXsitsiv, xXy&iv. IC 38, 11. 15. 22 xö axsQov k'xog ècp oïï xXécov[xi] KctgvEÏai. — x X é co a = xXéovGcc Lacon. Ar. Lys. 1299. Vid. cö~a. xXssvvog = xXeivóg aeolicum (doricum male Pape). Cf. xXyvóg. Passim legitur. Vid. lexica et supra ew~ög. Pindarus et Bacchylides utraque forma (xXéewog et xXuvóg) pro metri ratione utuntur. xXeiyStóv ion., ep. = trag. xXyöcóv = pedestre att. tprjfiri. Her. V 72. IX 91. 101. KXs^Sóvco? Mercurius. Pitanae in Mysia tit. L. W. 1724 a (Kum.). xXsyg et xX^s. De nominibus propriis in xXéyg, xXijg ap. Atticos satisfaciet Meisterh.2 104, 7. 118, 11. — Excepto 'HQaxXrjg, Aristophanes constanter utitur formis in xX%. Contra 'HqaxXirig iuxta 'HQaxXfie est tragicorum. xXscSoöv = ficcXcivovv. Smyrnae tit. Dittenb.2 583, 17 vaog i^vXcofxévog xcti xsKEQaficofievog xai xe&vpco/iévog xai xsxXnóoo/iévog. xXsiSoög* xisi(ó)uqiov fiikqóv. H. Corr. Meineke pro xXeïg' xXsivuqiov. xXsiSoyopoöaa, sacerdos in inscr. caria ap. Newtonum Halic. 96 et BCH V 186 (Kum.). Cf. xxaïxoyóqov. xXstclV, xXii^uv etc. Yid. s. V. xXrjg. xXscjm (vulgo xXsïèaY vno8i](iaxog üSog. Kg-ijzig. H. Idem xX s ift a xa' vnoSrjfiaxa. — xXrjfia' vnóSTj/ia. — xXLfiaxa' inoórjixaxa. Nescio an vero forma sit xXïfia. xXstvsvT et d'öovg xXsivev1 in Ostr. 185. 187, tributi genus plane obscurum (14 dr. per annum). Wilcken O. G. I p. 225. xXcivot, amasii in Creta. Athen. XI 782 C oxi xXsivol Xéyovxai naqa Kqt\giv oi sqafxevoi — xaXovvxai ds ot aqnaG^Évxeg (naïSeg SC.) naqa0 x a & svx ê g. xXscp* xXeiSlov. H. Fort. gl. eretriensis. Yid. P. xXsts, xXsiacov etc. Yid. xXrjg etc. xXcCxet* xXifian. ycovia. H. Alcmanis fr. 91. xXsxscs = xXanug. PB 454, 19 xXenévx a. (a. 193 p. C.). Cf. xéxXe (3 a. xXsu — xXso in compositis. Yid. tfju. xXétJtoSpa. Adde Herond. II 43 sq. — Vid. %ovg. xXscoa. Vid. xXéeiv. KXjSóvwv (Ominum) aedes Smyrnae. Paus. IX 11,7. xXiyiCecv ion. Hippocr. IV 182 = xXfóeiv. Vid. Hoffm. III p. 502. xXtjc? ion. = xXtfg, xXei'g. Her. V 108. y."/.y:~xezai = xXtffexai, xaXsïxai. Hippocr. IX 84. Cf. xq^iaxovxai. xXiyvóg doricum et boeoticum esse pro xXuvóg docent multa nomina piopiia dorica. KXrjvayoqag (Cos), KXrjvavÖQLÖag, KXrjvÓBxqaxog (Rhod.), KXr)vÓ7toXig, KXVvÓ6x9axog (Cnid.) KXrtvw (Chi.), KXr\vinnag (Phigal.), KXr}VLov. xXiypoöyoi in Aegypto (glebationis nomine) frumentum praebebant. Pap. Lond. CXXVII (a. 213 p. C.). Vid. Wilcken O. G. I p. 380. Aetate Romana in Aegypto xXr/qovxoi dicti videntur agrorum possessores, yscoqyol conductores. Vid. FGH pag. 209. yXf^i xXrjsw, xXrjdïov, jdrj&pov, xXrjaiov, xXyfriv vetustiores formae atticae pro xXdg, xXtiuv etc. Meisterh.' 28, 3. xXvyt^p, constanter titt. attici, numquam xX^zcoq. Idem p. 103. xXcStv = kXslölov FGH 119, 20, ut 1. 34 if>toftt v = ipa/ilov. Yid. tv = iov. xXtjjia. Vid. Kleïfjict. — xXi^a (hellenistice = xXïfia), aetas. IGSI 2431 = Kaib. ep. 579: o Se dalfioov vrjniov avTï/3(Uijö' irctaézsi xXijiau. xXc|xaxï£etv. Lex. Sabbaïticum 17, 10: Aristophanes Avayvq«• „hXipaxiGev, cÓ6z lig /j-sGtjv emnzs zrjv zucpQov." Hes. x A [e] t ft a J £ t v rtttlaisiv, sx{s)Xl£eiv, anazav. Cf. Poll. III 156 et Phot. s. v. xXcpurx:?, trabs transversa. BCH 1890, p. 468. Saepius occurrit CIA IV, 2, 331 C (vol. I suppl.). xXcfxaxziyp. Piraei psephisma aet. Lycurgi EA 1900, p. 94, 1. 46 Ttotcöv za fiÉrojTta zav xXifiaxzijQcov Xsïa xai ÓQ&a xze. xXÓVSCV. Kaib. ep. 847, 1. Tv%r)g naXiv xXivavzu zaXavza. — 740, 8 xXivccfievoi TIsqgcóv Svvafiiv. Apud Pindarum aor. pass. est êxXi&r)v, ut ap. Herod. I 211, 1, eaque forma saepe legitur apud tragicos pro attica lxXivt\v. Epica est hxiv9r\v. xXcvij, sarcophagus. IGSI, 788. 871. xXtvvjv sive xXcva? atpdjaac de lectisternio. CIA II Add. 453 b. 453 c. 622. 948. 949. 950. Cf. 305 et gzqcovvvslv dgóvovg 624, 9 (ex Indice). xXivnypÉaxo? = xXivztiqiov. Sami tit. Hoffm. 169, 48 (a. 346/5 a. C.). xXtairj = xXivt\. Kaib. ep. 237, 4 (saec. a. C. I) AiSm w%ioto fiéXag vnsöé^azo xóXnog \ ivGefiécov ■ö1' ÓGirjv evvaGev slg xXiGirjv. xXtajxdxcov fitxqóv, deminut, voc. xXiG/ióg. Inscr. eleusinia EA 1883, 135 sq. = CIA IV 2, 628 c 28. KXcxéa?, KXizaQiog (a. v. xXiveiv), KXdzaoyog. Meisterh.2 42; 44, 31. xXovecv. Vid. xoq&vsiv. liXotatfxvjcxcpa (a. v. ^ijdoftat) forma unice vera, ut 'TnsQfiriGZQa. Sufflcit laudare Schroederi Proll. Pind. II 30 (57.). Multi, in quibus ipse ego, monuerunt. Cf. etiam serum tit. Ostiensem IGSI, 930, 10. xXoTÓjxvytcs Aesculapii epitheton Epidauri. IE 24, EA 1883. xXwO-cCV ion. = att. vf]v. Her. V 12. Cf. xXcoGvtjQ, xXadoó, xazaxXa&sg. xXcófreaO-ac = act. Kaib. ep. 153, 4. 478, 1. 520, 1. xXeofl-MS? "Agnviai. Inscr. metr. rom. CIG 6280 B 14 (Kum.). KXomö^s (cf. Ar. Eq. 79). Semel CIA II 788 A 13 (IV aut III a. C. saec.) KXconi(dwv) pro vulgari forma KqaniS&v. Meisterh.2 63. 8. xXcoariyp Mocpcöv. Kaib. ep. 292,6. Cf. 145,1; 113,4. Vitiose Moïqai xXugzblqwv vfjGav aii aftuvcczcov habet epitaphium aeg. metr. Ptolemaei Euergetis II aet. in papyro Musei Gizehii n. 9206, BCH XX 191, I v. 14. Ibidem II v. 15 a>g <5' iftè ftotp' iSafiaGGe /SioxXcÓGzeiQa. xXcoat^pccov zéXog in Aegypto obscurum et incertum. Cf. Wilcken O. G. I p. 235 sq. xXrócJi ion. = xlinx^g, cpcÓQ. Her. I 141. II 150. VI 18. Xen. Anab. IV 6, 17 et tragici. xvaxó?, xvaxCag, xvdxcov dorice = xvtjxóg cett. ap. Theocritum. xvajJitSsg = Kvrjfildsg Alcaei fr. 15,4. — xexguxvaiiog Pind. P. II 40. IV 214, itaque x v a ft a = xvrifirj. Cf. Theocr. XVI 18 et Aóxqol 'En ixv a fi i ö t o i. JCVdxtElV, xvacpsvg. Vid. yvacpsvq. xva^iycov ion. = nvayelov. Her. IV 14 bis. xva^xvy. Tributum in Aegypto quod fullones pro exercenda arte pendebant, binae drachmae raenstruae. PB 337, 23; Ostr. 1487. Wilcken O. G. I p. 226 sq. xvacpos proprie carduus fullonius, tormenti genus Her. I 92. Jtvdaaio dorice = xvijoaio. Theocr. VII 110. Herond. IV 51 xvricy xó fcêyiia, caput tuum scalpes. Cf. VIII 8. xv^axpiv pro xv^nxqiov ree. tit. att. aet. imperatoriae CIA III 238 a. Cf. Meisterh.2 38, 4. Vid. Tv = Töv. xviötov (sc. xiqafiiov), vini mensura. PO 150 oi'vov xviöia xqLu Cf. 140, 20; 155, 2. 3. PK II 314, 4 etc. PB 377, 2. 549, 2. Legitur Sept. Apophth. 393 B. Cf. xolocpöóv iov, xüov, qóöiov et lüyvvog. xvt£etv. Vid. exviyov.— exvL^a dorice Pind. = s'xviGa (codd.) P. X 60. I V 58. VI 50. Idem Schroeder in syllaba ancipiti pro forma att. restituit duobus prioribus locis, coniectura P. VIII 32. XI 23. XVtc30f tTtinXoog. 'Eq/iiovscov. BA 1095. xviaascs = xviarjEig. Pind. O. VII 80; cum synizesi I. III 84. zvtGjxa. Herond. IX 4 ftij ge [xv]iGfx.axcov ysvoeo. Kvtqjojv = rvicpav. Meisterh.2 58/27, 1. xvooxetSg. Vid. xwovnsg. xvó£saö-ac = xvijGdai. Sophronis fr. 9 Ahr. xvvfatiai öe ovöev lo%voi>v a ös ^vOfia ix noöav eig xstpaXav innu&iai. EM 524, 55 evgtjxai ós KVV^OVV ItUQCl /IcOQlEVGl KCtl XO W %Q10VV. xvt)£^|xa = xhxv&iivQiGfióg, vagitus. Her. II 2. Cf. xvv£a6&ai, xvv^rj&fióg. xvöaa (?). Herond. VII 95 xvvgu xal naxr\ XcojSi] = ipcoga. Utrum xvv£a an xvïoa corrigendum sit dubitatur. XV(OXêt)£. Vid. XV V O V 7t l g. Kvcoaó? in bonae aetatis titulis uno g scribitur. Bacchyl. I 151 et XVI, 39 correcta ad exemplum XVI, 120 (Hvcóotog). Cf. O. Schroeder ad Pind. O. XII 16. Locativus Kvcoaoï legitur in tit. gnosio apud Dittenb.2 574, 6. 13. 55. 58, ut Abqul ibidem 40, Aaxol 11. 7 et 14, sed kv 'Okóvxi 8 et 59. xvróooetv, dormire, ut ap. Hom., Herond. VIII 5. 10. xaaxi^p seu xoiaxtijp, apparitor in mysteriis. Inscr. laconica L.F. 163 b. c. d. (Kum.). Hes. noiaxai' leq&xcu. xoir\g' isgevg KafieLqa>v, ó xa&aiQatv cpovéu. Eodem pertinet gl. xoiólrjg' ó teQsvg. — xoiwBtxTo (e poeta, ut docet omissum augmentum)- acpiEQoóaaxo, xaihsQcoGaxo. JlOÓtv, koe cv. — Hes. xoa■ ajcoikt. 7t£i;&£Tat.— èxocéfisg (dor.)- rjnovactfisv (debebat rjxovofiev). — ixod&rj' ènsvori&'ri, èqHOQa&rj. Explicatio anovsiv falsa videtur et etymologiae causa excogitata. Infra recte idem jtaQaxiKÓaxs' naQavoEï. — Cf. afivox&v, Armoxócov et alia nomina propria, &voirxóog. Cognatum etiam est xowsïv. Yid. infra xol. xoPaXeóetv, vehere (Suid.), saepe legitur in PK (I) CXXXI recto (78/9 p. C.), ubi multa opera rustica commemorantur, velut l. 296 fiia&og Ev%uqiGxov xo/SaXEvovxog &Qva Eig olxov, 343 xofiaksvovxog xónqov Eig rjöv (?), 388 fiiG&og ipyaxov xo/üaXEvovxog a%vQov anb xf\g srtavkecog sis olxov elg xo ^aXaveïov). Cf. 555, 580, 586 etc. Eodem sensu xovfiaXsïv Sophocles in lex. affert e Sept. Apophth. 196 A et Leont. Cypr. 1717 C. zófyyj = aipig. CIG 4556. Kaib. ep. 446, 3 xóy%t]v nqondqoi^Ev e^ov goq&v. yi0*C£0-d-qpa<;. Epicharmi fr. 23, 8. Ahr. Cf. ÓQvi&o&rjQag, al. IGSI, 1039 inl xav xoöixïXXcov, a codicillis Augusti libertus. jcoSójmXov. Yid. ft^Aov. xófjxos = xÓG/iog. Ree. tit. Oenoandae in Lycia BCH 1897, 378. xoO-após = xa&agóg. Sybaritica inscr. metr. saec. a. C. IY GD 1646, 1: È'^oftat ix xodaQ&v xo&aQa y&ovimv paGiXeia. — TH, I 103 xQi&a xo&ctQu öoxifiu. Yid. xaSuQÓv et xo&uqG ig. jcóO-apois = xa&aQGig. Tit. eleus IA add. 113 b. = GD 1156: fioixa &ouö(S)oi xal xo&aqGi xeXeIui. xóihyjxa. Vid. xoxiXXiv. Jtoi (Meister xooï) dé xa iv xqlxov, ai' xi Èvnoioï, aïx' i^aygsoï, spectet autem ter (exta), si quid (legi) addere aut demere velit. Sic lex elea IA 113 C extr. = GD 1156. Cf. Meister II p. 24 sq., qui iuxta xoéw exstitisse xów putat ut Xóoo iuxta Xoéco, conferens Hes. xó v' slöóg, quae in xav elücóg refingit. Yid. xoav. xoi thessalice = jol. Inscr. EA 1900 p. 53, n. 3, 6 xaxanEq xoi aA[Aot] Kquvvovvioi. wikoq. Theophyl. Sim. Hist. VIII 3, 2 ojiag oi {SaQpaQoi nsql xa xoilóxsoa yevo^iEvrig (-fievoi?) xijg êvvdfiEcog xal xaxsdr)f.ifiévoi iv fiéam, nsQinéacoGi GvfKpoQaïg aöoxr\xoig — xolXa y q a ft ft ar a. Inscr. Calchedonis GD 3052: yodtpai öe xal eig GaviSa xolXa yqdfjLfiaxa xal EiGxaXav. xal TtETtXaG[iéva>g Xaqvyyftovxag. Philodem. de rhet. ed. Sudh. p. 200, 15 sqq. xotjxaaO-at passim in titulis christianis, imprimis «cotftTjO^. IGSI 549. x. ovv &sc3. Ibid. 2315 aixo^é&rj = Èxoi/irf&r]. Cf. & e o x o L ftïjT o g, xaloxoL/xritog-, similiter xoifirjGig (ibid. 119. 152. 191 etc.), xoifiaGLg (531, 10), x o i fi r\x r] q i o v (603. 2715), xoixiov (464). a, hospitum diversoria in Creta. xotjjLiyciyptov, coemeterium. Passim tituli seriores, scriptum haud raro xv/^r/xij^iov, xvp,r\xiqiov, xv/tixIqlov. Yid. v. c. Indicem CIA III. xoivav cum comp. n a q axoiv üv Pindarus pro xoivovv, naQuxoivovv. — Eadem forma xoivav PB 248, 3 saec. p. C. II. xocvav dorice = xoivcovóg. Pind. P. III 28 xoivavi nccq' ev&vxaxtp. Cf. ijwav, j-vvüav P. III 6. N. V 27. Eadem forma xoivav arcadica est in Tegeae tit. GD 1222, 21. Hinc xocvavéto laconice = xoivavm Thuc. V 79 xoivavtóvrw (Ahrens pro -tmv); inscr. delph. saec. a. C. V GD 2561 K O IV Cl V S LT CO. Archytas Stob. Ecl. ph. ï 48, 6 (p. 787 W.) xoivaviovxa. xotvavla' Aesara Lucana ibidem p. 850 W. = xoivavia, reddendum Pindaro P. I 97. Temere %vvuvU mavult Schroeder. Yid. praegressa. xocvsia = xa xotva, thesaurus publicus, saepe legitur in tit. trozenio saec. a. C. III BCH 1886, 144. Similiter (to) xoiviïov Therae IGI, III 330, 26. 127. Ibid. 104, 12 xoivsioig xoïg iv NlGVQCOl. itejtvopoóXiov, consilium commune, et xoivófiovlog (= xoivofiovlijg) = avvsóoog, senator. Saepe titt. aet. imperatoriae. Iunguntur Ssxccnqatzog et xoivófiovkog, v. c. in Prusiae inscr. Mitth. XXIV p. 433, n. 25, 5. p. 435, n. 26, 2 sq. xotvoSóxtov cretense. Praeter Polyb. XXIII 15, 4. XXI 4, 6 vid. CIG 2556, 58 (ubi pravam scripturam xoivoöixaiov correxit Boeckh) Del. 119, 58, Therae tit. IGI, III 254, 12. Cf. Pergami tit. 163 A II, 4, ubi agitur de arbitrio. xotvod-av^£. Yid. s. v. xaQnoxóxog. xaivoxaö-éta?* Gw&rixocpvkaxag. H. Voc. obscurum dialecticum non magis expedio quam expedivit Schmidt in adn. xocvóv. — 'Ev xoiva Boiaxö>v EA 1889 Oropi tit. 29, 1. 3. 4. Cf. 5. 7. 8. Semel EA 1891, p. 131 n. 3, 1 iv r5>i xoivai B. Passim alibi similiter. Cf. lexica. — xoivoï (sc. utrisque communes) arbitri audiunt in tit. delphico GD 1832, 10: u Si tl av&Qtansiov yivoixo nsQi xivce x&v xoivav iv roïg ixtoig xoïg ysyQctfjLfiivoig, icpsliadwv aXXov avx' avxov. — zag xoivag cpgivag, habere sen- sum communem. Philodem. de rhet. ed. Sudh. p. 202, 10 sq. Cf. ygivag fysiv 240, 31 et ibid., 10. Vid. iy%vSaïog. xocva-aO-éffli; xoi^&ivxa. Epitaph. christ. IGSI, 2534. xoivojcotecv. Philodem. de rhet. ed. Sudh. p. 217, 23 xa x&v dya&cöv 'énct&Xu xoivojtoiovvxa. Cf. lexica. xocvoöv. Vid. xoivav. — xoivovG&ai = [iiywG&ai de fluvio Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor, p. 150, 8 (o £üfiag) xoivovxai xm TiyqiSi. xotvco^sXta = xoivcoipiteiu. Philodem. de rhet. Sudh. p. 174, 5. Cf. EM 462, 11 et cocpeXïu = wcpikua. xót|. Vid. xóig. xocótayg. Yid. xouxxrjQ. XOtOV' èvÈfvQOV — xov a' èvéivQa. — xo v aGai' èv£yyQt.a6cci. — xaa^eiv c vtyyQia^tiv. — x co a (g) d" £ i g' £v£yyv nlsy^azcov, ö v (o?) of fj.ev Aagieïg xóiv xalovGiv, mg 'eniiaq^og ül&covi (fr. 77 Ahr.) „ij dvlaxov i) (}ó(e)lov rj xócv /iai (sic) avxai' slg (= êv) AcpQo5ixr\v nóXiv. Cf. 115, 19. Epistulae sunt a. 100/1 p. C. xoXa|acos ïnnog ap. Alcmanem. An stimulo egens? Cf. eïfiijvog. xrAaxiyp. Fabricius de archit. p. 71 ad tit. Lebadeae, Michel 589, 131 sq. „Lapidariis Lebadensibus xoXanxrjQ ferramentum erat quo secundum lineam in lapidum margine lini ope ductam, quanto lapides latiores essent quam opus erat, tantum praeciderent. Pariter ano xoXanxïiQog, cum lapides pavimenti positi essent, eorum superficies ruditer dolanda erat (cf. 185 sq. S taxoXaitxr/gi^av to-ö[s At&ous] xvxXcoi navxag) etc." xoXaztov ypaftfia. Kaib. ep. 258, 2 (saec. II vel III p. C.). Formatum, Ut @(t7txóg, XQvnxóg, onxóg. xoXaatpta. Ezechiel poeta Mos. vs. 121 §üpöov xsxqanóSmv xal (Sqoxwv xoXaGxQiav (Euseb. III 741 C.). xoXsióv, xo = xoXsóv, xoXeóg. Inscr. att. EA II 480 (Kum.). xoXta" ÓQ^rjOscog sïöog. H., qui supra xoXéw noia xig 0Q%r]6ig, infra xoXiaoaï op^CaöOat. xóXXaftov mensura syriaca seriore aet. romana in Aegypto quoque usitata. PB 377 (saec. VII). Hultsch, Metrol. p. 587 et Wilcken O. G. I p. 764. Sophocles s. v. citat Epiphan. III 292 B. xoXXatcxóv. Epidaur. GD. 3325, 69. xoXXsxtdptos, collectarius. PB 371,9 (temp. arab.). Cf. Suid. s.v. = TQcme^ixrjg, aQyvQafioi^óg. Collectivus usus. Vid. jjXo g. xoXXijycov, collegium, üa^onévov x. Romae. IGSI, 1566. Cf. CIG 6376. Add. 2007 f.; Dio C. 38, 13,2 et seriores. xoXXixXapcos = xoQvixovXÜQiog, cornicularius (Lyd. 197, 8. CIG 4453 ó itQoixsvcov xov navxbg xaxaXóyov). PB 435, 8 (saec. II vel III p. C.). xóXXoofpa)' aQxog H. = xoXXvqa s. xóXXii;. Lege xoXXovqa. Laconicum videtur Schmidtio, sed pari iure Boeotis tribuas, quos xoXXixotpayovg vocat Ar. Ach. 872. x0Xopó£. Vid. xQoiog et lovaov. xoXAoPtazixij xgÜTtsfc. PB 741, 10. xóXXfjpos, collybus (agio). Dittenb. 233 A 37 ra ös avaXdjiaxa xal icpóöia i£éoxta xaxayosiadai ix xov xoXXv (3 ov. Vid. Haussoulier BCH 1888 p. 57 sq., pap. Grenf. (II) LXV (II/III saec. p. 6.). Wilcken O. G. I p. 381. et verba xoXXvfSi&iv, xoXXv^iaxrjg. Passim xóXXvfiog occurrit in papyris FKH. KoXXotée? pro KoXXvxrjg. Vid. Meisterh.2 36, 2 et eundem 73, 7 de formis KnXXvxóg, KoXXvxsvg. xoXX-(ópo(3os fortasse est palus, cui ciceres succrescentes se applicant (erwten-staak). PB 752,13 (a. 125 p.C.): xoMw- QÓjjoig nlrfectvxsg rrjv zitpalrfv. XoXXcooo^ = xóxkotp. Geopon. XIX 6, 3 xólXona Ss xctkovfiev xo iv ttj XQijoei Kctlovfievov xoXkcoaóv. xoXotóg a Babrio 72, 10 sq. vocatur ojtóf. Cf. Hes. s. v. xoXoioi Oy.dntig fitjtjjat xoqüvcii. xoXooav &oqv(}üv. (cf. Hom. B 212 cxoXcóa). H. xoXcosiv Antimachi fr. 27; Poll. V 98 xoXoiav a xoXoióg. Hes. xoXov/ipS' &oqv^sï. Num = xolovïu, illata nasali ante |3? Diphthongus ov = w facit ut gl. thessalicam esse suspicer. xóXoopt? = cclcónt]'^. Timocreo rhodius fr. 3, 2 xovx sya fióvu nóXovQig- cvxl xal ocXXoi aXmnsKsg. xoXoopïzi<; -py. ZixsXo(. H. Scil. terra ardua et praerupta. Cf. xoXovqici' xrj anoxofiia. — xoIovqÓV xoXo/3óv. H. xoXo^dmov (xsQccfiiov sc.), mensura vini in Aegypto. Cf. WilckenO.G. Ip. 764 sq. Comparanda %v i8 io v, x&ov, (jódiov. Ko"koyoyvCtiyg iuxta KoXocpmviog. Meisterh.2 89. xoXxóg. Herond. VI 101 xQscpsiv èv xóXna, in sinu fovere. Cf. V 83 et Theogn. 602. Apostol. XIII 79 cum adnot. — Figurate Ezechiel poeta ap. Eusebium vs. 39: snel 6e nXrjQrjg xóXnog rifxsQ&v xqicóv TcaQijv. Nove dictum nee tarnen in xvnXog mutandum cum Kuipero, Mnem. 1900, p. 245. — Passim in periphrasi pluralem adhibet Theophyl. Sim. Hist. v. c. V 9, 10 cPm/iaïoi öe xovxo órj xovro xoïg rijg afiovXiug xoXnoig ivctTto&éfievoi. Cf. Boorii Ind. verb. s. v. xoXxo)tav ó&óvai6i &oav tQonov l&vi saxov. Kaib. ep. 1028, 63. xoXó^Satva, cancri genus ap. Epicharmum, fr. 27 Ahr. xoXojji^av doricum pro xoXv^^üv sec. EM 526, 2. Si vere, saltem xoAvftgjTjv dicebant, sed multum dubito. Tituli certe Epidaurii habent formam vulgarem. KoXtovdta?, Bacchi cognomen Spartae. Paus. III 13, 7. XoX(óv[c]a* xacpog 'HXclol. H, y.o\lovca, co Ion ia. Kaib. ep. 908, 6; tit. puteol. IGSI, 830; Dio C. 72, 15. 2; N. F. etc. xoXtovóg = xolcóvi] ion., ep. = XóQ£c!). xojxwotptP(oovos), tribunus comitiatus. PO. 128 extr. (saec. VI vel VII). Cf. Willems, le droit publ. Rom.5, p. 170. xójxjxa, apud rhetoricos pars xov xtóXov. Philodem. de rhet. ed. Sudh. p. 165 col. III, 23 sqq.: ia Se xo n CQióSoig xal xcóloig xal xófiftuGiv xal xaïg xovrcov nkoxaïg xal noióxrjGi SiaXa^avov. Cf. p. 166, 12 sq. Comma sec. Hermogenem variabat in ter binas et senas syllabas. xojj.jj.apac. Vid. xa^fiaQag. Ko(j.{j.ó8sta, agon in Cappadocia, Cyzici, Nicaeae. IGSI, 738. Kojxvoxapios, Dreri mensis. Bisschoff. de F. G. A. p. 385. xojj.xstaXtaotat (Laruin compitalium cultores) ysvó^isvoi (praecedunt nomina aliquot) xtjp IJlgxlv ftsotg ccvs&tjxav stcI tTtifisXijxov xïjg vrjaov Mrjdeiov xxs. Deli tit. Dittenb.2 322, 20. xojxxopp^fi,atoxpi5{xatojj.stsqtij, sive %(óQg, cohors in titulis. Kooóuog, Chalei mensis = nvuvotyicóv att. Bisschoff de F. G. A. xojcdfsiv = aviévai, naveG&ai. Her. VII 191 èxóitaGe o ave^iog. xóxeXXa* aiSoïa. H. Vid. xoxiXXLv. xóxsppa aeolice = xongla. Vid. EPP pro PI. xoxeto-xöjue (= -xvcpe). Pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 2867: jca?- SióSaixe, GaQxoqpaye xal acoQOpÓQe xOTtexoxvne. Y.OTZY] (frumenti sc.), mess is. PB 116, 8 elg anoQuv %óqxo v xal xonr\g (1. xojtijv). — De obscuro vectigale xonïjg rptps PB 617 (215 p. C.) vid. Wilcken O. G. I p. 381 et cf. FGH 58, 7. 59, 3 lyX(i]^nxoQi) xonirjg) xal xeiQtava&ag „farmer of the tax on cutting and trade.' xoxiaaavu, i. e. xa/ióvxi, defuncto. IGSI, 1811 Aovyivm xotclüGavxi ig xavxa ra ycoola enéygaipev XQvGrjlg 7] GvvjUiog avzov. Vid. in ty q a cp e i v. — xexonict xóxeg iitl xoig GcófiaGiv. Theophyl. Sim. Hist. VII 4, 10. xóxtg = aSoXÉGxrjg. Locis addatur Philodem. de rhetor. p. 351, col. LXII, 7 ed. Sudh. 7] de xav gtjxógcov siGaycoyrj—xaxa xov 'HgaxXeixov xonCScov sGxlv aQ%r]yóg. Fragmentum est n. 81 in Dielsii collectione a. 1901. xojttg, coena Spartae in festo Apollinis amyclaei. Epilycus ap. Athen. IV 140 A: noxxav xonïö', oim, Gcófiev xov 'Af,ivxXaïov naQ AnoXXco. Cf. Eupolis et Cratinus ibidem p. 138 E et Polemo II p. 56 A. — Vid. n «(><*!. xoxxa (x velare, Q) ante litteraturam ionicam invectam iiivenitur in civitatum doricarum titulis: Argis, Aeginae, Corinthi, Phliunte, Corcyrae, Syracusis, Acris, Selinunte, in Creta, Rhodi,Spartae; item in Boeotia, Locride oz., Arcadia, Cephallenia, in coloniis achaicis; Tei, Naxi, Pari, Colophone. Cf. Kirchhoff, Gr. Alph. ed. 4ta. Jtoxpsöaou" (pvrsvoai. H. Legitur xotiqeó wv, i. e. xokqevcov, = xotiq&v, xongigcov in tit. chio Dittenb.2 570, 13. xoxpyyóg, stercus vehens. PK (II) CCIX, 8 nloLov xoitQriyov Xifivaïov. — Ibidem (I) CXXXI reet. 30 (a. 78/9 p. C.) (iia&bg xoTtQrjyov. — Verbum xozpyyew FGH 118, 19; 110, 33, subst. xoizprj'fia. 110, 10, xoxpyyóg 110 33. Antiqua sunt xonQayooyeïv, KcoTtQctywyóg. xoxpoloatos (?). PL n. 11 (157 a. C.?), vers. 7: MvC xü> xotcqo^vgxw .... xoxpoyoprj, stercoris onus. Amorgi tit. Dittenb.2 531, 41:r'Orav dè catirji 6 yscoQyóg, xaxaX[s(ipsi xojjrpoipopcig sxarov nsvxrjxovxa (50 voer mest). y.fjTCZf/.' uékiTirjKTct. H. PO 113, 32 nêfityov fioi xonxcöv ofiolóv. xóxtetv — xov 'óvov (sc. xbv cikéTrjv) ambigue Herond. VI 84, ubi vid. Buecheleri notam. — xónxeiv %o [eqóv breviloquentia pro xónteiv èx xov uqov xcc óévdQa. CIA II 841, 5. Cf. ]. 7. xópeFa. Messen, tit. saec. a. C. V GD 373 Kccfio \>v e&vae rui Kóqïul. = att. xÓQri = aeol., thess., theb., delph., arcad. xóqu, = dor. xd>qu = ion. xovqi). — xÓQa thess. Hoffm. 4. 9. 32; aeol. 153,7. 166, 6, Sapph. 62. 65, Alc. 14. Hoffm. II 364 sq. De Arcadibus vid. xoq ay sïv, de Delphis GD 1699,5 (cf. 1802, 40 al.) yvvaiKEiov xoqiSiov TÖ yévog èvöoysvêg, sed 1707. 1708 xoqüglov, de Boeotis GD 714 xoqiSloo, de Doriensibus CIG 1567, 2 Alogxióqelov. Del. 8, xatQuliaxog' xo fieiQÜxiov. KQrjxsg. Phot. K co q fjx e g. Del. 117, 1431.— Kcóqu et Köpog saepe habet Theocritus, x<óqI (a) Megarensis ap. Arist. Ach. 731 ex Elmsleyi corr. (xóqi%, xóql vel xóqió. y cett. li'ori). Sed xóqu, xovqu, xovgog Pindarus et Bacchylides. De ionico xovqt) (rarius xóorj) vid. Hoffm. III 343, 408. Epici solis formis diphthongicis utuntur, tragici non nisi postulante metro. — Cf. xÓQGoicpog. Kopaysïv xb ccvdystv (quasi ab inferis) xrjv Kóorjv. H. Hinc xopafta, festum Proserpinae, xoQÜyiov eius templum in Arcadia. Mantineae tit. L. F. 352 i xogayLcov nofinccv et xogayiov commemorat et ibidem h xoQuycöv GvvoSov. Cf. xogccyayóg in inscr. att. CIA II 602, sed xoQayia aeolice = %0Qrjyicc GD 311, 54, ut ibidem est VTtCiQTiuLÖdLg = VTtaQ^OVÖCCq. xopafia et xopaymfói;. Vid. s. v. xoqccyict. xópcu. Vid. loyaósg. xop5axc?s:v. Lexicorum locis adde Hyperid. IV 7 sï <5' oïn xoqSmifav xal ysXcoxonoiwv — anocpsv^EG&cci. X0p56\y — xoqövxrjv {-Xav) KvrtQLOi XiyovGi xo ivEiXr^ia t% xscpaXijg, okeq H&r)vaïoi fiev xqgó (ivXov xaXovGiv, TligGai Se xLSaqiv. EM 310,51. Cf. iyxexogövXriiiévoi Ar. Nubb. 11. KopiytioóSj non Ko^rjoóg. Meisterh.2 75, 12. Kópxopa. Vid. KÉQxvga. jtopjjidjv xÉXog in Aegypto. Ostr. 1055. Cf. Wilcken O. G. I p. 231. Kopoxaco? Apollo. Tit. Magnetum ad sin. Pagas. ap. Dittenb.2 790, 55. Cf. Nicand. Ther. 614. xóppa. Vid. avsniKÓQQLGtog. — Ionice xopczij. Herond. VII 71. xópaot^o? obscurum vocabulum EM 532, 22, cuius explicatio tov ras xóqrjv olcpatficvov, xovxsgtiv oxivófisvov fortasse ducit ad lectionem xoqj~OLCpOg {-0LCp0g?). Cf. KOqJ~CC et olcpelv. xopo(a)tóv xo ènifisaxoi'. H. CIA II 476, 18 sqq.: xovg ós ittoXovvrag IIsQGixag £r]Qag xai dfivyóaXag xal 'HpaxXecouxa xagva xal xavovg xal xaGxavaïa xai xva/iovg Alyvnxia xal cpoivixofiaXavovg xal u xiva aXXa XQaytifiaTa (isxa xovrcov rccoXshai, xal dÉQfiovg xal eXaag xai Ttvf/ijvag nwXsïv fiSTQa fKtQOVVxi %o q v G x u G i x 7j q a iif^o iv ixia XQia, ncoXovvxag xfj %o lvlxi xavrr) xoQvGrrj i%ov6y ro fiÈv (3a&og daxrvXwv névrs, ro óÈ nXarog rov yzLXovg öaxrvXov' o^ionag öe xai rovg nmXovvrag xag te dpvyödXag xag %Xa)Qag xal xag iXaag xag ngoGcparovg xal xag ÏGxaöag ncoXELv io iv ix i xoQvGrrj êiitXaGLOVi rrjg ngoyEygafi^iêvrig £j(oi>Gy rb %EÏXog tqlcöv rjfiiSaxrvXïcov, xal ^ijG&ai avrovg jroivtjjt £vXivaig iav g£ Tl? naXrj eteqw uyysto —, ftrj tuoXelv s'Xarxov i) jiÉöifivov gnrjqóv iav öe iv ilarrovi mnXrj ayyEiai, i] ctQXV — zs Ivóvra nciQa'/_qï]ua tmoxrjQvxréxco xal xf/v xiarjv EiGayixco lm xrjv StjixoGiav xQaitlfcv, xai xo ctyyEÏov xaxaxonxixco. Opposita notio VOC. xoQvGróg est ip tjx xóg. Cf. Boeckh. Oec. II p. 341 sqq. Tit. refertur ad aetatis imperatoriae initia. Supplementa satis certa non indicavi. xoptoa^eiv. Vid. xanvog xoQxva^sxai. Iiópt)8os, Apollinis cognomen in Messenia. Paus. IV 34,4. xopóxtecv dorice Theocr. III 15 = xvquxelv. xopoxtcXo?. Theocr. V 147. Hes. xoQvnrókrjg• xEQariGriiv. xópop (= itó^ug)' iïgiyxóg. H. Laconicum ? y.opoyaioz. Vid. vnoxoqvyulog. xopocp^ = xEcpaXr/. Theophyl. Sim. Hist. I 5, 11 aiöÉG&tqxi ngo rijg eijj xoQvqir\g — fnaXXov rijg Gijg xsipaXijg. xop(ovt^stv = xoQoivlöa imn&ivai, finire. Epigr. Pantacapaei (saec. p. C. I vel II) IRB, II 298, 9: 'è£ foxadag Xvxaflag xexoqcÓvixe (lap. -xor). xoaxt)X(J.axta* xa rüv (3vqg&v neqixoixfiaria. H. Ar. Eq. 49. Cf. quisquiliae et nom. propr. boeoticum KóaxovXog in Acraephiae tit. BCH 1900, 199. VII 18. xoojjLsïv = xarxEiv praeter Homerum imprimis Herodotus usurpat, raro Attici. Her. I 109 Ixexog fiiaxo =-firjvxo. — xoGfiEÏ v x qaite^av in re sacra. Vid. inixóofirjaig. xoajjiifxstpa tij; ttgréfitSog ephesiae, ornatrix. CIG 3002. 3823. Dittenb.2 881. xoojj-ij^s epheborum atticorum. CIA II 316, 11. 24 (a. 281/0 a. C.) et saepe alibi. Una cum sophronista commemorat Arist. nok. 42 § 3. De verbo xoG/irjxsïv iuxta xoGfirjxeveiv vid. Meisterh.2 49. In Aegypto xogprjxrjv commemorat pap. FGH 85, 3. 19 (a. 247 p. C.). xóajxos collective dicti summi Cretensium magistratus, oi xóGfioi. Dittenb.2 427, 1. 463, 73. Mus. Ital. III n. 2, 1; 53, 12, qui usus antiquior fuisse videtur. Cf. Ditt. ad primum locum.Yid. ngaxoxoGfiog. xóao? ionice = nóoog. Cf. Hoffm. III 595. xóte, xótspa = «ór£, nÓTsga. Cf. Hoffm. 1. 1. xótta et xórccg. Yid. TtQÓxoxxa. XO'CtapCVOp" t)7tó&S(ice Accxcovsg, èv nag' avxoïg xsxQaiuQov HnóMavct. H., scil. amyclaeum, de quo Vid. S. V. xvvaxia g. xoopt^stv = vcafeiv. Eretrienses. Vid. $i£av. — xovQi^sG&ai' v/ievai- ovGfrcu. ya/ieïG&ai. H. Vid. xeo q vG fi o i. xoöpoVj lignum sectum (a. v. xeigeiv). CIA II 841, 5: fir) xónxciv xo icQOv (= divóga tv xa lepra) xov MnóXXoovog fitjds tpégciv \vXa firjöè xovqov firjdi cpgvyava firjöi cp vXX ó (3 oX cc lx xov iegov xx s. Koopótpozo? (= -cpog) mensis Acarnanum. GD 1379, 12; IGSept. I 513, 6. xoopssóstv, praedari. Babrius 179 ed. Crus. Yid. Soph. lex. s. v. xoópaop, cursor. CIA III 3467. 3471. xoo^oxspa}isóg. Pap. Mus. nat. n. 53, 14 (7105 F); xovcpo%sQ«fiovQyóg PB 368, 13. xovlov. xpttijpcov. Magnesiae ad Maeandrum deer. Dittenb.2 371, 9: avr]Q SsSoxifiaGfiévog xoïg deïoi g XQixtjQÏoig xav Ssfi aGxwv èn i xe xrjL xsivt]i xfji iaxQixrii xal xrji xoGfiióxrjxi xav rj9a)v xxs. Argis auctore Paus. II 20, 7 xQixrjQiov vocabatur locus, ubi Hypermnestra a Danao iudicata esse ferebatur. — xö fiéXXov xq ixy q i o v. CIA III 3543 (tit. christ.). Cf. KgCei/iog. xpimg = xQscog. Cret. Mus. Ital. II tit. Oaxi n. 10, 7. Baunack, Cret. p. 70. — Vid. xgéag. xpoatveiv. Schol. Ven. ad Hom. Z 507: oi vscoxsqoi im&vfisiv xö XQoaivciv, mg aqiixoiog (fr. 176). At incredibile est antiquissimum vatem verbum ductum a xqovsiv eo sensu adhibere potuisse. lam Meineke rag ]4Q£GTaQ%os corrigendum esse intellexit. Ceterum cf. TheOgnOStUm BA 1392 KQVCxlv£l (jt QOttlVSl?)' IflSLQCl. xpotó^ voacóöris, aö&tvijg. H. Accuratius Theognostus 21, 16 kquióv ènl zov xokofiov. Cohaeret fort. qeïo g' ovtco de Xéyovaiv oï Kvtcqlol róv cca&evfi EM 539, 30, ubi absurde additur nuqu w ijeïa. An corrupta primitus lectio ex kqológ? xpoxoStXo-xdpSaXi?. IGSI, 1302. xpoxóSscXo?, incerta forma Hipponact. fr. 119. Vid. Hoffm. III 288 sq. JcpoxoXsYj^ÓS" tö xokaxivnxcög rag XQOxvöag anoktyuv rav i/iaricov. H. Cf. Theophr. Char. II. Aphaeresi syllabica formatum pro xqoxvSoXcypóg. Yid. S. V. rpifit'öjtov. jtpoXioc^E' nkrjGiafe dartov. H. Gl. lydiam esse docent eiusdem glossae fortasse corruptae (3 kgxs ntxQolsct' n\r\Giov éZe&óctfe. AvSigzl et (3a()TtJ« xqólecc' &ccGGov sq%ov. AvSlGxI. xpÓJJLjJ-OOV. Vid. nalXaiav ov. zpisvéoi3i aeolice = xquvsovglv. Inscr. 89, 3 Hoffm., quem vide II p. 360. KpovtSap' noXvsxrig. H. Laconicum, cf. similis in comoedia attica usus VOCC. Kqóvog, Kqoviohv, Kgóviitnog. Kpovówv, mensis Sami et Minoae = Zxiqocpoqluv att. Cf. Bisschoff de F. G. A. p. 400. jtpóvo? = xQÓvog cretice in LG. Yid. s. v. ^povog. xpóaaac. Her. II 125 dvapa&na> v xqónov, rag iists&xsqoi xqóggug, oï $£ ficofiiöag xctkéovGi. Cf. Hes. xgoGGog Ao|og et homericum 7lqóxqoggog. xpóataXXos* elöog iïékov. H. Cyprium = xgvazullog. Cf. Hoffm. I 166. ■/.pozaliiscv. Hom. K 159. Her. II 159 = kqoteïv, a v. hqótakov. Lexicis addatur Dio Chrys. XXXI 162. xpota^cg, malleus ferreus, ab altera parte acutus (cf. Hes. s. v. et Poll. VII 106. X 147. 183). Vocabulum exstat in tit. attico apud Dittenb.2 587, 121. jtpotsot ö' ddóvtag. Incerti poetae lyrici (Hipponactis ?) I, 9. Vid. s. v. CCQTOg. xpoóecv attice habet pft. pass. sine g xéxyovfiai, sed aor. ixQovG»r)v. Vid. Meisterh.2 148. 149. xpoacvst (?). Vid. xgoaiveiv. xpt>P^ = xQvjifirjv, xQvcpu PO 83, 14 (a. 327 p. C.). Cf. Septuag. Reg. II 12, 12; Maccab. III 4, 12. xpojj-ós, è ion. = tö xqvog, b nayog. Her. IV 8 et tragici. Pro xQvGzakkog A. P. IX 56. jtpojctsta, ót fere = èvböqcc apud Spartanos, adolescentium exercitatio in furando et dolis circumveniendo Helotas. Plut. Lyc. 28, Cleom. 28, Plat. Legg. I 633 b cum schol. xptSx'ceaö'ai pro xqvtixetv (ut ap. Sophoclem Ai. 245. Trach. 4/4>. Kaib. ep. add. 697 a. Cf. imxgvnxeG&cii in lexicis et supra xev&sg9(xi.. xp'jïOxtoXtüv (= ygvr.) rélog. PB 112 (saec. III p. C. extr.). Duodenas drachmas menstruas pro arte sua exercenda in Aegypto tum solvebant institores. xpoyq dorice = xgvipa. Herodianus ap. schol. Pind. P. III 36. Cf. afiS. xp'jyadig. Vid. öig. y.pócpos 6, obscuratio. Pind. O. II 107 xgvcpov lectio Aristarchi e recc. codd. pro ametro xqvcpiov merito hodie recepta est. xpa)PoXo£. Vid. xoQÖvkrj. Kpama, KpojxcSvys per vocalem scribenda. Meisterh.2 42. K2 et TIZ in vasis atticis perraro occurrunt pro X2 et £, i. e. % et tp. Cf. G.Y. p. 179 sq. Pro his saepe in vasis et titulis apparent £X et ZO. Cf. ibidem p. 180 sq. KT = TT. Vid. XQixxsla, xql xxvg. Xtatvetv (?). Eustath. 1648, 6 ix xov xxeiva xx ctïvoo Öcoqixwxsqov (!) nctQcc Mlxaiip. Ex aoristo ïxxavov formatum putat Hoffm. II193. Attamen aeolieum erat xxéwa (xxêvjco). Yid. Compend. III et Choeroboscum BA 1392. Sed cf. cp&aiQu. xtéavov = jmjfia (Hom. xxeag), quo cum Hesiodo Opp. 517 saepius Pindarus et tragici usi sunt, fortasse originis est boeoticae. — Ceterum vid. Hoffm. 247. JCtepi'Cetv Srifiooia. CIA II 1678. jtty? stirps est omnium dialectorum, unde sequitur 1'yxxaGig apud Cor- cyraeos habere & breve. jccijjmuov, possessiuncula. FGH 133,10, ut Aiciphr. I 36. xtv^ij.a-(ov£ï-{k/.'.. Mylasae in Caria tit. L.W. 328 et xxruiaxoóvrig ibidem 311. 416. Kum. s. v. explicat avuG&ai xxi]fiaxcc vuig fhov xivog xal êxfiia&ovv avxa. xzqvsa ion. = ^oaxrjfiaxa. Her. II 41. 64. (Schwh.). Adde IV 188. Rarissime utuntur Attici. Inde xxr\vt]Sóv, pecoris more, fiiayófisvog. Her. IV 180, 6. Cf. xvvrjdóv, similia multa. xtijvo'cpó^os, ut apud seriores scriptores, papyri aeg. v. c. FGH 18 (b) 2. 146. 223. Ostr. 14, 1. 15, 1. 32, 2. xtcXsóeiv. Pind. fr. 262, xxdoila&ai Her. IV 113 = att. uflaöeveiv, xunoiüo9ca. xtiaxó? ionice = xxiaig, oi'x.iatg, oixia^óg. Her. IX 97. XTÓvac fj XXOivac" (vulgo xioQrjGeig) nQoyovw&v [sqo.tv (vulgo hQuatv), Tj öfifiog nifi£Qi6[ji,svog H., qui populi divisiones explicare videtur. Legitur vocabulum saepius in Carpathi tit. IGI 1033 (= BCH VIII 353 sq.), 11 a xxoiva noxidaiéar. Cf. 1. 15.20, ubi est ctoenae ita dictae decretum honoriflcum in nescio quem eius benefactorem. Item in Camiri inscr. IGI, I 736,10 (= BCH IV 138) et in eiusdem civitatis tit. ibid. 694, qui incipit a verbis hisce: 'Eöo^i KafiiQSvGi xag xxoivag xag Kafugémv xag èv xai v aG co i x ai xag èv rai an s i q ra i avaygatyai naGag nat i%&é(ieiv èg xö Leobv rag M&civcdaq èGxukai Xi&lvai yaolg Xal'/.ag' ós xai XaXxijxaig Kvaygacprifisiv, aï xa ^Qti^covxi xxe. Ibidem 1. 14 xxoivaxai vocantur eiusdem c t o e n a e participes: èy 8s xavxav xav xxoivav anodcixvvvai xovg v.xoivuxctg uaGzqov èv xrat isgmi xai ayitaxaxcai èv xai xxoivai xaxu xov vófxov xov xa>v 'Podicov. Terrae potius quam populi divisio esse videtur, populi contra in tit. 69B ibid. naxgai. In seriore inscriptione saec. a. C. primi rhodia ibidem 159, 5 legitur èoxscpavcofiévov vnb Maxiav y.xoivsxav (sic) ègaviGxav xouxdav, ubi cf. prior, si bene correxi, Hesychii explicatio. Extra imperii rhodii fines xxoïvai hucusque saltem non inventae sunt, ita ut quo pertineat altera forma xxvva (quae boeotica esse posset) ignorem. Pieri potest ut depravata sit ex altera, siquidem passim öi et ï a librariis confunduntur. xzóizog. ipótpog. Mgysiav. BA 1095. At commune est gr. vocabulum. xoatiea. pro xva9ia in vase fictili CIG 8345 c (Kum.). Xt)a[J.3ÓsiV CIA II 570. 129. Ibid. ano xvdfiov fiovkri (SC. xlriQco&üGa) 1. 9. Vid. anoxv a (i £V £ iv. jcoajJuovÉtiys (a xvancóv), fabarum cultor. PO 43 vers. III 2 (a. 295 p. C.). xoavavd-ijs, n i g r i c a n s. Bacchyl. XII124 sq. BI. èv xvavav&èi — nóvxa. xaavoxXóxajxog, nigris capillis. Bacchyl. V 33. VIII 53. X 83 BI. Vocabulum noveramus e Quinto Smyrnaeo. Koavotjtuóv = IlvttvorpMÓv Cyzici et Sami. Cf. Hoffm. III 542. jlóap' xo xfjg Qacpidog xgijfia. H. Hippocr. de victu in morbis acutis p. 406, 42. et de morb. 2, p. 471, 51 et 53. — Sec. Poll. II 85 etiam xö èvxog xov xgvrtrjfiaxog xov coxóg. xoPagSa- aïfia. XpadovGioi. H. Suspectum vitii vocabulum, certe non graecae originis. Fac al^a esse dittographema sequentis «,««, lüdi possit: jtöpa' xvfiSu. Hfia&ovaioi, sed nihil certi extundo. xóppa. Vid. xvfifia. jct)[3spvav. Vid. xvfisQfivui. jco|3épvaacs, xvpsQvaxctg, xvfisQvcixriQ dorice Pindarus, sed contra dialectum peccavit, si s. 11., Bacchylides scribens xvfiiQvrixag (-xav) XI 1. V 27, recte contra x v^£ q v a [tic] dedit XIII 10. XUpeÓeiV, Vid. xgr^iaxt-xxag. JtOpvyPvy* — vnodrifiaxa naga AqxuGiv. H. xoPionyg (?) pro xvpiGxrjxijg in vase attico G.V. p. 88: kcAws x&i xvfiLaxtji xol, quae Kretschmer vertit „bravo dem Kunstreiter". At neque tam antiquo tempore omitti potuit iota dativi neque particula xol sic poni. Vix dubito quin pictoris hominis semibarbari lapsus sit pro XvPiGTtlxrji. Xt)[3ltÓV" 6 ayxtóv. H. — Acogieïg öi ot èv 2,ix£kia xvpixov (sic). Rufus Ephesius de appellationibus corporis humani 9. 29 ed. Clinck. Hinc xvfiixifw xoïg ayxcoGi jtAijrrra. H. Epicharmus. Cf. Ruf. 1.1. et Pollux XII 142. Compluria vocabula sicula in sermone latino reperiri notum est. Cf. xafinog, icccqxuqov etc. stópog. Vid. xófifios. — De cuborum usu in examinando regula cum libella, quantum de parte aspera lapidum sculpendo et laevigando demendum esset, consulatur Fabricius de archit. p. 84. macedonice = xvtpóg. Orion p. 38, 6. xt>8d£etv = Ioiöoqslv Epicharmi fr. 3 et xvóafcadai cum dat. pers. fr. 19, 6. Ahr. Cf. Soph. Ai. 737. Aesch. fr. 94 Nek.2 Apollon. Rhod. Argon. I 1337. Yid. xvêog. KoSaihyveós, 'A\evg, Nixevg, IJeigevg formae recentes pro Kvdadrjvu^evg, Mu{i)evg) etc. inde ab altero a. C. saeculo in titulis atticis obviae. Cf. Meisterh.2 p. 27. KóSavs = Kvdag. Cret. BCH IX n. 13,3. Vid. N2. xoSotjJiós, animi perturbatio. Ep. XLYI 7 in Appendice post studia mea crit. in ep. Gr. xóSo? ugasvixiog naga ZvQcixoaLoLg. Schol. Apollon. Rh. 11337. Cf. y.vöa^ew. JtoStovaca. Athen. III p. 77 A: xa ds xeifiegiva Gvxa IlaficpiXog xct\eÏ6tiul cp>]Gi xiid co va ia [xoö—Hes., xcoS—Eust.) vno ]4%aia>v, rovxo iéymv yiyiGTOtjcévrjv eigrjxévai sv Aaxcovixaïg yXcócsoaig. Vix diversa videntur ab iis quae vulgo xvSévia jxrjkct vocantur, sunt enim haec ficis non dissimiliora quam malis et sero admodum maturescunt. "/.uSfflVCOV fiéya xal ókoyov, ï) anaxt]\óv, dókiov, XoióoQov. H. Prior 'explicatio ad xo xvSog, altera ad ó xvöog pertinere videtur. Cf. Schmidt et Hoffm. II 240. Terminatio est aeolica. Yid. kHióviog. xós pro x vei. Yid. vn eQ%ve. xoévaa arcadice = xvovaa. Lycosurae tit. Dittenb.2 939, 12 fir)öh fivea&ai xvévGav ixrjöh &rjla^Ofxévav. Yid. MI. xoéoaa = xvevoa (xvovaa). IC 37. 56. 61. xóeaaav* xvovaav. H. Doricum, ut ïeaoa, aéx aooa, èn iaaou, 'eaaaa, quae comparat Schmidt. Ko9-spvya aeolice = Kv^égeia. Sapph. 62. Compend. I § 16. Cf. Hoffm. II 335. xod-yfev^s, celans originem. Hes. xv&rjyevéaï xQvcpoyevéoi. In fragmento elegiaco (alexandrino?) PO 14, 4 legitur viöov öóöga xv&rjyevéog, i. e. NeUov, ut intellexit Wilamowitz et quis non? y.od'ptj ionice = ivxqa. Herond. VII 76 ovx oïö' 'óxcog ü^eivov t) xv&pij (pap. %viyrj) TCQrj'&i, ubi Crusius cft. Apostol. VIII 11, Cratetem com. I 133 K., Catull. 74. — De forma vid. Hoffm. III 608. Adde xv&ga PK XLVI, 257 etc. (saec. IV), cf. PO 155,4 (aet. Byz.) Vid. %v&Qig et xvvcaxog et Kv 9 q ov g S. V. Xvxvïa. xothpóxaoXos. Vid. %vrQÓya vlog. Sic los. Ant. 8, 3, 6. xoö-póxoog = zvtqó:rong. PK XLVI 258. xaxav dorice = Kvxeav. Epidaur. GD 3339 iy xvxcivi ifi^e^k^fxévag (.rag öit.i£Xéag SC.) ixnicov. Cf. xoivav. xoxijy (vulgo kvktiY taoaGGsi. H. Gl. dorica. xoxXeozvjQ. PK. CXXXI reet. (a 78/9 p. C.), ubi Kenyon „a person driving some kind of agricultural machine". Saepe in hoe papyro voc. apparet iunctum cum locutione xvxkeveiv xo 'ÓQyavov. xoxXcfsafrat et xoxXtajJ.0?. Olympiodorus in Phaedonem BA 1392. KóxXtos, mensis Epidauri in IE 242. xoxXtatpoa aya9rj. saltatrix? Epitaphium att. 3291 (= CIA 4112) ap. Kumanidem, imygaajiata ènirvfi^ia Mxxixót. xuxXoasXiyv^, plena luna. Pap. mag. mus. Brit. XLVI 414. xoxXoöxos quid? Tit. eleusinius EA 1899, p. 187 sqq. n. 9, 11 sq. XQO%Oi TIT, XVXX0V%01, inSQ[tEQlcg xxe. PK(I) XXXV, 15 (161 a. C.): xo fjfivGv xtov xvl[Xr]]Grricov (sic); XXIV verso, 12 sq.: to rifivov x&v xvly\Gxy\iav (sic). Indeclinabile est xv\lr\Gxiv, nom. plur. iuxta óXonvqsïxai aqxoi in ostraco thebano 1305 (Wilcken), xvllïjGxi PL 55b, 10. 12. 14 etc. xoXXÓ£. Herondas in prooemio vs. 4 xa xvM' astöeiv, i. e. choliambos. xojjiatvecv. Herond. I 56 ixvfitjve xa GnXüyfv k'qaxi. Cf. VI 68 ISovg — xóififiax' H-exvfirjvu. Vid. èx x v fi a iv si v. XUJAattïyS (ion. = lag) noxa/xog, avsaog. Her. II 111. VIII 118. Cf. Aesch. Suppl. 541. xojJLa.coyvj (ex xvfiaxo -ayrj) ion. = Qa%ta. Her. IV 196. IX 103. xó[ji.p xvi>uye nct^oivs. XOVaSe£. Athen. IX 409 D rag anofiaySaXiag — ag Aaxsêaifióvioi èxaXovv xvvaóag, mg cprjGt. rioXéficov iv xrj txeqI dvofidxatv adótjeov ÈniGxoXij. xovaxcat (-ag cod.)- tfiavxEg oi sx PvoGtjg xov GcpayiaGdévrog texqu%eiqi AnóXXcovi (amyclaeo) |3oóg ena&Xa dióó/iEvoi. H. Laconicum. Vid. ko v q lS iov. Nigrum bovem, xv axiuv, fuisse putat Schmidt. Sed undenam X? Cf. tarnen xwovnsg. xóvs? xal xovijyétac. In tit. CIA II1651 terna nónctva singulis ngo&vovxai deis: Maleatae, Apollini, Mercurio, Iasoni, Acesoni, Panaceae; totidem deinceps xoïg xvgï xal xvvtjyéxaig, canibus et venatoribus. Signiflcari daeraones quosdam in cultu Aesculapii satis demonstrat usus verborum nQo&vEG&ai nónava, neque infringitur haec Wilamowitzii sententia Dittenbergeri2 (631, not. 4) observatione in Asclepieio epidaurio canes ali solitos esse (ibid. 802, 126), et xwrjyéxug canium custodes dici potuisse, qui mirus sane fuisset vocabuli abusus. xovijy'Sojv et xwrjycxiK&v Sogüxav fiEQiGjxóg. Ostr. aet. Domitiani 468, 479, 1408, 1564, 1565; 579. 1247. 1248. Wilcken O. G. I. p. 228 sqq. xvvrjyidag naves intellegit, quibus publice venabantur hippopotamos et fortasse crocodilos, agi autem de tributo capitali pendendo ad harum venationum sumtus tolerandos. xóvd-cov TtgoGconsïov £vXivov. H. Vid. xvXïv 3 lov, xvqiQqoi, xvqlxxoL. xtmag (= xvvéag)- m'Xovg. H. Aeolicum. Alcaei fr. 15,2 xvvlulgl. Quod Hes. addit rj %bCq, id Schmidt refert ad xvvig, voc. raacedonicum = %vvig, quod vid. s. v. %vviv. xov£i|tsg (vulgo -ag)' axQo(SoXiGfU)L. H. Cl. dorica. K')w(e)tOS* AnóXXcovog inL&txov. H. Phot. S. v. AnóXXav A&rjvrjGiv ovxw Xsyófievog, ov lÖQvGaxo Kvvrjg (1. Kvvvrjg) AnóXXcovog xal TIuQvri&iag vvficprjg. Feliciter Papadopoulos hoe nomen reddidit Apollophani comico, cuius versum sic scriptum A6xXr)7tióg, Kivvlog, AcpQÓöixog, Tvyav servavit lexicon Sabbaïticum p. 3, 6. xrjvóyXcoaaos. Epicharmi fr. 28 Ahr. Vid. nXag. xovoxe^paXtSiov (Soxavrj = xwoxscpaXiov. Pap. mag. PK (I) CXXI, 602, saec. III p. C. xovoxs^aXcau. Pap. mag. W. Leid. 2, 40; 13, 50; 14, 1. Cf. PK I p. 66. xwoxz$a.Xoxép5(av = xwoxécpukog. Pag. mag. W. Leid. 4, 28 sq.; 11, 23 sq. xovoxé^aXos sive xovoxé^aMo? et similia. De his vide v.Leeuwen ad Arist. Eq. 416. /tov(ó)<39StXov' cmutijtikóv. H. Boeotice = xoivóacpriXov, i. e. «Ttarijmtoi' rov Srifiov. Oorrexi pro xwtocpeilov. XOVGUXS?' aQxxoi. Maxedóveg. Cf. xvconevg' uqxrog' evioi x vovnevg. H. Fortasse xvovnevg est forma thessalica. Alludere haec vocabula videntur ad xw-oóifj, (animal) facie canina. avaiöag xal ixajxmg oq& xqónov fiaxQvkkov. BA p. 48, 3. Verbo utitur Theophyl. Sim. Hist. IV 1, 9 xaUnctivmv xs xal xwocp&a/L[iil;ó(ievog, idem IV 6, 1 xvvoivqig, xvq0? (=xv&iog). Sic tit. sepulcralis IGSI, 1739 habet xvpé fiov. Kupava dor. = KvQrjvr], saepe ap. Pindarum. Vid. Mvxavïjg. rj'fiYj (an y.vixpr) ?) uQyvoa èv Gaviöimi 7tQoai]lcou.svrj in donariis templi Deli. Michel 833, 76. xopeïv = Tvyxavnv. Hes., trag., Her. passim. Herond. II 45 Xvivs xvqgv. III 57 (j)ls. Propter significationem nominis semitici dubitari potest an KvQig sive Kvgoig sit forma hypocoristica vocis xvgiog. xoplzzsw. Vid. xoQV7txeiv. xopmoi' ot 'tyovxsg xa |vhva nqoGamua xaxa 'Ixaliav xal êogroc^ovxeg ri) KoQvöalia yilotaGxai. H. Kaibel in F. G. C. adnotat „Diana Corythalia apud Lacones colebatur. Similia sacra fortasse apud Tarentinos. Incertum num huc pertineant Hes. vocabula xvv&iov, xvliv9iov, xvql&qu, quae omnia ngoGcoTtela £vhva explicantur." Ultimum sane cognatum videtur cum verbo xygixteiv, licetque fortasse suspicari personas illas ligneas cornibus insignes fuisse, ita ut actores capros specie sua cornuta referrent, dicti inde petulci. Jtopto)?, pro arbitrio, e propria potestate. Inscr. Oropi EA 1885, p. 93 sqq. 1. 10: '^rjixiovrio o [sqtvg (ié%Qi névxe óoayjiitov y.vqimg. .31 jtöpo? = xvQiog. PO 125, 4 (a. 560) PB 47, 1. 173, 1 (aet. byz.). Vid. S. V. XVQCt. xöppo? thessalice = xvgiog. Tit. 16, 20 Hoffm. ro fia (= Se) tydcpiG/xa XÓVS (= TÓds) XVQQOV É'fl fJl S V XCtTl rtaVtÖg IQOVOl. zopsotvta? (sic)' Aaxcovix&g. — xvgGavioi' rovg fisigaxiGxovg ovrcog èXiyov. H. Cf. Arist. Lys. 983, 1248. Phot. xvgGavia Amuvtg ra fieiQuma. Cf. Gkv9qcc^, fisigc<§' scprifiog. — exvQ&ctl.icf QeoopgaGrog rovg èyrjfiovg oii'tw (prjGi xaXsiG&ai, AiovvGiog (SCil. Aelius Dion.) ös rovg fisiQuKug. — GKVQ&ahog' vsccvlgnog. H. Ahrens II 67 n. 2, 9 axvQ&cevLcc et Gxvav 10g probabiliter corrigit, ut sit idem quod %vq Gavio g, quod ante ut saepe fit, g abiecerit. Mox legitur apud Hes. forma deminutiva xvqglov ^uquxlov. Proisus latet horum vocabulorum origo. Reicienda utique sententia derivanda esse a xÓQog, quod dorice x&Qog sonat. zrjpcsspiSss (=xvg&- Eleorum an Eretriensium sermone? Yid. P.)' ra rcöv ftsXiGGcöv ayysia. xvipelióeg. H., qui infra xvgziqoi ayyela rav (isXlggcöv. kal rvqigxoi (a forma ita dicti, ut videtur). Respondet forma attica x,vrraqog. xopta* — irto öè ratv Tagavrivoov xouqov xal rcx evrtga ra ösxrwa kojcqcov xal GxvfiaXcov (Gxv^ala?) rcöv figa/iixzcov. H. jtoptatvstv (Suid. s. v. tifióg), se inflectere. Pap. mag. W. Leid. 4, 42; 5, 27; 11, 39; 12, 43. jtopteó?" aXisvg. H. Herond. III 52 ola /dtjhog xvQtsvg. xopit£' ogviiïorQocpsïov. H. Archilochi fr. 177. atoptopóXwv GweqyaGia, piscatorum societas. Inscr. in Mus. et Bibl. Smyrnae 1875, p. 65 (Kum.). jcoptloJy-owc^Xog, retium mercator. Ciliciae tit. CIG 9180 (Kum.). >ii)p(j)'c^S, qui ratum facit, confirmator. CIA IV2, 1054gA2/ (medii saec. IV a. C.). Cf. Hes. nvqarrjQ- %»v. XÓaattO = xvrjGeisv. Cret. LG IV 18: Ai x,vGairo xai rixoi J~oixia fit onviofjiéva. JtOOÓ?- fi nvyr\. rj yvvaixsïov aiSoïov. H. Eustath. p. 746, 18 ón ós rov xvGdov xal kvGov 'eleyov èndehpSL rov ■9' öriXoi xai o xvGolsG%i]g (an xvooloizrjs?). Herond. VIII 4 ngoa/isviig gIi (scil. QêyxovGa) atv riXiog | 9aliipiL [rov x]vGov èoêvg-, Idem II 46 fir] jzpóg te xvaog cpïjGi jtro ranr\g r^fiiv |, zo rov lóyov órj rovro, Arjir/s xvQGy, 10CUS obscurus, quem dubito num viri docti satis expediverint. Idem fr. 19 (Crus.) o rov kvgov tQcodsig. — Hippocr. VII 498, 14 habet xvoaQog. Y.ÓZOC, xóg/jloio nkSr\Ga | deiag a&uvurcov qpaGi cpQaGag aqerag. Kaib. ep. 615, 7, qui libere vertit vitae monstrum superavi. Ad litteram: mundi molem vinxi. Ko^aptsct^öc? = KvnaQiGGoqjavrjg, Mercurii cognomen in inscr. metrica cretensi saec. a. C. primi. BCH XXIV (1900), p. 241 sqq., quam Hiller v. Gaertringen in Hermae vol. XXXVI 3, 452 sqq. sic COrrigit: Kvcpa^iGGitpa KvXXccvle , GEfivov uyaXaa | Ti(ico[v] sGxuGtv Gav x,axa Qprjfioa[v]vctv, | avlv.cc 01 v.axa vvxxa dié[q>Q]aósg, d' xev èv tG&Xö>i | [ejc %]aXe7tov (iiÉrcoi (sic) Grai xal [iv rja]v/Jcu. y.xL In superscriptione redit pars cognominis KTOAPIEZ. Agi de vetusto simulacro (|oava) Mercurii recte monet Hiller, quem vide p. 455 sq. Comparat Jioipü'g, &Bocpag, KXsoipag etc. Cf. K v cp a q ig g i g = KvnaQiGGog, Cyparissiae (in Creta) conditor mythicus in titulo BCH XXIV p. 243, 1. 1, de quo vid. Demargne p. 243 sqq. xócpspov xE(puXi]v. K^ijTig. H. Qui saltem xvcpav dixerunt. Jto^ós. Vid. vfióv. Xt)^ö)V — Ö1]Xoï ös xal ösGfiov £vXcov. H. Hoe sensu saepe xvcpavsg occurrunt in tit. epidaurio IE 241 de constructione aedis Aesculapii, velut 1. 223 SEGjxav xal aXcov xoïg xvcpaGiv, 232 vno rov xvcptovog, 283 etc. KSl = xvqCm in inscr. christianis recentibus Meli. IGI, III 1238. 1239. X(« ionice = n®. Vid. Hoffm. III 595 sqq. Jtdia?, vellus. Hom. II. XX 142. Pind. P. IV 231. Mimnermi fr. 11, 1. Deminutivo %a>diov Attici utuntur. xcoöóa* t] rrjg nrjxmvog xEcpaXrj. H. Cf. Phryn. Lob. p. 303. Formas xcoóEia, xmSvia ignorant tituli attici. Cf. Meisterh.2 47 § 17, 1. De ionico xcoóvrj cf. Hoffm. III p. 352. xcoScóvta iQvoa, tintinnabula aurea, in templo quodam Aegypti. PB 162, 10. 3t(ó9-o)v non recte laconicum vocatur ab Athenaeo XI 483 b. Exstat enim apud Archilochum et Atticos. Jt(üXazpétat, oi CIA I 20. 37. 45. 77. 93. 285. HmXyfiy fii)noiE o XaGxavQog. xaXrifioL yaQ oi xavQoi. Phot. Vid. Cobet, Mnem. VIII p. 27. xcTjjxa = finvog. Sappho 4, 3. Vid. lexica. xo>jxafFoöó? boeotice = xcofiaöóg. Orchom. 30 Meist. Vid. afvdo. XCi)jj.wx"«)p (Schmidt pro xvjxdxxaQ)' i] Xs^ig tiuqu 'Piv&covi èv Myjöeia. H. An = xafiaGxrjg? xwfxapxas, vici s. pagi magister. Rhodi inscr. IGI, I 128. /.(otj-apysïv. Selymbriae tit. GD 3096 ot xaxoixovvxsg èv EaXvfi^Qiai GxEqjavovvxi Hooóiooov AvxaXxiSa GxEcpavoo (sic) yovGitoi xajiaQ^ovvxa êavxav. xmixdpfflt; passim occurrit in papyris aeg. Nomi Aegypti discribebantur in xcófiag, hae vero in xóttovg. Vid. Peyron ad PT VIII p. 53 sqq. xv xvqimv &eüu xafiaGiag xal navriyvQsi.g in titulo in Herme XX, 468 sqq. Alia exempla e papyris aeg. attulit Wikken in Philologo a. 1894, 91. Cf. Peyron ad PT I p. 8, 21 (Lagidarum aet.). Vol. I p. 170. xffljxaa^ptov, comissatorium. Pap. mag. bibl. nat. Par. (Wess.) 1608; Louvre pap. 2391, 130; Leid. pap. V 6, 8; 8, 5; W. 17, 37. jtojjxéTas dorice = xwfMj«is- Tit. Mycenaram saec. II a. C. GD 3315 Dittenb.2 1271: êtêó%&ui zoïg xu pér ais *«•> quod male mutatum in Kcofiehciis optime defendit Ditt. analogia subst. ipvtitns- Contra jcwfiEirag prave formatum. xwfxtxvjs = xwfiijTijg. PL n. 34, 3 (Philometoris aet.). zco^Ypaipassim in papyris aeg. Kco^oygoc^ocreïg et ronoyQtxti(iccreïg, comparandi cum catastariis nostris, servabant tabulas publicas, in quibus fundi etc. ita describebantur, ut eorum mensurae et domini adnotarentur. Vid. Peyron ad PT pag. 110 sqq. et vol. II p. 53 sqq. Cf. xconaQxng. ■M)[y.o?6Xai. PB 742, I, 1 yeyvy.vuctvog XQveovg èm kcóvov 8aqjvr\g ov avéfrijxE Ilegaivg xxl Cf. 1. 75. Cassidem explicat Homolle. xftjvo? avSpo^óvos, Atticae locus. CIA III 61 A II, 14. xêóov li. e. Xüov, ab insulae nomine) mensura quaedam vini in Aegypto PB 531 II 8: xaa xai di'j£coqcx i£'. Vid. SC%ov et x vid tov. xcóxvj (scil. xanuy A.«/3t) £t'yovg. KcqxvqccI(ov BA 1096. Homerice. x(ópa, xwpog etc. Vid. s. v. xóqfa. xtópaXtaxov ™ f»«*«fc"ov. Phot. Comoediae Epilyci titulus KaQccUaxog. Cf. Mein. Hist. crit. C. G. pag. 269. Cf. xÓQÏa. xojpaXXec?' oï avaUyovxtg tö xovqüXlov tisqï £ixeUciv. H. Kaibel cft. Dioscurid. V 139. xcopï? ionice = xaqig, cancer. Semonides fr. 15. Cf. yX&aaa: yl&oaa, ftcbnog'» ftccnog) 3»li3» multOi. xopcajxol P«JLhpQovtg. Kaib. ep. 1028, 41. Cf. Hes. xovQt 'l)ll£VCCLOV(Sd'Cit'9 yCi(AEÏ6&Cll. xdjc, xtos ion. = jrwg, ««• Herod. Cf. Hoffm. III 595 sqq. xcoat(ü8ta, custodia. PL n. 68, col. I, 8 (incertae aetatis). Kov- sxwöla Ev. Matthaei 27, 65, 66, ut xovarag Lyd. 152, 2. xrotcXaSes = xehdóveg apud Thebanos, teste Strattide comico II p. 781 Mein. Cf. verba dialectica et poëtica xaxilog = l&log et jcwti'Uïiv = lalsïv, quod de hirundinibus adhibet etiam Anacreon 9, 2. Cf. Aristot. H. A. I, 1 extr. x&m = Kal ou Sappho 1, 15, et jcwrt' vs, 17 cum elisione vocalii finalis. Vid. 'óxxig. xwöjt = xovk aeolice Sappho 1, 24. xmoxoxa. = xovnors. Epicharmi fr. 94, 18. Ahr. jco^av. Callimachus in novo Hecales fr. col. IV 15: aviafavei de nvxvbv \ S^tcóoi ^alurjeg Kcarpcó/xevoi (an xaxpafievov ?) evdov anovrfv. Vid. lexica. xmyóg, effectu carens. Novum Euripidis fr. 495, 27 Nek.2 i^a>v ó' e%(ÓQ£i nmq>a rtQog yalav [ielrj. A. Ad{j.|38a. A = AA saepe in titulis antiquiissimis, v. c. alog, Hl mg, 'An él co v, ün ó l w v. A aeolice geminatur in néóilla, ófiillog, sim. EM 658, 55. A cretice pro P in ctllsdrj, availfj&&ai, ivails&évxog etc., la.Krj. — Of. nly\QÓOict, Klconiörjg. A confusum cum £ apud Hesychium Vid. laëo^ai, la&Qu. A in N conversum, apud Siculos praesertim et in Graecia magna, ut fiévtiov, ij v & o v, jtQosfivdov, l3évTi6&' (Theocr. V 776), xévxo, (pivxaxog, Otv tig, CDivxiag etc. — Yid. etiam ia lat 6 a et ey%aleïv. A/1 assimilatum ex IA apud Oretenses in LG. Cf. zM = Pz/ et SA, 00 = Z&. Vid. Boisacq p. 131. — XJbi in creticis titulis prius vocabulum flnitur litera E, sequens orditur ab A. L siglum aegyptiacum = l'rog. Therae IGI, III 327, 144. 145; 331, 15. 16. 44. Xa = A«o in compositione, ut Aa^aiog, Mevélag etc. Xrjf.av xxfjOiv. /IcaQitLg ènl xrjg Isi'ag. H. = ion. Irjirjv. Legitur Pind. O. X 44. Cf. la^so&ai, l ad rag. kdpa aeolice = lafiij manubrium, capulus. Alcaei fr. 3 slscpuvxivuv lafiav rob 'qjeog %Qv6oSéxav ë%a>v. ansa. Lex. Sabbaiticum 8, 10: acpvxxov lafirjv 6 lóyog ivagyrig' tQonixwg anb x&v nalaiaxcöi' NixoxaQtjg (comicus cf. I, 770 K.)" alH EtXijftfteOc | lafir/v acp vxrov. Xapov, imperativus ap. Syracusanos? Vfd. lafi^aveiv et cf. avelov, 9iyov. XapópivS-o? „permagnum aedifleium Romae extructum sumtibus Q. Iulii Mileti Ionici, natione Phoenicis, civis Tripolitani (in Asia), viri ditissimi, imperante Severo, fortasse theatrum". Kaibel ep. 920. XapdjjJLsO-a pro kdficonsv in chelidenismo rhodio (Athen. YIII p. 360 C), vs. 12: xevoi nótSQ ccvim^eg rj kafiwfis&a-, Xliapróv = kaficóv. Aegin. GD 3416. Cf. kheovrig Corinth. GD 3140 a. XaPtototv iuxta nqti^oiGiv inscr. chia saec. V a. C. 80 B, 15. Hoffm. XaYao(o)af av i^rjyaysg xovcpcov kayvvcov %i\icov TtsvxuxoGicov et 150, ubi sunt 2000. Vid. Wilcken O. G. I p. 767, cum nota. PGH 104, 1. 3. XaYX®vstv ionice habet fut. AaleaOw Her. VII 144 = krj&G&ai, subst. X&lig = lijvig IV 21 bis. Cf. nomen propr. H n ó k & £ i g — Anók^ig in inscr. Eretriae. Cf. ddxvs iv et ka/i(3dv slv. — Perfecto epico léloyict Bachylides quoque utitur IV 39. XII 187. XaY60?? ut attice, Hipponax fr. 36, sed kayóg est Herodoti. Cf. xdlog et Hoffm. III 511. Forma epica est kayaóg. Alia leporis nomina xexijvat,, ksnoQig, xa%lvccg vid. suis locis. XdSojxat. Vid. fdSo^ui. "kafioc,. Alcmanis fr. 96. Hes. kaidog' kfjóog, xgificóviov. H. kyöagiov Arist. Av. 715, 719, Xydiov ap. Ath. VI 256 F, Macho ibidem XIII 285 D, Menand. IV 332 (Mein.). Xa-8péovu êh tol fivxxfiQeg. Sophronis (?) fr. 12 Ahr. An. Ox. I 123, 14, ubi explicatur fisydkag qsovgi cum pleonasmo literae 6. Cf. Ahrens 1. 1. et Dind. s. v. in Thesauro. Xajeoitai = kajiftaveiv (Hom., Theocr.). Calchedon. GD 3051, 4: isqcoxevGh è\nl £coag kal^ófASVOg xöfrv &vofisvcov itavxa xa dsQfiaxa. Ibid. 3052 a, 18: aQ&f dh uvx&l xag nodódov [acp ov o nQ]óxeoov tsQSvg ovx èXagezo. Cf. avxiXaZsG&ui et B.l 1095 A%ai&v — A.a£ra (sic)' lufijiava). Xcf£saöai dorice = ion. Xtji'fcG&ai, att. Xrjfca&ai. Cf. Xaav et Del. *181, 79. 80. XftO- dorice et aeolice = ion. Ir)», itaque recte èXêXci&ci pro êXelij&ri requirebat Ahrens Theocr. X 38, quidquid obnititur Fritsche. Xwik/,, XaO-stv, Xd9-ea9-ai dorica et aeolica. XwiHyj3a<;" yégovvac. H. Dorice aut aeolice. Xa{k-xdösa J=ocvov. Alcaei fr. 41, 3. Cf. homericum Xct&ixr/drjg. XaiH-xop^opcös? = noQqivQLiavsg. Ibyci fr. 8 (Athen. IX 388 D). Xafl-pa. Vid. ïqccxqu. Xaö-pajcd?qsl legit Buecheler, probante Meistero. Vid. Xyox^Lg. Xatjxaxpts (?)• Vid. XaipuGxq ov. "kaïvóysip' GKXrjQÓxsiQ. H. Xófov dorice = Xyiov, seges. Theocr. X 21. 42; alibi. Xaióg. Vid. xsx q vip ctXo g. "kaïq dorice = Xrj'tg. Aesch. Sept. 313, Bacchyl. XV 17. BI. Xataato^ópo?" onXocpÓQog. H. Dorice = XcuGtjioipÓQog. Vid. Xaiaijiov in lexicis. Xa{axai£' povnaig. — AevxaSioi. H. Nullam aliam gl. leucadiam habet Hesychius, sed nihil est cur propterea cum Schmidtio scribentes AtvxuSia ex hac Menandri comoedia vocabulum petitum esse suspicemur, quandoquidem similiter Hesychius semel tantum Magnetes, Abderitas, Aeginetes, Amphissenses, Apolloniates, Halicarnassenses, aliosque muitos commemorat. — Infra est Xaóncag- fiovnuig. De vitio mihi suspecta est utraque glossa et nescio fere an genuina fuerit Aa-naig aut propius ad traditas litteras Xai-naig, ut latg 710 S i a g. Cf. praeflxum in Xaxaxarcvycov, Acc(ia%og et similibus. Xaityrjpóq. Locis adde Bacchyl. VII 6. XaXafsojar XaXovoai. — XaXay"qvqc,' pccxaioXóyog. H. Gl. ionicae. Cf. nomen Lalage apud Horatium. XaXaxeósw? PO 296, 25 negl 6s xov cpaXaxQov ypaipov fiov n&g naXiv laluisvExai. Dittographema est, si quid video, pro Xa%(v)evcxai = laivovxui, ut variant interdum verba in éco et eva>. XccXscv. Herond. IV 33 de statua: si'ri ixr\ XC&og rovQyov^ ègeïg „XuXriGei.".— De pantomimo Kaib. ep. 608 isqgïv anavxa XaXrjGag (saec. II aut III p. C.). — Anth. Gr. append. Did. (III) II 681 vitiose scriptum XaXXovGa pro XaXsovGa. Cf. Stud. Crit. mea in ep. Gr. p. 57. \ÓX\a.l' Aanlag XsyovGi xccg naQa&aXaGGiovg xal naQurtoxafilccg tyrjcpovg. H. Cf. Theocr. XXII 39. Xajxpavetv = yafislv. Novum Eurip. fr. 963, 27 Nek.2 (pap. Didot): ó vvv [<5rj] Xafifiuvuv uéllcov /i' avr\Q. — Formas dialecticas Xa ijsy, Xaip ex a i, XeXd(3tjxa, X a fi ijj o v v x a i, xaxsXatp&r/ vide SUO quamque loco. — Imperativum Xa/Hov Syracusanis tribuit EM. Xdjjiva, lam na, lamina, passim occurrit in papyris magicis. Cf. Byzantinorum loei in Sophoclis lexico s. v. et Xa/n'a et dem. Xapviov. AajAVOg dorice insula Afifivog dicitur. Legitur Aapviüg, Aayiviog, Aapvó&sv apud Pindarum, cf. Bacchyl. XVII 55. BI. Nee Aeschylus Cho. 631. 634 Atjfiviov, ArjiJLviaiGt, quae traduntur, sed Aapviov, AafiviaiGi scripsisse videtur. XajJixaSap)^. Apameae tit. ap. Pocock, Inscr. ant. p. 12, 9. — XajJixdSapxxovx£g?>' tvioi amqvrj (l ct it ri v Tj? Schmidt), i) ap/ia/iai-r/g negicpavovg (iaGiXixrjg rj qt\6lov (r h e d a) naqa KscpaXlrjGiv (pro tzsqi xscpaXrjv Schmidt) 's'gxiv S^ixa axsnuaxóv. H. Attulit Schmidt scholium Ptolemaei tetral. p. 49: Xafinrivr) Xéyezai rj ëSqa rj aQyvqa vtprjX-ij, iv y ó céoymv [êQvv&slg XctfirtQÓzeoog cpalvezui. 9q6vog ds o tovtov (an ó xov Tjvtóyov?) y.azaziQog xal ix £vXa>v anozslia&sïg. Ibi tarnen innuitur ctQfia ay.ênaazov, quare vide ne hoe Hesychio sitreddendum. Vocabulo usi sunt Sophocles fr. 408 Nek.2 et Menander p. 78 (Mein.). Cf. Phot. s. v. Xajjizpó'ca-os ómjp, c(larissimus)v(ir). IGSI, 911. Passim 6 XafiTtQÓzcaog in CIA III ut 173. 635. 687. 688. 690 etc. PaP- maS- bibl- nat- Par- 386. 715. XajxxTijp, Bacchi cognomen Pallenae in Achaia, Paus. YII 27,3; cuius festum celebrabatur Aa^nzrjQia, quando faces nocte portabant in eius aedem et poculabantur per totam urbem. Aajjizzpsog, non AafjMQevg, titt. attici. Meisterh.2 61, 6. Aapixdjveta per diphthongum titt. attici. Meisterh.2 40; Aafinavsievg iuxta Aafinavsvg ibidem p. 35. Xajx^oöviat dor. = Xijipovzai. Therae IGI, III 320, 158; XufjLiptG&ai Andaniae tit. a. 91 a. C. Dittenb.2 659, 68, ubi antiqua dialectus postulabat Xa(/x)ipsïG&ca. Cf. infra Xaipsïo&ai et X a tp s z a l. Xavó? dorice = Irjvóg. Saepe Theocritus. Xa§. Novum poetae lyrici (Hipponactis?) fragm. (vid. üqtog), I 13 og ft' Tjöïy.rjGs, la£ ö' eqo' ÓQxtoig k'^rj xzs. Xa^£aO*wt et Yid. Xay%dvsiv. Xa|ós = A«o;óog PK II 108. 250 etc., FGH 44, 2. Legitima terminatio, ut attici (5opv|ós- Male Kenyon et Grenfell scribunt Xa£og. — Hinc Xavectigal zoïg Xi9o£óoig flsco pendendum in Aegypto. FGH 44, 6. Cf. lal-eveiv, kat-svxrjgiov, Xat-ei'a in lexico Sophoclis. Xao (= tóog) pro Xaag cyprium. Hoffm. tit. 93: KvnQoxQazifóg ijxi 6 A a o oöe. Xaoypacpecv, censere; Xaoygacpog, censor; Xaoygacpia, eensura passim occurrunt in papyris aeg. Yid. Wilcken O. G. I p. 230 sqq. 238. 441. 448. 617, nunc vero Archif f. Papyrusf. I p. 136 sqq. Xaoi-a?, Iovis et Neptuni cognomen apud Eleos. Paus. V 24, 1; 14, 4. XarjxpizrjZ, iudex indigenorum in Aegypto. Mahaffy ad MFP II 4, 11. Cf. Peyron PT vol. I p. 160 sqq. = Xi&o^óog. CIA III 1308 = Kaib. ep. 42, contra quem Dittenberger aet. imperatoriae esse disputat. Xa-opYÓ? (= navovgyog)' avÓGiog. ZixsXol. H. Photius: XsooQyov iv xa> a Kal MzzlxoI xal "Ioveg . . ./dcoQisïg ós öia xov öv XeovQyóv (immo Xaoqyóv). Cf. Xa7iTvrjQ. XarFóz cyprium = A.aóg, Xsoóg in nom. proprio NtwXaS-m. Hoftm. tit. 178. Aaóg forma est dorica et aeolica, Xtjóg antiquior forma ionica, tradita in Hipponactis fr. 38, recentior Isa? in titulis ionicis et apud Herodotum, eadem attica. Testimonia collegit Hoffm. III 305 sq. 500. 329. 515 sqq. — AaoC iam saec. a. G. III ineunte in or. pedestri, scil. in Antiochi Soteris epistula ap. Dittenb. 158, 46: ot dè (iaGdixol X rtsqi ükxctiov xal rrjv Xccxccyrjv cprjGÏv slvai EixeXixbv ovofia. Xaiasascv, etymon subst. lazayy et Aata£ servavit Euphronii vas (Gr. V. p. 87) inscriptum: zlv zavös icczccggco aiayq[£\. Aatjxtov KVtóaas:?. Herond. VIII 10, scil. Endymionis ad instar. Cf. Crusius, p. 153. Aatoc, locativus urbis creticae Aazóg. Vid. Kvcogoï. Xatojua, inscr. Epidauri GD 3325 saepius. Cf.Yarro de L.L. V 151 „quod Syracusis ubi de causa custodiuntur vocantur latomiae, unde lautumia translatum." Utuntur Strabo, Diodorus, Plutarchus. XatpsójAevov (= luzgeióófievov), i. e. xa&isQovfievov. Tit. eleus GD 1149,7 (= IA 40): zaXavzov agyvQO zöi /ll ' O\vvnioi — latQeófisvov. Cf. Meister II p. 38. Sed ibidem 1147, 7 Xa-zÓTzrj' U&ov zo a7to7t£lér.r]i.u/. H. Yocabulum apud seriorès scriptores Strabonem, Plutarchum, alios obvium extat in psephismate Piraei aetatis lycurgeae EA 1900, p. 94, 1. 46 sqq.: s^a^r/odfievov zr\v iazvTtrjv zfjv syy.syaifiévrjv ix zov szooyyvlo nvqyo uitaGav, nlriQcoGag zov itvQyov Xï&oig firj èlazzoGiv r) SinoGiv xze. Aatcó dorice = Atjzcó apud Pindarum, tragicos etc. et in titulis velut in Amphictyonum decreto CIG 1688 (= GD 2501), 8 Aazög, i. e. Aazovg. Cf. 1. 11. — Formae abnormes creticae Aazm et Aazovv— Aazav Del. 116, 13; 117, 14. 20; 1210, 24. Vid. Si. ^aoxeXap^aag, obscurum voc. in titulis neapolitanis CIG 5790. 5790 b. 5796. 5797. Aaópecov semper per diphthongum scribitur in titulis. Meisterh.2 40. ÏMÓpYj. Herond. I 13 èv Si zijg lavpyg | ó nrjXog ciyQi, zóov iyvvcav 7tQ0G£Gzv)X£i>. Aa^pta, festum (et agon) Dianae apud Hyampolitas. Mitth. IV 223, item Delphis, ubi una cum Mgxanizwig et Qio^svloig commemoratur in tit. phratriaco saec. V a. C. GD 2561 = Dittenb.2 438, 174. De Dianae cognomine actcpqia vid. eius notam 64. Aacppcatos, Aetolorum mensis (Dec.— Jan.), = att. nooiSscóv = delph. IJoczQÓTciog = Locrensium Alvav = Oeanthiorum AnEllcüog. GD 1908. Aa^ptos, Hyampolitarum mensis (Mart—Apr.) = att. 'EXacpiifiokiióv = delph. 8iv£éviog. Cf. GD 1719. 1728. 1877. Xacpófixuza vovawv. Kaib. ep. 647, 13. = la%uvevs, olitor. PO 43 vers. III 12. Xa^avtxóv seu la^av^Qov zéXog. Pap. Lond. CXIX 70. Ostr. Theb. 787 (a. 95, 7), alibi, glebatio. Aliud est Ik^ovo Ttalav z. PB 337, 20, quod olitores pro exercendo suo negotio solvebant. Vid. Wikken O. G. I. p. 250 sq. Xa^avoxporaiys byzant. = luiavon<ólr\g. PK (I) CXIII, 6 (a) 7. (saec. VI); 7, 11 (saec. VII). Xa/avóaxspjJiov, olerum semen. PB 437, 13 (a. 193 p. C.). PK II 189, 13 (a. 142 p. C.). Cf. p. 288, 16. PGH 68. 89. 90. 135. Ostr. 17, 2. \ayrj' laioq, lïj&g. H. Bacchylidi restituit Blass.2 XIII 12 ovr' £> PctQvnev&éaiv cpÓQfiiyyog ó[i. Her. VI 28. Saaov fihv anÓQ&rjrov Xdnti. XstxoYVffljj.(ov. Inscr. attica optimae aetatis Mitth. 1898, p. 24, ubi sic dicitur hostia xsXtia. Stabilitur igitur haec forma (pro Xiitoyvafiav) tradita ab Aristophane Byz. ap. Eustath. ad Od. p. 1404 extr. Cf. Nauck, Ar. Byz. p. 99. Xeixójxevot = nêvrixsg. Kaib. ep. 747, 2 (epitaphium christianum) IuqI&xo Xsmo/iévoiGi. — Ibid. 316, 2 èXniGi X si p& s£g = tyevadslg tav sXitiScov. XsipiOQ. Bacchyl. XVI 95 BI. xaxa Xbiqicov x dfifidxcov öcixQv jjsov. Yid. lexica. Xscpóg = XtjQÓg (cf. A. P. VI 292 et alibi). Inscr. thebana GD 714. Cf. Hes. Xï]qol• ra tisqI xoïg yvvaixtioig fix&Gi x£%QvGm/iéva et Poll. V 101. Xetotptov = Xitszqiov. Lebadeae inscr. vulgari sermone concepta saec. a. C. II, Michel 589 (= Dittenb.2 540) 120. 137. 169 ano Xeiaxgiov Xelov enrjxovrinévov. Procul dubio haec est genuina vocabuli forma (fere = XsiatrjQiov), unde v. c. Homero % 455 reddatur X(e)lgxqoigiv et ta 227 X(i)iGTQ£vovra. — Quod additur Xu'ov, non dentati, explicat Fabricius de archit. p. 70, dicens „apparet ex titulo nostro scalprum esse, quo lapidarii subtilissimam assequebantur laevigationem" comparans cum scaipro quod hodierni lapicidae germani vocant Scharireisen et suspicans hoe instrumentum aliquam habuisse cochlearis similitudinem propter Phrynichi gl. p. 321 xo%Xoccqi.ov xovxo Xlgxqov AQiGxocpuvr\g ó xcoficoöonoiog Xéysi. Xsctetpac* tsQeiai. H. boeotice; Xslxogsg' tsQsig idem. — Xsixoqsveiv = uqbvsiv Thessali. EA 1900, p. 74 n. 60 [/UJtTopsvöaj, Hoffm. 4 XsixoQEvGuGa, ib. 6, 1. 2; 19 a, 3 Xtixoqivovxog. Cf. Hes. Xyx ij Qsg' t£Qol (isosig?) Gx£cpavr)cpÓQOi. ü&afiavsg. — XrjxsiQcci' ugeïai xa>v aefivav &£<öv (Callimach. ap. Schol. Oed. Col. 489). — aXrjxwQ' uQ£vg. Cf. Hoffm. II 328. Ex Hesychio addo X rj ixrf uqbiu, oï óè Irj trj. — Xtjix o a q y_a C ol xa&rjyovfisvoi tav dvGiav xai sGxiÜGscov, xaï aQlctl nul IsQsïg {IrjtaQxoi Lycophro vs. 991), in quibus vocabulis iota ita tantum ferri potest, si descendunt ab Xr\ixog sive Xyxóg = ötjuóaiog. Sed eadem littera apparet in traditis scripturis Xyxriysg, Xyxsigai. — De Irjtri cf. GD 3227. Xsctoopyecv— apxvjv, fungi magistratu. Tit. Phoc. GD. 1539, 34 Iur] iGxco ds iitavayKsg XsixovQyeïv xovg Medsonviovg tv Zxiqi xag aQ^ag, ogoi yiyévtjvxai Msóéavi aQyovxeg ^evodixai, el /irj xig sxoav inofiévoi. Qui deinceps vocantur aXeLxovqyoi. Vide XyxovQyeïv. Xsttoopytxóv, sc. xéXog, in Aegypto pendebatur pro immunitate x8>v keixovQyiav a colonis militaribus. MFP (II) XXXIX saec. III a. C. Cf. Grenf. et Hunt. (II) LXXX—LXXXII, Wilcken O. G. I p. 382. Cf. pp. 263 et 600. "keizoop^óza-zoQ. Inscr. aeolica GD 255; 1 &Q%llr\g, itQod)lr]g, e'|dlrjg in epitaphio rhodio Mitth. 1891, p. 112 sq. = IGI, I 787, 240. 243. 357. Cf. Hes. XsaXrig" xeXémg è^cóXrjg — XicóXr\g cum falsa explicatione XMXsvGxog. — Xi-Ttóvrjgog' Xiav novriQÓg. — XiaXe&Qia' navxsXsï oXsd'gco. — XicóXs&gog' navxsXatg i%coXodQevó(ievog. — X si o-x ó v lx o g' rj x sXsicog mg xóvig öiaXsXvfiévrj. — Xstoxópvys (vulgo XsicoKÓQrjg)' ö xeXsicog sxxexavfiévovg (êxxsxo/ifitvovg Guyet) xovg öcp&uXjiovg l'^cov, Xsltog yag xsXécog. Vid. AsTog. Xs£(05 = x sXé a g. Vid. taiog. Xstco?, lé vit er. Solon ap. Aristot. A&. noX. 12 § 3: nat fis xeoxiXXovxa Xeicog x qu%vv èxqjaveïg voov. Cf. proverbium: ovnoxe Xeïov drfoeig xov xqcc%vv s%ïvov. Xexdvvy. Ignoti comici fr. in Philetaero Yat. Cohn in Mus. Rhen. 1888, p. 414: Xexavrj dia xov ë „povXei nofiiGco Goi xr\v Xexavyv tym." ünde suspiceris in vulgarem sermonem irrepsisse formam Xrjxdvt] aut Xcmavi]. — Ut apud Arist. Av. 840, 1143 Xexavai dicuntur vasa, quibus calx apportatur, ita in tit. att. saec. a. C. IV ap. Dittenb/ 587, 184. Xcxcüvoo TpvxxtjQ. Inscr. att. EA II 438 (Kum.). — Cf. ntXi%, ntXXa. XsxavóxaiXt? Gxmicc. Inscr. mytilen. IGI, II 14, 12. Xéxtpov" xXivr\. HQxaöav. BA 1095. — In Attica est poeticum. Xexycó = Xei<ó, puerpera. Dat. XtK%oï tit. delph. saec. a. C. V., GD 2561 D 13. = Dittenb.2 428, ubi vid. not. 67. Cf. Valaori, der Delph. dial. p. 38 et 48. XsXap^xstv = tlXr)q)évui. Epidaur. GD 3229, 59 (saec. IV a. C.), A.eA«PfjKÓg = eiXrjipóg ib. 1. 69. Pormas XeXdfitjxa et XéXafifiai (óiaXeXaftfiévog, avaXsXacp&ai, xaxaXeXafiijnee) novimus ex Herodoto ct Hippocrate (cf. Hoffm. III 241), ex Hesychio XsXanxai et, quam formam non expedio, XéXov(3a. Cf. iniXafinxog, (poifióXafinxog, xaxaXafinxsog apud Herodotum, in quibus jS adulterinum videtur. Cf. supra Xaipexai. XéXsYtt' eiQtjxa. H. Miram formam partim tuetur messeniacum xsxAspo»?. Dindorf substitui iussit l éls %a, quae est forma apud scriptores valde novitios; possis etiam Xsloya conicere, quod habet Photius. Infra Hes. ksXeytiévog' dialoyi^ófisvog rj Stcdeyó/iivog, ubi miriflce discrepant tempora. AsXi-p/s zl \i.v. = Uloyxa, sllrix asliov Kal xb xaXov XéXoy%£. XsXotxetav. Ree. inscr. ap. Leemans, Grieksche Opschriften uit KleinAzie etc. Amstelod. ap. J. Muller, n. 16. Cf. El pro TI. XsjApap/stv. Inscr. callipolit. (in Thracia) BCH I, 40 (Kam.). Vid. xo(c)xtov, albae aedes. PK II 395, 11 noirjayg aixobg anavxriGE (= -aai) èv xa> Isvkoklov (sic). Quale aedificium designetur obscurum est. Cf. XsvxónvQyog. Xsoxotvapiov (proprie -owüqiov) inscriptum vinii amphorae Pompeiis. Vid. Mau, Pompeji in Leben und Kunst, pag. 492. Xsoxojxétfflxov, herba quaedam. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2395.3148. Xsoxoixoó^poog, albi muris colorem habens. PK II 196, 14 (a. 141 p. C.): ovov ccqqevu xeXelov Xevxo^v6%qovv. Cf. fivó%Qovg. PB 228 ovog Xe v xo /jlv ó%q co g. Xsoxózopfoq. PK II 145, 126. Xsoxo^opscv = Xev%h(ioveïv. Dittenb.2 407, 8 (— CIA III 1132) (a. 168— 166 a. C.). Vid. xXctfivg. Xeoxo^poiyvta, agon quinquennalis, celebratus in honorem Dianae AEVHOfpQvrjvfjg Magnesiae ad Maeandrum. Dittenb.2 257, 18; 258, 14. 261, 17: etyriqugxui o örjfiog GvvxeXelv rrji ênixelovfiÉvrj xrj "Hqa. H. Xétpjxf &ÉXoi[ii [cv?]. H. Vid. Xrjv. Xeoixóvitog rj Xstoxópitog (?), deinde XstoXsO-po?' TtavxsXóög è^coXo&^evófisvog. H. Vid. Xstog. Xbéojv pro Xécov in vase attico. Meisterh.2 64, 11. Ascovttg tribus atticae nomen, non Asovxig. Meisterh.2 20, 18. Xsaj?. Inscr. ionicae et Herodotus passim etiam in compositione, cui abiudicandae sunt formae Aaóg et Aijóg (q. v.). Vid. Hoffm. III 515 sqq. De nomine Aqxeg (Xsog vid. p. 516 sq. Xswa^sTspov (i. e. noXixr\v) Ènoifaavxo. Her. IX 33. Suspecta lectio. Naber coniecit vecogxI gÖ£ig. Xxfl-sScóv* Xf,Gig. H. Cf. ör,itsöcóv, xr,xsöa>v, aXyr,8mv, icn^Sav. APlato Cratyl. p. 406 A: noXXoï ykQ {l-èvoi xfa Ar,x noir,GaG&ai. _ _ Xr;ix4»0[i.at hellenistice pro JUfyoftai. Cf. Schweizer, Gr. d. erg. Inschr. p. 179. Xr>* Uav. H. Theogn. 353. Vitiosum pro Xir,v ducebat Dindort me- saur. Add. ( _ T . .. X™ dorice = t&êXeiv, v. c. Thuc. V 77: at' & Xf,v - «t <5* «I. In legibus gortyniis passim occurrunt formae Xf,i, X^oi, XiiovxL (scriptae Xu etc.). Inscr. elea IA 119 (— GD U51),^ Xyoixav = è&eXoixr,v: ai ft ocv Xsoixctv. Ibidem Add. 112 b at Xco t ï, QèXoi. Cf. Hes. Xéco^r (Motf X&- 9êXa>. - X&Gcc- ZtXovGa.- Herond. IV 94 Xcoi (m. 1 Sm) corruptum. Cum Headlamo legerim ftot. — Ar. Lys. 1162 l&/isg — i^Xo/iev, ibidem al' xig Aij; 1187 ay ona xv Xrjg. — Herond. III 35. VII 88 /lijs. tayvac- /Saxxai- ÜQxaósg. H. Item Iones. Cf. Heracliti fr. 14 ed. Diels (ap. Clement. Protr. 12 p. 18. 19 Potter), qui coniungit wxunóXoig, fiayoig, fiüx%oig, Xrjvaig, /ivSxaig. X^vaffstv. Heracliti fr. 15 ed. Diels (Clem. Alex. Protr. 34, p. 30), celebrare Lenaea. A^vatog* Jiovvaiog. H. Idem Atjvsvg audit in Myconi tit. in J4&rjv. II 237. Ai\vaia praeter notum Athenis festum dicebatur Khodi agon musicus. IGI 125, 11. A^vaicóv. Dittenb.2 615, 16 not. 2 „Myconi mensis primus anni a bruma incipientis, apud Delios vero duodecimus. Respondet Atheniensium rct/ir/havi." Idem mensis fuitCii, Cyzici, Ephesi, Erythris, Lampsaci, Neapoli, Perinthi, Smyrnae. Bisschoff de F. Gr. A. — Cf. 'Io j} ax%io g. X.7?VSft)V. Vid. Xrjvav. Xiyvot" Ooqol, nvsXoï, xal xwv ao^areicav ölcpQiov al xoiXóxtjxsg. H. Loculum voc. significat in tabula defixionis Carthaginiensi Mus. Ehen. 1900, p. 249 : ópxtfw ös xov &sov xov Toèg Xr/vovg öXovg (i. e. rtavxag) [xafA.]i£vov[xa] 'I«w. Cf. infra fiaxoa. \rj*HüV. PK II 14, 13 : afinsXavag — naQaSsiüov xal ygeaxcov xal inoixicov xal Xrjvüvog (X incertum) a. 111 a. C. Locus signiflcatur, ubi sunt itjvoi, torcularia. Eodem sensu \r\vemv legitur Geopon. VI 1, 3. tajilece = XaxoL ? Ita (Aij£«) papyrus Herond. III 11, quod Meister tuetur coll. 'sö^a = t'daxov, sed nescio an rectius Blass aliique legant Xé£eie. Xiy|cap/cjcèv ygafifiaxEiov. CIA I 79. Xvjoctav. Vid. Xeiovxi. Xiyóv* i'&vrj ('s'frvog?) xal ö%h>v. H. Legitur in Hipponactis fr. 88, reddendum pro Ae-dj Callino (et Tyrtaeo, modo Tyrtaeus sit vetus ille poeta spartanus, de quo nuper haud temere dubitari coeptum est), ut recte iudicat Hoffm. III 306. De forma recentiore ionica (et veteri attica) iscó? vid. s. v. kypog. Vid. XsiQÓg. Xjg = èdéXeig passim, velut Epicharmi fr. 44 al ös Xrjg, 94, 7 o xi XV Xrjg, 95, 10. Ar. Ach. 766 al Xrjg, etc. Vid. Xrjv. = Xa&ó/tsvog. Vid. S. V. f£QSxvSr]g. kyazvjZ. Cf. Meisterh.2 29. — Vid. xilaXXr/g et xsyovv. Xjj3to-xtaai^g, latronum oppressor (persecutor) a v. md&Lv = mêfctv. PB 325, 2. Herond. VI 10 domina ad servam X^gxqI. Vid. s. v. 9vtiv. Xyzypioq (?). Pap. 10351 Musei Gizehii, col. II fr. (C) 1. 38 sqq. 6vyxQov(5avx(üv d aXXrjXcov sv xrji [ v j Ovvfirjvat XQOTXtxt&fjvai xovg lVtriQ(ov? xtl. Grenfell, Archiv f. Papyrusf. I, 1 p. 61 citat Hes. gl. aperte huc non facientem "kyiypee; tigoï aretpav^ÓQoi,. M9dfjL&vsg, non sufflcere putans XyarriQiovg et afferens Crusii coniecturam uXitTiQÏovg, quae mihi tantum non certa videtui. Xjyioopyecv, titt. attici ante a. 300 a. C, deinde XsixovQystv. Meis- terh.1 28 sq. XijyjJ.65. Vid. XM pro FM. barbare pro Xrjipsi Anth. Gr. app. Didot (III) VI 217, 1. = yir/ipifiaviog = slrjipvfiavdsvg. Meisterh.* 89. Xc = Xlav. Epicharmus teste Strabone VIII p. 560, ut Zvquxcó pio ZvqcmovGcci Cf. EM 736, 26 et Ahrens II 191. Fortasse tarnen sola spectantur vocubula composita, ut XmovriQÓg, XiwXs&qIa, X tra X ti g. Cf. Xsto 5, X £ i (» X i\ g. Xca?etr Uuv ianovöaMvtu. Phot. Cf. Apollonium de pron. 426. Verbum comicum, ni fallor, ductum ab adv. Xlav, distinguendum a verbo epico Xïa&adcu. Xta^saO-at cum infinitivo. Callimachus, Hecales fr. col. I, 2 sq. in[ÓXQ]soav W ixiao&ev | avdQa fttyav Kal )qcc nsXwQiov avz[a i]Sée&ai. Xla|* na tg aQtiyhuog. H. Fortasse boeotice = Xetal Cf. Xetog et X si oy év e 10 g. SC- snivSBi, h%vvsi. H. Si est gl. boeotica, 1. Ufii = Xttp*. Infra apud eundem est XCfiav atat;a>v, fiaXXcov. XtgeXXapco?, libellarius, a libellis. PB 423, 3. Cf. Xi^eXX^- g io g, libellensis. lustin. Novell. 20, 9 et alibi. XiPavwcts titt. attici, non Xi^avcotQCg. Meisterh.2 63. Cf. OspfiKcng. XtpavffltoxcóX^?. CIA IV 772 b A col. II 20. — XipavtotóxcoXis 776 c B 4. Illud solum habent lexica. \l"(a,VZ(ip' elöog xétuyog. Aüxaivsg. H. A verbo XiyaivEiv. Kaib. ep. 811, 1 Adriani imperatoris poema: a> nat KvnQiSog Xiysirjg. Aiftónys, Aesculapii cognomen. IE 62. EA 1884, 62. XtyxXa, ligula (cochlear). PB 781, VI 3, 16. XiyoxXuyfqi;, canorus = Xiyvy&oyyog, Xiyvcpcovog. Bacchyl. V 73. XIII 14 BI. Bacchyl. V 23. IX 10. Xi£óv* 'iXuTTov. H. Corruptum. Vid. oXsi^cov. Xtvyv, ion., ep. = Xlav. Hippon. 20, 1; Anacr. Hermes XXII 409; Her. IV 205, Hippocr. passim. Cf. Hoffm. III 348. Xt,0-aY®ï«*> lapidum vectura. Tit. Mitth. 1879, p. 30 sqq.; EA 1883, 2 Eleusin. I 12 : inl rrjv Xi&uyooyi'av vno^co/J-arcav xetraQag tovovg iXafio/iev èy vecoQÏcov. CIA suppl. vol. I (IV 2) 311 a, 6. XiO-évxopo?, lapidum mercator. IGSI, 2247. Xtö-vjYOS, ij, omisso vavg. MFP II 13 (18 a) 16: inei at Xt9r,yol ov nooGayovGi zovg Xi&ovg. Xtrkvoc. Herond. VII 110: ióvxa Xi&ivov sig &sovg ccvaitxfjvcii. Xifl-ios thessalice = Xi&ivog. Tit. Hoffm. 16, 21 et 44 sv GxaXXug Xi&i'ag Svag. Ibid. 7, 32 [GxuXXav Xi]&iav. sed 54, 24 sv xLova \i&i[vav], si re vera est trium literarum spatium. Addo xLova Xi&iav in tit. EA 1900, p. 51, n. 1, 1. 5. Cf. %a\xiog, %qvgios et Hoffm. II 316 sq. XtO-opóXia festum apud Trozenios; nominis originem e fabulis repetit Paus. II 32, 2. XiO-aSacSaXos. Inscr. metr. Halicarnassi BCH IV 406. Ibidem Xtfl-o- xaXXiys fioQcpu (Kum.). = Anth. Gr. App. Didot (III) II 534. XiO-oxórcog. CIA III 307, ut Dem. XXXXVII, 65. — XtO-o|óo?. CIA III 1372. Forma antiquior attica procul dubio fuit AtOogóg, ut öoqv |ój. Xtfl-oXó-pypia = TQ&eis, sive GxQ&fia, pavimentum. BA 272 AttfoX o y p a x cc xa vvv h&óaxQwxa. Poll. VII 118 et lexica. Legitur in tit. eleusinio Dittenb.2 587, 47: x&i avsXóvxi xal avaxad"i)Qctvxi xov itvgyov xó Xi&oXóyrj/ia èitl xo GxÉQicpov. Cf. ibidem 1. 76 et verbum Xi&oXoy sïv 1. 190: Xi&oXóycoi xwi xo onxavlov Xi&oXoyrjGGuvTi (sic). Ibidem Xi&oloytcc col. I 20 et col. II 98 et CIA IV 2 1054b 24 (?), quod vocabulum Moeris hellenistice usurpari dicit pro aijiaGia. Cf. Xi&ÓGxqcoxov. Xld-OJ. Herond. IV 47 7tctvxa%rj Atf'ö'oj] xsïGai — axivr\xog si laGnsQ Xi&og. Cf. VI 4 XCdog vig — xsïa', ubi vid. Crusium p. 114, Meisterum p. 734 (123). — AiQog o sv xai êxxXfiGiccGxriQLooi., oratorum suggestus, ut Athenis ó sv Tlvxvï Xt&og. Olbiae tit. IRB, I 11,9. Cf. Xaog s. v. A cc co. In CIA commemorantur Xï&og Axxitrjg II add. 834 b 1, 10. 1054, 16; Atyivuïog Add. 834 b I, 52; ndqiog 766, 5 sq.; IIsv tsXrjix ó g 1054, 36 sq.; 'Tfirixx t o 1054, 33 sq.; 'EXsvgivlaxóg Add. 834 b I, 53. Xtfróatpovcov, zó, pavimentum lapidibus tectum (Plin. N. H. XXXVI, 184. 189). Cypri tit. CIG 2643 anb xov 'Hqcxlov scog xov Xi&oGxtjdxov (lap. Xi9o6XQaxov) xa dsvêyce AÏGiaog ècpvxsvGe. Pabricius de archit. p. 63. Xiftoaóvfrstos xacpog, ex lapidibus compositus. Inscr. metr. Corcyrae saec. XII aut XIII (Kum.). XcO-ooXxca. CIA IV, 2, Suppl. vol. I, 311 a, 7. XtfroopYscov CIA IV 2, 1123 b., ut Isaeus V 44. Falsa est forma Xi&ovqywv. — "kid-oopyia. IV 2, Suppl. vol. I, 311 a, 8. Cf. ^oXoopfia ibid. 4. XiJtboopYS? slxóviGfia. Sophoclis (?) Niobae fr. in PO II p. 25 sq. Vocabulum hucusque e serioribus tantum cognitum. XtO-Jwaac, ibidem vs. 9, si recte suppletum. Alibi in tragoedia hoe verbum non legitur, quod idem valet de supplemento ibidem vs. 8. Xijcjj.d£eiv' negiXslfELv (cod. h£qi£%£lv). H. Macedonibus ob x = % tribuit Schmidt, sed eadem est in aliis dialectis mutatio. Vid. K = X. Xijtpjtpts femininum subst. Xm p,y]xr\g. FGH 120, 4. Xtx^etv (= Ukii&v), vannare, ventilare. Figurate Theophyl. Sim. Hist. IV 11, 3: xavtaig yccQ raïg fisyiöTccig aQxa'S (Persarum et Byzantinorum) xcc anei&ïi xal cpdonólsfia e&vrj 11 x t o v x a i. = liKfitSsiV) Xix/iiïv. FGH 102, 30 71ccq9£(vcov) Xikvi^ovG&v glxov (a. 103/4 p. C.). XlJCVOV, Iikveïv, XiKjirjTrjQ. Vid. v s inXijG cc i etc. Xtjxatvscv ionice = hficótreiv. Her. VI 28. VII 25. Xc|J.iyv" ayopa Kal £v8iccxQifir\. H. Quod adhaeret Ucctpioi ad gl. X i fi iv 9 £ g retrahit Schmidt. Thessalos enim forum Xi^ivu vocasse tradunt Dio Chr. XI § 52 et Galenus V 868, 5 K. et Hes. s. v. ayogd' &£GGaXol (Ï£ Kal xov Xifiêvcx ccyOQOcv (immo xr/v ayOQav Xipêvcc aut Xipévcc trjv ayoQctv) jtaXovöiv. Rem planissime confirmat Larisae tit. GD 34o £G'9,£fi£v èv xov Xifiêva (SC. xccv GxaXXccv). — A /. ft £ v o i g = Xi/i£Giv Del. 130, 12 unicum hucusque in Creta dativi aetolici qui dicitur exemplum. — Inscr. metr. Nisyri IGI, III 107,7 xov axvyvov Au&ag ï[Xv&£v èg Xifiévcc. — Acc. Xifiêvav in sero titulo CIA III 1379. Vid. av. — Aifiévog M s fi q> £ co g (sc. xéXog) FGH 69, 2; 72, 2, 74, 2; 164—176 (aet. rom.). X£[JLiv{)*e5" ê'Xfiiv&eg. . H. Cf. è'Xqiog s. £Xnog =Xmog (Schmidt)- Xtjxvaatsca PB 91, 5 (171 p. C.). Confirmatur vocabulum verbis [1 o ft V CC o [x rj g] nctl KctxuGTt0Q£vg, allatis a Wilckenio O. G. I p. 508 e pap. inedito bibl. Par. Suppl. Gr. 910. Videntur irrigatoris munus et irrigator (agrorum) signiflcari. Scil. munus prospiciendi, ut agri quam maxime proficerent a Nili inundatione. Xc[xvatt£ = Xifivaia. Theocr. II 56. Cf. Xifivaxtg A^x£^iig Spartae culta Paus. III 23, 10, in Messenia ib. IV 4, 2; 31, 3, in Achaia VII 20, 7, in Arcadia VIII 53, 11 = Ai^vala Sicyone II 7, 6. Xt|J.vtap/i5q (a forma demin. h/ivlov?). PO 117, vers. Editores „superintendent of the lakes, possibly of the lake Moeris in Fayum. Malim Xïpv uQ%°g. quid? PO 103, 18 XivoKuXafirig inl xrjg Xifivov X£XccQiyEV\t,£V¥\g. Xtpiós femininum est apud Dores. EM 566, 10. Megarensis ap. Ai. Ach. 742 7t£iQctG£ÏG&£ x cc g Xl(iS> xaxêbg. Item Herond. II 17 ■x,r\Gxr\6u xr)v (Crusius pro xrjxrjGxaxiv) Kccxrjv Xifióv. XtjJixavetv U'A-, ino-) inde a medio saec. IV a. C iuxta Xunuv in titt. atticis. Meisterh.2 140, 11. Cf. xa&i£dv £ iv. Xtvéiy, rj. Lebadeae tit. Michel 598, 128 hxuvag xrjv Xivèr\v ml Fabricius de archit. p. 72. „Linum, lineam (cf. Vitruv. VII 3, 5. Blümner p. 232 sq.) opifices ad ducendas longas lineas adhibebant. Apud Bitonem de constr. mach. p. 112 (ed. Paris, mathem. vett.) extr. at Xcvéai funiculi dicuntur." Xtvo?, ó = tó llvov. PL n. 22 aet. Philometorum 1. 28 a>6zs xoplacta&ai rjfiag xov Xlvov xov xar' sviavxov xxs. In pap. 53, 1. 14 et 30 vitiose Xivocpavxy scriptum est pro Xivovcpavxy seu Xivvyüvxy. — Eadem forma sed cum falso accentu Xïvog editur in Geoponicis II 40, 3. Xivóa-coXo?. Locis adde Bacchyl. XVIII 43. BI. XlvogxóXcov tiqv[zaviv:.], Aegyptiorum principem; Kaib. ep. 1028. Cft. Jebb. Xivo-oqjtxós = hvovcprjg. PB 637 vers. a. 213 p. C. Xcoxétpiov Xslog. H. Boeoticum? Xtxapecv. Locis adde Herond. VI 28. 93. Xïxapfy ioinice = xuqzsqIu. Her. IX 21. 70. XcxapÓ£(0V0S Bacchyl. YIII 48. BI. Gag ysvscig Xinapo^cófau dvycizQwv. Xtxapóq. Herond. III 19 XmaQcózsQai — rijg Xrjxv&ov. — Lexico herodoteo adde Her. III 23, 1: xQrjvrjv — an yg Xovófisvoi (1. Xov/isvoi) ImaoijntQoi sysvovzo. klxei' IniXsinsi. H. Si boeoticum est, 1. Xini. Cf. li fis i. Xixeaavopaj Tyndari filias dixit Stesichorus fr. 35, 14. Hinc olim Aeschylo Agam. 62 reddendum conieci XinsGavoQog pro noXvavoqog aficpl ywaixóg, quod tarnen defendi posse videtur. Xixóv^po?. Vid. h et XsiaXrjg. Xtxóaapxov axfivog — GxsXszóg. Kaib. ep. 711, 1. XcxoteXeiv, non solvere vectigalia. Loer. Oz. IA 321, 14. "Oang xa XntozsXsrji ly Navnaxzui tav smfoixcov, anóXoxQov siasv. i'v zs vj cctxozsCgvjl tcc vófiia Navnaxzioig. Vid. Ó a x ct |3 o X £ t v. Xtaaavtog" «ya&óg. Aaxcovsg. H. Aiogavis (Ar. Lysistr. 1171)" ayads i) (pils. Aaxwvsg. Phot. De vero igitur vocabuli sensu dubitabant iam grammatici. Xtaasaö-at, verbo epico, Herondas utitur III 77. 88. VI 17. Xtaaós, pauper, non solvendo. Cret. Dittenb.2 463, 116: v ös o xÓGfiog ó TIquiGicüv nQci^avxsg xovg [iiG&ovg naga xtav fiïj nXsvGavzcov catodóvxa zoïg 7tXsvGaGi ö^a^fiav ixccGxwi xav afisQav. Xtxat, ion., ep., trag. — sv%r]. Her. I 105. 116. kixpu.' r\v iasv xal vÓialGuu SixsXlxÓi'' oxi (ÓtÈ?) ós xal snl Gzud jiov . Enl^aQ^og 'EXniöi 3) TlXovxm. BA 105, 32. Vid. lexica. Xctpov = vixqov, nitrum, hebraïce na ter. Hippocrates ut Attici constanter per A, Her. II 87 per N, II 86 per A, variantibus libris. Cf. Hoffm. III 589. Vid. vizqov. XttpoxtoX^?. Inscr. eleusinia EA 1883, 2, I 22 = CIA II Add. 834 C 21 sq. Kaqitovog XixQonaXov. Cf. TpsvSóXixQog Ar. Ran. 712. Vid. Lob. Phryn. p. 305. Xtyalat' QÏipai, (iaXsïv (fiaXai cod.). Kgijxsg. H. Xcx^jxcoy Nicandro Alex. 37 restituit Schneider. Xcxvsojj-oc. Sophronis fr. 54. X. xVQ&v ywaixav. Xóa. Vid. xctG GrjQtxroQ iv. XoyaSa?' — teeg oipsig. aXXoi ra Xsv/.a xav örp&aXuav (Nicand. Ther. 292). oï ós xav&ovg xal if/rjipovg Xsvxag. Diels in Herme XXIV 256 in epidaurio tit. GD 3340, 67 supplendum putabat etg ra pX[É(pa]ga rag xaXov[fiévag Xoyadag na]Xiv êvaQfio^aif sed nGSCio an rectius Blinkenberg rag %aXov[fiÉvag ot xógag nd]Xiv è., probantibus Baunackio et Dittenbergero. Sophron fr. 3 Svwodriyaig „Aol&v rag XoyiaSag (sic) ap. EM 572,36., ubi Xo%adsg tribuitur Callimacho. De triplici forma vid. Thesaurum V, 345. Sophroni XoyaSag tacite reddidit Ahrens. Xoysta, stipitis collectio (pro deo aliquo) in Aegypto. Ostraca aet. imperatoriae. Cf. Wilcken O. G. I p. 253 sqq. De Xoysiaig Gcofiarav cf. Leemans p. 65 ad pap. Leid. M, col. 2, 4. Xoyscv pro Xéysiv in epistula vitiosissima a. 100 p. C. FGH 119, 23. XoYeuecv, colligere, exigere = èxXéysiv. Lindi inscr. GD 4156, 4 et 10, alibi, saepe etiam in papyris aeg., unde Xoysïa, Xoytvr7\g^ tv a q kA o y s v f iv, ex A o y ev £ t v9 n q o gX oy ev s iv. De quibus egit Wilhelm Mitth. 1898, p. 416 sq. in nota, sed imprimis cf. Wilcken O. G. I p. 253. 256. 493. 494. 556 sq. de vocc. Xoysïa, XoyEvsiV) XoysvzrjQiov, XoyEvtrjg. — sottttj quorum tabularium XoysvrriQiov, sub Philadelpho menstruam mercedem accipiebant XXX drachmarum argenti. Idem O. G. I p. 557. Xóyt|ji.o£ = ÈXXóyijiog. Her. I 143. II 111. IV 138 extr. VI 106. VIII 63. IX 24. 37. 64. 116. Xóycov, oraculum. Locis herodoteis adde IV 203, 1. Xóy&o? ionice = nsnaidsvuévog, doctus, eruditus. Her. I 1. 113.77. XV 46. — Iulianus apost. in litt. Mus. Rhen. 1887, 15 sq. I 8: fia?rvQOfiai r o v g Xoy iovg 9 sovg. XoYtatat, oi. CIA I 32. 189 b. 226. 228. 273. II 444. 446. IV 2, 385 d. 28. Plene oi XoyiGral ol tQiaxovra. Xoycaxsia, munus XoyiGtov. IGI, I 83 = CIG 2529 rsrifiafiEvov jcatfÉÖQai xal XoyiGrsiai rag isgag Gvvóöov èg Ns^isa xai Ilv&ia, saec. p. C. II sec. Boeckhium. Cf. 2741. Xofiotiyptov = ÈxXoyiGrriQiov (q. v.) in Aegypto, „the treasure-office vertit Mahaffy MPP II 10, 2. 3. Saepe occurrit in papyris. Distinguuntur tö xaroixixóv (vid. xaroixoi) et ro noXirixov X. Wilcken O. G. I p. 503. Plenius ro rfjg 8ioix7]Gsag XoyiGrrjQiov vocatur PO 127, cuius illa partes fuisse videntur. MPP II 10, 35 Wilcken sic emendat: xal 7tQog BaGiXsióriv rov KaÏGagog ansXsv&EQOv r[ov] è[ni] rov XoyiGrrjQiov xal rovg ixXoyiGrag Tts^MErcaGav 1. 1. p. 502. ratiocinator, discussor, magistratus quidam. PB 77, 10; 245. Cf. Iustinian. cod. I, 4. 26 § a; 10, 30,4. Saepe commemoratur ap. scriptores byzantinos. Vid. Soph. in lexico 6. v. XofOKOlÓQ = GvyyQaqpevg, torOQixóg. Her. II 143. V 36. 125; = fiv&onoióg II 124 Aïamnog o loyonoióg. Thuc. I 21 sic utitur voc. loyoyyacpog. hófog, 6 = rö Ksyakctiov, summa summarum. IE 242, 145. 151. 154. 155. 161. 163. 173. 178. — In Pap. Lond. CXXXI reet. tabulae accepti et expensi continent lóyov uyyvqixóv, qui ad reditus sumtusque pecuniarios pertinet, et lóyov ainxóv sive ysvixóv, qui ad naturales. -—'O ènl tav lóycov, a rationibus, publicis an regis privatis incertum, in aula Bosporana. IRB II 29, 23. — Yid. s. v. lötog, Kce(aaqog, örjfiÓBiog.—Lexico Herodoteo Schwhi adde: r<3 lóym opp. rö cQya YI 38 extr. VII 155, 1 et lóya sine articulo I 205, 1. II 37, 2. IV 8, 2; rw lóycp omisso rw £Qycp III 17 extr.. V 30, 4. VI 70 init. —nQÓoir^ia lóyov VI 133, 2. Ad lóyog, ratio, III 4, 2 èóvra èv xoiBi ènixovgoiGi lóyov ov GjuxQov. — xcctu lóyov, ut consentaneum est, V 8 prope fin. Yid. A.oya<Ï££. XóyxV lr\£ig, (iSQig. H. — EM 569, 34 lóy%ctg reeg jisQLÓag "Icovcg xalovGiv. "Icov èv Xïov y.tLGSi „èx rijg Tém lóy/jjq lóy^ag kolsiv". Inscr. chia Michel 708 (= Dittenb.2 599), 13 nQoisQrjxevéTto xig mv at lóyyjxi slclv. Cf. svloy%Eiv' evfioiQSÏv Hes. et ltloy%a = eïlt]%a. — Vid. lóJ-xag. Xóyx'ov, zó. Deli inscr. BCH VI 123 oyfiog loyxïoov, monilis genus. Cf. p. 138, 2 et sq. voc. lanceolatus. BCH 1890, 404 in templi deliaci donariis recensetur oQfiog loyiaróg et ibidem p. 488 cpialfj loyirnxriCf. Michel 833, 24 et A ó y 11 o v. Xotpdatov = loijieiov. Epicharmi fr. 48, 2. Ahr. Xocjcop* xéyxQog. H. Cl. laconica? kotitaSapcoz = èxóerig *ov %Qsovg, qui debiti non nisi partem sol vit. PB 136, 33. 36 (aet. byzant.). Cf. loi nóg ibid. 1. 13. XoiTcoypa^stv passim papyri aeg. Vid. Thes. s. v. — lomoy q uv nuGGofiêvcov hql&&v ayyqu. KvnQioi. H. Eustath. ad 0 455: alloi Si (iyQc

r]Gi xovg AaxsSai\ioviovg xovg &sqfxovg XvGiXatöag xaXeïv. XÓClOl tsXetttt* füt AiovvGov. Boicoxol yctQ aXóvxeg v7to &quvr\g de Byzant.) öia to XvxQ(ÓGaG9ai Q-qfiaiovg nctQU Na&cov "AfinsXov. Phot. lex. De Baccho Avglo» cf. Paus. II 2, 6; 7, 6; IX 16, 6. Xóacg. Vid. ogo g. Aöat? dorice = AvGiag. Pind. N. VIII 16. Yid. IS. Xóaaa Satanas vocatur in Kaib. ep. 1140, 3. Xozaloz Neptuni cognomen apud Thessalos. Bacchyl. XYII 21 BI. gteph. Byz. S. V. Avxcti — öict xo XvGcci toc IIoGsiècóvu xai GutdtxGcti zo ocjto xov xaxctxlvGiiov vöcoq. Cf. Hes. Avxaivi &exxctXr\. AotpoujJtsvos ignoti comici, fabula. CIA II 975 V 2. Aotpoójxsvo? TcjA.oatpatoo comici fabula. CIA II 475 II 1. Comoediae titulus ignotus. Xótuo? (sc. olvog) inscriptum vini amphorae Pompeiis, quod a Mauio in opere „Pompeji in Leben und Kunst" pag. 492 explicitum rabiem excitans vide ne potius sit Lyttium i. e. Lytto s. Lycto, urbe cretica, oriundum. Xótxoi* ot vtyrjXol xónoi. H. Creticum. Steph. Byz. s. v. Avnx o g svioi Avxxov qjaGÏv civxrjv öicc xo xüg9cu tv fiixeioQa xona to yctg ocvco xotl vrprjXbv Xvxxov cpaaLv. Xó^va = Ivxvovg. Callimachus in Hecales fr. col. IV 12 ad Alcaei (fr. 41, 1) exemplum, qui xL ra Ivyy afifisvofiev, ut correxit Porsonus pro tov Xv%vov. Vid. lexica. Xoxvaxteïaö-ac. Inscr- teia aP- Roehl; sched. epigr. p. 27 et Xv%vanxiov in Memphidis titulo Rév. Arch. 1860, 1, 111 (Kum.). Serae formationes pro IvxvcnpEia&ca et lv%vaipiov, ut vetus analogia postulabat. Cf. formula cccpag. Her. VII 215, Diod. S. XIX 30. Xovvata saepe PB, ut Athenaeus et seriores. Cf. Soph. lex. s. v. Xoxv*!Jiavv i£rj(uge xax&v. — Cf. èg xa karna. Xójxos' ificcriov. H. Hipponactis fr. 3, Herond. VIII 74. Cf. XamoSvxt]g. XmpdjjLsvta, loramenta. Yersio aegiraea edicti Diocletiani. EA 1899, p. 157, 8. X(óp£CJ{0£. Yid. yoXXaxmqiov. Xêjaa" &éXovGa. H. Vid. lijv. Xqioxov. Vid. Xwmv. Xorayptov dorice = XovxrjQiov. TH I 184. Vid. s. v. nsXxa. Cf. Xwtqóv et n q a> y yv O g. Xwttg (?). Lex Amphictyonum delph. a. 380 a. C. CIA II 545 = Michel 702, 26: Aföxig• a Xmxïg rag aficp[ixxvovixag Gxaxijyeg] Alyivaïoi, to <5' afinÉyovov rtevTrixovxa r.al êxarbv GxaxrjQEg Alyivaioï xxs. Secundum Blassium (GD 2501) ASITI2 utrobique certa est lectio. Boeckh et Ahrens corrigebant AUTIS, öaxig, q. v., Baunack explicat „Geldbewilligung für Aufwand (avaXmfia) für das Cultbild" supplens: a Xóbxig rag A(ig>[ixxiovog eixóvog örarijpfg]. Vocabuli et sensus et etymologia nos latent. Xwuvóv, zó = ó laróg in Aegypto. FGH 111, 14. 15. 16 (95/6 p. C.). Xcóttajj-a, flos. Adde Aeschyli fr. e pap. Didot. 99, 17 Nek.2: KaQ&v <-/. I e 0 pap.) yuQ fjxei (rjxeiev pap.) XcoxiGfiaxa (pap. XoxiGXoxiGfiaxog) | na07]g vneQcpsQOvrsg (pap. vnsQTtsQtovveg) aXxLfMp adévsi (pap. aXxifiovGxsvrjg) Restitutio incerta est admodum. Initio fuisse videtur xlsots) yay tfxei aut i]xe, participium vero vnsQjxsQavxeg (cf. öiansQav) nescio an sanum sit. Possis v. c. néXayog vnsqntQcbvxEg aXxL^ia 6&Év£i. A reliquis abstineo manum. kcozpÓV öedivov aX(£)i[i(ia. Aaxcavsg. H. = XovxqÓv. Cf. Xcoxtiqlov et de a = oi. s. v. ó articulus. rjQSfj-eïv^ ntnavG9ai. —Xaipovai. navovGiv. H..=X(0(pav — XcocpaGi. Doribus has gl. tribuit Schmidt, sed eadem permutatio verborum in km et £(» reperitur apud Aeoles et Iones, et, si est 3 p. pl., doricum fuisset Xaxpéovn, aut, si participium intellegendum, XmcpéovGi. Ad quam dialectum igitur pertineant ignoramus. Ceterum cf. doricum xifisïv. Xcpoov. Herond. IV 83: Zqu — es ^Xa^, turris custos. FGH 108, 13. (j-aystpscov, culina (ontüviov). CIA II 618, orgeonum decretum saec. III a. C. Cf. Lob. Phryn. p. 276. — Macedonice vas coquendo destinatum (%vtqo). Sturz de dial. Maced. p. 178. jxdyecpop. Elea inscr. A. Z. 1867, 61 (Kum.). — MccyeiQog et dimovog saepe inter apparitores sacerdotales (popas) commemorantur. Cf. Mitth. 1894, 42 sq., ubi tituli huc facientes recensentur, et BCH 1896, p. 216; Dittenb.2 ad 140, 18 (inscr. delph.), ubi privatum coquum intellegendum esse monet; idem 612 (tit. Olympiae), not. 14. [xd-fipoQ dorice = ftayapog. Epidauri inscr. perantiqua EA 1885, 198; Corcyr. GD 312; Delph. GD 3502.4, 10 (351 a. C.)., BCH 1898, p. 305, 320, 321 (saepius), iuxta recentius ftaysipog GD 2738, 22 (a. 92/1 a. C.); Rhegii IGSI, 617. liayig = uay.zqa. Apud Epicharmum fr. 81 Ahr. (xvXixa, ftayïöa, Xvyyov) sec. Pollucem X 82 xyanefc signiflcat, quod tamen ex his verbis non apparet. ixayts' naXa&ig, &Qxog. H. Cyprium, teste Athen. XIV 662 B: r) ós naga KvnQioig y.alovuévr] ficcyig. ixayiazpiayós, magistrianus, agens in rebus. IGSI, 949 a. Add. Saepe ap. script, byzantinos. Vid. Soph. lex. s. v. [AdYxiJcstov. Vit. Scti Theodori p. 29. Alibi payximov, pistrinum, legitur ap. script, byzantinos. jxdööa avzl tov fta£ct. dcogixag. EM 573, 22. Megarensis ap. Ar. Ach. 732. jxaSé = prjóé. Elei. Vid. (icé. jxaStxtv. PB 93, 24 in epistula pravissime scripta: nul xö fiaöixiv diaTté/xtpixi poi óftot'cog. Corrigitur xwölxlv, nisi forte praestat (J £ A)ft aó lx iv (i. e. 0elu.ctxiy.L0v) coll. 1. 6 xalojg noirjosig óianéfiipccg avxy xtjv ö £x flaX lxtjv. jxaStatTfptov quid? Halicarnassi tit. saec. I a. C. Michel a. 1199 IsQOxXrjg — xov luxmva xbv èv xtoi LSQaxixcöL oI'kwl %a(jL6xr](>L0v xal xo p a § l 6x v\q vo v. Cf. BCH XVIII p. 24 sq. Mitth. XX p. 468. Maöoc = Mfjöoi. Cypr. Vid. xax af é q y rjv. In Pindaro P. I 78. Mijósiog ad MrjSeiav assimilatum ducit O. Schroeder, Proll. Pind. II 19, coll. Hes. Theog. 1001. — Ar. Lys. 1254 laconice xa>g Mrjóag traditur. Vid. S. V. itqaxqoov. jxa805* t0 tyilcodQov. H. Yitis alba boeotice. Theophr. H. P. IV 13, 1. Plin. N. H. 23, 1; 25, 7, 31. (j.a?a (ex ftayja), sec. Herodianum De accentu vid. Hoffm. III 304. fJta£[o]v[ó|Ji.GV?] CIA IV 2, 727 b. 14. Cf. lexica s. vv. pafrvópog et /ict£ovó(iiov. jxa^ó? ion., ep., trag. = ftaoróg. Her. II 85. IV 202. IX 112. Sed forma vulgari utitur Hippocrates, quae etiam apparet apud Herodotum III 133 et V 18, cui tarnen abiudicanda videtur. ixallac' (ia9rj<}eoog. H. Dorice aut aeolice. [idü-OQ, zó. Alcaei fr. 104 an naxi^av padog. Cf. Aesch. Ag. 177. Pro e&og adhibuit Hippocr. II 538. 588. Erm., ut pB(ia9tixêvaL pro du&êvai. jxaca. Vid. avayéxyia. Dorice = — Scriptum pasa in Bryci tit. GD 4317. Vid. AE=AI. Maoyit? pro Maiaxig U.VY). Herodotus passim. Cf. Hoffm. III 357, qui componit cum HfinQaxirixrig et 'laziairjxis. [xaCfJidievti* êvEQy&g xivovpsvco. H. Gl. aeolica. Mat(j.axtïjp«6v praeterquam Athenarum Cei mensis. Bisschoff de P.G.A. {jiatvsafl-at. Vid. pspavripai. jxacvti; aeolicum pro ftijvtg sec. Tzetzen ad Iliad. 53, 20. Vid. Hoffm. II422. [XttlVCS. Vid. a aq axiov g. pLatvóXas Sapph. I, 18. flaivóXa &vpa>. Cf. fiaivóhg Aesch. Suppl. 108. Eur. Or. 821. Maivóji-evo? AtoScópoo fabula. CIA II 972, 14. Cf. Meineke, Hist. crit. com. gr. p. 419. jxaiójj.evo<;, affectans. Alcaei fr. 25, 1 wq? ovxog ó fiaió/iivog xo f.aiyci ngézog. — Cf. iciQÓ-(ic(og 6t hoiïlGricUïïl fiEficicog. Matpa" xvcov tÖ aGxqov, ij axaaiótazov y.avua xxê., deinde Taqavxïvoi ös /laiQirjv x6 xax&g 'éfiiv et paiQifjV diXsïG&ai, nvQEXXEiv. H. Utro- bique cod. ftaip/ijv. Matatov. Philodem. de rhet. ed. Sudh. p. 189, 13 proverbialiter: 'Oxv& yctQ slrteïv, oxi xbv xqokov xovxov — [6 g]xanavsvg xai Ma[(s]cov fióvog kalei, i. e. homines rudes, &yv(ivaaxoi iv Xóyoig, ut deinceps dicit. Correxit Usener pro paaav s. pa»,v. — liccllvmv Sappho fr. 4, 2. Cf. $i»vpélt8eg Alcaei fr. 150 et ivSofiaXióug, quod Eustathius 1751, 47 errore comico Alcaeo pro lyrico tribuebat. MaXiot dor. = Mijitot in tripode Plataeensi a. 479 a. C, IA 70 = GD 4406, 21. Cf. Meli titt. GD 4872, 1. 3; 4883; 4885. ixaXiov' tifilXo». H. Tyrtaeus 12, 6. Choeroboscus ap. Cram. An. Ox. II 240, 2: "Laveg tb p&XXov fluIiov tSchmidt pro ftfiUov) Uyovaiv. Forma novitia, ut tcfytov, naxlcov, iudice Hoffm. III 305. ^«Xx-evcr V naQSsvog. KQf,reg. H., i. e. t ener is annis, ab hog, annus, interprete Meinekio. jJ.aXX^V' tb ènixórtuvov. IlaQioi. H. [xaXXo£ eigCnv. Herond. VIII 13. aaXo5poxr;es, malorum decerptores. Sappho 98, 2 lj.aX«5xóuL0S, fl avus. Inscr. metr. Andri. Ross. inscr. ined. II 96 ikum.. uaXov, zó, m a 1 u m = mlov dorice et aeolice. Vid. p fj X o v. Apud Theocr. XIV 38 et alibi (iciXa genas significant a comparatione cum malis. Vid. Ribbeek Mus. Rhen. XVII 561. Cf. sq. voc. - Ta li&lcc = ra xizd-ia laconice Ar. Lys. 155. aaXoxapaoor i«W*«oe. H. aeolice. Vid. - Equa palo- naQava sive fialonaQova occurrit MFP II 35, col. 3. Vid. s. v. muT=Mï,Lg insula.CIG 1511. 2424 et nummi. Vid. M&Uoi. n.akói = Xevxóg. Theocr. epigr. I: xQayog o fiaXóg. Cf. Hes. flaXovqig Xevxóxepxog et rilov9of Irixovfog- Item supra jmUaóa è8óS, j ri «fófiava W- H. Gl. pseudodorica vel pseud- aeolica. Vid. fiijlov. MaXo?óptoS, mensis Byzantii = üvavoyièv att. BisscliGffde FG. MaXoaópo? Ceres colebatur Selinunte. Inscr. saec. V a. C. GD 3046. De eiusdem templo Nisaeae (megaricae) vid. Pausan. I 44, 3, qui de cognominis significatione fallitur. Vid. f<.r,Xov. jj.tt|xau8s£" avctöevÖQaösg. AóXontg. H. jxa}x{j.cjtóe, ad aviam pertinens: PB 410, 18. 24 (a. 161 p. C.) et alibi. Of. nunnmóg et ft a ft ft a> o g. imfAJJlÓ&psxtOS. Vid. xri&allctó ov g. (xafxjxoxatffip = fttjrpoTra'rrap. Cyprium. Inscr. Hoffm. Iö9. jj.afxjj.woi; = nuufiixóg, velut PB 613, 33 (Antonini Pii aet.). jj.av dorice et aeolice = (irjv. Epicharmi fr. 56, 1 «Ma fiav, 94, 5 Xal liav, 94; 10 aUa fiuv ovSé, ibid. 13 ya /iav; Sophronis fr. 80 ri [tav. Passim Pindarus, Theocritus, alii. — Sappho 93, Alcaeus 86 b. — Vitiose firjv Archytas Stob. Ecl. ph. I 4. jxav = pév Elei. Arch. Z. 1888, 33 (Kum.). Cf. pdvxui. jiKVAGto^ frumenti mensura apud Eleos. IA 121: (p&Qrjv xqi&ccv fiavaoLmg Svo xal 5-Uaxi. Epiphanius de mens. et pond. II p. 178 5 ft i'aai tolvvv naga KvutjloLq uerijsïzcu xal Ttctg' alloig s&veaiv' siai Se fióSioi Gixov i' r\ XQi&fjg. Hes. pvaGlov fiêzQov zi S i/xéS ifivov. jj.avéaxov an idem quod panaxrig, fiaviamov, torques? PB 244, 25. (Antonini aet.) fiavéaxa ëi-, Mavtai Eumenides audiebant in loco Megalopoli vicino. Paus. VIII 34, j. JJ.6CVIX£C, manicae? PB fiavixeg SeQpaxiVca. Svo, vsvQtal ZQeïg. jj-avtov, vas quoddam. Inscr. Deli BCH VI 108 (Kum.). jj-avt;. Vid. firjvig. jj-avxc^, manceps (gr. iqyoXapós). IGSI, 2491 tit. christ. }j.avo6Pptov, manubrium. PB 40. jj.gcv*?jc^ ion. jxavreia. Her. II 57. 83. — ft a v z l o v = pavzeïov Her I 46. 48. II 74. jj.avttapx^S. Palaepaphi in Cypro CIG 2640 (Kum.). | jxavttXaXstv verbum male fictum a Leemansio II p. 191 ad pap. W. Leid., ubi 1. o (pro ro) fiai'zi (i. e. fiavzei = vnb fiavzscog) AaA7jd"t]uccL ov dvvazca], [xccvxot. Epidaur. GD 3339; 39. Arnbigo utrum (xav = (iijv sit prius elementum, an pav = fiév ut apud Eleos, ut comparandum sit xQafiüaai, quod probabilius videtur. }j.avóstv dor. = mvvuv. Pind. O. VI 52. P. I 93. N. IX 4. 7. 55; Bacchyl. IX 10, fr. 14, 2. 33 BI.; trag.; CIA III 1330. 1416 (metr.). (j.aova quid? EA 1900 p. 51 n. 1, 7: iv z]o legov zag Xiïavag zov P<*ova xe zav xiova xxê. Si bene lectum est, non potuit poni pro fti)ova = fteLova, ut dubitabundus putat editor. IJ-dpccfdog = spdpayóog. Deli tit. a. 279 a. C. Michel 833,45. v. 1. ap. Herod. II 44, qui III 41 libris conspirantibus habet aji. Cf. Hoffm., qui COmparat Skt. marakata. Cf. pagayva, Gpagayog, tffictQayeïv, üfiaQttGGeiv, fiagaGGEiv. — ftaQaGasï ipcxpeï Erotian. in Hippocr. 91, 7. Hippocr. VIII 328, 16. Kold. — Vid. ZM = M. {j-apY^eia, stoliditas. Philodemus de rhet. ed. Sudh. 139, 12 cpofiovfiai yag ftrj KQOGÓ(iev apvd'rjzov fiagyeizeiav. {lapYttojxavca = fiaQyizsia. Philodemus 1. 1. p. 207, 12: ro Se zfov uXlav zivög avTLTtoiüödai pa qy t iz o fi av ia g opovg iGzijGiv. jxaptv* gvv. Kvkqioi. H. [xapjxaipst Se ^Éyag Sófxog j;kA.5(k). Alcaei fr. 25, 1. jj.apjj.apt0? marmoris opifex. Kaib. ep. 920 II 7=IGSI, 297: pagfiagiav zo yévog G&&, EaQum. Cf. ibidem 1443. jj.apjj.apoöv, gypso columnam ita ornare, ut videatur marmorea. Iulianus Apostata in epist. ined. I, 18 (Mus. Ehen. 1887. 21) zovg xlovag zovg Aacpvaiovg &ov tcqo zcov akkcov zovg ex fiaXavsicov tav navza%ov XufSav anoxófit-Gov, inÓGzriGov de Eig rag cxelvcov %a>()ag tovg ix zmv ïvay/og xazEilruipévoov oixiav' si Se xaxEÏdsv etclXemoiev, [uvag] ix rijg 7tliv&ov xal xóvacog £§co&ev /xaQfiaQcoGavzEg EvzsXsGzEpoig x9VGcófis9a. Obiter apud eundem 37, 1 supple zijg «%> xQiaEtog. — Idem verbum (marmore sternere) de pavimento dicitur apud scriptores byzantinos. Vid. Sophocles in lexico s. v. [j-wpvaaO-at. Locis adde Bacchyl. Y 125. XII 151 BI. Vid. ^dqvaG&ai. jj.aptop = fJiaQzvg. Cnidi tit. saec. a. C. II GD 3591, 23. jj.aptt>pévtO£ = {iciQzvQovvzog. Alcaei fr. 102. Vid. anocpcovioi. jj.aptopot = ficcQzvQEg, ut apud Homerum, Aetoli. GD 1425, 1. 1428 i, 9, Phocens. GD 1529, 14 (forma vulgaris legitur 1522 a et b); Delph. GD 1648. 1685. 1686. 1688. 1690. 1692 1693 etc., rarius fidQWQsg, ut 1687. 1691. — Vid. fiaizvg et cf. ifxnaxzfiQeg et ïigzcoq. jj.aptöacv pro jiaQzvoiv Hipponax 51, in -fine choliambi, ubi Buttmann corrigebat (jiüqzvqgiv, sed Hoffmann III 383 comparat semonideum (17) OQGO&VQrj. jj-apósad-at dorice = {irjpvsGd'ai in naenia populari apud Pollucem X 125. Mdpg— ot iv TlEXXj]vri ^ócGz q oi, ag ÜQiGrozéXrjg iv tij IleXXr\v£o}v noXvxeia. — Vid. fiaGxooi. fxaauytóastat, fut. pass. CIA II 841, b, c. 300 a. C. Meisterh.2 155, 9. jj.aau£ecv flgurate Kaib. ep. 303, 5 tW yr^daavrd as noUol \ ficcGx^coGi Xóyoig. Cf. horatianum verbera linguae. gribus = fxccatriQ legit Meister ap. Herond. II 1, [XStOTCiC. Athen. XI 487 B: AnoXXóSmQog o KvQYjvaiog. mg üd/MipiXóg cprjGi, rictqiiovg zo (n?) jiozijgiov ovzag xaXeïv. — Incerta lectio ó uctGzóg in loco lacero Herondae II 7. ixaazpaa == fiaGzQaia = fxaozgsia (?) i. e. sv9wa. Elei. IA 112: iv naGtQaai (ficcGTQcti fortasse recte Curtius). Hes. [ia g z q i a i* at z&v ct^yóvzcov cvd-vvca. Cf. sq. voc. jxaa'cpof naga 'PoSioig j3ovXevfiQeg. H. Supplevit Bernhardy. Cf. s. v. fiaGzijweg. — Inscr. Ialysi saec. III a. C. IGI, 1 677: è'dofc zoïg pdazpoig xal 'IakvGi'oig. Yid. ibidem 694, 14; 696, 5; 761 l'So^s /j,aGzQoig xal Aivdtoig-, 762 B. 828. Iidem quaesitores sunt Delphis GD 2649, B 6 ot [iuGzqoi — yvóvzoo xaz avxav xXonag xaxd zbv fi[a Gzqixov vóji]ov. — Cf. xaxdfiaGXQog BCH V p. 157 Sqq. tit. delph. = GD 2642 = Dittenb.2 306, 21: xazdfiaoxQog sgzco teQwv ^Qfjfidziov cpooQ&g xal ot (laOxgoi xaxaygacpóvzco xaz avzov xazd tÖ iparpiG&ev r\ aXXmg u£zev£-/JÏ£v agyvQiov ox.zanlovv, ubi vid. notam et eodem sensu inófiaazgog (Hes. = vnev&vvog) in Andaniae tit. a. 91 a. C. Dittenb.2 653, 12 xal eGzuGav VTZÓfiaGxgoi. (jiaatpojcoi;. Vid. np oxvxXig. {Xaa^aXa. TH I 92 itaQ xav fivfixivav fxaG^dXav xal nap zav óia>Qvya. Signiflcatur terrae angulus. Yid. Thesaur. s. v. fiaaxaXfj. Ibidem I 58 brevius TtaQ zav (3v(3Xtav xal zav diuQvya. Quid vero /3v/3Xi'a et fivfiXiva significet, non liquet. (j-aa^aXtaca xXivfros, later angularis. CIA I 322. jxdtav = fiazr/v. Dorice Pindarus et tragici. jxaxag et?tav Stesichori fr. 47 = fidzaia. Unde correxi nazag (pro azag) xeXadeïv fiazaia eineiv i) r]%£Ïv. H. ixaze = firjzs Eleorum sermone. Yid. (ia. {a&tsc- nazei. H. Sappho 54, 3 fxazsïGai. Similiter variant litterae initiales M et B. Cf. fiaztiv. {xazsipa restituit Wecklein Euripidi Iph. T. 1242 fiazeiQ vöazav pro fA,atrjQ. Yid. fiarrjQ. \iazspLa. Vid. Athen. III 113 b. jjiatsóeaö-at pro fiaxsvuv in fragmento orationis protrepticae anno 220 a. G. antiquioris MFP X, 50: xbji noXXcc xoïg cptioig nEfiaxev/iévov. ^azy sive fiatcr in Ostr. 1218 aet. Rom. ap. Wilcken O. G. unde deminutivum pdxwv: xókxov paros Secundum Revilloutium = aeg. m't'3. — ftaxiov 1/15 pars artabae PK 428; 1/12 Brugsch ap. Wilcken O. G. p. 751 sq. Cf. Kenyon Cl. Rev. 1900, p. 173 B. liazyp — ftoröTijo. Pindaro O. I 82 ,u. Theocr. XXIX 16. Yid. Apollonium de constr. p. 92, 18. JJiatpaSsX^SÓS. Vid. nar g a ö ilcp e ó g et %dx gcog. [Kazpiz Cretenses pro naxgig dicebant. Yid. ixrjx gón ohg. [lazpoia aeolice = ptjxgvïa. Inscr. mytilenaea aet. rom. IGI, II 257 tav ysvofiivav avzcov fiatgolccv. jxatpola dorice = fxr\xgvïa. Epidaur. GD 3339, 103 doAcafols inb fiaxgvïag. l^atpoXecov dorice lupanar. Vid. firjxégeg. jj.atpg. Athenienses ab hoe et a ndxgng abstinentes frsïug usurpant deutroque, addito ngog /irjxpós vel ngog naxgóg. Pindarus P. VI 44 naxgiog eo sensu dicit, sed pdxgcog ei est aut avunculus (iV. IV 30 cf. Bacchyl. V 129) aut consobrinus (I. VI 24) aut avus (O. IX 63), et maiores materni audiunt fiaxgasg, ut O. VI 77. iV. X 37. XI 37. Est igitur ei consanguineus maternus, et similis primitiva notio voc. naxgag fuisse videtur. 'xazzór^' 1) nhv (pcovr] Maxsdovixrj, ogvig xal ia ix xov Jcouoü avxov Xayava nsgiyogfipéva (? nsgiipogij/iaxa Phot.). H. Poll. xai i] (i at v l (sic) Maxsdovixov ETjgrj^a, öïtyovg èvegyrjxixov /3g&/ia, 6> ixqóövxo fisxct^v xov nórov. Sed Athen. XIV p. 663 P dicit Dorotheum Ascalonitam in libro inscripto nsgl Mvxupavuvg xal nsgl rijs naga xoig vsaxégoig xoofuxoig fiaxxvrjg scripsisse &ExxaXa>v tïvai svgrjfia, sni^cogiaGui xe xccv H&rjvaig xaxa xrjv MuxeSÓvwv emxgdxetav. Vid. lexica. (JLtttKiJV (= (ia£.) avxi xov fyxeiv. EM 574,65. Vid. afifiavig. {jta^óptvj?, jxa^op-cov, jxa^ópttov. Vid. öcg^axixo-^acpóqxiv. patpÓQiov (sic) sec. Eustath. p. 976, 41 erat xgrjSspvov, xEtpaXijs xakvfipa nagsifiêvov ué%gi xav cófiaii'. Haec forma saepe occurrit apud scriptores byzantinos. txdyaipa. Headlam Cl. Rev. 1900 p. 197 b „Might not ndy,-aiga mean originally battle-axe?" Cf. Hes. (BA et EM) aïga- acpvga. a^vij. Quod si itaest, mireris apud Homerum tantummodo cultrum significare. , inscr. Sami ap. Curtium, Urk. z. Gesch. v. Samos. (Kum.). pia^atpo>t[óxos] ? PL n. 11, 8 (a. 157 a. C.). jxa^actas aeolice = fiaj^rjjs. Alcaei fr. 38, 5 avóga paiaixuv. (xa^ava doiice et aeolice = ftPind., trag., Ar. Ach. 714; aftaHv att.; Maiavsiog mensis Calchedonis et Byzantii = Maipanxr]QLÓw att. Dittenb.2 594, 29 cum not. 19; 596, 7. — Vid. Bisschoff de F.G.A. jjiaxavius, Minervae cognomen apud Arcades Megalopoli, oxi fiovXevfiaxcov iaxlt- r\ &eog nuvxoinv kul èTite%vr)[A.üxav svqsxig. Paus. VIII 36, 5. jxa^dvcojjia = fir/^acrjftK Delph. GD 2502, A 12, 26. Neglexit J. Valaori. Der Delphische Dialekt. [AW^octdip* avzlnaXog. H. Eleis recte tribuit Schmidt propter 6 in syllaba finali. Cf. ttaxocQ. lx.a.ye<3d-a.L. Suspectae sunt apud Herodotum formae fiaxéoeö9cg. Cf. Sappho ap. Plut. Mor. p. 456 E Tteyvlufdcti. yX&aanv fiatpvXaxxctv. — Hes. (ictipLtpcovov fiaxaiócpavov. Hom. h. Merc. 543 liatpiXóyog; A. P. XIV 125.2. Haec exempla faciuntpro Schmidtii coniectura fiaipIX. improbata Boeckhio et nuperrime Schroedero, probata non immerito, ut mihi quidem videtur, L. Dindorflo in Thesauro, qui comparat vs. Sophoclis in Acrisii fr. (3oa xig• m aKovexij (laxrjv XaKto; ubi Xccxco a librariis corruptum in vXaxxa. }ïë, compendium pro Mefivovsicov, [léaog, fiexQ^xrig etc. in pap. aeg. Leid. M. N. S. jjisYa^o? ion. = ftiyE^og. Passim Herodotus. Cf. Hoffm. III 231 sqq. jjiefacwycos, valde laudandus. Bacchyl. I 16. III 64. jxsycdpsiv xö cp&oveïv SaXaaivLOL Xéyovoi. Schol, ad Hom. N 563. Nulla dialectus habet tot vocabula homerica quot cypria. jjieyaXdfAXpro?. Ilii tit. saec. II a. C. Michel 731, 4 yiXuya&mg nal fisyaXafiTtQcog. Nisi potius fiiyu XaanQ&g scribendum. MsyaXapxo?. Cereris cognomen in Thessalia. Pheraeus tit. apud Pridikium, Inscr. Thess. Odessae, 1896 p. 5, n. 4, unde mensis Hali M ey ctXaQX 10 g = att. Mexctysixvicóv (?) et festum Msy ctXaQXia in Boeotia, Deli, Delphis. Cf. Dittenb.2 not. 65 ad tit. Delph. 438. — Bisschoff de F. G. A. MeyaXiy xóXic, sed MeyaXonolïtai. Meisterh.2 91, 9. [xheyaXo, i. e. /isyalov. Tit. att. pervetustus, in Appendice mea LXXXII, 2. Cf. Mhsi&og in inscr. Corcyrae antiquissima Del. 25. |j.£y]aXo-/.),é[ac] d-sodórovg £v%dg. Bacchyl. YII 42 BI.2. HeyaXoixepws. CIA II 422, 19. 478. 550. 628, 38. Saepe Polybius. pieyaXóxoXts J4x&ig = (leyaXonolhig. Hymni delphici fr. B, 10 BCH 1894, p. 576. Cf. Pind. P. II 1 [isyalonóki£g w 2vqv%ov rfowg filav, sed bene correctum est (isyaXavxov, superbam. jj.eYWAoyacj;xovas xs yawag, valde hiantes. Epicharmi fr. 42 Ahr. IxeyaXwg. Locis Herodoti in Schwhi lex. adde I 66. Cf. II 173 bis. — I 296. III 69. 160. VIII 124. 138. jxeY^Xroatc, ut Hom., Her. II 61. V 67. VI 70. {j.éyav dsQanóvxaiv i£sve%&eïg xxê. Mefraviot = Me&wvku. Inscr. Olympiae saec. V a. C. exeuntis IA 46 = GD 3369. Me&avu unice verum est urbis doricae nomen. Cf. Thesaurus s. v. Ms&avrj. lied-éXf], neglecta psilosi, tit. ion. Hoffm. III 547. Cf. p. 555, ubi fié&sg, acpeg, acpezs. jjisd-év = ftov. Sophronis fr. 46 Ahr. Yid. èycó et sfié&ev. (xsd-stspoi = evioi. PO II 237 col. YII 42: infinitivi terminatio Rhodi et in Rhodiorum coloniis. Cf. diaKoina&slfisiv, eïfisiv, eiosCfisiv, i |« l /i s iv, èn e l (i siv, nQozi&éficiv, ava&éfisiv, ccvaêófisiv, öófisiv, l'ft eiv. Vid. Boisacq p. 201. jJ.St^ai, fiEixxóg, Msi^iuörjg, Meidag, Msi&xlfig, Msi&nnog, Mei^co- vidrjg in titt. atticis a verbo ^.ty vivat. Meisterh.2 40, 144. Idem valet bona aetate de omnibus dialectis excepta boeotica, quae il in i vertere solet. Cf. ztloai. ji(e)t|avtes "Apsva. Alcaei fr. 31. {xuec|t05. Yid. fihsyalov. {Aetló^pog. Schol. Gregor. Naz. (Patrol. Gr. XXXTT p. 903) Dsqsxgazrjg' fi 11 ó cp q vg fiékuiva èmsixaig xaz Cfié. Correxit Nauck, Mélanges Gr. et Rom. VI 69. {jietov subst. Inscriptio phratriaca attica EA 1883, 69 sq. et 1888, 1 distinguit inter fisïov minus sacrificium et kovqslov, maius. Pantazides EA 1883, p. 11, quod xovqeïcc Apaturiorum die tertio, Tij KovQtattSi, immolabantur, suspicatur ra fisla fuisse diei secundi, tfjg avaQQvasag, sacrificia, sed probabilior videtur Homollii BCH 1891, 44 sententia, fwtov fuisse sacrificium dis oblatum pro infantibus, novQeiov pro adultis sexus utriusque, sicubi pubertatem attigissent. In inscr. phratriaca delphica saec. V a. C. GD 3561 t<3 xuvQsla respondere videntur ra are e l X et ï cc, t<3 ft £i'a> ra n u i S ij t a, Tij yafirikia ra yaasXa. — Primus Apaturiorum dies in attica inscriptione SognLu, non öo^nsia (cf. CIA II add. 841 b) vocatur, ita ut confirmetur vulgaris scribendi mos. Hesychius habet gl. Soqnid£siv öecnvsïv. De genetivo fxsïov = ft«ovog CIA II add. 841b, 5 vid. Meisterh.2 p. 119, 15. Cf. &axiov. jxstov. Adde Herond. III 59 el-ei yap ovóev ft£ïov. Fr. 15 K. og S' e%u fISÏUV TOVTOV Tt, ftijoe zov èreQov Soxsï TtQrjGGElV i']GGeiv. Vid. (lELGTOV et ft ij csv. jj-stóvots = fisioGiv. Loer. Oz. IA 322, 13 ènl xoïg fieióvoig (<5ócctig scil.). Yid. Dativus. (j.(e)to'üép^ = [leïcov Kaib. ep. 558, 5. Cf. fi(s)i£ózipa. jj-stpaxcov. Philetaerus Yat. (Cohn. Mus. Rhen. 1888 p. 415): fuijk- XLOV Kal (l£ÏQCC% ÖiaipêQSÏ (ISIQUKLOV fl£V yap Ó CCQQriV' BGTl Si T)\lHlCig ovofta, mg nov SiuGxéXXsi Mèvavógog Xéycuv v — sqj-rj^og, fieiqaxiov, avr\Q, yégi]d-ég aut [ieXayxev]frtg placuit. jjiéXafl-pov oixia. SiksX&v. BA 1096. jj.eXacv£<;, craterae genus apud Herondam I 79 tr)v (isXaiviö sktqi^ov xijnTtjiAspovg TQSig \lyfia6u tiiv a]y,rjzov y.cd vStoQ trtiGta^aGu öog nislv a&Q(bg. Crusius conchae (Iuven. VI 304) usum comparans confert mitulum sic appellatum a Sophrone ap. Athen. III 86. Vid. eius notam p. 25 et cf. vers. germanicam p. 65. [jiéXac<; aeolice = ftÉAag. Sappho fr. 57. |j.eXa[Jt,xó8eiov, Melampodis templum sive sacellum. Inscr. Aegosthenis LP 1, 2 (Kum.). jjLsXajji.xp(ppos. Hymn. Isidis, Kaib. ep. 1028, 56 vr\vai [leXafingaQoioi. {jteXajJiyapiys (?). Vid. jisXayxsv&rig. jj-éXav, atramentum. Herond. Y 66 Kóaiv zé fioi xsXsvaov eX&iïv xov GtlxTrjv | 'e'iovta yQaq>iSa xal piXav. Cf. Epicharm. ap. BA 110. Eupol. I 329 K. — Yid. S. V. Grixxr\g. (xsXdvacY'S, Bacchi cognomen Paus. II 35, 1, qui de agone in eius honorem celebrato narrat. jj-éXavss, scil. Xïdoi, Eleusinii lapides, e quibus saec. Y megari parietes Eleusine aedificati sunt. EA 1890, 119 n. 58, 11 xof.itj tav fieXavav. — [J.i9,ovp]yovg tav fieXavcov. Iidem saepe commemorantur in tholi epidaurii structura EA 1892, 69 sqq., ubi opponuntur marmori penthelico. [jleXav-qcpópoz, nigra veste indutus, Isidis cultor. CIG 2293 sq. Michel 1166. jjLsXav^sï (ioftcp GTtiQ'/ófiEvog (ïccqv nóvrog. Hymn. Isidis, Kaib. ep. 1028, 60. Cf. Xevxav&rig. pisXavcov = fiéXav, atramentum. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2013. 2099. [jieXavoaxaXouaaaa, equa, a colore ita, dicta. Vid. s. v. ipaxüdlosk. [AsXavtspoij. Theophyl. Sim. Hist. VII 16, 7 rj ös xófirj xa> ftriXu Xiav (i. e. noXv) fisXavtsQog, scil. rj xa> OijAst. Locum iniuria sollicitavit de Boor. [AsXavcvypia „alibi de sutorum atramento usurpatum, in tit. att. saec. a. C. IV Dittenb.'2 587, 14 intelligendum de colore nigro quo ligna aliaeve muri partes illinuntur." [AsXavcóxa'cos pro fisXavxaxog. Kaib. ep. 320, 4, nisi forte lapis habet xeXaivÓTUTog, ut conieci. Si sanum, superlativus esse potest adiectivi verbalis (icXavxóg a v. ^sXaivsiv. MsXéaYpo? fabula sine poetae nomine. CIA II 991 I 3. Meleagrum scripserunt Euripides, Sophocles, Antiphon, Sosiphanes. jxsXsÖatvscv cum acc. Sigei tit. saec. a. C. VI Michel 1313 iav öi ti naaien, fiElsöalvsiv pe, ö Ziysiég. Verbum a solis Ionibus in prosa usurpatur. Her. VIII 115. Hippocr. yw. I, VIII 66. 84. 86. 88. 98. al. Galen. lex. XIX 121, Erotian. 97, 4. — Archil. 8, 1 ènigQt]Oiv (isXsöaLvsiv. Theocr. X 52 oij fisXsöaCvEi \ xov xo niEÏv Èy%Evvxct, sed cum gen. idem IX 13, ut Theogn. 1129 et Hippocr. Prorrh. II, IV 6. jxsXéSiyjxa (Moiadrov) Kaib. ep. 238, 2 ut Xaghtov ftsAidïjfta apud Ibycum et saepe fiêXruia. jxeXeStóva = cpgovxig. Sappho 17, 3. Theocr. XXI 5 (-vij Hom. Od. XIX 517. Hesiod. Opp. 66). Cf. Kaib. 674, 14 et fislsdcóv in lexicis et sq. voc. fjieXeScovói;, ó et ij, ion. = inifiEXrixijg. Her. II 65 bis. III 63. 65- VII 31. 38. — nelEÖwvsvg. Hesych. et Theocr. XXIV 104. jasXsiv et [xéXeaftac cum dat. pro gen. rei. Kaib. ep. 948, 3 EQyfiaGiv evxa.KTOi.Gi ft e pee A ó x e g axqov Ecprjfioi, 491, 3 ft e ft e Xr\ ft é v o g ?jv 'Emxovgov dóyuciGiv, 1068, 13 EvGsjily fteftE^ijftÉvog et fortasse ibidem 247, 5. 1024, 1. Cf. Pind. fr. 155, 3 Ev&vplu te fiéXcov EÏrjv et infra ft é ft a X a. [KsXéwoQ, fraxineus = ep. fisthvog. CIA IV 2, 834b col. II 95 sq. jAeXspóv* fiaQavxLKÓv, xcivgtixóv. H. Si recte aeolicum duxit Schmidt, scribendum ft é Xsp o v = [laXsQÓv, inde autem apparet falsam esse derivationem a fiaXa. Cf. Hoffm. II 309. Causa explicationis xavaxixóv repetenda est ab homerico flaXspbv nvg II. I 242. 306. O 375. In EM 574,36 derivatur naga xo ftulqeiv (!). Cf. Hes. s. v. ftaXsgóv. [xshêzr^ èv onloig noiEiaifai formula de ephebis. CIA II 466—469. \Kk\fj\ia xovfiov. Sappho fr. 126. Vid. txsXÉörma. {JLsXc. Herond. III 92 Xa&oig tïjv yXccGGctv Èg péXi nXvvag. — Locis Herodoti in Schwhi lexico adde Her. IV 194 /iéXi noXXbv fiéiiGGai Y.axEfjyaQovxaL. fjisXitFaösos ioi'vov). Alcaeus 45, 2. 47, 1, ubi opponitur o^vrsgog xqi§óXcov. Cf. Pind. P. IX 37, fr. 166 et vid. advg. {jLsXiYa^S. Pind. fr. 198. Vid. ya&eiv. ixekifapoi;. Pind. O. XI 4. P. III 64. I. II 3. iV. III 4. — ficXCyriQvv arjöóva Kaib. ep. 55, 1. Cf. yagvg. , {JLsXtYsvétcop, mei procreans. Pap. mag. Mus. Brit. XLVI, 7. jjisXcyXroaaos. Bacchyl. III 97 (lEXiyXcÓGGov — Krjtag arjöóvog. fr. 4, 2 fiEXiyXoÓGGcov x' aoiöav ixv&Ea. Kaib. ep. 228 a. 2 (Add.) fisXiyXcÓGGcov üieqlSoov. {xeXttvo? rarior forma quam ftéXivog et ftsXéivog in tit. att. a. 329/8 a. C. Dittenb.2 587, 155 = CIA II 2 n. 834 b. Meisterh.2 15, 4. }iskixzag dorice Theocr. IV 30 = fiEXiarrjg ap. Anacreontem. jxéX(e)tvov (dÉpfia), pellis melina. Versio aegiraea edicti Diocletiani EA 1899, p. 176, ad 1. 24. {j.sXtot>XO£, mellitus. Pap. mag. Mus. Brit. XLYI, 6. Pap. mag. (Louvre) 2391, 1. 45. {xéXtaaat' at xJ\g z1>)(iriTQog (ivaudeg. H. Callim. h. Apoll. 110. Viel. Thesaur. V 744 sq. Cf. néXsia. JXSAtaaéjXSV* Ttgavvsiv, mxQSmsïv, naQr\yoQUv, rcoóg rjóovrjv Xcysiv. H. Grl. poëtica? pieXcxtv = fisUnov. Kaib. ep. 719, 9. {xsXaóeooa ionice = (isXirovxxa. Her. YIII 41. [xeXwcóS^g, Proserpinae epitheton Theocr. XV 94, ubi comparatur MsXiftoia ap. Athen. p. 624 E. {jLsXcxspcóoo (sic) = jisUxoóov per epenthesin. „An alexandrian erotic fragm. etc." Grenfell Oxon. 1896, 33, 33 (a. 103 a. C.). MeXfyto? forma cypria. Vid. fwUfytos et MrjXïxiog. p-sXc/^pcva, placentae genus in inscr. Camiri IA 10. Cf. Athen. XIV 647 B. fjiiXtxpov ifotvov). Alcaei fr. 34, 5. Vid. lexica in fj,sXixgóg. (xbXxtj pro fiéKxa traditur Geopon. XVIII 21. Hoe habet Galenus VI 438 c = d^vyaXa ? }j.éXXa|, iuvenis. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 343 |tt£Ua|t. Legitur etiam CIG 4682. Hes. iiéXaxsg' veeoxsqol. Cf. [i sip at; et fisXXdx 10 v Pallad. Laus. 1042 C de servo dictum. — Hes. [iiXa£- r}Xmïa. emoi Sh fiéXXa£' xaï ^tcxQ, 'Eqfiinnai êv &soïg, uyvorjGag ÜQTSfjiCdaQOg' sxeï yctQ fdXó.% ssnv. ófjXoï óè rov örnion.xóv. Cf. apud eundem xéXXixag' örjfióxag. {JisXXecv cum inf. aoristi in titt. atticis non obvium. Meisterli.2 200, 7. Saepe occurrit apud tragicos. Cf. me ad Ionem Eur. v. 665. aeolice = fmifytog Sapph. fr. 100; ftéXX i%og = pdXixog EM 582, 42. Cf. cypria et MsiXixmv ap. Hoffm. I 144. 218 sq. jxsXXt^ó-jxstSs Sancpoi, dulce ridens (Horat.). Alcaei fr. 55. ^eXXt/ó^covo?. dulce loquens (Hor.). Sappho fr. 129. fjieXX-ojjiévatos = fieXXóyafiog. Panticapaei epigramma primo p. C. saeculo non antiquius IRB II, 86, 7: Mt]vóSa>Qog 6 fisXXv^évai.og adeXcpóg \ xéxXnai siv Hldrji, nuvxu Xa^mv eXéov. Vid. navta. jxéXxetv &eovg üSaïGiv. Euripidis Amphionis fr. ap. Nauck, Suppl. ad trag. fr. p. XXXV. (jlsXxÓ|j.8Vos, Bacchi cognomen Athenis. Paus. I 2, 5; 31, 6. jxsfjiafrsoxtós vitiose = ns^ad-rjKdg. PL n. 63, p. 369, col. 8. 2 (a. 165 a. C.). jjt.£jxai)-so[xat Theocr. XI 60 corruptum, sed nondum satis feliciter emendatum. jjisjJiaXa dor. = fiéfirjXa. Pind. O. I 88 agexaï6iv fie/AaXóxag, ubi tamen optimi libri ^sfiaórag = fiefiamag, quod revocarunt Christ et Schroeder. Cf. s. v. fiéXsiv. {Asjj.aviyfj.at = fiéfiava, fiéfitjva. Theocr. X 31. jJ,SJJ.pX(BVt(OV' <7tap«>TD^ÓvT0JI'. H. Correxi coll. flefl^xcoke nucqsöxl TtaQEyêvETo. H. Aeolicum. Cf. Hoffm. II 240. jj.£jJLSvaxooaa et aveaiaxooaa = — vïa. Archimedes. Perperam editur -ovsa. Vid. Participium Perfecti. jj.ejj.sujj.év0<; ionice = (ic&eitiévog. Vid. iiexiêvai. {jisjJLvacato dorice = fiEiivyvxo. Pindarus EM 579, 2. inscr. cypria 146 Hoffm.: /it/jvafiévoi tvfegyeaing rag nai cv nox' £(>££«■ Hexameter. Cf. Hoffm. I 79 et 267. jj.sjj.vaao Epicharmus. Vid. s. v. vacpeiv. jj.ejj.vso ionice = /iéfivtj(ó)o. Her. V 105. Herond. IV 89. Cf. %qeo. jj.éjj.v(öv* o övog. H. Fort. argivum. Vid. iofisfivla. jj.ejj.ovévac = èm&vfjieiv homerice Her. VI 84. jj-éfj-opS-at aeolice = stadQ&ai EM 312, 46, ut icp&ogxai, xstoq&ui. jj.ejj.ópcov inscr. recentissima Phrygiae = (ivrifieïov BCH 1893, p. 290, n. 98 et argiva ap. Rossium, inscr. inedd. 62. Vid. tirie-ÓQiov et fivritiógiov. Cf. memoria, memoriola in titt. latinis. jj.£jj.opjj.évoi5 o'ikov, Orcum. Kaib. ep. 414, 7. jxéjJL?eaO-ai. Vid. e' ,a £ ft cp & r\ v. Exemplis constructionis cum dat, personae adde Her. III 11, 1 pefiipófievov rw wI., ubi cod. Rav. no habet pro na. jj.evext0Xsjj.os. Bacchyl. V 126. 167. XVI 73 BI. ixsvO-v?pvr VQOvtig. H et ft ev q «tg' ft^'ftvatg. Cf. Suid. — Panyasi Stob. Flor. 18, 21 p. 519, 3 W. e Meinekii correctione fisv»r,gVg redditum pro ftÈv ■frifeijg. ;j.óvo<; in oratione pedestri dorice usurpat Theages Pythag. Stob. Flor. I 117. M et M compendia = (tépt/. Astypalaeae tit. IQ-I, UI 181. 182. jj-spapyat CIA II 580. Vid. lexica. jj.speta* ft£^i'g. H. Passim in 7H. jxeptSapyr^Q, praefectus parti regionis alicuius in Aegypto aet. Ptolem. et Kom. in titulis et papyris. Vid. Wilcken, O. G. I p. 429. Cf. p. 382. De hoe voc. et [isQióctQ^a cf. Iosephi et Septuaginta locos ap. Sophoclem in lexico. [xept£etv, erogare pecuniam ex aerario. Passim titt. attici, v. c. Dittenb.2 74, 19. 21; 76, 15; 129, 42; 137, 45; 138, 25 etc., imprimis de apodectis usurpatur; de tam ia 232, 10; 241, 32; 243, 19. {jiipijxva, cura, studium. Bacchyl. XVIII 11 (BI.) se ipsum compellat verbis svaLvszt Kri'ia utQijxva „fere = uovsa, mens carminibus pangendis intenta" Blass. Yocabulo saepe utitur. Vid. I 179 III 57. V 7. X 86. XVIII 34. fr. 20, 5. jxépcats, v- PK H 321, 15 aet. byz. = jisQiGfióg. }xepto^.oc, partes mandatae. Inscr. attica saec. III p. C. de Iobacchis Mitth. 1894, p. 258 1. 64 sq. zovg /^egiG^ovg kéyeiv xal noieïv nQoazarzovzog zov ugicog i) rov &.QyEfiaY.%°v. Cf. Dittenb.2 not. 43 ad 737. {Aepcajxós, tributum in capita, passim in ostracis aeg. aet. imperatoriae. Cf. Wilcken O. G. I p. 257 sq. Vid. etiam inifisq lg (lo g anó q ra v. jjiepüai, sec. Poll. VIII 136, qui inter se aliquam rem partiti sunt, in tit. att. Dittenb.2 834, 8 audiunt ii quibus dominium unius rei non divisae commune est. Vid. ibi not. 2. (Aspcceta partitio. FGH 97, 16. 32. (a. 76 p. C.). {Jieaafsa^ai = jisGizsvsiv, iieGidiaGdai. PB 68, 11, 12: a>v ocpelXsi uoi sni (leouelu XotTiwv èou^iiav tszqoixoglcov nul tóxcov uoyvuiov óuajaag zeGGspajtovTK wzmg (owcoj) fis g u [fo]ft £ vov %zs. (a. p. C. 114). Corr. Viereck pro (it)Ga . . vfisvov. Cf. Soph. lex. S. V. /isGcé£siv. }ji£aa{j.pptiy. Vid. ftseijft/Jp/ij. {j.£oajj.éptov dor. = (isgtjix^ivóv. Theocr. VII 21. Msoateóg, Bacchi cognomen in Achaia. Paus. VII 21, 6. jxéaatog (— hom. (léGGuzog) pro (uaahcaog. Theocr. VII 10 tav fxeoazav oöov ctvojieg. fxéaSto = jwfra, fisï^oo. Plut. Lyc. cap. 19. Vid. 2/1 pro Z. {JtsavyfxPptvj forma pseudionica pro fisGa/i^irj ap. Archil. fr. 74, 3. Vid. Hoffm. III 242. fjisavytta = (liglzuu. PK (I) CXIII I, 27 (saec. VI) ovfifitfit/xev (isGrjziav ysvéoüai fiéacov sIqujvlk&v avdgcov. MeaÓYs(t)oi;, MeaófSü)?. Meisterh.2 34, 3; 100, 18. {jieaó3|jur ywr}. H. Laconicum. Vid. fiea g o ö (ó) fia. — Homericum fisaóöfirj legitur etiam ap. Hippocr. IV 290. jxsaot sive jxsaaoi locativus aeolicus, ut vi/joi, m/jloi, ê'vSoi. Alcaei fr. 17 yai'ag xctt — oQQavai fiéooi. Cf. HoÉfm. II 535. jJisaófJLvat = ji£6ÓSficti BCH 1882, 542 1. 48 et saepius in tit. att. saec. IV a. C. de Philonis sceuotheca Dittenb.2 557, qui in not. 24 explicat: „tigna quae supra mediam aedificii partem columnas inter se respondentes utriusque ordinis coniungunt, cum epistylia ab unaquaque columna ad proximam eiusdem ordinis pertineant", ad verba: xal fisGÓfivag irti&rjGei èitl xovg xiovag vtisq rijg diódov, nXaxog xul vipog tW (l'oag?) zolg iniGxvXioig, xal imdijGsi xogvcpala nXaxog snxu nuXuGxfóv xal övolv óaxxvXcov avsv xr\g xaxacpoQag VTXo&dg vnó&ti/ia int rijg /isaófirr/g. „Mediis igitur (sic pergit) [isGÓ/ivaig imponuntur inodrj/iarce eisque trabes quae per totam aediücii longitudinem pertinentes summum tecti culmen efficiunt. Superücies xoQvcpalmv utrimque oblique praecisa erat, ut canterii (ocprixiaxoi 1. 54, daksparren) firmiter ei imponi possent. Sed 1. 74 noirjOu Se xal (i s o ó jxv a g, £9 intercalabantur oll iTcayófisvai tj^sqccl a d. 24 Augusti ad d. 28 eiusdem mensis. jjiéaoi;. Herond. II 9 (iovvov 7) xifirj iv i» (iéom ëaxco. Cf. VI 81. — Tav xa óè syêvexo av a fisGov (i. e. /xexa^v) zov vaov xal xov (3 co (a,ov formula frequens in titt. manumissionum delphicis GD 2010, 13; 2011, 6; 2041, 13; 2049, 17; 2027, 16. 24, scil. venditio servi servaeve Apollini Pythio. — Vid. fisooi, (léoou, fiéGGvi. — fiéaa = (lé&a, v-rjöea membrum virile Tarentinos et Siculos dixisse referunt EM 575, 11 et EG 383, 15. — xb fiéoov adverbiascit apud Herodotum II 99, 1 VII 121 extr. 129. pLEGOOtpo^ravtKC' fjjjiéoaL iv aïg Aèafiioi xoivrjv QvGÏav iftixiXovoiv. H. Vid. aXXmviog. {xéaxoSt. Vid. fisoxa. {xéaaa adverbialiter = iv fiêam. Kaib. ep. 818, 10. Meaaava, Meaaavcot dor. = MsGGrjvrj, MsGarjvioi. Hipponax ap. Eustath. 1837, 42 og fieaovvxog ötLnvov noXXaxig anonaxd, mg naXiv ianLTtXaS&ca. Alterum £ exemit Ronner. {ASaaoS^IAa* yvvr\. Aocxmvig. H. Cf. fisaóöfia. fxéa(a)oxa (sive {xécaa^ov)* i(iavxct xov tzsql xov £vyov ènl xo cIqoxqov ösdsfiévov. H. }xéaaopog, terminus medius. TH I 63. 67 et passim kx^Eg Se y.ai fie6go^cog dvo. Cf. ccvxoQog. fj-éaaog = fisaog. Sappho I, 12, Alcaeus 18, 3. Ionice soli elegiaci ut Theogn. 131. 994. 998. 1164. Cf. Hoffm. III 573. !Xsa(a)ó(Ji^pov WOV. H. Macedonicum. Vid. iprj^onv^ixag. {AsaatK sv fuacp. AioXslg. H., ut aXXvi, mjXvi, axégvi, xvïds. Cf. Hoffm. II 426 sqq. 505. fisata = Arcad. y.Êsx' Hv H. 30, 30 (= GD 1222), ^êaxaxa. Cret. in Delo Dittenb.2 514, 40, (létra LQ IX 48 bis; = Hom. fiéacpa (Theocr. II 144) = thessal. ^èarcoSi GD 345, 3 ^éanoöt xê ovv xal srsQog èmvouaov^ev atyovg. — Callimachus Hecales col. I, 4 péörp ore Sri Qtjaevg yw unónqo&i (uxxqov avoe. Cf. col. II 5. |J.éa-axa* xr\v xQocprjv. H. Aeolice = ficxaxaxa (Hom.). |xeta cura acc. pro gen.? Inscr. Cret. Del. 127, 9 ^ nóvauv snov8a[v] xal [Etffyopoi/ ai öé xa rpSQli, Oa&hno xbv &lóv oi x« KtQaltxai *al pexa»v«&xo tiamtuB&ro névxs dQccmAQVvau*óv, XcpQodiGia*óv, AnMtQ^ov, 'Eqpomióv, TIoguSimóv, aut de prioris possessoris nomine, ut Auplluov, AsvxUkhov, e- PO 237. VII 23. . , , ixezaxoiV}. PO 318 (p. 305) X&v tijg ^««Ttoifjg (SIC) xou anoyoaq^g dcnavruiAxav i$vxa>v nQbg xbv Sidccvswóxa — èav óh xr,g fisxa^otr,? y]evo[iévrig xrl. = pexanoda, fiexanoiriGig (a. 59 p. C.). (jLStaxpoa«Y£tv PK 11 38 b' 6 (aet' r0m')' , Thi«haP tit Laxatel v = (Hes.), denuo v end ere. Thisbae tit. saec III P C. Dittenb.2 533, 20 xó xs X<»Qlov [^xun^GovGiv. aexdpatos ion. et trag. Her. VI 188 = pnimQoe et - uezmo&iv Her. VIII 65.- Veteres physici ptxa9«i« et pextu9a sic distinguebant, ut p <«>»?« vocarent x« èv ovQ«vcp (ut solem, Innam, stellas), lAStaoGia vero ra perul-v zov al&£Qog xaï zrjg yrjg (ut ventos, nubes, imbres, fulmina). Achillis Isagoge 52 apud Maass, Comm. in Aratum p. 68 sqq. — fteruQGiog (ltuvog. CIA III 770 (metr.). fAstaoxtaxTys O. G. I (Lagidarura aet.) quid sit ignoratur. Simile est TtctQuoziorrig, cadaverum conditor, quod cft. Wilcken. [tëZOOtixa = avrlxa perct zavza. Her. Y 112; cf. pezÉrceiza. {Astacpottav, transire. Theophyl. Sim. VII 6, 4 p. rr/v racpQov. Adde locis citatis in Thesauro. ixszacpopsïv =/tezacpépsiv. Her. I 64. II 125. jjietaxpovscv. Vid. nQcoroxQoveïv. jxsté pro (ma. FGH 119, 9 (epistula vitiosissima a. 100 p. C.). {j.ets8(ov pro peréöaxa. Sera inscr. metr. CIG 3964, 5 peréduv èpuvrov navrct zijg i\>vyr\g xaXa. IKSzexéjYjpov, spatium inter duas êxe%eiQiag olympicas. Ser. tit. olymp. Dittenb.2 612, 2 fierexe%riQov rov nqo rrjg §tz&' 'Olvpmadog. jxs'cexxfopstv (ven de re) ivs%eCQo vv zo axsvog. Theophyl. Sim. Hist. I 11, 5. Cf. èxnoir) 6ig. jxstslstspoi ionice = k'vioi. Herodotus passim. Cf. pedéreya. jxetéxetta ep., ion. = fisza zavza, s. 'éneirct. Her. I 25. VII 7. 197. Cf. ft s ra v z t'x a. (ASXÊXtypa^stv. scripto transferre possessionem, v. c. aQovQag névre, ag xal i^eGrai rrj raia (lezsniyQayeod-ui PO 273, 21 (a. 95 p. C.). PB 328 I (saepius). Cf. peteniyQatp^ PK' II 182, 5 (a. 88 p. C.); PB 236, 3. 328, 1. 622, 4. — Alio sensu, scil. mutandi inscriptionem, verbo utitur Plut. Mor. p. 839 D. jxétsppog aeolice = pézyiog. EM 587, 12. Vid. EPP pro PI. {X8t£(opt8i(o)v. PO 117 (epistula saec. II vel III p. C.) Ge %aQaxéxXnxa óncog uTcaQziG&fl ró sv ry ^t^ho&jjxj) ft sr e co q i ö iv, ubi horoscopum dubitanter explicant. Omnino cf. PB 417, 7 (eiusdem fere aetatis) xctl imucz IIBXB(OOl8icc riöv 7tot£ tl'jyylv tfvw. " 'I A. I A»JI |X£té(opog ion. et att. ex epico (ietïjoQog. Cf. Hoffm. III 518. Vid. [i s x a q 6 l o g. [Kerf'kd-ai = perel&eïv in pap. aeg. Vid. Mayser, Gr. d. Gr. Pap. aus der Ptolemaerzeit I 10. Cf. T/XOtj. [Asttevai, [xstecvac ionice Her. = pe&iévai, pe9eïvai. Cf. pé&eg. petle^pe&irjGt. Her. II 70. VI 37. 59 extr. — peperipévog = pe&eipévog Her. V 106. VI 1. VII 229. {xetoiJttJcat ovppogiui. Vid. av ppo q ia. jxétpvyjxa = airriQÉöLov. IC 11, ubi vid. editofes. ~ De usu voc. péTQfjpa (— etg 9r)GavQÓv) in apochis iuxta verb. pepérQ^xev (scil. is qui SOlvit) et pepérgyrai eig &r)Ouvyóv (S. &tjGavpa vel &rjGovQ [sic]) in ostracis vid. Wilcken O. G. Ip. 113 sq. fxetp^aat inl rov aQL&prjGai (fr. 142). Photii lex. jxetpiyctatOS = /leryriryv. BCH 1884, p. 218 sq. xegafiiov fiergtj- rtaïov ïïdarog nXrjQeg rpvjtrjfta l'jrov xvfieciLOV (?) anéxov ano rijs yVS £V osov nodav ènra xvé. Cf. ibi Haussoulier et Hicks, Journ. of Heil. Stud. 1887, p. 103 sqq. 116 sqq. {j.gxpcaxÓ£ = fiêxQiog. PK (I) LXXV (saec. VIII), 23 fier^axrjv fi*«eÉ»v, modicas fortunas. [xstptó(Ji.£vat dor. = /lerpovfievai. TH I 18. 22. 28. 32. jxéipov M9rjvccL0V (O. G. I p. 774) órjfióawv (769. 773) öqÓ^cov (771), l^oiVtxov (750. 772), èscpQayiGfiévov (768 not. 1), Qr,aavQMÓv (745, 770), rtrQctxoivixov (750 sq. 771 sq.), rerquxovv (772), cpoQixóv (747). {jL£tpo?optxó?. PK( I) CXXV, 37 (saec. IV) f«Tecotxov (sic) — Certam quandam mensuram denotat IGSI, 444 (passim.). Cf. TQlflSXQOV. {xétta creticum = ph?1- Vic*. péeru. jjistxov" (isifcov. H. Boeotice et cretice. , jXETcpta' £ti9'i>i'a cIqxov rog yeyovorog. H. = fi £ ö r q 1«, fi«örv sxqcixonédav eWiUjOrj. Vid. s. vv. vtóg et &vyccrriQ et cf. pater p atriae. jjuju? cum cognatis in dialectis servat rj. {jLvytpóO-ev = txjto fA,T]ZQÓg. Her. I 173 et tragici. Cf. Ar. Ach. 454. |i.^tpoxato)p ion. = itcutTtog nQog (irjzQÓg. Her. IV 51. VI 131. Vid. (IdfJiflOTtaXCOQ et nuZQOTtttZCOQ. jjnytpoxoXt? pro nuzQig. Kaib. ep. 864, 1 [ft]ar[()07toA]is ftot %&cov ThXonog saec. IV a. C exeuntis. — Cretenses (scil. flatQlöa) pro KazoLÖa dixisse ait Plato Rep. 575 B zrjv nalai cptlr)v firjzqldct zei K-Qijzég cptxGi, xul nazgida, unde sua habent Plut. Mor. 792 E et Synesius ep. 94. jjL^póxxoXis inscr. metr. Cyrenae ap. Schmith et Percher, Discov. at Cyrene, tab. 76 (Kum.). |j.vytp(j)a, Magnae matris feriae. Dittenb.2 645, 34 Amorgi tit. saec. I a. C. (xijxptpov, Magnae matris aedes Athenis. CIA II 167, 28. 404. 421 (?). 444. 446. 453. 476, 53. 551. 621. 672, 24. 836 Bb, 16. IV 2, 385 d. 29, 458 b 16. {Xijtpoi;. Vid. natQcog. jxij^avriLpios, machinarius. PB 325, 6 (saec. III p. O.). jx^/avaoO-at Locis ex Herodoto citatis adde III 15, 4. {JUtfOJV — fisiav. Archytas Stob. Flor. III 112. Sed vid. vv. 11. ap. Wachsm. Sic nymoig ib. 114 cum v. 1., Theages 117, p. 79, 14. Cf. EM 508, 55. 321, 36. — fislcov (sic) pro èkaoawv Cretensibus tribuitur BA 1096. — Vera forma dorica fueritne pij av (sine iota) an fisïtov ambigitur, hanc habet Pindarus O. I 136. P. I 82. XI 29 nescio an recte. Yid. nlrjcov. MI. In dialectis aeolica, boeotica, arcadica, cypria, pamphylica, phocensi, locrensi verba contracta saepe secuntur clisin verborum in fü. Cf. Meister I p. 173—179. Hoffm. II 576 sqq. Eodem pertinet Hes. gl. r gay aig' tQoóycov. pica = tcqutt] (ut in N. T.). PB 623 (saec. II vel III p. C.) rij jma nul sixaöi rov 'Eneicp. pnatvsoO-at de lugentium squalore. Inscr. Cei IA 395, 25. Cf. xaxa- fiiaivsG&ai Her. VI 58. jAiaicpóvog. Yid. fiirjcpóvog. {Aiapcótatat, libidinosissimae. Alcaei fr. 39, 6. [[Ka? pro fiifjg contra dialecti proprietatem editur in Olynthi inscr. ftera yvoófirjs], sed recte Hoffm. III 308 supplet ficza (ila[v yvcó/,ir/v]\. ju(a)p|xa* int rov xaxonivovg xal (jvitagov xal novrtfjov. H. Corr. Ahrens II 355. Gl. elea aut eretriaca videtur. Vid. P. jxtaajxa, Satanas. Kaib. ep. 1140, 3. {UYaÖi? (?). Vid. öig. jjitspós = fttttoój. Callim. Hecales fr. col. IV, 8; Kaib. ep. 336, 4. Vid. Lob. Phryn. 309. Ionicum? Cf. tjjis&og. jjuij^óvo? ionice Archil. 48, = hom. [iiaicpóvog £ 31 etc., Her. V 92 bis et apud tragicos. Hoffm. III 357 cft. M X & r\ ft é v t] g = Hkdaipévrig in titt. coo et ephesio. MiS-pcSorafS et Mc&gaSaxrjg. Meisterh.2 12, 6. [KxjaxiöSojJiévwv (Bovayóg). Inscr. laconica aet. Antonini Pii, Del. 36, 6 et fragm. inscr. Mitth. XXII, 337 n. 5 et 6. Gl. Herodotea S. V. e'iQrjv : naga Aaxeêaifiovioig èv rra nqcóxa) kviavt<3 ó itaïg § co ft i ö a g xakehai, èv Tra dsvzéga) 7tQoxofii^ópsvog (an nQOfiixxiii^ófievog?), èv ra tqitw firnai£ó/is v og ((iixKi%i£ófievog?). Vocabulum valde obsGurum. jJLtzxós = [iixpóg in variis dialectis. Herond. VI 59 cpalaxQÓg, fiixnóg. Theocr. V 66. VIII 64. XV 12. 42. Ep. XVIII 1. Ar. Ach. 909 Boeotius fiixxóg ya (icixog ovrog. B. cdV anav xaxóv. Legitur etiam in fragm. poetico PL p. 88 ovx a£tcö fii x(x) <ö v as, fieyaka d' ovx Éym. — Sed (iiküv fortasse ibi recte se habet, quoniam etiam in titulis atticis post a. 390 subinde |mxóg (cf. MUct, Mcxiav) apparet. Cf. Meisterh.2 p. 42, 63. Etiam in papyris aeg. v. c. FGH 117, 12. 13 (fiixóv et fitjico). — Mixxóg natum ex fiixJ-óg. Cf. yivxxa (ykvxxog), ïxxog. Vid. Hoffm. III 592. — Recte Eustathius 610, 25 vocabulum u^vrovu, sed ÈM 587, 36 et Suidas s. v. fiagvtovovolv aeolicum ducentes. 1xixpóxXeov, parvo plus, plus minusve, fere. PB 316, 3 övxu üg èx&v öév.a reaac/Qmv [iix[(>ó]itX£Ov Xevxóxgovg xxè. (a. 359 p. C.). Cf. IGSI, 2300 5 sq. ubi Kaibel legere sibi visus est fr\Gug fttjcpónkovg (sic) èx&v s^rjKovvxa(sic), iterum ftLXQÓnkovg ibidem 2560,5, sed ftixqcö TiIIco 's'xri 2561, 4, tandem (itxQÓitQog 2599, 4. (jxcxpotoxtat^s), microtocista. Inscr. Lucerae ap. Orellium I. L. 7351 (Kum.). == o^oXoGtaxrig. MtJtófretac uQyvQiösg, xvXixsg, cpialag. Deli inscr. BCH VI p. 44 sq. 6%ucpiu Mlxv»£ici ibidem p. 45 (Kum.). Dicta de inventoris nomine. MtXatog, MilaGLoi in Aetolorum epistula ap. Eustath. 278, 38 sqq. Theocr. XV 126. — Idem XXVIII 21 aeolice Mikkaxov. Cf. Choeroboscus BA 1398 s. v. MiXrjxog. MiX^ata vswtépoo comoedia. CIA II 975 III 11. Noramus Alexidis MiX^Giav sive Mdrjoiovg. Vid. Meinekii Hist. crit. c. G. p. 388. oopyijs. CIA II 646. 647. 648. 676. IV 3, 277 d. xXïvcci ftilr\GiovQyeïg. Ibidem 836, 60 /xiXr/Giovpyèg i]SvnóxLOv. Cf. va^covgyrjg etc. {x(£)cXt^taatat. Vid. AioGfiiXi%iaGicii. MtXjtcóptos iuxta Mdxayiog. Meisterh.2 61, 1. juXtapiov, dem. subst. fu'kxov. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2220. jjitXxoXoYetv rubricam colligere et rubricae ope alicuius rei rationem ducere (Fabricius de archit. p. 66 sq.). Lebadeae tit. Michel 589, 132. 134: fjuXxoXoyrjGccxa) xrjv uxgctv — x&v Xi&mv nQog xavóva fiixQov xxs. Cf. XQififictTokoysïv et vid. Gvfifiikxog. McXto^opttóv, mensis Arcesinae, Amorgi oppidi. Dittenb.2 517, 1 = 'Exaxofi^aicóv Atheniensium et Naxiorum. Cf. ibi not. 4. jjujjiaXXóveg, voc. boeoticum. Habent enim Hes. et Phot. ^fttftal- Xovsg (i. e. 7] (= ai) fii/iaXXórsg)' ftaivccösg, vvfiipai ij fiaxyai. [jitjji,5yXdg laconice = tyyQucpog. Agesilaus in vit. Plut. cap. II aneïne (itfxe TiXaGxav fiïjrs /Ufir/Xav xiva nonjGaGdai xov Gapaxog eixóva. Cf. Apophth. reg. et imp. Mor. p. 191 D et [Dio Chr.] XXXVII (20) § 43 ed. v. Arnim. [[i.tJJ.VS'cat corrupte Kaib. ep. 265, 3 ag xXiog èv Kqr}xu uifivsxat. a&avaxoc. Stud. Crit. p. 41 proposui ylyvtxai, postea R. Ellis fu'ftvet «'.] |ju|j.v#axscv habet iota adscriptum, Meisterh.2 139. jnv ion., ep. = avxóv, avx^v, savróv. De usu Herodoti vid. Schwhi lex. [xóvtov, minium, = ^ fuXxog. Pap. X Leid. 16,5. 7. 17. Hes. jjiivovfra öé fxoi ipv/a yXvKeïa. Bacchyl. V 151, ubi Kenyon contulit Hom. A 416, nee opus Purseri coni. fuvvv&u = èfiivw&r) = èfiivv&tj. Verbo jxtvófl-scv Bacchylides usus est III 9 et XII 209 BI.2. (xtvoov (sic)- tö fiXixov X&iuvov, 5) MvafictQi,, ubi fortasse duo vocabula confusa sunt. [Xtvopta-cpca, cantillatrix, ar\Scav. Kaib. ep. 546,5. M(£)tiapxaYStas, Castoris nomen apud Argivos. Plut. Qu. Gr. 22. [xtiéXXiyvas = fistj. iam saec. III a. C. in Olbiae tit. Dittenb.2 226, 115. jxtpYaPwp (= fiioyuJ-togy xo XvKÓqxag .... H. An eleum ? Yid. P et S. V. aftóog. Mi'pyos et McpY(ov = Miayog et Miayatv. Euboeae titulus. Cf. Hoffm. III 577 sq. liipywaac (== piGyovGuiy TcrjXovGai. in avxoL. Cod. (iiQywacti. Rectius Eleis propter rhotacismum in medio vocabulo tribuit Schmidt quam Laconibus Ahrens. Nam vero apud Eleos necessarium sit, ut apud Lacones, fti^ywat, quod dedit Schmidt, dubito. Ixcpov (?)• Ötcii> cazovvGxu^ri Tig, XéyovGi Tagavzivoi. H. Fortasse (jliq£sv = pQifeiv. Cf. ft v q x o g (fjLVQxóg ?) = ftgvxóg. {uprooXov (?)• fivaog (cod. fiïaog), fuWfta. H. Non magis expedio quam expedivit Ahrens II p. 555. fj-óaystv ion., ep. = jiiyvvvai. Passim Herodotus (Plat. Tim. 41 D). , apoche solutae mercedis. PB 409, a. 313 p. C. Cf. ixiGdcMoöoGia, fiiG&anoöóxrjg in N. T. {xtsO'óg = ivoïxiov. Herond. II 64. Yid. xqlxt] et xQirjxccg. — filg&oï g tsXog Ostr. 1053 solvitur xa xsXmvri xov ayogavo/iixov. Cf. ayoQavofiiag xéXog. (conductor) xovQrjg xQi%og xal i£iQcava}~i, ut supplendum conieci. (JlttpiJ JCttpfl-évo? = Jwi'ij naQttévsiog. Kaib. ep. 319, 2 &Xo%ov, naQ^svov rjg drcélvGa jxiiorjv. [xttpvytatat — yvvcci&, meretricibus. Herond. 174. Cf. Poll. IV151 et Servius ad Aen. IV 216. jactoXov' eg%axov. wfjTtiov. Aaxeöaifióvioi. H. Idem infra fivxilov igfaxov cc(p O'u y,cti xbv vscoxaxov. Utraque vox obscurissima fortasse cohaeret cum nomine Mvxdrivy (postea Mixvlijvrj), quam explicuerint grammatici nóXiv inl ioyaxir) y.sius vr/v aut viav ? Ceterum cf. nomina propria Mlxag et MLxmv. — Apud Theocritum VIII 80 xav pixvlctv — cdya schol, explicat xt\v «nipcov, et comparatur Columella VII 6 eodem sensu capram mutilam vocans. Est igitur ex vocabulis haud ita paucis siculis latinorum similibus, antiquissimam utriusque gentis cognationem testantibus. jXva stirps dorica et aeolica = i°n- et att. jjiva (ex fti>aja) aeolice = (ivüa. GD 215, 29 pvüv noiovfievoi c. gen. jAVaiaiO?. Tit. lacon. IA 222, 12 snl xaig fivaiai'aig (SC. öUaig) Kal nXéov, in litibus minae aut pluris aestimandis. — Passim PO jjLvaiaïov = (iva, V. C. 255, 18 et 25 xa xov xqvGiov ^vcactïa xÉGGaQa. jAvaieio?. PL p. 178, n. 10 (a. 145 a. C.). [xvajxecov. Rhod. GD 3760, 5. 6. jxvajxvjcov = iivrifisïoi'. Pind. P. V 49, iuxta fivafict O. III 15 I. VII 63. pivajJ.jJLStov Thessal. 75, 3 Hoffm. iuxta fiv&fi 70,1; [EQOfivafiovEiGag 12, 3; Mva (jlo av v a 24, al. Mvajióva laconice = Mvri^oovvrj. Ar. Lys. 1248. jj.vdi[ji.cov fere = yQctfipuxsvg cretice LG IX 32. XI 16. 53 [ubi L. Mitteis Reichsrecht und Volksrecht etc. p. 171 explicat Merker, (Dinghörer)]. Cf. [sqofivrj^oveg' ol èm TlvXctictv ekrtsfmiofievoi yqdfifiaxsïg, ut glossographi explicant. Scilicet nomen remansisse videtur ex antiquissimo tempore, quo nondum scribebatur et rerum actarum memoria mandanda erat iis qui memoria maxime valerent. Commemoratur saepe in titulis, v. c. Halicarnassi et Ialysi Dittenb. I 10, 10. Titulo Megarensi saec. I a. C. EA 1886 p. 225, 1. 31 subscriptum est èmGxaficov fivdfiav. Vid. p. 231. Cf. Arist. Polit. VII 8. Plut. Symp. init. — Hinc verbum pv ct pov ev elv = pv^/iova slvcti. Corcyr. GD 3205 fivafioviiiovxog Avgüvöqov. Cf. Acrarum sic. inscr. CIG 5431; pvritioveg CIA II 603; fivri^oveveiv IA 500. Halicarn. saec. V med. = Dittenb.2 10, 16 sq. ijv 6é xig 9iXr\i öiKafrG&ai n£Qi yrjg rj oixicov, iitiwXshco iv oy.ra Kal (Séy.a /ir/Giv, &ri o xo ccöog èyévsxo ... oxi cxv o£ fivrjfiovsg elöecoGiv9 xovxo y.ciqxeqov ubi manifeste sunt testes. —Vid. txqo /ivd/xcov et av [i/ivdpo vig. [avapcov to xaUwtQOV BoimxoL KÓQrjfia. h. [jLvaasaO-at aeolice = fie^vriasa&ai. Sappho 32. jjLvda^js = uvrjoyg. Theocr. XY 36. jxvaatSwpsEv, vovere sacrificia. Oraculum ap. Demosth. c. Midiam § 32. Cf. or. c. Macartatum § 66, ubi opponitur doptsltiv, facere sacra votiva. fjLvaatov. Vid. ft av aa io g. [xvaatiyp = iivrjarrjQ Pind. O. I 82 (sed vid. garijp). P. IX 106. XII 24. iV. I 16. Similiter dorica forma requiritur fr. 19, 20 pro ftvijeiöTÉcpavog et [ivrjGTrjQct. ■— ftvaöTEtpa Pind. I. II 5. fAvaax^p-acóv^ rav fitjv&v ovtco xalutoü rtj. H. Corr. Iunius. Nondum, quod sciam, usquam repertus. jj.vaaus aeolice = fivrjoug. Theocr. XXVIII 22. fxvéa. Vid. ft vij. jxvsca ipse titulus vocatur IGSI, 2281. — Saepe fivslag xaqiv, velat CIA 3112. 3267. 3912. jjivij ionice = /ivcé. Herond. II 51 fivijv uvéia>. II 22 ylaïvav xql&v fi véav MrzLKav. Idem servi pretium est V 22, sed VII 91 fuijs ft vijg (calceorum pretium) accipiendum sec. Meisterum de mina aeris, qua Alexandrini utebantur. — Pluralis ionicus est fivéai (ex ftvfjat), v. c. in tit. Halicarnassi Dittenb.2 11, 4 et Chii BCH III p. 238 sqq., ut yéui (ex yfjai). Vid. Hoffm. III 267. (xv^jjidStisv (demin.). Inscr. Mapsuci L. W. 1499 (Kum.) = fivr/fianov. jjwyjjidcpiov (demin.) tit. Rom. a. 224 p. C., CIG 6707 (= IGSI 2030). (Kum.). {XViyJJ-TJ yÓ.pilO£ = fivijfir/g %aqiv. IGSI 2303 fteza ftvijftijg j^ijffftau'feiv (ita ut in memoria haereat somnium Kaib.) ibid. 2413,16.— 6 (t\) KctXfjg fivrjfirjg ibid. 141 et 154. 6 (^) (itxxaQicig ftvijftijj ibid. 111. 130. 189. 197. 239. 537. 555. etc. — Verbi ftvriadijvc/i creberrimus usus est in Christianorum epitaphiis. Vid. IGSI, pag. 760 s.v. s'fivrja&r]. ionice Her. II 135 = fivrj/ieïov, qui eodem sensu dicere amat ^vr/^iósv vov. Cf. Schwhi lexicon, cui adde IV 81, 5 et 88. Vid. supra ftvorftijioi'. (xv7y[j.o5óxos, 6. Scribarum genus. Inscr. Arycandae in Lycia CIG add. 4316 f. (Kum.). Cf. ft v aft co v. [xvijjj.ov£tov, tabellarium (archief). PO 243, 11 et alibi. jjLVvyjj.oveósiv, scribae negotio fungi. Vid. ftvaftwv. jxvvyjxóptov. Vocabulum hybridum in sero cippo CIA III 3513 et [XwyfjLÓptv 3530. Cf. fxsfiÓQiov. {jiv^jjLÓaovov pro fjLvrjfisïov Herodotus. Cf. Thuc. V 11. jxviyjxcov. Vid. nvüficov. jjiviyaus ion. = ftvtt'c, ftvTjft?j. Her. 158 et trag. Cf. fivciarig. Mvta xal 'Afoaca sive Mvsia -/.cd Avariacó in titt. Epidauri, Mitth. XXIV 387 sq., ubi comparantur z/afu'a xaï Avfyaïri Her. V 82 sq. et Paus. II 30, 4. 32, 2. Sed IE 46, 51 (cf. EA 1899, p. 23, 12) Kabbadias legit: 'O tsQsvg zov Mulsaxa AnóMwvog xai &ea>v J4 fo 6 i £1 v dia fiiov (avuxi&r\Gi.v scil.1 Ai^rjolai, IIoG£ida»'iog i'zovg Qnd'. {xvcsc* isfrlu. Phot. (jninsiv èa9Uiv. H.). Cf. Theognostus ftvtw sg9lo>. Galenus lex. Hipp. 328 corrupte fit/eisiv sive /ir/ïeiv et Hes. fivfja' (iio9iö. (xvcpa (fivoïov cod.)' dovleia. — Mvcozui' Sovloi. H. Gl. creticae. Hybriae scolium ap. Athen. XV p. 696 A ösonóxag [ivcoiag xéxXrj/iac. Strab. XVII p. 542 KQTjOlv i&rjxsvet' r) fivwa xaXovficvr) GvvoSog. Cf. Poll. III 83. Athen. VI 267 C "Epftcov ö' èv KQrjxixaïg yXcoGGaig (ivaxccg toijc; iyyevtïg (ita Eustath. p. 1024, 37 pro svyeveïg) oixérag {tprjal xaksiGd-cu). Corrupta est Hes. gl. fiovo/ioizcöv eiXazcov ÜQiovzag. Vid. acpafiimxcci, et xX aqb> xai et cf. Schoemann — Lips.4/ G. A. p. 137. 306. |xv(ó<3Jtei (= pXcóaxsiY (nLayexai (?), ïo^exai. H. Boeotis tribuit Schmidt Philol. XII 725. XIII 222. Non liquet. [A0Y<'>t°övTS£, fut. dor. verbi fioyfew. Vid. [loyiovxi. [AOYtojJLSi; laconice == fioyovfisv = att. xa^ivojj-sv, novovfiev, fiox&ovfisu. Ar. Lys. 1002. jj.oytovxf fioyovGi, nvQS6GovGi. Au>Qieïg. H. Sequentes gl. fió^ovri. et fioy£o vv xeg in ftoyiovzi et jioyiovxtg refinxit Cobet, prius recte, sed sub altero latere puto ftoy ^ovvreg, licet male pro praesenti habuerit grammaticus explicans nvQÉoaovxeg, novovvxsg. [j.óycs ion., ep., trag. Herod. I 116. Attici plerumque fióXig. Vid. fivyig. Jlotli coniunctivi vocalis (ut apud Homerum) interdum brevis est apud Pindarutn. Nullum certius exemplum est quam Sil-sxai = óé^rai fr. 133, 2. jj.ó0'(zjt8g" ol Sfxa xQecpójAsvoi xoïg vioïg (Spartanorum) doiUoi naïósg. H. Athen. VI 271 F slaïv ovv ol /.ló&axsg iXev&SQoï fnév, ov firju AaxeSctifióvioi, (xexe^ovGl ói xfjg naiSsiag naGrjg. Iidem {lódmveg dicuntur. Cf. Plut. Cleom. VIII. Ael. V. H. XII 43. Hes. s. v. EIW590,14.— Schoemann—Lips.4 G. A. p. 240. [hoi = ijiol. Dores in Sicilia et Italia inferiore. Vid. ftoixoï avriftot et GCpÏQCC. jjLOtJtttov cretice = ftot^wv. LG. II 21. 44. (xotpa (Motpa). Kaib. ep. 325, 9 fiexu fioïquv öXs&qov. 217, 5 Motgat xaxa (Jeóftfti efiaXXov. CIA III 1326 fioÏQrjg \>no vrjXso&v[iov. 1383 cl dé ê (xoIqu riQTtuasv. 1330 ftotpay e%ovxsg ÏGr/v. 1314 (ioiqciv Aa^cv. Herond. I 8 xlg oe Moïq 'en£tö' sX&eïv; I 66 val fia zag Molgag, IV 30 ngog Moiqscov. Epidauri, ut Delphis (Paus. X 34), duae pro tribus Parcae colebantur. Isyllus poeta EA 1885, 71 vs. 50 yovifiav o' 'cXvoev aöïva Aiog nctïg (Apollo) ftsxa Moigav, Auitoig xs ftaïa ayava. Cf. ibi Kabbadias. — Inscr. Gythii EA 1892, p. 57 Moïqu Aiog z^aoxiov. jj.Gtpayé'cas, Apollinis et Iovis cognomen Delphis. Paus. X 24, 4. jXOtpcStOt KlcoavrjQsg. CIA III 1339. fioiQidit] xvyy\ 1416. jxotptos, debitus. Pind. fr. 52 jioiQt'rnv (Boeckh pro ftvptW) ksqI xijiav. iwïaa (Moïoa) aeolice = fiovsa Sappho fr. 164 ftoiaümv. Eandem formam ubique habet Pindarus, semel tantum Y 4, si papyro fldes, Bacchylides. — Yid. fiwa. ixotaê verbum Syracusani teste Epim. Hom. in Grameri An. Ox. I 275, 13 formarunt ex fiolaa. Cf. cpova, &avatS>, loycö, alia plurima. JAOCtoi avttJXOf Ttaooifiict 2txeXoïg, 7j yctQ %a<)iQ uoi xbv olvóyaoiv (sic!). H. Varro de L. L. V § 179 Muell.: Si datum quod reddatur, mutuum, quod Siculi ftofrof, itaque scribit Sophron „fioïxov avdv/uo". Varronem turpiter errasse et Sophronem scripsisse ftoï rot avxC ftot' „wie du mir, so ich dir" putabat Ahrens II p. 476, fuisse autem Hesychii explicationem y yup %ÜQig xinxu iüqlv. Explicationis correctio magis mihi placet quam glossae. Praetulerim, quod quondam proposui, ftot, rot, ccvte ftot', i. e. mihi, tibi, rursus mihi, sive av&i, quo ducit lectio varroniana. JJLOt^ltOV. Vid. ft O tJC LCOV. jxoxXós Anacreon fr. 88 = fioxlóg. Cf. Hoffm. III 602. [KoXayY], malva = flaXaxi in vase italico G. V. 222 sq., ubi uacpéöokog pro aatpóöeXog. — Formam doricam ftoAó^a habet Epicharmus fr. 104: nQavxeQog ftoAó^aj. Moeris p. 205 ftoAójjjj tribuit "EHtjöiv, sed ftolóxv? QCfc" dicit Antiphanes Athen. II 58 D et saepius Hippocrates iuxta ftnia^»;. Cf. Hoffm. III 276. V-o^óq- — xctxa xrjv xwv TciqcivxÏvcóv yXmxxav ftóeiog aGxóg. H. Usi tamen sunt comici attici. Yid. lexica. jxoXéïJ'at, i. e. fiaXeiG&ai = dmafcG&cu, in LG. Vid. fimXsï. jaóXtji = et-dy in oratione pedestri. Epidaur. GD 3940, 40. [AoXiojjiévas tót? Stxa?, durante lite in LG. Vid. ft co X et. [AÓXao? (?)• ó dfifiog. Aiolüg. H. o dijfuoj Arcad. 76, 2. Glossa vix sana. Inscr. Lebadeae Michel 589 = Dittenb.2 540, 171. Ibidem 1. 52 polv(}öo%osïv (cf. CIA IV 2, 1054 9 A 6 et Ar. Eccl. 1110), 1. 72 et 74 7i£Qifiolv(}do%oeïv. Cf. Fabricius de archit. p. 58 „in participio (perfecti), ni fallor, propter commoditatem pronuntiandi praepositio (respt) omitti solet." IxoXo^oopfóg = fioXvfióovpyóg. PO 135, 8. 32. O. G. Wilcken 1188. 1485. [AÓXofa. Vid. ftwAvfa. fxóvavSpos (muiier). IGSI, 191. 530, 1526. 1645. jj-ovap^ca, festum quoddam celebratum d. XI Theudaesii mensis Calumnae. Dittenb.2 864, 3 fi(rjvog) StvSaiGiov ai', MovaQ^wig. [AÓvapyrog, summus Coorum magistratus (eponymus). IC 10 a, 1; 27 1; III, 13, 16; 29, 18; 34, 3; 37, 4; 45 a 2. 13; 326; 344, 1; 367, 1; 382, 1; 384, 1; 402, 4. 6; 406; 423. — [lovaQieïv 94; 125; 417, ubi additur xaxa nóXiv, etiam ut videtur in pago Isthmo 406. Ceterum pagi parebant 6 v\ ft a q ig. Cf. 9, 9; 344, 16; 347; 391; 417. — 129, 3 (iovuQ%eïv vov erólov Kal zav vavn>iywv. Cum monarchis trini orQaxayoi insulam regebant. jjióvaoXos. Vid. ti.tvqi.vos. jxóvtxxot, equites, oppositi quadrigis bellicis Cyrenaeorum. GD 4833, ubi distinguuntur Xo^ayol TÉ&QirtTttov, X. povinnrnv, X. ne£a>v, l. neXxaOzav. jjiovópoXoij = jiovó^vXog. Cf. Schol. Pind. P. V 55 et vid. SifioXog et (5 u (i s ia. jxovoyP«9°? scriba unicus, i. e. notarius apud Aegyptios. PK (I) 28 (146 aut 135 a. C.): eygaipsv 'Slgog o naga tcöv tegeiav tov J4[ioyQa6Óv9t]Q Kal twv Gvvvacov &£&v [lovoygaipog, et alibi. De hoe et nominis ratione vid. L. Mitteis, Reichsrecht und Volksrecht etc. pag. 51 sq. jxovo8éa{JL^, simplex manipulus. PB 334, 2, 528, 3 (saec. II p. C. ?) insQ /lovoöéaf/.t]g %Óqtov Kal aXXcov ilöcov. Cf. 431 et Wilcken O. G. I p. 383 sq. et 582, not. 1. FGH 34, 6. jjt.0V08sajJl.tas %Óqtov Kal aXXav sidav, SCil. TsXog. Vid. slöog. jjiovóSpoxos. Vid. fiovó^vXog. (jlovótbopos frópa. Inscr. att. ap. Boeckhium. Seeurk. VI c 6, 50. (JlOVOtxtSlOV. PPW p. 108, pap. 56: óftoAoyw fi£fiiG&a>6&ai — fiovoiKÏóiov. Opposita notio est gwoikLu. {jLOVÓjJtaXXos %LTcav, pura lana factus. PO 109, 2. jjLOVÓjxcpwXot (nónava scil. sive nXaxovvTia). Inscr. Piraei M9rjv. V p. 329 (Kum.). jjLOVÓ|t)Xo?. PB 603, 20; 604, 14 (a. 168 p. C.): woivixog fiovo^vXov aQta^rjv ftlav et %r)QOV jiovo^vXov alQTcc^rjv ... Cf. Schol. Pind. P. V 42 fiovóÖQonov cpvzóv: fiovóSQonov to fiovójioXov t) fiovo^vlov vr\. lioyo^dfoi in Aegina audiebant thiasotae, qui Neptuno sacriflcantes per sedecim dies epulabantur sine servis. Causam e fabulis repetit Plut. Qu. Gr. 41. {jLOVó^copov, mensura in Aegypto. PGH 220. Vid. óCxcoqov et Wilcken, O. G. I p. 763. jjLÓpa' xüyixa idzl GTQttTLCOTixbv nuQot AuKsSccifiovCoig ovxco Ityóixevav xxê. EM 590, 33. Cf. Xó>xog. Vid. Schoemann-Lips.4 G. A. I p. 286. (xopaytev boeotice = (lOQayüv, morae ducem esse. Inscr. Coparum. CIG 1574 (Kum.). jxóptjJLog. Vid. [ióqog. [J.opvdjJlevol;• /laxópevog. H. Aeolice = /lagva/isvog. Eodem Schmidt refert po qy Lag' yaGxQOjJLaQyiag xal axQctaCag et pó Qy og' ankrjGxog (= juapyog) apud eundem. — Vid. fiaQvaa&ai. (xópog (fiÓQoi) afinélmv saepe in titulo lesbio 90 Hoffm. jjiópog (mors) = davuTog, ion., ep., trag., Herodotus saepe, cuiuslocis ap. Schwh. adde I 43 extr. — Idem valet de fiógaifiog, fatalis. Her. III 154. — |uógi/iog. Pind. O. II 42. (xóppia, vasa murrina. Paus. VIII 18, 5. Cf. Thesaurus. jj.ópatjJLOV TÉiog (3iótov. Tit. metr. CIA 2477, 3. ixopcpaeig — svfioQcpog. Pind. I. VII 22. jj.opqp'jy de cadavere Kaib. ep. 1118, 2. — Salutandi formula in Aegypto. Pap. K Leid. 10: naQaxalai rovg &eovg, OTtcog i&Giv avxoïg Kt*l fio]Q(priv itQog tov fiaGtlia xal TiQOg rrjv [jÏkgIXlGGuv] et D 11 öoi(év) Goi o SuQanig xal rj 'iGig ènatpQodiGLav yaQiv, flOQfprjv nQog tov fiaGiléct xal trju (iaoikiGGav, i. e. in oculis re gis et reginae. {xopcpdj = juoQcprj. Saepe Archytas Stob. Ecl. ph. I 41, 2. |XÓ<3)(0£. Télog fiÓGicov &vo/iévcov. PB 383 et 463. Cf. EGH 244. De hoe vectigale vid. Wilcken O. G. I p. 384 sq. lioaxo-aypayiazyg, vit ulorum signator. PB 250, 6. 9. 16 (a. 122 p. C.). Cf. PB 356 (a. 213 p. C.) vnsQ GcpgayiGpov póa%ov svog &uofiévov xxs. De re cf. Her. II 38 et Plut. de Is. et Os. cap. 31, de vectigale Wilcken, O. G. I p. 895 sq. Vid. acpqayig. ll.OZlO-cpa.fiot.' dvaia ug iv Haka/iivi xrjg Kvtcqov xeXov/xévr]. H. Hesychius Salamini addere non solet rijg Kvuqov, quare vide ne scripserit xy KvnQidi, Veneri. Schmidtii coniectura (loxxwxoqjayla = fivtxaxocpayia fortasse non est necessaria, fieri enim potest ut sit haplologia in brevius contractum. Cf. s. v. xql^lgxov. Sed malim tioxxoyayia. JJ-OtKac (= fiv lai)' GxótXrixeg, o[ ysvó/isvoi èv xoïg XQsaGiv. H. Cf. Ahrens II 145. Laconicum? {AOOJMyJer iisjupsxai xoig %sti£Gi. H. Recte Musurus fiovxi^ei. Cf. pvfciv, mussitare et ftcoxaa&ai. Laconicum ducebat Ahrens, Cyprium Schmidt. Infra legitur fivrxa^aGa' Gxsva^aGa, quae gl. prodit doricam originem, ita ut faciam potius cum Ahrensio. Cf. gl. Hes. (ivrxixa^eiv gtsvsiv. IJ.Owqpo-fia.'fÓQ (== -fayógV xaQvoxaxccxxtjg. H. Cod. (iovxriQÓ(3ag, quod sic Ahrens correxit II 45. 125. Laconicum (iovxr]Qo(3%&evvxeg. Alcaei fr. 18, 5 ^aftwvt (jLÓ%&evxsg «fyéAco ft%ra. Inde superlativus Od. cp 174. ïge fivyoïxaxog aht. jxó^os* xrjklg 7] iv xoïg tflaxloig. Kvkqioi. H. Mac-ula comparat Hoffm. I 12. (xóyaXos = tivycclrj. Neue Gr. Zauberp. Wess. 1. 850; Cf. PK (I) CXXI (pap. mag. saec. III p. C.) pag. 109. Forma etiam apud seros scriptores obvia. jjiÓYts aeolice — fióyig. Compend. III § 10. acpeovog. H. mutus. Infra fivvöog- acpmvog. idem. Propter omissam nasalem illud pamphylicum ducit Schmidt. Etiam cyprium esse possit. — Yid. ftovqxoq et cf. Ahrens II 112. ! jj-oeafrai, quasi a ftvtjftt (cf. fivGxrjg) pro fivsïa&ai arcadicum. Lycosurae tit. Dittenb.2 939, 12. i duplici 2 scribendum, ut XhxctQvccGGiog, nayvijaGiog etc. Meisterh.2 75, 12. j (XoO-a (= fiv&og)' cpavr], Kvtcqioi. H. ' jxoO-ccSsv. Theocr. X 58 = (ivdifeiv, i. e. ftvdeveiv (sa&ui) = léysiv. Cf. ftovGiödei et Aristoph. locos ibi citatos. ] [A'jctt. Vid, ftouia et & negl 9eG/ia>v (èÖ£Gfidx(oi> Kaib.) èv SvQctxovGctig xoïg IlcevxeXei'oig xwv QsGfiocpOQLcav èx GrjGdfA,ov xctl fiéhxog rtttQctGiievafcGdciL ècpr\fiai, ut supplevit Hoffmann coll. Sapph. 14. — Schol, ad Od. cp 71 uvxl tov 7iqocpttgi£óiievog cdXa%ov cctzoqqLnxmv xb êavxov vór^ia. Cf. v(v) a, Kivvr\v, öLvvu, aéhvvov, %a\iv v o g. Vid. Hoffm. II 484 sq. Movvóaxo? duplici v scribendum. Meisterh.2 74. 9. Mópiva simplici. Idem p. 74, 11. jj.oicotvjpss, oi = at (jïveg ionice Her. II 86, attice fivKrij^eg. jj.oo{hjpatvj<;, murum venator. PK CCV, 14 (saec. IV p. C.) = jj-oGthypsot^s. PO 299 (saec. I p. C.) = ftuoö-ifcas. — Ibidem /ivo&tj- qivsiv pro legitimo /ivodrjQiïv. jjLDoaóffy, flabellu m = |uviosó/3r;. Deli tit. saec. II a. C. Dittenb.2 588, 34. jxoóxpoog, colore muris. PK II 195, 12 (a. 69 p. C.) et 198, 17cf. FGH 92, 12 (ubi additur 7tQwxo^óXov): ovov &7jXsiav (avó^qovv. Cf. supra IsvKOfivóxQovg. [J-optapoopo?. MFP II 42 (a) 3; PO 6a. 7. Cf. uqovqu. [xoptdpx^S Her. VII 81 = ixvqluqiog (Xen.). jxópcos. Adde Bacchyl. Y 31 rwj vvv xal (ê)/iol ft v q ia navxa jce'/Uutfojl ifiszégccv agsxav | ifivsïv, ut Pind. 1. III 19 sq. Sic XVIII, 1 BI. naqEGxi fivQLcc xéXev&og &^§qoGl(ov fieXécov. Cf. VIII 47 Gxefysi di evQsCag xcXsv&ov ft v q l a navxa cpdxig xrê. Móptva. Vid. Mvwioxog. [XÓpzO?. Vid. ftovqkoq et Pgvxóg. — [ivQiKag (fivQKag?y acpmvog, èv eavtü s'xcov 8 fiéXXsi nqaxxuv. H. Kaibel comparat murcidus. jj.6pjj.ac, pisces quidam descripti ab Epicharmo fr. 32 Ahr. (J.t)p{J.Ty8ÓVS£- oi {ivgfj,rjxeg tino Jagiêcov. — [ivQprjdcóv gtivoixia xfov fivQfirixiov. H. = att. fivQ^r\Kid. Ex hac vocabuli forma apparet quam facile nasci potuerit nota fabula de Myrmidonum origine. — Theocr. IX 31 xkxxil ftsv xéxtiyi cpïXog, fivQ^axi öe fivg^iag. jj.t)pox(oXtxós. FGH 93, 6. jj.upox(oXtöv xékog in Aegypto, quod pro arte sua exercenda solvebant. PB 9, 1, 17; I 21, 8 pap. bibl. Berol. Cf. Wilcken O. P. I 385 sq. jj.óppa* y OfivQva mag AioXiiiaiv. Athen. XV 688 C. fj.opptvvys axécpccvog, pietatis erga deos insigne. Cf. Dittenb.2 650, 45 sq.; 651, 9 sq.; 652, 25 sqq. Moppivoövct, adv. loei. Meisterh.2 169, 23. JJ-ÓpxaXt?' ?) d^vfivQQivrj, mg slaKcoveg. H. {xopzoxwX^i;. Inscr. Aegypti in Journal des savants, Aoüt 1879, 474 (Kum.). {J.Ö?. Vid. Gfiiv&a, Gfiiv&og. — ot /ivg = fiveg. Herond. III 76. — Ex Herodoto IV 192, 3 afifero fiv&v yévea xQii,a. {J.óat88é (i. e. Mye) xoi Sri Xrjg no& dfié. Ar. Lys. 94. Ibidem 1076 xi di\ notf aftÈ noXXct fivGiddsiv (Srjv?) È'nrj; et 981 X& xi ^vGi^ai véov. Cf. supra fiovGiöósi. Moao£ fabula sine poetae nomine. CIA II 992 I 24. MvGovg scripSerunt Aeschylus, Euripides (?), Sophocles, Agathon, Nicomaehus. (j.6ata (= nvGxr/g)- [ivorr)Qicov jxsxaXa^wv. H. Solis Aeolensibus et Thessalis hanc terminationem tribuunt veteres grammatici, sed etiam Eleis usitatam fuisse docet rsXsGxd. fj-oataxojv, cui spissa est mystax, i. e. labri superioris barba. Theophyl. Sim. Hist. I 9, 4 Icoavvi/v, tpnsQ êncovv/iov xo xfjg vnsqioag j(sXvvrjg xaxaxofiov, ov 8r\ xai MvGvaxcova nqoGtjyógsvov 'Pcofiaïoi. Cf. IV 15, 2. Formata vox ut ydaxgcov, alia. JJ.Óata^* at inl TM avco isiXsL xQi%sg. H. Dorice = ftaötag. Cf. fldfftaya et vid. lexica. ;j.óaias, Bacchi cognomen prope Tegeam. Paus. VIII 54, 5. (xoazypca. CIA II 466 — 481. 597. 628. Add. 834, b I et C: xa [isyaXa ft. 315. 466. 467. Add. 834, b. 1; xa nqbg"Aygav 315 et IV 2 597 b. Cf. Plut. Demetr. 263, sed xa sv "Ayqag CIA X 273, ut alii scriptores vocant, = tè dXsï^a CIA IY 1, 1 p. 3. 4; 1, 3 p. 133, Dittenb.2 646, 95 [ro?s óA]£tf[offiv fj.v]GxriQioig. Inde praeter alia discimus töv tsQocpavrrjv et maioribus mysteriis et minoribus obolo, item xov inl r<3 /3ojuc3 isgêa, rovg itgonoiovg xoïv deoïv, xov [tgeet xoïv Qtoïv hemiobolo singulis mystis donandos fuisse. — 'EretfisiijTal z&v fjivBTriQLcov CIA II 315 et II 2. 834 b, 243 et IV 2, 385 duo sunt; sec. Arist. A&. nol. 57, 1 erant quattuor, creati duo ex omnibus Atheniensibus, unus ex Eumolpidis, unus e Cerycibus. — fivGryjQicÓTideg r^iégai. CIG II 628, 9. — Forma attica legitur in inscr. aeolicis aet. imperatoriae GD 222, 4. 255, 12. 302, 2. 2; semel tantum 234, 4 aeolica jivGxaQÏcov e Kaibeli correctione pro iivyyaQiaiv. jJLOiTCÊXoXov aïaa. IGSI, 1020,5: 'ógyia Gvvgé^avxs &eai na/ifiijzogi 'Peirjg HQiofióXov xeXerijg Kal xavgofióXoio (psgiGxtjg | al'fiaGi (ivGunóXoig [Scofibv V7t£Qll&£GaV. JJLÓttXoV. Yid. fiixvXov. {JLUTtaxs^. (ivxai. ZiksXol "Icoveg (Adxcavsg? Schmidt) ndyava. H. Vid. ft v G x a §. {xoTtalaaa et jjtmuxaCstv. Yid. ix,ovnri^si. jAÓ^aXa. Sophoclis (?) Niobes fr. sec. Blass in Mus. Rhen. LY p. 99: w w | èg Si ixvyaXa xdoiaga ts [yfig, 6xotoioxotoz]oï, nóöa y.axanxrj'S,(a ; Cf. Eurip. Hel. 189. GxoXióg(?), ó%evxijg, Xdyvrjg, axpaxyg. CPcoxaeïg öè Hal ovovg xovg enl ofèlav Tts/inofiévovg. H. Cf. fid%Xog. jxo/ós, horreum. TH, 1139. — Herodoti locis, qui a Schwho citantur, adde III 16,5 iv (iv%a> tijg drjKijg cog fiahGxa, in imo sepulcro. jxója (= fiovGay &>Sr\ noia. H. Laconice Ar. Lys. 1249. 1298. Plenam formam doricam fi&Ga habent Alcman et Theocritus, aeolicam fioloa constanter Pindarus cum Moioayéxag et fioiGceïog, quare suspectum fiovGi%a O. I 15; fr. 32, semel Bacchylides V, 4, sed novies fiovGa. Vid. fioïGcc. [Juu8l§ (= GfiaSi^Y (pXói-, cpkvKxig. H. jjio)ï88sf XaXsï, &8ei. H. Laconice. Corr. Yalckenaer pro fiaöeï. Prior explicatio nititur confusione cum ^ovgISSsi = fiv&i&i. jjioHJta* povGiKri. EM 391, 20. Laconicum. jj.<ótov. Yocab. aegyptiacum aet. Lagidarum = yó/u>g aet. romanae. Vid. Mahaffy MFP II p. 43. jxcoXéihat. Vid. ficoXsï. |x((U)Xet" fxdyjraL. Kal avxiuoXia (1. évzLixaXla) Sr/.rj, elg rjv ol avxidixoi nagayivovzai. H. Idem [icoXriGexaï fiaxrjGsxai. nixQav9rjGsxai. Cf. Hom. (i&Xog = uymv, fiaxt]. Recte huc Baunack Philol. 1896 p. 490 referre videtur verba iuridica in legibus gortyniis vetusto more per ö scripta ap.q> ipoltv, avxlfioXog, anofioXei, ènifiolev, £t£Q0fA,óXi0g, ftoXiöai (= ^,coXcïo9ai), fioXiofisva, respondentia atticis aiiqjiO^rjteïv, avxiêixog, a.no'koyHQ&ca, smóixafeo&ai, öixa^ofievrj. Comparetur usus verbi uyavCfcG&ai in Attica. {ji«)Xoy£P" t<* avo^a £,v\u. H. Laconicum ? jxróXoJa melior forma pro fiólvfc apud Hippocratem. Cf. Hoffm. III 280. jJt,(öXt»l«' xov unctLÖEVxov. Zaxvv&ioi. H. jjKujjiwp' fiéfitjjig, ovsióog, alsnog. H. Siculum vocabulum secundum Festum et Isidorum. Cf. ftüfiaQ. jj.top.og. Locis adde Bacchyl. XII 202 BI.1 figorwv Se ftwftog | navreaai uiv iaiLv tri tQyoig. jjttoptttt' ïmtoi xal fiovg vnb üqkciöcov. H. Num comparari potest neo- graecum aloyov = ïmtug ? jX(opivyv èmcpsQsiv rivi. Herodoti lexico Schwhi addatur I 131, 1. (Jicopóv* to o£v KvjtQioi. Schol. Hom. 3 479 et EM 776, 23 s. v. uAaxóficogog. Schol, ad % 29 tiXaxóficogoï — AQiGxuQiog d^vcpcovog. Similiter èy^sö/ftrapog iófjLcoqog (ab ia = cpcovt]) explicabantur. Bechtel comparavit radicem germanicam mêr in mêrjan, k^qvtxsiv. jjt,(5aa dor. = fiovaa. EM 589, 41. 46 et 235, 51. Vid. fta>a. Vid. sq. voc. jxcöao' fijret. H. Epicharmi fr. 121 Ahr. « noviet, ftrj ra ftaiajca ftS>oo, ftr) Ta oxkrjQ 't'xyg. Fortasse ex eodem sumta est glossa Hes. n&raï tvTSh Ttlva&Tcu. Fr. 80: üvqqa ya ft wrat (pro iivqquv ys ftw tcal Ahrens) /tsvnaXlmva. Optativum ftróto habet Diotogenes Pythag. Stob. Ecl. ph. I 100 Wachsm. p. 50, 12; infinitivum [iwo&ai Plato Cratyl. p. 406 A: rag de MovGag xe scal oXcog rrjv (iovGïxr\v anb rov ficöG&ai, G)g è'otXSV XCtl TTjg ^fJXTjÖEcóg TE KCtl cpiXoGocpiccg XO OVO(lCC TOVTO ETtCOVO- ftaGsv; aoristum Eftróffato' sxiqsv, hffvaGuiQ, iffiiftev Hesychius, sed èfiaGaxo traditur apud Aesaram Lucanam Stob. Ecl. ph. I 49, 27 (p. 850). Cf. Aristarchi lectio ys ftaGGexai pro ya^eGGsxai Hom. I 394. N. Nó. De nasali apud Aeoles et Thessalos egit Hoffmann II 475-485, apud Arcades et Cyprios idem I 209—217, apud Dores Boisacq p. 86—88. Ut in Cypro et Pamphylia ante consonantes constanter neglegitur, ita in vasis atticis saepe omittitur, ut XxaXdxri, XÖQotiaxr], TifiaSqa, ylyixqlxr], HcpiaQecog, OXvmóSaiQog, acpi, vveppa- öéanoiva. H. Cf. 7q~q = qï et Hofifm. II 241. VttsOSV cretice = eig VMV xazatpevyeiv. LGI 40: Ai Sé xa vaevei o öökog o xa vixa&èi, xaXLov avzl (icazvQOv Svöv Sqo/iéov ilevd'SQOv anoSeixGazo ini zoi vaoi [f] ons xa vaevei. — Cf. va v e iv. vayaazo dorice. Vid. s. v. véco. va O-pal* vd(.H. Gl. dorica aut aeolica. val tto atcó, per Castorem et Pollucem, saepe Lacones apud Aristophanem, Xen. Heil. IV 4, 10, val zov üoziSav Epicharmi fr. 62. Ahr., ubi Athenienses vrf aut val (ia usurpant, quorum fia respondet dorico ov (za> alm et similia). — Aeoles in iurando vat dicunt, ubi Attici rj firjv. Sic GD 281 B, 47 [v]«t SixaoGu, zav ótxav, oGGa fiev ev zoïg vófioiGi evi, xazzolg vófioig, Ta Se aWa ix cpdonoviag Mg agiGza xaï S ixa iz az a xzé., Ut attice dicitur xaza yvdfjLrjv zrjv Sixaiozazrjv. vafap/o? (= vdagxog), templi praefectus. Inscr. Dodonae GD 1356. Cf. 1348 et s. v. vaioi. Na'iöss dorice et attice = ion. Nrjiaösg. Pind., Bacchyl., Theocr., al. va ter oiw. ^txïXöv. 1096. — Pro xttrat in cippo IGSI, 1625 Evtyvylg iv&ccÓ£ vccui. vacxol evd'vvoi. Dodonae GD 1870. vdïof vavwol. H. Hoe sensu tragici saepe vatog usurpant. Idem adiectivum formatum a vuóg, templum, Hermann Pindaro ïeddidit P. YI 4 pro vaóv (minus recte Xaivov Bergk). Naiog est cognomen Iovis Dodonaei. GD 1368. 1371. 1373. 1376. vaïaxapcov (= vatonog), aedicula. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 3145. vaxoSé^g = oxvloSéfqs (-ódeipog). Hippocrates p. 346, 22 v. 1. Cf. Athen. III p. 352 B. vaxópo? dorice = vscoxógog, aedituus. Epidaur. GD 3359,3; Delph. v. C. 1921. Cf. vaoxóqog,, oioxÓQog, vaonólog, vrjoxogo g, v (x o op v v cc co q o g. vastos, tó = Ségag, xwag, yuoSLov. Her. II 42. Pind. P. IV 58. Theocr. V 2. Cf. vaxodéfr/g. Attici quoque usurpant in compositis vaxo- zikzrjg, -rUtog, -ziXzeïv. vajJLaptijs (?) = vruiegzijs- Archytas Stob. Ecl. ph. II 2, 4, sed rectius cod. P. vafisQvéag. Cf. mox va^rijg in libris FP. Soph. Trach. 172 vafiéQTSLa, quod si recte se habet, etiam vdqi&fiog (v««p.) expectes Theocr. XXV, 57. Alia res est in vrjU,jg, vijwiog, quippe contractis ex v «_ e. Cf. v an o iv o g. Na|catiys, Vid. Meisterh.2 13, 11. vaoxotstv et vaoxotó? saepe in tit. delph. a. 380 —280 GD 2502. vaoxotcov. Inscr. delph. W. F. 1 irci/islofiévov zov raonouov. — noïxog vófiog. Lebadeae tit. X&r\v. IV p. 372 = Ditten'o.2 540, Michel 589, 88 sq. Cf. Fabricius de archit. p. 37 et de magistratibus vuonoiui, s. vunoiui, s. vtconoioL dictis in multis civi- tatibus graecis pag. 25, adn. 1. vaó?, voc. doricum, inde a med. saec. a. C. IV etiam in titulis ionicis pro vmg occurrit. Cf. Meisterh.2 99 sq. et Hoffm. III 328 sq.^ Tit. laconicus IA = Dittenb.2 60 *<« d[t;£o]i> aal vaföv *ai zöv %Q£(iaxov zou rö &£Ö (Apollillis). va o? adiiectivum iuxta vaiog (vaog) passim titt. Dodonae. ApudCaia- panum hoe duodecies, illud sexies occurrit. (Kum.). vao^óXag. PB 362, 2 et alibi. Cf. v a x 6 q o g. vawa (= vaitr])' ovficpvzog zÓTtog. H. Gl. dorica aut aeolica. Locis adde Bacchyl. XVII 23 BI. evv z' avÖQOxzóvov èv vanuig KQE[i(fi)va>vog. vaxolat, pagorum magistri in insula Co. IC 367, 33; 46. 91. 98. 106. 369, 5. vanoav 373, 6. vdzotvos' /lazaiog. H. gl. dorica. Schroeder reddidit Pind. P. IX 58. Cf. Proll. II 21. Vid. vunaQzrjg. vapxav transitive, facere ut torpeat aliquis, obstupefacere, facere ut quis desinat, seq. infinitivo. Philodem. de rhet. p. 387, 13 Sudh.: ei %ai ug ctvxöv ivayxriioi vo]üv (i. e. cógxs vosïv) navxdnaGi diSaxrijv xrjv navxav [dvvct(it]v et p. 380, col. CV 1: ottxv] vaqKcóay n[vag, ovx'i dt]o: [t]ó5v Xóycov ^[vxtxycoy^sïxai róx' ctvxóg, ois dfifiov] &UVIA.U&IV afroi. Unde apparet iniuria hunc usum negasse Dindorfium in Thes. V p. 1362 s. v. De infinitivo cf. Synesium ibi citatum: tniGxo\r\v öè — ngog avxov ènt&sivca — ivdQKrjGci. va?. Vïd. va Hg. vaacwxtv fiéhaaav se ipsum vocat Bacchylides Ceus IX 10 BI. vaao? dorice (et aeolice) = vrjaog passim etiam in titulis. Locus in Arcadia Na ooi. Paus. VIII 23, 2. 25, 2. vaaaog pro vctoog in Camiri inscr. saec. a. C. I, GD 4123. vaata (a V. vaGGsiv)' Gamd. Pódioi Kal uqu néfifiara. H. Vid. Poll. VI 78 et Schmidt ad h. 1. vaatog. Yid. èninenlaGfiévog. Naoayos llapa(j.óvoo comoedia. CIA II 975. III 5. Paramonus ignotus, Nccvayóv novimus Ephippi et Aristophanis sive Archippi, cf. Meineke, Hist. crit. C. G. p. 354 et 200. vaoapxcs nóhg Tyrus vocatur IGSI, 830, 4. vaóapxo? Lacedaemoniorum classi imperabat, Gx^axr/yog atticae. Cf. £7tLöroXsvg. vaopat^s pro vavxrjg tragici, Herodotus, Thucydides. vaóptov quid? PK 140, 7. Cf. 117; 121-122; 270, 41; 296, 5 ubi Kenyon „The vavfiiov tax, i. e. the duty of supplying vav^ia was one of the imposts of the land and is connected with the building of dykes or houses". Cf. v. c. 1, 23. Idem II p. 40 impugnat Wilckeni opinionem (quam hic O. G. I 260 retraxit) vavjitov esse vocabulum aegyptiacum pro anvQt'g. Cf. etiam PL p. 379. 380 (n. 66, 8; 37 sq., 43 etc.) saec., ut videtur, 1 a. C. Ibi 1. 65: slg xa nsQi^oófiaxa yivexai vavfiia (sequitur summa) Kal eig xrjv GXQaxrjyixijV o'iKrjGiv. . . avriXcoxcti vav^ia (summa). Nuper Kenyon Cl. Rev. 1900 p. 173 distinguendum monuit inter hunc vocabuli usum aet. Lagidarum et aet. romana; sub Ptolemaeis enim significare mensuram cubicam (= aioiUov), qua uterentur ubi agatur de canalibus excavandis et de aggeribus exstruendis, sub Romanis vero tributum, fortasse impendendum canalium fossioni et conservationi. Cf. Wilckeni disputatio O. G. I p. 259—263, ubi etiam reliquos locos attulit, quibus nunc addantur FGH loei plurimi. Vid. Indicem IX p. 351 A. vaósc, (ex vafsi)- qéu, (iïvfci. H. Aeolice. Cf. HofFm. II 435. VftÓSlV (ex vaj~£lv)' IXEXEVEIV 7VCCQCC XO èjll XT]V EGXiav KaXaCpEVyELV XOVg iKsxag. H. Cf. Phot. Apte Wecklein Aeschylo Suppl. 359 vavovd' öfxilov pro véov &' reddidit. Cf. supra creticum vaevev. VOWiyyeiV, vuvr\ylv\, vavriyiov, vuvrjyóg ionice = vavayeïv etc. saepe ap. Herodotum. Cf. Hoffm. III 354. vao3tX^p0[JLa)^tjj.0t, ol. PL n. 63, 22 ibk ènl zcöv tpvkctxCdcov zezaypévcov vavxX^Qoiiaxïfj'Cov (a. 165 a. C.). Cf. Wilcken O. G. I p. 283. Naójctaypog 'Ap^txXéoos (?) comoedia. CIA II 975 III 17. Comici nomen incognitum, NavxlrjQov novimus Eudoxiet Menandri, NavxXi)Qovg Nausicratis. Cf. Meineke, Hist. crit. c. G. 492, 495. vaóxpapoi servat e apud Herodotum. Vid. loxr\yeïv. vaojcpatéss lVS ^. vaomyyoi in Aegypto pro arte sua exercenda tributum pendebant. Ostr. 1477. Cf. Wilcken O. G. I p. 263. Dores vavnayóg etc. dixisse docet NavTtuxTog nomen. vaójcoSes (Phot.), v av a ino S eg (Hes. et Eastath. p. 1515,37)" vrjGiazai. Gl. comica esse videtur. Pormae doricae vaóg, vat, vavv, vaeg, vaav, vuvsL (Pind.), vaag (Theocr. VII 51), aeolica dat. vaeGGi (Pind.). — Secundum EM, Ioannem Gr., Greg. Cor. Dores dicebant v&g, vav (vafg, vafv?). Cf. Ahrens II 243; de formis ionicis vid. s. v. vfjvg. vaöaaov. Inscr. coa Mitth. 1891, 417. Idem vocabulum in Cyzici tit. IA 491 (cf. Dittenb.2 464, 2) restituit Toepfer, sed in lapide i. e. atxfiTti, esse vidit Wackernagel Herm. 93, 300, quam litteram Asiani adhibebant in vocabulis barbaris, ut MXixÜQvuGGog, IIctvvccGaig, itaque vuvggov, vocabulum non graecum, vectigal quoddam significare nee cohaerere cum substantivis vavg et vavXov. Nat)ots(Qpiys, a gxclqu, carina. Inscr. ionica Styriae. Hoffm. III 396. vaoziXoq ionice (Her. II 43) et tragice = vavztjg. Cognata vocabula vctvTLlleG&ai, vav xllïcc etiam sunt pedestris sermonis attici. vaotoötjcat, ol apud Atticos. CIA I 29. vaóo) aeolice = vcttfhv, vea, templi. GD 311, 16 (2 a. C. — 14 p. C.) zag ze x a vava xtxzeiQaGiog (xctdieQwGeiog). GD 214, 43 (a. 314 a. C.) oeiyrjv (== avoiyvvvat) z ol g vavoig. 211, 5 sq. v ct v o v. Cf. Gvvvavog. va^etv = vrjcpeiv dorice, ut in Epicharmi illo, fr. 119: vücpe xal fiéfivaG' aniGzeïv' ccQ&Qa zavza zav cpgevmv. vd^siv dorice = vr^nv, att. veïv. Cf. ngoasva-^c. vawpiov dorice = vedgiov. Corcyr. GD 3195 b, 11. vacöaatsv Cret. BCH 1885, n. 10, 24 iuxta nQa^aisv (1. 14). Cf. 71 U Q ia 1U l sv. NE = vscoxiQK. Therae tit. IGI, III 343, 19. vsa, vés?, véa? ionice Herodotus = vavv, vijeg, vavg. Yid. vijvg. vsa adverbialiter = véov, vemsxL Therae tit. IA 466 vsa r)(5<öv, unde temere Roehl fecit verbum non graecum vea^^cóv. Est inscr. metrica X(»[Jh]Aoc; ó .K(3£ro[|3]ou[iot;] an E[vjj,]vccGxag véa riftcov, in qua hiatum non curavit auctor. — Substantive iv véai (= èv fj^y) ylyveadcti. IGSI, 1293, A 3. Néa xóXcg, NeonoMrrjs et NeanoUxrig. Meisterh.2 108. 186, 10. 91, 9. Vid. Meyalrj nóhg. VSÖtX££ (dorice = verjxsg)' vecoGxl y]Y,ovr]^£vov. H. vsavtajcap^?, epheborum praefectus, crebro legitur in titulis IRB II, 58. 440. 441. 445—448. 451. 454. 455 etc. — veaviaxoi 'Isqcóvsloi vocantur ephebi eius gymnasii, quod ab Hierone, Romanorum socio et amico, conditum de eius nomine dictum est in Neti titulo IGSI, 240. Cf. Moschion ap. Athen. V p. 206 E. vsavcaxapy^aa?, sc. rcóv écp^cov. CIA III 765, 1098. VSpeata* ntQixaXfiaxtx xav [sq&v xai rcóv £ixi\av. H. Ex corruptissimis verbis nihil exculpo. vs^vc^s et vsrjvi6nog ion. = vtuvLug et vsavïoxog. "Serodotus saepe. vet boeotice = vrj. Ar. Ach. 905 vel ra dm. NE1 = NeigvqCov. Nisyri tit. IGI, III 164, 2. vsta, sc. in titulis atticis pro ionico vrjia. Meisterh.2 29, 34. v(s)»taap = vijci)ag. Inscr. laconica aet. rom. Del. 34, 2 vsixaavxsq 37, 2. vetJtaSiov, parvum victoriae simulacrum. Palaestinae inscr. CIG 4558 (Kum.). vscxéstv ion., ep. = oveidifeiv. Her. VIII 125. IX 55. veïxog — egig idem III 62. VI 42. 66. 68. VIII 158. 225. VStx(X)^aaC agÓGai.— v e ixkrjx ij q' XixfirjxriQ. MsytxQSÏg, veïxkov x o Mxvov H., qui infra fortasse rectius vix\ov xö Mxvov, unde reliqua reflngenda. Liquidorum est metathesis. Pro aqógai melius dedisset hxfiïjgai. vetXóPpoyog, Nili aqua submersus. Pap. aeg. Herm. XXVIII p. 238. Cf. s. v. pQoxrj. vsiXeaxaXaji.^, herba quaedam in Aegypto. Vid. xaXa/ir/. Pap. mag. in Wess. Neue Gr. Zauberpap. 433 vsiXoxaXa/iijg onéQ/ia. veiv. Vid. vém. vecpitpoqpsïv s. -xpacpstv. Aesch. Agam. 1479 vsiQixQogjehai s. -xgacpslxcti Headlam, Cl. Rev. 1900 p. 119, pro vslqel xgécpexai.— Hes. vsïqckï xaxcoxuxai. oï dè xoiXiag x cc xcexcóxctxct. Cohaeret cum stirpe ve(j = £v£q. VSCCpSlV flgurate pro (3p£%£iv. IC 58, 9 xaï rov aii oiïx ctygiov nava%r\- VCCLOlGlV E~kcXLOV | V£t(pÓ[lëVOV Ö(OQOtQ XQ(OGGOV EVEVXCC[lEVOV. Cf. Suid. S. V. Haec genuina verbi forma videtur pro vicpeiv, probata Herodiano II 779, 6. Cf. Joh. Schmidt, Vocalism. I 134, sed subst. vicpag. VSJtp ta, res fu neb ris. PT I p. 1, 1. 20 zav rag XeirovQyCag iv xctïg vsKQiaig 7tctqe%ofiévcov xaiov/iévcov öe ^oX-fyzcav. Cf. Peyron p. 77 et %oX%vr cc i. Nsxpè? AtoSfópo» comoedia. CIA II 972, 12. Cf. Meineke, Hist. crit. c. G. p. 419. vsxpoxd^o^ = Tucpsvg, ut apud Manethonem, PB 34 IV 7 (a. 223 p. C.) et alibi. VSJtpoÖV. CIA III 1355 vEVEXQrofiivov Gtöfia. = ipvxoito(i7tóg. Inscr. Carthaginis in Mus. Rhen. 1900, p. 248 (cf. 249): Oeov rov vexvayayóv, sc. Mercurium. vexoSatjxcov. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 360. 368 etc. Mercurius. vexoojxavtvytov ionice = vEXQOficcvrEwv. Her. Y 92, 7. véxop' v£»(»ó?. Aaxcovsg. H. vsxos ion., ep, = vixgog. Saepe Herodotus iuxta vfxpós. Hesychio red- diderim v £ jc £c;- vexqol pro véxsg. Nexóaios, mensis Gnosiorum = IJvavoipiav att. (Homolle) in tit. gnosio Dittenb.2 514, 57 (not. 29). Cf. Bisschoff, de F. G. A p. 385. Vid. 0EGfJLO(pÓQLOg. véjxetv nóUv = öioixsïv saepe Herodotus. Cf. Thuc. V 47. Néfxeat? fabula sine poetae nomine. CIA II 975 IV 2. Unius Cratini Néjieaiv novimus. Nspir/c nvè, = Ne(iéu. Saepius Rhodi tit. Olympiae GD 3765 C, col. II; scriptus brevi post a. 434 a. C. — De locativo Nsfiécc cf. Meisterh.2 169, 23. NejJLiyvts = NeoprivCg Therm. Sic. GD 3249, 1. Cf. Kkénohg, &sdcoQog. vsjj^xpia, quae dividit, tit. rom. saec. IV IGSI, 956, 5 fw zs a^LOxifiEv nul ravrtjv slvcti vE^.7\r^iav xca xctza óógiv Xa/AfSui'Eiv zo öoGEiöiov. vsjJLOwyca, mira forma cretica pro vEofirjvia Dittenb.2 463, 147, quam tuetur NE^ovrjiog in Mus. Ital. III p. 648, n. 61, 6. 49. VSJAOg* rónog daGvg, ÈnnriÖEiog Eig voyir\v. Eustath. ad Hom. A 480. Legitur GD 1415, 8. vsvvog, 6 = 6 Tfjg [iriTQOg aösXcpóg. Pollux III 16. Kahtrai ös nul vÉvvog naga zoïg Ttoitjzaïg. Cf. § 22. Vocabulum restituit A. Wilhelm in epigrammate apud Plutarchum Mor. p. 1033 E: róv véwov (pro zóvöe véov) Xqvgititcov j4qigzokqéo>v avÉttrjxs nzL in Herme a. 1900, p. 669 et EA 1901, p. 56. Cf. viwa. Idem Wilhelm zö/i véwov affert ex inscriptiuncula in Museo epigraphico 1.1. p. 58. VSVCUJAsO-a* diavsvorjfis&ci. — vévmrccL' iv va i'%ei. H. Her. I 68 èvvcÓGctg, I 86 èvvcoGavra, III 6 èvvEvóaxccGi, I 77 èvévcozo, IX 53 vEvmfiévov, VII 206 èvévcovxo, VII 207 Suvévmvzo; Anacr. 10 vsva/iévog, Theogn. 1298 vcoadfieuog. Cf. vcofivaxQct. Apud Herodotum saepe, apud Hippooratem constanter apparent formae non contractae. Hoffm. III p. 369, 371. Yid. etiam vó> &rjxi, vröfta et ft co & é e iv. vsópXaato?. Theophyl. Sim. Hist. II11, 7. iv voig vtofiXaGxoig xwv SèvSqmv. VSÓ8[JVid. &£ÓS(iarog. vsoü•O.'krjC, dorice = vso&jjXifc. Pind. P. IX 48, ut iv&cclrjg P. IX 72, al. vsofrd|. Vid. &ayev. vsóO-^pog. Apameae inscr. metr. LW 1703: icciqsxé fioi cpdófcoi xal xttloï veó&rjQoi (Kum.). Neoxacaapscóv, Thirae in Lydia mensis. Bisschoff de F. G. A p. 403. vsoxópos pro vmxÓQog. Delph. GD 1733, 10, 2100, 14. 2261, 17. vsóxpc-cos. Bacchyl. VII a, 5 p. 68 BI. vioxqïxov. veóxpozoz? Bacchyl. V 48 vsóxqoxov vlxav, ubi proposui vbókqixov. véo?. Pergami tit. a. 117 p. C. Dittenb.2 384, 5 G V V Ó Ö CO l XCöv iv Ilsfjydficoi vécov %aiQSLv, ubi vid. eius notam de his collegiis adulescentium in Asiae potissimum civitatibus. vsóg ion. = vt]óg. Herodotus. Cf. Hoffm. III 509. CveoaxapYavov?>• vecogxï xo GTtayycivov nsQiKsipevov. Phot. s. v. veoGnccórj, cuius vocis explicatio una cum gl. a me restituta excidit. vsoaxfttwcos boeoticum = vsoxaxxvxog. Strattis ap. Mein. F. C. G. II 781. Cf. Hes. Gitarog* Séq^u, axvxog, aliaque inde ducta vocabula, quae vid. S. V. GnaxoXrjaGxcit. vsoaaóg. Adde Herond. VII 48 wj vsoggoï xag xoymvag daknovGiv. Vid. n iy y ccv. vsoaóXXoYog, recens collectus. Hyperid. V 11 BI. vsoGvUoyoi 81 TjGUV, SC. ol iQUVOl. vsoxpss, veoxjJ.o5v, vsó^iAwais praesertim ionica = veóg, vecoxegfeiv, veuxsQiGpóg. Her. IX 99. — V 19. IX 203. Adiectivo etiam tragici utuntur, verbo Thuc. I 12. vso = VF5 in compositis. Cf. tfou. vsojAsivciy boeotice = veo/irjvitu. GD 51, alibi. Vid. fieïg. veóocatv aeolice = vsvovglv. Alcaei fr. 15, 3. vsoasis futuri dubium admodum exemplum Theocr. VII 109 (codd. vevGsig, vevGaig, Ziegler vsvGrjg). Neutra pluralia apud Pythagoraeos italios passim (ut omnino apud sequiores, maxime Byzantinos) adsciscunt verba in plurali. Exempla huius usus apud Thucydidem mihi quidem sunt dubia admodum. VSO), struo = gooqsvco. Herond. IV 46 vevrj/iévrjv ypÏQOv noWr^g (poQivrjg, ubi non retracto veterem coniecturam meam vevaG^ivrjv. — Herod. I 50 vriGag nvQijv. Cf. Eur. H. F. 243 Xen. An. V 4, 27 uQxtav vevrjnêva> i>. Corrupte Ar. Nubb. 1185 libri afnpoQfjg vsvrjGfiévoi (quod est sequiorum). — Reduplicatione formatum verbum Homeri vijvÉra. Cf. Curtium, Das gr. Verb. II173. 419. Vid. ittQivsïv. — Formam doricam varjGaxM habet Bacchyl. III 33, neque probari potest Bergkii coniectura admissa a multis re vr\g&évxcov pro rekeGdévTcov Pind. O. VI 15. Alias coniecturas vid. apud Schroederum. vscoiiópiov, zó. CIA II 827. Add. 834 b. II 45. 65. 72. BCH VI p. 48, 87. Meisterh2 36, 5. In Phanagoriae tit. 342, IRB vol. II, 4 et 25 male Lateskiew bis supplevit vfooxo[gei'a> et vt[coxoQiia pro veco ko [qlwi. vstüjtópo?, aedituus. Herond. IV 41. 45. 90 ex usu vulgari. — Alio sensu saepe legitur in inscr. Oropi EA 1889, n. 26, ubi apparet inter donaria servata in Amphiariëi thesauro, et significari videtur imagunculam votivam, huius templi aeditui speciem referentem. — Vid. vixkó gog et aiox óqog. V£(oxoivjz = vscoTtoióg. Minoae in Amorgo decretum saec. a. C. III BCH 1884, p. 40, 10. Cf. Mitth. 1876, 337, 25 et saepius (=Dittenb.2 531), CIC 2671, saec. IY a. C, etc. — Similiter Halicarn. Dittenb.2 11 a, 6 rovg vsanoiag rcöv ■9'Eajv, Ephes. Ditt. 510, 22. Cf. eius adn. 5 ad 185 et vid. vaonoiiov. vsdjpiov, zó. CIA I 32. 40. 47. 22. vsojotc = IWj^og, quod prosae atticae est familiarius. Her. II 49. VI 41. "VII 142 init., tragici et Plato. veró'cepos pro xcuvóg. Theophyl. Sim. Hist. V 2, 1 6 vswrsQog axQcxxr\yóg. Cf. V 17, 3 ngog vecótbqov xullog ^sra%mq£iv. iï] = viv\, vka Samios dixisse ait Herodianus II 913, 3. Cf. vijvig. vijsopioi;. Kaib. ep. 714, 2 (saec. II p. C.) Iötf*óg rs nkcpvxt xa\ v[ij]7(xoi, iq>' av oivog ov b Eumene II Pergami rege institutus in honorem Minervae vixqtpógov. Inscr. delph. BCH Vt. 376. Cf. Ausgrab. zu Perg. p. 75—77 (Kum.). Cf. etiam tit. aetol. GD 1413, 9 = Dittenb.2 295, quem consulas. vtxa^opca = vUrj. Pind. P. I 59 et saepius. VHtetv. Vid. lviv.li. vtxsv Cretice = (péQsiv. LG I 28. IV 40. Cf. Baunack, Goit. p. 56 et vid. fjViKav. vcxsóvtoc? = vixcöGiv. Aetol. GD 1413, 16. Ibidem 23 xoïg InayytUóvxoig, 1415, 24 aQ%óvxoig. Vid. Dativus. Ntxsós recens forma pro NiKaisvg. Vid. Kvöa9rjvsvg. Vm-t] 4ióg, ü»dvag, similia glandibus inscripta. IGSI 2407, 1 sqq. vtxijv, causa vincere, verbum iudiciale apud Cretenses. In LG occurrunt formae vixfjv, vikügui, vika&fji, vsuika/isvog. Opponitur verbum txxrjv. Vid. axa. vtxtSiov, parvum Victoriae signum. CIA II 766, 15; IV 2, 845 c 3. vixXov. Viel. vetxXfjsai. vixoXaca, festum dictum de Nicolai cuiusdam nomine. BCH VI p. 144 (Kum.). vtxop (= vcïnog)' ÖLagioQcc. H. Gl. laconica aut elea. vexópxas" dovXéxöovXog. H. Hipponactis fr. 49, 5. vtxotsXsia PK. II 51, victoriae celebratio? VtJtÓXca. Vid. afiadsa. vtXoysvrjs (= ved.). Kaib. ep. 982, 4 Ptolemais 'EXXrjvuv viXoysvcg xé/ievog. Cf. A. P. IX 355. vtv = aixóv apud Dores passim, v. c. Epidaur. GD 3240, 150 etc. Pro dativo est in paeane delphico BCH 1894, 578 fr. B 14. Vid. avaniSvarai. — Pro fuv legitur apud Herondam III 33. 54. 90. 96, sec. Crusium post dentales JV et 2, sed magis mihi probatur Meisteri sententia hanc formam librariorum errore e tragicis illatam esse. Cf. quae scripsi Mnem. 1892, 43. vtvva = vévva, i. e. (irjXQog adeXcpij. Thessalonicae tit. CIG 1994: Atvxiog JSxQaxoveïxrjg xiji firjXQÏ xal KXsonaxQai xfji vivvrji ö êxovg. Vid. vévvog. Hesychius habet vavvrj' ftrjrpös adsXcpi) et vavvav xov xfjg firjxqog ij xov natQOg aSsXcpóv. oï ós xov xovxcov adeXyóv iuxta vévvog' <.fA,r)XQog> aösXq>óg. Ncóxvy in vase attico pro Meisterh.2 59, 3. vtpov fiéya. H. Argivum vocabulum esse suspicor propter nomina argiva Nigsvg et NiQa%ag GD 3262. vtaojxac uno g scriptum in tit. BCH XV (1891), 62, hymn. delph. II b. 8. Crus. et in optimis Pindari libris. Cf. Schroeder, Proll. Pind. II p. 31 sq. vttpex^ xXóvoo. Ostr. Theb. 329 (saec. a. C. III) et 1497 (s. a. C. II), al., vectigal impositum natro, quo lavantes utebantur. Vid. Wilcken O. G. I p. 264 sq. vexpov* xovxo AloXevg fihv av cïnoi, wGttbq ovv xal rj 2ancpd> (fr. 165) óia toü v, H&rjvaioi ós dia xov X Xïxqov. Phrynichus ed. Rutherf. p. 361. Vid. XLxqov. vc^stv. Vid. vsïcpsiv. Ncx«px°S Pro NlKuQ%og. Meisterh.2 78. vo, compendium = vóftiGfia et vóxog in pap. Leid. O 2, M 16. vóa* nriyrj. H. Schmidt cft. fluminum nomina Novg, Nór(g, Noqóg et vóxog. — Cf. vaa = (jéa. vóajxa. Aeoles dixisse pro vór^a Ioannes gramm. in compendio III, 6 dicit manifesto errore. Cf. Sappho 14, 36, Alcaeus 77, 89. Similiter errarunt Timaeus Locrus 95 A, voaxóg scribens pro vorjxóg et saepe Archytas Stob. Ecl. ph. I 41, 5 etc., qui etiam voaGui, sed cum v. 1. votjsai Eiusdem farinae sunt xivaaai, voctaai, alia apud pseudopythagoraeos. Verbum voav numquam extitit. Cf. Hoffm. II 288. 291. — Vid. tarnen novav. voapéw?" voweyóvxag. H. Dorice = voriQ&g. Cf. Pind. pJmajKs, Bacchyl. opQEvociQocg = xalxrjQrig, cpQEvi'^rig. voscv. Vid. vsvcojxêvog. vo^jJLMV ion., ep. == cpgóvi^og. Her. III 84. Herond. VIII 3 %eiq&v vof\QEg sqyov. Ut (pQEvrjQrig. voO-eóstv, adulterare, corrumpere. Theophyl. Sim. Hist. I, 6, 6 7j rijg eiqtjvyig e^e^ict i'o&evexcti. Cf. Soph. lex. S. V. Noxtoöpvo?, Nocturnus, daemon in deflxionis carmine carthagi- niensi. Mus. Rhen. 1900, 260, n. 16. vo{J.ó,8yv = voiiaöixmg. Theophyl. Sim. Hist. I 3, 2 xav vofiaöriv (Slovvxcov. vójxato? ionice = vóuifiog. Inscr. chia 80, C 8 Hoffm. rag vo^aiag ènuQocg, Magnesiae ad Maeandrum (saec. II a. C. ineuntis) Dittenb.2 553, 4 èv vocalen êxxlr]ï<; et vojjiapxïa- Papyri aeg. passim. vojJ.scisÓ£o9'Wt (?) pro voiiigtevsg&cu = vo(lC£eg9cci. Ree. inscr. Sesti in Mus. Smyrnae 1878, p. 20 [= Dittenb. 246, 44, c. a. 124 a. C.] (Kum.). Lectionem non expedit collatum ab illo &e^.lxevelv — Oefucievuv, quae ambo recte formata sunt a duplici stirpe &efin et Legitur tarnen vo^eixeveg&cii PB 307, 10 et 368, 24, sed papyri sunt aetatis byzantinae. Vid. vofiixeveiv. VÓjXCOC, zó. = ru vójiificx. Loer. Oz. GD 1478, 16 ev te x anoxEi6rji ra vófjuu Nctvnuxxloig et 1. 19 xoïg Navnaxxloig vofiioig X9Va&al et 2526 ibidem. Cf. IA 321, 45 (ap. eosdem) Sio^óaai xov vópiov oqkov. Hes. vófiiov öUaiov. vo[xixÓ£ (a vofióg?). PB 326, II 22; 361 II 15; 388 I 26, II -9. VI 8. vójufxa 0-soö, decalogus. Kaib. ep. 72, 6. — Aveo vojujamv = uvóficog, aSLxmg. FGH 122, 18 (epistula saec. II p. C.) elvcc (iva) Só^rjg avEv vofiificov &TX0&sïG9cti (sic). Nominativus cum inf. perspicuitatis causa adhibitus pro accusativo. Memorabile exemplum Thuc. VIII 48, 6, ubi vid. Classenii notam. vójj.ta[xa = vóftog, lex. Alcaei fr. 66. — vo/iiGfia, nummus in papyris significatur sigla v vel v. vojxcotsÊ = vojuGxi. Oenoandrae tit. BCH 1897, p. 384. vojjuteóstv = vo^iiGxevelv, i. e. vofii&iv. Papyri aet. byz. PO 140, 2 (a. 550) vo[ii6[jittxct lóicoTtxöj £vyco vo^ilxevo^evk cf. ib. 1. 20. Formula vo/iixEvsxai PK 113, 3,' 10 (saec. VI), 113, 6 (a), 22 xqvgLov vo^iLGfiaxlov xqlxov mg vofiixEvExai, 113, 6 (b), 31 (a. 633), 113 6 (C), 16 (s. VI vel VII). Vid. vofieixsviG&ai. vo{xoYP«cpot, legum scriptores, magistratus v. c. Megalopolitanorum. Dittenb.2 248, 45; Samiorum (tit. a. 322 a. C. inferior). Ditt. 637, 1 [rade £]LGrjvsyxuv ot uigedévxeg vofioyQugjoi 7tsgl xrjg iv 'Ehxcovim 9v0ias', Aetolorum 280, 18 07TG)g ós xai sig xovg vófiovg xuxu%a}QLGdrji u aviSQWOig kul a ccGvXlu 9 xovg xuxuGxu&svxug vo^ioyQucpovg xuxu^coql^ui^ snti xu ut vo^oyqucpuui yivtovxui êv xovg vóuovg. vofAoypa?os, nomi scriba in Aegypto. FGH 24, 19. 28, 15. PO I 34, 9. II 339, 1, PB 18, 27; 581, 16. vojAoa-stat Athenis. CIA IV 2, 128 b 20. II add. 115 b. vojxofl-ereiv, iubere. Theophyl. Sim. Hist. Y 4, 2. vójxot, nummi = vovfifioi, i. e. III oboli apud Dores in Sicilia et Italia. Epicharmi fr. 92, 2; 93, 2; 146, 1. Ahr. Vid. vovfi/iog. vo^óXaxes Spartanorum. Paus. III 11, 2. Vid. Schoemann—Lips.4 G. A. I p. 142. 149. 254 et de Atheniensibus p. 580 (cf. p. 357). vojxdjv frepivöv, scil. xskog, in Aegypto. FGH 42 (a) vers. 6 vuig cpÓQ(ov) v(o\ua>i> ibidem 61, 7 cum nota editorum. vo(X(ova;, magistratus pascuis publicis locandis praepositus ab Orchomeniis in Boeotia. GD 489, 42: anoyQugjsad-r] ós Evficokov (Phocensem, cui Orchomenii concesserant sulvo^Iuv certo pecudum numero) xux sviuvxov skuGxov nctQ xov xufiiuv xrj xbv vofiöóvuv xu xs xuvfiuxu (notas inustas) x&v nQofiuxcov xrj xav rjymv xrj xav (lovwv xrj xav l'nncov xrj xu xivu ciaufxa i'cov&i (= wGl) xrj xo TiXudog. vóo? Dores, ut Iones et Aeoles, = vovg, v. c. Epicharmi fr. 117 vóog ÓQfj xui vóog uxovci. Cf. idem fr. 133, 153 Ahr. — Yid. voüg et vag. — =7tQÓvoiu, providentia divina. Kaib. ep. 618, 31. voótiys Damascius BA 1403. Cf. ovgióxrjg. vopMxivoc (= vuQd-rjxivoi)- ccGdsveïg. H. Ioculariter lesbius aliquis poeta vocabulo sic usus videtur, ut comici attici Gvxivog. vóaoc pro^ vÓGog. Theophyl. Sim. Hist. VIII 9, 10 Imyivovxui uóto]it£i> rö T£g A&Evaia[g] aoyuio v[ï]o £(i nolsiVÓTO? fiÉyag te xai ii;ai ènl vovv yévoixo xal 9eb>v ipavsiv ) TjTtELysxo. Vid. quvsiv. — Seriore aetate saepe est III declinationis, ut nlovg, quod vide. — Iones plerumque vóog dicebant. Vid. testimonia ap. HoÊfm. III 495 sqq., et multa ibidem contractionis exempla. Cf. nlóog, -nloog, -nvoog, goog, %óog. vooaoXóta, xXvx6^r\xi, (pspÉGffJiE êEGnóxa naimv]. Patronoi hymnus in Aesculapium. Kaib. ep. 1026, 1. voöaog., Ut epici etc., Herodotus, Hippocrates, al. (ex sed V06EÏV) vóórziet) voöcodrjg, civoöog, ETtivoöog etc. Hofflll. III 412 sqc[. Cf. oiïöóg, yovvax a, fiovvog, öovQÓg, xovQfj, xovQog, ovgog, xovlsóg, ovlul, ovXog. NS, quarum litterarum copulationem reliqui Graeci non ferebant, dudum servarunt Argivi, Arcades, Cretenses. Vid. Boisacq p. 103 sq., Hoffm. I 210. — Cretenses ad analogiam deel. I et II etiam in tertiae acc. plur. eam admiserunt, velut in LG passim occurrunt OxaxriQcivg, 6qojiéavg, irti(3aXkóvxctvg, XQUvg, nliovg. NTAÏ, vxö, ölvxö, aïvxö. Hae terminationes nasalem vertunt in vocalem a apud Homerum, Iones, Thucydidem, poetas scenicos. Vide praetei grammaticas quae nuper de his formis disputavit Ridgeway, Early Greece, pag. 670 sq. et plenius olim in Transactions of Cambridge Philol. Soc. vol. II (1881 — 2) p. 186 sq. NTSl 3 pers. pl. imperativi activi et EQSl passivi = 3 p. sing. ap. Dores, Boeotos, Delphos, Arcades, sed Cretenses formas vulgares NTSIN et Z&SIN adhibent. vó voculam Cyprii more homerico adhibent, praeterea cum Arcadibus o-vv dicentes pro 8Se. Hoffm. I 290 de illo affert ex Edalii inscr. 135, 6 Svfavoi vv et Sgoaoi vv ib. 1. 16; de hoe (p. 256) Cypr. ovv 141, 1; xóv(v)v C 140 et, Arcad. xaw 29, 14. voxt-acvo-Sótstpa. Sic lege pro wxxaiQoSóxEiQa in pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2516, i. e. 15 vvxxcoq dsiva SidovGa. voxt-ao-cpano-^ó^. Ibidem 1. 182. voxu-Ysvétrop. Ibidem 1. 1795. vtwea-xópag. Ibidem 1. 45. voxïc-jxavvys. Appendix mea XLVIII, 4. v»xtt-x5j8[^jt]ss, calceorum muliebrium genus. Herond. VII 59. vojtuxóXo£. Adde Heracliti fr. 14 (ed. Diels). Vid. s. v. Irjvai. vojctttpaviy pro -vijg (femin.). Pap. mag. bibl. nat. Par. 1749. voxu/ap^ pro -pijg (femin.). Pap. mag. bibl. nat. Par. 1795. vt)xtokakyixa. Neue Zauberp. Wess. 419 (cf. PK I p. 97) et ibid. 761 voxzodpótxo$. voxto^aveca. Pap. mag. bibl. nat. Par. 2524. 3820. [vojxaÉ. Vid. ójnai']. Inscr. Thasi JA 379. NviiyrjiGi x ent ó X l co vi vv(if}vGxQa. V(ó èv&vfirjd'rjxi, yva&i. H. Vid. vsvcó fiE&a et vöfta. V(ót)'Oopo£# o uövvaxog iu va&QLr) dlifiei, i. e. se non audire simulat. VGH. Vid. Xoai. voju.K" vór)fta, iv^vjiT/fici. H. Empedocles v. 361. vcojxav *«i'tb GKOTteïv xaitóv. Plato Crat. 411 D. Verbo utuntur epici, lyrici, tragici. Her. IV 128 vcofimvxsg (i. e. xtigovvxig) aixovg aha afQsvflévovg. — vc^asA-ou = wveBffra», v. c. Bacchyl. V 26 sqq. ij' iv dxQvta %aei | XsvxÓTQi%a Gvv frcpvQOV nvoai6iv 'e&£LQav me. vèj? dorice = vovg. Theocr. XIV 21 riv huv fis öoxsïg vav; ibid. 57 %axa vav. Polus Lucanus Stob. Flor. III 51, p. 363, 1 W. xot vag pro yévovg e Meinekii coniectura. Vid. voog. v(ot££siv, tergum ver tere, in prosa habet Phanagoriae decretum lacerum admodum, sacrificandi in mysteriis praecepta continens, IRB II 342, 5 va>xiGag dvétco inl t[ov p. £oyka (èvijkri), gladius brevis incurvus Laconum. Cf. Hesych., Xen. Anab. IV 7, 16 et 8, 25. Cyrop. VI 2, 34. Corrupte "&,vLvr\ Poll. I 137. Etiam ógénavov vocabatur. |oXajJiiy messis(?). PO 102, 11, loXajxav 10.1, 11. 14: nav è'xog öksïqul Kal i-vkapijGat olg iau (= av) afyijxai yéveGi etc. (a. 88/9 p. C.) ubi ^vhcxfiav serere (plantare) significare videtur. Sequitur enim £vka[iijGai aqancp. Cf. editores. Sed obscura est etymologia. Ita enim non potuit compositum esse ex £vkov et afiav. Redit I-vla/*rj FGH 118, 20 s%ovxag (iekevxcó&ia (corbes?) Kal GrjGxQiöia mGel elg ^vkafirjv, ubi vertunt „let them bring the basket (?) and sieves as they wood for moving". At eiusmodi res ad serendum utiliores quam ad metendum videntur. guXeós- 6 l-vka TtaQsiav dovkog. H. Inter sacrorum Olympiae ministros occurrit Paus. Y 13 et in titulis olympicis. Cf. Dittenb.2 612, not. 13. loXécov mira forma pro %vkmr. IC 39, 14 rpQ[vyd]va>v a%frog Kal l-vkéwv ax&og. Cf. icLQtav apud Herondam. Simile vitium est in i>ikmvi8ag IC 4. Sed fortasse comparare licet ólvdqiov iuxta SévSqov. loXJ^saO-at. Vid. tikaZso&cti. góXivog. In tit. saec. II ineuntis Magnesiae ad Maeandr. Dittenb.2 554, 18 inter se opponuntur £vkivai mvai et Gixrigal avou. — |ijkivog xuQTtbg opponitur xa> Ar]pr\XQicp CIA II 1035, 20. Cf. Athen. III p. 78 D. — Locis Herodoti in Schwhi lexico adde II 78 init. vikqov - £1'ikivov Ttsnoirjfiévov. foXtus PK- m 134—137. |oXoYPa?e'v* Therae ICI 330, 276 et 282. |oXo(J.£XpscV. PB 12, 25 yecofjiexQovvxag Kal l-vkofiexfiovvxag. JóXov. Locis lex. Schwi adde Her. VII 63 jiónuku £vkcov tsxvkcoiiéva GLÓi)Q tw xoiv w. £vvog yciQ o xoivóg. xov lóyov Se èóvrog £vvov £g>ovGiv oi noMol ag ULav k'%ovreg cpQÓvr\GLv, ut supplevit Schleiermacher. Apparet autem ipsum philosophum scripsisse: Sio Seï c7csG&ai ra> %vvö>' xov \óyov Sè ióvxog £vvov xxé. Quae 'verba suis lectoribus interpretatur Sextus Empiricus, qui servavit. |ovq>8ós. Lexicon Messanense in Mus. Rhen. 1892, 407: KalUag üeSrixaig' LGcog £vvmSbg xa %QÓv%stv et substantivo ^voxaq^ia. Yid. Dittenb.2 ad 686 in not. 4. loatcxiy Gvvodog, athletarum societas. Mitth. XXIV p. 434 sq. Olymp. V n. 54. 55. 436. Cf. Thes. Gr. s. v. |óauXo£, scabiosus. EM 737, 1 Haxpycov ,« flav t-vGrdog; B. tlyag-, Gvtpaq avx avdQÓg". iv xovxoig xov avaxgivófitvov yiqovxa £vGxdov naifccov aito xov xvaG&ai xal |i'ieiv xo dcQfia. Cf. £vG[i a. |oatós, laevigatus. FGH 83,9 nvqov fxexgcp Sr/fioGia %vGx& ènaixov. et similia 84, 7. 85, 8. Vid. ènaixov. lootpsta, laevigatio? FGH 247. lóatptov deminutivum subst. £vGxQa. PK II 64, 8 (a. 117 p. C.). |(o attice = |éo). Vid. |£tv. O. 0 fjlixpóv^ O pro SI (= ov) dorice in contractione («o) apud Cretenses ut xpaxóvxeg, x o G fi 6 v x s g etc. et in TH, ut olaóvxi, óoxifial-óvxi, igyal-óvxai. Cf. Ahrens II 215 sq. — Apud Iones in Jotj, Goog, cpol'g, al. = £o)?5, Oaóg, cpcoï'g. Hoffm. III 281, 534 sq. Cf. &eoqos. O pro SI in acc. plur. Vid. üg pro <»?. O (= ou) interdum pro X apud Boeotos, praesertim in nominibus propriis, ut GD 476 SófiipoQog, Qoviaxog, MixóXog iuxta Mixovlog, alia, oncQ iuxta obitéQ (v7cép). O pro A apud Aeoles in av, aj.I, al, va, Xa, «p, ya. Cf. Hoffm. II p. 353 sqq. O = ON in acc. sing. apud Pamphylios, ut nvqyo. O aeolice et thessalice fit T in anv et aliis. Hoffm. II 399 sq. De Arcadibus et Cypriis cf. idem I 166 sqq. Vid. èyxacpoxevsi, nsnoGfiai. O et SI in papyris aeg. passim confunduntur. O attice variat cum aliis vocalibus. Cf. Meisterh.2 13, 7; 17, 21; 44 sq.; 91, 6 articulus habet spiritum lenem apud Thessalos, Aeoles, Boeotos, Locrenses, Cretenses, Syracusanos, alios. — Passim apud seriores 6 (17) xal usurpatur elliptice omisso participio xaXofi^evog (xaXov/iévfj). Praeter scriptores nubem exemplorum dat Index CIA vol. III pag. 388, ubi semel 'oj xal 2842 a. —• Dorice cum sequenti vocali ï coalescit in w (= att. öü), ut Theocr. I 65. <0Xacpog I 135, rapt xal dicc jxóvov tov ö r\ Wv%o- otaGia. Nauck, Supplem. ad trag. fr. Cf. Hes. s. v. èapiY^S (?)• Vid. tapiyfióg. 'Oapimy = Slgi'av. Vid. 'iluq uóvsiog. è^stcpépstj sive ofiupiQi, in versionibus edicti Diocletiani pro latino obiferi, i. e. ovis feri. EA 1899, p. 158, 26. Cf. p. 176. ófteXsta, voc. obscurum in tit. att. saec. IV a. C. Dittenb. 587, 812, (= CIA II 856), ubi ó/Maai conflci dicuntur e ferro aeruginoso. Cf. CIA IV 2, 834 b col. II 96. oJ3sXÓ£ = OjSoAog in tit. attico CIA IV p. 5, n. 3 C, 5, ubi nummum esse, non mensuram (= '/6 xïvi%) contra Meisterhansium post Newtonum iure statuit Kretschmer GV p. 117. Cf. SimfitXLct et TjfiLa^sXia (Meisterh.2 18, 8). Etiam boeotice bfielóg in titt. Theb. 48, 20 et Thesp. 23 ap. Meisterum. Cf. o^sXcla et oSeXóg. — ofiokog Aihymóg CIA II 4, 834 b col. II 88. — De obolo apud Aegyptios vid. Wilcken O. G. I cap. X. èPptfJioScpx^g, truci vultu. Bacchyl. XV 20 BI. jtópa x bfigifioóeyxii— A&ava. / èpptjj.o8t)vaatïys. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 1364. èpptjjioaxópot) (rag). Bacchyl. XVIII 32 BI. èPpo£iaxóg ab 'ó^qv^ov (aurum purum). PO 126, 15 aet. byzant. = o^Qv^og, i. e. üjtscp&og. Ibidem n. 144 iuxta bpQvt;oi> est obrussa, o/3pv£a Iustiniani Edict. 11. Uofdoyxovta. TH I 43. II 106, sed oy Sorjxovxcc Cret. Del. 121, a, 12. Cf. TETQiaxovxa. offioirj = oyS6ij. CIA II 269, al.; dydoit]xovTaö(fcix(iog in tit. Oropi EA 1889, 26, 45. 53. 70. Cf. Boir/ó QOfiimv et ^oitj&cö. oySoov ='/g ccQxufiri in Aegypto. Wilcken O. G. I 750. Cf. s'xxov et x e x ccq x ij. ÖYStóxovta ion. et ep. = dyöorjxovxu. Simon. fr. 146, 2; 147, 6. Solon 20, 2; Herod. passim., sed Hippocr. habet oydorixoaxog. Cf. Hoffm. III p. 570 sq. et omnino § 149. oyjji-oq (scriptum ay/iog), sulcus. FGH 112, 8. 120, 8. Vid. lexica. fjSayó*;' bSrjyóg. H. Cessit in sermonem communem vox dorica. Cf. Schweizer Gr. d. Perg. Inschr. p. 49. Vid. etiam Geopon. XVIII 17, 8 Avxoi dè &QC^.[A,aGiv ovx InsXtvGovxai, ei GxiWav xat odcty<5 (duci gregis) xaXovfiévio negiaipeig. Cf. Xo%ciyóg, £evayóg, noSocyóg. (pro Óda;£a Schmidt)' xuTanvymv. TuQttvxïvoi. H. Cf. aöaxS' xviï, xvrj&si xrjv xscpctb'jv, ifjr/Xaipa idem, et ódagco in lexicis. — Dubitatur utrum böa&iv an aöa£eiv sive ada^av sit forma antiquior. De Hippocrate vid. Hoffm. III 245. 88e, hic. Gen. plur. aeolice sonabat tavSécov Alcaei fr. 126, dativus ibidem xoiaösaai (ut traditur etiam apud Homerum), accusativus Toïaöe tit. 160, 12 Hoffm.; Gen. sing. fem. apud Thessalos, ut apud Dores, ras de 70, 2 H.; Acc. x avëe Alc. 54 a. — Iuxta ode Thessali habebant ove, unde inscriptiones praebent formas xóve (xóSe), x ave (x aöe) x oi-ve-og (xovöe), x ovv-vé-ovv (t avSe). Vid. Hoffm. II 557. — Cretenses LG xoïëde — xoïaöe. öSeXó? = ofieXioxog. Megarensis Ar. Ach. 761. Cf. Delph. tit. saec. a. C. V GD 2561 =Dittenb.2 488, 194 sq. — Pro ofioXóg cretice LG II 14. 15; IX 4. 37; xQioöelióv Mitth. 1885, 92; xQicóSeXov Hes. S. v., Mus. Ital. II 165, n. 8, 3; x q icod éXiov, r} fiim d éXiov Journ. of Hellen. Stud. IV 156. Vid. Boisacq p. 52. Similiter Arcades in Tegeae tit. BCH XIII 281, 19. 24; Delph. GD 2562 (saepe). Cf. d/3eXóg supra et ÖLcojieXicc, ■fniiat^eXia in lexicis; praeterea tincódeXog Epicharmi fr. 38, 3 et infra ööoXxul. oSiy (oör/v pap.). Herond. V 41 oófj, KvdiXXa, xo Qvyxog roti nuvtoéQxxea tovto. Meistero iudice est adverbium instrumentale = kqo Sóov, cpQovöog, apage. Crusius scribens o8r\ habet pro imperativo verbi bSav (Cf. Eur. Cycl. 12) explicans xo §vy%og oSciv per 'éXxeiv xrjg Qivóg. Multum dubito. ÓSYjizopia = oSomoqla. Kaib. ep. 613, 14. oSt et oSat, terminationes verbales pamphylicae = wei et covxai. Vid. i^ayoSi et yévodai. 55ta (= ècpódia) Pap. Grenf. (II) XIVb, 4 (saec. III a. C) pertinent ad £évia (q. v.), quae magistratibus aegyptiis iter facientibus dabantur. Dioecetes ibi accipit L anseres, CC gallinas, C columbarum pullos. Cf. Wilcken O. G. I p. 390, qui 'ógvideg male vertit Vögel. oSjxiy = oGfii), ionicum et epicum. Cf. ïö^ev. oSovuCecv, dentire, dentibus instruere. Pap. Z Leid. 8, 32. 9, 38, ut apud Oribasium p. 125 Mai, quem locum citat Dindorf in Thesauro. ó8óg pro acpoSog, stercus. Ignatius Diac. 4, 4 in Babrii ed. Crusii. — jj-irj — 66ö>, simul, statim. Herond. II 46. oSós, limen. Vid. ovdó?. óSoóv. Her. IV 139 xa cbr' vfiécov %QrjGxa>g Sdovxai Utuntur etiam tragici. Cf. evodovv et evoöetv in lexicis. öSoóg, dens. Herond. III 49 fti;<5' oöóviu xivrjGcu = pr]óè %aveïv, ne hiscere quidem. Crusius comparavit proverbium germanicum, „von einem guten Worte werden die Zahnen nicht stumpf." — Kaib. ep. 549, 4 (yrjgag) óóóvxag i£éx[rjt;ev], sed supplendum potius videtur è£éx[Qiipev]. Vid. sq. voc. öScóv ionice = döovg. Her. VI 107 et Hippocrates. Fortasse etiam XavXiódav, cuius vocis casus obliqui leguntur II 68 et 71. OE pro 01 Priscianus I 52 tribuit Boeotis. Reperitur in titt. Tana- grae. Vid. Meister I p. 235. Item in vasis atticis Kgoêaog = Kqoïgos GV p. 429 et passim in inscr. ionicis apud Hoffm. III. — Cf. AE pro Al. oeifqv (= olyvvvcti) volg vctvoig (= zovg vsag). Inscr. lesbia saec. IV a. C. 83, 43 H., unde Hoffm. II 423 Homero reddendum patat coJ- pro wi§£. — ol'yvvfiL = oflyvvfii. SCacva, piscis quidam apud Thurios. Vid. aaQÖivog. o£oi = Strot (ocrot) Gortyn. Mus. Ital. II 67, 2. Iidem ibidem 53, 1 ofw &7teQ — orrio wkeq, quoti cuiusque. SO-tJa* cifia^a fipioviKrj. H., qui similiter explicat d&Lxri et i&eir), formas ionicas. othjAata* ofi/iara. AioUïg. H. Exstat apud Nicandrum Ther. 178. 443 et Alex. 33, Kaib. ep. 1028, 67. Contra dubia mota ab Ahrensio II 504 propter onnara (Sapph. 2, 11) recte disputat Hoffm. II 241 sq„ comparans oré&fia, yQÜ&fict, as#(0«, ï^fia. — Vid. o 7t 71 ce t &. oO-oviiypd. Ostr. Theb. 1499 (saec. a. C. II). Vectigal impositum texturae tav èdovCmv (Suid. Uma icpdGpcixa scil. ex lino sive bysso) in Aegypto, quam texturam monopolium regium fuisse pluribus de causis suspicatur Wilcken O. 6. I p. 266 sqq. Vox formata ut èXaiQa, futy\Qa. oi pro ov aeolicum in acc. plur., ut ol'xoig, in participio, ut kqivolgci, in 3 p. plur., ut kqlvoigi. öï terminatio genetivi secundae declinationis pro öv apud Thessalos in lapidibus ubique obvia, abbreviata ex öïö (omnino cf. öïö), quam terminationem iis vindicant veteres grammatici, ut ïa sermone cyprio ex ïaö et dat. in ölj apud Thessalos ex aeolico öTai. Cf. Ahrens I 233, Fick, Odyss. 29, Hoffm. II 532 sq. Alii, ut Brugmann et G. Meyer, habent pro locativo. — In Thessalia soli tituli Pharsali et Cierii habent öv (= co) in genetivo. Testimonia praebet Hoffm. 1. 1. oi. Adverbia loei in ot: vipoi = vxjjov Sappho 91, 2, fiêaoi et nriXoi (= trjlov) Alcaeus 17, psaaoi Apollon. de adv. 177, 5, 'e'vöol {— k'vöov), otiso iv xprjaei SvQCMooloig kal AloXevglv èariv id. 197, 2; de illis cf. Theocr. XV, 1 (ivóoï). Cf. attica 'Ie O ft of, oi'xoi. Meisterh.2 67. Athenienses in plerisque dativo utuntur. Vid. eundem p. 169, 23. öï. Vid. v pro öï et öt; pro ï>. ot M1 öxov <üv> H. Dorice = ol av. oi pronomen Herodotus ponere solet inter articulum et substantivum, ut IV 8, 3 rag dé oi ïmtovg kts., VI 63, al. Vid. Stein ad I 115, 8. ola et ola cum participio saepe coniungit Herodotus, ut olov et olov örj Plato. oiaxiaazai, thiasotae in insula Rhodo. Rév. Arch. 1864, II p. 471 (Kum.). Cf. etiam GD 4274, 9 Hydae (?). Nautarum sodalitium videtur, quasi de herois nomine Ot'al ita dictorum. oiaXaq, i. e. valag = vakonoióg. Inscr. aet. christ. BCH II p. 166. (Kum.) = CIA III 3436. oïa.| (ion. oi'?)§). Kaib. ep. 491, 5 xvxVS- 243, 26 piozijg. OiatêtV xoo/iqxav. . Oiai yuQ ai xapui. H. Cf. oval et a a £. Inserui Alolsïg e praegressis verbis depravatis O la ra' öwa. (sic) Aiokeïg, ita emendandis: olaxaL• ör)fió. AioUlg. Scil. o'iaxai. 0Ïf6iy. Vid. oslyrjv. Herond. IV 55 rj yag caïxxai = aviaxxai. — Dorice et ionice (cf. ava^ai ap. Herod.) est a. Theocr. XIV 47 avaxxai. Plura vid. S. V. aïxxai. 'rj'ior/.. Alcaei fr. 145. — oi yao nsgl Mlv.caov o'Cöa XéyovGi xoiGvlltxfiag Herodianus II 930, 20. Cf. Steph. Byz. s. v. KoQia. Hoffm. II 193 et 453. Vid. Diaeresis insolentior. OlöstV ion. — olS av eiv. Her. III 76. 127 olóióvx av xav rc Qrjyliaxmv, tumentibus negotiis, ubi comparatur Cic. ad Att. XIV 4 et 5, tument negotia et tumorem rerum. — Vid. oiS r\G u i. «Fotöiyju (yoiS. cod.)- èniaxufiai. H. Aeolicum esse testatur Choeroboscus ap. schol, ad Theod. 868, 5. Cf. Cram. anecd. I 332, 2. EM 618, 55. Hoffm. II 579. Cf. Sa^^L formatum ab èëarjv. — Dores (^(Ga/ii dicebant. Vid. fiaó.psv. oiS^aat = ÓQyiadfjvai. Herond. IV 49 mg ex ft£ xaisig ov &élovGav oiSr\Gca.. o't'Stov xat oïScov, demin. voc. oïg. Theognostus BA 1404. OtStxoo? ... onXéot)? fabula. CIA II 973, 23. oïszo = msto. Epirot. GD 1339, 9, ut Graeci fere septentrionales diphthongos non augebant. Vid. Augmentum. — oi'io&ai de somniantibus, ut apud veteres óoxeïv. Pap. Leid. C. 1, 4. 16; II 10. 'PoiQrja et J*ot.£ya£s. Vid. s. v. foixsvg. Herond. VII 39. ol^vQog. Her. IX 82. Poëtica. T longum est apud Homerum, breve apud Aristophanem. oiiot.%' xav 7tQ0paxc0v xa GxsrtaGxrfgia óégfictxa. H. Boeotice = oiéag. Oitazat, 'Ofj&sv, 'OiTj&sv. Vid. Meisterh.2 45, 6. 7. öïxa, oix,a>£, oixó? ionice Herodotus = k'oixa, slxag (toixóg), itxóg. Alcmani olxag avil xoü ofwiog sl tribuit Choeroboscus ad Theodosium BA. 1404. oijta' oxov . H. Dorice = oï av. oi'jcaÖS pro oïxoi Kaib. ep. 678, 1 xrjv navxav yXvxsL[a] xav ol'xade. oi'jcaSts dorice = oïxaös. EA 671, 2. De accentu vid. Choerobosc. s. v. Sig. Legitur Epicharm. fr. 19, 13 Ahr., et in Megarensis oratione apud Ar. Ach. 742. obcapx/a, domus princeps. Theophyl. Sim. Hist. III 18, 6 et 10. Posteriore loco legitur xöv ós Bagctfi xrjg xov Msggafiov oixctQ^iag yevófievov, órjuov ó' AqGukLÓov xxL tFoixéa = oixéng. Cretice LG III 42. 54. Cf. foixsvg. aixsais pro oïxrjSig? PL p. 61, 1. 259 olKÉaimg in tractatu astronomico saec. p. C. II, sed in vicinia 1. 260 rectius oixrjeecog. Cf. olxoSóptaig. ocxstsca ij = oi ohixui (ut apud Lucianum). Olbiae decretum. saec. a. C. II, Dittenb.2 248, 114 et eiusdem aetatis tit. Magnesiae ad Maeandrum ibid. 553, 61 ccvleo&co, — xrjv oixsxeLctv uno nuvxog tQyov. oljteüvte?. Theocr. VII 116. Yid. ET. 'Fotxeós. tFoixtag (gen. sing.), J=oix£o)v (gen. plur. = otxlug). Cret. LG II 8. 9. 10. 42. III 41. IV 3. 6. 18. 34. 35. 36. V 26. Mus. Ital. II 2, 14 (Lytti tit.). 80, 3. 9. 82, 5. 83, 3. 4. 5 (Gort.), J~0i£r]cc et J-oi£r]Ci£l 51, 1. 52, 1. — Yid. agporfttcöTai, x\a- Q CO T Of (XV (ba. . olxrjioz, oixrjtizrjq, oixyioöad-ai ionice Herodotus = olxsïog cett. Cf. Schwhi lexicon, oixrjtoc, = oUslag cretice. Del. 118, 13. Yid. H1 = EI. ocx^jxa. Her. I 9 et 10 = att. ócofianov, cubiculum, et saepius conclave. Vid. Schwi lexicon. olxiffj-éva, a = fj oLKovfiivri, ab oi'xr/fu = olxm. Tit. Lesbi CIG 2179. IGI, II 202. 206. 541—545. Cf. Hoffm. II 572 sqq. oïx^ots = olxog, ofaia, familia? Dodonae GD 1582, 5 ajielvov tcqüg- Goiev xal ctvxol xal a oÏKrj6ig. otxiyciyptov, ut apud antiquos saepe oïxrjfia, non totam domum, sed partem, conclave, notare videtur PT III 23. Vulgo i . q. olxia. — In seris cippis sepulcrum signiflcat. CIA III 3503 - 3507. Cf. xuxoixr\xrjQiov. Sic olxog cclmviog 1. 1. 3509. 3510. >F(ïlXY]za.Q = olxrjtcoQ. Vid. S. V. £ o ixiaxug. ocxta, za passim Herodotus = otmr], plerumque quidem re gum et principum aedes (adde III 16, 1), sed fallitur Schw. de privatorum aedibus dici posse negans. Ut enim controversus sit quem citat locum VII 108, inspice mihi I 199, 4 et 5; III 24, 3. 'Foixiaza^ = olxêxrjg. Loer. Oz. IA 321, 44 fura J-oixiaxav, sed ibidem 1. 47 ƒoixrjxag = oixrjxcoQ: xoïg Ovv Hvxiqjaxca oinrjraig. Cum priore VOC. COmpara nol ia xag, nohrixrig = noXix tjg, fiv&irjxrjg. Cf. EM 698, 11. Steph. Byz. 485, 8. otxi^oocr oixovaiv. H. Sumi potuit glossa ex Herond. III 12 oxovnsy om(^ovoiv ol' xe nQovvLxoi | ot d(>r)7tsxcti xs. Cf. Menandr. yv. fiovoax. 572 ydog rtctvovgyov ^ccxqov o'ixïfei &eov. — Vid. $ smv eïv. oïxiq aeolicum? Vid. bóxxig. oixtSónsaiv =-rjaiv. LW inscr. syria 2005 (Kum.). Cf. oïxsaig. otxoSojxiy, quod habetur pro sero vocabulo non attico pro oiy.o86fir\at.g, iam legebatur in decreto Piraei aet. Lycurgeae EA 1900, p. 96, 1. 60 dg xrjv o!xodofi[r]v i]5i/ vccoqlcov, nisi forte spatium sufficit supplemento oUoSofiliav x]cóv, ut supplendum suspicor. yjji.a pro olxovofiïa dixit M. Antonius in epistula Y 18 rjQxéG&t) ijtl xotg yeyovóoiv o£y.ovoiA,rjuci(>iv ap. Yiereck, Serm. Gr. olscovojjiia. —'h ivsqi xS>v mvimv olxovofiiu, mercatus, in tit. Magnesiae ad Maeandrum saec. a C. II Dittenb.2 552, 35. Cf. 1. 62 [olxovo(iC]av t&v dicMcolovfitvav. ot5tovó{jt.os in civitatibus graecis saepe commemoratur; primum in tit. ephesio saec. III a. C. ineuntis Dittenb.2175,7. 11. 15; Magnesiae ad Maeandrum ib. 552, 39; 553, 10 sqq.; 554, 5. 17; in insula Co IC 308; 310. — in Aegypto PB 506, 12 (aet. Domitiani); 692, 2: 694, 1; Pap. Grenf. 31, 18 sq.; MPP II 20. Cf. Wilcken, O. G. I p. 653, ubi monet saec. a. C. II commemorari olxovó/iov gixix&v et olx. aQyvQiKcóv, 1. 1. p. 493 olx. fiaGiXixóv. 0ixozsdixög nrj%vg. PL p. 220, 42: nrj%£ig olxoneSixovg f' sx xov aitb vóxov [,«.£(>ovg t]w)/ vtcccqxóvuov (a. 120 a. C.). Yid. nï)%vg. tFocxóxe8ov. Cret. tit. Mus. Ital. II Gort. 83, 5. — PB 41, 11; 216; 652, 14 (aet. imperatoriae) nQoGÓSnv olxonédcov (rélog). Hausstelleneinkommensteuer vertit Wilcken O. G. I p. 394 sq. Adde FGH 42 (a) II 15. Cf. supra elxoaxr). oixoptotv falsa Moschopuli lectio Pind. P. IX 19, ubi codd. oIxovqi&v s. o ix o v q la v. Bergk transposuit ovxe $ uitvin v iioiputg ov&' stceo&v olxovQictv, Wilamowitz olxoagüv (vid. ialx oaQug) coniecit, Schneider contra metri inaequalitatem (—v v — = v v ) tuetur Proll. Pind. p. 27 oixovqiai hctïgai intellegens „umbratica vita quasi pallescentes". Scilicet edidit oIxovql&v. oïxoc, tvys frsoö, scil. Veneris, hyperbolice vocatur Alexandria Herond. I 28. Cf. Crusius, pag. 7, qui laudat Babrium 58, 4; Luc. de merc. cond. 15. — xa^axav oïxov, sepulcrum. Kaib, ep. 321, 9. oïxo$ Attice numquam = olxla, sed praeter rem familiarem signiflcare potest curiam, in qua fiunt conventus, ut b Asxsksixöbv olxog (Dittenb.2 439, 20), 6 KrjQvxa>v olxog (587, 24). Cf. Ditt.2 ad 587, not. 48. — Pro olxla usurpant epici, lyrici, tragici, Herodotus. olxèaizoi appellantur operarii, quibus cibus non praebetur a locatoribus. Cf. Dittenb.2 587, 29. 34. 47 etc. (tit. att. saec. a. C. IV) et lexica, olxotpópacov. Poll. III 67. Corrupte Hesychius oIxoxqv(!Xlov xo(v) ix dovlov dovlov. Cf. oixóxQirp et olxoycvijg in lexicis. olxo^ö-ispscatf-ai. Her. I 196. V 29. VIII 142, 144 = att. olxocp9oqiiv, dilapidare rem familiarem. olxtecpvyaat = ohnQai. Theophyl. Sim. Hist. I 11, 14. oijtttpsiv. Choeroboscus BA 1404: oikxiqco oIxxsIq(o' xal dia xov i yQacpsxai xal dia xrjg ei dicp&óyyov. ïyovGi de Xóyov êxaxsqoï ol yaq dia xov l yqücpovxeg dia xb oixxiQ^iog ygcupovGi' xal naXiv ol AloXsïg o ixx Cq q co XéyovGi Kaï otiyl o i x x é q q a ce i, gvvolGeiv. öcöav, terminatio optativi = olïï in titt. delphicis. Vid. avxiléyoioav, 37 "%oiGuv, naqï%otöav, nsi9ciQ%êoiGciv, noisoiGccv. Kumanides comparat formas sequiores rjX&oaav, d'noGav, d'naaav = tjl&ov, dnov, einctv, alias. Exempla apud Valaorium, Der Delph. Dial. p. 65 eiusdem sunt aetatis, cuius est terminatio opt. oiv = oiev, scil. saec. a. C. II non antiquiora. — Cf. öTv. o'tastv = cpeQeiv. Yid. g v v 0 ia e iv. öïat, terminatio 3 p. plur. et dat. pl. part. apud Aeoles. Passim occurrit apud Pindarum. — Dat. plur. terminatio oigl perraro occurrit apud Dores (tit. Lacon. Del. 8, 1 Jiogxovqoigi est metricus), reperitur tarnen apud Cretenses IA 478, 18 avv xoïgl et in Mus. Ital. II p. 190, n. 51 2 [to]lGi vaoïGi. Cf. aiai. Apud Thessalos constanter est öïg et cag, sed apud Aeoles (excepto articulo xoïg et raïg) aeque constanter 57al et caal = ion. 01 ai et yoi. De antiquioribus Atticis vid. Meisterhans2 p. 98 sq. et 94 sq. Reliqui Graeci extra poesin ab his formis abstinuerunt. — De dativo metaplastico (aetolico) in öïg vid. s. v. Dativus. ocatv terminatio coniunctivi apud Chios., varians cum aiaiv. Vid. \aj}oi6iv. liotaóvu fut. dor. = olaovvxi, oïgovgl. TH, II 150. Cf. Ahrens II 213. otaxpo-Ysvstop, furorem excitans. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 1777. olatpo-icXavia, furiosus error, ibidem 1. 2868. oÊbipo? davcctoio. Kaib. ep. 372, 25. oiaÓTC-q Her. IV 187 (al. oÏGnr)). Cf. oiavnr/góv 'c'qiov Ar. Ach. 1140. Hes. oiGvntiov £qlov Qvnaqbv npofiaxcov. Hippocr. oiGvnri aiyog. oiGnóórr] Ar. Lys. 574 (cf. olanuxri Hes. et Suit), stercus ovinum hinc distinguendum videtur. «Fotaoov == olGvav? Inscr. gortynia. Cf. Baunack Philol. 1896, p. 489. ot^stv' 6%evhv. H. Laconice = onvluv, /3iviïi>. Plut. Pyrrh. 28. Cretice oïn£ 1 = oïKr\yyg. Delph. 2529 D 27 sixóvi. %alxsui bxxanafsl. öxxaxsSo? dorice = óxxeónovg. TH II 45. 52. Cf. xgiaxovxansSog, alia. oxxó boeotice = oxxdo. GD 502, 2. 6. 9. al. Cf. Meister I 275. llOXXÖ), hoxxaxaxLoov, hoxxdnsSov, hoySoijxovxa passim TH, velut I 34. 48. 90. 149. Cf. Therae IA 471. Ad analogiam numerorum £'§ et snxa. Vid. hsvvsa. èxxwxóaioi = dxxax. Eresi tit. Del. 123 (Kum.). 'Oxxfójj-Ppios, Octobrius, in vetustioribus titulis pro 'Oxxcófigiog, v. c. Dittenb.2 300, 2. 15 siSvcóv 'Oxxoofxfigloov a. 170 a. C. oxxwtcods, non bxxdnovg, atticum. Cf. Meisterh.2 125, 5, Item reliqua composita cum névxs, («*), óxxa> servant formam primitivam. ox^o? = ö%og Pindarus semel postulante metro O. VI 24; ut bx%sïv = oysïv O. II 24. Cf. s. v. o

pi<; = o^yvqig. Pind. I. VI 46. Iuppiter bfiayvQiog Aegii in Achaia colebatur. Paus. VII 24, 2. öaaSsXcpog = aixdöeXyog. Inscr. metr. delph. saec. a. C. IV, BCH 1898, p. 593. ójj.aXt|cs = ó/iaXianóg. Tit. delph. saec. III a. C. BCH XXIII (1899) p. 566,5 xov ivarov xal xov txeqiGxvXov xav Gxatyiv xal bfiaXi^iv soli scilicet. Utrumque vocabulum in hac inscr. saepe recurrit. Cf. Dittenb.2 500, 10 'ónmg av ^ «yoga — ó/iaXiG&sï mg xdXXiGxa et ibidem 1. 22 oncog av bnaXiG&üGiv (ai oSoi). èjJL({x)aiaaO-at (= dvafi.y èxfjid£aG&ai, ófj,oia>9fjvai. H. Aeolice. Cf. att. avxéxfiayfia. 'OjJ-aptos Zsvg et '0(xapcov. Vid. iifidgiog. 5jj.ap|ov (= Ofiotfov)- dnófia£ov. H. Cf. ex eodem ó(ióe$ar dnofidfri, an oiprjGaG&ai et ó ft ópt-y dno^Gji. Vid. %e i q w - p axx q o i>, natum eX ^EtjJOÓflKJJJCTpOV. ójjt-PoXaSs?. Vid. oXofioXaósg. b[Keïzo imperfectum absurde fictum a Theophylacto Simoc. Hist. II 4, 9 stti [lèyccv oqkov d fie ïro ex homerico o^iov^iccc^ qui simili stupore III 14, 2 scribit xoöfishai fisv ïnnog xunqiaXcxQOig. ÓJJléaxtOS. Dittenb.2 438, 136 è'x&a) (.= k%a>) ójUïönW xal nuxQaSsXyEÜv. Vide lexica. ópi^Yeviys = 6fioysvrjg. Inscr. metr. Ephesi, Wood Discov. n. 19 xovqov ofirjyevéa. (Kum.). '0{JLiyp£(óv, li mensis. Bisschoff de F. G. A. p. 403. ójj.iypó58etv y>svSeG&ai. H. Dorice. Cf. usus translatus verbi Qa^toöeïv. èfjiTyptJstv, imitari Homerum: b^r\Ql^ov6a yXfoxxu. Theophyl. Sim. ffist. IV 15, 11. öjwXXos aeolice = o/xiXog. Choeroboscus An. Ox. II 239. 244. 247. EM 658, 55. — èxójuXXog = èYYSvét:aig = avyysvrjg. Inscr. metr. Piraei BCH IV 287 (Kum.). ö|j.oaÓYYOvos. Oraculum metr. Magnesiae ad Maeandrum a. 200 a. C. Michel 855, 48 Xabv aycov Mayvrjxa ófioOvyyovov. óp.ozeyY]q, idem tectum habens. Inscr. att. a. 347 a. C. Dittenb.2 537, 6 vicoGoïxmv ièv ofioxey&v. ó[).ozs\i^q — awTslrig, proprius. Rhod. Del. 44, 62 ijuiteXéG&u rag ivóXiog rag ' IsQonvxviav xadaneQ tcig ófioxeXovg {-svg?). ÓpLÓXCjJtog. PL 219, 20 snsöcoKa xax avxwi' {mófivriiict 'Egfila xtöv ofioTi'ficov xoig GvyysvsGi xal GxQaxr]ya> xal vofiagxy (a. 120 a. C.). Dignitatis nomen in Aegypto Lagidarum tempore. óixotpipocmas (Ai-frou?). Inscr. Lebadeae Dittenb.2 540 = Michel 589, 164. Fabricius de archit. p. 83 „Ab opificibus ex fabrili quodam usu lapides ofioxQi^ovvxag turn dictos esse puto, cum eorum politura absoluta esset." Obscura tarnen appellationis ratio. ófxoö cum gen. = èyyvg. Incerti poetae lyrici fragm. I, 111 (vid. s. v. ttfioj) xv/A-ccxcjf ófiov. Diels cft. Soph. Phil. 1218, Menandrifr. 851 K., Xen. Anab. IV 6, 24. ójJi.09povéag. Cf. Bacchyl. XIII 13 BI. (póp/iiyyog ófigpcé. Pind. N. X 34. Aesch. Suppl. 789. Eur. Med. 175. ö[KpajcÊ£e<3d,tti = 'óarpaxag {{Sórovg) xXénxsiv. Epicharmi fr. 163 Ahr. SixsXog óficpuxlfexui. De umbilici delphici tegumento vid. Jane E. Harrison BCH XXIV p. 254—262 sub titulo Aegis — ayQrjvov. OJJl^al. Adde Kaib. ep. 375, 6: xi xqvy&g oficpaxag rjXixir\g-, opicpopflc (aeolice = avacpoQa)' ooa ano xwv lsq&v èxcpSQSG&ai o vófiog xaXvu. H. Cf. k it o

Qr)68v. ovsjjuov (cod. 6 fiéiXcov) = avéficov. Dubia Fritschii coni. Theocr. XXX 33. öveóeiv. Dioni Cass. LVII cap. 21, 6, ed. Boiss. II p. 583 restitui ovevodfisvog pro ca/AevGa/isvos? probante editore vol. III praef. p. XVII. Cf. Thuc. VII 25, 6. övqaza. aeolice = ovdaxa. Cram. An. Ox. II 245, 21. övqioz et öv^iato? ionica. Vid. ovaiog. èv^XatHtó?. PK II 190, 18 (a. 149 a. C.). èviyXdtwv xéXo? in Aegypto. Ostr. 392. 395. 684. 1054 Wilcken, quem vid. O. G. I p. 272 sq. ov-vjjj.a|ta n. pl., asinis iuncti currus. IC 36a, 4. ÖY»/Gig. Adde Herond. VII 43: fit) fiiov ovrjOig %wvr\L(üv (yabvrifiaiav coni. Crusius) yévoivo. — Vid. 'óvaaig. ovijt' = ctvrixtxi, coni. aor. verbi avies&cti. Alcaei fr. 50, 2. övfrsvta, ovO-épisvat, ovtéthyv. Cymae inscr. HofFm. 173. èvta = ctvlu. Sappho fr. 1, 3; Alc. 88; ovkxqóv Alc. 89. öviap' cb(pé]i£i.a H. Boeotice = ep. 'óvsiuq, si sanum. Cf. övrjaxa. GVLfXw £ lóóg oqvcov. BA. Laconicum. Alcmanis fr. 115. ovtvavai. Kaib. ep. 502, 27 ftTjr' ikitlöiov ovaizo. gviov = óvccqiov, asellus. PB 763, 5 (166 a. C.) ovua evi 0x(£voóqw). ovopatte, muiier asino vecta apud Cymaeos. Plut. Qu. Gr. 2 (Mor. 291 F): xa>v yvvaixcöv xr\v tnl fjLOi-/sut Xrjip&iÏGav ayayóvxeg dg ayoouv, inï Xi&ov xivbg ifxqiavfj naGi xa&iGxaGav' tixa ovxcog avs^C^a^ov In ovov, xal xrjv nókiv xvxkw 7C£niuy&£ÏGctv eSsi nóXiv ènl xov aiïxov lï&ov xaxaGxijvai xca xo Xombv axifiov Siaxslsïv, o v o (3 dx t v nQOGayoQevoaévrjv. Tov Se XL9ov ano xovxov ov xa&aoov vofii^ovxsg acpaGicovxo. Svocpog aeolice = 'óveiQog. EM 660, 53. Cf. aloixag et snoiyv\v. Vid. Meister I 86, Hoffm. II 452 sq. — Cf. creticum 'dvaiQog. ovojxa, Svojxa, cett. Delph. GD 1694, 10 cnzoyQaijjdxa) ós Bót]9og Saiaaov cc ito xov J4lsj;avö(jov ov ó fiax o g rooi deai. — Ibid. 1754, 9 xaxsveyxaxco Se MqiGxco — èv xov equvov xov Baxylov in t xo Kalk ixksovg ovofia xqia rifii^ivaia. — "Ow/ia est formathessalicaHoffm. 16, 21. 43; aeolica H. 166, 5. 7. 8; 167 A, 2, aetolica GD 1425,2; amphissensis GD 1881, aeginetica GD 3409, selinuntia GD 3046, 8, syracusana Epicharmi fr. 27, 2, et e corr. 100, 3 Ahr., cretica, ut dvvfiaivcxa) in LG. Cf. Baunack, Philol. 1896,490. Rarius occurrit in Delphorum titulis, velut GD 1703, 2; 1889, 4; 2041, 3; sed plerumque ovofia, semel 'óvovfia (cf. Yalaori der Delph. Dial. p. 6.). Apparet v quoque apud Pindarum O. VI 57. P. II44. XI 6 óvvfia£e; P. VII 5 ó v v (i a | (s) a i; P. I 38 o vv pa a&ev; O. IX 46 óvvfiaGxóg; apud Archytam Stob. Flor. I 115, p. 74 et e Canteri corr. p. 70 W. óvv(id£sxai. — Cf. aeolica TtQoaovvfiaGSeG&ai et nyoGovvflaüLa. Boeotica sunt ovov/ia Meist. Chaeron. 6, c; ovlovpa 62; |. — ox><ïè nyog owx£ et ovvxivog. èv®8rjz, stolidus. Philodem. de rhet. Sudh. p. 6 o xal naga xoïg bvmÖeOxaxoLg aöixov Tjörj óisttrjTtxai. o|st8tov, deminut, voc. o£og. PB 417, 31 ra ó£stóia ftoi xófiiaov. èlecws (pro o^v) cpoovmv. Kaib. ep. 986, 3. Ö|spta£ (?). Poll. VI 48 xvgog xlaiQÓg' rov öe £tjqÓv iyd£ovxai. ó|6pr)YX°S> acuto rostro. Epicharmi fr. 40 Ahr. xa^vQvyxoi (jacpïÖEg. è|ópoYX°S yapr/.Kzvjp sive zó%o$, scriptura quaedam uncialis, cuius forma acutior quam rotundior. Palladius, Historia Lausiaca 86, 14 et Io. Philoponi comm. ad Arist. de anima II (ed. Hayd.) p. 227, 14 sq. Cf. Wilcken, Archiv f. Papyrusf. I 368 sqq. et Hermae vol. XXXVI p. 315—317. o|oxopta %oQQiu. Fabricius de archit. p. 79 „Significat ó|iv oqov Ijjosv (de productione cf. Lobeck, parerg. ad Phryn. p. 702 sqq.), de lapide quadrato, i. e. mucronatns (scharfkantig)." Cf. ev&vwQog, evdvcogia. öxaSecv, oxaSós dorice = ion. onrjösïv, onrjóóg. In prosa Aesara Lucana Stob. Ecl. ph. p. 852 Wachsm., dnaöriGiog — ccxokovdiog Critom. Pythag. ibidem II 8, 24. óxöti xa cretice LG II 35. XII 20, ut laconice Thuc. V 77, iuxta oni] *« LG I 42; B ll = ubi, sed VI 29. IX 35 = ut (comparativum); XII 20 = quando. — Vid. onna. -— onai ovv inscr. gnosia BCH IV p. 354 sq. [öxapa(?). Alcman 76, 7, ubi recte Bergk %d>na>Qav. Cf. inscr. laconica IA 61. — OnaQig et oncaqa Pind. N. V 6; I. II 5; fr. 153.] oxaatóv tö ècpóóiov. IIsQyctLOL. H. A verbo önufciv. oxéa? — aiog. Her. IV 70 = ■xevxrjx^Qiov. Sxet. Anaphaei GD 3440, 11. 13. 19 = öny et Coi IC 367, 63; onsi Delph. 1728, 7. Cf. Valaori, der Delph. Dial. p. 22. óxetoöv. Calchedon. GD 3440, 14 r) óUa kui £ onsiovv = rj cikko&i xcci OTtOVOVV. o%sp = Si oxep. Saec. III p. C. inscr. Dittenb.2 418,11 ex usu post Chr. frequenti, monente Dielsio; ibidem 1. 69 = woneQ. oxscov ion. = ep. onècov = att. vnaaniaxrig. Her. IX 50. 51 et pro önaav restituendum Her. V 11. Cf. Hoffm. III 524. oxiySscv ionice et homerice = dor. ónaö sïv (dnaöóg). Cf. Hoffm. III 354. ox^Xtov (onelov lap.) cretice = dysikcov. LG IX 26. X 20. XI 32. — dnrjlr) i (onskei) = ofsikr). LG XI 36. 39. Vid. 6cpikkt]v. óxr/jxo? = Tjfiog. Vid. s. v. ótij pog. om cyprium. Vid. 'ónvi. èxi8(8)ó|xevos = ómtónevog. Inscr. metr. laconica IA add. 62. Sxifrev xojjióojaai Ifrstpai. Imitatio Homeri B 542 in tit. metr. Euboeae EA 1892 n. 71, 5: xgatl d' èitrjiaQrjvT oni&sv jtoftóraeat l'O'etpat' | ov yaQ ckeqb' fjfSct, aMa ixóxfiog ngokafiiav. — 'óni&sv cum dativo nvoiuïg 'óni&ev. Pind. O. III 30. Cf. 'svöov. èxcO-ó^Ppotos, post mortem superstes. P. I 92 o. vci in pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 301. oxiaïKa subst. Epicharmi fr. 68, 2 xav <5' oniodiav ïyu &ayavsog. Eodem sensu (ta) bnioQ 18 ia Sophronis fr. 5. oxcaO-opap^?. Commagenae tit. saec. a. 0. I ap. Michel 735, 120 in tumida Antiochi I oratione: xf/g öh aas(isiag o7tiG&o(}aQsïg avayxai. Cf. lexica. óxtafróSpojxos et oniG&ónovxog (an bniG&ónovg?). Theognostus BA 1405. èxiathójcevcpog. Epicharmi fr. 41 xQvyóvsg x bniG&óxsvxQOL. oxcoö-otÉXa* Grjma. H. Boeotis recte tribuit Photius, scil. oniG&tv anoxdaGuv. Strattis comicus II 781 Mein.: £wlcxs ovösv naoa ©tj/JaiW nóXig — o't nQoóxa (ihv xfjv Gr\niav \ bniG&oxiï.av, cóg iéyovs', ovofiagixe, xov ctXsnxQvóva oqxa\ ly^o v xt£.5 ubi Athenaei lectio onix&oxi\ia merito spreta est. oxtoco. Ex Ionibus g duplicant soli elegiaci Theogn. 735, Tyrt. 11, 13; in prosa constanter est ontaw. Hoffm. III 573. — Lexico Schwhi adde Her. IV 32, 3; 77, 1; 122 extr. bniGa> anovoGxeïv; 43,4 anoaxQérpag onlam anénXm. Cf. 125, 2; 156, 3; 203, 4 weg. Epicharmi fr. 82, 8. ox'catetp boeotice = agxonónog sive diponoióg. Theb. GD 722 J4qiGxoxéXeig ónraxeig, Tlovdovyixwv fiaysigog è&oïva^av xoïg &eoïg. Similiter ó nx ax rj g in titt. laconicis. Optativus sine av potentialis ap. Herond. III 75. 93, V 72, si loei sani. Semper alibi (novies) adest particula. Optativus et Coniunctivus in eadem sententia coniuncti. Delph. GD. 1823, 12 ei dé xa fir] noir\ i] fir) n a g a fi év o i. 1830, 10 ei Sé xi xa (ir) noirjGr] — ?! V-V nagafieivai. Cf. 1413, 20. al. öxtsójxsvov, -Og. Theocr. VII 55. XXIII, 4 = ónrcó/ievov, -og. oxxiXXos dorice = óu xal xvcpXa. — Formae Herodoteae sunt Sqssiv iuxta oq&v, óqsco, öqeov, &qa? èpö-óa^jj.ot ösXp.a-»coc. Inscr. megarica (versio edicti Diocletiani) CIL III p. II 1057, ubi A. ctr r ó Gr] ft o t, ia yrj v ó G r] fi o t, b ito fiXuxx o i. Vid. filcittï]. 38 öpO-oatdxvyi;. „L'inscription sur la Gxsvo&tfxri de Philon (CIA 1054) montre qu'ainsi soient appelées des pierres posées sur le socle d'une construction (sur 1' iv&vv&rjQÏa) et forment une assise elevée, qui sert comme de soubassement aux assises superposées du mur". Kabbadias ad IE 242, 87, ubi addit „il s'agit de 1'orthostate du mur de la celle", Cf. Dittenb.2 537, not. 13 „opOoörarai vocantur lapides, quia angustissimum latus tvdwftriQÏu imponitur, ita ut stelarum instar erectae stare, non iacere videantur. Mentio eorum fit etiam CIA I 322, 60; 324 C 1, 60 sq. Conze, Reisen auf der Insel Lesbos Tab. 60, 6. Pabricius de archit. Gr." — In titulo Thiatirae agri Pergameni Mitth. XXIV p. 235 hoe vocabulum ipsam sepulcri atr\lriv signiflcat. èpftóiovo? dó£a vocatur religio christiana Kaib. ep. 1062, 1. opO-oÖqjot», coll. kivovcpov, pro ógdovyov corr. Wilcken in pap. Grenf. (II) LXXI, 1, 5, ut sit textoris genus. opO-ptTSpoV = dg&QiciLTEQOV. PL p. 319, 20 Elnag avta oq&qlteqov èl&sïv (c. a. 164 a. C.). Cf. drpitsgov. opia. Inscr. att. EA 33, 32 anb rijg oplag rijg yijg (Kum.). Cf. fie&ÓQiog. Ópt^etV. Yid. t e q fjl cc t l ^ e lv et t eq [a.ov iv. Put oql^ovvxl. Rhodi. Hicks Brit. Mus. III 430, 11 sq., ó g g&a i ibidem 108. èptvvvyv aeolice = óqIvsiv. Choeroboscus BA 1406. óptoSetsrays, terminorum designator, magistratus in Aegypto. PB 426, 1; 614, 6. OpCOV refytfffta, cpQay^ióv. H. Thuc. VI 74, 2 ogia [xai oruvQcófictta] ttsqi to otqutokeSov nol-rjoccfievoi. Glossema deleri iussit Pluygers. óptatat, limitum (sacrorum) designatores. Tit. att. a. 418/7 Dittenb.2 550, 7 rö ós té/isvog o paGdsvg v aXXcov — — | 'Ofivva tav 'Iaxlav zw[v SvqaxoGicov xal xov dia] | xov 'OXvumov xal xav [— — xal róv] TIoGSLÓ[ava — Iudicum aeolensium Eresi. GD 281 B 47: [x]al óix&ggio xccv [SLxav 0G]Ga fisv èv xoiGi vófioiGL svi, xaxxolg vófioig xa ós aXXcc lx cpiXonoviag <»? cloiGxa xa[l ó]ixaixaxa, xal xi/xaG[a]co, al' xs xazayvm, opO(a[j] xal Ól[xai]a>g' ovzco rtoirjGco val fta v oqkoi yivovwi. H. Plat. Critias 120 B. CIG 2137, II 32. Dittenb.2 592, 28 InusXüv óqxgo(a,ógiov. ópxwzai. CIA I 20. 37. 52. ópjxa^ói;. Philodemus de rhet. Sudh. p. 186, 2: tov xcilovpevov [ó]q[a,ci&óv Kqo«A.KÓ[fi£]i'[og £t']g M&rjvcc[g]. opjj.api.svoi;. Inscr. mytilen. A. Z. 1885, 148 correcta ab Hoffmanno II 65, qui cft. a6uuevog, cthiu/isvog, fivvvauivog pag. 293. Vid. ML op{J.aóv laconice == oQfirjaov. Ar. Lys. 1247. ópfAcro^ptov = oQfirirriQLov. Cret. Del. 44 (Kum.). ópjxao). Vid. fic'fov. — Lexico Schwhi adde Her. VIII 6 sg tpvyrjv ÓQfiriGeitxv. Cf. VIII 94 êg cpvyrjv wQfiriGcii. — Cum participio VII 37,1 coqu&to èliav.— Dorice coq^uge Dittenb.2 326, 19, g ibidem 1. 40. opjJios. Kaib. ep. 67, 1 (CIA 2081) fiiov jtlEvGuvta ngog oq/iov. — 6 'Epiyvlirig 09,1105 (torques) commemoratur in donariis templi Deliaci ap. Michel 833, 42. ópjj.oó{J.evos. Vid. nsiQov^Evog. ópiio^pokaxia. Inscr. aeg. CIG 4866. Kenyon. Cl. Rev. 1900, 172 A suspicatur pecuniam significare pendendam pro custodia mercium quae in navalibus asservarentur. Cf. èQ^iiocpviaxia, et omnino consule Wilckenium O. G. I § 89, p. 273 sq. ad Syenae ostraca 262. 263. 274. 277. 302—304. 1276 (aet. imperatoriae). Vid. £VÓQ(lLOV. ópjJ.oq:6Xa|. PGH 23 II, 22 ÓQ[iocpvk(ci£) Kaïvr/g. Vid. ibi pag. 128. opvcwcétcov boeotice = oqvl&iov. Ar. Acharn. 913. öoveovXocDtatt ..scriDturae srenus. cuius elementa avium imaeinibus III « i w / w scribebantur" Leemans. Pap. mag. W. Leid. 2, 37; 4, 22; 11, 14; 13, 47. opvtfrs;, gallinae, ut apud Atticos, Herond. VI 104. —oqvig aygiog. Vid. nsqyovkov. — Pindarus et Theocritus in casibus obliquis habent % pro O. Sic oqvi%sg etiam Bacchyl. V 22. Cf. oqvixoXó%og = oQvi&o&riQcig Pind. I. I 48. Theocrito VIII 58 reddiderim ogvil-iv pro 'óqvigiv. — Legitur forma dorica 'óqvi£i saepius in PK 131 (saec. I p. C.). opoY^wv bis = ÖQyv(i)&v. CIA IV 2, 855 b. Cf. v.Leeuwen ad Hom. W 327. Vid. oQyva. öpoYCÓvtov pro ógdoydóviov. Pap. in Amer. Journ. of Philol. XIX 25—39. Archiv f. Papyrusf. I p. 119. (tFópos) (ep. ovgog) = cpvlcth, in &v(?óJ-0(i0g = &v(ia>()ós, midóJ-OQOg = nvlcoQÓg cett. Indidem nQWQÓg boeotice = Qog, ró. öp yocpïa. Saepe composita cum oqocp neglegunt primae vocalis productionem, ut avÓQocpog, inÓQocpog, tiipÓQoyog (Eurip., Hom.). Formis rQiÓQoyog, xsTQÓQocpog, navÓQocpog codicum scriptura favet apud Herodotum. Cf. ivvsofióXov et vid. Hoffm. III 280 sq. öpo^óxastes (= ovq.), terminorum custodes, magistratus Chii. Inscr. saec. V a. C. IA 381 = Michel 1383, A 15. 29. Ibidem oqcov, ÖQog, oqov scribendum, nam aliae inscr. ionicae habent ovqoi et ofiovqoi. Cf. Hoffm. III 410, qui citat Heraclit. 30, Democr. Mor. 1 sec. Clem. Alex., Theogn. 826. "Opxa* 'EQivvg. — OQ7ta&QUG1Jg avsfiog. — ognrj (1. ognuY GiórjQog, iv m tov ilscpavra tvxtovOlv H. = "Aq7ia etc. Aeolica. èpxavoScxaazal cretice LG. Vid. ogyavodixaGrui. opnaÈ, = 0Q7ir)£. Sappho 78. Theocr. VII 146. öpjcetov aeolice = sqtccxóv. Sappho 40 amorem vocat yXvxvnixQov a/idxavov óQneiov, Theocr. XXIX 13 aygiov ognexov. 'óppa = o $u. Inscr. metr. Rhodi IGI, I 142, 3. öppavot;. Yid. öpavog. QPPirfl&G (cod. 1)' &QuvGag, uvskófievos. H. Aeolice = avaQQrj^ag. oppiov, horreum. PK CXIII 5 (b), 9 (a. 543) ftsgixy dijfioöirai' óqqïcov, PB 683 — 687, 4. 690, 1 (aet. arab.): Kvqïco fiegixy oqqïcov noXixav. èppÓp^Xog* óöóg. 'Ixuhcóxai. H. Cf. jSfjlog. At pïjlog non est oöóg, verum ööóg {ovöóg), limen, quare sic scribendum, et explicandum limen posticum, i. e. ianua postica. öppozóftov, non ógdomvyiov. Meisterh.2 77, 7. Yid. oQ&onvyiov. bppcoSeïv. Vid. aQQcoösiv. opatakoc, Neptuni epitheton, maris turbator. Bacchyl XV, 19 BI. èpatj3dx^«v - zliówaov (Sïov viov? BI.). Bacchyl. XVIII 49. al. Cf. oQGiyvvuiKu (Bacchum) ap. Plut. de exilio, cap. 17. èpac;j.dxot) (TlaXlaöog). Bacchyl. XIV 3 BI. opattotg, pyrrichae genus in Creta. Athen. XIV p. 631 D. Cf. ènixQrjdiog. èpaoO-ópTy. Semonides fr. 17 = Hom. oQGo&vQtj. Vid. fiuqtvgiv. ópaoXaxog = noléfiiog. Anacreon 72. Cf. oQGolonsïxaï dianokEfisixai, zaqaGGexaL. Alaivlog (Pers. 10). H. Vid. Hoffm. III 567. ópaóg laconice = Ar. Lys. 995 óqgu auxtsui^av naa, ambigue. bpzóJkijoz boeotice = aksxxQvcóv apud Strattidem. Vid. s. v. omG&oxiXa. Photius ó qx al i%o t' ot firjdénat nsrófi tvoi vsoxrol. Pul li significantur Ar. Ach. 869, Theocr. XIII 12. ópztj ion. Herod. = «osotij et oQxa^stv. Cf. Hoffm. III 84. Formae vulgares traduntur Herond. V 85 et VI 17 éoyxijg, êoyxijv, êoQzat. Vid. néóoQxog, unde apparet ópt?) non solorum Ionum fuisse. öpup = Saxig. Elei GD 1147, 6; Öq = og 1152, 3. Cf. t(q 1147, 3. 5; 1149, 7, sed tig 1151, 9; 1152, 2. 7; 1153, 6; 1156, 2. bpzóc,' (3copóg. KvnQLoi. H. (qui infra wpróg). De etymologia cf. Hoffm. I 122. 'Óp'ct)§. xivhg jihv 'ó qxv y og cpaGi dia tov y, f&ili'jfMov ds dia xov x cpr\Giv oqxvxog. Choeroboscus ad Theodos. BA 1406. Portasse Philemo comicus peregrinum sic dicentem introduxit. Hes. ïóq xvè, (yÓQxv^Y öqxv£. iipoyvj, melior forma quam ÖQvyrj. Dittenb.2 543, 2 inï xr)g 0Qv%rjg xav hjiévtov. Cf. dico(>v%ri. öp^avó^, adi. = xevóg. Herond. III 15 ij — öélxog — dgcpavr} (sc. ypafi- flaiav) xsixai. Idem III 39 ÓQtpavrj fiiov, paupera. Cf. orbus. öp^avoSiJtaaiat (opw.) Cret. LG XII 23. 27. Iudice Levy sunt tutores testimentarii. Cf. Hes. ogcpofió xar ènixQonoi ÖQcpavSt.v et op^o(dorice = -fiooia)' èmtQOTt^. "Op?^? dorice = 'Ogcpevg. Priscianus VI 92 agens de nominibus Achilles, Perses similibusque „in qua (mutatione) Dores sequimur, qui pro Qvlevg Ovltjg, pro 'OQcpcvg "OQq>tjg et "Opqorjv dicunt, pro Tvdevg Tv S r\ g. Sic Antimachus in primo Thebaïdis TvSijg x Oivsïörjg. Et vocativum in E productum: xov xal qxovriGug nQ0Géq>r\g Oivrjie Tvdris" Similiter Ibyci fr. 5 óvofiaxlvrov "Opgorjv, cum v. 1. "Ogcprj et "Oocps, unde Schneidewin in vocativo scripsit óvofiaxlvxog "Ogcprj. Cf. Herodian. I p. 14 Lentz. In tabulis deflxionis carthaginiensibus Mus. Rhen. 1900 p. 250 Hecate audit 15 "ÜQcpov fxaariy rjipÓQog. Vid. SUpra yirpaQi] g. bpyofiózoit., -$ozla. Vid. s. v. oQcpavoöixaGxui. bpy^éa.' v xov tavpov baiia. H. Rhotacismus in medio vocabula prodit eleam aut eretriacam vocabuli originem. bpyrjöóv ionice = Tj^rjSóv. Her. VII 144. Hes. s. v. 'Opx^só? in titulis att. aet. rom. = 'Egiievg. Meisterh.2 17, 4. 'Opx^evós primum saec. III a. C. pro antiquo 'Egiofievóg. Meist. 1.1. 5. op/o?» hortus, vinea. Aper erymanthius ap. Bacchyl. V 108 'óqyovg inénsiQsv ódóvxi. Vid. lexica. opco. Achillis Isagoge (Maass, comm. in Aratum p. 36, 15) xm ês oqco x 0 ava () ijkovv 0Qvym v ïóiov, rag Nsoitxóksjiog èv ra tg 'Dovyiaig cpavuïg. Cf. Meineke, Anal. Alex. 360. öpmps, ut Homerus, Alcaeus fr. 71 mg Xóyog ds nariqmv oympe. 02, terminatio dorica acc. plur. = mg (öïs), ut ag =ag (avg) Ahrens II p. 173 sq. Pindaro et Bacchylidi hunc usum abiudicat O.Schroeder Proll. Pind. II 35, 73. suus. Cretice xa fa a v x a g = savtrig, v. c. LG III 19, 25. 31; xov fov aiïxag ibid. 1. 36. — Cf. cciïxavx&g etc. og, pron. relativum. Apud Herondam pro eo rarus est articuli usus, Herodoto familiarissimus, in casibus obliquis: xr\g II 64; xfj III 21. VI 34; xrjGi VI 31; xag IV 17; xmv V 28. Contra 32 vicibus vero relativo utitur. Cf. Meister p. 847. — Cretenses antiquiore tempore declinant og, «. G ov, ag cett. (cf. LG V 23 etc. IV 33. II 45. 71 etc.^ III 5), postea vero secuntur usum herodoteum. Cf. Del. 121 b, 35, c. 5. 15, d. 24; 116, 22. 23. BCH 1885 n. 11, 14. — Delphi declinant og, a, G. o^, ag, D. mi, A. av. Vid. Valaori, der Delph. Dial. p. 56. Vid. oaxig. ooav, terminatio 3 pers. pl. pro öl> alexandrina, teste Antiatticista BA 94, 14: èXéyoGav, èygccqpoGav xal xa o(i 01a liXs^avdQSÏg Xéyovai. Avnócpgmv AXei,avÖQa' vavxai XLa^ov xcmo yfjg eG%a£oGav. EM 282, 72 affert èfia&oGav, e'iöoGav, posterius perperam tribuens Boeotis. Legitur èXéyooav in tit. Delph. a. 190a. C. Wescher, Mon. bil. de Delph. p. 56 C. 60. Cf. supra s6foeuv, anrjX & 0 G a v, infra iTtsXafiftavoGav. ÖaÖOiJ = o£og. Sappho 4, 1 öi oGÖmv (cum V. 1. vGdmv) fiaXCvrnv, 93, 1 öödw. oaaj-cov. Vid. Imperativus. "Oaioc. Delphis vocabantur V sacerdotes per vitam ministerio fungentes, qui ra noXXa fisxa xmv itQocprixmv ÖQmGiv Kal GvvieQOVQyovGiv. — Oatwt^pa -KaXovGi xó dvópevov [egóv, oxav 'Oaiog iné%a>. Num forte merum est lapicidae öqoaAfta 2 pro I? oajxóXcov, piscis quidam apud Thurios. Vid. guqöïvo g. 8aog, -cóaog, Saaog, tóaaog, similia. Herondas tantum postulante metro ö duplicat. Cf. Meister p. 835; oaaog et xóaaog extant apud elegiacos, numquam vero duplicant 5 prosaici Ionum tituli. Hoffm. III p. 572 sq. — Duplicant vero Aeoles GD 214, 32; 281 B 48; xmaa' Ba 320, 14 (sed èV BA 320, 14), Thessali GD 345, 19, 41. Cf. infra oGOaow.; Elei GD 1151, 21; 1172, 12. — In Boeotorum monumentis hucusque pronomen oa(G)og deest, nam GD 712 attice scriptum est, sed legitur bnóxxa GD 492, 14; 712, 16; N 956a, 19 et onóxxoi 1145, 4. 12 (vid. onóxxoi), Cretensium sunt oxa, sive o x x & = o g a (quae vid. infra), Herculanenses ad Sirin TH I 123 oaoog, Lacones apud Thuc. V 19 in bonis codd. oggoi, quod etiam cap. 77 sin'e libris scripsit Ahrens; eadem forma utitur Epicharmus fr. 78 et 96 et xogguvxu fr. 92 (reliqui poetae dorici, ut Pindarus, Bacchylides, Theocritus, pro metri ratione utrisque formis utuntur). Cf. Gregor. Cor. 299: iq&vtui ös xkI (Dores) SmXaGiaGfia) xav avt&v Gv^icpuvcov ag o[ AloXeïg öxxi, 0 7C7tó& ev, og go v. — Non duplicabant Arcades: oga et oaai GD 1222,3.18 (in Cypro exempla desiderantur), nee Pamphylii GD 1267, 16 4 («óaa), nee Dores septentrionales, ut Acarnanes GD 1379, 23; 1380, a 15 (oGa), Aetoli GD 1413, 26; 1415, 19. 22, Aenianes GD 1429, a 3; 1431, b 10; 1432, b 12; 1435, 8, Phthiotae 1349 10; 1441, 13; 1445, 7 et passim, Locrenses 1476,13; 1504,8; 1604 B, a, al. (oTtóaav 1508, 5), Phocenses 1520, 6; 1552 b, 14; 1521, b; 1526, 3; 1539, a 22. 40 etc. Apud Delphos nusquam repperi, nee citantur exempla a Yalaorio, der Delph. Dial. § 45. — Cf. óggLiov. óaoöv = ógtigovv. Tei inscr. saec. III a. C. Michel. 498 B, 43. Cf. 63 ibid. naqevqsgei qiovv. oaxpeóetv = ogtiqlci tpvxeveiv, S. Onslquv. CIA II 600, 23 : rij? ös agyov (SC. yfjg) ÖGrcgevGei oitÓGrjv av fiovXrjxai (Kum.). Inscr. a. 300/299 a. C. ÖJicpyyol, Abydi tit. Mitth. IV 308 (Kum.). Haec duo vocabula formata sunt ab o g n q o v = oangtov (Hes.). oaxpto-xapata^x'cvyg, leguminum collector. PPW p. 113 sq., aet. byzantinae, ut otvonctQuXr\yL%xr]g, gixona gaXri finxrjg, %o q x o na q a Xrj fi n xr\ g, quae vide. oaxpcox(óX^g. CIA IV 2, 772 b B col. II 24. óoaaoov, gen. pl. fem. = oscav. Thess. titt. -E.4 1900, p. 51. 5. Viel. 0005. oaaÊ^ac (= ovg.)4 èniafècu. H. Sic olim correxi gl. aeolicam oog f; £ a t ènidsi^ai. óootxov* Ö6ov, tiMkov. H. quantulum. Theocr. XV 55. Cf. ooog et deminutiva nom. propr. boeotica in L%og et 01Vid. etiam x 0 ag i^o v. öcjoov pro ogov iqóvov, iv osm dum. Epitaphium metr. aet. Ptolemaeorum in pap. aeg. Musei Gizechii n. 9206. BCH XX 191, I, 23 sq. ixivoix inï yrjg uuaoavzoi, | oGGov iyco vtxïcoi (sic) (iwuatci IJcQGeipóvris- oaaov te YéY&i). 8iav sfirjfisv pro ors È'/Stjfiev. BL p. 275, 14 (c. a. 162 a. C.). bzktj ionice = rjng. Heraclitus, fr. 41 Diels eïvai yay 'iv ro aocpbv ïni- ataa&at yve&firjv, oxérj êzv^eQftjse navxa Sik mavxóg. ózeia. Yid. öug. dzskka aeolice =» hom. d>xsdrj, att. xyavfia, ion. xqS> fia. ózéoiac, ózé(o etc. Vid. ottg. ótsóvsjta. Yid. ovvexa et xéo. (?) = OTtórs. Herond. III 55 voE-Oi/ft'] orijfiog naiyvCtjv ccyivrjxe. Headlam (01. Rev. Oct. 1893) malit bni) fiog, quod affert Theognostus An. Ox. 164, 1 (Herodianus I 512, 19), coll. onitrnjLog Arat. Phaen. 568. Schneider scribendum putat o rti/iog „dass zu einer gewissen Zeit, an dem und dem Tage", itaque o pro on positum esse. Tuetur Meister p. 848 citans Pseudo-hippocr. IJqoqq. IX 14, 16 Littr., ubi plerique codd. habeant xijfiog pro rjuog, et provocans ad récog = ëag (Demosth. saepe), comparansque óre in o«w, öréoioi, bxsLa (= onoiu). Mihi quidem maxime arridet Headlami sententia. §«, quam, cum positivo in sera inscr. Epidauri GD 3325 ayavodetrjOcevTce on aya&êbg. In titt. atticis nusquam oh iungitur cum superlativo, raro olog, passim wj. Meisterh.2 214, 44. Errore nititur scriptura J-ót l in tit. loer. IA 322 — GD 1479, ubi Wackernagel Mus. Rhen. 1893, 303 recte EOTI (?) ou) pro FOTI legit in verbis suiókiov bcpXêxo fóx t GvlaGai. ©U zl = o xi. PB 601, 10: yqaipoi> fioi nsgl rijg olxlctg ou xl titQui,ug (saec. II p. C.). 8u£ = öaxig. Cretice oxijii = axivi LG III 51. VIII 7. 12. 19. Blass Neue Jahrb. 85, 480 „oxig wird teils in seinem ersten, teils im zweiten, teils in beiden bestandteilen flectirt: a) nom. pl. & xt, gen. s. m. axi (cf. LG II 51. IV 32. VIII 3 al.), b) nom. s. fem. bxeta (LGV1; IV 52, pl. óreiat, dat. s. m. oxifii = oxivi [oxivi Arcad. GD 1222 27. Delph. CIG 1688, 25, önvog ibid. 37. 38]. c) ol'xivig etc. Idem LG I 16 pro [orro]t rectius supplet [otepoji, monens eandem rationem intercedere inter nórsqog et xlg. Vid. 1. 1. 479. Minus probanda Baunackii opinio Gortyn. p. 42 sq., qui de forma on/ii egit Philol. 1896, 490. — Pormae delphicae sunt oaxig GD 2561 (saec. V a. C.) ter, öxivog 2501 bis (380 a. C.), otivi ibidem, oxwi 1688. 1930. otco 1927, (cf. Valaori p. 56), ionicae oer tg, fjxig (oxcr/ Heraclitus). orsv, o x s w, oxecov bréoiai (Herod.), oxov, otico, oxa [oxsw?] Herond., praeterea ovriva, oïuveg. — Vid. orttg et xsv. otXco? ab oxlog. Alcaei fr. 50 Bgk4 dóm^og ö' aqiGxog k'fifisvai nwvmv ai ós ks . . . cpgévag oivog, dxXiaxaxog. Correxit Headlam Cl. Rev. 1900, 6 pro papyri lectione oxSiioxoiog sive oxd— os. OtFzo5 cretice = ovzog. Mus. Ital. II p. 162, n. 2. 6. Vid. OT. oxotó^stv de funebri eiulatu Delph. GD 2561 c. 35 (saec.a. C. V): fiijtf' Óxotv£Óvtcov i%9óg rag fowiag. — fir) dpijvsiv f/r/ó' óxoxvfeiv. — fxrjT oifiwfciv firir bxoxvfciv. Cf. Aesch. Cho. 327 oxoxv&xai ö' o dvfiGKcov. ètpiypóv. Vid. tqciqóv. ÖTptr/^cpdyoi; asinus apud Archiloch. 97. Hes. oxqv%ij- %°Qrog, xdXa/iog. Hoffm. III 276 explicat aKav&oyayog. otug, OZlt Aeoles = offttg, oxi. Sappho 2, 2 oxxivag, 12 oxxivag yag | sv &éa, yir\vot fis (laïiGxa aivvovxui. — 'óxxtra (dat. Fick pro ottco, coll. xtm, xioisi) Sappho fr. 13; 'óxxweg pro oïxiveg Alcaeo fr. 96 restituit Ahrens. Vid. oxig. OT pro T Lacones et Boeoti, illi tantum in grammaticorum glossis, hi in titulis exaratis litteris ionicis. Cf. Boisacq p. 80 sq., Meister I p. 231 sqq. OT Boeoti (rarius O) ab ineunte saeculo IV scribere coeperunt et adhibuerunt constanter inde a saec. III a. C. Ab hoe inde tempore T ponebatur pro 01, ut fvxta, Xvnóg, afvSóg etc., sed semper Boioaxóg, evvoia, ouóvoia, similia. Etiam recentius est El pro 01. Cf. idem p. 237 sq. — Arcades quoque et Cyprios T pronuntiasse OT ostendit Hoffmann I 165 sq. In glossis cypriis T breve per O, longum per OT significatur. — De OT boeotico cf. Schol, ad Dionys. Thracem BA 779, 31. OT pro SI ponebant Thessali. OT pro AT. Vid. fialonagovav. De ov pro 5, o pro ov, ov pro v et ü pro öv in papyris aeg. Ptolemaeorum aet. vid. E. Mayser, Gr. d. Gr. Pap. p. 30 sq. OT cretice interdum scribitur O/. Cf. AT et ET. Vid. ófxog, Gnofócc, Xo£xa(?). — OT pro ET in èlov&SQog, ovspyéxavg, è£oêovGavxsg, (3 w X o v o fi é v a i g, i n i x a d o v ft a, 'EXov G iv 101, ipovöia. Cf. Boisacq p. 82. OT terminationem gen. sing. II deel. e Doribus servarunt Argivi, Aeginetae, Melii, Theraei, Astypalaei, Anaphaei, SI habent Lacones, Herculanenses ad Sirin, Messenii, Hermionenses, Cretenses. Exempla dabit Boisacq p. 134 sqq. Etiam a delphica dialecto aliena est terminatio ü, plerumque OT habent tituli, raro O; paucissima tarnen nomina propria SI praebent in titt. saec. III extr. et II. Cf. Valaori, der Delph. dial. p. 18. Etiam Phocenses, Locrenses, alii scribunt OT. — Contra SI habent Aeoles, Arcades, Cyprii. OT diphthongo terminatur dativus II deel. in titt. thessalicis scriptis littéris ionicis, v. c. xov wlvov = x& xoivü. Exempla plurima dedit Hoffm. II 439. OT ex öö contractum in nominibus propriis rhodiis MylovKQirog, MyXovfifigorog, iuxta M.yXwKQixog et Aylcó%aQxog (quae est etiam ionica contractio). Of. CIG 4245, 77—86. o5 vitiose pro of iam inscr. eleusinia (a. 284/3 a. C.) n. 48, 25 EA 1890 (= Dittenb.2 197) cntêGredsv, ov exaaxoi rj^ovkovxo. tFoö, , of, fuv. De singulis cf. Kuehner—BI. I 508 sqq. In dial. delphica perrarum est, scil. £01 pro ww GD 2561 D, 14 (saec. V a. C.) et vlv GD 1884, 23 (cf. Yalaori p. 54.). Vid. supra i'v et de plurali acpsïg. uöapov* elaiov. Kvnqioi. H. Hoffm. I 122. oöaaov = mxLov, auricula. Pap. mag. mus. Brit. XLVI, 93: xqovm xö ovaxiov GrpvQV ravxy. oófla boeotice = tiyUia. Acraephiae tit. Dittenb.2 557, 31 yiwfi ty ovyitj = kol va £qp' vyia. ot)8oiXXo£ = ovöêxeQog. Theocr. VI 46 et XII 205, ut saepe ukkog pro sxsQog usurpat. Fortasse siculi est sermonis. oö8ajj.a, ion., trag. Passim Her. = ovóa/img. Vid. Schwhi lex. et cf. fxrjóafna. ooöajJLÓO-t ionice iuxta ovSa^ov (II 150 VII 166). Her. III 113. 126. ooöajxot ionice = ovöévsg. Passim Herodotus. Vid. Schwhi lexicon et cf. fi r) 8 a f*. 0 L. Fortasse vitiose Her. III 11, 2 'ólloi ovSévcg et IX 58 ovóêveg sóvxeg. O')Sa? nQog alcifiTtsrov AïSov. Kaib. ep. 264, 5. — Cf. n^oaovdiGai. ooSéjcots ion. = ovóénoxs. Her. I 56. VIII 111. oödéxoxa = ovóéitoxe. Saepe Pseudopythagoraei. — Vid. o%a. laconice = ovSdg. Del. 17, 4; IA 79. Vid. r\g, lvg, ia. 068ÓS ion. (ep.) = ö d ó s, limen. Her. I 90. III 14. Hippocr. IV 312. 314. Herond. I 72. III 38. Dorice Hes. wSóv ovSóv. Hoffm. III 472. De attico ó<ïóg cf. Meisterh.2 21, 22. 0t)8patVSf nsQiyiaftuLqu. AccKavsg. H. = vdQaivsi. Vid. OT. OÖSpta (Ahrens pro ovöqcÜu). iSqCa, hsxqov ri, Azxlkov ftsTprjtoü rjfiiöv. H. Gl. laconica aut boeotica. o58(op boeotice = vScoq sec. grammaticos. Cf. Meister I 252. o6s|tXXatt(ov, vexillatio. Vid. (ilctQ%og. odepyézavz = cvegyéxag. Inscr. cret. Athenis CIA II 547, 1. ooetpavóg, veteranus. Papyri aeg. passim. oöfé pro ovöé Elei. Vid. Z pro 4. oó^ajj.st = ovdc/fifj. Epidaur. GD 3340, 22. ood-up, (Hom., Aesch., Her. IV 2), uber, ab attico sermone alienum. Aristoteles etiam de bestiis [iaGxóg adhibet. oóO-ecg — oóö-sv, fjLrj&eig — fjLt)9êv tota.Graecia inde a saec. IV extr. a. C. dici coepisse testantur tituli, qui tarnen constanter servant ovSsfiiu et (jLTiócfiCa. Cf. G. Meyer Gr. gr. § 212, Meisterh.2 80, 216 sq., Schweizer, Gr. d. Perg. inschr. 112 sq. Hinc tituli boeotici exhibent jisi&év, fisiftsvl, fiei&éva. Cf. Meister I 221. Praeter Aristotelem utitur Menander, v. c. in novo neQixeiQOfiévrig fragmento PO II p. 15 sq., cui ubique hae formae (saepius e codd.) reddendae videntur. — Passim leguntur in papyris. oóixapco? KcüactQog, vicarius Caesaris. PB 102, 1 (a. 138). Scribitur etiam fiixccQiog. Cf. Sophoclis lex. s. v. ootjc^atfxa, vicensima (vectigal). PB 388, 7. oocvStxiapcoc manumissi per vindictam iure romano in civitatibus graecis distinguebantur ab ansXsv&é^oig more graeco manumissis in titulis. Mommsen, Zeitschr. f. Rechtsgesch. XXIV p. 304, Mitteis, Reichsrecht und Volksrecht, p. 103, 182, 377. ooxt ionice = oirf. Her. I 132, 133 et saepe. Apud Herondam constanter traditum ou%t. Utrumque distinguit Hoffm. III 601 sq., illud componens cum noXXuxi, hoe cum vedico na-hi i. e. non. At cf. Ssxeo&ai = 8é%eG&cti.. ooxo), ouxco? ionice Herodotus = ovnm, ovncog (= ovöa^&g). Cf. Hoffm. III 595 sq. oöjtcov = ovkovv. Herodotus. Vid. wv. oóXaÉ ion. = att. dXai (ex bXfal), Hom. ovXoyyxai. Her. I 132. 160. Hippocr. ovXdg- xQi&ag Erotian. 104, 1. Cf. oXiluxóïov. oóXa|ji,ós (Hom.) voc. laconicum = ïXt]. Plut. Lyc. 23 dvai ês tov ovXctfiov — irntêmv nivxrf/.ovxa xo nXfj&og, èv texgaymva G^rjficcxi xsxayfiévov. Ut tXrj derivatum a verbo slXsïv (s'XXsiv, 1'lXeiv). 00~ka.Q' 'eXacpog. AlxcoXcov. BA 1095. ooXtjjjlcs, ignotum et obscurum vocabulum, saepius legitur PK CXXXI reet. (78/9 p. C.), v. c. 282. 293. etc. oöXia^éeig» Headlam restituit Cl. Rev. 1901, 18 Aesch. fr. 206, 2 Nek.2 x ov Xl a £ ó e i g axfjLoi pro xov Sia £órjg „and deadly scorching", de plurali forma conferens Nicandri Alex. 266 ufiTtsXóeig s'Xixag, 293 nÓGisg (paQfiaxósig, fr. 74, 26 xaXvxsg agyijeig. ooXto? = ovXog, crispus. Bacchyl. XVII 53 BI. ovXiov OsggccXuv xXa^vSa. ooXcpio? (sic, ex ovXog et cqlov) %ituv. PO 109, 17. o6XojJi.ét[ptov?] TjfiUxxov êxaxégcov IC 39, 5 — „a measure of meal — a gallon both of wheat and barley". Paton. o6Xog. Herond. VIII 43 ftij Tt' G' — ovXy — <*fi> (SurtTrfQÏu, ubi Crusius „non toto (sic Buecheler) baculo, sed aut crasso aut nodoso", cuius tarnen usus nullum novi exemplum. Ceterum totus Herondae ubique (III 8. V 13. VI 7) est 'óXog, neque Herodotus otiAos pro o'A.og usurpat, quod legitur etiam apud Democritum, traditurque in Hippocrate iuxta 0Ü05, ovi.ofisi.Lri, ovXo fj.sXij.. Inscr. ionicae habent 6Xóx[Xrigov] et ó[A]oe%E{>[Éa]. Yid. Hoffm. III 411 sq. Contra ovlog Herodoto est crispus et o-uAó crispis capillis, ut xql/ovi.og Archiloch. 196, ovXco eqlu' xa> fiaXaxcp gl. Hippocr. ap. Erotianum 102, 13. — Dittenb.2 653, 21 slftauov ywaixEÏov ovXov. OOXO^ÓÏOV. Yid. O X (3 a 1 ó ïa (S. V. ÖXfiaxijia). oó[xai' vfiérsQai H. Laconicum. Vid. OT = T. orjv = av, terminatio thessal. gen. plur. in titulis litteris ionicis exaratis, nam antiquiores habent öv = öv. Hoffm. II 539. Porma fem. aow, (= ep. et boeot. -aööv, = aeol., thess., dor. av) occurrit apud solos Crannonios, ut xolvüow Hoffm. 53, 14; noXixaow 54, 17. Reliqui Thessali cum Aeolensibus et Doriensibus conspirant in av. Cf. Hoffm. II p. 293. Deel. II ubique habet ow, ut nu&óöovv Hoffm. 41, 16. 46; 53, 13; xayovv 16, 10; 54, 23; 63, 6 cett. Cf. Hoffm. p. 535 et 568 sqq. oovec (?)• devqo. óqufis. AqxüSec. H. Ambigit Hoffm. I 104 sitne imperativus verbi ovveïv = tqé%slv an locativus, ut uovXei, navórj/isi, similia, ab ovvog. Hes. ovvov' — Kvtcqloi óqófnov. — ovviog■ Sgofjievg, y.Xémrig, unde Bergk in Philologo XI 384 homericum ègiovviog explicabat raxvdQonog. Mihi haec vocabula suspecta sunt propter gl. ■früvof TcóXefiog' oQfii). dgófiog, unde speciose coniectum est &vvei. Ad imperativum certe, non ad adverbium ducit explicatio. Solmsen in Mus. Rhen. 1899, 350, qui formas aysi, nlsi, ovvel explicanda putat ay tl, :u si, ovv si, ut fidem inveniat multum vereor. owvsza — eivsxa. Solon apud Arist. Aö. noX. IV 28 «öv (isv ovvsxa. Vid. Meisterh.2 p. 177 et Wackernagel K. Z. XXVIII 109 130, qui sïvsxa ionicae originis esse recte statuit. — Herond. I 84 av ovvsxsv, sed II 51. VI 15 pro oxi. — óxEvvsxa idem V 20. VI 62 VII 45 = ÓdoVVEXa. oovojxa, forma epica pro ovo^a, nusquam in titulis repertum ubique apud Herodotum et Hippocratem mutandum in ovofia. Cf. Hoffm. IH p. 416 sqq. — Cf. o^os pro 'ÓQog. — Lexico Schwhi adde Her. VII 138 ovojua fiev (= Xóya fisv) slns ag in A&rjvag iXavvsi, xaxisxo ós xxs. Notetur etiam IV 33, 2 rag övopafavoi 4ï\Xloi slvai 'VnEoóiyiqv te xal AaoSinrfv. ooxa, nusquam, laconice Ar. Lys. 1157 ovnayvvaïx 'ónana laïaxÉQav. oóxocp^coaiy = bnÜQ%ovx a, aures. S^eXov hellenistice mera particula = ïiOe. Cf. Schweizer Gr. [d. Perg. Inschr. p. 173. De forma ócpsiXéan = ócpedrjaei vid. idem p. 180. ötpsXXvyv aeolice = orpeilciv. GD 304 B 45; 238, 7 = dorice diprilsiv LG IV 26. X 20. XI 33—36. 39 (oweAei, onekov). Arcadice J-ocplrjxaoi BCH VI p. 368 sqq., 1. 18. — dcpkéxa GD 1222, 22. èqsfl-aXjJiós. Dores 'ónxillog s. onttXog dicebant, Boeoti oxxal\og, Aeoles onna. Incertae dialecti est oxxog, epicae óogs (oxju). — Huius notionis ellipsin statuit Crusius apud Herondam V 23 xovxoig xoïg êvo KvSdV iTióipexai et VI 23 (ia xovxovg xovg yXvxéag, coll. A. P. V. 9, 3 /j,a Ta a' o/i/iaxa. o^cScov, non öcpsiöiov, atticum. Meisterh.2 42. Inscr. metr. IC 58, 5: apcpoxsQrig oqpijjSoci^g uiïloïGiv HqiGtcov | Ilv&oi xrjv Nsfiéai xlaivag speipdjuevog. Nempe laurus et apium remedia habebantur adversus serpentium morsus. Quare explicandum quae eduntur contra serpentes potius quam serpentium alimenta. ócXmvid q$. CIA IV b, 371, 124, 3 (saec. a. C. V). Meisterh.2 18, 9. oq>poa£s(i)' xaig ocpgvGi vevei (cf. BA 53, 29). H. —«ó cp q v y v &' ofioicog. Boicoxol. H. èsppö3tov demin. Theognostus BA 1407. 'O^póvscov, non 'Ocpqvviov, Meisterh.2 40. bypóq. Theophyl. Sim. Hist. II 4, 12 tumide et inepte ot d' i&avdéxcov xai ig anovolag o cp Q v v caieGofiaQSvovxo. Cf. Soph. O. R. 533. öycpixidkcos. officialis, in papyris aeg. üq> vel öïpcp scriptum. PB 21 II 15; 657 II 9. — Cf. Sophocles in lexicon s. v. «Fó'/ava (Ahrens pro yólava)' ayxvlrj. avTLlajisvg. H. Ksqxvquloi. H. = hom. o%fieg. (js/rji).a.z(DV sxap'/o?, praefectus vehiculorum. IGSI, 1072. Saepius in CIA II 625. Vid. lexica. 3= obit (ut apud neograecos) iam inscr. aet. rom. Oenoandae in Lycia BCH XVI 1 sqq. 9, 2; 10. Vid. Schweizer, Gr. d. Perg. Inschr. p. 71. 39 = d%loKQaTla. Olympiodorus in Gorgiam BA 1407. èxo{xévcov. PO 101, 12. Goniandrum dubitabundi vertunt editores. Copulatur cum subst. ioa xig. («F)ó4>- Bacchyl. I 78 óni, sed XVI 139 forti. Apud Pindarum digamma in hoe vocabulo metro nusquam postulatur. Cf. fiagvónag P. XI 23. Etiam locorum homericorum ea ratio est, ut hiatus ubique sola caesura excusari possit. Itaque huius vocabuli digamma mature admodum in desuetudinem abiisse videtur. FGH 133, 8 (saec. IV) olöag yctQ Sn 6 kcclqos (= V cÓqu) viv iativ OTpljJLCÓX SQOg. èfJi-aiJLatas, ad se ram usque vesperam laborans. Theocr. X 17otjics. Schwhi lexico addo I 38 ötyig övelqov èv ra vreva èniöxaGu 'écprj. Cf. I 39 xö 'óveiQOV — cpavai et 43 xov ovsiqov xr\v (pijftijv. Ibidem iöóvn ye oipiv Toiavzqv. Saepe otpcv óq?ii> s. iSsïv tituli epidaurii Dittenb.2 802 et 803. — Eig ötpiv, in frontem, IGSI, 1777 = cv fistcóna, in fronte, ibidem 760. ocjtltspov (= dtyiaircQOVÏ x rjg coQctg. PB 7B9, 6 (a. 125 p. C.). Gf. Ö Q & Q ix £ Q O V. btyiya- óifjé. Bv&vuoi. H. Forma deminutiva. Vid. baaiiov. pro ócp&riGofisvr]. Theophyl. Sim. Hist. I 10, 7. ij vvfKprj TtQOTjyEl'CO 0001/ OV7t(ü OtyO[A£Vf] X OÏg ÖjjflOLg. btyoxotz, vy, femin. ad ótfjortotóg. Inscr. lacon. Müllensiefen 55 C, 60. ó(J»(óvtov = uyov, voc. polybianum iam occurrit in inscr. 1 ergami a. 263 a. C., Frankel n°. 10, 8 sq., 13. CIG 3137, 108. al. CIA IV 2 619 b É2 (post 217 a. C.). Del. 181, 34 (Rhodi saec. III). Dittenb.2 210, 19. 318, 25. 790, 27. Figurate usurpatur PL 62 V 3 xoïg ó' avcntXrjQcÓGovGiv rag mvccg (SC. TOig TsXcóvaig) donasten oipüvia, èctvneQ iy.nlrjocaGuiGiv Kal y.u&taxay.óxsg xa óiioloyrj&évxa öisyyvrjfiaxa, xov raXavxov ÖQct%(iag s £ux o 6 ia g, i. e. X pro cento. Vid. Wilcken O.G. I p. 532 sq., suam loei interpretationem recte defendentem contra Mahaffium et Grenfellium. Cf. iniSUaxov. oö). Dorice verba in ów contrahunt oo in oj, ut cret. a^icovxmv Del. 118, 4, lacon. fiicövri Mullens. 42, 7, cett. Apud Delphos in his verbis ö ante vocalem producitur, velut anaXXorQLaovGa, aitalXox q ia o ir). Sic g x £ ip a v mé x co GD 1775, 20; 1801, 5. Eodem Bechtel refert QiXco^éva GD, utpote ductum a verbo qjdovv = tpiXnv. Cf. Valaori, Der Delph. Dial. p. 68. n IIsï (Meisterh.2 5, 5). 77 = 7777. Cf. 'Inofiéócov. 77 pro B apud Cretenses. Vid. aQvnficovy nrjyiöv. xaTaPX£'vJ Pago praeesse, inscr. Laodiceae. Mitth. 1888, 238 PO 113, 8; 139, 15. pagi magister. PB 304, 1 iuxta ndyaQXog 396 1, 403 vers. Sub imperio romano Aegypti vofioi in pagos discripti erant. Cf. Wilcken O. G. I p. 435 cum not. 2. Posterior forma apud Sophoclem in lexico, et nayaq^ta Iustiniani edict. 13, 24 § 1. xaYaoaad-at, lavari in fonte (sacro). Dodonae inscr. recentissima GD 1588. Ilavaaos dorice = 77riyaaog. Pind. O. XTTT 64. I. VI 44. xaYyatvj. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2280. x«Yïevet. CIA III 10. 1423. 1424. (recc.). zafYSO?* Kaib. ep. 344, 10 navysog — örnjiog. Cf. Orph. 77. 58, 8. |xdy]Y^G>aaa yévrj. Kaib. ep. 1027, 21. Pind. O. II 157 nayykuGGia. xdyyows, omnia gignens. IE 152 (ree.) '.HHcm — navyóvm. xaytoa? d^n\a%Lr\g. Kaib. ep. 424, 4. xayJtXdSia* soQxrj naga 'Podioig, orav rj a^nekog x/iij&y. H. xayjepao?*;. Locis adde Bacchyl. X 44. XV 24 BI. xayjtpatcv = TtayjcpaTiov tit. att. aet. imperat. Meisterh.2 58, 4. xayvóvac cum compositis et derivatis dorice (aeolice) = nyyvvvai. etc. Bacchyl. X 88 BI. nafri. Saepe Pind. et Theocr. et tituli v. c. TH I 78 ènai-afisg = ên^a/iev. Of. ifinayvvvai, n £ q yv v v a i, néna^av, nendyaGGiv, Navnanxog, etc. xayisvo?. Bacchyl. X 28 BI. nay^évcp xa'ixav i\aia \ yXctvna GTEcpavcoGatievov. XII 95 Séanoiva nay&[ivov néöov]. Cf. Soph.fr. 348 Nek.2 dycóva nay&vov xygvGGsxai (COdd. nay&v ixyxriQvGGSxai). xayós = ep. nriyóg. Alcman Parthen. ïnnov nayóv in pap. aeg. xayooXip (pro nayovag Schmidt)' ^dg^agog. H. Laconice = nr\yvhg. xocyoopoi = xagxivoi nordfiioi. Geopon. II 18 § 3. Vulgo tarnen xag- xivol 0ahxTuoi potissimum ita vocantur. Vid. lexica. xay^o, ut Homerus, Epicharmus in novo fragmento PR V p. 2, 3: èfilv SoK£Ï nuyiy Kal vmxu xgón[ov cpgEvcöv]. xaSaXtov = nydyh-ov. Archytas Stob. Flor. I 196. xaÖTjv dorice = nydau Sophro ap. Apollon. de pron. p. 343 C. Ai. Lys. 1317 nadrj, ibid. 1313 naöcoav. Vid. ra«. xdsi?, i- 6. naïg. Aeol. GD 293, ndiv GD 248. Sapph. 34. 85. 106. ndig Adesp. 51. Rarior est forma contracta, sed acc. nalöa GD 223, 2. 224, 2. 246, 7. 252, 1 al.; naiSsGGi 272, 6. 312, 3; nuïöi 220, 4. — Cf. naïg. Xöt^StV = navsii'. Vid. afind£ovxai et navsiv. xafl-a, a (Pind., trag.) = ion., att. na&r] = nd&og. Temere a plerisque editoribus praefertur tricliniana correctio nd&sv codicum lectioni nd&av. XttO'01<30C£ — na&ovGrjg. Alcaei fr. 42 xarxag no\Xa nu&oiGag XE dv xi na&y. Cf. 1750, 3 in ei xa tl na&i] 'AQX&ctog. xatav Zsvg. xL\iaxai iv 'Póóco. H. xacavóai, oi, apparitores quidam in re sacra. L. F. 163 a. c. d. (Kum.). xatavi|av dorice = (.i)ituiaviGav. Bacchyl. XVI 129 BI. xacavcaxa:. Tit. att. saec. p. C. III Dittenb.2 738 o[ naiaviGxaï xov Movvlilov MgkXï]ttlov, ubi editor not. 2 de vpvcpdav sodalitiis in Asia minore et Thracia citat Ziebarth, Das Gr. Vereinswesen p. 90 sqq. xaiyvciy et xacyvc^jjicüv ionice = att. naiSca, cpdonaia^av.— naiyvia, ut naiyvLi] Herond. III 55 (6xf\pog naiyviriv ayivyxc), Aristophani est eogtr), sequioribus demum = naiSia. xatoaypétac (Ruhnken pro nad.y agxr) xig, inl tnnêwv H. Num forte supplendum: « Q%rj xig snl innscov. H. Vid. tnnctyq sxcti. ftatSaYOfStv uva, translate = ipsvaxigciv. Hyperides xar Jd&r/vayógov col. I 19 C = V, 2 BI., qui vertit eludere, circumducere. xaiSapecos (?). Delph. BCH 1894, 389, n. 95 Gèófia avÖQsïov naidaQsïov (naiódgiov?), ebt ovofta Oikcav. xa^8apt^JJl.a,ca• nuiöaQia. H. Laconicum, ut vidit Schmidt coll. kqo- (}uxr) fiaxa, x a q v ij fi a t a, s q i cp irj ft a x a. xatSeta. IGSI, 1085 Lucius Iulius Vestinus 'Enl xijg naidsiag xov ctvxoxQÜxoQog eques Romanus. Idem sniGxaxrjg xov MovgsIov (Alexandrini) % al inï xav iv 'Pcó^rji /31 (j Itoêij r.rnv 'Pcofiaïxav xs xal 'E\\r\vixmv xal èniGxolsvg xov aixov nee non aQ%iSQSvg ]4lei~avöoi[ag xal Alyvnxov naGr\g. Yid. ibi Kaibel. xatSiyta, Delphis sacriflcia oblata a cpqütsqgl deis, si cui liberi nascerentur. Inscr. saec. a. C. V GD 2561. Homolle (BCH 1895, p. 41) comparat xovQsia et fis ia Atheniensium. Vid. /isïov. [xac3ta x^ywv, pessime parvul os fontes Leemans vertit in pap. mag. V. Leid. col. 8 init. edens: ovysa, gvv naiöloig nr]y&v, noxafiav xs xct Qei&Qa, cum debuisset, quod ipsum metrum cum sententia requirit, xal xqs^iovGiv (xgo/iÉovGiv? | ovgsa avv nsSïoig, nv\y3rv noxapav xs xct QSÏ&Qa. Mox ibidem 1. rjsktov aifivst as (pro (ivrjaeai) ÖQÓ[iog, WY.xóg xs xal r/ovg, non vfivsïxai, {ifivrjxai, tifivijGsxai, quae contra metrum et sententiam proposuit p. 65.] xtttSiJcsfop (?)' o sv yvfivaeico vTtr\Qtxr\g. H. Schmidt coniecit xacSiJCG)pó<;, puerorum custos, quod potius n a iö co q 6 g dicendum fuerat. Sed veram lectionem naiöiGxicoQÓg servat tit. spartanusL.F. 156. xatStov. Yid. ilSaSov. xatStaxiy. Servae, praesertim concubinae, honoriflea erat in Aegypto conditio et omnino superior ea qua servi fruebantur. Vid. Wilcken O. G. I p. 684 sqq. xatSojtópv;?- 'EQiiijg. Ttfiarai sv Msxanovxïoig. H. xatSovójxog* &q%ri xig naqa Aaxtogiv. H. Cf. Xen. Lac. resp. II 2, 11. Arist. Pol. 7, 17. Item apud Cretenses (Strab. X p. 483) et Stratoniceae in Caria (CIG II 2715, 2. 12). xaiSóxai?, nepos. Inscr. lesbia GD 235, 5. Cf. 284, 3. Saepius alibi. Vid. IGI, II voluminis indicem. xatSoxtxa?* &QGsvo^axr]g, avdQoficcxrjg. H. Dorice = naiöonlnrjg, apud Alexidem (Athen. XIII 563 e). Cf. naQdsvoninrjg (Hom.), nvQQoninr\g (Aristoph.) et verbum bnmsvsiv (Hom.). xatSo^JiXwüépa = fiaXXov cpdónaig. Sappho réxia n a i ö o cp i X co x s Qa ap. Suid. S. V.: avxy) aa>Qog sxsksvxrjGs xal gxtvxaG/ia avxrjg söóxovv snl xa naiêla xal xovg txaïgovg isvcti. Cf. naLÖocpiXrjg (-slv). xaiöo^óXttxss Stratoniceae in Caria. CIG II2715,11.15. Cf. naidovófiog. [xat5(öav Ar. Lys. 1313, sed genuina lectio est naöco&v.] xaceiv. Schwhi lexici locis adde Her. III 12, 1 Xtöu nataas. xa:p* nuQa 'HXsioig b naïg. Theognostus 10, 26 correctus pro nalgaog 'IXsioig o.n. — naiqiv bis Eretriae inscr. EA 1890, 195 sq., 11. 6 et 16. xac? in titulis aeolicis poni solet pro vióg. Accentus doricus erat nuig sec. Herodianum, ut si's, nóg, alia monosyllaba. — Lexico Schwhi adde Her. III 12, 2 avxixa ano naidcov = consuetius sv&vg èx (tcöv) naldwv.— naïösg, posteri IX 145, 3 = naïösg naiömv ibid. § 3; nisi forte inde supplendum. — oq sog naïösg, ferae. Bacchyl. IX 42 ex pulchra Blassii coniectura. Yid. s. v. xizalvtiv. Xttca« (e ndvxja) aeolice = nuGa. GD 212, 8. 10 talg &Q%aig naiöaig. Cf. GD 241, 10; 242, 10; 304 B, 24. maliia = naov 267, 19; 277, 7; naïGav 276, 6; 277, 4; 318, 9; Sappho 2, 14; n a L g a g = naarjg 230 A, 8; B 2; 254, 17; 311, 25; 232, 7; 287, 3; naloi B a 320, 15; xav == nav aeolice et dorice; attice nav tantum in compositione. Cf. vvv = vvv. — Vid. nav Ga etc. xaiaa* nXaxovvxia H. Apud Coos, teste Athenaeo p. 646 F. Utitur Teleclides com. fr. I, 11 p. 362 Mein. Xtt(a8]j* naiöaQLsvrj. H. Alcmanis fr. 29, qui saepius utitur formis aeolicis pro doricis. xatat forma vulgaris pro na idee ai sive n uiöoig Delphis iam occurrit a. 351/0 a. C. GD 2743, 4. Cf. 2759—2764, ubi similiter in titt. antiquioribus imraixtae sunt formae communes. Cf. aycóvoig. xatozpvj, locus ubi luditur. Herond. III liet 64, ubi significatur xvfisvxr\Qiov, sive GxaQicpsïov. Cf. naXaiGxga, og^rjGXQa, alia. — Yid. tpvxxgai. xaxtd = nr\xxri, lac coactum (Ov. Met. 13, 769). Theocr. VI 20. XX 26. %öMZiq = nr\Kxig. Sappho 122. Si recte ita legitur, ducitur a verbo nrjyvvvai, et corrigendum naxxiöog apud Pindarum fr. 125,3, ubi ex Athenaei libris vulgatur ntjxxiSog. Cf. Kaib. ep. 560, a 5 Movau ós xal aocpïav xal naxxiSa xav cptXsgaGxov \ Gvjxcpcovtav SQaroïg fisi^ajisva fisXsglv. xaxsov, pactum. Ostr. Theb. aet. byzant. 1224, 7 (Wilcken) ano xov naxxov. XftJt t(OV, lint er. PB 812, 3 "Hqcov s^aycov sv naxxavi aqGsvixai (?) sqLmv guxxol. Ibid. 6. Opponitur ei 1. 5 et 8 nXoiüqiov 'EXXyvixóv. Cf. col. 2, 5 et £vlonaxzcov, i. e. naxtmv ^vXrjyóg, ni fallor. Usurpat naxzcov Strabo XYII p. 818. xaXatjxi aeolice = naXaico sec. Herodianum II 930, 4. Cf. yêXatfit, n Xav ai fit. xaXatjxovsc = naXaisi. Pind. P. II 61. Fort. boeoticum. xaXatóp. Yid. naXsóq. xaXatata aeolice = att. naXaGxi\. GD 273, 1; Alcaei fr. 33,6: naXaiGxav anoXsinovxa póvav ïav na%sa>v ano népncov. Ex aeolica dialecto fluxit forma hellenistica, quae in scriptores atticos se insinuavit, naXaiGxrj. De genuina forma cf. Meisterh.2 14, 16 et multa exempla h. v. et naXaoxiaïog ap. Dittenb.2 537 et 535. 539. 587. xaXatativcap/iys, equi nomen. Mitth. V 304 (Kum.). xaXatatpo^óXal. Kaib. ep. 411, 1 et BCH 1890, 488. \\(ika\y.rjlrjc, fabula sine poetae nomine. CIA II 992 II 16. Palamedem scripserunt Aeschylus, Sophocles, Euripides, Astydamas minor. xaXajAt?" ze^vlxr/s naga zoïg 2aXafiivCoig (in Cypro). H. = naXapoJ-egyog, ut örófHg = Gzofiagyóg, ipsvSig = qpiXoipsvörjg, sim. Cf. Hoffm. I 122 sq. xaXapcv (?). onXov nuXagiv PB 40, 5. Quidquid sigmncat, nakagiv pro nnXaQiov dictum videtur, ut passim in Aegypto terminatio iov fit iv. xaXaati? et xaXaauacog. Vid. naXaisza. xaXsóp (cod. naXaixog)' fxagóg. H. Laconice Ar. Lys. 988 naXsog ya val xov KaGxoga \ atv&Qosnog. Sic Dindorf. Cod. Rav., al. naXai bgya, reliqui TtaAfój ya et naXióg ya9 Meineke naXaog ya. Fortasse vera lectio est naXeóg, quia apud Aristophanem nullum est rhotacismi laconiCi exemplum. xaXiyv = fiaXrjv, i. e. (SaGiXevg. Kaib. ep. 768, 6 et Anth. Gr. Didot III 4. 84 /, ubi itaXriv pro naXiv correxi Stud. Crit. i. ep. Gr. p. 80. TzaXtjóz boeotice = naXaióg. ÉM 35, 7, ut agxr/óg, yi~iy\bg. xaXt ante pvijv in pap. Herond. II 52, sed reliquis locis naXiv, quod illic quoque recte reposuit Meister. In prosa vulgatur ap. Philodemum de rhet. p. 210, 14; 212, 15 ed. Sudh., sed rectius n]dXiv p. 249, 36; 297, 21, alibi. CIA III 7704, requirente metro ndXi. — to naXiv. cum gen. = sig to avanaXiv, sive zovvavzLov. Pind. O. X 37 vtozazog. xaXtjJi.pajj.os, retro gr adus. Pind. P. IX 18: naXifiBafxovg — oSovg (tffrcöv). Schol, al yag ogdal vqiaivovGai ngonogsvovxai Kal naXiv zov avzov nogsvovxai xónov Kal imoGxgécpovGiv, rag Ofirjgog (A 31) Igzov in o i%o ft êvr\v. xaXijxxXavéo; fiiózoio. Kaib. ep. 419, 5. xaXijJixórat, poculorum genus, in inscr. Deli BCH XI 51. Ibidem naXifinotov iXacpov (= Dittenb.2 588). Legitur CIG 2852, 38: naXifinózcov xgaysXacpcov ngoxofimv, iGysygafi/iévcov AnoXXcovog, fevyog ïv — 'allo nuUfxnoxov, tXucpov ngozofiri, sniysyQd(i(iêvov Mgxéjiiöog, ev. xaXïjJixcoXos. Vid. snavavsÏG&ai. xaXÊvSpojJios, recurrens. Kaib. ep. 233, 7 naXLvègo^ov 'e'Xa^s név&og. xaXtvsSpo$. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2555 nxr\v&v — navxoïa yévri naXivéêgmv, i. e. quae post brevem volatum denuo resident? xaXcvvoatetv = snaviévai, redire. Theophyl. Sim. Hist. saepius. Vid. Boorii index. Adi. naXivoatog saepius Nonnus usurpat. xdXtvo? = nrjXivog. Epicharmi fr. 83 naXivav Xsmg. xaXtvtoxtav sec. Plut. Qu. Gr. 18 Megarenses vocabant repetitionem fenorum ante exactorum ab ipsis a feneratoribus, quam exercebant exacto Theagene tyranno. xaXtvipoxov vóvjjjia, mens inconstans, insania. Bacchyl. X 53 BI. tctïGiv dé (Proeti filiabus) ioXa>Gap,éva (Iuno) | axrj&eGGi naXivtgonov c'fi(3aXe vórjfia. Cf. Poll. IV 36. IlaXiov mons = TIr]Uov. Pindarus saepe. xaXcppota, reditus, de exercitu ap. Theophylactum. Yid. uvaQQEÏv. xaXitpa^Xc^scv, contumacem esse? MFP II 15, col. I, 2 ei de nakixQa^rjxiovgi, in loco lacero. Cf. XQa^njXl^siv, a.itox()a-p]Xl&iv, ixxqcx%r)Mt;eiv in lexicis. xaXXajctösg. Vid. avmxónodeg in Addendis. xaXXaxcVO?' naga xa> Scócpgovt, tb ovofia' Sr)Xoi de xov naXXrjKa rj xov xrjg naXXaxf^g vlóv. EG 450, 18. Cf. EM 793, 10. Hes. naXXaxïvog' nolsfiiGrriQiog, ubi recte Schmidt Sophronem naXXaxïvog noXe^iiGxr\Qiog uno tenore dixisse coniecit, minus probabiliter addens latere fortasse gl. novitiam TtaXXrjxaQiog, bellator. xdXXaf dorice = naXXaxig. EM 649, 17. xaXXa^avov* vov. AaxaXcovhai. H. Cf. Mein. P. C. G. IV p. 11. TzóXkrjI* fiovnuig. H. In Sami victorum in certaminibus catalogo aet. macedonicae recentioris ap. Dittenb.2 673, 7 legitur naXXrjxav, i. e. lieXXerpifiav, ubi editor citat Nauckium de Aiistoph. Byz. p. 88 sqq. xaXXt^tap* 7i(aadxióv xl naoa Aaxcoai. H. (ex nav et Xelyeiv). xaXjjlog* fiaodevg, natriQ. H. Sic enim recte Schmidt ad gl. n aXfivóg. Scil. ex Hipponacte 42, 3; gen. ndX^ivSog ibidem 15, 4, acc. naXfiw 30 B, voc. naX/iv 33 A. Cf. Schol. Lycophr. 691 et ndXfivg Tros ap. Hom. N 792. — An cognata sunt naXrjv et p aXrjv? KÓXog' xXrjQog. AhcaX&v. BA 1095. xaXó? = Tcrjkóg. Sophronis fr. 44 Ahr., Cercidas Stob. Flor. IV 41, p. 230 W. gjv xo xéag TiaXcö GeGaxxai xca êvaexvinxa XQV%óg. — Syracusis feminini generis fuisse ex Diodoro grammatico testatur Eustathius 1504, 37. Cf. Phrynichus p. 55. Nihilominus xa> nuk« legitur in Sophronis fr. 1. 1. — Cf. ndXivog. xajJia. Yid. ndfifia. xajJ-ato^aYSCV. Loer. Oz. = Srjfievetv, örifioaiovv. GD 1478, 41. 44üxijiov elfiev xal %(>ijficixa nafiaxocpayeiGxai. Mirus USUS; originem enim vocabuli spectans crederes significare xuxea&leiv xa itaxa&a. Sed enim contextus illud valere non sinit dubitari. Patria igitur dicitur damnatorum possessiones devorare. xafxpaatXiyc (KqqvCSui). Alcaei fr. 5, 4. xajJ.|3ouótca, festum. Boeot. GD 488, 25 iv xoïg na^oicoxioig nqb xrjg &vGi'ag et ibidem èg xa Tzafxfioioixta. xajj.p<3«ótco? (7tavjS.) mensis. Lebadeae inscr. in M&rjv. IV p. 376 (Kum.) = BorjdQOfiieóv att. Bisschoff de P. G. A. (xajjtjxa) aeolice = dor. nafia, xxrjpa. Cf. Hes. noXvna^^atv (Hom. A 442) et nomen proprium nd^iitav (W 250). xajj.jj.axia = na^aiiov, i. e. nayxgaxiov. Bacchyl. XII 76 BI. xajj.xópvvj>. vit. Theod. § 34. Cf. naGmÓQvr] ap. Hermippum (Poll. VIII 202) II p. 384 Mein. xajj.xo)po£. Vid. s. v. naqeïv. zajjupaXiyaas. Herond. IV 77. Schol. Apollon. Rh. II 127 Anacreontem et Hipponactem citans explicat jiszu ntoitjGewg Kal èv&ovGiaGfiov im^kcTteiv. Hes. naficpalv^si' tgêfiu. — Phot. n a fi

vi, Lamiae, ap. Thessalos et Boeotos, Msxaysixvi&yi. Cf. Bisschoff. de F. G. A. In Thessalia audit ndv a ft fto g GD 345, 10, formam ionicam na v tj ft co v recte habet Callimachus ep. 48. 159, qui Deli et Olbiae respondet att. ZxiQocpoQimvi, Cyzici 'Exaxofifiaiavi, Sami et Perinthi &uQyr\\i&vi. Cf. Bisschoff 1. 1. Vix igitur recte navs^og scriptum in Macedonia ap. Suid. s. v., Corinthi Dem. de cor. § 157, in Boeotia Plut. Cam. 19. xavafxcOTSpcatov. Philodemus de rhet. p. 232, 3 sq. Sudh. xavaa^aXco?. Vid. navsnmnrjg. xava^ojt-cov avayxy ({. — rjg) fcvy/ia. Kaib. ep. 145, 2 sq. (saec. II p. C.) = CIA III 1339. xavawpoQ. Inscr. metr. Smyrnae CIG 3344 (Kum.). xavSaXvyto?. Vid. öalriGaG&ai. xavSajxattop ^póvoxa opyca = nawvrfg. CIA.III 713 (metr.). xavocxsc saepe papyri aeg., velut FGH 129, 9. 130, 20, ut apud Philonem. xavotxtjf (Her.) = att. navoixrj gia (Thuc.). xavotxto?, totam familiam spectans. Inscr. Rhodi (Neronis epistula) ap. Dittenb.2 373, 14 negl xiöv &vgl&v — ag èvexeilaG&e — vneQ xrjg nav o iniov fiov iyeiag — ènireXéGai. Cf. lexica, xavoxata. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2612. 2965. llavóx[xiys] ="Aqyog, ut apud tragicos et Aristophanem, G. V. p. 282 sq. xaVÓS, pan is. Athen. III p. 111 C. Tlavbg aqxog MeGGanioi Kal xrjv nlrjGfiovrjv navtav xal nuvia xa n\r\G^.ia BXaïGog iv MeGoxgifia xal 'AQiiloyfig (AsLvóloyog optime Rhunkenius) êv Tf]U(pca 'J'lv&ojv re èv Aji,cpirQvavL. Comoedia igitur sicula et italica his vocabulis usa est. xavoóX^s (pro navalevg Schmidt)' e'£cóA»?s. H. Gl. cypria sec. Schmidt. An thessalica? xdvpc£o? = nQÓQQit;og. Kaib. ep. 502, 28 (saec. III aut IV p. C.) ökoiro navQt^ov yévog. xavaa = ?r&6a. Cretice. Mus. Ital. II p. 190, n. 83. 84 1 sq.; ndvacti = nday ibidem n. 60; n a v g a g = naGtjg Inscr. cret. Tei. Del. 122, 7; 126, 7; 127, 9; navGiv = tcSglv tit. megalopolit. Dittenb.2 258,9. xavta adverb. = naw: ndvra Xaxoiv ikéov. Vid. s. v. fleXXv/xévaiog. xavxcj dorice = Ttacrr;. Cf. BA 568, 32. Yid. ovtfl(s). xavtax'jpto?. Pap. mag. PK XLYI (saec. IV) 139: nuvrctxvQie (SctGdev. xav-a^, non navxaj^, tituli attici. Meisterh.2 114. HavtsXój == Epidauri. IE 71; 72 (lp. 49 sq.): Tlavxe\ir\ Bdx^a xs xai avxr] TIsQGscpovir]. Yid. Dragoumes EA 1893, p. 102, qui cft. Plut. 8 conv. 6, 1 et Heraclidem syracusanum ap. Athen. XIV p. 647. — Cf. navxeXeia CIA III 77,2. Mexayeixvimvog dectlg B rov tf/g TtavxeXslug nónavov [SatSenóv] \ cpalov %oivixiuïov ie vrjipuliov, ubi deae nomen latet. xavteaac. Amphictyonum decretum CIG 1688, 2. Vid. nag. xavtsi:otjj.(os, nimis parate, subito. Herond. IV 51 ftij navxexoi^wg xctQÖirit}[ó]Kti. xavctjJ.d|tos = nócGr\g xififjg a£iog, voc. byzantinum. PO 158, 6. xavtopapiys Al'örjg, omnibus gravis. Inscr. metr. Thyrrhii 'E\\r\v. Xqovixcc, d. 24 lui. 1860 (Kum.). xavtoepyó?. Philolaus Stob. Ecl. ph. I 3. xavtoépjrajs = navxoQ^éKXTjg, navovgyog. Herond. V 92: tö Qvyxog xov navxoéQKxeco xovxov. xavtoc? = naai Delph. GD 1652, 6, alibi; Messen. Del. 47, 48. Vid. Dativus. xavtoxtóXcov Plat. Rep. VIII 557 D forma attica non navxoncoketov (Poll. VII 16), ut uQtoncahov Ar. Ran. 112, fr. II 946, 7; 1009 (11) Mein. TaQiionaXiov redde Theophrasto Char. 6. xavtots = ad. CIA III 1362 (metr.); Dittenb.2 376, 37 (Neronis edictum). Voc. novitium. Cf. Phryn. 103 et Sturzii Dial. Maced. 168. xavcótsxvos, Magnae matris cognomen in inscr. att. ap. Kumanidem 'EmyQ. ürx. inixv^^la 585 (Kum.)j= CIA 2116: [ir]xtjq 7tuvxoxexvog. xavcótvjs et navxov%og. Damascius BA 1408. xavtot) (?). PL p. 131, 10 (114 a C.) Mevéovg, hfibg oIxlu Z/iovgéovg rov Wi[iviov, r\g avdfieGov diccqictvGig (óiccipvGig pap. Leid. Leem.), Tj oi ccv (oGl yelxoveg nuvrov (sic) rtavxo&ev. Port. TtavxoG e vel navxoi pro Ttccvro9i? xavtoxcoc- Inscr. metr. Dodonae ap. Carapanum. Dodon. pl. XXIV 1. (Kum.). xavtdma' navrodaita. H. Aeolicum, Cf. êxsQaviog. xavtcog, sine dubio. Herond. VII 89 x&i av— fiaUov Se navxmg. xavoxscpo/oc {deoi). CIA III 171 a (metr.). xavo^óXaxs? (?). Pap. Leid. C IV 6 (aet. Ptolemaeorum), num forte vigiles die et noctu vigilias obeuntes? (Leemans I p. 95). xavwXsO-po? Her. VI 37 et tragici; navcoks9Qcy Her. II 120. Cf. Thuc. VII 87. xavrijtarj?. Vid. wlrj. xav-omos. Cypr. GD 60, 10 rov %o>qov ndvra 'e'xr)v navaviov fifaig £üv arilfiv. Ibid. 22 xceg ra rsoyyija ra Iniovxa ndvra ïyijv % av cavia g iïfaig £&v. De plena possessione cum omni fructu a verbo óvivavai. Cf. Hoffm. I, 156. xa|, pax! bene est! Herond. VII 114 sutor dicit matronae: q>£Q ê>Ö£ rov noöisxov, sig i'%vog &êa<^,ev>. | na£' fitjrs nqo0&rjg fiTji' an ovv ëXrjg firjöév. Hes. nat; inódrj^a svvnódrjrov. rj réXog 'd%uv (ë'^st?). Cf. Diphilus II p. 572 K. Meister p. 747 sq. „vetus est nominativus a radice nay = naysig sive nenrjyag, in compositis öidfinal-, unóna%, ininat,, anaè,. Cf. aXXa£, avau,i£, ènijii^, a^qi'%, aav'E,, cmqi^, eni@Xv£, inird£, Sa£, avxoöa£, vnodgd^, svQa£ (= ƒ(><*£), itaraAa£,Jïv£. Multa ex his nomina restiterunt, ut rgiip, urqity, naidorgiip [imo neöorQiip], jtoQvorQiip, nXr)£, afiq>inlri£, inlrs^, aqna'é,, cett. Neutra sunt ypv et vnóöqa". Adde vp(p)a^, q. V. xaojxat = Jtrwftat. Cret. LG VI 5 ndarj rat, VI 8, naGcovxai, 1X43 nénaxat, VII14 nina/isva. Dodonae tit. Dittenb.2 798, 1 nsna/iévog. Saepe idem verbum apparet apud Theocritum et tragicos, bis n én ar ai ap. Pindarum P. VIII 73 et fr. 105. Cf. etiam Archyt. Stob. Flor. I 110, al. — Ad alteram formam nao^ai Hoffm. III 317 bene refert ninaarai et naaadfisvog (si recte tradita) Theogn. 663 et 146, sed temere apud Solonem XIII 7 nmde&ai scribi iubet pro nsnaa&ai,, et pro manifestis dorismis tragicis obtrudit nsnda&ai, nénaoxai, nsnaOfisvog. Eo tamen pertinet creticum na orag.— Ceterum stirpem na non solis Doriensibus usitatam fuisse, nee solis Ionibus et Atticis ïïrrj abunde constat. xaÓ£ = epicum nrjóg. Therae tit. IA 456 "lanog Tuioy.[Xi:iSa] naov d«t[()g]. Theocr. XVI 25 noXXovg S' tv SQ^ag na atv. Cf. namxaq. xaxxa' — ovrco XêyovGi naqa Svqayovoioig b narr\t) na[i] Kal Kar avadinXaGiaGfibv ndna[i] Kal nXsovaOfiat rov n ndnna. EM 657, 5. Corr. Valckenaer. Cf. Fest. p. 205 M. „pa pro patre — positum est in Saliari carmine." Cf. /ia. xaxxcxó? = nann&og. PB 410, 19 (a. 161 p. C.), 507, 24 et alibi. Cf. (i a fi i% ó g. xaxtSptvos, papyrinus s. papyraceus. Pap. Leid. U II, 6 nloïov nanvQivov, o xaXeïrai AlyvnxiOxl qoói\>. Cf. Plut. Mor. p. 358 ^4. xaxoposiSès öxfjnTQOV o sid&aGLv ai (Aiyvnxiui) &ial 'iyciv êv raïg ysqaiv. Aegypti inscr. a. 238 a. C. Michel 551, 53. xaxopróv (= nanvQtwv), papyrio, i. e. locus papyro obsitus. IGSI 1047 ori ovxóg èöxiv o KavOag rov nanvqwva rov 'Ooeiqeag Kal cpaycov ra Kqêa rav ly&vcav xre. zap Eleorum sermone = mqi. GD 1149, 4 awudv k aXXdXoig ra r aA(A)a y.al naq noXéfico. Cf. 1168, 2. 1151, 1; sed = naqd 1156, 2 et in compositis nuqfiaivu et naqfiaivoiav 1147, 2; 1150, 6, ut apud alios muitos: Arcades GD 1222, 49; Argivos GD 3325 (passim); Thessalos 345, 13. 18 et in compositis; Aeoles 214, 4; 238, 2. 6; 304, A. 15; 311 52; 317, 3; naQnaXt£ 305, 5; jrapreapatfl' BA 322, 5; nctQxcoQriaavteg 214, 6 sq.; Boeotos 425. 488. 495. 717. 482 passim etiam in compositione. Saepe iuxta naga adhibent Pindarus, Bacchylides, Theocritus, poetae Lesbii, alii. De Epirotis vid. GD 1365, 9, de Aetolis 1415, 24., de Delphis 2561 A 28, C 10, B 47. 53 etc. etiam in compositis (plura vid. ap. Valaorium, d. Delph. Dial. p. 30)] de Aetolis v. c. 1415, 24. Sed saepe in omnes has dialectos se insinuavit forma communis, quae sola hucusque reperta est apud Phthiotas, Locros, Phocenses. Etiam in antiquiore Doride constanter forma brevior apparet (cf. tarnen nuqa (ƒ) i <5w v). Vid. etiam na. In dialecto boeotica haec praep. regit accusativum etiam ubi attice dativus ponitur (cf. tamen BA 111, 11) GD 498, 8 zag avyyqacptog zag xi/isvag jrao' Evtpyova', ibid 1. 32 Kal dcpiïkEzr) aviv iz ov&sv naQ zav nókiv. Similiter Delphis GD 1698. 1718 etc. — 1717 nagafAcivcizG) — naga KakklozQazov. Cf. 1726, 4; 1729, 9 et ita constanter. — Lexico Schwhi sub 2) adde Her. VIII 105, 2 extr. êzi/iiï&rj itaQa xapd. Vid. n üq. xap«fd, dorice == itaQeia, unde Pind. P. XII 16 evnÜQaog, P. I 44. N. YII 71 ictlKonayaog. Vid. naga va. xapapatvcoptv. Eretriae tit. EA II 417 (Kum.). Vid. P. xapa^oXsósaO-at = nagapdkkiG&ai, ut in N. T., Olbiae tit. IRB II 21, 28 TiaQafiolevcG&ai Gv(ifia%ia zovg v7tÈo cpiXiug xivóvvovg. xapapóXiov, zó contra Phrynichi p. 238 Lob. praeceptum pro naga{3okov adhibet P. Cornelius Scipio in epistula VIII 8 ap. Viereck, Sermo Gr. xapa(3oXtsxoc zijg zezQaKvxkov (?). Inscr. att. EA II 438 (Kum.). xapaprój^ta ftvsiv CIA II 610, 7. xapaJ3cójjitov, scil. /iskog. Tei decretum saec. a. C. II, Michel 493, 10: ïva — vTto — z&v naidwv aiörizai zo nagafioófiiov, o ös vfivog vno za>v nuQ&éveov. xapaytveafrac {anó). IC 405 saepe, v. c. 1. 1: MyiGzófSovlog MyiGzopovkov, IxazQog (5È AiayogiSag zag KvSia, naqayivófisvog Ss ano IHazivvag zag üaGiu, ubi adnotatur „Probably %. a. 77." simply means" „having a right to present through descent from Platinna." Apud Coos antiquissimo tempore matrarchia valuisse videtur. xapa^pascribae genus in Aegypto. PB 61 II 5 (a. 200 p. C.). xapdYpa?o? iQ titulis, ut in manuscriptis, lineola horizontali indicatur, v. c. IGI, III 91 (Nisyri), 174. 175 (Astypalaeae), 251 (Anaphae). xapaYu!JLV0"v ionice = SrjXovv. Her. I 126. VIII 19. IX 44. napafoiyy, dialectus. Her. I 142. xapaSstYf-®» Vid. naqS £iifiaxa et x i&Évai. xapaSstitVÓBlV = artoSuxvvvai. PL p. 220, 32 Èuv nctQcideMvva) xov&' oüzag £%ovicc (a. 120 a. C.). Idem verbum pro anodidóvai, reddere, usurpatur ibidem p. 301, 21 (a. 161 a. C.). xapa6ecaot. — naQaöeiecov (sc. téAos) in Aegypto. FGH 55, 7; 218; 226; 341. Vid. yavog. xapaSsjtsafl-ai ion. = -Sêxsa&ai. Her. IX 40. xapaSs^saO-ac. PO 101, 25 TtaQÖEx&rjGExai xa> (i£[uG&a>ii£vcp. An fiet remissio (de mercede) locatori? Mira tarnen locutio. xapaötSóvat. IGSI 1976, 15 de defuncto: xal xv^^mi xaré&tjxs xal ai&OlV 7t a Q £ Ö (O X £. _ ~ y. . m i nn o \ vn _?• y. r «> = nuQuoo$ovi,xrig. o jieu.j T^ayaKOOU jtap[o;]öd[|]oD itsQiodovLxov. Cf. IGSI 916. add. 977 a. 1052. 1102. 1104. 1105. 1109. xapa8[po]jjLt8as, loca arboribus consita iuxta gymnasia, ubi deambulabatur. Inscr. att. saec. a. C. III extr. vel II ineuntis. EA 1884, 170 1. 56. Cf. Vitruvius V 11 et tituli allati a Cousino BCH 1898, p. 392. Cf. ibid. 1899, p. 566, 6. xapaeus. Yid. naqaiEx ig. xaoa^TotCtstóv?) auid? FGH 47. 5. Yid. notam editorum et r,f. fnmnrl , a / - O ^ ~ , a quo vectigale distinguendum putant. xapafrsais gLxov (in horreis). Tei tit. a. 306/301 a. C. Dittenb.2 177, not. 39. —■ dia xfjg xmv nQayiidxcov naQa&EGEicog (sic) id. 333, 267. Cf. eius Addenda p. 816. xapafrvyxapca, apoche depositi, voc. byzant. PO 144, 7. napad-yxy = 7taQaxaxa9t)xrj, depositum. Her. VI 73. IX 40, qui forma pleniore utitur II 156. VI 86 (quater) et VI 42 (ter.). Idem 7taqarl&£G&ai VI 86, 2 iuxta naQuxaxaxi&EG&ui III 59. In tit. ephesio a. 86 a. C. Michel 496 (= Dittenb.2 329), 51 naqa&rjxr] = èvéxvQov, pignus. Cf. Dittenb.2 814, 4. 848, 3 (naQa&rjxr]) et 53, 15 (itaQaxaxa&rjxi]). xapa(eF)t8djv = nagiêuv. Arist. Lys. 156. Vid. nay. xapatpatiys. CIA I 5, 1 (500—456) = naqa^axrjg. Meisterh.2 157, 6. Cf. £wóg. — In Arcadia xapatpdacov teste Paus. VIII 28, 7 a Megalopolitanis vocabatur monumentum caesorum in pugna contra Cleomenem propter huius regis in eos perfidiam. xapaisus Epidaur. GD 3325, 100; — CIA II 807 b, 103 (350 a. C.) IV 2, 1054 c 14 (saec. IV part. prioris) = nuquExig in Deli inscr. a. 279 a. C. Michel 594, 57. Cf. ahxóg. xapacpeiv xivd «, demere aliquid alicui. Meisterh.2 166, 9. xapacuog pro aïxiog c. gen. passim legitur in titulis inde a saec. III a. C. xapay.wO'^ jOat. GD 3835 (saec. III a. C.): Ti^oxQaxr\g nlécov iv rai — iv naQaxa&rj/A,£voig ayatvi^ó^Evog noxl Tvqquvovs ixEkevxaGE. Mommsen intellegit vectores. xapaxaoh^dveiv. CIA II 467. 470. Ilapajcara^xTy comoedia sine poetae nomine. CIA II 975 i. Scripserunt Aristophon, Menander, Sophilus, Sosicrates, Timostratus, Timotheus. xapaxaxaufrojj-ac (sic). Yid. %i&êvui. xapaxaoai?. MFP II 25, a. 13, b 16, c 7: elg nagdxavGiv sig Xvyyovg xuxiog di'io xoxvXag. xapaxexóaxe* nagavost. H. 61. dorica. Vid. xoijv. xapaxXiytscv = dnoxXrjeiv, ixxXrjsiv. Her. II 60. xapajcXtvstv napd c. acc. = nuQuxdxxciv de exercitu iuxta litus. Her. IX 80. VIII 70. xapaxoivav. Pind. P. IV 133. Vid. xoivav = xolvovv P. IV 115. Boeckh. N. III 12 xotv daohul correxit pro xoivcóGofiui. xapaxoastv, excubare, ut apud Polybium, Tomorum tit. saec. I a. C. Dittenb.2 529, 15. 33. Posteriore loco rag vvxxug nuQuxoixovvxeg xal ëcpoöevovxsg. xapdxoXXos. Xafiivvu nagdxoXXog, lectus uno instructus anaclinterio, ut a^icpixoXXog duobus. Poll. X 36 sqq. Exstat in tit. saec. Vto CIA IV, 3. 277 d = Dittenb.2 44, 5. xapaxoXoofretv. Vid. ê^el&stv. xapaxcaafrat ionice = ngoGxxrjG&ui. Her. IV 80. xapaXajJipdv3iv. Schwhi lexico sub 1) adde Her. II 19, 3; III 14 init. xapaXvjjxxtvys [tijg 'EjjJufrpas &uXdG6t]g CI6 III 5075 (initio aet. imperatoriae) dicitur gxquxijyóg Ombi et Elephantinae, sec. Wilcken O. G. I p. 399, quod na^ccXfifinxai in singulis oppidis maritimis ei subiecti fuerint, quam tarnen sententiam p. 584 ita immutat, ut suspicetur ita dictum esse magistratum qui vectigalia pro publicanis acciperet. Cf. a ixonuQuXr\\inxr]g PB 31 (a. 188/9 p. C) et na j) a /Lij ft«T a i GvvuyoguGxixfjg xgi&rjg PB 381. Ibidem p. 660. Vid. etiam oivonaqaXij/inxr]g, j;o qx o na QuXrj fi nx r] g. — Formam nuqdlripipig bis habet serus tit. thrac. Dittenb.2 932, 72. 74. — nuqaXrijxnxix(ö (fiéxQtp). Wilcken O. G. I p. 772. Cf. Archiv f. Papyrusf. I p. 131, not. 1. xapaXtiy, y= y nuqa&uXaxxiu. Her. VII 185. — ij nuguXlu = tj ndquXog (vavg sc.) saepius in titt. atticis. xapaXXaaatg (vestimenti genus) Ïqlv iv fiajwt ê'xei dfioQyijv. Sami inscr. a. 364/5 a. C. 169, 19 Hoffm. III, p. 71. xapaXoyeta. et xapaXo^eósiv dicuntur de publicanis nimia exigentibus et vexantibus vectigales. Pap. Par. 61 saec. a. C. II. Vid. Xoyevsiv et nQÓGXrjfiiJ-a. xap-aXoppys ionice = nuQuXovQyrjg. Tit. Sami 169, 21 Hoffm. kqog- Xrjfi(iu xrjg -^[ojü nuguXogyeg aficpid-vGavov. Cf. a X o q y ó g. xapaXoopYtS[to]v %ltcovlgxov unXovv. Tit. att. in Ancient 6r. inscr. of the Brit. mus. I p. 83 (Kum.). xapa[xa|sÓ£cv. Tegeae tit. BCH VIII 281, 23 (= 29 Hoffm.): d' x' ' av (= èav) nagaixa^evtji &vG&rjv (= a>Gxt &vGai) xag xekivdco xag xaxsi- aivav y.ut Hlêav, xxs. xapajxscpsad-ai Herodoto = nagaven., nagaXlaxxetv (adde YII 30, 1), saepius etiam = dianoQevEG&ai. Yid. Schwhi lexicon. xapajAsjJiv^afrai = èm/isfivrjG&ai., fivt^iovtvuv. Her. VII 96. 99. [xapajuvatto inscr. delph. GD 1820, 11 (saec. a. C. II) typographi aut quadratarii lapsu, ni fallor, pro nagafisivaxco, quod alibi constanter legitur. Nee reperio apud Yalaorium, der Delph. Dial.] xapa[A[Jltt dicitur iï/i/ia xi nQog aQGiv xwv oqxiav tino xav vno^vyiatv in tit. Stratoniceae (edicto Diocletiani) CIL III 2 p. 833 (Kum.). xapajj-ova, obligatio manendi apud manumissorem. Delph. GD 1751, 5 Aiaivav anoXslvfiévav eïfisv xaï naQafiovag xal êgyaGÏag. Ibidem Dittenb.2 863, 3 anékvas AfifiCa xcig napa/tovag SvvqioQOv. Passim sic usurpatur in titulis delphicis verbum nagafiévsiv. xapa|j.xt)xc38sv laconice Ar. Lys. 1317 aU' aye xófiav itaQafntvxidös x& (pro TcaQafinvxCdösxs Meineke) %sqï, i. e. xyvnxe xrj a/tnvxi (Schol.). Cf. Phot. TtaQafinvxC^exai.' naQanXÉxsxaL xag XQiyag, Schol. Lys. naQaitUxexe, noixiUsxs xxê. Etiam Photius naqa^nvxCiers' naqa■jiXêxexE xag xor^ag dedisse videtur. xapavojjieiv. Vid. nugrivo^ri^évog. xapavojj.?eóeiv, sacro quodam munere fungi in cultu Veneris. Inscr. cypria L. W. 2823 (Kum.). xapa^, è =/3épa§. Therae tit. Del. 118 f, 12 nagaxa, Hes. [Saga^cpvQafia GxgoyyvXov, cup' oii ai fiafoi yivovxut. — HA 236, 1 /3rjQtjXBg' ixa'Qai 6q9ul. o't Sh ctnkag flafcg ènavco xtqaxa iiovGag. nuoa AaxeöaiSaifiovCoig Se xr\v êopxrjv firjgrixiav a q ax i a?) keyeG&tti, èv r) xolg &vovGi rtQoxi&éaGi xovg firjQrjxag. Epilycus in Coralisco vs. 2 (Athen. IV 140 A) fiagaxeg noXXol %uqxoi. Ex eodem apparet ^ a q axia fuisse festum Apollinis Amyclaei. xapaXXttTcóvtG)? = öiacpsQÓvxcog. Philodemus de rhet. Sudh. p. 196, 7: xa Ttoiücc ós t) xüv rta&cöv avxcöv öiaqposja G^r/fiaxi^si xat xo Gm^ia xai xijv cpavrjv 1 a[xx]óvxa>g. Verba transponenda post xapaXXaaaig. xapafscv. napageGaGdai CIA IV 2, 1054 c 85. Vid. ava^siv, öia^eiv et Fabricium de archit. p. 68 sq. xapa|óavov (?) = naQa^sG^ia, ut £óavov = ^ÉG/ia? Ar. Ran. 819 olim pro nagal-óvia conieci Ttagal-óava. Vid. GfiilsviiaxoEQyóg. xapagoiy. Lebadeae tit. Michel 589, 141. Cf. èml-oa, xaxa^oa. xapaopos- GBiQacpÓQog. H. Aeolice = ep., ion. naQrioQog. Cf. doricum n a q a q o s = att. 7iaQéa)Qog, quod tarnen nusquam legitur. xapaÓS* asxbg vno Maxsöóvcov. H. xapaxac£stv pro itaqanaiEiv, sed transitive, delirum redde re. EA 1894 p. 103 . . . viog Magudmvios Jiovvau (sic) naqamcd{;ov[xi]. Cf. Dragoumes Mitth. XXII 386. 40 xapaxtxpaaxetv. Viel. naQaitQaGig. xapaxixuscv (?). Ostr. 50 aet. Traiani: ölcc xo n(.aQa)jtsnxco(Ksvai) xr\v nQox{tQuv) ciTtoyv\v „quia prior apocha erronea fuit itaque rata non est. Sic Wilcken O. G. I p. 72 sq., qui tarnen p. 820 praefert interpretationem „quod omissa est" propter OPI 95, 3 A: rjv cav Gvfiflrj nagansGstv r) aitXmg Ttcog öiacp&apfjvai. Rectius, ni fallor. xa,pa.x\a,yi dorice = napaTtXfjyi (KctQan\r\yi man. 1). Bacchyl. X 45. BI. xapaxXvypcoaac diKaoxriQia dg sva kuI SiaKoolovg. CIA II 800 a, 206. Cf. nkrjQovv in lexicis. xapaxX^aio?. Herodoteis locis in Schwhi lexico adde III 101. xapaxpaats, damnosa venditio. Inscr. att. BCH XI 307 (Cf. X 485 sqq.): ayoQavo^i&v xal TtaQaGxófisvog ix xr\g appjg nciQaTiQaGiv xa>v cv rij ayoQü ncoXsvfiévcov. Simile est quod Kumanides s. v. ex ionico titulo in museo et biblioth. Smyrnae 1878, p. 95 attulit: tv oixodsLtxig TtttQtt7iQ(x6Et>g GtLxov „venditio damnosa rerum venalium , i. e. minore pretio quam constant. — Verbum naQanntQaaxsiv in Smyrnae inscr. saec. III a. C. Michel 809 xt/isvog isqöv Acp^odlxr/g — £§ OV 7j SsKCCXT] Kal XO 7t a Q a Tl t % Q a (A. £ V O V K7EO X&V 7cXé&QO)V KCIXU- xaGGexcu tig xug txtgag ngoGÓdovg, ubi vis praepositionis minus apparet, sed nuQanaXtïv manifeste cum damno vendere significat in tit. macedonico aet. romanae BCH 1897, 162, 10, ubi dicitur de aedili ghxov tv Gitavti 7taQa7tcoXi]Gag. Cf. Istropolidis inscr. saec. I a. C. Dittenb.2 326, 39 naQanaXmv Gtixov apa Kal olvov Kal xfbv Xoin&v mviwv Kal xeifiug Ka&aiQ&v xtI. et Tomorum ibidem 529, 25 nagaTtQa&fjvai ös avxoïg vno xav ciqxovxcov tv xat Xtptvi xxt. xapaxpaaastv, iniuste exigere, PB 340, 24 sq., ut apud I lutarchum. xapaxpoatata?, praesidi adiunctus. Agrigenti tit. GD 4254 tm UQO&vxa NvficpoScÓQUV xov (DLXwvog ita q an q o Gx cc xag jSovXct g. mpaxptndvs^. Smyrnae inscr. CIG 3168, Tei BCH IV 164 (= Michel 1307), Acrarum (in Ionia) ibid. p. 175 (Kum.). Cf. praec. voc. xapaxcoXstv. Vid. s. v. naganQuaig. xapapos, vecors. Theocr. V 8. Cf. naQuogog. xapappojxa. Dittenb.2 537, not. 44 „In traditionum tabulis identidem commemorantur nagaggviiaxa Xtvxa (lintea scil.) et xql^ivu, et ita quidem ut intellegatur unicuique navi quattuor fuisse, bina utriusque generis. Eis navis cum a fluctibus maris tum a telis hostium defenditur. Boeckh Seeurk. p. 159 sqq." Eodem sensu Xenophon Heil. II 1, 22 usurpat nagafiXijfiaxa. xapaptéead-ai ionice = 7tagaGKtva^tG&ai saepe Herodotus. Cf. Schwhi lex. xapaptWa, appendix. Magnesiae ad Maeandrum inscr. saec. a. C II Dittenb.2 554, 25 in loco lacero. xapaptMwv. Papyrus saec. p. C. IV in Archiv f. Papyrusf. p. 298, col. I 7 aQHzi-Axo}v°g im&e(oj)QOVVxog ntgl xov avXvÖQLOv xai na. QaQ- TL 810 V 07t£Q XCtl [t]'KOVGCt anoSÓtGU GVVlGTtjXSV. Ibidem COl. II 1 WIXO[Xóy]r}Tai xcii xo aqxiSiov ÓLCKpsQCiv èxeivrj xtê. et ibidem 2 x ai a^iovfiEv avzrjv cmolvsiv zavza civxcc xct aq x18ia x& fisqsi tö rjfiixêQa. Editores corrigendum putant nuquqxvSiov et ccqxv 8 iov, hoe explicantes un legs consistant en des biens meubles, illud un legs consistant en immeubles. Conferunt Hesychii glossas: a q x i? fi, «• Sict&rjxrj, 8ixv) a^xr^rnxTog. — ayxvfia' 8ict&rjxij. 8ixr/ . — ctQxog' Gvvxa^ig. — ccqxvvcii' 8ia9stvai. napaaa.iJ.ov (xéivag) = naqaGr\fiov. Rhod. inscr. metr. IGI I 150, 1. xapaadaasiv. Her. VI 135 = Gaxxav naqu, infercire iuxta. — Oropi tit. saec. IV a. C. Dittenb.2 542, 27 nctQuad&i Sh xovg M&ovg ciTtavrag yeï xsï èx xijg xacpQOv. xapaaxaxtecv = verbum simplex. Amorgi tit. saec. a. C. III Dittenb.2 531, 46: TtaQaGxaipsi (agricola) ttjv yrjv naGaV eiav 8h [jm.^ tcaq^gxcciprji ^ anozivéxa • I. xapaaxs= nagaGxevri. Therae saec. III p. C. IGI III 481, 8. xapaaxsoav. Vid. s. v. xaxaGxsva^siv. xapaaixxSca, columellae. Tit. de Philonis sceuotheca Dittenb.2 537, 70. izapaaza.[xaza, columnarum genus, Lebadeae tit. BCH XX p. 324 saepius commemorat iuxta cum óp&oGxaxaig et vno^axfjQGiv. L. 68 xoi%loig naQaGxixficiGLV. xapaatavéxto = nayiGxccxa. Tit. att. saec. III p. C. de Iobacchis Dittenb.2 737, 76. Of. creticum 6xavvéo&a v. xapaatas. CIA IV 2, 834b col. I 54; 1054b, 72. 91. Vid. cph. Cf. aGcpaXiOpct PB 248, 8; 611, 7. xapaa^viov, lapidarii instrumentum. Inscr. Deli a. 279 a. C. Michel 594, 88 (Cf. 98): z/£§iwt GxopwGavxi xv%ovg (= xvxovg) övo Kal yXaQiöa Kal acprivag Kal nuQaGcprivia noir]Gavxi. fiiG&og. xapaa/ïcycai in Aegypto vocabantur qui cadavera medicanda aperiebant. Vid. s. v. TaQi%evttöv telos et loX^vxai. — Hinc ij n a ga G %i,Gx i%7] rtQuyfiaxsïa PT IX 13. xapataaasiv = ngoGxccxxeiv. Inscr. Delph. a. 176 a. C. cpsQexco ZcoGiyu xö y/ii/ivaiov KaXXstóa — tj óov Ka /1a[iOKQaxELa (patrona) nagava^?]. Loei numerus me effugit. xapauO-eaO-ac. = naquKaxï&eG&ai. Vid. naQa&r\% Xóya noXXcoiig, rag nXovGióg ioxiv Evi-évinnog. xapayiXaYaO-o?. Inscr. Pantacapaei. Compte rendu de la commission de Sl Petersbourg a. 1870, 229; 1876, 215; 1880, 130, dignitatis cuiusdam appellatio in coetibus religiosis gradu differens ab cpiXaya&og et Gvvaymyóg (Kum.). Nunc vid. IRB II 60; 61; 62; [64]; [438]; 439—443; 445 — 448; 451; 453—455. Cf. 19; 63; 64. iza.pa,.Ó£ (sc. xov ó^troü). MFP II 6, ubi Mahaffy „the banks of the canals ware raised by piling brushwood." xapa?t)Xaxiy = cpvXaKr\, vigilia? Theophyl. Sim. Hist. V 8, 4 wxxog èrtiyEvofiévrjg, rtQcóxy naQacpvXaKri unagag kxeubi de Boor coni. (pvXaxy. Sed quid Theophylactus non sibi permisit? Kapaysipo'tpa.yeiv. PK. II 150, 1 (saec. p. C. I vel II). PGH 42 (a) II 14 (saec. p. C. II extr.): vavXov Kal aXXcov 8an(avS)v) èmxeUfiov) naQa%siQoy()(acpovvxcüv). xapaxpa^O-at cum acc. aut absolute = KaracpQoveïv c. gen. Her. I 108. II 141. IV 159. VII 233. VIII 20. xapaxpet^a- Vid. iQsl^axa. xapax«)pi£stv. Dymarum Achaiae tit. (Q. Pabii Maximi epistula) CIG 1543 = Dittenb.2 316, 18: -Ewffov /iÈv— xQivccg t'vo%ov eIvcci &ccvaxcoi 7tctQS%a>(>iGci — Tifió&eov Ss — ixÉXEvGcc itgoaysiv slg 'Ptófiijv. Verbo Graeci non utuntur. Viereck, Sermo Gr. p. 77, Dobrei coni. naysIcÓQriGu repudiat, ne hoe quidem graecum esse monens. Hoe tarnen Fabium voluisse arbitror, scil. morti concessi, pro nciQtdamu, tradidi. Qavaxw bis cogitandum. xapatj^Xa^av. Philodem. de rhet. p. 240, 11 sq. Sudh. xapacJiÉSiov, demin. voc. nuQuipig. PK OXXIV 2 (iccXXs etg nuqcttyiSiov in loco lacero (saec. IV aut V). xapd(Jit|J.ov quid? Pap. mag. V Leid. col. 2 a, 23 èv xovxca xa> naq^i^w. Praeceptum magicum quoddam invocandi daemonum auxilium vocatur aywyi^ov na q cc ip i p o v in pap. mag. saec. III PK CXXI p. 115 (b) 1. Utriusque loei eadem ratio videtur. xttpa^o^ój = TtciQctiiJvxvi nuQciiivdlct. Inscr. metr. Meli; qua Kumanides s. v. tuetur 7taQaif>v%Ca in Photii epistula 108. xappaXXeafrat. Inscr. delphica phratriaca saec. a. C. V GD 2561 = Dittenb.2 438, 138. 163. 182 ai Sé xi xovxcov kccq(5ccXXoixo = nuQafiaLvoi, migret. Vid. not. 43. xap"(iyo£iZ£i = naQayiyvrjtai. Thessal. Hoffm. 16, 22 sq. Vid. yivvfiai. xapSaxó?. Vid. naQxcci,ov. xapSaXéiy ionice = nctqSaXj]. Her. VII 69. xapSefyfjiaTa = naQaSuy^axct. Epidaur. IE 241. 251. 296. 304 „modèles d'ornements destinés a la décoration des temples". Kabbadias. Cf. EA 1892 p. 71, 1. 72 xov n cc q 8 e iy (i Qa. Vid. nctQccxtmxsiv in lexicis. xapeöpeta. Vid. sq. voc. xapeSpsósiv de ephebis atticis CIA II 446 sqq. sive ècpeöqeveiv sive kqogsSqeveiv xaïg ckxlrjglaig iv onXoig. — Ritus sacer tcccoeSqeveiv iv [eq. Tit. saec. a. C. II Magnesiae ad Maeandrum. Dittenb.2 552, 27 yivÉG&co 8è xccl ywcuxav ê'§o8og slg xo teqóv (Dianae Leucophryenae tum inauguratum) xccl ticcqeS qevéxcoguv iv xai tsgai xfjv ini^aXXovGccv xifj,rjv xccl kccqeSqeiccv noiovfiEvai xfjg &eov. — = adsiduum esse. IGSI 1728. xapsöpos Mercurius Veneris, Kaib. ep. 783, 2; idem Bacchi 817, 2; Victoria Bacchi 924, 3; Isis Osiridis 1028. — naQ s8gog XoipaiGi mortua dicitur ibidem 199, 5. — naoxov ycifiav naQEÖQov 208, 13. Magistratuum kccqsSqoi Athenis. CIA II 597 n&QESQog xov fiuoiXEwg; 899 b, 7 et 33, 834 b col. II 31. 33 ticcqeSqoi xov ev&vvov; 571inpago; 318 b, 14 xov 'uqiovxog. Cf. CIA I 34. 180. 182. 183. 188. 189 a et b. xapstav (ex ixccqeïguv) = nccqr\guv boeoticum. GD 482, 5; 488 B 51, %apei\-qovoi>& = kxoxov&eiv snl xb xijóog att. Olbiae tit. IRB, I 17, 24. xapexcSajiia dorice =—tfijjua. Dittenb.2 718, 3. 719, 3. xapépxvyv = nccQiêvai arcadice. Lycosurae tit. Dittenb.2 939, 2. Cf. naqsqnixm ibid. 636, 36 et vid. 'sqtcsiv. xapsaxeodSowo = na^EGxEvaGfiÉvoi ijGav. Her. III 150. V 34. VII 218. 219. IX 100, qui passim similibus formis utitur, ex Atticis rarius Thucydides. xapéaaoa (naqèoGsva corr. Meineke)* H. Vid. anég6va. xapstd|covac arcadice — nuQE&xaGwGi. Tegeae tit. GD 1222, 25 eï x av xig nktov ij övo EQya k'%rj x&v [cq&v rj xcóv öafioGicov xax el öe xiva (= xuif ovxiva ör]) XQÓitov, oxivi av ftt) ot ahuGxal naQS^exa^covGi oao&vfiaSov navxsg, ^juwööw. — In antiquiore Tegeae inscr. BCH XIII 292 legitur Ttaphsxa^afiévog (= -ovg). xapsopiaxscv et xapefsopcaxstv veterum solus Her. I 26. 31, 3. — nciQsvQeGig = Gnrjipig, praetextus, praeter Dem. 18,37 et seriores, saepe tituli, velut Pergam. 13 (saec. III a. C.) ovxe xi%vril ovxe naQsvQsou ovdsfiicii.. Cf. Dittenb.2 514, 30, 517, 45 naqEvQÉGEi f 517, 35 rtctQsvQêaei yuviovv, 523, 42. 64 ntxQSVQÉasi yovv, 462, 26 (prope Delphos saec. III vel II a. C.) nuqsoqegi (sic) ovöeiiiiï. xapeóaa? = nagovgrig. Theocr. V 26. Viel. ET = EO. xapêyead-cu, pro magereiv, êavxóv a. 302 a. C. in decreti ephesii ap Michel 458 initio, cf. Plat. Legg. II 694, et ita saepissime sequiores. E titulis cf. GD 3078, Dittenb.2 330, 31. 491, 6. 681, 7. 732, 19. 735 18. BCH 1881, 477, 10 (saec. III a. C. extr.), tit. att. saec. a. C. I EA 1893, 49 sq., 13 axonlaxov sctrbv nct()e%ó[ievov, al. Multo rarius a serioribus observatur usus antiquus verbi activi (evvow, tiqó&v/mov etc. nuQé%co èpavTÓv), velut in Cerami decreto a. 165 a. C. Michel n. 418 init. et ibidem 535 B 57 saec. a. C. II. — Lexico Schwhi adde Her. III 4 xfjv dié£oöov avxa aGcpaXéa naqaGieïv. IV 154, 2 naQÉ^ovGa xe y.ay.a x al nav etc ai tij firj^avecofiévri. IV 239, 4 [irjösv nQfjyfxa naoéyoi nqog t5>v óöocpvxaxcöv. Verbi medii (de suo praebere) exemplis addo II 20 extr. uG&eveGxeQu ree yevfiaxa naQe%ovxui III 24, 2 ovxe oófirjv ovösfiiav u-fcuQiv ovxe allo aeixsg ovSev naq. IV 82, 2 xo 8e ano&cojxaGai a£iov — 7iaQ£%£tai, eiQrjGexai. VII 61, 2 Olquovxu naqeixovxo 'Oxavea. xapé^otv = aqéxoisv. Delph. GD 2091, 13; 2092, 6; 2093, 19. etc. Vid. o iv. xapé^o caav = naqéioiev. Delph. GD 2100, 9 el Se firj naqèioiGav xag dóvag. Vid. eioiGav. Frequentius est 7taQê%oiv. — xape^óvtco = -xav. Vid. o v t co. xapéomt = KaQaGiv. Epicharmi fr. 117 Ahr. Vid. elvai. %ó.prj ionicum(?) pro sec. Eustathium 1714, 55. Vid. 7tctQ07tui8l«. Ttapvjó. aeolicum = nageia.. EM 653, 33. Sed vid. naQuva. xapiyyopscafrac pro naqriyoqeïv. Theophyl. Sim. Hist. I 5, 3 lóyoig — TtaQrjyoQOVVto — xov fjyejióvu. xapiyv = 7ta^sav Epicharmi fr. 82, 6; Delph. GD 2502 B 30, al. Tcapvyvofxïjjxsvo» xov [eqov. Inscr. ionica Mylasae a 355/4 a. C. Hoffm. III 177 sq. Utrum participium est verbi naq-rivo^eïv, comparandi Herodoteo y.ax-y\Xoyeïv I 84. 144. III 121, an augmentum anomalum ut verborum (lêllsiv, övvas&ai, povXea&ai? Saepius etiam in scriptorum atticorum codicibus occurrunt formae tcuqtivóiiovv, naQ^vófiriGa, quae tamen corrigi solent ab editoribus. Vid. H augmentum. xapd-évsca, Dianae festum in Chersoneso Taurica BCH V 74 (Kum.). xapfréviy quid? PL p. 342, 18 anê%ei èvé%VQa ö&óvia B aqyvqLov H B GivSóva A. naQ&évriv A r A |- B. (a. 159 a. C.). xapO-ev^iog = -évewg. Pind. N. VIII 2. xapd-svtxa? = naQ&évov Sapph. fr. 102, correctum pro naq&evirig e schol, ad Dion. Thr. (BA II 968). Vid. Pind. P. IX 99. Bacchyl. XVI 11 BI. et lexica. IlapO-éviog Eleorum mensis = att. Mexaysixvicóv. Bisschoff de F. G. A. Ilapfl-svóxatog 'AaTO8a|j.avto<; fabula. CIA II 973, 21. Maioris scil, Cf. Nauck2 F. T. G. p. 779. xapö-évo? puella decennis audit in sero tit. syracusano. IGSI, 69. — Yid. xoxxaya et fialxEV ig. xapcajjip£5sg. Athen. IV 183 C 'EnCxaQfiog sv IIsQiaXXcp (fr. 75 Ahr.) „Ssfiêla de %oqevsi \ xai vnakiGcpiv (?) 6ocpog xidaga nagiccfi^Sag' a öe ysya&Ei | nvxiv&v xQiyfimv ax(>oa£o[iéva. Cf. Poll. IV 66. 83 (voftoi xi&ctQiaxriQioi). Phot. 397, 20; Hes. s. v. et Dind. in Thesauro VI p. 514 s. v., ubi plura. xapcévai. Schwhi lexico adde VII 142 uvtiq èg KQcóxovg veoogxi Ttcc q l co v. III 14, 3 Sg öe j3ofj x£ xai xlav&jicü n a q r\ i g a v al rtaQ&svoL xaxa (naga?) xovg Ttaxégag. VII 109, 2 fiexa Se xctvxag xag kbv xag 7]7t£LQcóxiöag nóXig na Qr\i£. xapt£sv cretice de iudicibus. Vid. xa&óxog. Saepe ionice nagl^Eiv pro naQaxa&ifeiv Her. V 20. IV 165. V 18. VI 57, et med. VIII 58. xaptóvto? boeotice = att. naQÓvxog. GD 382. 400. N 406 c, 11. 429 et 488. N 498; 7taQióvxcov GD 399; n a q i co v & t = naQaGi GD 1145. Vid. £Ïvui. Ilapios = naQLÖog. Pind. P. VI 33, ut Hom. r 325 etc. Multa nomina in id et lx dorice secuntur flectionem vocabulorum in i, ut 'uvalxiv, yXavxantiv, eqiv, 07ttv, %czqlv iuxta avaXxiSa cett. Sic Aqxafü iuxta Uqxüiuxi, Aifivdxl (dat.) iuxta At/ivaxiSog, ISicóxiEg, AvySufii, Ziivovqi, QÉxiog Pind. O. IS 32, al. Vid. Boisacq p. 144. xaptOt)pY^S. Deli inscr. BCH VI 135. Cf. JcxxixovQyrjg, xoyiv&iovpyrjg, al. (KumJ. xapcafrjjiia, tonsillae. Inscr. Epidauri Dittenb.2 804; 31 ubi citat Galen. VII p. 731. Vid. lexica et Thesaurum. xaptatavscv. Inscr. att. saec. p. C. III de Iobacchis Mitth. 1894, 259,27 TtaQiGxavêxco. Sic xa&iGxavEiv CIG 3065, 22 (Tei), nagiGxavo^iEvovg CIGS I 2713, 36 Acraephiae tit,. saec. Ip. C., al. De forma hellenistica laxavtiv pro faxavav cf. Schweizer, Gr. d. Perg. Inscr. p. 177. — Vid. na q a Gxfj G a i. xapta^acsv = rtaptö%oi£v. Cret. Del. 119, 31. xapcaxï = naQ^xv- Lebadeae tit. Dittenb.2 540, 10. xapjcaiHyxa arcadice = naQaxaxa9r\xr\. Tegeae tit. IA 68 = Michel 1343 B, l. — naQxax&sixa inscr. thebana Michel 828, 35. xapxaXcac? (a v. naqaxaXivSEiv). Epidaur. IE 242, 27 sq. et 44: jtapxaXloiog xmv Xl&cov inï iifievi roulement, transport des pierres au port." Kabbadias. Cf. SiaxaXiGig et èoxaXiGig. xapxaXfrovtt cretice = naQaxaXaGiv. BCH IX p. 6—9, 1. 7. xappisvi boeotice = nagafisvEi. GD 425, 17. xapjJLStpetv. TH I 102 n aq (i ex q r\ gó vx t = -r\GovGiv. xap}jLÓvt(j.os et xapjxovo? Pind. P. VII 20. — N. VIII 17. napva<3(a)os dorice et attice = naq vr\g(g)og (Her. VIII 27, 31). Duplex 2 in marmore Pario aliisque titulis (Delph. GD 1761. 2. 1924, 33. 1978, 13. 1980, rarissime 2. Cf. Meisterh.2 p. 75; hymn. delph. I 41, II b, 6. Crus.), quae scriptura igitur recte probabatur Herodiano I 209, 20. Eandem saepe praebent codd. nostri, invitis plerumque editoribus, male simplex 2 praeferentibus. üapvvyaacos (a IlaQvrjg) duplici <£ scribendum. Meisterh.2 75, 2. xapvóxco? Apollo Athenis. Paus. I 24, 2. —ncéqvoi^. Yid. nógvonag. xapodix&g, transitorie. Theophyl. Sim. Hist. VIII 6, 3 xov jrotc^öv n. óievijt-avxo, sed locus vix sanus. Cf. Thes. s. v. xapóScov. PK II 87, 2. 88, 2. Cf. Sophocl. lex. s. v. naQÓSiog. xocpoSo? = nagodhr/g in epitaphiis. Herzog, Coische Forsch., n. 133. 163 II 223, ubi male Newton %uiQEiv xov kkj' óêóv, LXX Ezechiel 16, 25; IGSI, 1372, Kaib. ep. 236, 9. Adde IGSI (add.) 796 a. xapoStó'cag dorice = nuQodixrig. Tit. metr. Halicarnassi IA 149 = GD 661: KalXla Aiyi{e)&0L0' xv ö' ev no&aa\ a net go ö fit a. xapocfrev* £(imqog9,ev. KXeixoqIoov. BA 1096. iza.poix.ia. Tit. christianus IGSI 531, 7 tovtov xov (Mov xr\v nuqoixïuv. Cf. Sophoclis. lex. s. v. xapoijuiy = nuQixfiuGig, ÈxxQoitrj, digressio, ambages. Herond. II 61. Cf. Phot. s. v. naQoifiLu et Hes. naQOLfi.a>Gavxsg, sed V 106 ibidem est, ut vulgo, adagium. xapot^outei ion. = Jtapcó^ETo. Her. VII 120 VIII 72 extr. Vid. oi'^toxa. xapóXx^jxa. Ostr. 1153 aet. rom. (Wilcken) tva%r\^ovqoc xat leqco ovx 7]v mqu ovtfè ayscÓQyrjXog. xapopca = TtaQOQLGfióg? Magnesiae ad Maeandrum tit. Dittenb.2 928, 76 Kal yevsGdcti xaxaSixov AvGcivSqov {jusq tcciqoqlag. De violatis flnibus intellexit Keil, de custodia flnium neglecta Dittenberg nescio an rectius. xapopifetv, agri terminos fraudulenter migrare. PB 615 III 4 (saec. II p. C.) naQOQi^Ofiai tino xav ysixóvcov. Hinc xapoptajjiós. Ephesi tit. a. 86 a. C. Michel 486, 43 (Dittenb.2 329) örjfioGiag dixctg — vnsQ jtciQOQiGfiatv %oó(>ceg xxê. Cf. ncxQOQLGxrig. IIapog = fo'&og naQiog in carmine. IGSI 2050. xapos = nqiv ion., ep., lyr., trag. Her. IX 2 olkiq xaï naQog xavxov iyivcoGy.ov. xapooata, scil. magistratuum et copiarum, maxima onera imponere solebat provincialibus. De Aegypto, ubi idem valebat Lagidarum aetate, vid. CIG III 4896 (saec. II a. C.); MFP II 39 c (s. III a. C.). Pap. Grenf. II14 b (saec. III a. C.). Cf. Wilcken O. G. I p. 274—276. — UccqovGiav noisïGdai xolg nctQSKLÖriiJLOVSL (Gxqaxrjyolg xal èitiGxaxaig xal etc.) CIG 1896 significat omnia iis praebere quae eorum praesentia postulet. Aetate imperatoria interdum abusus edicto coercebatur. CIG III 495 b (a. 49 p. C.). xapoocpó. (= naqvcprjY rj èv xa %irSvt noqcpvqa. H. Gl. laconica aut boeotica. xapoyrj, la ut ia, in formula £évia re avxoïg nar cc to ö iax ay jiu x ón o v n a q o %riv x s xov x a fi La v xbv xa x a nóhv xovroig fiig&oóGcci cl n o g x sïk a l x s xeksvcoGiv, munusque eis ex formula locum lautiaque quaestorem urbanum locare mittereque iuberent. Viereck, sermo gr. p. 80: XVII 25 sqq.; XXX 11. xapxapco? iuxta naqnaqLcaxrig. Meisterh.2 90. xapxóp^opog. Boeot. GD 714, 6 jixava fialivov xoqiSL® nuqnóqyvqov. xappaxtóg boeotice = sive naqaLqtjfia, sive Ttdgaqpa. GD 714, 8 Givdóva tv cc q q anx è> g 7toqcp[vqag l'jjmGctv], Cf. 1. 10 sqq. xapaévo? laconice Ar. Lys. 1263 naqaévs e(e)t'a. xapaOuXaxtp (i. e. naqa&vXaKCg)' xov xQL^cava, oxav ysvrjxai ag &vkaxLg. H. Laconicum. xapaxt?ojJ.£S = naqaa^ofisv. Epicharmi fr. 82, 7 Ahr. Xapta^OV' vyqavov. Aancovtg. H. a V. nuqxa&iv = noiüv naqSaxóv, i. e. vyqóv, quo adiectivo Archilochus et Semonides (unde sumsit Ar. Pac. 1114) usi sunt. Itaque naqxaxóg forma ionica fuisse videtur. Participii dat. pl. in öTg. Vid. Dativus. Participium perfecti aet. apud Dores in ovoa pro viïc (vei). GD 1855, 13 xsxsXsvxotxovGag, BCH XXII n. 70, 11 öeöcoxovGag, Archimed. I p. 274. 278. 400 ed. Heib. jj,e^svaxovGa, & vegxaxovGcc (quae proparoxytone scribuntor). Similiter Aeoles, Thessali, Boeoti, nisi quod apud hos solae hucusque formae masculinae in cöv pro mg reperta sunt. De Boeotis cf. xaxujUspanv, de reliquis Hoffm. II 565. Cf. x co v = xag. xapt)Xt£siv et xapoXta PB 14 III 1 naqv\L£o vxsg %fi>i*a Aipvuv xevccyovg dia ft hv IJxols^aLov noxuyüxai, dia Si SccQanafifiGÓvog nozafirtai — I. 9 naqvXl^ovx t g xqiov (?) ^caqLov TifitqLvov öia ÜGxXanuovog jtoxccfiLxov noxccfAÏxai bkorjfiEQOi. — dg nuqvXiGfibv xsvayovg Aifivv.ov %(ó(iaxog Sia xxr]voxqócpov xccjMfjXoi xxs. et similia deinde, turn III 13 KaqacpÉqovxog dsÏGav (vid. S. V.), xonsÏGav ccnb %coqLov — tig naqvA.töfiöi' xsvayovg. De construendis aggeribus per paludes ex materia haec vocabula usurpari videntur. xapó^Xo?, satis altus. Theophyl. Sim. Hist. II 1, 1 xa naqviprii.ee xav nsSLcov et II 5, 2 xrjv xa&oöov x&v naqvtyrjXcov. •za.ptpa.WE (i. e. tinayóqsvs att.) ftav xbv oqxov, wg dfjuófis&cc laconice Ar. Lys. 183. xapcpépvyv arcadice = nagacpsQsiv. Lycosurae tit. Dittenb.2 939, 11. xdp9povos = naQacpQovog. Bacchyl. X 103. BI. xapmpov naga xuiqóv. H. Illud pro hoe restituendum [Eur.] Rhes. 830 putat Headlam Cl. Rev. 1901, p. 102 A, ubi naQay.ai.qov non convenit numeris. Cf. vs. 464. xa;. Vid. nctïaa, nav Ga, navGag et nav. — De locutione Herodotea navxa ósxa — navxa fivQia vid. Schwhi lex. — sly) av nav, omnia fieri possunt. Her. IV 195, 2. xa? (ex nafg) = naïg. Cypr. Hoffm. 92. 106. 210. Cf. SLnag. Eadem forma bis occurrit in vasis atticis G.Y. p. 109, ubi tarnen Kretschmer vitium odoratur. Vid. Hoffm. I 136. xaaaad-ac. Vid. naxsïG&ai. xaaycat. Vid. naofiai. xaatd-éa §ï£a, magica. Pap. mag. V Leid. 12, 13, ubi naq&éviov e Plin. N. H. XXV 36 citat Leemans. Ilaatxpdtsta, Proserpina, dea culta Selinunte. Inscr. selin. saec. a. C. V GD 3046 = Michel 1240. Apposite Sauppe contulit Hymn. Cer. 364 iv&aS' sovGa | SsGnÓGGsig ndvxav onÓGa JoÓEt re xal sqnsi ms. Idem Lunae est epitheton in pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2774. xaaipieSéooaa, Luna ibidem 1. 2775. xaat^av^s Aqsxd = nujiyavrig. Bacchyl. XII 176. BI. xaaxot = 7taGypi. Tit. eleus IA 112, 8 xal naxgiag o ygacpsbg xavxa xa naGxoi. Vid. naxgia et K pro X. xaajxaua yovaa. Inscr. Att. EA II 424 (Kum.), a verbo nüxxsiv. xdaop' na&og. Aaxavsg. H. xaaaaXso; quid? Pap. mag. saec. III PK CXXI, 488: "Eycog sqcóxvUs (sic) naGGalsov ïjr' (sic) unÓGtsilov ftot xbv lóiov xf{ vvxxl xcivxy örjXovvxa xxs. xaaaaXsp* Gipijvag (cod. Gq>r\xag). H. Lacones? Metaplasmus pro n&G- Galoi. Correxit Lobeck Paralip, p. 181. xaaaaf forma deminutiva voc. (ndaaog —) ndxxaXog. Megarensis Ar. Ach. 163. Cf. Schwabe de deminut, p. 48. Cf. (Stofia^, &QÓva£, &ala(ia£. xaaaoöi'cj, = navGvSia. Locis adde Bacchyl. XII 141 BI. xda-ca£, dominus. Cret. LG II 47 et saepe. Mitth. IX, 4, 175. Cf. nomen argivum ExmaGxog GD 3306. Vid. ndo^ac, ndjifia, nan%sï, sn n a G t g, al. xaazaq, — a8og. Her. II 148. 169 — aï&ovGa (Hom.) et gxoó. (Xenoph.). Cf. CIA II 545, 25. xaaxata; = nagaGxaxag, pro TtciQGraxag. Tit. delph. saec. III extr. a. C. Dittenb.2 925, 14 snl x&v Gxyaxicoxav |svayw Ssvagéxco TsXsGaQim, naGxdxa (adiutoris et vicarii. Ditt.)'Enixageog 'DilXla aysfióvmv xxs., ubi cft. aGxag, uGxaGag, ÈGxrjGavxi (802, 111. 803, 53. 587, 164). xaazij ^aA.itjj? PK II, 264, 9 (a. 117 p. C.): n&Gxr\ sec. Pollucem est fwfiog cdcpixnv (Ar. fr. 547), sed hic aliud significari docet iaXxr]. Non expedio. Num forte = nceGxijov, ar ca? Sed valde dubito. xaot^ov = naazüov, „arca, in qua naGxóg (veli genus) asservatur". Dittenb.2 ad Smyrnae tit. 583, 20 aydlpaxa — ïfovxa nai n a a x r\ov £,v\ivov vaoeiósg xccï naaxov hvovv. xaauXXtov, pastil lus. PK II 34 V 19: ïlaiov jjscpavivov (= (jacp.) TcaaxilXiav. xaatÓ£. Vid. itmct^ov. xaatóg, parvum sacellum. Herond. IV 46. De hoe et de naexo- cpoQÏa in cultu aegyptiaco vid. Meisterum ad h. 1. p. 714. xaazó$ piscis salsus = xagixog. Versio aegiraea edicti Diocletiani EA 1899, 156, c. 5, 5. xaatotpópcov2 aedifleium in sacro peribolo templi deliaci, ubi habitabant naaxoipÓQoi, de quibus vid. Wesseling ad Diod. Sic. I 29, A. Deli tit. Dittenb.2 559, 4. xaa^etv. Vid. «aniioi et «e'jeoö^e. izazaixeia, festum vocatum de nomine Pataeci cuiusdam. Yid. cpiXgxaÏQSia. nazaat cyprio sermone = (SXéna>. Yid. 'mnaxuov. xaxava. Poll. VI 90 nux uviov i) na xava' ovxco yag Smcpqoav (fr. 31) el'QriKsv „naxava avtonoirjxog". Hes. naxava' xgvfiXict. Supra corrupte idem navxava (sic)' xqv^Iiov. xatavs^l?. Poll. 1.1. 'ETa'^ajjfiog öï rrjv tyysXvv naxavstpig HQrjxev. %azap = nuxr]Q. Elei. GD 1172, 6. nazeip boeotice = naxrjQ. GD 425, 13; N 722; 765, 2. nazelafrat,, c. aor. naeaa&ai = ysvsa&ai, èa&lsiv, ion., ep., trag. Her. (praes.) II 37. 47. IV 186; (aor.) I 73. II 37. xateXXov, patellum. PB 781, col. 6, 2. izaz-qp, sacerdos quidam Mithrae. IGSI 1272. 1455. Cf. 1018 pater sacr(orum) dei invicti Mithrae. xazyp xatpcSo?, pater patriae, titulus honorifleus rom. apud Coos. IC 410, 415 (aet. imperat.). Similiter naxriQ rijg nólscog Olbiae inscr. IRB, I, 24, 17; 27 a; [33?]; 97. izazYjzbc, ^oïvt|. PB 591 (a. 57 p. C.) è^aiQÉrwv Svqiov cpolvwog aQxafir\v Kal naxrjxóg ipoïui§. Idem, ni fallor, quod vulgo ncda&rj, nula&iov, nala&ïg, nalaGiov VOCabatur. izazpa = (cpQaxQta sive) yévog. Arcades GD 1194 cc naxQa x&v TIqoGviivaimv. In Camiri inscr. saec. a. C. III complures naxqcti nominatim recensentur, IGI I 695. IlaxQr\ et naxQa inde ab Homero teruntur a poetis pro naxqig. Cf. Her. VI 126. — Vid. naxQu&s et naxQia. xatpaSsX^eó? = ion. naxqag, att. &üog ngog naxqóg. Pind. 1. VII 65, Ut (ia x q ct d s\ cp e ó g = [irjXQtog, S. &eiog TtQog firjXQÓg P. VIII 35. izazpad-e = ano yévovg. Pind. N. VII 71. Vid. naxqa. xazpia = yévog. Inscr. elea IA 112, 18= GD 1152: naxQiav üaQQfiv Kal ysveav Kal xavxa (1. x aiïxcö = xa aiïxov), ni potius UuxQiag (cf. üaxqéag) nomen proprium habendum est cum Blassio. IlaxQid, sive ionice naxQrj, saepe yévog significat apud Pindarum et Herodotum, item in titulis rhodiis aliisque. Idem valet de inscr. Labyadarum delph. saec. a C. V, BC 2651, ubi %utqiuL sunt genera, sive familiae, quibus phratria constat. Videatur ibi (BCH 1895) Homolle p. 38. Hes. nar o ia i cpvlaL Cf. naxQL&tcti. xatptaatt. Yid. nuxQiaxi. xatptSav = naxQLÖa. CIA III 1379. Vid. cTv. xatptxóv, zó = xoc jratpwa, patrimonium. PL 267,33 el xo naxQiKov rjfiöav naga lóyov ïyti, anoöovvai (a. 153 a. C.). xatpto? generis communis in titt. atticis. Meisterh.2 116, 2. xatpcs. Acc. nocxQiöau, seriore aet. imperatoria. Meisterh.2 102,7.— Vid. névrjg. xasptatc = TtuxQÓ&sv, cum nomine pat ris. Inscr. Halicarnassi ap. Newtonum, Discov. 3 (Kum.). Aliud est, ni fallor, naxQiuoxi apud Coos IC 367, 30 (= Dittenb.2 614): unoyQuqjéo&wv — iv xQifjLi)vca» TtuxQiaGxl xa övn/ictxa noxl xög vanoiag, scil. addito nomine gentili. Vid. 71 axQia. xatptfljtat = yswrjxai. Inscr. trozeniae BCH 1886, 144; 1885, 109. xa-cpoyéptov IsQsvg. Inscr. Ephesi in Herme IV 206 (Kum.). xatpóO-ev saepe tituli. Dittenb.2 147. 216. 439. 479. 495. 516. 928. xatpótoc, = naxQcpog. Inscr. vetus ionica CIA I 477, 2 ^[afurtijö aiSoUv ysg anb naxQotsg. Non recte Kaibel ep. 13 transcripsit nctxQnïr]g, nee Bechtel 264, 2. Vid. s. v. fjpoog. xatpoco? et ijoloc, boeotica. EM 224, 31 sq. Cf. Hoffm. II 385 et O.Schroeder, Proll. Pind. II 36 (45). xatpojxattop = xrjdr] Ttgog naxQÓg. Pind. O. V 84. Cf. fiaT q o fi ax w q = xrjd-f] TtQog [irjXQÓg O. VI 84. xatpovójxot, magistratus Spartani seriore aetate numero sex. L. F. II 168. Cf. Paus. II 9, 1; Plut. Lyc. 9, Lys. 17, Apophth. Lac. p. 236 D, an seni cap. 24; Philostr. Apollon. IV 32 et Boeckh ad CIC I p. 605 sq. Comparandum naiöovójioi. Portasse dicti a morum regimine, quod de patribus familias exercebant. Patronymica boeotica desinunt in ïog, ïïög, rjög, thessalica in «ög et iïïög; de aeolicis in tïïg = iuog vid. Hoffm. II 392. xatpoxaxcop jttnrjtog TxaxQtöog. Pind. P. IX 83. N. VI. 18. xaxpoótog thessalice = nuxqaog. GD 326, 4. xatpióio? aeolice = naxQ&og. GD 276. 277. 279. Tit. chius Dittenb.2 571, 35 xov vuq avx&v — G&fia ccvöqelov kxs. xaipooveóstv, patrocinari, de Lucio Tillio Delphorum patrono GD 2838 tvvoïtt&s Sh xal noxl tav nóhv aumv naxgcovsvutv, ubi comparatur BCH VI 78 de Claudio Marcello. xatpomaaa, patrona. IGSI, 1671. xatpwg ionice = dsïog «uvxov, quod in ed. meam recepi, ubi Cobet commendarat Valckenaerii coni. nupoviov, q. v. xattop corr. Dindorf pro naxr\Q. Eurip. fr. 660 Nek.2 Phot. naxoQtg' Kxr'jxOQSg. Vid. nuGxocg. xaósiv. Aor. pass. ènariv xul txvsrtdrjv èv xrj Gvvrj&eitx. Choeroboscus in Theodos. BA 1325 A. Vid. ipncc^ovxcti. — nenuv6&ai nude Her. II 135, VII 9 extr. dicuntur qui dicendi (aliudve agendi) finem faciunt. Cf. I 83 extr. IX 52. Ilatm, mensis aegypt. = maced. Aaiog, a d. 26 Maii—24 Iunii. xaoaexóvoos axêoeig. CIA III 900 (metr.). xaóattop = nctvGxriQ. Isyllus poeta epidaurius in Aesculapii hymno deum vocat xov vÓGcov navGxoQa, dcoxrjQ iyuiag. xaóao|3pts. Bernardakis Plut. Mor. p. 950 E e cod. Pal. 107 lectione Ttccvs vfigiv emendavit verba xo yuQ vbcoq ó (isv Aiayvlog eÏtts, nav vöioq 8Ur\v nvQÓg (fr. 360 Nek2.) corrigendo navGv^iv. xax^ytss* nuxiïg, nkovGioi. H. Hippocr. de aere et locis § 8 vitEQTtaxrjxsg. Suid. S. V. Tlctxiïg'. /hacpÉQEi xal naxvg' ituxyg l"-Èv Xéyexai o XntctQÓg, nuxvg Se 6 avciiGdrixog rj o nlovGiog, et similiter Tzetzes Hist. IX 304. quod discrimen, si Hesychio fldes, vanum est. Porma naxr\g (= xuxaGccQxog) recurrit ap. Euagr. II £ 4, 7. — De naxvg= rtlovGiog cf. Her. V 30. 77. VI 91. VII 156. Vid. etiam Ar. Eq. 1144. Vesp. 287. Pac. 640. xa/óvstv = gxeqeovv. Her. III 12, 2 xo ögxéov naxvvExai TtQog xbv ijfoov. izö.'/^pc, dorice et aeolice = nfixvg. Hinc naxvaïov fiéxgov Epicharmi fr. 94, 10. — Alcaei fr. 33, 7 puGdrjlcov — nayjav ano néfimov. Notissimum illud Lacaenae puellae responsum dicenti xtdós y b n&xvgov dctfiÓGiog. Ha^cóv, mensis aegyptius = maced. navraag, dictus etiam req^avl- xeiog, a d. 26 m. Aprilis—25 Maii. xacóv = xctag, pavo, in tit. Atalantae, versione edicti Diocletiani CIL III 2, 1055 (Kum.). Tzaézarj' Gvyysvrjg. H. Corr. Meineke pro na&icóxaQ- Gvyyevslg. Infra Hesychius kqci&xcci (Sic)' Gvyysvsïg. Aaxcovsg. Cf. naóg. KSfypim quid? PK II 320 goi neyl tav nsv%vxv, semel denique 7teósqisxul N. VII, 74 (neglectum a Rumpelio in lexico) et néöoixog fr. 25. — Ad etymologiam quod attinet, utraque praepositio funditus diversa est. IïeSaYSltVOOg. Vid. neda et Ilsxuysixvvog. xeSaYpstov fxsxa^êlrjxov, nexocXr)7txóv. H. Cf. Hom. A 526 k'nog ov nuXiv- ayQsxov, Hes. Scut. 93 et seriores. xe8ajjiec{3etv. Pindarus. Vid. neda. xs8a>FoMoq argivum = péxoixog. Vid. neSóc. xsSapatov nsxéaQog. tii/joH. H. Vid. lexica. xeSatpoofj-éva?, scil. xscpalag, = cclyovarjg. Alcaei fr. 50, 6. xsöaoya^tov (?) Pind. N. X 61. Vid. néSa. xsSsstatSsxa (=nsvrsxalösxa) fkeja. Pamphyl. IA 505. Cf. aóoijd v, ax pan o g. xéScXd'S* ixéxsvgov, fiéxeX&s. H. et nsósX&y Ixexevr}. xedépxszai. Pindarus. Vid. nsSa. xsSsopa, xéösopov laconice = vgtsqci, ïïgxsqov. H. Vid. n sSci. X£0é)^lJV. Sapph. 68, 2 ov ycig n sS é%eig J-qÓSoov xav sx IIi£QLag. Alc. 59 fW Ssikav, ('ai tculGciv xaxoxaxcov nsSè'/oiGav. Cf. fr. 101. Pind. fr. 27 nsSccGxstv. Idem verbum saepius legitur in inscr. cretica. Del. 132. Cf. na Sa. xs8??. Schwhi lexico adde Her. III 22, 2 nsöai QajiciXstóxeQai. 23, 3 èv TtéSyGi %QvGéyGi ësöéG&ai. xeSiytijs. Herond. III 69 xovg Ttsörjxag xuTtoxaxxovg, discipulos sc. pigritiae causa vinctos. Vid. anoxaxtóg. —Sami neörjxrjg vocabatur ó uvöqwv, scil. aedificium quoddam amplum, ubi compedes suspensi fuerint Megarensium, Sami liberatorum. Historiolam narrat Plutarchus Qu. Gr. 57. xsöcaXac* (isxcniêfirpciG&cci, fisrci^ciXeïv. H. Gl. dorica aut aeolica. xeStavójJLO? — nsöiovó^og. Tit. lacon. LF 168e. Cf. iGxoQictyQucpog, GKLCpClxÓflOg. xsSca? pa."/*] Troiana in Iliadis dierum computatione. IGSI 1290, 59. xsScXa* inoSrjixata. KvnQioi. BA 1095. Praeter Homerum cf. Her. YII 67. 75, qui de caligis usurpat. — Forma aeolica est jtstfiAAa teste Choerobosco An. Ox. II 239, 11. al. Sapph. 181 iQvaonidtl(l)og, Alc. 13 b tvniS il(X)o g. neSiOfóXal, fundi custos. FGH 113, 4 navxt] ndvx(a>)g né/ioig (= Ttsfiipeie) nivSaQOV xov jxsöioqjvkaMx vijs Aiovva[ia]dog (a. 100 p. C.), ibidem 114, 5 né(i6ig fiv (= fioi) IHvdctQov — xov 7TEÖLOg nêvrjxi nQOGcpdijg, | acp' yg xQotpijv xs xocï xo firj TtsLvrjv fyu." Hoe fragmentum O. Hense edidit e cod. bruxellensi „de Stobaei Flor. excerptis Bruxellensibus" p. 35. Huiuscemodi sententia magis Antiphanis quam Aristophanis spirat ingenium, attamen neutrius esse videtur, sed Euripidis, paroediae causa citata ab Aristophane, qui similem eiusdem poetae attulit in Pluto VS. 1151 naxQlg yüg haxi naa\ l'v' civ tcqutxy xig sv. Bem confirmat usus adiectivi nyoGydrig Euripidi familiaris, alienus a comoedia. xsvO-aXévyv |uogcpüg slxóva. Tit. metr. CIA III 1416. xevO-éptOV xrjv nQOÏxa. Oüglol. H. Scil. datum vno xov nev&cpov aqyvQiov. xsvO-^jJ-spca. Ostr. 321 C ttjv xaX(ovfiêvr]v) nsv9(rifisQÏav) in Aegypto officium quotannis per quinos dies operandi in aggeribus (vjicq %a>[icixG>v sgya^sG&ai). Cf. Wilcken O. G. I p. 338. xevJbyjJispov. PL p. 354, col. II 1 sq. (Ptolemaeorum aet.) xaxa mv- di)[isQov, ut Xen. Heil. VII. 1, 14. xevihyfJLÉyoov. TH II 20. 30. xevthypicxóScos. Thisbae tit. saec. a. C. IV. Dittenb.2 538, 12. xsvO-ijjJLttopéXtov. Inscr. eleusinia I 52 in EA 1883, 3. XSVtXpO£ d' ovöelg nslsx 'solog ovós xlfiiog. Alcaei fr. 49, 3. xsvtaStov. Vid. %vkondxt cov. x$vta5pa^jJ.os ion. = att. nsvxéÖQctxnog. Her. VI 89. xevtae9-Xov et xevtaed-Xo? = att. nhxct&l. Her. VI 92. IX 33. — IX 75. xsvtahsTiypiSa. TH I 105; II 35. Cf. *«'9' itog, öcoöe%£tris, si/v£ctK(tiós%sTi'g in tit. Halicarnassi. xsvtast^. Her. I 136 (= nevxexrig), iuxta Tcevxsxrjgtg III 97. IV 94. VI 111. xevtaet£a. Thisbae tit. saec. III p. C. Dittenb.2 533, 19. 21. 26. xsvtaxdaoc = ntvxuxóaioi. Boeot. GD 502, 6. — 737, 15, nevxunuxiaq, 488, 168 nevxaxtxxir), 705, 21 nevxctxuximq. — Elei GD 1154, 2 sq. mvxaxaxlas, GD 1156, 4 nevxaxaxicov. — Mycen. EA 1887, 158 nevxaxuxlavg §qmxfiavg, etc. xevxdxovra. Elei GD 1150, 2 et fortasse 1159, 10. Dores dicebant fvrijxovra, ut Iones et Attici. xsvcaxogtóopa^jj.0^ sqcivoq. Myconi inscr. Rangabé. A. H. 957 (Kum.). xevxa[xapfC£ÓO)v (ab ccficcqcc) inscr. delph. saec. V BC H 1895 ( GD 2561, Dittenb.2 438, 183), ubi Homolle p. 26 „II s' agit probablement d'une fonction exercée a tour de röle par les membres de la phratrie [des Labdyadai] pendent une durée de cinq jours. Ainsi a Ephèse on élisait tous les cinq jours cinq commissaires repartiteurs pour presider a la distribution de lots de terres." Ita quoque Athenis ot nQoxév&ui, praegustatores, per quinque dies fungebantur officio sacro praeparandi coenam Apaturiorum. Huic autem festo Delphis An slluïct respondisse suspicatur idem 1. 1. p. 46. Cf. Dittenb. not. 68. xsvtajjLvatov, quinque minarum summa. Inscr. aeol. GD 276,16. 21. xsvtaj^vaov. Assi inscr. aeol. saec. a. C. IV. Dittenb.2 501, 9. xevcdjJivoos pro nevxe/ivovg saec. II—I a. C. Meisterh. 125, 3. xevxa|j.t)p£a<; ÖQu%fi,ug. Euboeae tit. Rangabé A. H. 95/ (Kum.). xsvtóxsöo? = jtsvxsnovg. Lebadeae inscr. Michel 589, 17. Cf. sxnsöog. xsvxaxXiyotos ion. = nevxanXdaiog. Her. VI 13. xsvtaxópycov. Vid. nvQyïg. xevta^oXta, rj. PK II 112, 7; 191, 5. xsvxa^a' y %£t'p. H. Cf. névxo£og in lexicis. xévts. Vid. néfxTCs. — De nêvxs servanti e in compositione attica vid. Meisterh.2 124 sq. Reliquae fere dialecti mutant in e. xsvispdXavov xldöiov. Inscr. att. A&r)v. VI 87 (Kum.). xevtepósta (sd/i^aM. Sapph. fr. 98, 2. Falso traditur ntvxspórja. Cf. Hoffm. II 326. Suspicor tarnen Ttsfine^óeia {nefina^.?). Vide néfine. xsvtsxacösjcdxoo?. Dittenb.2 587, 156. xevtsjcO'zzrj pro nEvxaxosxr\. CIA IV 2, 135 f 16. „Titulus medio saeculo quarto [a. C.] haud dubie est recentior." IlsvtsXiiyitós, sive riEvxelsixóg, non nevxefoxóg. Meisterh.2 29 sq., 41. xsvtéXoy'oi vocabatur pars exercitus argivi. Thuc. V 72, 4 xwv xe Aoydwv xoig nQsa^vxÉQOig xal nevxelóioig wvo/iaa/^évovg. Ipsos Argivos nevxaloxo i dixisse crediderim. Pape vocabulum prorsus neglexit. xsvtsxa^aato?. CIA IY 2, 1054 c 69 sq. et d 12. Vid. naXctlora. xsvï^ovta. Cretice Mus. Ital. II p. 190 sqq. n. 12. 13. — nevrrjxovTu LG I 29. II 24. IV 21 — TtevrrjxovraatctT'tjQa) ibidem II 38; Therae Del. 148e, 16—19, ut apud Iones et Atticos. Cf. eleum ittvtóortK. xevtiyjtóvtepos = -topos passim Herodotus, rarius Attici (cf. Meisterh.2 18), pars codicum Pind. P. IV 245, unde restituit O. Schroeder. Cf. r q t ijji ó v x s q o g. xsvt^xoazrj elaayayïjs et tc. è&yayfjg in Aegypto. Vid. Wilcken O. G. I p. 275—279. Nunc cf. FGH, Indicem IX p. 350, s. v. exuioaxui. xsvtiyjtoot^pei;. CIA I 22. xsvt^xostós et xsvtvyxoatoap/ot Lacedaemoniorum. Vid. s. v. ló%og, X£VXt^£GX0V (?) fi£TQov. PK II 329, 2 aet. byz. D. 7tevxcc~^eGxov. xsVTÓ'paov aQyvQiov. Epicharmi fr. 5, 6. Poll. X 81. Cf. quincunx. xsvtópxiov, sacramentum per V deos? Loer. Oz. GD 1479, 16. xsvtópogos xuXkovs ènïiQvaog in templi deliaci donariis. Michel 833, 19 al. Forma attica est TtevxajQofiog, ut nevxcÓQvyog. Cf. Meisterh.2 20, 18 et xQiupolov, nevxaftolov, êexcófiolov, alia. xeog. Vid. xóxilhv, vet de g. x£x«Ya'atv <5' iSarmv (iócci aeolice = nenrjyccoiv. Alcaei fr. 34, 2. xéxa£av cyprie = neitriyaaiv, sed transitive. Inscr. metr. H. 161, 2 xov Xl&ov nénufrv. Cf. Hoffm. I 260. Vid. Z pro r. xsxava (= nónccvu)' nlaxovma. H. Vid. E pro O. xexapsóaifxor evcpQctGxov, auyég. H. Doricum, nam nenuQsïv èvSeifri, arjiifivcn H. Pindarus P. II 57, cuius scholia explicant tioqIgui xal jictQciGKsvaocti r\ mQinoifi<5ca rj nciQctGieïv. Christio non nisi dialectica varietate a %oqüv differre videtur, cuius tarnen verbi notio, quam rectius reddit Hesychius, huic opinioni parum favet. Fortasse propius cognatum est verbum latinum (ap) pare re. xsxaaro). Vid. «aofi at. xsxeiatecv = KEneï6&cu Thessali. GD 345, 16. Cf. Hoffm. II 506 et Infinitivus. xsxspatov 'Ixuhxov neiveiv (sic), vinum piperatum (Celsus IV 26, p. 152, 24 D). Recens tit. ap. Dittenb.2 805, 10. xextat£t)jj.évo)i; (= uS-ioniGzcog) lgxoqlciv yqayuv. Philodemus de rhet. p. 352, 5 Sudh. xsxX^péjcov^a aeolice = -xóxu. Lesb. GD 250, 9. Vid. Participium. X£xXoö'[vj>t^]. CIA II 715. xexXoxotïa. Damascius BA 1410. xexotiyjtav = nejioirjxaGiv. Vid. êcnoSédaxav. xsxotovts:aat (= -reGGi) — nenoinxóai. Thesp. BCH 1898, 561. Vid. Participium. xexoXcxOYP^s'JJ-évoc et -{xsvoov. Thessal. GD 345, 41 A 2. 46 sq. xéxoajxac (nénvapui)- axrjxoa. H. Cyprium, ut (poteva, alia. Cf. èvxacpoxevei et Hoffm. I p. 166. xéxoo/s = ninov&s. Epicharmi fr. 7 Ahr. & de Zixelta nênoöZe ex EM p. 662, 41. Phot. S. V. AaQiéav ziveg zovza xéxqrjvrai, av xal Zxr,GlXoQÓs 'iouv. Sed Ar. Lys. 1098 libri habent duvi y ai nenóvdafi eg, ubi Elmsley zav inenóvd-£/A.eg, melius Blaydes zot x intnóv^eg, edens Intnóveepeg, et coniciens ènenÓGxefie g, quod fortasse verum est. — Apud Horaerum (r 199 = W 52. Cf. x 465) vulgo nénos9e = nenóvdaze, sed Aristarchus nénaa&e = nêna»(a)te, ut nena&viy q 555. Cf. vLeeuwen, Enchiridium lect. ep. § 160, p. 401. xexpafaatv transitive pro TttKodyaoiv in tit. Ephesi saec. a. C. II. Dittenb.2 519, 72 oGoi— nya&ig nenqayaGiv inl zoïg xzrj/iaGiv. xsxpv?ixévos in defixionis formulis cnidiis quid? GD 3536, 19: avap&i Avziyóvr\ na(q) Adfiaz^a nengr]fiéva êi-ofiokoyova (Bechtel s^oftoAoyovfiiva = è^ayoQevovSa ?) xcd (it) yèvoizo eveddzov (= t'Atw) zvtfïv Adpa- iQog 3527, 11 avevéyxai avzog (scil. vestes, quas furto ablatamihi non reddidit) naQa Ar\^ii]ZQa xal ei! zig alXog za/ict t[xel nenQ rj]fievog è£ayoQev[av me.— 3540, 3 uvatfai] naqa AéfiazQa n en Qr) fi év o g fiezcc zav ccvzov [lëïav] navzav è%ciyoQ£va>v. — 3543, 5 avevsyxai avzog na{q) AapazQu xal Kovqctv ne n q t] ft êv o g. — 3544, 4 aveveyxai nenQr]fiévog inl AdfiazQa xal Kovgav. Cf. 3546. Seniel 3538, 10 xai avevéyx[oiev ccvzol AapazQi xal Ko[vqai xal naga] zovg naqa Ad^a[zqi xal K]ovQai xola£óflevoi [ort zdl]Xózqia anoGzegovvzi, unde apparet hic nenQrffiévog significare a dis inferis sive morbo sive alia ratione cruciatus. 7cexpo)YYosox^fxev = «?°i)yyvWv<*t- Vid. Perfectum. xsxxspÓY®[Jt.ai Sappho 38= ïnz. EM 662, 36. Vid. Reduplicatio. xéxtoxsv, scil. ènl rrjv zQane^av, = xaza^é^Xr/zai, soluta est (summa debita), frequenter legitur in ostracis saec. III a. C., iuxta ixQn~ ndziGev, sol vit (debitor). Vid. Wilcken O. G. I p. 64 sq. xsxoxaSjxévos dorice = nenvxaG/iévog. EM 822, 41. xep encliticum. Her. VI 57 ijv ^neq = tfvneQ firj. IV 26. 28 homerice ore 7t£q. IV 186 öiozi tcsq.* xsp = neqi. Constanter Thessali; iuxta neql poetae lesbii, sed tituli aeolici solam pleniorem formam agnoscunt. Testimonia dabit Hoffm. II 388. Cum tmesi Alcaeus fr. 18, 6 neg ftsv yag avefiog iazonéöav e%ei. — Eadem forma inéq signiflcat fr. 93 xeïadai neQ xecpakag fiéyag, m Alatfiida, U&og, quem usum confirmant gl. Hes. neQQ£%eiv, neQQ-rjG-inniav, néQQo%o g. — nég pro neqi bis habet inscr. delphica saec. V a. C. GD 2561 A 1, C. 19, sed ibidem B 6, 8 n £ q L Apud Pindarum tantum ante vocalem et in compositis nÉQalla (?), neqanzeiv, né q o ö og, neg-ióaiog. Cum elisione editur O VI 38 et P IV 265, sed fortasse praestat elisionis signum omittere. De Macedonibus cf. neglzza, de Tarentinis neqayriv. Apud Eleos naq = neqi et — naqa. Vid. nuQ. xepay^V' ëuoooiya. 'Plv&cov. H. i. e. nerueayriv. XcpacÓTSpoV = nEQKLXSQOv. FGH 124, 8 nqIv rj xi nEQaióxEQOv iv^i^rjOixi (sic) TtoiEiv. Epistula saec. II p. C. Xcpatoöv cum gen. Cretice LG VII 12: ai x èxg ayoQag n^ia/ievog óö/lov (AS 7t£QCiL06£l T CCV J-£KO£XOVZ CCflSQCCV. xépaXXa pro ksqCccUcc O.Schroeder reddit Pindaro scribens P. XI 5 ov itSQcdl' èxifiaGs Ao&ag. Yid. S. v. n s q i a G i o g. xspaxtscv. Pind. P. III 52. Yid. niq. xépau xapaStöóvai, perficere. Theophyl. Sim. Hist. VI 5, 16 zo izooGrizayiiévov. xepyooxov* Öqvi&Üqiov ayquov (pro agysdeyco Ahrens). Aómavsg. H. = antQyovlo v ÖQvi&dQiov HyQiov apud eundem. Cf. xépyouv 7tQéGfivv. 01 avxoi (Lacones). H., qui infra habet GnéQyvgnQsofivg. Similiter gx et x variant in Gxanxeiv, xansxóg, Kanavsvg? Gxunuvsvg. Yid. ngeiyeia. xép8t|. Vid. &(ialxog, aioiXaqog. xépSci opooaov* avxï zov Tu%éaèx&é, inudrineQ rö £aov xovxo xayv iie&a\UG&ai nécpvue. Proverbium edidit M. Treu in Philologo 1888, p. 196 e cod. miscell. Palatino saec. XIV in bibl. Heidelbergensi. Lemma apud Suidam corruptum est in 7iaQcu£o(>ovGi.v, ap. Photium in tcccqs&qovgsv, unde Koek post Meinekium sumsit Aristophanis Tagenistarum fr. 528. Observat Treu poetam Av. 1292 (cf. schol.) hinc xax avxLcpQaGLV TtsQÖiKcc VOCare yoilov xccrzrjXov. Cf. ixnsQdixiGai ibidem 768 et Hes. s. v. xspsv = 9déquv. Cret. LG V 36. xép-3-safr'. Sapph. 38, 1; neQ&éxoo. Alc. 36, 2. Perfectum cum flectione praesentis. Lac. ivxervxo/isv CIG 1319; siGxrixsi Le Bas 194 b. — Carpath. Del. 171, 411 öiaxetekixei, ib. 10 ytyóvsi, 36 x sx i ft ó. xe i. — Theocr. öeSoïxco, nsnoC&eig, nscpvKEi, bntónsi, lEXóyizi. — Epicharm. fr. 75 yeyci&si. — Sophro ccXicp&sQcóxei. — Inün. perf. in uv Rhod. Del. 179 b, 6 ysyóvsiv, Agrigent. Del. 199, 15 d/i^piG^axijxeiv, Gvyxe%coQTjxsiv. Alia vid. ap. Boisacq p. 197.— v GD 3829, 59, eïósiv ibidem 1. 118, Heracl. ad Sirin TH I 142 ntrpvxsvxrifiEv, I 155 nsnQcoyyvevxrjfisv. — Similiter apud Aeoles xe9vdxrjv GD 281, C 15, Sapph. 2, 15, xe&ecoQrjxeiv H. 173, 18. De participio vid. s. v. xspt cum gen. pro acc. Sappho I 9 g' &yov — gxqov&oi keq\ yag. — Vid. jcéq et nuQ. — IIsql brevitatis causa omissum in titulis, ubi legis alicuius capitum argumenta praemittuntur, v. c. in Andaniae tit. a. 91 a. C. Dittenb.2 654, 1 nsqï ieqwv xui leqüv, sed 15 El(iaxiG[iov, 28 nojinag, 34 Sxavav, 39 HxoGfiovvxcov, 42 'PufiSoyÓQtav, 45 TI sol xcóv öiacpÓQiov, 64 &vfiaxcov naqoi&g, 78 Tsyvixav eig tctg lipia' r) negiayyeXlovGu rrjv cÓQctv. Phot. ex Naberi coniectura, ciconiam (alaudam voluit procul dubio) in chelidonismo rhodio (Athen. VIII p. 36 B) ita dictam esse suspicantis. xepiaipstaam naga xivog. Cnidi ree. tit. GD 3542 &vuQoï üqogóSiov Aa^axgi xal Kóqcu — xlg (= oGxig) xov ÜQoGoötov avöqa neQia iQtïrcci Ndxcova naga tav naiêlav. — Ge TCSQicugB&rjvai xovxo tö övopa formula, qua in Aegypto saec. III a. C. mortem alicuius nuntiabant cognati scribae regio (sive urbano sive pagano). Alia formula est: a 11 ra tBCJUJoi a v x o v ev rij tóf xexeXevttjxotmv Xai,El. Yid. Wilcken, O. G. I p. 454 sq. xsptaXot^, tinctura. Dittenb.2 587, 60 (a. 329/8 inscr. att.) eig ttjv nctQuli.cpr\v (sic lapis) ioü xel%ovg, ut 967, 6 negiaXeiipei Se zhóyvrjxog x al xatv xoifcav xovg óeo/iévovg. xspcaXXo?' tö la%lov. H. Cf. Arcadius p. 54, 9. Yocabulum Alciphroni I 39, 6 (neQiaUav) pro neql 'ullcav reddidit Meineke. xeptajAxag, voc. creticum signifleans avdnahv, ix xovvuvxlov, ratione inversa, vice versa in foedere Itaniorum et Dragmiorum Cretensium Dittenb.2 929, 59: rag b ZlSapvog èg Kagvfiag xal négav eg xav Gxecpavav xal a Gxecpava nEQiapnut, ig oq&ov xxe. et mox V. 63 eodem sensu xsptajjixéaf in foedere Itaniorum et Praesiorum. rag ó Siöafivog — xav Gxecpavav Kal itegia [inexi.% (ex negiavanntxeiv) mg a Gxeyava xal ev&vcoQiai ig z/oQ&avvag énl xov laxxov xxe. Recuriit TteQiafntéxi£ V. 67. xspiapYopoöv, circumcirca deaurare. Deli a. 279 a. C. tit. Michel 823, 17 neqixecpaXaia GiörjQa neQirjQyvQcofieva. xepcaaxa£eaflm, amplecti. Pap. mag. V Leid. 7 a, 16 &> xrjg poiQctg, xfjg anavxa negiaGna^Ofiévrig. xspl cnozó, xg)£' olov èyyvg xal naga filkqov. Phot. Neglexisse videtur grammaticus substantivum aliquod in neutro plur., quo avxa pertinebat. Cf. formula nbql nov. xeptaou£ea3-ac. Theophyl. Sim. Hist. III 17, 1 nsquavxlitxai xe Xal avdadfezaL = fiéya cpQove?, ut Gregor. Nyss. III 1065 C, sed idem IV 1, 8 TO"Ug ayyéXovg eiGcoxifexo xal Xafi7tga xy cpiXocpgoGvvtj xovxovg TteQiavxi^exai === ixgoGnoieïxai, sibi conciliat. xspt^atvetv {nóhv), o b s i d e r e = neQixadrjG&ai. Theophyl. Sim. Hist. II 17, 2 Ttegifiag xo nóXiG^ia èvrj&Xei Xafieïv. zspcfioXifiwGOU = Ttepi/AoXvfldovGai. Camiri tit. GD 4118. Vid. fióXifiog. xep-tSato?, circa Idam situs. Pind.fr. 154,3 vo/ibv K^xag Tcegióaïov. XsptSsiXVOV. Vid. Gxéqiava. xeptSstpcötOV, torques, = negidéquiov, neqiSeiQov. Vid. s. v. cpvxiov. xspcScvos* Plat. Legg. IV 77 C t« x&v Isyofiêvcov neq iS Ivcov tav nsqï xr\v IxaXiuv yiyvofiévrnv. Hes. n e q l S [e] i v o V nsiQaxrjv. Corruptius Photius et Suidas nsqiöriliov. Mihi non satis constat, Platonem non potius intellexisse latrones. xspcSpojxot, magistratus apud Mytilenaeos, fortasse comparandi cum XL viris atticis. Yid. dinaGKonoi. xepcecXtaaetv ionice = ncqisUxxiiv. Her. VIII 128. xspiecvac, superstitem esse. Lexico Schwhi adde Her. III 15 init. ovxéxi neqiéovxa. xsptstpecv, circum inserere, solus Her. II 96 xovg yó^upovg — slg xa Sinriisct !-vlct. xspcsXaac?, circumvectio, solus Her. I 179. xepcéxsiv ionice passim Herodotus, ex Atticis solus Xenophon. De formula herodotea sv et xniqyitag nsqisneiv = att. ev et xuxmg diaxi&évai cf. Schwhi lexicon. Yid. neqifjns. xeptsxXiy|xéva = nsqinsnliy/iéva. Meisterh.2 138, 2, CIA "II 735, 30 (c. a. 306 a. C.). xepcspxetv = nsquévai. Epidaur. GD 3039, 6 c?fia xöti fiaxqï neqiijqne (o 7tuig) et 1. 34 nequkquovGu xaxa rö laqóv. Yid. 'èqnsiv. Kspikcyaza., ta. Veterum solus Her. I 86, V 101. KspïqyBïad-ai. Lexicon Sabbaïticum p. 4, 1. 2 Mévavdqog "Hqm- „vwl öh xoïg £§ aGxewg xwriyéxaig | rjxovGi TtsqirjyrjGo/Aai xag a%qdóag." Cf. Her. VII 52. Speciose óqydSKg coniecit Koek Mus. Rhen. 1890 p. 588, coll. Xen. Cyneg. 10, 19. xspiTftrplC, = att. ntqiyqacprj. Her. II 73. %spvqyY]zfjQ. Vid. s^-rjyijrrjg. — Ttsqirjyrjxrig dia jSiou. CIA III 1355. xspc^xsiv cum acc. = fjxsiv dg xiva, Gvufiaivsiv xivi, accidere alicui. Her. III 16. 86. xeptiyXt>ac£ = att. nsqïodog, hellen. nsqnlevGig. Her. II 125. xspt^jxsxiéetv verbum ion. herodoteum — övGcpoqeïv. Vid. Schwhi lexicon. xepcijxe = nsqieïns. Epidaur. GD 3339. Vid. nsqiéneiv etcf. aipriXexo et S. V. xqriGaG&cci. xsptfreoopecv, circumspectare. Oenoandae tit. BCH 1897, 61 III 4. xspccstsv = nsquouv. Amphictyonum decretum CIG 1688, 18. xspcxaSsafrac = Ggjódqa xrjdsG&ai. Pind. N. X 55. xepcxatHyaOm, insidere, occupare. TheophyL Sim. Hist. IV 3 § 7 xov fiaGikeiov dqóvov n e q i s x d& rjx o. xepcxdfAvetv, operam navare. FGH 20, col. II 14 (edictum imperatorium saec. III vel IV) snel Kaïadq slfii Kal nsqixéxpr\xu xö rlivov dvaXrjfii^sG9,ai. xsptxajji.x'cecv, circumflectere. Dittenb.2 537, 24 = CIA II 1055: nsqixdfitpsi xov xoï%ov, fis%qi xav nqaxav xióvcov xxe. „recto angulo introrsus reducet parietem." xeptxat®. Cret. Del. 42 xag ntQiKÓna %aqag. Kumanides s. v. comparat neo-graecum naqaxaxm. x$pcxs?aXaca = xwr\, galea, vocabulum polybianum iam fuisse videtur CIA IV 2, 727 b, 16 n£Qix£\(paXaia (316/5 a. C.). xep£xXsitO£. Bacchyl. V 12. VIII 8 IX 19. X 81, fr. 16 BI. Affertur ex Theocrito et serioribus poetis. xepcxzoxeEv, circumsonare. Kaib. ep. 1028, hymn. Isidis v. 32: ïv &%oveg IXlyyoiGt nsQixxvnéovxi öictvXfp | vvxxa SiaxQivaGiv an rjfiaxog. xeptxoxav, turbare, absolute. Theophyl. Sim. Hist. II 14, 1 » xai xoïg Xóyoig xofina^Eiv fisyaXcc oïds xtxi nsQinvxav 6 ^iXiaQ^og. - nsQiQQo^riGai, mQiayaysïv. Aaxaveg. H. Correxi sub V. uv (xx ta v 5 v. xspiXaXstv, sermonibus celebrare. Theophyl. Sim. Hist. I 3, 3 ccgxv — xoig — 'Poofictioig 7t£QiXctXov/i£vov xul aöófisvov. — De musicorum instrumentorum sono idem I, 10, 11 avXoi xs xai avgiyyeg xaï xiQaqai nsQuXalovv avsifiévov ofiov xai snayayov. Cf. I 15, 3, 113, 7. xsp-tX^Gttt' TtEQiöxQétycti. H. Aeolicum. Requirente ordine Schmidt ita correxit pro nsQuiXriGcu. Vid. n é q. xeptXóstv, cancellare. PO 323 nsQiXéXvxcti r\ diuyqcupi], ibid. 68, 11 ksqiX£Xvg9c(i rjv &éXsi ysyovévai aGcpuXsiav (a. 131 p. C.). Hinc nsqiXvGig ibidem 129, 12. 14 et &neqllvrog, q. v. xspc|xap|Ji.apo<; uv&eGiv ayyccg \ cpXoïG^og. Kaib. ep. 1028. Cf. homericum verbum xsptjJ.fjKfjZ. Vid. vn£Qpr]xr\g. xepi[j.tyvóvai (?). Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2921: nsQiinyvvxai vöcoq, sed corrigendum videtur naQa^iiywxai. xsptjJioXopSo^oscv, circumfundere plumbum. Inscr. Lebadeae Dittenb.2 540, 73. Cf. nsQi^oXi^mGai et s. v. poXvpöo^ola. xsptvdioc gxoul, templum cingentes porticus. Phanagoriae tit. IRB II 352, 3. xsptvstv = TtsQLGaQevsiv. Her. II 107 bis. IV 164. VI 80. Cf. veco. xépt| adv. et praep. fere ion. et poet., passim legitur apud Herodotum, raro in prosa attica. xspioösósiv. Philodemus de rhet. Sudh. p. 158 sq. (15) ri 7teq ia ós vfiévrj 7tQocpoQa, enuntiatio per periodos. Cf. Demetr. Phal. 229 et infra neQimSsvfiéviosxsptoScóöiys, periodicus. Aristoxenus iv (jvdjiixoïg Gxoi%£ioig PO I p. 16, col. III 20. xsptotxoSójxiyjxa, circumaedificatio. Tit. Deli saec. III a. C. BCH 1890, 394; tit. Magnesiae ad Maeandrum Dittenb.2 929, 70, 75 (saec. II a. C.). xsptocxovojAsiv, administrare. PO 94, 13. xeptoXXóvac. (?) Inscr. metr. Troadis CIG 3588 Zwg oXkei (Kum.), sed scribendum arbitror jzéqi, i. e. nf^iaaag. xepcópta (terminalia)- soqx^ èv Rvnycp. H. ^cptopcafxóg, flnium constitutio, limitatio. Saepe in Magnesiae ad Maeandrum tit. saec. a. C. II, Dittenb.2 929. Cf. QoyQ«oaoiaei xiïqoc xr}v fiayvcpdovov \ ovxmg (1. ovxog) acÓQOig nsQiné(a)oLxo Weber TIEAOITO legit in lapide, sed idem distichon repetitum in titulo dindymeno ibidem p. 470 distincte habet nsqméao ixo. — Dittenb.2 226, 56 oxl ficyaXoig dicntxcofActOi n s q iits6 eïx ai ri nókig. xsptxetiyg, ion. et trag. Her. VIII 20 nsQinixeci ènoirjGavxo Gcpfci CCVT0Ï61 TCC TtQIjy^ldTCH et SeriOIGS. Cf. 7t£QL7tLTtZSLV et TttQlTtèxElCl. xspixXeïv sis Moovtxtav de ephebis atticis. CIA II 466, 29; 467. 21. xeptxXoos ionice = nsQinkovg. Schwhi lexico adde Her. VII 236. Vid. Ttlcósiv. xsptxXot>s, migratio animorum. Oeneandae tit. BCH 1897,77,8. xspcxXcóeiv ionice = nequtleïv. Schwhi lexico adde Her. VII 236. Vid. nXcasiv. xeptxóXcov, té, suburbium. Carpathi inscr. IGI, I 1032, 1033 = Dittenb.2 270, 6; 491, 10, qui priore loco adnotat „sed proprie vox nihil indicat nisi praesidium sive castellum neque ullam habet viciniae oppidi indicationem etc." Cf. Thesauri locos. In Laginae (Cariae opp.) titulo Chishulli p. 159 niQinókiov T?]g &£OV significat sacrum circa templum Hecatae solum. xeptxoXcattxy/ aóvoSog. CIA III 20. 22. 28. In tit. 22 plene scriptum est. ipriqjiaficc xijg isQag ÜÓQiuvfjg üvxa>vsïvrjg dv{lekixrjg TtSQinoliGxiKrjg /a, e yaXrj g Gvvóöov xmv ano xfjg oiKOVfiévrjg ttsqI xóv /iiovvGov kcxi avxoKQaxoQa KcdGctQct Tixov AlXiov HSqluvov [Avxcoveïvov Z]spuGxbv EvGefiij véov /hóvvGov [xs%vlxwv]. xsptxoXot Syracusis dicti videntur vigiles nocturni. Epicharmi fr. 19, 1. — neQinólovg ab Aristophane et Thucydide commemoratos non ephebos esse, sed mercennarios peregrinos, quibus in custodiendo agro attico Athenienses uterentur demonstravit Foucart BCH XIII p. 264 sqq. — Eorum duces nsQinóluQio i dicti occurrunt CIA II 1219, 2; IV 2, 574 g, 2; 1219 b 2, 5; Dittenb.2 789, 11. Nihilominus interdum etiam ephebos in Attica militantes eodem nomine dictos esse Aeschinis II § 167 testimonio constat. xep-izxsóst" aqotrjffj avrovj (?) aH-jj ófo-ua. H. Gl. aeolica. Coirupta est explicatio. Aperte significat circumequitat. xepixopov aiSttoovv „vas ferreum quod medio turibulo marmoreo excavato immittitur ad ignem recipiendum" interprete Dittenbergio in tit. Smyrnae 583, 13: &vfiiairiQiov xsxquyavov xaxsoxsvaG^ivov nsxyag Tr\iug, s'xov nsQCnvQ0v GiörjQovv. xsptpavtvypiov in rationibus delphicis saec. IVti a. C. constanter uno P scribitur. Vid. notam ad GD 2504 A 24 et cf. Meisterh.2 72, 5 d. xspipaxtpia (sic). Sacerdos in cultu deae peregrinae EinoQÏag Bilrjlag. Tit. att. saec. III p. C. ineuntis Dittenb.2 739, 13. Causa nominis latet. xspcppoo? ionice = nsQLQQvxog, aixcpiQQvxog. Her. I 73. IV 42. 45. xsptsxaxistv dévdqea. TH I 173 iuxta nsgixonxsiv ibidem. Cf. itox 16x anxsiv. xspiajcsXt?. Dittenb.2 588. 199. 201. Vid. lexica. xspiG^a. Oropi inscr. EA 1889, 26, 21 in Amphiarai thesauri donariis recenset fiuGxiov ano xav nsQiGfirifiaxav. Cf. 1. 30 Gxacpi-ov ano tw xóxav. Puerperarum donaria esse liquet, nsQio^a fortasse unguentum, qua mammas circumlinebant, ut infantes lacte depellerent. xepccsxav, vexare. PL 34. 220. 303. 362. 363. — Tit. eleusin. saec. III a. C. xctl (ojtras kk) fitjö' vcp svog nsQiGnafisvr] r) nóhg anoxaxaGxa&sï sig xrjv li, aQXV? cïiduLfioviciv. xepiaxsp^safrou ionice = nsqloqyifrg&cti. Her. VII 207. Aoxq&v nsqi- GncQx&évxav (codd. -%sóvxcov) xrj yvcófiy. Cf. Git s q % s G O a i. xspiaasóetv, superesse. Tit. delphicus saec. II a. C. Dittenb.2 306, 24 si Sé xi nsQiaasvoi ano xav xóxcov. Hoe sensu verbum legitur in N. T. XSptGGÓV = nsQisGxi, nsqi\oinóv sGxlv. Delph. GD 1799 xaï. si xi xa rjxai nsQiGGov tav ylaQÏGctg, ctvxog £j(£Tco? £t xa firj o viog avxag snavsk&Tj. xsptataXuxó?. Vid. nijxvg. xsptotaac? = keqlgxvXov. Kabbadias Fouilles d'Epidaure p. 86. Cf. Staës EA 1892, 89 et Bourget, inscr. de Delphes BCH 1896. Item legitur in Lebadeae tit. Dittenb.2 590, 91 xaï xbv vaov xov Aiog xov BaGdsag sig xfjv 'e%a> %eqlGxuGlv xov Gr)xov xav elg xr^v ficixgav nXsvQuv xaxa6xQ(oxrjQcov SQyaGia xaï GvvdsGig, ubi adnotat. „ea stylobatae pars quae inter columnas et parietem cellae sita est." Vid. Fabricium de archit. p. 63, qui citat tit. siculum CIG 5594 7 sqq.; CIA II 628, 26 sqq.; Polyb. VI 3, 1 (7, 14; 41, 2; Athen. V 205 B). — Cf. IGSI 352, I 9. 70. xsptatsXjjia = nsqiaxaX^a. Ostr. Theb. saec. II a. C. Wilck. 1535 ösdaxag vnsQ ov yscoQyeïg, xïr\Qov 'Egiéag — xoïg GvvGxQuxiaxaig avxov sig xo nsQ[lax]sliia Gvv ülaxavi xa Gvyysvsl xui GxQa[xtjya] uno xi/iijg nvQov %aXxov dQa%(iag XQiG%L\iug . . . Non expedio. xsptatsjxjxatoöv = nsQiaricpsiv. Andaniae inscr. Michel 694 = Dittenb.2 491, 35. 36. xspcatspa? sanguine lustrabatur templum Veneris Pandemi Athenis (CIA IV 2, 314 C, 25), quia poreus, cuius sanguine alias lustrari solebat, ingratum erat huic deae animal. Cf. Ar. Ach. 793. xsptiruspsojv (sive -pcov), sive nsXEiav nv^yog vel dóftos in seris titulis syriacis saepe commemorantur. Sunt vera columbaria, aedificata in sepulcris et distinguenda a Romanorum monumentis ita dictis. Vid. BCH 1897. 57. — TqCzyi nsQiGxEfiavcov, tertia pars proventus annui columbariorum, vectigal in Aegypto. Ostr. 1228 (aet. Ptolem.). Cf. 1362. Wilcken, O. G. I p. 279. xsptateptg = 7tsQiöT£QLov. PB 594, 9 (a. 80 p. C.). xspcau/êtv (?) = nsoiouyj&iv s. iteQiGxoixl&iv. Her. IV 2. 202 nsQiéaul-e, quod vix recte a nsQiexC&iv derivari assolet. xsptoxpoi^aaö'at = Her. VIII 105 TtEQiGxQacpcüfiEvov itavxa xct %QrjGxrj()i,a. xspc<3t)y^(i)pecv == GvyyaQÜv PT I p. 1, 24 ov 7tEQiGvvn£%aQrifiÉvov avxoïg ÈGxlv. xsptoxsXé?' öuGy/Qlg. H. = nEQiGKsXêg. Iniuria creticum ducit Schmidt. Cretenses enim inversa ratione X mutabant in K. xspttdjxvstv = nsQni^vsLv herodoteum. Vid. tccfivsiv. xspttéveia. Inscr. eleusin. EA 1886, 185 sq. B, 1. 65 (= CIA IV 2, 1054 C) insQya[GÓix£vov Sottiftrag] rtQog xrjv n e q l x sv e t a v. Philios ibi citat Fabricium de archit. Gr. p. 59. Dittenb.2 540, 68, Lebadeae tit.: nQoertixotyctg zag Gxrjkag sniXa^cbv oGov av xslevafisv nqog xrjv ns q ix év e ictv xv\v do&sïGuv, ad exemplum certae cuiusdam superficiei partis iam laevigatae (not. 29). Ibidem 1. 187 xrjg — nEQUEviiag x&v KaxaGxQaxrjQav. Architectos germanos eo sensu voce Lehre uti animadvertit Fabricius 1.1. X£p-t«a nul xep-O^tSi;* n s q tijr £ g fisv oi cpvkaxEg, nsQiria 6s MctxsSovixr) soqxïj. H. A verbo nsQ-iêvai. Cuius dialecti sit nsgiijxEg, non dicitur. xspiuü-éjxsv = TtEQLXLd-Évtxi. Andaniae tit. de mysteriis a. 91 a. C. Dittenb.2 653, 35 firjSh TtEQixi&Éfisv xaig Gxctvuig firjtE SÉQQEig /.lijxs avlsiag. Xcpitpó/aXa xcïyEG&cti, in orbem tonderi. Her. III 12. xspcyépec jxs ionice = eIgéqxexui fis, redit in memoriam, cum inflnitivo Her. VI 86 ovxe fiéfivrjiiai xo nqf\y^,a ovxe fie tieqkpéqei ovöev eIöÉvcu xovtav. xspt^épstv, circumferre. Adde Ar. Eq. 1385, ubi 'ö? nsQioiaEi pro soloeco ognsq oïgei bene corrigit Richards, The Cl. Rev. 1901, p. 386 B. xïptcp^£Y15'= Plut. Qu. conv. VII, 1 p. 699 E öitpog— 7iEQKpi.EyÉGxazov. Cf. Cat. mai. cap. I Si^Gag nsQicpXEyag. Paton Cl. Rev. 1901, p. 251 utrobique tcvqi- e medicorum scriptis corrigendum esse suspicatur. xspc?Xsóstv = nsQicpMysLv. Her. V 77. Quod dubito an etiam Ar. Nubb. 385, ubi neqtqp\vei traditur, restituendum sit. Vide me Mnemos. XXX 48. xspc^ppotxtov, locus saeptus (sepulcri). CIA III 1866. xspc9poopa pro cpQovQa. Theophyl. Sim. Hist. IY 2. 3. [xspcyaXxïCstv? PB 387 A, 6 nsQi*e%ccl[M v Kal xov ós^iov yovaxog xgav^iaxfiv. An pro tceqicogfiaxwv (a. v. neQico&siv), quod vibices signiflcet? xspi<óv0[A0£ Kaib. ep. 862, 1, ut Orph. Argon. 547. xspiwpsata, montana regio circumsita (?). Halaesae tit. IGSI, 352 II 38 xaxu xov qólGkov ig xov qovv xov "AXaiGov Kal av xov 'AXaiGov êg xav kqx^v xag nsQicoQEGiag. xspccóaa?* taGag. H. Dorice (?) = ntqiovGrig. Vid. sivai. xspuócjtos. O.Schroeder Proll. Pind. II 23. „Pindarus curn ante vocales i eliso tcïq, ante consonas ïrïgt scribere soleat, retento i nisi omnia fallunt nsQiJ-aGiog esse vult, ut sit is qui ceteros quasi protrudit atque submovet". Probabiliter! Vulgo male a verbo TtSQLEÏVClL derivatur, quod apud Homerum sonare debebat ncQuovGiag. — Cf. TC £ Q a XX a et n EQ tó G 10 g. xspvavat = nntqócgksiv (ut apud Homerum et Pind. I. II 7). Herond. III 74 Kal (xav? Cf. Optativus) nÉQvag ov8ug ö' ènaivÉGsuv ludimagister dicit puero nebuloni. Cf. illud Laudat ven al es qui vult extrudere merces. Item Hipponax fr. 37. Hes. n£Qvag. ncoXeïg. xspvijv èfntoXav. H. Sic enim corrigo pro innwXav, quod male in èlwtcoXsïv mutabat Schmidt. Glossa est dorica. „V, u«ir/v/> vnrjv> /TTffl/ nn h AIYTT.U 1/ 'II 'tUftUUUUtUl/k c v f xépoSog = nsQLoóog. Amphictyonum decretum Delph. GD 2501, sed iuxta nsQiïsïev. — Pind. N. XI 40 naGaig stegov nsgóSoig. Vid. nég. xsp-ojxvóvat* eXéyjsLv. H. Scil. iureiurando. Ita correxi pro èléy^s- Gdcu. Possis etiam neg-ó/xwG&ar èA.éy%eG&ai. Gl. aeolica. xspovarpi?, vestis muliebris, Theocr. XV 21, dicta i/insgóvafia vs. 34, et &eql6tqiov vs. 69. Poll. VII 54 habet èfinsg o vrjZQig. xspóviy et èvsvtj distinguuntur ab Homero. Penelope Achaea ab Antinoo peplo donatur Od. XVIII 293 sq. êv d' üq i'aav nsgóvai övo xal öéxa naGai xgvGsiai xXrjiGiv (= xaraxksiGiv Schol.) êvyvafinzoiG' agagvïai, itaque fibulis (cf. II. V 422 Od. XIX 226), contra Iuno dea Pelasgica II. XIV 180 peplum gestat, qui xQveeiyo' èvtzyGi xctza Gtïj&og nsqov&to, ubi 'Eustathius iviral óè, nsgóvr/g slöog, xgv\GifiEvovGr]g %ara zo lêicouxag Isyófievov zsvóvziov, naga tb êvisG&ai, o Igxiv ifi^alisG&ai zfj avTixsifiévy ony, coGneg xal ra egfiaza, wg ó noirjTrjg 'écpr), ivUvxai svrQ^roig Aoj3oig. Sunt igitur similes uncinis mulierum nostrarum, qui foraminibus oppositis includuntur (haken en oogen). Cf. Ridgeway, Early Greece p. 568 sq., qui Pelasgis, i. e. aboriginibus, quibus culturam Mycenaeam tribuit, fibularum usum abiudicat. xépovat dat. pl. cret. = yégovGi LG. Cf. Baunack, Philolog. 1896, 490. Ksp-óoyea.' ra qccxtj. H. Scil. ra t aiSóa dfitpixakvnzei. Gl. aeolica. xépp' anaXco aeolice Theocr. XXIX 25. Iïép(p)ajxos aeolice = ügiapog. EM 529, 23; 665, 39. Vid. EPP=PI. xep(p)ax(OV. Alcaei fr. 84, 1 wxsavco yag % ano n£g(Q)azcov. Cf. n e g a t co v. xsppsO-vjjcwco' neyie&ijxazo. H. Aeolice = negié&szo att. xepps^stv* vnsQs^siv. H. Aeolica forma est nsg g é%r\v. xepp-»a-txxcav xrjv uvaxgénovGav ïnnov. H. Potius signiflcare videtur to avayanitsGd'ai lino xov ïnnov. aeolice = vnsgriG-, Cf. nég et Hoffm. II Ui. xsppoy^os = inégo%og. Sappho fr. 92. Ilspas^óvvj nee «Dspas^óviy agnoscunt titt. attici, sed Oeggécpaxxa sive Kógr). Meisterh.2 76, 3. Vid. ürjQKpóvai et quae scripsi Mnem. XXX, 48. xspatxtóv, persicarum pomarium. CIA III 61 A III, 17. 39. (saec. I p. C. sub finem sec. Mommsenum). xspt-sSoxs = ngoaéöcoxc. Pamphyl. inscr. Aspendi IA 506. Vid. ngóg. xsp-9ep(s)s£' &£coqoL H., scil. V viri comitantes virgines hyperboreas. Vid. Her. IV 33. xsptóaiov* fisya. H. Aeolice = epicum negidóGiov. De originatione vid. S. V. nEgicoGiog. xéa^jxa. Vid. ma (ia. xsaaetat* bnxaxai. Agxaöeg onxriGei. H. Nempe hi néoasxai pro nétftei dixisse videntur. xéo(G)ov* — jwqLov KvJtQioL' Ttsöiov AioXsïg —. H. AgoIgs tamGn potius jtê£ov sivG nésSov dixissG bGnG monGt Hoffm. II 244 sq. Cf. Latina pGssum-darG, pessum ire. xsaaÓYY^' gkvx(e)ïov. H. Schmidt pro niaav finxov gkvxIov. Apud eundem nEGGvnxn] (?)' Gkvxsvx(q)lci. — niGvyyiov' Gxvte(l)ov. mavyymv l X a ft a. xetppfaovzag aeolice = mcpQixóxag. Pind. P. IV 183. Cf. *ql^ovtKS et Participium. xs^ÓYYtov = Ttecpswyds. Alcaei fr. 147. Vid. Participium. xsipóxstv = ncyvxévai. Epicharmi fr. 97, 3. Vid. Perfectum. xé^apt. Vid. néxagi. izfj compendium vocis n^ug. Pap. Leid. N 3. 5. X^Y^ PrO Nvpqiu. Kaib. ep. 828, 2 xoqt] Aióg, vdaxósGGa nrjytj, Nvficpdcov clcp&ixs. — Translate origo. Ibid. 463, 1 pé(ir)xu nr\yug dg ifidg. — De flde Christiana ep. 725, 2 [nrjyrj]v dfifipoxov êv figotoig 9egke6ïcov vódxmv. Cf. Pind. P. I 22. IV 299. Vid. vó«. xvyösövta = Ttrjöaivra. Herond. III 94. xiyxto^ "9-dvaïOg* o xov Aïctvxog. nsaisndyrj ydi) xq> Phot., ubi Naber „e tragoedia aliqua." IhyXeós, fabula sine poetae nomine. CIA II 492 II 18. Scripserunt Sophocles et Euripides. xiyXiyi Aetolis tribuit Schol. Vict. Hom. 0 308. xiyXoSeoatscv = nr\\a> devGui, aut potius nr\Vov Ssvtsai. Inscr. att. saec. a. C. IV Dittenb.2 587, 29 nia&cototg xoïg — nhvdoyoQovGiv xal TtrjJioósvoTovoiV) i. 6. calcem temperantibus. Ó. Herond. II 28 xax nuiov nrjlov nscpVQttr elöóxa. Vid. 7taA.óg. xiyXoöaO"tti = Jïijilcö superstitiosum malorum remedium. Epidauri tit. Dittenb.2 804, 12 acprj nrjlaxsciGdai, ubi Wilamowitz affert Aristid. I p. 485, 3; Plut. de superstit. c. 3 p. 166,4 et de caprj, pulvere, quo athletae post unctionem se aspergebant, Senec. epist. 57. 1 et 2. xijXtK aeolice = refjAE, i. e. xr\Xs. Sappho 1, 6. Theognostus An. Ox. II 160, 9. Cf. Hoffm. II 426 sqq. et 499. Vid. nr\l&. xi?Xo| (= anrtlvylY Qayccg. H. Phot. Propter abiectum sigma Schmidt Laconibus tribuit. Cf. niqyo vlov. izrj"k(b thessalice = vqló&ev. Cf. nrjlvi. Vid. s. v. ata^siv. xiyjJia. et cognata in dialectis r\ servant. xiyjxatvctv = (HLdmiiv, ion., ep., trag. Her. IX 12. Herond. II 5. IV 70. Ex Atticis non abstinuerunt Plato et Aristoteles. — nrjfiovri in sermone pedestri attica occurrit tantum in foederum formula Sh firt èxi — sTtl mjpovjj, ut in tit. att. ap. Dittenb.2 90 25 sqq. Cf. Thuc. V 18 et tit. chium (Ditt.) 149, 5 sqq. xiyxoJia = mónoxs laconice IA 79; Theocr. VIII 34. XX 65. Epigramma laconicum ap. Pollucem IV 122: noxa |M|Wi nXsiaxa Srj xèbv nrinoxa recte Ahrens II p. 363 defendit a Meinekii coni. nanoxcc. Cf. Hes. nr\noxu a Toupio emendatum pro nfjr noxa. Vid. oxa, noxa, onóxa. xijpa et xijpó? servant rj. Sed cf. n&Qrj. xijpalOV ayó&ivGov. H. = niqdctl-ov a. v. KSQÖafriv = TtsQÖea&ai. Collato rtijptg = «ïpitl, creticum ducit Schmidt. X^pt|* itépóil;. Kgfjxsg. H. Ilvyptyóvac (dat.). Locrica inscr. Italiae inferioris IA 528 = IhQascpóvy. Hes. n^Qiyóvsicf üeQGscpóveia. Aaxcovsg. Vid. Fick, Gött. gel. Anz. 1883, p. 128. — Compara doricum %r\QÓg = att. xuqóg — aeol. XiQQog. Productio est suppletoria. xijaa, pen sa. IGSI 455. xiytea.' kLxvqu. — nrixïxaï mxvQivoi uqxoi. Adxmvsg. H. Vid. niaiQu. Tzifypc, olx07tsöixóg in Aegypto longitudinem centum ulnarum, largitudinem unius pedis habebat. Wilcken O. G. I p. 779, qui nïixvg nsQia* supplet neq iGx(akxixó g), quo signiflcetur plani mensura, opposita mensurae longitudinis ibidem p. 780. Cf. Peyron ad PT, I p. 133 sqq. xca£etv = nitfciv. Herodianus Jispl /iov. Aé£. 44, 10: naga öe Alxfiavi dia xov a „T<0 <5È Gxctf,ivv&sa (GxóUvv faa Bergk.) xax(x)av fta(3wg (a|3prög Bergk) v". Lyr. an. fr. 44. Cf. Theocr. IV 35 Ti ia ^ag = nuGag cum gen., trahendi notione. Idem epigr. VI 4 afA? Xtytxai. Cf. Alcaei fr. 148. — Haec verbi forrna postea migravit in sermonem communem. Cf. Schweizer. Gr. d. Perg. Inschr. p. 37. — xtaaai = Xupsïv. Kenyon, Late Byzantine Papyri, n. 483 (a. 616) 1. 76. xtatvcov pro nïuivmv suspecta mihi lectio apud Pind. P. IV 150, ubi olim proposui fiiaCvcov, scil. aiGyaoMotitia. Hodie malim 81a ivwv, coll. O. V 23 xSyUvxa 6' sï tig okfiov agöti. iziyyav' veóssiov. HfisQictg. ylavKÓv. H. Macedonicum. xiy'fapió.pyYjQ (sic) quid? PB 634, 2, saec. II p. C. extremi. xc8a^. Hom., Eur., Her. IV 198 = nr\yij, kqijvij. Cf. nidrjSLg, mSvsiv. xtsc pro jus, ntöi, saepe in vasis atticis: xal nUi et similia. Cf. G. V. p. 82. 195 sq. Miram formam nemodum expedivit. Vid. ciysi. Mihi haec barbari aut semibarbari pictoris mera G(prj. H. Laconicum. xca^vtov (sic). FGH 348, fortasse = maivcov. ntaO-statpos, non TJsiG&ixaiQog. Meisterh.2 42. xcotpot' nixvQu. yifcuol. H. niGiQÏxai' mxvqivoi uqxoi idem. Cf. laconica n ti x b cc et n x i x a i. XC<3op' nidog. Aaxcovsg. H. xtoc= nïxzcoGig. Epidauri tit. GD 3325, 239, 245, ibidem 1. 278 niGaGiog xal mGav (niGag?) nuQo%ag. Verbum igitur doricum fuit n l G afj v = att. nixxovv. xiazsósiv. Frequens est manumissionis formula in titt. delphicis 5t«9-cbg tniGxsvGs (manumissus) xav wvav xrat tferat (Apollini). GD 1684 — 1688, etc. xiatög Xpcatiavós. CIA III 3435. XtOtOÖV pro niGxeviiv? PB 388, 19 noXXa fis kivsï m[Gxov]v oxi xx saec. II vel III p. C. Nonne licet supplere iu[arsvsi]v, aut m[atevi]v? Saltem ne apud infimae quidem aetatis scriptores verbum maxovv sic usurpatum invenies. xtoÓYY'OV et xtaófYOW* Vid. ns6Gvyyiov. Poll. VII 82 xovg de xa vnoÓT^Jiaxa (janxovxctg niGvyyovg evioi (ot veoi Meineke) xwv Kcofitxrav kuXovGi, Kal xcc layaGxrjQta avxmv niGvyyia. Cf. Mein. Anon. fr. IV 324. xitsöscv (?), stare promissis, conventis. Part. pfti nemxevóvxiaac in inscr. thespiaca BCH 1898, p. 561 sq.: xoïg nemxevóvxeGGi KT) nen oiovxüai xcc ix, xag nQOQQeiGiog. Opponitur in sqq. anixtvGaLmv9 i. xittoxoxsiv (t«? oQocpag) = nixxovv. Inscr. att. saec. IV a. C. Dittenb. 587, 179. Cf. 556, 25, ubi eodem sensu nixxovv usurpatur. xitóÖtov, deminutivum. Theognostus BA 1411. xfcoXeóstv. Poeta comicus anonymus in Lex. Sabbaïtico: ays dij k (dU' coniecit Koek, an ays ovg aut aliquid simile. Vid. lexica et supra s. v. acpiÓQovv. xttoXos. Philodemus de rhet. Sudh. p. 251, 9: xaxa Xóyov xoLwv nixvXóg sGxiv o no'jGxi&éfiEvog xxe. xizopa. Vid. nrjxea et nioiQu. xttopt^scv = nixvoovG&cti. Pap. Leid. X 8, 25 de vase: r.Qaxei öe avxo \iv5> qccksi jcaOapw, ïva firj nixvpïGrj, ne superficie rudiore obtegatur. Cf. Leemans p. 255. Xtcov. Solon ap. Arist. A9. nol. 12 § 3 ovöê fiot xvQavvidog | ccvöavei (iia xs {jé&iv ovde kieiq ctg y &o vb g | natalSoq xaxoïdiv ia&Xovg idofiocqluv ï'/iiv. xXay dorice, aeolice = nXi\y. — Yid. nXéaastv. xXayos, zó, latus. TH I 66. 74. Cf. nXayiog et latinum plaga. xXaSSc^v, n u g ar i = Xrjgeïv, tpXr]vcicpav. Laconice Ar. Lys. 171 fit]ös Ttkadöiriv, 990 /irjó' av nXaSöïrj. Hes. nXaS(ö)Lfj' fiaxaifei,. GofiuQevExai. xXa£siv Tarentini pro nXüaaeiv {nXaxxeiv) dicebant. Yid. SS pro Z. xXaO-o? et xXafl-ó?, formae vitiosae pro nXrj&og et — Cret. LG VI 52 nh\&vv et alij&og Del. 121 C 35; Rhod. Del. 180, 6; Corcyr. GD 3196, 4 nM]9u\ Loer. GD 1479, 16nkr\&vv, ibidem GD 1487, 39:'OTtowxlcov r £ y^iXiaiv n\r\&cii (= nXrj9si) xai Na £ itctKxiwv tcöv em.J-oiy.cov 7tXi]&cti; Boeot. nA s i&o g v. c. GD 489, 45; Arcad. n X rj O L (= nXri&vi) GD 1222, 20. Similiter Delphi rjservabant, v. c. in tit. saec. V a. C. GD 2561 A 27 7t\ti&vo(v)actg. Soli Elei, qui plura habent in hoe genere anomala, pronantiabant a. GD 1157, 8 nXa&vovta sed iuxta nXrt&vovxi GD 1156, 4. n\r\ froiaa recte legitur apud Sapphonem, nam hyperaeolismus est 7tXa&eog in tit. aeol. aet. imperatoriae GD 311, 18, ut hyperdorismüs jiAöOos in reeenti tit. cretico Del. 123, 21. Saepe occurrit idem vitium apud Archytam aliosque pseudo-pythagoraeos apud Stobaeum, licet haud raro varient codd., velut Floril. I 115, p. 67, 16; p. 65, 8; p. 69, 10 W. — Cf. xXaxéta? apzoQ = nXmovg. Sophronis fr. 58 Ahr. xXaxoovtaptog, placentarius. CIA III 3445. Yoc. hybridum. xXowcvyp" xo xov aXsKXQvovog nXrjxxqov. H. Dorice aut aeolice. xXaxtpov, plectrum. Pind. JV. Y 24. xXav dorice = nh)v. Epidaur. GD 3339, 23; de Gortyniis vid. Baunack, Philol. 1896, 490; Delph. GD 1723, 16; 1799,5; 2140,30; 2225,31 etc. UXkv ftiJ); Loer. Oz. GD 1479, 4; Theocrit. Y 84, alibi. Vocula carent Pindarus, Bacchylides, poetae lesbii, sed in tit. aeolico GD 293, 4 recte suppletum est nX[av]. xXavoSatfJKov, daemon fallax. Neue Gr. Zauberp. Wess. 702. xXoc^cxxos = nXri^mnog. Pind. O. VI 85. I. II 21. — Bacchyl. V 97. xXaptav fiCywGdai. H. Schmidt explicationi addidit &éXetv. — Eleorum verbum videtur = nXr\6iüv. xXaaio? aeolicum = nXriatog. Sapph. 1,3 nXaaiov. Doricum est nXuxi og. Epicharmi fr. 72. Theocr. V 28. X 3 etc. Cf. Ahrens II p. 143. — Inde Archytas Stob. Ecl. ph. I 41, 2 nXaxia^oiaai, Flor. I, 115 p. 69 W. noxxmg nXaxCo v, Theages 117, p. 80. al. EM 159, 10. Non recte igitur Ecl. Ph. I 48, 6 p. 316 W. editur nuQunXciGicog (libri nuQunXr\Gicog) pro nuQunXctxiag. xXaajxa in rhetorica (opponitur a%rjfia) definit Philodemus de rhet. Sudh. p. 165, 2 sqq. Cf. 166 4 sq. xXaaaeiv dorice = nXriaasiv, jtXrjxreiv. Pind. N. VII 71 N. I 49; Bacchyl. X 86 BI., unde nXayu, nX&nxQov, nXa^nntog. xXaatvjv^, Cybelae epitheton ap. Pausan. V 13, 4, a criticis addubitatum stabilivit inscriptio in Museo ant. Leidensi edita a Leemansio a. 1890, Grieksche Opschriften uit Klein-Asie etc. p. 3 sqq. Mr\tqoöcóqu 'AnoXXa iirjtgl nXct gx rj v r) i eiïxvvi Quod perperam explicat matrem creatricem, nam, ut bene sensit Naber 1. 1. p. 5, terminatio arguit vocabulum esse ethnicum, ut SinvXrivr), Aivèv^vr], itaque nxu g t rjv f\ i transscribendum est. Comparari nequit ti9r}vr)j quod non est subst. verbale. xXaatpa (inaurium genus. Vid. lexica) xqvgS inter donaria recensentur in inscr. eleusinia EA 1895, in tabula post p. 58 init. Cf. p. 73, 19. Vid. CIA IV 2, 767 b 11. IV 3, 62 b. A 19. xXataftóvcov. Vid. ivöa. xXaxafJios, è = nXaxafioóv. Halaesae inscr. dorica IGSI 352 II 12. 17. xXaiavcata?, nomen loei Spartae platanis obsiti, ubi certamina habebantur. Paus. III 11, 2; IV 8. — Apollo TlXaxaviGxiog prope Trozena templum habebat. Paus. II 34, 6. Scil. Dores, ut Iones (Hom. B 307. 310. Her. V 119. VIII 27.31) nXuxaviGxog dicebant pro nXaxctvog. Cf. n X « x a v i 6 x o ü g = nXaxavcóv Theogn. 882. IlXatéa ionice = TlXaxtïa insula. Her. IV 151. xXttLsaJetv' aiafovsijïöOoü, cptvmi&iv. H. Theocr. XV 88 de mulieiibus EKKvacGsvvTi 7tX uteicc gSo i gai Qioig óflOQovvxcxg. Plut. Qu. Gr. 8, qui addit se unam ex pluribus Xéfrv appositurum ix xov &sg(io aitb nXsxxov (SC. sxaGxov) x&i &sa>i. xXé>ccpov. nXsxxQd vocari videntur iunci, quibus texitui storea sedilis. Vid. ó L

i']. | nXsvQwv vsXwv <5 xxs. xXecptSe? (nXscpÏQ? Schmidt)- r] nscpQvy^svri Gr\au\iig. H. Sequitur nXscpig GrjGafiïg. Illa forma (.nXscpiQ) laconica esse potest. xXij stirps servat ij in dialectis. Vid. « X a & o g. xXiyaig (SC. xvXifi>aig) xax xscpaXag. Alcaei fr. 41, 4. Cf. nXrjcov. xXijYei<= syxecpaXoto xaxov [jlóqov s^sxsXsggsv. Kaib. ep. 289, 3 (tit. valde recens). xXi?Yisitac |ot[Sc]. Mytilenae tit. communi sermone scriptus IGI II 10 b, 14, ubi agitur de laevigandis lapidibus. Fut. med. pass. verbi nXr\y iv = rtutnv. xXiyfta, a = ro Loer. OZ. Yid. s. v. TtA.atfos. x^fretv. Perf. nénXr]»a. Adde Herond. YII 84 xo GtsyvXXiov — nénXrfte ócttyiXscov re xal xaXwv k'gycov. Tckffoo^. Vid. nXa&og. xXiyfroiaa = nXrj&ovoa. Sappho, fr. 3, 3. xXijd-ó? (ut Homerus) Cretenses, Arcades, Locri Ozoli. Tit. loer. GD 1479, 18 nXrjdvv Si vixijv = xovg nXeiovg, cret. LG VI 52 adhibetur de pecuniae summa, Arcad. GD 1220, 20 TtXrj&l (= nXridvi) rag gctfiictv. Yid. nXct&og. E Byzantinis nXr)9vg constanter usurpat Theophylactus Simocatta. xX^frócov sive xXafrócov öcifiog Elei. GD 1156, 4. 11. 57, 8, maior pars concionantium, quo sensu alibi v. c. GD 1478,18 (Loer.) nXr,»vg et saepe nXrj&og. Yid. Meister II 74. Tit. delph. phratriacus saec. a. C. V GD 2651 = Dittenb.2 438,27 rag natgag — n X ij ö vo voag. — TtXrj 9"uovorjg ayogag Dittenb.2 552, 38 Magnesiae ad Maeandrum tit. saec. a. C. II. — In sero tit. Euboeae Dittenb.2 891, 25 formula (si quis observat iussa mea), nX^voi ctvxü ohog ncddcov yovctïq tcccÏ xayti(óv ctTtoXctvösöiv kte. xX^frwpiy afop^s, ionice = ayoga nXrj&oiiGct. Her. II 173 VII 123. nXii&cogrj = nXrjöfiovri Her. VII 49. xXvyztcJsa^at ngóg xivcc in re amatoria. Herond. V 29, ubi Crusius cft. Strab. p. 521 et Dion. C. XLVI, 18. LI 12. Add. Ar. üiccles. 964 et nXriKTiGpóg ap. Stratonem A. P. XII 209. xXr/JfcpoV. Herond. VI 51 aH' ovrog ovS' ai> TiXrjKTQOv tg Xvgr\v gaxpai de malo sutore. Vid. nXaxxgov. xXiyjy.o.' nXrjQcojia. H. — Andaniae tit. a 91 a. C. Dittenb. 653, 104 (fiijTs [ro] nX-rjpa (r/X^a legit Foucart) fiijre xovg özerovg, ubi aquae receptaculum Curtium intellegere adnotat editor (not. 61). xXijjJLjJieXstv pro yxtaafrai adhibet Theophyl. Sim. Hist. III 18, 2 7tXr/fifieXeï öh ro fiagjiugov, xal vikwGl 'Pm^aiui. xX^piovót^ pro nrjixovag coniecit Wilamowitz Aesch. Ag. 1012 in Herme XXXIV p. 612. xX^jj-o^óij. De huius vasis usus Eleusine ultimo mysteriorum die legatur Athen. XI p. 496 A. xX^[JL6p£CV. Bacchyl. V 107 de apro erymanthio nl^mivgav a&évei. xXiyovB^ta = nXeove&a. Papp. aeg. Cf. E. Mayser, Gr. d. Gr. Papyri I p. 10. xX^piy?. Non mutat vocalem in dialectis. Vid. nXr\. — nXtjgovg, plene, abunde. Inscr. att. saec. I, EA 1893, 49 sq., 1. 16: inoLv\G£v ek TtXrjQovg ta ó[nai.ct. Eandem formulam saepe praebent papp. aeg., velut PB 133, 15; 228, 6 etc.; PL p. 272, rarius eig nXijgr)?, quod legitur PB 319, 13; 371, 20. — De indeclinabili TtXriQtjg (st; ni.rjQï]?) in papp. aeg. cf. Cronert Arch. Papyrusf. I, p. 211 et Moulton Cl. Rev. 1901, p. 35. Etiam in N. T. xXvypoai'a, ij = xa ngorigoGia. CIA II 578 dvéxco trjv nXrjQooi'av. II 573 d (add.) al jtkriQOSicti (Kum.). — Vid. xaXa paia. xXiypoóv, (pecunia m) redder e. IGSI 956. Cf. vernaculum (een schuld) voldoen. — Formula sacra nXrjQovv xa> &£& xgaTts^av. CIA III 74. xtayatvij quid? FGH 248 (saec. II vel III p. C.) xyiqov slg nlr\'(>« Kal xiv ê%ovxu kuqcc 7tXóov oixlov a^cov | xsxQiycag vn a/ia^av. Hes. S. V. nXovg: — «Ma %al xrjv ns^r]v oSóv itXovv iXsyov, ut Nicander Ther. 195 et Antimachus. Cf. ibi Schmidtii adnot. —- IlXóog forma ionica et dorica. Sophron. fr. 6 Ahr. £§opfufof<« mXóov Soniajov. — cf. voos. — Recentiore aevo 7doi5s et vovg saepe sunt III declinationis. Cf. Kühner—BI. Gr. I 1, p. 516, not. 5. xXoottvSa = 7iAouwv(Jr)v. Inscr. megarica LF 17 (Kum.). Passim variant adverbia in tfa et 6r\v. xXoóuo? laconice = nXoveiog teste EM 156. 19. Fidem facit analogia vocabulorum i v ia vx 10 g, nXaxLog {ÜQxafiLXtog, ZiXivovvxiog, BoX oerxiog, 'OXoévtiog etc.). xXootiatiyp inscr. Aegypti CIG 4016, nXovxiaxr;g ibidem 4018 (Kum.). xXoxjJ-óg. Vid. XM pro TM. IIXosós pro «DXoeóg. CIA III 2640. xXóveiv. Vid. fiéki. xXtma, ta, lavacra, demin. subst. nkwóg. Acrarum sic. tit. dor. IGSI 217 85 dépa nozl zoïg nlvvLoig. xXtm>jpca, festum Athenis CIA 3 et Add. p. 5. A 6 nkwzriQLoioi 'Ad-rivuia olv. Cf. Mommsen, Feste d. St. Ath. p. 7. 10. 491 sqq. nXovtvjpc(óv. Chii mensis = att. Qagyrihav. Bisschoff de F. G. A. xXwsiv ionicum iuxta nkeïv, ut Joósiv iuxta £fjv. Cf. Hoffm. III p. 363 sq. HXcoO-sceóg, Tlkcod-evg, IlXm&hg. Meisterh.2 33, 2; 35, 15; 110. xXtós, piscis quidam. Epicharmi fr. 28, 2; 52 Ahr. nX&rig ze xwoykaoaoi. xX(ozvjp = vavrr)g. Archytas Stob. Flor. III 112. Cf. Ar. Eccl. 1087. Plat. Rep. VI 489 A. xXcotós ion., ep., trag. Her. II 102 et sequiores = nlóifiog s. «Awifios- Alibi = n\émv, aut vécov. A prosa attica alienum. CIA III 1417 — 1422 formula Ttkcotriv elvai &ukctGoav in bustiraporum devotionibus. zovxco ftijre yrjv xagjtov rpiQeiv fiijre dalcxGGtxv nkcozr\v eïvcti. xvs5{jl(x. Vid. cmoXvsiv. — nvevfiaza [SQoreia, animalia, in tit. metr. IGSI 769. xvet)jj.axoS(ótiys. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 1371. xveojxaxócpcoi;. Ibidem 594. xvsójjkov. Vid. nXsvfiav. xvifeiv. Vid. xvota dorice = ep. nvoir] = %vor\, mvovg. Pind. O. III 33. Bacchyl. V 28. Ilvóxa pro antiquiore TLvxvu. Tit. Euclide inferior apud Rangabé 2285, 33. Meisterh.2 112. xoSavejJios. Adde Bacchyl. VI 13 AgiGzopiveiov 5> noSdvtfiov réxog. xoSapxi??. Adde Bacchyl. XVIII 30. BI. noóctpxé' ayyekov Aióg, Mercurium. xó5(3)ixs (ex Ttóróixe)' 7tQÓG()i4>ov. H. Cf. Ahrens II 354. xoSscóv, petiolus, lacinia, apud Atticos non legitur, sed Her. II 121. VIII 31. Theocr. XXII 52. Lucian. V. H. II 45. xo8?yvs3«ys ion., ep. Her. 1195 xi&av n. = att. no Sr]q y\ g (Xen.). Cf. dirivexr}gxoStJtpa* nQog nóöa ycvofiévrj. Aaxmvsg. H. Explicatio obscuia et vix integra. Signiflcari rov jioSiafióv (Poll. IV 99. 102) credo cum Schmidtio. Fortasse terminatio xqu cohaeret cum radice xqo verborum xQozeiv et kqovuv. xoScajco?. Herond. VIII 94 noSLaxav, av nódoi — 1pavovoiv. Cf. v. 113. xoötau. Choeroboscus BA 1412. xoSoatpa^, pedica. Lexicis adde Hyperid. V 18 wguiq - èv noöo- GZQafir] sthri(JL(Jtêvov = fr. 62 BI. [xoS]ó?J»vjatpov. Herond. V 30 xctfi 'e'xeig noóóiprjGZQov, ex mea coniectura (cf. Aesch. Ag. 917), quam lectionem postea Crusius in ipso papyro agnoscere sibi visus est. Ipse cft. Luc. ev. 7, 38, Ioh. 11, 2; Petronium 70. xó8o)(xa, stratura, lacunar. PB 321, 13 (a. 216 p. C.): zov tókov vnegava 'óvzog, ix zov nodcófiazog öiazQrj9évzog (a furibus). xoetv = itoieïv. Yid. Meisterh.2 44, 2. Simile quid valet de aliis dialectis, velut delphica, ubi secundum Valaorium, der Delph. dial., p. 24, formae 148 v. nosïv reperiuntur iuxta 600 formas pleniores. xosvcco = noiovvuov. Arcades GD 1222, 9. Cf. Hoffm. I 179 sq. Vid. Ml. Cf. aeol. nosifisv og = noiovfisvog in titulo Tenedi, GD 305, 7. xo-s)^ójJisvov = 7tQoGe%ófievov. Inscr. cypria Edalii H. 135, 19. 21. Vid. Hoffm. I 203 et ngog. noyzfc Btóttoo comoedia. CIA II 975 IV 21. Biottus ignotus. Poetam scripserunt etiam Plato et Nicochares. IIovytiys «DotvixtSot) comoedia (incognita) ibidem 972, 16. Tzoft-axovta i'Qyct pseudodorice = jtpooijKovra pro noSuoKto Timaeus Loer. 103 C., ut nodaxei Archytas Stob. Ecl. ph. I 41, 2 (p. 714 W.). Cf. no&r/xc ia. xod-söpsia = nqoössqia, luexsla. Anaph. GD 3452, 5 etxsl x&v (isyigxuv iïliöv Ó L£QtVQ 'Iccacov XCtV JtO&BÖQSCClV KCil TCCV £7Tipishsiciv cc£i.cog CCEl xfov &t(óv tpaivexcii noiovfisvog. xofretxoiaav. Yid. no9ïxa gav. xod'EtXs'CO = itQoGuXito. Boeot. GD 488, 122; 7r o i o ft e v [to] Elei GD 1151, 10 sq. xoO-épxst = nQo6iQxsral- Theocr. IV 48. Vid. tgntiv. xofrijxétG). Phoc. GD 1555 b, 10; «otf ijko vt<* Delph. BCH 1894, 391, n. 99; ibid. n. 103, neglecta a Valaorio, Der Delph. dial. p. 78 sq., qui omnino de hac praepositionis forma satis crebra apud Delphos silet. Vid. etiam nodrixovaav tit. delph. Dittenb.2 843, 93, no&rixovGa 844, 13 in formula firiösvl (iriöev nod. (kqog.). Cf. 7to&óó 10 v. xo^otjj-os = no&sivóg. Serum Chersonesi epigr. CIG 2102 xr\v TtdaaiGt yvvcei£i %o^"y\(5l^ov kts. ?cotHy pro anovdrj. Sera Nicaeae inscr. saec. VIII, CIG 8864, 2 avsY.cuv^Gav nó&co (sic) xfjv itóliv Nrjr.aiuv, correcta Mitth. XXIV 406, ubi Koerte cft. Theophan. p. 593 ed. Bonn. nó&m avxóv evyruiow. xoi aeolice = nov. Alcaei fr. 92, ubi a noi pro ano- debetur Ahrensio. Eandern formam sunt qui Pindaro reddi iubeant. Vid. O.Schroeder Proll. Pind. II p. 36 (78). Quod aut ubique faciendum arbitror aut nusquam. xo? sive xot. Vid. «póg xotast? dorice = «oiijHg. Pind. N. IV, 54. Soph. O. C. 158. xoiaXtc, forma sequior pro nvaXlg, q. v. üocave^uóv pro Tlvuvorpiöóv saec. III p. C. Meisterh." 46, 10. Iloiaaaa et Hotaoatot pro noiïjsGa et IIoir\GGioi contra dialecti rationem in tit. ceio a 378 a. C., ubi et alii sunt atticismi exempla. Vid. Hoffm. III 308 sq. xot8[st]o9'at = nQoGöeÏG&ai. Epidaur. GD 3039, 13. xotö^oat. Epidaur. GD 3340, 42. n. nol qókxov. Vid. QÓn xov. üotScJtos, viri nomen. Boeot. GD 553, 10. xoteijxc. Vid. xccq fitmi. — noielfisvog Delph. GD 2677, 5; 2682, 10. Cf. %Q£ifisvog, utpaiQSÏfievog, xaXsï/isvog, alia. xocetv. Locis herodoteis (Schwhi) adde VI 94, 1 xa savxov ènoics, suum persequebatur consilium, non desistebat a proposito. I 142 ovxe xa avco ^a> (ia . xotos = onoïog s. olog. Thessal. GD 345, 22 cpvXag skopsvoig sxaGxov, tiolag x.t fisXXslxu. xoiazaau; = nyÓGGxaGig. IB 240, 24, ubi Kabbadias „désigne t'il la rampe par laquelle on montait sur le stylobate et le dallage?" Hotuos = Ilv&iog. Cret. Del. 121, 24 MnóXXa xov üolxiov, sed IIvxiov ibid. 117, 14, 20. Cf. Pamphyl. GD 1267, 31, Arcad. CIG 1534. Iïonpóxios, mensis sextus anni delphici (Dec.) cum festo dicto TIoi' xQÓma = att. TIoGiSsmv. Idem mensis Amphissae, apud Locros, Chalei respondebat 'EXatprifioXicóvi attico. Bisschoff de F. G. A. — Vid. UnsXXaïa. xocöj. Boeotice nota et noilio. GD 384. 391. 397. 398. N 400. N 402. 404. 406; noïófisvsi (= -voi), no t ó ft sv o g 384. 397 et passim. Raro apparet forma communis, ut noiovfisva N 401. N 406. 399, noiovfisvsi N. 395, 7. — Argive IA 42 snoiJ:rihs = ènolriGs. Cf. 44 a; sed vulgo Dores inolrjas dicunt, velut Aegin. GD 3408. 3410. — Eleorum est noitjaaaai = noiriGa6&ai: GD 1172, 33 xav ös ETtifxeXsiav xüq avaiïsGioQ noiljaGGai, eorundem n o i rj a r a i = noirjGsxai: ibidem 1. 35 nsqI ós xöc> aTtoGtaXrjfisv — tö tyapiG/xa noir\axai (cf. Meister II p. 51 et 54). In inscr. Delph. BCH 1894, p. 390, n. 97 nOION£A vix genuinum pro TLOIOTEA. — Heracl. ad Sirin TH, I 175 itolcov — noimv; I 52 noïóvxaGGi. — Viel. noïeifii. Passim hoe verbum legitur de simulaeri artifice in basibus, lno(L)ei vel tno{L)r\GE(v). — In papyris Aegypti saepius occurrit su> xoiscv cum futuro pro participio, velut FGH 113, 10 (epist. a. 100 p. C) ei ovv 7tvr]6eig ntfiGig (= noi^Geig, el né^eig) avxbv ii-avirig, aut cum inflnitivo, ut FGH 112, 2 ev ■Jivifiiq öia>l-aL. xojia£scv = nvKÜ&iv. Vid. ènóxciGe. xox-ypa'.|>ojAévacs = nQuayQutpufiévaig. Thessal. GD 1329. 17. Ilójtcos, Amphissae mensis, a tondendis ovibus dictus, respondet attico @aQyr]h&vi, apud Locros vero et Boei Movviximvi. Bisschoff de F. G. A. xoXecv (rtojhr), versari, in antiquissimo decreto attico CIA IV A p. 57. Cf. Mitth. XXIV p. 321 sqq. xoXsizo-fpatpos, magistratus in tit. Bithyniae ap. Lotze III 1178; noleixoyQacprjGag Ancyrae CIG 4016 — 17. (Kum.) Cf. /Uoypa- cpog, -CpBLV. xóXsttog = nókeog. Inscr. ion. H. 139, 19; B 141, 5. Hoffm. III 427. X0Xs{A0Uyt<;. Bacchyl. XVI 7 BI. Klvx&g e'xaxi n[o]kepuCyidog 'A9av[ag], ubi alii 7t[e]kefx.ai.yLg malint. xoXé|xapxo? et xoXsjxap^tw passim inscr. boeoticae. Orchomeni tres sunt polemarchi GD 476. 482. 483. 484. 485, totidem Hyetti 528—551 et Copis 554—558, sed hic in tit. 553 pro tertio polemarcho est lochagi nomen. Etiam Laconibus polemarchos fuisse notum est. Cf. s. v. ft ópa. — Sermone byzantino, ut olim apud poetas (v. c. Bacchyl. XVI 39 BI.), Theophylactus saepius noké/iaQxog usurpat pro atQarrjyóg. ut VII 12 11 et VIII 15, 4. xoXejju^ios. Adde Bacchyl. XVII 4. 33. BI. xoXsjj.OYpa?0£ (bella describens) avód. Inscr. metr. Epidauri in J4&r)v. III 183 (Kum.). xoXs|aoxXóvov "AQr]ct. Kaib. ep. 1049, 3. Cf. Batrachom. 4 et 267. xóXs}AO£. Formula èv 7tokéfica (scil. xexekevxcmmg) in cippo spartano ap. Dittenb.2 898, ubi comparatur Plut. Inst. Lac. 18 p. 238 D uveïke de (Lycurgus) «ai rag êniyQucpctg rag ènl xav ftvrjjieïmv nkrjv t&v èv noXéfia) xekevxt\aüvxa>v. Quia tarnen et aliorum exstant tituli sepulcrales, Dittenberger putat reliquis interdictum fuisse ne quid praeter nomen sepulcris inscriberent. Ula autem formula saepe invenitur in cippis spartanis. xoXejJLW pro nokefien Cret. Del. 117, 10 (saec. a. C. II) öianokejxóvztov— avuTtoXe/iovTcov, sed ibidem noke^iriGco. xoXsjxcóSiji; = 7toke/iiKÓg. Olympiodorus in Gorgiam BA 1412. xoXéots = nóXeoiv. Messen. Del. 45, 18. Vid. Dativus. xóXep(?). Inscr. elea aet. Alexandri Magni GD 1172, licet 1. 21 sit n óKioq et exspectetur nókiQ = nókig. Quadratarii Gcpuk/ia videtur. XOXSOJV (?) x aiy&v — xal fioav CPOIVLKOVCÓXCOV. Bacchyl. V 100, ubi mirifica forma communis. Probabiliter Headlam corrigit noXi&v, favente etiam sententia. xóXiya? = Ttfttsa?, nóXeig. Epigramma ionicum saec. a. C. Yti Pythonis Abderitae in basi, inventa Piraei: Ilv&tov 'EoixTji ayaXixa 'EQfióaxQctxog Ü^Sr\Qixr\g i'azrjaijj, nollaq 9r]0cc[ievog nóXrjag. xóXt, nóXiog, nóXisg, noXCeaoi, nóXiccg laconica. Thuc. V 77 et 79. (xoXta). Yetus quondam exstitit substantivum noXia, noXiri = nóXig, servatum in composito cretensi aXXonoXLu LG VI 47, homerico et herodoteo noXirixrig, pindarico (/. 151) noXiaxag, item cretico (LG X 35. XI 33) noXiaxav, Minervae apud Arcades cognomine noXiazL? Paus. VIII 47, 5, heraclaeensi noXiavóiiog (TH I 95. 104. 105. 110. 117. 164. 165. 177. 178), laconico n o X ia x co i (IA 79) = noXici(G)óx■ — Sed yuiuóiog = yaiufóiog a radice fex = veh-o. Cf. Boisacq p. 49. xoXó^£iv ion. = kxL^hv. Hom. — Pft. pass. noXig nenoXiGxai xshai Her. IV 108. V 52. VII 148. 199. — Xen. Anab. VI 4, 4 usurpat pro olxifeiv. xokiïjowz. CIA IV 2, 3 7 3100 [Xot&v] dctXWóvxcov, noXir]ois nóxvi Hdava | HfiMQOv aai nalöcov fivf^u' h'%oi rjdï noXig (saec. VI a. C.?). Cf. ito XL cc. !ToXtoo(JLVOCG'ct5oco =: IIoXv[AVY]<3Ttdov. Coroneae tit. Michel 1114. (ex jtoXiöóyoq). Isyllus epidaurius EA 1885, 69, vs. 16 oig 7t0Xl>0V%0g VTtÓ CXSQVOIQ CCQEXCC TE %CCl CCiÖCOQ. Cf. l6Xi.Cci. xóXi?. Vid. nóXi sqq. Sine articulo Hypatae tit. BCH 1897 p. 153 nóUg 'Tnóczcc, ib. 1898, p. 360 nóhg [Aiyiv]izav. — IlóXiog cum synizesi Herond. II 8. IV 72. 95. - Ex eodem affero II 26: oiXex ij/tiv Ti óiUrapr) rijg nóXiog, 31 oi — evvzcg xrjg nóhog kuXvtcrfiQsg, 56 ovx oÏG&ag ofc nóXiv ovzs xêóg nóXig öiolksZxui. — nóhg = axQÓTtoXig, ut apud scriptores, CIA vol. I passim. xoXizap-faa.. Letae, urbis macedonicae, summi magistratus. Tit. 313,1 Dittenb.2 (a. 118 a. C.) Ar\xul(ov ot noXixagxah item Thessalonicae. Cf. Archives des missions scient. Ser. 3 vol. III, p. 207, n. 1 et IRB II 29, alibi. — noxixaqx^v Kaib. ep. 430,7 Slgomv — xóncov noXizciQxcöv. Substantivo TtoXixdgxns utitur Lucas Act. 17, 6, 8. xoXccsóeiv pro noXizsvs69ai male usurpat Sp. Posthumius in epistula ad Delphos tit. X 7 ap. Viereck, Sermo Gr.: ilev»sQovS 'óvxccg xal moXixevovxug avzovg êavxovg- xoXizca pro mohxeta. Meisterh.2 32. — xoXixetcc pro nóXig falso usur- patum a Romanis in titt. XVI 101. 104 ap. Viereck 1. 1. xoXcxoYpa^ta, civitatis donatio. CIA II 395. 398. 428. 429. Primus tit. tribuitur saeculo tertio (a. C.), de reliquis nihil notatum; sed litterarum forma idem tempus arguere videtur. Reperitur apud seros tantum scriptores. 43 icokwcpayjc, saepe inscriptiones aet. imperatoriae imprimis Asianae- Yid. ixoXeixoyQccgjog. xoXtto^óXaxes apud Thessalos. Aristoteles Polit. p. 1305, 29: olov sv Aaylari oi TtoXixocpvXaxsg Sici tb atgeÏGdai avtoiig xov öjrAov êörjiiaycóyovv. [xöllioc, lapidarii lapsus pro nóXiog in inscr. thess. H. 63, 13. Cf. Hoffm. II 489. 517.] xoXXóg, xoXXóv = noXvg, noXv epica et ionica. Cf. Hoffm. III419sqq. Prava sunt TtovXvg, novXv. Apud Archilochum 94, 3. 97, 2 iuxta noXXol et noXXóv apparent noXvg et noXv, praeterea noXvGxovog, noXviQvaog (3, 3;.25, 1) aliaque sic composita apud recentiores poetas plurimaque apud Herodotum, Hippocratem, alios et in titulis ionicis, praesertim nomina propria. — Yid. naXvnov g. — Locis herodoteis (Schwh.) adde IV 47, 1 noXXü xea aQ^fibv iXaaGoveg. IV 33 init. noXXa xs nleïGxa. VII 220, 2 xavxy Kal fiaXXov xij yvw^y (rrji/ yvtótirjv Valck., cl. I 120) nXüGxóg sipi. 1X44, 2 of fiev mltvveg— ot Ss (non addito üXXol). — noUm repetitur II 136, 5. XoXXÓVStat* nolvg yivsxui, aü^avsi, nXr/d-uvsi. Phot. XoXóvsco? (sive itoXovrjiog sive noXovviog?) = nolvcocpsXrjg = EQiovviog, Mercurii cognomen. Perantiqua inscriptio in taenia aurea Mitth. XXIV p. 455 sqq. HsQfiov: nolovsio: v(ê)[i£Gig: AAA. xóXo?. Vid. kicóv. xóXo? quid? PB 544, 24 nóXoi SQyax&v anodeGfiol Svo. xóXto?" xo rtvctveipicöv ei/jrjfict. H. Alcmanis fr. 71, Epicharmi fr. 11, Athen. XIV 648 B (nóvxov codd.). Cf. puls. xok>a[AxeXos. Adde Bacchyl. fr. 7 b 5. BI. xoXoavSpsiov, coemeterium. CIA II 471, 22 de ephebis: dyófiov èv onXoig ftoisiGdai xov ano xov noXvavSqslov. Ibid. 1. 69 to sv MaQa9S>vL nolvdvdyeiov. Cf. 470, 16 dpóftov naxQOV ÖQct^itïv nqog xobg èv SccXdjiivi. xoXoavth??. Vid. tj j3 r/. xoXoap-ppo?. Veterum solus Her. V 49. XoXoap)cqc, = noXvcacpsXrjg. Her. IV 52 noXvctQxéaxctxog noxa^imv. xoXófios, Mercurii cognomen Trozene. Paus. II 31, 13. xoXóSazpos. Adde Bacchyl. XV 24 et fort. noXv[öünQvog?] III 30. Tzokó^fjkoz. Adde Bacchyl. X 65 ; xoXoC^Xcoto? I 184. VII10. VIII 45. IX 49. BI.2 xoXo?(oscv. Aegypti tit. CIG 4944 b (Kum.). xoXo^pato?. Adde Bacchyl. XVIII 9. BI. UoXóiSo? Eópcxtöot) fabula. CIA II 992 II 15. xoXót6p:8t (?) = noXvLÖQu. Sappho fr. 166. Schol. Hom. r 219. For- tasse noXv (f) iöq iJ-1. xoXompxcj) — Gxécpsi. CIA III 726 (metr.). üoXóxXstot. Inscr. Rhodi ICI I 102 tö xolvov x&v TloXv^Xsiav. Sodalitii nomen. xoX»xXefoy. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2969. xoXoxpomys. Adde Bacchyl. VIII 15. BI.2 xoXoxpatopes (toü ovpavov). Pap. mag. bibl. nat. Par. ( .). ï ï em . xoXÓ*pWvoS. Bacchyl. I 121. Hes. explicat óvcfoxog, oqhvos, WS (xónog). xaXóxptO-oc. Adde Bacchyl. X 70 BI. (voc. notum e Suida). xoXft)Xato]v = nolv\r,iov. Bacchyl. IX 34 BI. outv. izoUWtzoi = noXvXXiaxog. CIA III 171. 171 C, ut apud Callimachum. xoXóMiato?. Adde Bacchyl. X 41. BI. xoXÓXoxvo?, candelabrum? IGSI 915... üaQamöi - êcgyvoav, folio hg x QSig, noXvlv%vov, d-v^axriQiov ml Cf. cpctv anxyg. xoXóuiaXos. Sicilia. Pind. O. I 12, non ovium, sed m aio rum ferax. Cf. etinapTtos N. I 14, ayXaóxaqnog fr. 106, aqiöxoywqnog Bacchyl. III 1. — Vid. firjXov et MaXocpÓQog. HoXt)jj.vt£ — noXvfivia. Vas atticum. Meisterh. 103, 6. ^ xóXtmpa* Hkcpita. H. Aeolicum ducit Schmidt, coll. Hom. A 640 cni - „ « -ï Ti- 1 ' wnrï\n m O Dfvl 1. d' &X Mo 2: aXig 6%SQÜ8og. EvcpoQicov iv @qcck(- „rv/ifoe vno Kvyfiolai noXv GxsQuSog Mvxóvoio." ^ xoXottuatog. Epicharmi fr. 48, 1 xóv xs noXvxt^axov 'óXona pro «o vzifxov. Cf. Megarensis ap. Arist. Ach. 772. Scflicet Athenienses utrumque vocabulum bona aetate diligenter distinguebant. i • o e Nov. Lect. p. 50 sq. . , ^ xoXrrcpoxhj, versutia = aocpia, navovQyia (cf. hom. no vxQoitog . Her. II 121. xoXo^avvy, candelabri genus. Vid. cpctvanxv\g et supra nolv v%vog. xoXó^avtov (dó|av). Bacchyl. XII 61. BI. [Ho]Xt)^ppobc3jx[cov] CIA II 9, 77 a, 3 (saec. III s. II a. 0.) Meisterh.2 68. Cf. cpQctGfioSvvai. X0X09Theogn. 712. Her. V 121. Ab homerico nolvcpQuv. X0XÓ9o)V = nolvqjcovog. Arat. 1002 xgay/jibv noXvcpcova. Cf. Lob. Path. I 386 sqq. xoXo^ap(s)cSa (voc.) — laQUarats. Laco Ar. Lys. 1098 (cf. 1242): a> TtokvxctQsïdce (Elmsley), öslvcc xa , nsnóv&sfisg, ktI. Blaydes utrobique edidit ncolvxccQiöci, coll. ncolvnog. xoXóxoos lf]tQ7\g, qui multas potiones praescribit? Inscr. metr. IGSI 1813. Idem vocabulum alio sensu (multiplex) de rhetore abundantiam affectanti adhibet Philodemus de rhet. Sudh. p. 157, 8 sq. xoXó^poao?. Adde Bacchyl. X 4 BI. xoXo(ó8t)V(JV alyog (i/jvx^g). IGSept. 583, 5 (metr.). xoXoropstv cum gen. init. saec. III a. C. in epistula Antiochi Soteris Dittenb.' 158, 6. — sxoXtxóp^s (==ijge) Mycen. GD 3315, 8 = Dittenb.2 271, 8; n s 7t 0\v a> q rj êv 01 iv ncivroig. Delph. (a. 192/1 a. C.). Dittenb.2 281, 5. Cf. lexica. xoXo(o?eXé[a]ts[p]ov. Phoc. CD. 1573. Superlativo utitur Xenophon. xopi.dxs<3(a)f kóimxgi. H. Gl. aeolica aut- thessalica sec. Hoffm. II 245. Potuit etiam sumi e seriore carmine epico aut elegiaco. Formam reófta pro attico habet Pind. N. III 79, legiturque in ple- risque Hippocratis, paucis Herodoti locis, quem tamen ita scripsisse aegre mihi persuadet Hoffmann III 280. E dialectis, ut plurima, nó^a venit in sermonem communem. Inscr. att. saec. IY a. C. e templo quodam Aesculapii valde mutilata EA 1892 p. 162 sqq. continet ordinationem pompae, cui pueris septem annis minoribus interesse permittitur; praescribitur autem equitibus pompam comitantibus, ut vestes sumant variegatas, GviMÉfinsiv óè xal tovg [nneïg — iv êo&rju noixi\r\i. — Phrasis herodotea deïy no ft wij, instinctu divino = att. nata &cóv: I 62 ftsirj nofinrj xoecó/ievog (= iv&ea^cov ib. 63.). III 77. IV 152. VIII 34. — II 45 aitov (Herculem) — Gvéipavrfg ino no/iTtrjg i^rjyov ag &vGovt£g ra> ztii. XOjJ.xoaxoXetV = GxilXuv nofinriv. CIA II 1325. 1358. xovam = novéco aeolice Sappho 98, 3. Theocr. 29. 34. Eadem forma Dores uti probare videtur laconicum anó va J- s = inóvei. Del. 7, 2. Recte igitur fortasse tradita sunt apud Pindarum O. VI11. P. IX 94 Ttovu&Tj et nsnovafiévog, Eur. I. A. 209 ê^e7tóvaosv, Theocr. VII 51 i^enóvaGa, XIII 14 nen ov a ft év 0 g. XV 80 inóvaGav (qui tamen perverse icpiXaoa, neoQdetg, ante (sibi) adiunctus et corruptus. ^ ^ xopscov = noq^stov. Rhod. Del. 44, 24 nccqex6vxmv PoSloi koqsiu ug dimoniöccv xav h K^xag eig 'PóSov. Cf. noQSvrrjg. xopsósiv pro 7toqsv£69ai (?). Pind. O III 25 órj xóx ig yaïctv tcoqbvb Ovp&s yiaxQiav vvv. Frustra tuetur in editione sua Schroeder. Probabiliter admodum M. Schmidt nóQsv k'v&v/iog xopsozr/g = ^svg. Ostr. theb. 335. 345. 1351. 1357. 1504. 1507 1508. 1517 (saec. II a. C.) nogsvx&v. Agitur de vectigale quo po titores Aegyptii solvebant pro exercendo negotio. Wilcken U. I p. 280 sqq. Cf. itoQSÏov et Hes. noqsvS■ noQ&fitvg. nop0-av£8as =/To^aovMtjs. Bacchyl. V 70 BI. Cf. JiiUftav, sim. xopd-tx^tov = Ttoe&fisïov. Her. VII 25. Cf. IV 12. 45. IIóp8-[UOS IloasiS&v. Carpathi inscr. BCH IV p. 262. 265. xópfl-oe = itQÓ&ve. Inscr. metr. in agro mytilenaeo IGI, II489, 10 a«« • xopvoPoa^cv. Lexicis adde Hyperid. V 3 BI. et Herond. II 77 IIopvoBoazós inscribitur secundus Herondae mimiambus. C . • xopvoxtóvo?. Anthol. Gr. Append. Did. (III) III 404, 4. Cf. mea Stu . Crit. ad ep. Gr. p. 74 sq. Tuópvofta^ pro TtagvoTtag Aeoles dixisse tradit Stiabo XII p. ' ur^_ Lesbiorum mensi HogvomAv nomen. Cf. üoQvonic, Lest). wj 304 A 48. Vid. O pro A. xópo? ionice = yétpvQa. Her. IV 136. 140. VIII 10 . , xopxaxcaajJisvos Lacaena Ar. Lys. 106, postulante metro, quamvis dialectus 7toQitaxi£d[ievog scribi iuberet, = xtjv aGniSu Xafiwv, ivaam6caadfxsvog (Ach. 368). xópxajjia, amiculum (Eur. H. F. 959. El. 820). Tit. delph. CIG 1688, 31. Cf. Hes. èninÓQitcoptt (sic). xopaóetm = jtogavvezui. Epigramma VII /3, 6 in Appendice mea post Stud. Crit. ad epigr. Gr. xopaóvscv, ion,, ep., lyr., trag. = nci^eiv, xctxctgvievutuv, gxsvu&iv. Her. IX 7. Bacchyl. XVI 89 BI. Utitur etiam Xenophon Cyr. I 6, 17. IV 2, 47. Variat cum %oqgalvttv. De utroque vid. lexica, xópaco = 7ipóöro, nóqqio, trag., Pind. cum comparativo kóqgiov o I 117 et superlativo nóqgigxa n. IX 89 = att. hoqqwxéqco et TtOQQOnxaxa. xopt^vO-ov cretice = ngoarilftov. BCH 1885, tit. 8, 11. Cf. iV pro sL xoptt cretice (= epice kqoxl). LG V 44. VI 34. IX 20. 50. XI 30. Vid. nqóg. xopu^pa^ac. cret. inscr. Deli BCH III 294 (Kum.) = Dittenb.2 514,41. Cf. it oxiy q a cpfj fis v. %opzizpóyo$. Adde Bacchyl. X 30. BI. xopttqicov^v. Oaxi tit. I, 11, in Mus. Ital. II. ^ ; xopóvav (= xoQvvrjv)' [iuyl6tt et noQvvcofisv fia^av xrj XllQl nQoSni-£ £a>liev. H. Aut aeolica esse aut vitio nata putabat Meineke in Philol. 552; nee recepit inter gl. aeolicas Hoffm. II 245, suntque suspecta admodum, quoniam vix tuentur exempla n positi pro ï, quae attulit p. 488 sq. xopcpvpéoiq xs^eat. CIA III 1316 (metr.). Vid. etiam Bacchyl. XVI 112. XVII 52. BI. xop^popiuxoö (xi'ovog). PK II 75, 20 (a. 163 p. C.). xopyopofiazzixY], ij, ars purpuram tingendi. Philodemi de ïhet. Sudh. p. 16, 10 kou xtjv /mvqsipixriv xal xr/v noqcpvqo^aitxMriv è&pctUov ot Adxcovsg. izoptpopoStvav (SlKectvóv). Bacchyl. VIII 39. BI. xop^opófwvos. Adde Bacchyl. X 49 BI. Osa, Iuno. XÓS* Ttovg (Ahrens II 166, 175 pro n&g- Jtóg) vnó Acaqimv. H. Cf. Choeroboscus in Theod. p. 182, 32; 448, 28, qui addit ignoti poetae verba: &g nog i'%si ^.aivofiêvoiGiv, corrupta in EMp. 635,2^. In TH tamen extat novg II 34, xqinovg B 3. I 48. II 2. %óg (xó) Arcades pro q. v. xoasSélavto. Magnesiae ad Maeandrum tit. arcadice scriptus U ega lopolitanorum decretum est) ap. Dittenb.2 258, 26. ^ nocssiSavia, Neptuni festum, forma media inter dor. Iloxsidccvia et ion. IIoGsiödavicx, propria Rhodiis, legitur in titulo dubiae originis ap. Dittenb.2 679 (= GD 4271), cuius vid. not. 7. — HoaecSaviog. Bacchyl. XXI BI. Cf. IloGeidecc. IIoastSdKov. Hom. IIoGsidS>v Ion. et Att. (cf. Phthiot. GD 1463, 1), Tlodsióav Aeol., Alcaei fr. 26. rioasièav Syrae GD 3230, Oret. Mus. Ital. I p. 154, 47, Rhod. inscr. metr. IGI, I 75, 1 (cf. ibidem IIogelöccviciGxcil et BA 430. 26: xo öh TloasiSavsiov [-tov?] örjjlov oxl Jcóqlov). Cf. Bacchyl. IX 19. XIII 20. XVI 36. 59. XIX 8. BI. Malii GD 4879; Arcades GD 1217 TIoGOLÖdv, Lacones IA 83. 86. 88 (= GD 4588 sqq.) üohoiödv, unde festum eius Ilohoiöuia IA 79., Corinth. IIoxEiödv IA 20, 2. 6. 8. 9. 16. 17. 18. 19. 21. 22. 23. 24 etc., sed 77oxiödv 68. 79, ibidem vero in inscr. metr. homerice IIoGsiödJ-covi J- dvv Iloösid&v sec. libros, sed IIoGsiödv monente Ahrensio rescripsit Schroeder sec. Herodiani praeceptum II 916, et Tloxiödv, bacchylidea 77oasiöciv, ubique restituta a Blassio, nam pap. interdum contra metrum habet TloGLÖdv. De accentu Choeroboscus BA 1413: ol jihv Acoqutg üoxiöav XêyovGiv o^vxóvcog, ot öh AloXüg TloxïSav (imo HoGsiSav) ^agvxovmg. IIoas£8ea, festum. Tit. megar. IG Sept. 47. II. mvy^v. jcoastiys, quot annos natus. Panticapaei ep. saec. I vel II p. C. IRB II 298, 2. üoatSewv, Myconi mensis primus anni civilis (?). Dittenb.2 615, 5. Eadem forma, non IloGsidecóv, attica est iuxta antiquiorem IIooidrjióv (Cf. Meisterh.2 50, 6), ut noaiSeiov dicitur Neptuni templum. Idem mensis ubique occurrit in calendario ionico: Andri, Chii, Cyzici, Deli, Ephesi, Erythris, Halicarnassi, Myconi, Sami, Smyrnae, Tei, Teni. Vid. Bisschoff de F. G. A. Lesbi vocabatur IIoGLÖsiog. Cf. ibid. p. 349. HoaiSvytov ion. = FIogLöelov. Hom. Her. VIII 129. xoatvSa ica££ecv, micare digitis (morra apud Italos). Vid. ivöa. KOGÓvqz, summa. IGSI 956 A. xoat metro postulatur Archiloch. 58 in hexametro. Cf. noal ibid. 59. xoatet/ovti. Isyllus Epidaur. GD 3342, 63, sed dialecti ratio requirit Tt O l gx e 11 o v x t. Vid. TTjjÓg. xót. Dores, Elei, Thessali, al. pro ngóg, q. v. Theocr. V 74 ttoxxóo Aióg. xóta aeolice = noxê. Sappho 1, 5. Cf. xa suffixum. KomfSW — nyoGaysiv. Calchedon. Dittenb.2 595, 7 noxuyóvxa öh xol LEQol rot EKUGXCMl yEVÓflEVOl Xtt IEQEÏtt 710X1 TOV ^(OfiÓv ' Ctl Ös ftlj noxdy[mvxi ]. indicare, accusare. Inscr. Ialysi GD 4110, 35 TtoxayyElléxio öh xov xovxcov xi itoisvvxcc o %Qrj(£Qiog öh r\ Xé&g. H. Utuntur Pindarus, Bacchy- lides, tragici. — Zonaras commemorat adverbium noxaivl. xotajxstpead-at. Theocr. I 100. xoxajmat. Ni 1 i accolae, rivales? PB 14 II 19. III 2. 7. 10. 24. etc. 295, 8. 11. xotajxoifsctfflv (jcpojcodsUos). Pap. mag. W. Leid. 25, 21 sq. xota^o^oXajcca. Inscr. lat. ap. Muratorium 1056, 4. Praefectus potamophylaciae (Kum.) = CIL II 1970. xotajAo^oXaictSeg vfieg. Aegypti tit. Rév. Arch. 1865, 436 (Kum.). Passim occurrunt in ostracis aeg. saec. I/II p. C. et alibi. Cf. Wilcken O. G. I p. 282 sqq. de tributo ad hanc Nili custodiam (iam Ptolemaeorum aetate) sustentandam exigi solito. xotavaYaYov. Inscr. metr. Andri ap. Ross., inscr. ined. II 96 (Kum.). xozavaYpa^óvto) (= -tb>v). Inscr. coa BCH VI 266 (Kum.). = Dittenb.2 614, 85; 1. 100 rog rémg noravayqaq)0{iÉvog', Deli tit. cret. 514, 15 noravsygax^e. — 7toravayQcctpdroi) Rhod. GD 3755, 13. xotav^s dorice = nQoGrjvr/g. Therae tit. metr. GD 4792 Bagflaxg oQxhürai re aya&wg èSiSov (rs) Tcoravij, in quo hexametro soloecum aya^c&s ferri nequit. Hiller v. Gaertringen coniecit 6gy.hl[G]ia[C] rs uyadóg, sSlöov = êiaQ^sio accipiens sensu obscoeno. Vid. ngoaavrig. xotavicig dorice = nooarjvrig. Cleobuli ad Solonem epistula apud Diog. L. I 93: qjcc/u öh èyatv noravimraxov i'gsg&ui (èGsïG&cci?) Hólcovi rav AivSov öa^oxQursofiévav. Cf. Ahrens II p. 138. Sed vid. praecedens voc. xotavó? = netrjvóg, nereivóg. Epicharmi fr. 38 noraval rev&Lösg. Aesch. Ag. 383, Pindarus saepius. xotavt^s = TTQoGavT-rjg. Archytas Stob. Flor. III 113. xoxaojxat. Vid. not^tei et Ttoréofiai. xotaxéScojts. Delph. W. F. 85. xotaxoYpa?éaO-YOi?£lV. Vld. nsdavya^cov. xots forma Arcadibus et Cypriis cum Ionibus et Atticis communis. Hoffm. I p. 258. — De Arcadibus nunc constat ex titulis in Philologo a. 1900, p. 201 sq. — Cf. suffixa ïTci et xa. xoxsSaaaafxsO-a = 7r()off£i/£tfiaft£0'of. Heracleae ad Sirin. Yid. Saxfi&ai. üotstSata, noxeiösatris per diphthongam, non per vocalem, scribenda. Meisterh.2 41; 28. xotscSov, v. c. Theocr. II 157; 7toxé&r]xa ibid. XV 37. xoietpcov = notrjQiov. Therae IGI III 330, 130. XOtSJtcyxX^SO* rjyovv ilvyi£ov xai xr\v oGcpvv h'GzQStpeg TtQog èfié. Schol. Theocr. V 112. Cf. juyxXog et xiyxXifeiv in lexicis. x$texXsxi:ó{jt,av nQOGenoQsvófiriv. H. Explicationi deest xotsx^et^pta (?)• toqvsvtqiu. H. Latere olim conieci nox£%%- X t) Q l a' XOQSVXQia. xoteXavw = kqogsXwgi. IC 37 == Dittenb.2 616, 6 (qui III potius quam IV a. C. saeculo vindicat): lovg[i o7tXvxrig?), fortasse vas in quo pocula lavantur. Ostr. aeg. Wilck. 1218. Vid. s. v. jSaxéXliov. xot^Totc dorice a v. nozaofiai = ncxofiai. Alcman. fr. 13 xrjqvXog sl'rjv, og x £7ti xv/iaxog civ&og aft aXxvóvsGGi noxrjxui, vrjXsyig rjxoQ eyoiv. Cf. Ar. Av. 251. Ibidem 1338 (e Sophoclis Oenomao) afinoxa&e(r]v (pro av Ttoza&Eirjv Blaydes). Cf. naxaopai. xotO-évte£. Heracl. CIG 5475. — nox&Éfisv. Epicharmi fr. 94, 8. 10. Ahr. Vid. nóx. izozl (7rox'). Lacones ceterique Dores = jtpóg, q. v. xott (= nox xl); KQog xi\ H. Sic Elei noxóv = nox xóv GD 1151, 11; 153, 7; 1156, 12. Locri noxovg = nox xovg GD 1478, 2. Corcyr. noxd> = nox x5> CIG 1840. — nox xov Theocr. XI 1 cett. xo«|3Xéxecv. Epidauri tit. Dittenb.2 802, 44 nol xov naxéqu xov naiöog noxifiXètyag. xo«y"kénot = nyoGfiXénoi. Alcman in Partheniis v. 75 sec. Blassium Rh. Mus. 1885, 14. Cf. ifisQoyXêcpaQog ibidem vs. 21 et lavoyXêcpccQog vs. 49. Sic Pindarus constanter scribit yXécpagov, sed Bacchylides, si papyro fides, fiXécpaQov. pay Byzant. CIG 2060, noxiygacpéGxaGav (sic) Delph. BCH V 163, noxiypaipag Rhod. GD 3755, 9, noxiyqacpéxco 3756, 20, noxly q a cp óvx a Dittenb.2 610, 20. xouSateaO-ai = ngoovéfisGdat,. TH II saepius. Yid. noxsóaGGafis&a. xo-tSeójxsva. Teli GD 3486. Theocr. V 63 epice noxidevó/xeva. xou — Ipxoc per tmesin. Pind. N. VII 68 = nqooloi. xou£siv = agSsiv, fcéxeiv, de terra inundanda. FGH 110, 16. 18; 111 26; 118, 12. 24; 131, 16. 17. Cf. Sophoclis lexicon s. v. et s. v. noxiGfióg. xouO-es. Theocr. XIV 45. XOtlaHjVcat = nQOG&cóGiv. Vid. r\vx ai. xotidayscv. Epicharmi fr. 64 Ahr. xouxatdpX^jJia]. Inscr. coa Mitth. 1898, p. 457. xouxetsO-o) Archimed. II p. 34 sq. ed. Heib. (Kum.). xouxs^aXatov. Vid. noxlxqav ov et noixsyaXaiov. XOtlxXatYStV = ngoGxXrjsiv. TH II 69. 107 xav — diaGxoXav — xav n o x i%X a Cy to G av nox xav nóxoöov xxs. — xo syycovov xo n o x i % X a ïy o v nox xav 'HQuxXeiav. xe>"ixXj£eiv Lamprocles ap. Bergk. Lyr. Gr. (Kum.). XOU3tpavov* — xb nqoGKScpaXov (-KScpaXaiov?) xal xo Ssq^axivov iïnrjQEglovj sq>' o\> xa&L^ovxai ot ègéGGovxsg. H. Cf. Theocr. XV 3. Legitur noxixscpaXaia in Andaniae inscr. Dittenb.2 653 (Michel 694), 24. xouXafj.{3avetv. Archimedes ed. Heib. II p. 34. 36. cett. (Kum.). xouxapajxsivi aöixrj&evxi iv xaïg ix noxiGxuGiog dCxaig. Inscr. aet. Eumenis II (192 159) fere 179/172 a. C. Cf. BCH V 320 sqq. noxÏGxaGig iudice Dittenb.2 295, not. 9, aetolice dictum pro irófrodog, s. nqÓGodog, et intellegendae sunt lites, in quibus peregrini ad synedrorum consilium admissi Aetolos accusant. xoutaY^®* Rhodi tit. GD 3750. Cf. Chalcae inscr. 4278. xo«tdaaecv passim legitur in manumissionibus delphicis in formula noLscov (etc.) xo noxixaGGÓfievov nav xo dvvaxbv aveyxXrjxcog: GD 1689. 1696. etc. — Phoc. GD 1523. 1555 C noxêxa&, Boeot. GD 425, 13 noxixa^avxog, Therae IGI III 331, 216 noxixexaypêvu, Rhodi ibidem I 58, 12; 125. III 91. XOU^épeafrai ctvxoïg cpdav&Qanoag. GD 3750. xotc^ópijj-ov. Epicharmi fr. 73, ubi significare posse nqÓGtpogov iure negavit Ahrens. Locus corruptus. %ozi icó v. Hood'oyiza = ITv&oyeha. Boeot. GD 722 (Theb.). xoóXi;j.og boeotice = fiovh/iog, teste Plut. Qu. conv. VI 8, 1. xoo\o*(óy]zoq. Inscr. metr. Cnidi ap. Newtonum, Halic. n. 54 (Kum.) xouXóg. Vid. s. v. MQog. xo!){A[xa* rj rijg %eiQog Ttvyfirj. H. Laconibus tribuit Ahrens II 102. 125. xot)Vlafscv" naidiKoig ^gtjG&ai' novviov yccQ ó Saxxv\iog (?). H. Schmidt malit novviccödeiv, ut sit laconicum. Cf. nwia^eiv nequivEiv atg txQcciveiv (in' aggévatv idem) et nvvóg' o ngatxxóg. — At quid sibi vult öuxtvhog? Cogitavi de öaxxvUog, Ut novvia&iv sit xcxxaöaxxvMfaiv, de quibus consule lexica, attamen novviov digitum significare posse quis praestiterit? Nee novyiafriv, nvyiccfciv = nvyi&iv conicere ausim. Videant alii. xoöp = nvg et xooppóg = nvggóg boeotica. Cf. nomina Ilovginnog, novQL%og, IlovQQLag, IIovQQLvag, üovQQig, üovQxiviog, novqQi%iSoig, Ilov()Qi%og, ÜOVQQOg. XOOpSat'tOV fiaysiQsïov. Aaxcovsg. H. Cf. no vg (H.) et nvgxciïci. xooptaxo? (?)• xgixog Gidr/govg xsxgvnco/iévog, xal r\kov 'Éyatv iv xa xgvnrj[uxxi Gxgstpó/isvov, ob %gatvxai ngög ósG/iöv Gvatv. IIovGxaxovg, é)g ÜQLGxoipdvrjg (Byz.) (prjGiv iv i^riyrjasi Aaxatvixatv. H. Quod Ahrens coniecit nov gxcwo g ob rhotacismum in medio vocabulo, Eleorum esse potest, non Laconum, quod sonare debebat novGxuxog sive novaxaxÓQ. — Simile quid nee tarnen idem est quod infra legitur nvGGcc%og (cf. niGaxiov)' §iUov xa/invXov xoig [iÓG'/oig ngog xovg (ivxxrjgctg xi9éfAevov, <ö> xatXvsi 9r\\ó,£uv. xoopscvia = nvgtjvia. Boeot. GD 741, 67, 8. sq., bullae. Cf. Ilovgsi.- vi'óag GD 435, 11 sq. xoöpo? = ncögog. Delph. BCH 1898, p. 304, 1. 39. xoög. Vid. nóg. Tit. ceus CIG 2360 = Dittenb,2 522, 12 &noSiSóvui de xo dsïnvov ê s % a noS&v pro plena formula (Ar. Eccl. 652) oxav ij ósxanow xo gxolieIov. Genetivus sive absolutus sive temporalis videtur. xo5pcv* gcmqóv. H. — kv&qóv a verbo nv&siv = GrjnEiv, nisi forte nihil aliud est quam vocabulum latinum putrem ex messapiov.c. sumtum sermone, unde compluria attulit Hesychius. xpayixata pro saepe usurpant Byzantini, unde repetenda utriusque vocabuli confusio in codicibus. xpayjxatsósafl-ac (=ë%siv, Siolkeïv) xrjv avrjv in Aegypto dicitur 6 aQ%wvrig. Vid. Wilcken O. G. I p. 539. Cf. p. 321, ubi citat pap. Leid. F 3 et Ostr. 1337; ubi oi ngccyjiccxEvófiEvoi et ó nQayfiaxEvó/iEvog, vectigalium manceps (mancipes). izpa,yixa,za<;, qui in sodalitio munere quodam fungitur. Panticapaei tit. IRB II 61. 62. 63. Componitur cum vocc. ieqécx, Gvvceyayóg, nttQctcpLlayu&og. xpaYlxatsotijs, negotiator. CIG 2831. 3104. PB 383,4. Vid. lexica. [n q ay] fiat ev t rj g (i s ft i [tf'fr co] (i é v og ? CIA III 1449. xpaYJJtauxós rijg nóXsmg. Magnesiae tit. BCH XII p. 208. 213 Mitth. XIV 104. XIX 25, nude PB 602, 3. Vid. lexica. ^pafixazoxÓTio^. Philodemus de rhet. Sudh. p. 226, 7. Verbo ngayfioxowneïv utitur Polybius XXIX 8, 10; XXXVIII 5, 8. Cf. Philodem. p. 319, 6 sq. xpaSösfrö'at = nQavTSGdai LG. I 35. Mitth. IX 374. xpatvoc' nQrjvifei, xctra6T()éq)si. H. Gl. boeotica. xpaoxóaito? (praepositus) nccyov vofiov 'Eq^onolixov PB 21, 1. Cf. n a y a q % rj g. — ng. Xeys&vog PB 21. III 13. Satellitum princeps in aula byzantina. Theophyl. Sim. Hist. IV 15, 12 eivov%ov [slg xr\v PccOikiKrjii öoQvcpoQiav GvvxExayfiévov avxat xov KOQvqiaióxctxov, ov rtQuinÓGixov EÏdiGxai 'Pcofictioig aitOKukEÏv. Cf. Sophocles in lexiCO S. V. xpatasvtos, praesens. Theophyl. Hist. I 7, 4: xijv xs xov npaiaévxov {tzqeGevxlov vuig.) xfjv nctQcc 'PmfnuLoig ÊvonXov rjyEfiovLag Ttftrjv catocpÉQExai. Cf. Soph. lex. s. v. xpactóptov, praetorium. PB 21, 16. 288. 14. alibi. Theophyl. Hist. VIII 1, 3; VIII 9. 6 nqaLxaQioiv Enaq^ov. Cf. Soph. lex. s. v. TtQdlXcÓQlOg. xpakpexxos, praefectus, gr. k'nctQxog. IGSI 680. 2433. Polyb. VI 26, 5; 37, 8. Lyd. de mag. 171, 7. xpajttiyp = tcqccmxcoq. CIA IV 2, 17 C, 9; xpaxtopeg ibidem 1. 7. Cf. I 47. xpaxtiypes = jtfjaKtopeg (Hom. nQrjKxrjQEg). Phoc. GD 1539 a, 38. xpazTt[A.o? Delphis is dicitur a quo pecunia (multa) exigi po test. GD 1686, 9: si öÈ ftïj nci(ié%eiv fiÉficuov x&i 9ecöi xav avav, ngaxxifioi ióvxcov xaxce xov vófiov zag nóhog. Cf. 1694, 14 nganxifiog sgxco jilE^dvöqai. (Bór)&og) aqyvQLOv fivcig (gen.), 1697, 9 nganxifioi ÈGxcov fivcóv ZQidxovra. Cf. 1698, 10 etc. — 1718, 9 nQanzifioi ióvzco nazei zav 6v[ij}olctv xal xazovg vófiovg, 1800 ngaxzifia ovrco ükdzoQi ze (servo manumisso) avz&i xai aXlcat za>i &éXovzi vtzsq TlXazoaa xaza zov vóixov, et similia passim. Cf. nga^ig 6t nQa^ifiog. xpaxtopsia aqyvqix5>v. PO 81,9 (a. 244 p. C.). PB 194,7. 256, 12; n q ctxz co q ia g (sic) Xóyog PB 747, 20 (a. 439); TtgaxzcoQixóv (sic), scil. aqyvQiov PB 471, 13. 17 (saec. p. C. II). Wilcken O. G. I 394. „Eine Abgabe, die für die Praktoren für ihre Salarirung erheben wurde. Die Praktorie war eine Liturgie." Cf. p. 613 sq. xpaxzópsiov, simul tö zav nqaxzóqmv aq^slov erat in Aegypto et carcer debitorum. CIG III 4957, 17 sqq. Huius aedificii erigendi et conservandi sumtibus inserviebat tributum capitale, fisQiGfiog zov nQuxzcoQ Lov (sic) Ostr. Theb. 517 (a. 118 p. C.) obolorum 3'/2. Wilcken, O. G. I p. 285. xpaxtós. Vid. 7tQ&£ ig. xpobcttop, exactor debitorum publicorum in Aegypto passim occurrit in papyris. Vid. Revillout, revue égyptologique II 140. xpav dorice == nQóórjv. Theocritus passim. Yid. nqóav, nqw.av, ngêóvxpaitjxoi; zrjg i)ye^ovi,xr\g zdl-scag in Aegypto. PB 306, 3 (a. 566). Yoc. habet Polybius XXII 26, 17 de pecunia, quae exigi potest. xpa|tojJie? cretice = TtQa^ofisv. Tei inscr. L. W. 70,74 IKum.). xpalt?. Formula a Ttqa^ig 'eGzai zü Ssïva xaza zov ösïva IGI III 330, 171. Cf. ngaxzog k'Gzw tinb zov ösïva ibid. 218. 237; Dittenb.2 517,3 KQaxzol e'azcov ÜQaGixXsï oi fit) anoSóvztg— itQd£si naarji. Vid. nQccxzifx.og. — Epitaph. IGI III 1064 ad viatorem: /JaiV èmï 6av 7tQ&$iv. — Latinismus ksqï ov r\ nga^ig èvêazazo, de qua re actum erat, legitur in tit. XXVI 51 ap. Viereck, Sermo Graecus. xpa|(óv. Vid. ngri^dóv. xpaos in titulis caret iota adscripto. Meisterh.2 50. xpaGOfjuZza., Neptuni epitheton ex Ahrensii corr. pro ÖQaGzoyaïza in Sophronis fr. 21, coll. Hesychio s. v. gj-Dscos et vocc. Gia, sed~coll. forma attica n:QriQoaïa, malim nQaqooia (ex nQoa). Cf. itQ&v, TTQazog. xparija = nQcozsïa. Archytas Stob. Ecl. ph. II 31, 120 rol z&v nQuzr^v &vTinoisvjiBvoi. xpaxtateóstv. Byzant. GD 3059, tit. saec. I p. C., Gvvnavzog zov IIuv- zixov rtQuziGzevovzog e&veog. xpaztazoq. Therae tit. perantiquus metr. in Herm. 1901, p. 134 sqq.: HyXmzéXrjg nquziGrog ayoqav hixüdi || Ka[(>]vr\ici dsov ösïnv[i,]%Ev kts. Agloteles, eloquentiae princeps, die vicesimo mensis (Carnei) coena deum donavit in festo Carneiorum. Vid. ibi Hilleri v. G. commentarium. — Ibidem IGI III 436, 7 et 540, 3. xpatofjivjvta dorice = vov/ir/via. Mycen. GD 3315. 3316. Epidaur. EA 1872, 37, 1. 102 sq. al. xpa~o{)-povca. Vid. ngaxog. xpato? (ex rtQÓJ-yS= ngsv/j-svrig. Kaib. ep. 618, 42 nQrjvfisvrj d' s^sig Zr\vog yóov. Cf. Hes. nqavjj-ev&g' txqo&vficog. xts. xpvyós ion. = att. itQ&og. Hippocr. nQrjésg, nQ^éai, nprjémg, Herod. ngrjvxsQog, TCQr\vv£G&ui, titt. ionici IlQr)vi.og, Tlqriviog, ÜQEavdrjg. LOCOS dabit Hoffm. III 351, qui turpi errore nqavg tribuit Atticis. — Yid. ngaog, nqavg. xpij^a = Kaib. ep. 1092, 2. — Significat siG7tQci%&ev xQf^ia in inscr. chia Hoffm. 80, ubi haec forma saepius recurrit. Cf. (jp ó. q i fi ct et XM pro TM. xpca dorice = nqia (ex nqiuo). Epicharmi fr. 93, 2. Cf Ahrens II § 24, 4. UptajuXXóSpiov, Priamulus, deminutivum comicum, ut videtur. Theognostus BA 1412. Hpcavatoi, adv. loei. Cret. Del. 119, 3. Plura dabit Boisacq p. 103 sq. xptaxt?ecv. CIA II 632 (init. saec. IY a. C.), 1. 62 xqaysXacpo jxqiu- [itl£ovrog], i. e. cum membro erecto. Ilpojviy (dor. nQiava) ex n^iuvat]. Cf. TlQiuvGog. Hoffm. III 359. xptv cum gen. = nqó. Pind. P IV 53 kqIv aqctg, Arrian. Anab. III 18, 6 TtQÏv xrL, ubi vide Perdrizeti adnotationem. xpt|(o (1. xpt|dj) dorice = Jtpi'cw. em132, 54. A verbo nq^uv — kqïsiv. xptoöv = kqLuv. TH I 129. 135, unde ibidem xptwjj-a = ngigjux. Cf. Hes. s. v. xpoa'fsïes. Vid. nqsiyeia. TIP et TTPOB = ngnpara. Therae IGI III 346. xpo et xpox compendia in papyris = kqoiqi-Iu. Viereck Arch. f. Papyrusf. I p. 455. xpó = avri. LG I 43. XI 16. Reliquis locis est temporale. xpè rjovg et xpo sGTcéqrjg tov /3wfiov pro vulgari nqóg. Oropi tit, saec. a. C. IV (?). IGSept. 235, 45 sq. xpö toö v) cum indic. = tiqIv ij. Thisbae tit. a. 170 a. C. Dittenb.2 300, 22 oitivsg Big ttjv cpiXiav ttjv thjletsqciv nqo tov 7] Taiog AoY-QèrLog x o GXQCtxónsSov ngog xrjv nóhv Qtoficig n q o 6 r]y u y tv. xpoafopecv (ta; pooXa?). Agrigent. GD 4254, 6 nqoayoQovvxog JioxXéog tov Jiox.Xéog in decreti praescriptione, ubi dnóvxog Athenienses. — Tauromenii aut TtQodyoqoi aut nQvxavsig signifleantur sigla TP, xpoaYP^fAfJtivoi;. Vid. aygéco. JcpoaT(ov. CIA II 307 = Dittenb.2 635 (239-229 a. C.), 16 bmilui ês xai xovg ngoayavag xovg iv xoïg Isgoig xaxa xa naxqia. Schol. Aesch. III 67: eyevovio tcqo rwv fieyaXcov Aiovvaimv rjfiéQaig öXiyaig 'éfiitqog&sv iv tm èóetra xakov/iévw rwv tQaytadöiv aymv xai inïdsi&g a>v fiéXXovGi Öoauaxmv èymv&G&ai iv ra dedxQcp- — sÏGiaGi ós öiya nQOGannv ol vnoxQuccl yvfivoï. Itaque est quod hodie repetitie (anglice rehearsal) vocatur. [xpo Coi. IC 36 C, 18: noeua rö[v yafi]o[v firji'dg IIs\xayeixvi>ov Exxaidsxaxrji [ftev xaza 7tgo]aiyXtav, ejixaxc/idixaztji Se öia [vvxxóg] xx£., ubi vid. editores, qui dubit&nt inter (xexaiyXiav et Tt^oaiyXiav^ quorum illud fortasse praeferendum. Alterum ante, alterum post sol is ortum interpretantur. Cf. awuiyllu. xpocuSeiathac rt xivi. „Ob acceptum beneficium reverentiam aliquam et grati animi significationem debere alicui." Schwh. Her. I 65 aixiveg Gcpc rtQoccideuxo xov vi. Cf. III 140 = TCQOvcpeïXeiv xivi %aQt.v. KpoaiptO[xévo:g. Gnosia inscr. Deli BCH IV 353 (Kum.). «poottocjxviyv. Calchedon. GD 3052, 11: ög öé xa eïnr, ■}} ngoa^fivdGr, [tj ev (3ovXai] t] ev Sa/icoi r\ aXXei xai % óneiovv [rag dei acpeJXéa&ai xov nQia^evov xav teQa[xeiav, %ik]iac, ópaxfictg anoxeiGaxw [sQa[g xov ÜG]xXaniov xxé. Cf. Hermes XII 165 sq. Alibi TtyoaiGvpvrjv, velut Chersonnesi deer. Dittenb.1 252, 57 itQoatGvfivwvxog. Vid. u MS i fiv f}v. xpoacua. Damascius BA 1413. Verbum TtQoaixiaG&ai Paul. ep. Rom. 3, 9. TzpoaXimiai. Delph. GD 2676, 10 (saec. a. C. IV) eóo£e AeXcpoïg ©[ov?/joie a-rtodo[(is]v xccv jrpo[fta]i/ir)tav, n [9 0] a A ia ra v ióvxcov TaQavxivov, KXéuvog. Qui fuerint incertum. Cf. Baunack GD 1990, 9 de h. 1. Cf. etiam Valaori d. Delph. dial. p. 80. Nuperrime Dittenb.2 93 „nQoahaxai sunt qui comitiis praesunt". Probabiliter. — Vid. ccXia. xpóav. Theocr. IV 60. Cf. nqav, itQ&v. xpoavacped-efe pro npoa^eig, si re vera legitur in tit. amorgino (Dittenb.2 642, 5), quadratarii error videtur. xpoavatac(xoöv, ionice = ngoavaXiaxeiv. Her. II 11. Vid. avaiGi^ovv. xpoavaxXecv. CIA II 467, 27 nQoavanXevGavxeg (scil. ephebi) xai ini xQÓnuiov (salaminium SC.) Jvöi nXoioig edvGav ra» Ad XÖ>1 xQonaivi. xpoavYpsais, inserta nasali, = n^odypeGig, i. e. nQoaigeoig. Thessal. GD 361 BA eSo£e xov xoivov xtxg nóXiog [inaiveïadui] Aéovxa ixxa (= tui xrj) Ttooayoé[ac] xxé. xpoaxavtvyfxata. Olympiodorus ad Phaedonem BA 1413. xpoaxevfrscv. Delph. GD 2324, 14 (140-90 a. C.) iuxta nooaneX&eïv GD 2192, 8. 2199, 10. Vid. N pro A. xpoaxéxetv, ante accipere debitum. PK II 204, 15 (97 p. c.) dia xö xag — öoaxuag zeGGaoaxovxa TtQoaneGxrjxévai xov KecpuXav Cf 205, 33. 44 xpoowoyY^0^01' ionice = 7tgodirjy£ï6&ai. Her. III 136. Cf. anr]yesa&ai. xpoaxo6óias, qui ante alios debitam pecuniam reddere tenetur, horumque praes et praebitor, apud Locrenses, ubi plerumque pefiaicoxijg in inscr. delphicis GD 1842, 6 ngounoSoxui %axa xov vópov.. Cf. 1990, 9. 2082, lé cum verbo ngoctnodÓGdcti. Sed idem vocabulum apparet in tit. delphico GD 2116, 7. Vid. (is(}cciaxr)Q. xpoapxtoópca. Vid. itQoriQÓGici. xpoaaiecov. Ex Herodoto adde xaxiGag êg xo nq. III 14, 1. 5. 9. xpoaóXia, praeludia, ügurate Theophyl. Sim. Hist. I 13, 8 ovk ctöo£ct xct 7tq. xfjg riyspoviag anevsyxafisvoig, II 18, 11 ta xfjg ccycoviag nQOuvUa, V 2, 1 toïg ngouvlloig xmv cpQOVxtdcov, similia. xpopatvstv cum partic. = att. ati smSiSóvai dg. Her. I 134 nQoêfiaivE yaQ xo ê&vog txqyov. xpopdXXeatf-ai, vilipendere. Plut. Dem. 57. Dio. 58. Galb. 23. xpopoc?' vneQ^ag. H. Ad Pind. N. VII 71 recte rettulit G. Hermann, male ad Soph. Antig. 850 M. Schmidt. xpoj3a<3xavitt = (3atficcma. Pap. saec. VI (?) 1. 9: onoag Sia^r/g om efiov tov dovXov gov tov dctïfiova ngoficiGxcivittg. Archiv f. Papyrusf. I p. 435 (not. 1), cf. p. 434. Notum est nQo^uGxdviov, amuletum. xpoP«t(ov corrige PK I, 113, 10, 13 (a. 639/40) TtQcopaxcov rtQcoficcCcov (sic) SsQfiaxcov. xpoPatepov. Comice Sophro fr. 96 Ahr. n^o^axav nQopdxeqov, olog O lÓXCQOV. xpopai^jxatoi" ngófictxa. H. Laconicum esse vidit Schmidt, coll. glossis Hesychii è q i cp r) fiax a, xcxQvrniccxa, n a t ö a q 11) fi ax a, &v7]- lictxci, %0 l Q ITl flUX Cl. izpofiazofróiys. PPW p. 550. App. 190. xpoJBatdjv = KQofiuxewv. Deli tit. BCH VI 63 (Kum.). xpopaxrov yópoQ in Aegypto. Ostr. 1369 (a. 10 p. C) et saepe papyri. Vid. Wilcken O. G. I p. 286. xpopepö)Xet)fxévöV scpiev = nQopepovlevG&ui. Inscr. Tanagrae 83, 4 Meister I p. 282. — ngojiefScoXev fiévav Aegosthen. GD 3091,2 (221—192 a. C.) contra dialecti megaricae óv servantis rationem e boeotica formula sumtum, ut in eodem titulo locativus pro dativo iv rot MsXafinoösCoi. Cf. ibi Bechtel. xpopXéxeiv «, prospicere aliquid. Kaib. ep. 326, 4 xoivov duvuxov llvyj[lógvvov 7zq0pxs71cüv. xpoPoxatcop, provocator. Appendix mea post Stud. Crit. LIV 2. Cf. IGSI, 2008. Vid. infra pijrtaptog. xpopoXa certamen. Inscr. metr. theb. IGSept. I 2470, Kaib. ep. p. XX Praef., vs. 3 xoiag ix ngopoXag sicxyKQixog, dictum de pancratia|sta. Cf. Epidaur. GD 3340, 52 löóxei aixov o &sog laa&iievog x o xcig xeyaXctg aXyog oq9ov aGxaGag yvpvóv nayxyctxlov n qoflokav öiöulicti. xpopoXapios, apparitor quidam in Aegypto. PB 14, V 2. xpopoXeóg, auctor, monitor, suasor. Theophyl. Sim. Hist. I, 1, 20; II 4, 8 ngofiolevg — toü GzQarriy^/iaxog. Alias notiones vid. ap. Soph. in lex. s. v. xpoPoXXsóiyv aeolice = ngopovleveiv. Vid. fiólla. xpógoXog, venabulum. Her. VI 76 = nyopóliov Xen. Cyn. X 3, 12. xpópooXos. Corcyr. GD 3196, 11 (cf. 1 et 6); 3199, 14 sï xa nQ0- fiovloig xal nqoSixoig doxrji xalag s%eiv. Cf. 3204 extr. Menstruo iidem munere funguntur apud Callatianos GD 3089, 35. Vid. ai6ifivdrctg et ngódixoi. — In decreto delphico GD 2642, 26 opponuntur xoïg nolloïg, suntque fiovlsvxctl, qui xo nQopovlev/ia dederant. xpoyajxecv. PB 183, 6 (85 p. C,) GvfipiovxoGav (sic) ovv allrjloig xa>v ya/iovvxcov xa&mg xal n q o i y a fio v G a v (=-yafir/Gav), ut 254, 4 jcathag xal nyosyafiovGav afisfti/wftot^ijrras. Cf. Strabo VI 1, 8, qui verbo utitur de connubio illegitimo. IIpoya;x«)V, fabula sine poetae nomine. CIA II 975 i. n^óya^og est Menandri comoedia. xpoyéviyog = ayévsiog in Appendice mea XLIII 7. xpoysopystv. PO. 101, 8. PB 462, 18. Cf. ngoyiagyia in lexicis. xpoyijxévas = TCQoxsifiêvag. Amh. pap. II lil, 25 (a. 132 p. C.], ut 1. 26 n qoóy lx a i = hqóxslxui. xpoyóviov axê/ifia. Inscr. att. BCH III p. 70 sqq., ubi r esse diserte dicit editor. Sed Kumanides s. v. bene emendat nyoróviov. Cf. Phot., Suid., Hes. s. v., Poll. X 191. xpofpdcpsiv. Ree. inscr. bithynica Mitth. 1894, 371, 2. 10: ènl axrilrig TtQoyéyQafifiai. xpoypaijj^vrc, = KQoyQacpaGL. Messenii. Vid. nyoxi&rjvxi et rjvxai. xpó[*(]po[Gi nQosÓQsvsiv, rarius ot laióvxsg kqósSqoi, rarissime ot laxóvxig itQÓeÖQOi TtgosdQsvsiv et TtQÓsÓQOi oïxivcg av XaitaGiv et kqÓeSqoi oï av xvyiavcoGi ngoeópcvovxeg. — ■jiqósöqol xal tniGxaxr\g xcóv vo/io&exmv CIA II add. 115 b 40. 48. xpoJ=etxatvxag xed-vavai xai GmcpQOvi fiavia xivl fiexacpOLxav ngog xa KQCixxova. xposxXdjAxecv. Inscr. Romae aut Byzantii CIC 8808 (Kum). [xpoejMCopÉ?eiv? Epistula Antigoni regis ad Teios. Dittenb.2 177, 118: TTjV Öh XOfllÖijV ysviö&ctl TOLQ TCQOEllTtOQiÖClÖLV TtQCOTOLg fX T CDV TtQO- oóSwv. Typorum an quadratarii error pro nQ0£vn0Qi)aaGi v?] xposgaXettpetv. Arist. m. nol. 48, 35 xa <5' aXla (sc. %qifaaxa) anóKSixai %co(>Cg, ïva fir) nQos£,aXei(p&y. xpoeiaXXoxpcoöv. PK II 179, 13 (a. 68 p. C.). xposioStaCs'V. Andaniae tit. Michel 694, 53 TtgoefróiaGpéva öidyoQa. Cf. £ \ 6 81 a. xposxtjcóxtsiv. Lebadeae inscr. Dittenb.2 540, 68 (cf. 145 = Michel 589): rtgosniKÓtyag xag GxrjXag. Vid. S. V. snixoTtt]. xposxtvota, anterior animadversio. Stob. Ecl. ph. II 7. xposxtaijjjiaïvetv, ante notare. Philodemus de rhet. Sudh. p. 7, 1519. %CO()lg tcüv TtQOETllGEGrllAaGflCVCOV ÓialtjlpSCOV. xposxiajtiyxTsaO'ac xivi. PTI p. 6, 7 actionem alicui prius obtendere. xpoexitpoxsóstv. PB 8 II 7 (a. 248 p. C.). xpospavtatvys et xpospavÊatpia. Vid. ÈQaviGxaL xpoeoxopslv. Vid. ■KQoninoQi^siv. xposo^piJQ'oyxs öiacpoQOV noXXcMig aroKOV, anovrog xov xafiiov. Piraei tit. in H&riv. VII 295 b, 16 (Kum.). Vid. ivxgrjGxeïv in lexicis. xpovjY^1?? ^ux PomPa nuptiali). Hyperid. II 5. BI. xpov^Y°P°S advocatus, patronus in titulis. Cf. Mitth. XXIV p. 429 sq. xpo^póata (cf. BA 294, 7): CIA II 467. 468, 471— 481. Cf. Add. 573 b, 9. 578, 33, ubi est n\r\qó>6ia, quae forma dissimilatione nata est pro nQriQÓeia, quod contractum ut ngriyogeév ex nQoayeiQsiv. Cf. Hes. TtlriQoaCa (hoe accentu) 9voïa HdrivriGi. Phot. nQoriQoaia (sic)- r] VTtho tcóv nctQnwv &vGla ysvofiêvr] 1')it' Ü9r)vaimv ilaxa (lavxelav iv "Hkidi. Hes. rtQOt)Q ÓGi a' xa nqo xov apóxov dvfiaxa Kal 6 Arjfiog (KXeiörmog corr. Schmidt) ds avxa KQoaQKxovQia (propter anni tempestatem) Xéysi. Cf. Schol. Ar. Plut. 1054 et Phot. ngortgoGiai. Harpocr. TtQorjQoGia• 'TnaQEiörig Ar\\iaKö>. ovofia Ouöt'at; (fr. 73 BI.). Vid. A. Mommsen, Feste der Stadt Athen, p. 192 sqq. quem falli dubitantem num «oprij dici potuerit redarguit tit. eleusinius EA 1895, 97. n. 12, 4 sqq. leQotpavxrig Kal kt\qvkl — xrjv soqxt)v nQoayoQEvovGiv xav nqorjqog£a>v, ut animadvertit Dittenb.2 628, not. 2. XP°^X£ Sophron fr. 29 Ahr. ex optimo codice pro JtQOEÏyS. xpód-stoq, avunculi pater. Laodiceae tit. CIG 3936 (Kum.). Cf. 7ZQ07ZC(7t7t0g. xpóO-sjxa = TtQÓyQdfijjLci, litterae publice propositae. Tit. Corinthi saec. p. C. IV Dittenb.2 422, 10 tj — xov óixaoxov [ex x]ov ngo&éficcrog yvcófirj. xpofrfra et xpófl-a = iiQÓodeiv) Cret. LG Y 8. IV 52. VI 24. VII 12. IX 2. xpoxKxavta = no&Lxovxu (rcgostjuovra). Boeot. GD 393.430,3; txqo&slx o v r cc = Tto&rjxovTa GD 392, 5. Cf. Ttodeixovxa et TCo&ixaSav. Boeoti igitur, ut Homerus, utramque praepositionis formam usurparunt, longe vero frequentius noxt. Cf. Meister I 284. xpoö-coopov boeotice = nQÓ9vQov. Vid. Kfitpi&iovQog. xpofróscv = xaxaQzea&ai. Delph. Dittenb.2 484, 12. 14, ut 7tQoïsQcia9ai 627, 6. Cf. Thuc. I 25, 4 (Ditt.). xpciO-opcjia. Theognostus BA 1414. xpóO-oacg Olympiae vocabatur arae 1) nQcóx-t] xQ-^nig. Paus. V 13, 9. xpocsvai. Theophyl. Sim. Hist. I 3, 6 7tQof)l&ov ai onovöaï, factum est foedus. xpotspa<3$,ac. Vid. tiqo&vslv. xpot£saO-ac ionice = ngoxadfjofrai, ttqoeÖQeveiv. Her. VIII 67. [xpotxéa9-af ècpixéa&ai. H. Imo nQoaixéa&ai, ut vidit etiam v.Leeuwen ad Ar. Eq. 761]. xpo£§. Vid. n sv&sqiov. xpo'faao{xat, mendico. Archilochi fr. 130 (EM 689,5 s. v. TtQoïxxrjg) ■JiQoxeLva ihqu xaï nqotaoofiai. Cf. fr. 92 xaxa7tQ0i^exai = xotxctn Qoï&xai. xpot<3t«a0,at. Dittenb.' 156, 3 ngoGxag èvöó^ov xai xalrjg aiQSOecog, et 200, 24 (cf. 247, 7) ngoloxaGdcu xcóv xfjg nólsi GvficpeQÓvxcov. — Flamininus in epistula, tit. I apud Viereck, Sermo Gr. nQosaxrjxóxsg xov ivSó£ov, qua dictione huic videtur reddere voluisse locutionem latinam praestandi honesta pag. 75. xpotaxsoO-at. Lexico Schwhi adde Her. VI 49. xpotx°töas = nqox- Eleusin. tit. saec. IV a.. C. EA 1886, 37. 1. 45. (= CIA IV 2, 767 b). Nonne quadratarii lapsu? xpÓJta* evdvg, TtaQaxQfifia. il-alipvrig. H. Her. I 111. VI 134. VIII 65. 135 nqóxdc xe, protinus. xpoxaoocxa^safl-ai = ngoxaxadixufeGdai. TH I 171. xpo>= -r\xr\g. Kaib. ep. 1023, 5. xpoxatavojj.^, prior divisio. PB 636, 46 (a. 21 p. C.). xpojtazijyopstv. Hyperid. II, 9 BI., ut Dem. VIII 23. xpóxaoats et xpoxaoteóeiv. Vid. s. v. xavxóg. xpoxecafrac. Lexico Schwhi adde Her. III 22, 4; V 105 extr. SsCnvov TtQOXSlflévOV = 7tClQC!XSLflév0V. xpoxeXsód'Oos XafinaSag, praevias faces (nuptiales). Kaib. ep. 418,7. Contra lexicis eximenda Strattidis II 775 Mein. verba corrupta jfiéga, quae in n qolk èXoviï ogrifiégai felicius correxit Koek I p. 721, postquam ipse itgoxaxcXov& Tipégu proposui. [xpoxs^aXatov f. 1. pro nQoGxtcpaXuiov ex pap. mag. saec. III PK I 121, 747 delg vno xo itQOxecpdXciiov xö nxv/iv (= nxv%iov) xoifia htc.]. xpoxid'tóviov" tö jtqoqivov. H., i. e. xo fiexa^v xfbv GctQxêóv xai xov Ssqfiaxog, ut ipse explicat s. v. nqóqivov. Corr. Schmidt pro kqoxioviov. Glossa medico alicui ionico sublecta videtur. xpoxivSovsóecv ijitip xivog. Lexicorum locis adde Hyperid. I 7, 21 BI. xpóxXvypos (?). Inscr. Aphrodisiadis LW 1603 xaïg cpvXaïg xaï nqoxXr]- Qoig (Kum.). xpoxoiStov = TtQoy^oLöiov. Meisterh.2 79, 1 j3. xpoxojxtSSsv JtQOKOfiifeiv. H. Laconicum aut boeoticum. IIpoxóvvTjaoSj non ngoixovvrjaog. Meisterh.2 74, 9. xpoxoxac, felix vitae conditio. Epitaphium metr. Ptolemaeorum aet. in pap. Musei Gizehii n. 9206, BCH XX 191, I v. 12 ytvioei xéxvcou, rjv Xlnov èv ngoxonciLg. xpoxóxxsiv xag xcóv SspuGx&v yvcÓGscog. Byzantii tit. IRB, I 47, 6 (saec. a. C. I). xpóxottov* trjv txqo X7\g xscpctXrig XQiffoSiV x o x r t g yag naga xoïg JagievGiv ri xecpaXr) Xtyszai. Phot., Poll. II 39. Hes. ngoxozzig- r) xuixri. — TtQÓxoxxa■ eïdog xovgag, ij xscpaXrjg xf>(%a>fA.ct' xoxxig yetg n] xscpaXrj xui oi ccXsxxQvóvsg xoxxol óicc xov e'7tl xfj xsqjctXy Xocpov. Apud Hippocratem Galenus explicat ïviov, nagsyxscpaXig, et Herondae III 72 verba nQog — xfjg xoxxLSog ipv^ijg per capitale ingenium vertit Buecheler. xpóxpoov laconice = kqovxqovov libri Ar. Lys. 1252 oxa xol (isv (Athenienses) in HQXctnixiia I ngóxQOOV GiocixsXoi I noxxcc xaAa xmg Mrjdcog x' ivlxwv. Sed vide kqcóxqoo v. xpoxóxXioc Oeot (?). Inscr. erythraea in Mus. et Bibl. Smyrnae 1875, 108 (Kum.). — üqoxvxXiog Aetolorum mensis = Delph. BoüQ-oiog (= att. BoriÖQo^Latv) i. e. Sept.—Oct. GD 1868. 1988. Cf. Bisschoff de F. G. A. xpojtoxXtg* 7j TtQOjjivriGzQict. H. Primi Herondae mimiambi titulus est TiQoxvxXïg ij TtQo/ivriGxQia. Praestaret 5) (iccGxQonog, sive ngouycoyog, nam nQotivrjGxQict bona certe aetate in bonam partem accipiebatur. — Herond. VI 90 ngóoco noevoa (superans) xr)v %QoxvxXir\v ©aA[Aoü]v. xpoxócov. Cum verborum lusu Philodemus de rhet. Sudh. p. 242, 22: Xiysiv [o-u n q] o G[z]a xi] v ag xcóv fiexoiy.cov, aXX' sl fisv aGxsïog etrj, cpLXov, si d' rjxxcov ij xaxa xov roiovxov, npóxvva. Cf. lexica. xpojcojSomCsiv. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 89. xpoxa»jJ.cov = Ttgooipiov. Pind. N. IV 10. xpoxama. CIA IV 2, 834 b col. II 68, scil. Hlcpiza, i. e. Didymo ap. Harpocrationem s. v. interprete, nvpol fiéhzi xe^ie/iévoi. Cf. Poll. VI 77, Phot., BA 294. xpoXa(j.[3dveiv zlvó. = ttqocpd'dvsiv, cpduvsiv. Tit. metr. IGSI, 2014, 1. SovkniKLoi, evipv%ï itQoékctfiég ps xzL Cf. lexica. xpokettyico cretice = rtpotóipw. CIG 2554, 197. Yid. rpsvaïco. ftpo\s<3yy]v£t)£v xagnav (ante messem) zclovfiévr) vito Aaxavmv H. XpóX0lX0£. PB 48, 15 Ttéfirptxs /jloi zo tiqÓXomov xaï rov Gaxxov. xpoXoaaav. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2262. zpoixdy(tazpos) jtoim'g>|>£], promagister. IGSI 1076. xpoixa.88a^' pafog izQotittiiayixivaq. H. Dorice. Corr. Yalckenaer. xpojxdjx^, atava. IGSI, add. 756 a. xpojmvciytty ion. = Ttgofiavtsici. Her. I 54. — kqoftavtrjt'a passim titt. delphici. Yid. Valaori, der Delph. dial. p. 23 (cf. BCH XII (1890), 501. 504. 505. 511 etc.). De terminatione cf. Hoffm. III 337. xpo(xa^8<óv = enaX^ig, nvgyog (cf. Suid. et Hes. s. v.). Her. I 98. 164. III 151. Xen. Anab. VII 8, 13. xpojxaxo? freajxdjv. CIA III 638 (metr.), praefectus. Yid. zapLr\g. XpOfAaxoS* vno KQTjzav /xci^a êfiSoficttip ncadiw ysvofiévrj. At infanti septem dierum polen tam datam esse quis credat? Schmidt /naxv pro fififa coniecit intellegens certamen in honorem Iovis, pueri septem dierum. At ita requiras saltem s^öopcilia ncuöLa <'óvu du> ysvofiévri et mira est vocabuli forma nqópaxog. In ed. minore idem verba imo Kq^zwv transtulit ad sequentem glossam scribens: xpojxévs(t)oi* (joïaï zivsg , coll. schol. Nicandri Alex. 490: n Qofiévsiov ós eïóog (joi&g. avófiuGs ós avzrjv aitó zivog riQOfiérov(g) K^r/zóg speciosius quam Meineke, qui quae his praecedunt verba npofisv, lêyovzsg nQouycoyol sic reflngebat: ngofisv... v> léyovzat TtQoaycoyol. — Ceterum n q ó fi a %o g revera dictum esse sive a Cretensibus sive ab aliis /icifcv quandam nihil habet absoni, formatum a verbo nyofiuxzuv (cf. perft. fu^a)* et fleri potest ut grammaticus voluerit fififav, quae puerperae daretur die septimo post partum. Verba tamen vix sana, nee sufficit fortasse correctio sfióofiaLov zov nuiöLov ysvofiévov. xpojxétpvjs = TZQOficzQtizrig. Ephesi inscr. CIG 3028. Cf. Lydus de mag. Rom. I 46 (Kum.). — 7tQO(ist(>r)rn)g Athenis. CIA IV 2, 834 b. col. II 79. 87. npojx^^ia, ta, non ÜQOfiri&sict. Meisterh.2 43. xpofxi^tK^ ion. = itqofa,ri&eiu (-&ioc poet.). Her. I 88 Kvgog KqoÏgov xagzee èv nolkrj npo^-ri^Cr) (= ziftij, aióoi) cl%e. — III 36 = rtQÓvoia. xpo{UJCJ«xi£ójJievog. Vid. fiixxixióóófisvog. xpofuafrtó'Mys, promisthota, locator scenicorum. Inscr. Philipporum in Macedonia CIL III b 113 (Kum.). xpojj.vd{xo)v, oojxxpoixvajxovsg, Acarnanum magistratus GD 1379, nQO[ivdiA,a>v etiam Stymphali BCH VII 489 sqq. Dittenb.2 482, not. 3 suspicatur singulos senatores /ivafióvav nomine usos esse, ex iisque qui ad tempus cotidiana senatus negotia peragerent ngofivd^ovag dictos esse. — Vid. (ivdfitav et 6 v p fiv a (* o v e g. xpOJAViyatpta. Yid. ngoxvxXlg et ngo ixz g ia. xpópoipoz = aa>gog. Kaib. ep. 418, 6; 631, 1; 707, 5. 1tp0ll0ip(ü$. IGSI 1932, 1 Tcgofiotocag I elg davazoio zêXog — ansgy^ofièvoai. iupójxoxt)-oi;. Inscr. Deli saec. a. C. II. BCH VI 318 sq. = Dittenb.2 559 toï;g jtgo/A.óft&ovg zovg èv zoïg zofyoig xal rag èrt avzoïg GavlSag^ vocabulum architectonicum, quo mutuli, i. e. trabes, significari videntur parietibus inflxi, quibus tabulae imponerentur. xpO|J.t>3'CJl'CplO[. 2ixckcS>xai 8' avzag (SC. rag ngoft,vr\Gzgiag) xakovGi ngo- fiv&iKrgïag. Aristoph. Byz. p. 432 Mein. s. v. ngoixvrjGzgia. E comoedia sicula vocabulum petitum videtur. xpojxóat^?. Inscr. metr. eleusinia EA 1883, 75, 6 aMó. fis xal naiSav xoGfisl %0(>ój, oï to ngofivsxav | allcov èv xsksxaïg oxé(ifia xófiaiGi &£Gav. xpO|lt))^9*c£sc lalv.ofihxav (-SsGficov COd.) OTtlmv' avzl xov ngÓGco %cagsi. H., Phot. e Dindorfii ad thes. VI 172 B emendatione, coll. Aesch. Sept. 160. xpóvaiov, tó = ngóvaov. Aegosthen. L. F. 14 (Kum.). xpóveax; sive ngovriiog. Inscr. CIA I 117 — 130 (434/425 a. C.). èv zot nPONEOI — riPONEIOL Meisterh.2 516. xpoviyLtj 249r)vcii,r]. Her. I 92. VIII 37. 39 et zo ngovijiov I 51. xpov^atov (?). PK II 177, 4; 178, 3 (a. 11 p. C.), ubi vide notam editoris. xpovfcpoöv. Pap. mag. X Leid. 11, 3. Cf. vngovv in lexicis. xpovovyaca, administratio, aet. Byzant. PO 136, 9 et saepe iuxta ngovorjzrjg, administrator, curator, velut PB 310, 4. 24. Cf. Tiber. Novell. 25; Cyrill. H. 497 A. xpovojxca, obscurum aliquod privilegium. Acarnan. tit. Dittenb.2 478, 5 (saec. IV init.?) ngo&viav óó/isv xal ngovofiiav xal ngonga^iav, q. v. Proxenia interdum donatur integris civitatibus velut a Molossis Agrigentinis GD 1340, a Sardianibus Delphis BCH V p. 400 sq. Cf. Dittenb.2 ad 483, not. 5. — ügó^svoi pro fiagxvgsg IGSI 636. — Apud Herodotum, qui tantum £sïvog agnoscit, iuxta ngó^sivog legitur ngó^evog, quod solum tuentur tituli ionici saec. V et IV a. C. Vid. Hoffm. III p. 392 sq. Cf. supra £sïvog et £,swog. xpóisvtFo? IA 342 = Kaib. ep. 119, 3. xpóoöog = nofncrj. Tit. templi Iovis Panamerii ap. Dittenb.2 420, 15 zfjg ngoódov xal zijg êogxrjg x&v üavajiagsicov (saec. p. C. IV ineuntis). Cf. ibidem 40 taig nqoóöoig t&v Te ccvSgmv xal yvvaixmv. — Vid. IIcivcéfictQog. xpoouw = nqoixl. PO I p. 207, 7 et saepius. Unde verbum kqoolxCf£IV = nqoixl&iv, dotare. PB II 592, 8 ex Wilckenii emendatione. Archiv. f. Papyrusf. I, p. 106. xpo<3[M>XóOlympiodorus in Phaedonem BA 1414. xpoopav. Schwhi lexico adde Her. III 14, 3 -xqoïSoov xal (la&cóv. izpoótyioz Apollo Athenis. Paus. I 32, 2. xpoxapajcsta9-ai. PB 243, 11. xpoxapocfl-ev. Add. Bacchyl. III 32. V 148. xpoxateiv, antea calcare, proculcare. PK. I 113, 523 (a. 78/9 p. C.) fii6&bg fio&v rtQortcczovvTuv. Cf. 569. 582. 588. Variat cum (iiG&og fioav akovvrav, itaque signicare videtur calcare frumentum ante triturationem. xpoxatiyp, pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 3122. xpoxatrop = itQÓyovog. Her. II 161. IX 122 et plur. II 169. Hom., Pind., trag. (Plato). xpóxsjjixta, die quinto ante. CIA IV 2,841b. 61, ut in lege ap. Demosth. XLIII 75. Cf. ngótqltu Thuc. II 34. xpox^Xaxcatvys. Oenoandae tit. BCH 1897, p. 408. xpoxtxtetv = nqonexag 11 noieïv. Hyperid. fr. 161 BI. xpoxX(óeiv ionice = ngonXeïv. Her. V 98. xpóxoXos Her. II 64, ut Pind., Bacchyl. V 192, et tragici. — Cerae genus quoddam in pap. mag. bibl. nat. Par. 2378: xrjgov anvqov tov Xeyópevov ngónoXov. xpoxojj-xstv = itQonéfMzeiv, 7tgo7tofA,7tsvsiv IGSI 768 tit. metr. Cf. Theophyl. Sim. Hist. V 16, 11 rijg ngonofiitovGrig dvva/ieug. xpoxpa|ta, „ius ante alios cum senatu populoque agendi, idem quod alibi plerumque formula ngóaoöov elven ngbg /3ovXrjv xal dij/iov ngchtoig /leta ra kgd." Dittenb.2 478, 5. Vid. s. v. ngovopla. xpoxpstóv. Pind. N. VII 86, „ge'o Se ttQonQe&va fisv %eïvov adeXcpeóv t , ubi schol, &vü TOV Ttgó&vfiov. Vox COgnata cum epico ng07tgr]vrig. Sed fortasse recte O.Schroeder corrigit ngongaóvu. Idem voc. restituendum in sero titulo metrico Termessi Pisidiae, quem nuper edidit Cousin BCH 1900 p. 302, 6 ubi lege ngon^aóv] ag yeveTijv. Cuius epigrammatis auctor eidem Pindaro sublegit ÖQ&ónoX iv in vs. 4. xpoxpo^eYY^S- Pap. mag. bibl. nat. Par. 562. 603. 715. xpoxtSXaia figurate initium. Theophyl. Sim. Hist. IV 9, 5 ra tijg nagata^ecog ngonvXaia cpiXoKÓlefia. xpóxoXov, zó = ngoitvXaiov. Arist. Ü9. noX. XV 19. Cf. CIA II 521 C, p. 122 (saec. a. C. V) ngonvXov SrjfioGiov ogog. Ibidem IV 2, 104 a 56 ngónvlov tov tegov ('EXtvGïvi). — FGH, Inscr. I, 2 p. 32. Semel etiam Herodotus II 91 ngónvXu, alibi ngonvXava. xpox®"kyz-qq = nQonmlrjg, pararius sive proxeneta in papyris Leid. N. II 12; M. II 6. %po%(ö[Xa' tb TtQÓitOfjLctj oit£Q xal ny ó n w [i a Xéyszai 'AttiK&g dia tov co. Choeroboscus BA 1044. Yid. nó[ia. xpÓ£. Servant Iones, Attici, Aeoles. Homerus usurpat nqóg, noti, nqoti, Boeoti noti, raro ngoti, Dores plerique noti, item Aetoli, Delphi, Phocenses, not sive nol Argivi (cf. noixXvGtio g), Delphi, tvó t Thessali, Elei, Herculanenses ad Sirin, et cum articulo ut nottóv (noróv), Ttottovg (notovg) et similia Lacones aliique Dores, nóg Arcades et Cyprii (hi etiam no (ut noE%ó(ievoi), noqti Cretenses, négt Pamphylii (cf. nsQtéócoks). Quae singula suis locis notavi. — Sermone graeco-aegyptiaco interdum ngóg tiva signiflcat in oculis alicuius. Yid. s. v. ft op 959). — Aliquando in Aegypto periphrastice ponitur pro genetivo, v. c. rj ngog Tdfxow omCa. Cf. Leemans I p. 120. — ngog cum dat. Yid. s. v. yguyiov. — Lebadeae tit. (a. 175—171 a. C.) Dittenb.2 540: èydido/iev ös to egyov öXov ngog %aXKÓv, i. e. ut pretium aere solvatur, ubi editor cft. 226, 14: t&v ts aQ%óvtcov dévtoov ta [squ noty]Qiu sig trjv tijg nóXscog %qsiuv — ngog %QvGovg eKatóv. — In lexico Schwhi adde locis, ubi ngóg cum gen. idem valet quod naga cum dat., Her. III 137 extr. ïva yavrj ngog Aagsiov èmv Kal èv trj êoavtov Sóxifiog, ubi Steyn cft. I 120. IV 144. VII 139. itpoaaysiv. In CIA passim legitur formula ngoGaysiv ngog tov ófifiov et ngoaaysiv ngbg trjv (iovXriv de peregrinis, qui ipsi dicuntur nqóaoóov noisÏG&ai ngog trjv (}ovXrjv, vel nQog tov drtfiov, vel ngog trjv fiovXrjv Kal tov drj/iov, vel nQog tovg ngvtdvsig xal tov öfjfiov. xp0<3tty(0'py = ngÓGoiïog. Her. II 52. Cf. III 34 dvGiag KQoGayovxeq. xp&aay(oy(s)ïov. Plato Phileb. 56 c nqoGayayiov commemorat inter instrumenta architectonica, ubi schol, tixtovmóv èativ ogyavov ö ngoGayovteg svüvvovgi ta Gtgefila £via. Sed recte Fabricius e codice Bodleiano reposuit ngooaymyda. Legitur, nor mam significans, in titulo Lebadeae ap. Michel 589, 119 ag/iovg — evycaviovg ngog tb ngoactyuyeïov, ubi Fabricius de archit. p. 72 „instrumentum regulae simile, quo admoto lapides examinantur." Etiam ngoGaymyij vox architectonica esse videtur in psephismate Piraei aet. lycurgeae EA 1900 p. 96, 1. 68 b. Vid. s. v. I'vtogvog. xpoaaipecaflm, cooptare. Arist. noX. 35, 5 ngooeXófisvoi Gcpioiv avtoïg aQiovtag. Cf. Poll. VIII 92 et Her. IX 10. xpoaajxatvstv = nooGiqiiaLviiv. Panticapaei inscr. (Kum.). xpoaavaypa^etv (de decreto). CIA IV 2, 231 b 69. 841 b 106. Cf. Lycurgi orat. § 118. xpooava^Tecv. Pythodori psephisma ap. Ar. A&. nol. 29, 16 ngoaa- va^rjtfiGai de tovg aiQE&êvtag êypatps xal tovg natgiovg vófiovg. xpoaava^épetv, referre ad senatum. IGSI 757. 758. 760. xpoaaviy? aeolice = nQoGrjvrjg. Pind. P. III 52. X 64. Doricum est jeotövrjs, q. v. xpoaaxaptiaaaa. Inscr. Cariae L.W. 1580 (Kum.). xpoaaxoScSóvat. Hyperid. III 17 BI. xpoaaxoctvstv. Hyperid. III 17. xpoaaa^aX^eaü-at. Ephesi tit. Wood, Discov. Append. 5, n. 5 (Kum.). xpoaaötecv. Kaib. ep. 1013. xpooa^opc£eiv. Antigoni regis epistula ad Teios, Dittenb.2 177, 9 vofj,i£ofj,£v öeïv nQoGcKpoQiG&rjvai succGrai èyyQ[difjai /ièv onÓGovg av xaQ7tov]g èi-ayeiv fjovlrjTcii ano rijg uyQoiKiag xrl. xpoapcod-stv ion. = 7tQoG(3oti&eïv Her. VIII 144 extr. Cf. kq o a t/3 a> oaxo YI 35 etc. npoafoixyoöv. Vid. ÈTciyofiipovv. xpoa-foiAvaazys, in exercitationibus adversarius. Hyperid. II 5 BI. EvcpQctiov — tov nQoGyvfivaGrov avzov. xpoaSésceaO-at. Her. I 89 et saepius. Yid. öéxso&ai. xpoaSijXésaO-ac ion. = Ttgoa^uTCTecv. Her. VIII 68. xpoaSceq-pa^siv. PK II 38, 81 et passim. PL p. 357 etc. Wilcken O. G. I p. 287 zo TtQoeöiayQacpófisvov e'jc cScSóvac, praeterea elocare. Vid. s. v. &nsxê id óvai. xpoasxxXvjpoöv. Ancyrae tit. CIG 4040, VIII (Kum.). xfpJoaheXóaO-cov. Vid. i7ti/isXóo&uiv, cv&wóg&cov et Imperat i v u s. xpoaejxxovecv xrjv aQicxLav yfjv. Orestidis in Macedonia inscr. Arch. Z. 1880, 61 (Kum.). xpoasfx^oatoöv. PL p. 364, 69 7tQOGeii.7texóxcov hi lóyw xivl xavxa P(>ct(}ev&fivtxi (a. 165 a. C.). xpoGSVttXTSod'Occ, PL p. 222, 68 xov Egjiiov ov&ev[i xexfijtj^ia rtQ0G[ev]a- nxopsvov, cpaGei ói xevfj Ttoorpsooixsvov slvcti nqoysvixt]v (SC. zr/v oiyJav). Saec. I a. C. xpoaévaxe = nQosévti. Theocr. XXI 18, èmvdxex o XXIII 61. An pseudodorica? xpoas|opxc£ecv, Devotio carthaginiensis in Mus. Rhen. 1900, p. 250: kqoGs&qmZco as xaxa yfjv xö ovofia 'Exaxrjg xrjg "Oqyov fiaGxrjyotpÓQOv (sic) XXs. Yid. è£oQx(£e iv. xpoaexcxapaxaXecv. PB 248, 4; 249, 18 (saec. II p. C.). xpooex&téfivscv. CIA IV 2, 1054, 56 d 7 et c 56. xpooexpi'ato. Mylasorum in Caria tit. CIG 2693 e (Kum.). xpóoepYOV. Yid. s. v. aneyyov. xpooépSstv (i. e. 9vsiv) Nv/iqn/jiai xcmókkcovi 9f\lv xaï Hoasv Thasi tit. IA 379. xpoaépxeafrac ngog xa dyopaGfitp (sc. xwv xilmv) in Aegypto dicuntur empturientes. Vid. Wilcken O. G. I p. 526. Cf. p. 592. xpoaeóxeafrai absolute. Kaib. ep. 1040, 11 £ijaai %qoatvXov. xpoosOfrj (non Iudaeorum tantum, sed etiam) paganorum sacellum. Bosporani titt. IRB II, 52. 53. 400. xpoaé^StV Tg OCavOMf xept ttvc = 7t(>oGÉ%eiv xbv vovv (xrjv yvcóutjv) xlvl. Thisbarum tit. a. 170. Dittenb.1 300, 43: Snmg 7teQï xovxov rfjc ói[a]vo(ai Ttiioaeyrji. xpoasxvys c. dat. ion. = ixófievog c. gen. (sive ofioQog vel nQÓaoQog c. d.). Her. III 13; 89, 9; 92 et sequiores. xpoas?Jlld* TCQoaayÓQSvGLg, Jt al r) TtQÓg xiva ófidia. H. Yid. fm, ifiidódev. xpoa^xet {j.ot TtsQL xivog (pro xivóg). Philodem. de rhet. Sudh. p. 202 15 sqq. xpoa^jmtvecv = Grjfiaiveiv, xsXevsiv. Her. VI 77. 123. Eur. Med. 725. xpOGiyvsjts. Vid. SvfinsQisvsvrjyfiêvrig. xpoaijvexov. Vid. rjvenov. xp0a,ïv5f?» proprie — ngoGcpdrig, svvovg, npaog, Herod. II 94 = ènixrjSeiog. Voc. poeticum, quo utitur etiam Thuc. VI 77. Vid. noxavrig et itQoaavrjg. — n q o a rj v é Gx e q o g (i. e. rjöi'cov). Theophyl. Sim. Hist. I, 5, 6 7tQ0Gr]vÉGx£Q0g yaq avxoïg rijg siQtjvrjg nóksfiog. — n q og rj v ó x ax o g Kaib. ep. 538, 8. xpoaiyptiog. (Cret. BCH 1885, p. 13 sqq. 1. 10: Sneu xvmi & Sla xaxd- GxaGig xag 7TQOGrj[o]xiag Giaxrjaiag. Vocalem non expedio. xpóatf-e etiam ante vocales in antiquioribus titt. lesbiis, ut k'vtQ&s. Cf. Hoffm. II 274 sq. De usu ionico et poetico vid. Lob. Phryn. 249. xpoatheXeiv. PK I 121, 431 (saec. III p. C.) Gx^ecpó^sva öv nQoa&êXeig in loco lacero. xpóad-cfxa. Ostr. Theb. 834. 839. 841. 973 (saec. II p. C.) „Zuschlag des damals üblichen Naturalabgaben, also vor allem für Grundsteuer und Annona". Wilcken O. G. I. p. 288 sq. xpoafrejj.etaoöv. Lesbi tit. IGI II 11, 2. 6. 28. Fabricius de archit. p. 38 sq. ó xónog nqoG&Efishovfievog, locus prope (aedis) fundamentum". xpóaO-s?. Yid. ü 35 in loco spurio. xpóay.X^tos — 6vyxlrjxog, senatus. IGSI 757. 760. xpoajcoXXaxóp}Ag quid? PPW p. 54, app. 415, 15. xpoaxóvgfAa. Frequens salutandi formula in papyris aeg. xo nyoaxvvrjfici noLÖ> naga xat v,vqLg> SctQaniöi, addito interdum £xaGxr)v rméQixv. PB 384, 4. 385, 3. 601, 4. 625, 3. 714, 4. 715, 3 etc. FGH 127, 4. 130, 4. Amh. pap. II 136, 6. xpooxoviyciys = iKsrrig. Saepius inscriptiones et papyri. xpoaxróxot)£ et èQexccg mire distinguit Theophyl. Sim. VI 1, 1 aGxe xovg èoéxag xovg xe ngoaxcónovg %ctÏQ£iv cpQaGavxag xrj Kamt] iosxxsiv 7tctvGctG9at.. Sed voculam xe delendam arbitror. xpoaXetxeiv. Laodiceae tit. a. 79 p. C. CIG 3935, 3 xa ngoalsi■yavxci xov sQyov „operis imperfecti partes etiam exstruendae". Cf. Arist. pol. VII 17 extr. xo nqoaksïn o v xrjg ipvascog dva7ikrjQ0vv [itaque fere = èUelneiv]. Lebadeae inscr. Dittenb.2 540, 22 sav dé nov rtctQu xo ïqyov GvvqjéQrji xivï fiéxQcoi xwv ysy(iafj,fiévhjv ngoGkuteïv rj Gvvslstv „addi vel detrahi, scil. aliquantum ultra mensuram relinquere, i. e. non sculpendo praecidere (zugeben)." Fabricius de archit. p. 36, not. 2. xpóoXT5{A.(Jta tijg &eov (Iunonis) naqaXoqyèg u/icpi&vèctvov. Inscr. ionica a. 345 a. C. Hoffm. 111169,21. Amiculi genus fimbriati cum margine purpurea. xpoaXoyeóetv. Vid. koyeveiv. xpóaXotxog. CIA IV 2. 834 b col. II 27 (saec. IV a. C.) zrje xovtaGeeog to nQÓaloLnov. Citatur vox ex Iamblichi vit. Pythagorae 15. xpoafjis-cotStSóvat. PO 68, 34. XpG«3JJ,£TpstV. Vid. n q o G 8 icty q acp s iv. — nQOGfisrqeig aeolice = nqoG(istq&v. Cf. öt£ij;£tg et MI. — TtQOGfie q eïzctï jiqogcxqpófci reddidi Photio in lexico. xpoajjioyetv ion. = nqoGfneiyvvvai. Her. IV 46. Vid. fiiGyeiv. xpoaoSap/wv, ó. Cyzici tit. Mitth. VI p. 42. 45 (Kum.). xpoaoStxós, publicanus. Tanaïtarum tit. IRB II 432. xpóaoSov xotstafrat. Vid. s. v. TtqoGuysiv. xpoooSoxotóg, magistratus quidam in Aegypto reditus curans. PB 388, I 27. II 19 (saec. II vel. III p. C.). xpoaotxoöojjita. Piraei inscr. A&r\v. VII 231 (Kum.). xpoaoXoxtaypecv. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 135. Vid. oloxlrjQeïv in lexicis. xpoaójxoopog ion. = nqÓGoqog sive ofioqog. Her. IV 173. xpoaovojxaaSso^at et xpoaovojxaaJa. Vid. s. v. owfict. xpoaopsyeafrat c. dat. ionice = nqoGxeï6&ai, applicare se ad ali- quem. Her. VII 6. xpoaooStaat, terrae affligere. Her. V 92, ab ovSag, quod voc. epicum et tragicum a pedestri sermone alienum est. xpóaoopos (cf. oQÏog) ionice = itQÓGoQog. Her. II 12. 18. III 97. 102. V 49. Soph. Phil. 686. = Cf. nqoGÓ^ovqog. xpoaxapaStSóvott. Inscr. att. Eangabé A. H. 849, 36. 863 B 2, C 8. 13. rads nqoGnaqsSoGav ol rafiiai. BCH II p. 426 nqoGTtaqidcoxsv, al. (Kum.). Cf. CIA IV 2, 727 b col. I 10. 767 b 30. 34. xpoaxapaxwpstv, praeterea concedere. PO II 271, 14 (56 p. C.). xpoaxeptxóxtetv nva, praeterea spoliare. Hyperid. V 2. BI. Cf. nsQLKÓmeiv in lexicis. xpoaxXtóetv ion. = nqoGnUïv. Her. VIII 6, unde nqóo nla>rog nora- póg = TtlevGiixog S. nkoaipog IV 47. 61. Vid. nXmsiv. xpóaxoXo?, sacerdos. Adde Bacchyl. XIV 2 BI. tt&avug nqóGnolog (femin.). Cf. nqótvolog. xpoaaxoXav. PL p. 293 = 7tqo6axvXsveiv. xpoaatpcovvóvat. Lebadeae tit. Dittenb.2 540, 64 iav Sh o zónog avaxa&aiqófisvog [Aalay.bg (vqiGxrjTai, nqoGGzqóiGsi rtdqoig oGoig av %qsla y. De verbo gxqwvvvvcci cum compositis, et gxq&hu, azq&aig, gxqmxtiq vid. Fabric. de archit. p. 62. Tcpóata = nqóg&a {tcqóo&sv). Delph. GD 2561, 105 (saec. a. C. V) tcöv ds itoÓGta T£&vaK(ha>v cv toïg GauaxsGGi ui] &Qr{VSLV iirfi'' öxoxvfcv. xpoatdta?, comitiorum praeses, apud Molossos in decretis respondet Atheniensium archonti eponymo v. c. paodevovrog Mls^avdgov ènl KQoGxüxa MoXoGGav MqlGto(iccxov, yQafifiaxLGxa ds Msvsóct/iov GD 1334. 1335. 1336 (ultimo loco de scriba non üt mentio). — In Epiro posteriore aevo pro rege primus ponitur o axgaxayóg, v. c. 1339: GtQaxayovvxog HnuQwxav Mvxivóov — yqa^axtvovxog ds GvvsÖQOig JoKLfiov. Cf. 1338. — In 1339 sigla T^T Fickio xov nQoaxdxav designare videtur. — In Corcyra GD 3199 (saec. a. C. IV) primus ponitur 6 ngvxavig, tum dies et mensis, deinde o ngoGxaxag, qui GD 3206, 11 plene vocatur TCQoGxaxag ngofiovlcov (vid. s. v. n q ó ö ixog). — In titt. delphicis interdum una cum archontibus commemoratur, V. C. GD 1920 (laQxvgeg ol aoyovxeg SmGida^ldag, Sevïag Kal ngoGxaxag SevÓGxQtxxog. 1950, 17 [ictQxvQsg xol [sqsïg xov Mnókkavog (duo) Kal rol aQlovxeg (tres) Kal rol ngoGxatai (duo), alibi duo Apollinis sacerdotes, tum duo prostatae. In insula Co ol ngooxaxai respondere videntur prytanibus atticis. Cf. IC 2, 10; 10b; 29, 13. 23; 27, 19; 28, 3; 30, 2; 37, 27. Vid. Paton p. XXXV. Conveniunt in prytaneum 13, 37. — Cnidi GD 3501 'ido£s Kvidïoig, yv cófta nyoaxaxav, ut yvóófia n9vxdvsa>v. Teli GD 3487. Cf. 3591, 21. Formula yvw/ia itQoGxaxav etiam exstat in multis Calumnae titulis, Greek Inscr. in the Brit. Mus. VI p. 54 sqq. Tegeae in sero tit. Dittenb.2 476, 13 sqq. deinceps ponuntur tres nyooxaxai xov ddfiov, undecim axQaxayoi, unus ïmtaQxog, tum ygafifiaxivg, tandem LSQSvg xrjg ji9r\vag (sic). — Acris sicul. GD 3239 nQooxaxsïg avdqsg = ngoGxaxai. Ibidem IGSI 208 verbum 7tQ0GTarsveiv=nQ0ararsïv. Rhegii ibid. 612: TtgoGxaxsovxog StaGinóliog. In AegyptO nQoaxaxrjg &Bov, antistes. Ostr. Wilck. 412. 414. 418. 420. 421. Vid. s. v. cpsvvY\Gig. In thespiensi tit. saec. III extr. a. C., BCH 1898, p. 564 nqoGxaxai praedes audiunt, qui alibi 'syyvoi. xpoatateïv, suadere s. proponere aliquid in comitiis. Corcyr. GD 3206, 105. f«j è£éaxa> óè nQOGxaxTjGai (= Gv/i^ovksvGai) 7ZS()l xov avaxsdsvxog aQyvQiov, aiGxs slg ciUo xi Kaxa%QrjG&fi(i£v, kü sig xav tcöv xtfyix&v filg9coOlv. Ai ds xig TtQ06xaxrjGai . anoxsiGaxm o 7i q o g x a x tj g a g kxe. Cf. 1. 126. — Vid. et TtgoGTttxag sub fin. xpoatateóecv = n9oGxdxr\v (senatus praesidem) slvai. Acrarum sicul. tit. IGSI 208. üpoatatijpios, Boeotorum mensis = AvdsGxr\Qiwv att. Bisschoff de F. G. A. xpoatazpta. Vid. gxuxqicc. icpooxpatiyY2^? imperare ante alium. PB 250, 4 (a. 123 p. C.). xpoatócpeiv, ante spissare. Pap. X Leid. 14, 12 È'giov ngoEGxgov9iO[i£vov xal KQoeGrvfipsvov. Est autem xpoatpot)tM£eiv = ngo- Xa&aïgElV GXQOV&ICO. (ó) xpoaroydw = o tvióv s. imxvffav. Herond. III 36. xpoat(pov. Inscr. eleusin. 59, 11, EA 1890. Cf. Meisterh.2 p. 51. Adde CIA IV 2, 104 a 27. — to 'Elsvacvi ngooxmov ibidem 1054 c 52, e 1, f 2. Falsae lectiones sunt ngooxaov et ngóaxoov. zpoaonixiaystv = 7tgoav/i[i(i)iyvvvcti. Her. VII 128. Vid. pCGyeiv. zpoa-tSl(xva|ios A.£[(»g] et ngoevfivalai ■&eüi. Kaib. ep. 821, 7 et 1 (saec. II vel III p. C.). zpo-cjovstMaai. Olympiodorus in Phaedonem BA 1415. xpo-a^aycov. Tit. cous de ritibus funebribus IA 395, 12 ngoGyayiwi x]a[r]a ra n[uxgia]. xpo-a?aUea{bac. Theophyl. Sim. Hist. I, 1, 11 l'va xotg ngooyalEÏGiv exeïvol tt]v nuQ avxmv óióg ticaal v eiaayaycoGiv. xpoa?épeafl-ac, accusare? PB II 12 dia r&v aix&v in0iivWaxiGii&v — A%L\\Evg ngoGrjVEyxaxo Hgcova — xsfóigoygacprixÉvui — xaxavxr\GEiv EÏg A\Ei,dv6QELav — fir} nEnoirjxÉvai (sc.^xovto). xal rov "Hgtavog Myov xog êv Aks^avögsia ysvoftévo vg In iS s ö w x êv a i avaipógiov xcö dixaiodóxy xal êmysygtxqj&ai avrbv ivxvyuv xü Gxgaxrjya xal êjtiö óvxog avatpógiov — Axdhvg XELgoygayEÏ. 01 avxiöixoi ov xaxrjvxrjGav, cdXa ÖLErtEfityuv oc v a cp o g l o v, xai savxov ós êv vÓGa> ysvófisvov avanenoficp&ai {-TtETCOfitpEvai?) avacpoQiov xa> SixaioSóxr). Vid. GUt öa^iiogyóg = dafiicogyóg et Similia. ~prJ^(t>pia9-^ai = -jtQOGxmQrjGai, proficisci. Pap. Leid. D I, 15 Jt[po]Jj;[o)]pt[ö'9']£i/i:og Gov Eig xovg avco xónovg. j xpóao) xoc,eïv «va, multum superare aliquem, longepost se relinquere. Herond. VI 90. Cf. Anaxilae comici fr. II 270 K. — 7CQ0GaxêQ(0, -xóxco ionice Herodotus = noQQtoxêQm, noggcoxaxm. — In positivo ngóoa etiam Attici dicebant. t xpóowxov, persona cuius mores imitatur mimus. (Kaib) IGSI 2144. ''' Jxpotatvt. Vid. ngoxt]vi. rxpótavi? aeolice = ngvxavig (quod tarnen et ipsum vel saepius habent titt. aeolici) GD 213. 214. 319. 281 B, sed ngvxavig 215. 231. 232. 250. 2o4. 276. 311. Sic ngoxavEiov 304 A, sed ngvxavsia 237, 45 Kgvxavuov 215, ngvxctvr\iu 250, ngvxavi]tov 215, ngvxavria (dat.) 215. Fortasse sincerior est scriptura per v. De incerta etymologia cf. Hoffm. II 364. Etiam titt. attici inter a. 329—285 septies habent formas ngoxavsia ngoxavEvtiv. Meisterh.2 19, 13. Probabile est formas cum ö recentioris esse originis, falsa natas etymologia. xpotecvstv. Schwhi lexico adde Her. IV 124 g xe ngo tx e Cv ovxo toiöi ZKv&yoi, ubi nescio an praeferenda sit lectio recentioris familiae ngoéxnvov. xpoxspocaioj = regórEpo?. Delph. GD 1764, 4 (alibi) wffts xav 7tgoxigaGiav wvav aoaivav (sublatam. Vid. ag^éva xxê.). Alibi v. c. GD 1844,7 eodem sensu xav ngóxegov avav. De terminatione cf. t^iQ^aiog, wkTEQIjöiOg etc. xpotspsÊtt = ngoxsgaia TH I 110: tó jxÏG&cofia catoöiöavxi itag J~éxog ccsl IJ a v u fx o v i[i rj v o g tiqoxeqeC&L) i. e. pridie Kalendas Iulias. xpotspscv c. acc. rei (cpvow) Kaib. 232, 7. Cf. Stud. Crit. mea p. 33. xpotétaptov, quarto ante die. LG XII, 2. Of. ngoxgixci, ngoixsfinxcc in lexicis. — Exstat idem voc. in inscr. phratriaca Deceleae EA 1888, 7. 59. xpo'céxstjcsv incertum sitne perf. v. ngoxi&évai = itgoxé&eixsv an v. ngoxivnv, nusquam diserte traditi, in tit. delph. Dittenb.2 466, 8. Yid. ngozi&évai. xpo-tvy[!J.£]X£cai)-at, ante curari. Philodem. de rhet. Sudh. p. 181,8. xpotiyvt (= ngoxuivi) boeotice = ngóxegov. Thesp. tit. BCH 1898, 561 (IG Sept. 1739, 14 et 2405, 6). Apud [Euripidem] in Rheso vs. 512 ngoxuivi (.xa^emv) est praepositio = ngó. Cf. glossa boeotica ngoxrjv iov TjhKÏa xig txiyóg' iv Kctfitlgav (Nauck pro Kafieigi'av) hgonoüu. x gdyov noxr^vLov dvsiv vófiog. Phot. Vid. ngoxaiviog in lexicis. xpottO'éjJ.stv = ngoxifttvui. Rhod. IGI I 155. III 99. Vid. Infinitivus. xpottO-évat = ngoKctxcixL&évai., antea solver e. Delph. Dittenb. 226, 127. 160, et fortasse 466, 8. Vid. ngoxéxeiKsv. xpouO'/jvic (ex -thjovzi) = Tigoxi&üaev. Andaniae tit. a. 91a. C. Dittenb. 653, 87, ut 1. 90 x ax a G xev cc G & ijv x i et ngoygu <5è oav Ttéfinc, ofh §av&bg 'PadafA.av9vg, ut quondam monui. xpoópiov = cpgovQiov? Ostr. aeg. 271. Vid. Wilcken O. G. I p. 289. xpó^avtov — èyêvBxo ion. = i^iavxsv&rj, i^QrjG&tj. Her. V 63. 97. Cf. Soph. Trach. 1149, 1453. Cf. kqoQa nQocpuxsvovxog Apollini Ptoio; Lindi IGI, I 800, 7; etc. Xpoyyj«yg. Massiliae IGSI 2433; Romae 1022; nq. Xvxivóov Romae 961; hq. naiavLOxmv Romae 1084. xpocpopsc et xpoocpopw (scripta ngocpa sive ngoocpa) vel nooocp0) idem quod nqoiQtiu (q. v.) in apochis (papyr.) significare videntur Viereckio, Archiv. f. Papyrusf. I p. 455. xpo^pa£stv = TtQoSr]\ovv. Her. I 120. ; xpo^ttjecv. Hes. ngo^a^oig' ngo/Saivoig, avanoSi^oig et ngó^aSov' it()ÓE/LO'£ et ^djstv" avaxageti', cpvlasssa&ai. E scriptoribus novimus tantum formam mediam. xpo^od, ostium. Adde Bacchyl. VI 3 in Mcpeov ngoiouïai. xpo^oat = %oat sepulcrales. IGSI 1591 (tit. metr.). xpó^ov — ?tq'ó%oov, ngóxovv. Delph. GD 1884, 90. Cf. in lexicis xQvS°X°i , 6ogv£óg. Quod in antiquissimo tit. ionico ap. Bechtel 139 a = Dittenb.2 750 legitur IIPOXON, non ngóxow interpretandum, pro quo dialecti ratio postularet ngó%oov, sed ngó%ov, ut in tit. delphico. n g ó x o o v habet LG X 39. xpóxpsia. BA 472 S. V. acpog^r]' — r) nagoöog rjv vvv noUol n QÓIQSIUV Kal èv&>jxriv lêyovaiv. Occurrit vox PB 14 IV, 8 xLfifjg ntGOrjg i;T)S>a? — ayogctcs9eiGr]g öia JSefieoCtovog. — TleXeyi noxafiixy e v iiQo%QEiu. PK I p. 208. 209 ngóxQ^oc aneg^axmv. Cf. Ostr. saec. III p. C. 1131. 1139 Wilcken. Vid. ngocpoga. xpo/pvy|xau£scv. CIA I 40 (Kum.). '^poy^pfj^zsl'i = ngoevegyexeiv. PL p. 368, 13 (aet. Euergetis II). cogxs nó\iv èx fiégovg xoïg ngoxexQi1s'l:VK^SLV ccvtiXixovgyrj. xpó^oat?. Her. I 160 ovxe ovXag xgidmv TtQÓxvGiv snotter o &eav ovöevï. Cf. homericum ovXoxvxaC. — Sed II 5 et 12 = att. ngóaxcoGig (Thuc. II 102). %po%(Dpsiv. Schwhi lexico adde Her. V 44 xa [ga oi ov ngoexagee = ovx sytyvexo. De pretii incremento adhibetur verbum in epistula saec. p. C. II init. Amh. pap. II 133, 18. ov ngoxagt b nvgog ei firj lx ögax/^üv énxa „There is no advance in the price of wheat beyond seven drachmae". xpo$a?c?i?v. Inscr. Mytilenae IGI II 26, 6 xu]xxa ngoe^cKp^eva. xpocóXco? = ngoaXrjg. Recens Mylasorum tit. Vid. e^cóXiog. xpoö)veó|Asvo£. Astypalaeae titt. CIG 2483. 2484. Vid. ET==EO. xpóXi? (e jtpó^ats) apud Cyprios = nvggLin, teste Aristotele ap. schol. Pind. P. II 127. üsus est Callimachus h. Iov. 52. Dian. 240. Cf. 7tq o vk ec) i 6t proelium. xpójxvav xpoósaO-ac flgurate de exercitu terrestri Theophyl. Sim. Hist. I 7, 6. xpo-avdp^ijg. Cyzici tit. Mitth. VI 74 (Kum.). xpotavacov, zó = oi èv xa> ngvraveim Gixovfievui. Aristot. A9. nok. cap. 24 extr. = y èv ngvrceveia Gixr\Gig Cyzici tit. Dittenb. 461 nóXig _ èzeXetrjv xca ngvxaveïov óidoxai (= SéSaxe) nagel; vav[ao)ov, vitioso verborum ordine pro hoe: ngvx. xal ctxeXelr\v nage£ vcxvggov. %pozav£oy.a = *Qdxog. Theophyl. Sim. Hist. IV 4, 8 SCxr,g fo&vioxai TtQvxavevficixa. xpotaveóac = ngvxavéai,. quasi a ngvxavevg. Rhod. CIG 2530 (Kum.). xporavvytvy — xpotavvjtov, formae ionicae ap. Herodotum et Cretenses, v. c. Del. 118, 13. xpotavtxóv, zó — xo ngvxaveïov. CIA II 393 avaygatpcti fijipiO/ia èv ozijly Xi&ïvr] xul GzfjOai èv zat ngvxavixa, item 394. 417, unde restitutum 390. 391. 392. 425. 426. 431. 440. Tituli saeculi fere III a. C. xpótavt?. De prytanibus delphicis et elataeis cf. Bourguet BCH 1897, p. 328 sqq. In Corcyra prytanis est eponymus GD 3199 et 3206. — Athenis nomen usurpatur etiam de praeside collegii magistratuum velut zmv tufiiav. Yid. Körte, Mus. Rhen. 1898, 267 sq. xpróav. Theocr. XIV 5 iuxta tzqóuv et %qüv. Vid. jiq oöv. xpwf?t)0<; et XSXpmYYOSCJC^fJiev = nqoèyyvog et JiQor]yyvr)xévcti. TH I 100, 104, 154, 155, 184. xpwihypov inaïda). Bacchyl. XVII 87 BI. — Fem. ng a&rj fiig (ad TtQa&rj^rjg) tit. metr. IGSI 2122. xptóxpoov (Ahrens), ngaxgatov (Blaydes), kqóxqoov codd. laconice = jtQovnQovov. Ar. Lysistr. 1352. xpwv = TtQcórjv. Herond. V 66, ut ap. Callim. fr. 85. Cf. Hoffm. III 50, Brugmann, Vergl. Gramm. I 244. II 125. Vid. dorica tiqóWu v, 7t Q CO Cl V, Tt Q &V. xpév, cacumen. Adde Bacchyl. V 67 "ISag ccva ovg nyatvag. Iïpcövvos duplici N scribendum. Meisterh.'2 74, 9. xpdnpa, xpoupaxeóscv cum iota adscripto meliores tituli. Meisterh.2 51, 8. Cf. v. c. GD 3835, ibique vGelder. xpójpog boeotice = cpQovQog. Oropi tit. IGSept. 4249. Cf. fógog. Vid. Meister in Herme XXVI 319 sq. — Cf. cpqcóqlov. xpo)xap[^oóvto?]. Inscr. callopolitana in Thracia BCH II 403 (Kum.). xpcotaóXiys. Ephesi tit. saec. p. C. I, Dittenb.2 907 "Efievog ngcozavJLtjg 'IsQOxXy Tföi iöCcot GvQiGzrj èx rov iöiov z6 uvrjuyov. Xciws. Intellegendus is qui in tibiarum concentu primas agebat (cf. eerste viool). Una cum tibicinibus syrictas cecinisse cum hic titulus tum artis monumenta docent. xpoitsXXiyvoStz^s 'Okvfimcov èv 'Ecpéacoi xai èv HfivQvrji. IGSI 739. Vid. sMrjvodixrig in lexicis. IlpffltsatXaos fabula sine poetae nomine. CIA II 992 II 18. Unius Euripidis novimus Protesilaum. xpwTTjxtopos, protectoris. Amh. pap. II 138, 2 (a. 288 — 9 p. C.). xpcotópoto^. Delph. BCH XIX 59. Vid. fiovnQWQog. xpoitopóXog, primum dentes mutans, de asino. PGH 92, 12. 23. Vide lexica. xpcotósSpog. tt&riv. IV 226 (Kum.). xpo)tót)-povse (sic) Uqui. IGSI 1389 I 35. xpcoroxXtvap^os. Philae inscriptio Leps. Denkm. VI gr. 314, 4 sq. èycó elixi o nQcoxoxXLvaQiog. Wilcken, Archiv. f. Papyrusf. Ip. 413 sq. collato Philone in Flaccum § 17 (p. 537 Mong.), docet Alexandriae thiasos etiam gwóöovg sive xUvag dictos esse itaque praesidem xhvctQ%r]v et clinarchorum principem ngatzoxlivagfov audiisse. Legitur xkivciQxvs in inscr. apud Lepsium VI gr. 378 et Stj^oxlivagx0? sive x\ lv a q (jjo g) xfjg 7tóXscog. xpwtóxoxog xóqtos, primum demessum foenum. PK I 113, 6 (C), 25 (saec. VI aut VII). xpü)tóxoc3}j.i9i;, princeps cosmus apud Cretenses. Dittenb.2 427, 3 (saec. a. C. III?) et tit. aet. rom. in Mus. Ital. III n. 76, 5; 78, 2; 79, 5. Vid. xógfiog. xpcoxoxcojxvytiys. PO 133, 7 etc. (a. 550): tó xoivov xmv TtQuxoxcofirjxaiv rijs jtcófirjs Taxova. xpotojj-óatas. Vid. s. v. inoaxaxixóv. xpcotoxptaai, ante alios (s. primum) serra dissecare? PPW p. 45, 2 totj Ö' TlQCOXOrtQlGaGl (pap. Gccvt) slg Xa £vla XOV fiovaGXÏjQLOV. xp(öxos MiXixulcav IGSI, 661. Certus quidam honor. Cf. Act. Apost. 28, 7. Formula xal ènl ngcózcaxs xal ènl ngaxoig. CIA III 1418—1421. xptotoatoXcatij?. Vid, oxolioxrig. xptotóteoxtos (?). Ezechiel poeta Mos. v. 172: xa ngaxóxtvxxa £«« ftvovxeg &ea>. Sed vera lectio videtur ngcozóxeKxa, i. e. Ttgcoxoxoxa, ut legitur in Exodo. xpCDtÓTOXO?. Kaib. ep. 460, 4 legevg yag sifjii ngcoxoxoxav èx teA.£'&[cöi'] = zeXexav. „Videtur sacerdotium dici, quo maximus quisque natus in familia fungebatur." %p(Dzocpay<; (Suid.). Pap. mag. W. Leid. 7, 5. xpo)t&9avstv. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 944. xpwco^óXal, custodum princeps. PO 139, 13 (a. 612). npa>zó%opo<;. CIA IV 3, 5 a, 15. 17 locis laceris (ante Euclidem). — Fabularum Antiphanis et Antidoti nomen ap. Athen. VII 287 f et VI 240 b. xpo'oxpovscv. Oenoandae tit. BCH 1897, p. 416 sq.: aU' avx&v xa ft[£v nga]xoxQoveï, xa di[Gvyx(>o]v£i, xa öh f4Eta[gpo]i'[£]f. xtajiyv aeolice = nrijtfffuv, nxuaaeiv, dor. maGoeiv. Alcaei fr. 27 tma£ov a>Gz ogvL&eg coxw \ aïexo v è^univug cpavsvza, unde profecit Soph. Ai. 169 sqq. xtax stirps dor. = nzrjx. — nx axad ig. Vid. öig. xtavó? dorice = nxr\vóg. Passim v. c. Tanagrae tit. metr. IGSept. 530, 3 nxavoïg noGiv eikov ayava. xcaaaeiv dorice = att. nxriGGtiv, ion. nxcÓGGeiv, aeol. nxa£v\v. Pind. P. IV 37 'enxa^av S' axivrjzot Giana. Bacchyl. V 53. XII 117. BI. xtsXsttvo? = jtzsléïvog, ulmeus. Tit. att. saec. a. C. IV. Dittenb.2 587. 152. 154 etc., sed nzeléïvog 1. 307 sq. Cf. fieléivog et Meisterh.2 35, 17. xtéptov, deminut, voc. nxègov. Theognost. BA 1416. KzeptiXYjC, quid? CIA III 3441: xv^r\zi]qiov (—xoifi.) Baltglov nxaig igxov (sic) Gvvupu . o... Notum est nxegviaxrig, sed non est huius loei. %iepoqópai sive mspocpópot, sacerdotes quidam aegyptii. Decretum a. 238 a. C. ap. Michel 551. Cf. Hes., Phot., et lexica, quae agnoscunt tantum msgocpó^oi. — Uterque grammaticus commemorat milites ita dictos, quod plumas in galeis gestabant, Hesychius etiam sacerdotes. xtspt)yoe:8ftj£. Pap. mag. Parthey II 2, 5. xxépo|. Comici anonymi versus in lex. Sabbaïtico 19, 4 (Koek, Eh. Mus. 1893) (icréaiQOv atpotia' at TtxëQvyeg (vela) xfjv vavv. xtocva = xxolva, nisi forte hoe cum Geldero substituendum, in recenti admodum decreto e Peraea rhodia GD 4264. Correctio tamen propter utriusque litterae cognationem incertior. Vid. xxolva. ütoXsjAaca, festum Athenis. CIA IV 2, 417 b 14. xtóXsfxos et xtóXts Cyprii et Athenienses (Homerum voluisse videtur) sec. Heraclidem ap. Eustathium ad A 255. — Cretenses ntóXcfiog dixisse testatur CIC 2654, 197, Cyprios nxóhg Edalii tit. H. 125, quam formam schol, ad 'F 1 tribuit Salamini cypriae. — Tituli thessali et aeolici agnoscunt tantum nókspog et nóhg, sed formas antiquiores apud Thessalos tuentur nomina KXsonxóksfjLog, xxokiccQ%og, ctQxixToliuQisvTog, apud Aeoles TlxoXe^aïog. Glossae dubiae Hesychii nx 6 Qifiov xa%v, ipQÓvi^og (nógifiov?) et kxoqiG[ióc' (pQovQiOfióg {noQiopóg?) sine causa idonea Cypriis tribuuntur a Schmidtio. XtÓpO-Ot xakkUofioi jioxQvwdeog oi'vrjg. CIA 3412. xtópjxos aeolice = nxciQuóg. Compend. III § 47. xtóscv, ova parere ds piscibus. Babrius myth. 6, 8. — Vid. aChai. xtósXov ionice = nxvakov.- Hippocr. Yid. s. v. %XieQÓg. TItcóta, ludi Apollinis IZtcotov, IGSept. ra Tlxaiu xct nsvxéxeiQa 2170. 4147. 4148. xu /leyaXa IIxcóiu xal Kaïdagr/a 2712. Praeterea cf. 351. 4135. 4138. 4139. 4142. 4144. XTftjjJia = vsXQÓg. Kaib. ep. 326, 6 £t xig ö' sxsQog sxegov @ovkr)9rj xaxa&£0&ai nxcöfia. Latinismus (cadaver) videtur, sed nèarniu ibidem 1083, 1 KóSqov xovxo néGrjjjia recte dictum, quia Codrus in bello occidit. — TTrSftK in Aegypto est apoche publici vectigalis ea plerumque forma, ut subscribat trapezita publicus accepisse se ilxoazfig iyy.vY.kiov xélog, quod pro contractu debeatur, xaxa Siaygacp^v, i. e. mandatum xov xskcóvov, iep r\v vnoyQucpEi o avuyQaq>svg." J. C. Naberi Observatiunculae ad pap. iuridicae in Arch. f. Papyrusf. I p. 86 sqq. xt<óaaetv ep. et ion. = att. nx^aasiv. Archilochi fr. 106, Her. IX 48, Tyrt. 11, 36. Unde nxai, et nxco'^óg. Quid xb matxmbv jtpÉorj vocarent Aenianes narrat Plut. Qu. Gr. 13. xoaXt? = nvsUg. Inscr. trozenia L.E\ 157 A. Cf. pu al idem in tit. latino Tomorum et noiakig in Lyciae inscr. CIG 4133 (Kum.). Cf. Schweizer, Gr. d. Perg. Inschr. p. 36 sq. xóaXog = nvelos. Inscr. dorica Halaesae. IGSI 352 II 20. xóag 6 (= noLag), praedium. Inscr. Thespiarum BCH 1898, p. 560 sq. HuyaXsós iuxta Ilvyslsvg. Meisterh.2 12, 4. xoyjx^ = fidxVi perdicum pugna. Geopon. XIV 20, 1 et 2. — Yid. TC O V (l (l Ct. » dorice = Ilvd-ayoQLGxrig. Theocr. XIV 5. ïïoö-asca, ludi Apollinis Ilv&aécog Megaris IGSept. 48 (a. 196 a. C. Cf. 18 et 106), celebrati etiam Corinthi, Argis, Spartae (Paus. II 35, 2. 36, 5. III 10, 8, 11, 9). xoO-atatai Delphici. Vid. Dittenb.2 611, not. 3. Cf. CIA IV 2, 1190 b et c. xoO•tt.'Vkrjc, IGSI 737. Cf. Poll. IV 79. 81 et kqcoxavIrjg. IltStka praeterquam Delphis celebrata Thessalonicae, Magnesiae, Mileti, Pergae, Sidae commemorantur in titulis IGSept. 49. 1725. 2411. 2533. Ilóikoi apud Spartanis. Her. VI 57. Xen. Lac. resp. 15, 5. Plut. Lys. 26 Phot. et Suid. s. v. Cf. Schoemann. Lips.4 G. A. I p. 252. xotf-jxvyv figurate usurpatum. Adde Bacchyl. V 198 xó&ev yaQ nv&fiéveg ftulXovGiv ia<üv Kxê. nofl-otos, Hali mensis = att. Mai^aKxrjQi-óóv. Bisschoff de F. G. A. xofrojcXsia acorriQi. IC 43, 34. Pestum a Pythocle quodam institutum in insula Co. xufroXés^s, Pythonis occisor Apollo. Pap. mag. PK I 47, 32 (saec. II p. C.), iQvQocpar\ Xcutpr/Qè nul rtv&oléru. XOJtaJscv. Add. Gxe^ficcGiv IcpdipoLGiv tnuGGvxtQOLGi 7tvxdGGug CIA III 758. xoxvtug fem. voc. nvxvUrjg (Ar. Eq. 42). CIA II Add. 834 b II 63. [xt)Jttvyi8a vitiosa lectio pro nv&Su xijvós. Anth. Gr. Didot (III) III 140, 1. Cf. mea Stud. Crit. p. 64. xoxt

ópos vovaog. Inscr. metr. CIA III 73 (Kum.). xopocpopscv = nvgcpogsïv. Ree. tit. Epidauri GD 3346 nvgocpoQ^Gavxi AnóXXcovi xxs. Ibidem Dittenb.2 391 nvgocpOQrjGag 14Gx\r\niov xal 'Hrtióvrjg (a. 133 p. C.). Similiter nvgocpÓQog paene ubique, raro nvQcpÓQog, legitur in titt. epidauriis. Cf. etiam Kabbadias in EA 1894, p. 16-23, et a. 1899, 13 sq. xoppt^tarat. Titt. att. saec. a. C. IV (p. pr.) Dittenb.2 668,72.73.74. xopaa (pro nvxa Meineke)* Aaxavsg ra sgv9ga l^axia. H. xopaóg. Adde Bacchyl. XII 85. BI. nvgaov log "EXX[aai x>ijXt] | cpalvav. xupaó^atto?. Bacchyl. XVII 51 BI. xgaxog vtisq nvgGoiaLxov. xop^ópo?, ij, sacerdos quaedam sacrificio lustrali proposita Delphis. BCH 1894, p. 87: — s'Xafisv xov [sgbv xginoóa ix AsXcpav xal ansxó(tiGev, xal xi]v nvocpÓQOv r\yuytv MjirpLXodxrjg 'EniGxgccxov M&rjvaïog (Delphos missus a populo) = Dittenb.2 665, 3. Cf. tit. delph. (102 — 44 a. C.) BCH 1896, p. 639 sqq. = Dittenb.2 611, 1 nvQyógog 7j èx AsXya[v] Tifxco. Vid. not. 1. De Spartanorum nvgtpóga vid. Paus. III 16, 10; cf. 13, 7, 16, 1. Le Bas-Foucart. II 162 j. SchoemannLips.4 G. A. I p. 252. xög. Vid. na. Ilóaiog mensis. Vid. Bveiog. xöaot (?), vestes piscatorum. Theocr. XXI 13 ed. Fritsche e codd., ut videtur, sine explicatione. Vocabulum ignorant lexica et Thesaurus. Kiesling edidit absque sensu sï^uxa nïXoi, sine varietate. xótajjtos aeolice = noxa^óg sec. Varronem de L. L. V 25. Hoffm. II 400 sqq. Vid. T pro O. nóuos. Vid. no ix io g. xrö' nov, o&sv, ónó&sv. Aagisïg. H. Sophronis fr. 89 Ahr. na xig ovov avaGsïxar, Ammonius de diff. voc. 121 nvg xal*nol xal nsï xal n a óiacpsqsi naga AagisvGt.' xo /isv yag nvg xal nol xr)v sig xónov GrjfiaGiav örjXoï' xo ós nsï xrjv iv xóna, zo ós na xrjv sx xónov' cog&' ol óagfëovxsg xal Xsyovxsg nsï nogsvr/ afiagxavovGiv óéov yag nvg nog s vrj' — Hdipgav „nsï yag aGqjaXxog noïo g s n i G xo n s ïx a i) ccvxl xov nov' öxav ó, sig xónov ■d'sXjj cinsïv, cprjGi: „nvg sig fiv%bv xaxaóvy," avxl xoö sig xiva (iv%óv, Cf. Apollon. de adv. 625, 9; de synt. 238, 9; 335, 1. — nvg, quod Ahrens II 367 in noïg mutari iubebat, defenditur vocula onvg — önoi in Rhodiorum tit. dodonaeo GD 1568, 2. Vid. etiam Hes, vg slfiï' èxsï (i. e. ixsïae) /3aól£a et afivg- — Cf, olg. x«j, imperativus. Vid. ncö9i. xeoetos (gen.) quid? Amh. pap. II 133, 8 ra xfjg „asug (sic) oiiiovoiiriaaiicv. Epistula saec. II p. C. ineuntis. Vix noiag latere videtur. xdjd-i cyprium = nï&i. Inscr. metr. Hoffm. 144, 1: ryaG&i, fdva^, xa(it) na&i, i. e. s'g&is xaï nï&i. EM 689, 51 's'axi ós xal Qfjfia naga AioXsvGiv olov „X<*ï(>£ na", on sq Xsysxai sv sxsQa „Gv/ina&i". Nempe Aeoles ndvr\v pro nivsiv dicebant. Cf. Alcaei fr. 20; 22 (navrjv et rttóvijs), na 54 A, sed 54 B Gv(ina9i. Vid. svnavog. Similiter nescio an Alcaeo fr. 40 et 41 ndva^sv reddi oporteat pro nlvafisv. — Cf. an o x X có v siv = anoxXivsiv. xcoXa ap. Sophronem pro KQ&Gig, testibus Photio, Harpocratione, Suida, unde in Epicharmi fr. 92 Ahr. correctum est aqvsg svqtigovvxl /xoi, ósxa vó/iovg naXa' x oiag yag svxi xag (laxgóg pro naXux lag. xcoXstv sig xtfirjv xiva. Olbiae tit. saec. III (?) a. C. IRB, I 16 A 24, — sig fjLsöifivov ibid. 60. — Vid. avsïv. — Delph. GD 1642, 7 naXsifi e v a — naXovfisva. Cf. a cp a i q s i(i e v o g, xaXsifisvog, y^Qsifisvog et MI. — Cret. CIG 2556, 14 naXóvxag = naXovvxag. Cf. Ahrens II 212. — na Xov vx i = naXovGiv. Epicharmi fr. 120: xav nóvav ncoXovvri navxa ra/a-fr' afilv xol &soi. — naXrjGsvvxi 3 p. pl. fut. Rhod. IGI I 3, 2. xtoX^jxa. IGSI 426 I 430. ' Kwkyzas Epidamni dicebatur magistratus, og znicpoixtiv xoïg fiuojlaQoig (Illyriis) nagsixsv ayoQav xal óia&sGiv naGi xoig noXixaig, i. e. qui civium nomine cum iis negotiabatur. Plut. Qu. Gr. 29. — naXrjxai Atheniensium CIA I 27. 61. 68. 77; II 1. 167, 36. 811 C, 194; IV, 2, 2 b. 104 a 66. 780 b. 792 b 3. IV 3, 26 a. xtotayriypss = naXy]xai. Delph. tit. saec. a. C. IV ap. Dittenb.2 140, 195 sqq. xcoXiytós, venalis. IC 386 = Dittenb.2 591, 6 (saec. a. C. III) xadaitsQ xal nQÏv naXrjxav ysvsG&ai xav isQaGvvav Gvvsxa%&rj. xwXos. — IlcóXav afióXav aQiia. Dittenb.2 699, 13 (Magnesiae ad Maeandrum, saec. II—I a. C.). xwXoxos dorice = att. novXvnovg. Epicharmi fr. 33, 1 ndXvnoi xs Gy\niui xs xal noxavag xsv&idsg. Cf. 82, 2. Traditur eadem forma apud Simonidem fr. 29 et apud Hippocratem, ubi corporis vitium ita dicitur, dum noXvniov, noXvnovg, novXvnovg, novXvnóóiov animal denotantia variant apud eundem. Cf. Hoffm. III 421, qui cum aliis naXvnovg genuinam formam ducit, a vulgo falsa etymologia ducto ita detortam. xcoXt>xaptSas. Vid. noXvxccQidag. xcbjj.a goqov. Kaib. ep. 460, 5. Cf. 327, 6: siös ós xsxvovl nd[fia]xi Xaïvéa aw[u]a x[ax]i,[0ió]iisvov. — Bacchyl. V 76 sïXsxo (f)wv avanxv^ag q>a()éxQug na/xa. xtojxaptov, pomarium, in papyris aegyptiacis. Wilcken Archiv f. Papyrusf. I p. 129, not. 2. xwviyv. Vid. qicovfi v. X(óviyv. Vid. Ttiveiv. xcövva* yQucpiov H. Cf. nówog- xo yQacpog. Illud aeolicum ducit HofFmann II 245. xcoxac (?). cpoqctl. JcoQisig. H. Glossa corrupta. x©pe:v. KriSeveiv, nev&sïv. H. Eleis tribuit schol. Soph. O. C. 11. Cf. Hes. n(OQf\Gav Xv7trjGai. — jtcoQrjXvg' xuXuiKWQict, Ttév&og (Antimachus, teste schol. Soph. O. C. 14.). — nrngog ê xalalncoQog. Hinc compositum TtdfntnQog, aerumnosissimus in tabella lignea bibliothecae Berolinensis n°. 29 saec. IV (?) p. C. Vid. Wilcken in Archiv. f. Papyrusf. p. 428. xwcftojxai (Ravennas naxaofiui, alii codd. Ttoxdo^ai) laconice = ncoxi]Go/iai, att. m7]Go^ca. Ar. Lys. 1013, schol. öga/j,ovfiai, Ttstrjaoficii. Ahrens II p. 288 coni. noxuioyLui, vix recte. Sed praeferenda videtur altera lectio noxctoyiui. Vid. noxijxai. 'P. po, P—PP in titulis antiquissimis, ut &huQV(imhu, &aQv^i a(^hog, &aQV7txóXs/iog. P pro A. Vid. Kjissff, Pqixv. Cf. A pro P. P pro 2. Rhotacismus apud Lacones solum finale S invasit, apud Eleos vero et Eretrienses etiam in mediis vocabulis, apud hos imprimis in nominibus propriis. Apud Cretenses non nisi in seris titulis reperitur idque in solo xÓQpog cum verbo xopfuw = xósfiog et xoGfiéio (Bergm. 41, 4; BCH 1885, n 8, 1; Dittenb.2 929). De Eleorum rhotacismo videatur Meister II p. 49 sqq., de Eretriis afferre sufficiat decretum exeuntis saec. a. C. Vti ap. Michel 340 = Dittenb.2 47 sq., ubi leguntur naiQÏv, iniörjjxécoQLv, ovveAev&tptogiv, ourjQiv, alia. In Elide ab antiquissimis inde temporibus semper latius progreditur, sed contraria ratio apparet Eretriae. In Laconum titulis non apparet ante Antonini aetatem, et in Creta, quod dixi, non antiquus is abusus est, cuius in legibus gortyniis nullum exstat vestigium. — Falsa sunt Therae quae ferebantur exempla Del. 144 ovqoq et IA 412 é%ctnó\ioQ. Vid. GD 4755. Cf. Boisacq p. 86. — Apud Atticos unicum exemplum est TlsXa^yixóv, si re vera val et TleXctGyixóv. P scriptum HP? Vid. Hoffm. III 585. pa. Substantiva in in papyris aeg. paene constanter in casibus obliquis ionico more a vertunt in ut aQovQrjg, ecpvQt] etc. Cf. Cl. Rev. 1901, p. 34. pa^iazTjQ, triturator (qui pertica caedit frumentum). PB 115 5 (a. 174 p. C.). pagtvO-os cretice = ègépcvdog. Vid. ydhv&og. papScotós. Tit. att. a. 329/8 a. C. Dittenb.2, 588, 182 in donariis: cpiakr] {jafidcoiri et 183 cpLakiov Qufidcozóv. Vid. lexica. pafavov* qa{p)öl0v. &ovqlol. H. Corr. Schmidt, coll. quxccvov gxvxcth'öa jct£. Minus probabiliter nuper Kaibel qkólvóv' quöiov proposuit. pa3a(xvo?. Vid. (ióöativog. paSavcopoi (1. -coqol)' ol xmv Xaxavcov xr]7tovQoi. Tagavxivoi. H. Cf. ()ÏSa)' xr)v fielovi)v. 'Entyagnog BA 113, 14. paxtfetv ion. et att. = QctpSfeiv. Her. VII 35. VIII 96, alii. Cf. XgvGÓggamg. paxzew. Schwhi lexico adde Her. IV 9 gaTpafisvov xav wfiofioécov %al tüóv aXloov Ssgfiaxav o%exóv. p&nziji = GKvtEvg, Gxvxoggacpog, sutor. PPW p. 133, perg. 73, 5. paaascv. Cum Headlamo Eur. Bacch. 633 (Weckl.) requiro 'egga^sv pro iggri^sv et H. F. 856 xaxagga^co pro %axaggrj^oa. Cf. Cl. Rev. 1901, p. 24. «Fpdtpa, foedus, inscr. elea IA 110, 1 & fgaxga Falrioig %al xoïg Evfaoioig CHgfaeioig? Ahrens) = dor. fgyxga. TH, I 145 xaxxag gtfrgag xctl xaxxag övv&rjxug Cf. 1. 151. Phot. lex. grixgat," Gvv&rj%ai, kóyoi, ofjLoXoyiai. Tagavxïvoi 8è vófwvg xal oïov (?) tprjcpiGfiaxa" naga <8s?> Aaxióai/iovioig grjxga Avxovgyov vófiog, aig ex %gt]G/M>v udé/tEVog (quae falsa est explicatiol — xal gr\xgocpvXa%ag xovg GvyygafifiaxocpvXaxaq. Cf. EM 703, 44. Hes. grjxgaï Gvv&ijxai dia Xóycov 5) 81%ai. Psephisma byzant. Dem. XVIII § 90 lx xag fiooXag lafiwv gijxgav, i. e. ngofSovkeviia, ubi Dindorf male requirebat guxgav, quae forma Eleorum est, latens, ut quondam monui, sub corrupta Hes. gl. at 8l%ai. 'Hküoi, mutanda in gadgai. Scriptorum locos vid. in Thesauro S. V. grjxga. — Cum ga&gu = grjxga Cf. sigava— slgrjva. — Forma cypria dissimilando nata est ƒ grjxa = 86y/ia in Edaüi tit. Hoffm. 135 B 28 firj XvGai xag J-gi'jxag xag8c vJ-aig £av (8ia fiïov sec. HofFm.). Unde verbum £g rjxaofiai, decerno, ibidem A 4: xag nai (—xai nrj) eiJ-grjxaGaxv fiaGiXsvg — 'Oi'ijötA.rai — Sofévai (= 8ovvai) è£ x&l F oir, ai xav (= zov) jSaGiXijJ-og agyvgcov (= -ov) xaXavxov. Cf. 1. 14. paitoxcoxat (sic). FGH 101, I 5 et saepius, interdum patcoxoxot scriptum, igyaxav genus. Vox aegyptiaca? paöSo? == gafiöog. PL n. 40, 33. 41; n. 41, 26 in epistulis Ptolemaei pravissime scriptis a. 156 et 158 a. C. Cf. èfifiXevGavxeg. pa?av-éXatov. PO 155, 8 (aet. byzant.). pa o BóanoQog. H. Cf. O. Schroeder ad Pind. N. IX 41. Emendatum a Boeckhio. psyXS'V = oEyy.ftv. Herond. VIII 2 fIÉ%U xêo XflGy \ óéy^ovGa; Rednplicatio neglecta in cretico nQoyQan^isvov Del. 120, 53, sed quadratarii, ni fallor, incuria, vs. 40 recte scribentis ngoyéypanxai. — Aeoles, teste Herodiano II 178, 16 (EM 662, 32) in verbis a duplici consonanti incipientibus priorem repetebant, ut nsnxBqvyeo/iat. — De aeolica et thessalica reduplicatione cf. Hoffm. II 584 sq. — Reduplicatio quae attica dici solet apparet in cretico 6 (la fióxa fies, in theraeo Gvvayaoxa. —Anomala est in nengayyvsvxrjfisv. Vid. s. v. KQayyvog. — Augmentum pro reduplicatione habet creticum k'ygaxxai, similia. psO-ófxaXt?. Yid. $édog. psO-0^ et pÓ0-O£. EM 701, 34 Alohxcög QÓ&og ?j oé&og (cod. Qev&og)-. Uysxai xo itQÓouyjtov i) ngoGoónov ÈQvdrjficixa, quae posterior explicatio nititur falsa etymologia, quasi ab 'sQev&og. Schol. Hom. X 68 (je& rj' cpa6iv Aloleïg xb nQÓGmnov xal qs&0(ji aKdag xovg bvtcqoGco7tovg. Of. Theocr. 29, 16 xaVov — (}é9og in aeolico carmine. Forma i309-og suspecta naihi est admodum. pé£stv = &v£iv, ut Homerus, Cnidii. GD 3501, 10 ("nfriv—[sqhov xéksiov. Vid. eQÓeiv et cf. qsxxag. — Pro noieïv usurpat Epicharmus fr. 74 aUa xal qs&i xl %qo>ha, et passim ita Dores. Cf. etiam Plato de Legg. I p. 642 C. pstos" ovxai Ö£ XÉyovGi ot Kvitqioi. xov aG&svrj. EM 539. péxtas, sacerdos(?). Tauromenii tit. IGSI 431. péj^p^, pcjxpó?, Vid. (jófifiog. psxstv cum dat., contingere. Isyllus epidaurius poeta EA 1885, 70, vs. 23: xav xaXoxayaftiuv t' EmöavQcoi ael qstisv avdgav. psóaet pro Q£vG£xai, Qvr\G£xai. Vid. S. V. ^a-Qi xa. ps^avoo Hippocr. VIII 250 in &G, §eipa vlóóg 308 in C, sed Qacp. in 0. Alibi apud eum apparent formae vulgares, ita ut hae lectiones vix ulla fide dignae sint. Cf. Hoffm. III 252. péo) (J-qéco) — ep. sÏQto, i. e. Xéyco. Inscr. perantiqua thessalica Mitth. 1896, p. 248 sqq. 'Eohvko (='£|vXov) (jéovxog &ilovixo vïö. et tFPHN servant vocalem in dialectis. Vid. tarnen fguxga et e Iqixv a. p^ yvóvac. Vid. i^Q^yeïa. — 'Pr; x a cc v co q Therae tit. Del. 142 a, qi]xgovxl Cret. IA I 145. P^T°S" §üxog, TteQLGxQcojxa, ajzttQaytici, nQoax£v AIII. pvjcSco? pvjtSitos, ut epici, Herodotus, Hippocrates, Theognis, Herondas = QaÖLog, Qtxdcaig. Compar. § r\ ix s p o g, -xégrj, -x£Qag, SUperl. qr\i6xct, verbum prjtfsev — qk^slv. Hippocr. Yid. Hoffm. III 351. Cf. Meisterh.2 50. 'Piyvaceó? iuxta cPrjvaióg. Meisterh.2 90. prjvsc, et p^ viste?. Yid. (jciva. p^t, rex. Theophyl. Sim. Hist. VI 9, 1. 'FpfjAlcaei fr. 149. Tryphonis nccdr] Xé&cog in Mus. Crit. Cantab. I 49 Ütcci£ ós nuq yiXr.aia xo (jfêig J-gij gig Aéyexai. pijac?. poetae locus. Adde Herond. III 30. p^azfóviy ion. = QuGxa>vr\. Her. III 36. Vid. qmiSiog. za, >Fpiytdojj.at, rFprjzpa. Vid. s. v. fgaxga. pfjzrjp Stzdiv, patronus, causidicus. CIA III 625 (metr.). prjiMptog, retiarius. Kaib. ep. 320, 2; 351, 1. Cf. ngopoxaxwq. p^xopcxoScSaaxaXog. Io Siciliota BA 1417. prjzoprjKO[sxs?]. Philodemus de rhet. Sudh. p. 165, 8. pvjtdj? sV.qdiqslv, sensu volgari enuntiare, Philodem. Vid. s. v. xatfofulsiv. Saepius gr\xóg sic usurpatur, oppositum locutioni 8ü vnovoi&v (allegorice) sive nvevfiaxixóc. Cf. Sophoclis lex. s. v. Vulgo tarnen pjjtwg significat öiaQgrjdriv. Praeter seros scriptores habent tituli saec. I et II a. C. Dittenb.2 653, 37; 929, 77. 83. pvjy^aSaf oi xovg xaxaöixovg sig QU%L rj % i g' cixQu (óaxla?) idem. Glossae ionicae. — Qr\xir\ = guiLa. Her. II 11. VII 37. VIII 190. pyyoz, ó ionice = paps, cpagyfióg, septum ligneum (arcis Athenarum). Her. VII 142. Hes. ga%oi (Xen. Cyr. X, 7)' axoifiai, Gayfiaxa (cpQuyjictrci ?) svioi gvlav' txlloi xag fivgixivcig Qafiöovg. cGxi öh axuvd'° cpvxóv, aq> oi' xo nsgiqjQayfia. — xal ó cpgayfibg xwv xtiycbv. piouva' rrrjytj, li/3dg. H. A verbo qslv. Boeotis aut Cretensibus tribuit Schmidt. pcY«" fltcójsa. H. Eleorum aut Eretriensium forma pro aiyu. ptyetv, unde giytjlóg, Hom. et Pind. = att. giy&v. Cf. giyedavóg et giysGifiiog = giyaGijiiog. pt^óxpsjxvov. Inscr. saec. XII. CIG 8735 (Kum.). ptjwv (?)' vsa^cov. 'Egexgieïg. H. Optime qI£cov Ruhnkenius, coll. gl. xovgiï,cov' axfia^cov, vscc£a>v, véog vTtuQ%a>v. pcfrpov Qcvjict. H. Pro Qtï&Qov boeotice? pi[i.$a.i. Vid. s. v. gvo xóv. ptV1J|J.a ovx av aJtoGxagai (xfjg (ivrjg). Herond. VII 81. •Fplw$' öé^fia. H. et eFptvtiyg* (}vqgevg H. (ygïvog, ygLvxr\g cod.). Gl. aeolicae. Aeoles fgLvxag (fiqivxctg) dixisse putandi sunt. piVOÖV = clxeiv xrjg oivóg, [ivxxrjQifeiv, Gxoómciv. Alciphronis ep. III fr. 6 § 2: Ttt usv yaQ ccXXrjXovg iGxanxofisv ij xovg sqaGxag, xa 5' vno xav vnavxavxcov sqqiviófis&a. pcxapto?, riparius (magistratus). Amh. pap. II 146, 1 (saec. V). pcxlp (= ótTzlg) sya Sevfapélop]. Tit. eleus IA add. 112 a = GD 1165. Cf. Meister II 28, qui explicat SiGxog „Würfstein". pc?. Herond. VI 37 ui) — xfjv xoXr\v Inl Qivog i'% sv&vg. Cf. Theocr. I 18. Kaib. ep. 1068 A = noXXuxi xal naQicóv xtg srjg idpagaxo Qivóg ] xaï nvoir)s n[aQsdQs£]s — xaxoGfxlt]v aXssivav. — Thom. mag. 323, 10 §lg Mxxixoi, qïv "EXXr\vsg. Cf. Meisterh.2 113, 11. Halaesae Bicul. tit. IGSI II 36. 39. 53. 63 (65, 67) ig xbv §oIgxov xbv inb xccv QÏvct xav iv xai nvQyai xxs. Quid sïbi vult? p£oxo«-s= aoQÓg, loculus. Kaib. ep. 546, 7 aXXd /is nav ösvÓQog %UqIsv 7isqI qLgxov uvsqixsi. Yid. lexica. poJFalvi. Epitaphium corcyraeum GD 3189, 3. poyd = $oyóg? PB 304, 11 (aet. arab.) ófioXoya ds6éz&at na?' ifimv Xóym xrjg qayag (sic) xov aïixov fioQQivov xAt>axog aixov ayxafiag si'xoGi. Hin'c verbum qoysvsiv PB 304, 15 xal sxoifiag fysiv fis xavxag (sc. xag UQxaficcg) §aysvGai (sic) {i/iïv èv tpmfii'oig. Yid. sq. VOC. et %pcótuiov. poyopot (?) eixiKot, GixofioXavsg. H. Poll. IX 45 xafiisïa, ïva — ot uvqoL' sv Ss MsvuvSqov Evvovia Ka'L GixopoXta' xavxa ós §oyovg ZlxsXi&xui avófia£ov xal sGxi xovvoaa êv 'Emyatjfiov BovgIqiÓi. Exstat TH I, 102 anut-ovxi sg xbv óafioGiov qoyóv. Ahrens II 395 componit cum latino rogus. Pro corrupto öqoi Schmidt gcoqoI vel (melius) o^Qsca, horrea, coniecit. Ipse giqol suspicatus sum. póyaZOQ. PK 288, 15 xa ióia qoyaxw, proprio rogatu (temp. byzant.). pÓSafAVOt" xXavsg, fiXuGxoi. H. Cf. qaóafivog et atticum OQÓödfivog. Yid. quSióv. pGOCiptOV = qoÖlov. PB 781 III 19 qoóagia %qvGcc. poScaxóv, zó et ij pooiaxij = podtag {noxr\qlov sldog Hes). Oropi tit EA 1889, 26, 5. poöiaata:, sodales Rhodum deam colentes. IGI I 157 gw&vxcév 'PoSldcg xav s n i ó a ft ta g x a v, i. e. olg & èniSafilu óïóoxai. Vid. ènióafiia. po8i£eiv, rosas spargere in sepulcra. CIG 3874 (tit. christ.). Cf. ibidem n°. 3754. Hinc subst. poStajjLÓs tit. BCH XXIV p. 309, 5. De rosalib us vid. Perdrizet 1.1. p. 300 sqq. et Thessalonicae tit. p. 322. póStov, scil. /isxQov, vini mensura in Aegypto. Ostr. P 183 et P 4838 inedita ap.Wilcken, 0. G. I p. 765. Cf. x viót o v, xoXorpcóviov, xaov. pooooaxtoXoij. Adde Bacchyl. XVIII 18 BI. 'Ivayov QoöoöaxxvXog xóqu. poSósvtt AvxÓQfia. Bacchyl. XV 34, ubi Blass cft. v. 5 ccv&sfiósvxi —"Efcooi. póSov MixvXrjvaïoi xa xrjg ywaixóg — H., quo sensu etiam Pherecrates I 29 (Mein. II 300) vocabulo usus est. Cf. hvqxov Ar. Lys. 1004, gvxov Pac. 1318, alia. — Vid. PpóSa. 46 («F)po8oxdx£££ ayvai XccQaeg. Sappho 65. Cf. Bacchyl. XII 96 BI. 'EvSatda te Qo8ó[nayvv\. pota. Vid. It'fA/Sat, (jvSict. poMÓQ. Vid. s. v. Qvfiov. pot'axos = Qoidiov, parvum flurnen, rivus. Passim Halaesae tit. dor. IGSI 3B2. pójxpo?* ipócpog — rjx°s- H- Hinc Hoffm. II 135, distinguens a vulgari póp/log, explicat sapphicum (2, 11) èniQQÓ{i(SeiGi = ÈniQQOipdovGiv. Itaque yófifiog aeolice = tjotpSog sive yoïZog. pojj-Po? (?) adiective = vagus. Herodes Atticus in Kaib. ep. 1046,93 alla fiiv ccnQÓcpaxog NéfieGig xal pójn/3og 2i\aG x co q \ xiGovxai, ötvysQciv <5è KvhvdrjGei xaxoxr/xa, ubi editor comparavit hymn. Orph. 72, 2 TtolvTtXctyxvov HXccgtoqu. — Stratoniceae inscr. CIG 2722, 10 (Kaib. ep. 1096) vneQxaxoig yuQ rifimv svi^v r'Hqr\i xal Ju | § é fi fl ij v o S a i nsQÜGag rrjv irrjGÏav | %üqiv, ubi ante Fröhnerum legebatur scil. 'Pe^rivódm. Sed suspectum habeo QÓpfSog, pro quo Herodi QSfifiog reddiderim formam notissimam. póoq ionice = Yid. Hoffm. III 495 sqq. pomXtov, zó demin. subst. qonaXov. Dittenb.2 588, 146 in Apollinis Delii donariis (saec. III a. C.) Qonakia II ano xvhxog. Cf. 734, 124 (jónaka övo xal &v(iiaxriQia = IC 36. pÓXtOV = QÓitvQov. Epidaur. IE X 41 GvM.u(lóvxtg viv noiórjGai nol qónxov. Cf. Hes. qonxlov xkeiöïov. Vid. xccy%aXog. Alia dissimilationis exempla G x a n x o v — Gnr\%xqov, dvQcoxov = &vqcoxqov, q^xu = qr\XQa. poaa'coo (oïvov), rosati = godïxov s. qoolvov (sc. rosae foliis conditi). Edicti Diocletiani versio EA 1899, 152, 19. Cf. Mommseni ed. II19. poófiozoq' (iócprifia. H. Propter mediam pro aspirata macedonicum ducit Schmidt. poöy'A0?' TtQÓGconov. H. Laconicum aut boeoticum = qvyiog. pOOÖÓV' QSvGxix&g. H. Item = (jvSrjv. poöv* to i^dvGfia. Zólcov. H. Cf. Athen. II p. 68 et alibi. po^stv. Vid. Qvcpeïv. poay^ezoz' o qscov öxsxóg. H. Laconice de populo, ut GvQtpexóg. Ar. Lys. 179. Cf. Qvai pó(3ov (vulgo Qvfióv)' to ènixa^nhg nag' AioksvGiv. EM 242, 3. Herodianus ap. Orionem. Nomen proprium 'Pvfia (gen.) in tit. phthiotico GD 1447, 18. Cf. (jéfijSeLv, &é^og, (jvfifiog. Voc. qv^i^og, quod atticum esse falso dicit schol. Apollo Rhod. IV 144, melius aeolicum vocat Orion 139, 8, quamvis falsissimo usus argumento. 'Pó/i(3og (subst.) habet Eur. Hel. 1378, Pind. I. III 55. O. XIII 94. Aliae formae ionicae sunt £01x05 et §a^óg. Apud Archilochum fr. 58, 4 pro Qoixóg apud schol. Theocr. IV 49 et Galenum XVIII I p. 537, 605 paifióg legunt Dio Chr. I 302 Arn. et Poll. II 193. De utroque vid. U. Baantje in Quaest. Archilocheis p. 79 sq. puyx0? contemptim dictum pro ngóeamov. Adde Herond. V 41 to QVyXOS tov itctvtosqxtsu tovtov. VII 6 xókte, IÜGTC, to (jvyxog ctvtov. pódia' poK(i) rj £ota(0- H. Gl. boeotica. postva (=J-Qsïva, J-gfjva)' ctyva. KvnQiOL. H. Vid. ga vu. pósaö-at = ocó&iv ep., lyr., trag., Herodotus passim. Alienum est ab antiquiore prosa attica. pó£a j3toö* fi tov tó£ov tagig. H. Pro 'a ms corr. Headlam, The Cl. Rev. 1901 p. 404 R, coll. gl. Hes. qvöiccv (SoActv ttjv tcóv tó£oov tccglv et Aeschyli tó'£,ov gvfia. Cf. cpvfa. pOjm = qsv/icc. Corcyrae inscr. saec. a. C. fere III GD 3195, b 5, 10. pójxpo?. Vid. s. v. Qvfiov. pojxsia. Tit. att. saec. IV a. C. Dittenb.2 587, 307 (= CIA IV 834 b col. II 95) %vlu — ëxega q v fi s L i a (sic), fiékcïva ftovó/3oAa (= iiovó£vka). exsgov qv[a.oi (sic) dlfiola AA II. STiQa QVfista fiovófioka III. Ligna unde temones conflciebantur intellegenda videntur, sed quidni secundo loco item qv^cïu legatur non expedio. pop.ós = Qvfiri, ordo. Inscr. Deli a. 279 a C. (templi thesauri inventarius) Michel 833 cpiaX&v 6 itq&tog Qvfióg — Ösvtegog — xQiGxaiöixctTog. — Item Sami a. 345/5 Michel 832. Cf. Dittenb.2 586. 587. 588 (passim). — Suidas gv fióg' — xaï GTa&jxïov tl naga 'Poöioig. Cf. Hes. s. v. pojx^dvetv. Vid. gvtpsïv. poxapó? in papyris Aeg. passim additur monetis vilioris metalli, scil. argenti aere mixti (biljoenzilver), velut PB 214, 12 agyvpion QVJtaQag SQaxi^ag TsGBeQaxovTa. Saepe etiam in Ostracis gvrcagov ponitur ante summas obolis notatas, velut 127 ^n(apot5) 6/3ot(ovg) öéxct. Vid. Wilcken O. G. I p. 730 sq. „Wolten die Quittungschreiber eine Zahlung ausdrücklich als Billonzahlung charakterisiren, so wird agyvQÏov oder aqyvQiov gvnagov vor die Summe gesetzt." Oboli in üegypio aet. ïmperaroria semper erant aenei. «Jl. p. 725 sqq. póatov = acoTrjQia in Xenocratis Atheniensis in Diomedem Trozenium lacero epigrammate saec. III a. C. ineuntis, cuius VIII versus supersunt editi EA 1892, 49 sqq. Vs. 5 ex apographo exsculpsi: sy ö svog oïxov Tqo£r\v ólg naxgiSog qvGlov rjvyaOaTO. Vid. S. V. jc a t' aggvGiov. poajj.0? ionice = pvfrfio's. Archiloch. 66, 7. Secundum Philoponum ad Aristotelem, qui saepius hac forma utitur, erat HpöriQiTixr) AÉijtg, quam usurpaverit Democritus. Her. V 58 occurrit forma communis. Cf. /JorGftóg et avdgo^aGfióg. pocjtóv* öóqv. kqfjtig. H. Schmidt cum qvgtóv = £vgtóv comparat eiusdem gl. piftjïaV qolccI fisyülctl. céjieivov óè dia tov £ i-ïfipai. Supra \lft(3af qoïai. AloXsig. Fortasse qvgtóv corrupta forma est pro £vgtóv. po«a£etv doricum = gvoiafciv. Inscr. trozenia saec. a. C. III extr. (?) BCH 1900 p. 191, 4. Iletil ós Tav CQ^vTiaGfiévav ino Telg nókiog rj ayfiévcov ano xag %có()ag èv xaïg aveniftuGi'aig ano xay KOivav nodóócov rav ex Tcóv dvvvelcav ènikv&ijfiev Toïg ig^vTiaa/j-évoig (ita editor pro tradito Tovg SQQVTiaGfiévovg) GxaGiav o Ka cpé()7]i. ó kóyog o xufiLa Qikoxkéog Kal xoïg Ga^uGiv xoïg a n o n q a %& e ï G iv vno xcöfji nokeIaccq%cov JlQTSfiiöwQCOL, FIvqqcoi, 0Eoóónai, SKaGTcoi dQa%(iag SiaKOGiag ag Too'C,avioi vofil^ovTi Kal ra %coQia Kal Tag oiy.iag oGGa èatl è q q v t i aGfiévu vno xcig nókiog txnoóó/iev Toïg iggvTiaG/iévoig, inikvGavrag ano tay KOivav no&óöoov xoïg nene/ipévoig Ti t&v eQQVxiaGfiévcov tino xcig nókiog. kxc. Vide editoris Le Grand commentarium ad locum difficillimum. pozÓQ, b — To qvtóv. Philodemus de rhet. p. 319, 16 Sudh. t&v veootcqcov xivag nQog aiïxqv £r][k]o[Tvn£a] GTqecpov inl tov [Gocpi]GTiKov ijvxbv Cf. Diod. Sic. XX 63. po^scv xo Qocpeïv. 'Innüva*. Phot. Eandem formam praebent optimi libri Hippocratis, qui iuxta hanc saepe usurpat Qvfxcpaveiv. Cf. Hoffm. III 289. Vid. T pro O. Cf. gvipai. pti(j). Vid. UQVTp. pó^ar — QocprjGai. H. A verbo (jvipeiv — § v cp e ïv, q. v. poi^tSa?. Vid. s. v. ^iy.Ki%iS6o{iévcov. po)fdzo), rogatu, pap. aet. byz. Archiv. f. Papyrusf. p. 161. pcoötóv* tov iycodióv. H. Hipponactis fr. 63. pwO-ovs? (= pcóö'wi'Es)- ftvxtjjpEs. H. Aeolice. p(0t<3ZtXÓ£ quid? PO II 234 C II 5 xaGxoQriov Kal /itjKavi'a ÏGov cpcÓGag in' ogxqükov [lakiGxa fihv üxxikov, el de fir\, qcolgxikov. Non expedio. 'Pwjtioi Cret. Del. 1273, 4; iuxta 'Pa vk ioi ibidem 1. 2. 6. 12. p(óxo{xac* öqyi^ofiai, kvnov/iai. aamweg. — § ook co Ga' ngiovGu xovg óSóvxag. H. Cf. Q <ó%eiv' ^Qv^eiv toïg döovGi. Tcojj-aca, ludi Romani, passim in titulis graecis. pmiiaXéog ionice = lG%vQÓg. Her. III 22 gcofiakeaxeQai néöai. powóvac. — sQQ&G&aï Ge (ó/iag) ev%o(iai, formula aegyptiaca in epistulis. PGH 117, 27; 125, 14 (?); 130, 20; 131, 22; 133, 16; 136, 11 et alibi iuxta t'QQoiGo (Èïppwffö'E). — Formula el 'cqqcoG&e, ev (xaAraj) av eyoi. Dittenb.2 334, 2; 350, 4 (a. 73 et 34 a C.). po&r\kvKcög y {5; — apud Iones, ut gt^isqov, afjv, asvriov, al., apud Dores, ut gcciisqov, aaxeg. — Cf. et a vl iv o g. 2 pro W. Cf. g ixx dxiov. 2 insigne clupeorum Sicyoniorum. Vid. Xen. Heil. IV 4, 10. Similiter A Lacones, M Mantineenses in clupeis effictum gerebant. De illis cf. Eupolis II 561 (M.), de utrisque et Sicyoniis Eustathius ad Iliad. p. 293, 14. öa, suffixum laconicum = d-a. i&sv). Vid. evxsGa, l'§eGa, gvvoga a ó o g a. ad (xav; = xl firjv, Megarensis ap. Ar. Ach. 757. 784. Cf. EM 157, 48; 167, 37; Eustath. ad Iliad. p. 148, 38. Herodianus in schol, ad A 554 uggu sgxi óvo /^spij Xóyov, zo cc Hq9qov xal to G a Msya- qixov ÓfjXoVV to t l v cc. Yid. t K. aót, femin. ad Gag, Gaog. Meisterh.2 117, 7; 52, 3. aadjxa (oahd^a) = ar/Gdfir/. Laconice. Müllens. 56 a, 9. 12 agxog dia Gaafj.(ov. Hesychio olim reddidi Gaa^a' ÖQvg r) cpogovau pro GakXa' ÖQvGocpcóovGa. Cf. GaGafiog. aa|3a£iaarat, Sabazii cultores. Eorum decretum in Piraeo a. 100 a; C., EA 1883, 246 (cf. BCH 1891, 254): Aya&r\g xvimg xal iitl &soxlsovg aQ%ovxog Movvi^iavog ayogag xvglag. "Eóofcev toïg Gafia&aGxaïg avayguipai xcc óvófiaxa xav sgaviGxav êv Gxr]Xr]i h&tvr\i xal GxrjGcci sv xai tsga (Sabazii): tSQSvg Zrjvav Jivxióxov, xafilag «cl yga^ifiaxsvg x cc l sni^sXr\xr\g Aagófroog "0a9s v, ègaviGxal... Secuntur LX nomina, in quibus sunt X £svav et servorum publicorum. = 2a(3at;iog. Macedonica inscr. in Mus. et Bibl. Smyrnae a. 1880, 167 (Kum.). Phot. 2a/3ovg xai Zaficcg xal 2 a a£lov g' xovg /3ax%evovxag xa 2afia£la' xb yag Gafid^eiv ra 9sa <.xovxa?> xovxo ' Ü7tb ós xivav o AiovvGiog 2a(5og xaXsïxai. Cf. sioi Gufioï. Dem. XVIII 260. aaJ3a,xóg* 6 Ga»QÓg. Xloi. H. Voce utitur Hippocrates II p. 210 K. Ab eius usu abhortatur Photius s. v. adpotto?' eióog è,vQrjGsag slg xaXXamGfióv, Ttóxsgov ós xov nayavog rj xrjg xecpakfjg, a órjlov, xivsg ós xb yvvaixsïov. H. Photius tonsuram G a^vxxrjg vocat, Gapvxxog xb yvvaixsïov aiöoïov, addita absurda etymologia a7tö xov GccxxsG&ai xal (ivsG&ai, cbg xccï Ga&rj. Portasse est glossa comica. Cf. Ga^aQlxvv' ™ yvvccixeïov alSoïov. Tr\\£x\el8r\g. Phot. et GccQufiov' xb yvvccixeïov alöoïov oi xafjuxol xaXovGi xal Gccxxccv (melius Guxav Hes.) xal Gafivxxov xal GsXivov xal xkvqov xal steqcc noXka. Hes. gaqav Idyvog. xiveg Ós xo yvvaixsïov. aay^azo-zoiÓQ. PPW p. 121, pap. 66. Compluria significat Gayfia. Vid. lexica. aaSpaxav aeolice = guxqcmcóv. Pordesilenae tit. GD 304 A 10. Vid. è^aidQUTtcveiv et gcctqcci. adó^tt' jnopt'or. H. Dorice = ff a 9 ij' xa ccvÖQSÏa avayxaïa (aióoïa?). H. Unde Ga&a>v, V7IOKÓQiöfia naïóav uqqcvcov. aafl-apoya* xagaxri, H. Dorice aut aeolice. aaftpó?. Vid. Gafiaxóg et Gaxxóg. aacxts' (JetAój. H. Imo óovXig, non óovXog cum Schmidtio. Boeotice = fft/xt's = dor. Gaxïg ap. Epicharmum fr. 83, ubi ter legitur. aatvscv. Adde Bacchyl. I 165 ó S' £v 's'qócov &eovg iXm'ói xvóqoxèqa Gaivsi xiuQ. Ibid. 77 ngoGipoavei xs viv [fiaAOaxa] GaivovG' ont. Vid. k'Gava et GanvXXsiv. adxav. Vid. s. v. Gafivtrog. aaxsayópos. Adde Bacchyl. XII 104. BI. aajti?. Vid. aaixLg. aasatag. Vid. Ga nóg. aamcscv, ionice = óirjdsïv, percolare. Her. IV 23. Cf. g&v. aaxxoxoióz = Gaxxvcpavxrjg. PPW p. 122, pap. 67. aaxxoyópog. PB 141 II 7 et alibi. Gaxxo(y' 'puQHQ'x- H. Schmidt coni. GaXavrj, sed fort. aeolice scribendum Galavva, aut boeotice act luw rj' tpaQézQa(i), ut sit plur. = BaXavvai. aaXapcov, sa 1 ariurn. Inscr. Magnesiae ad Maeandrum aet. Hadriani BCH XII 210; aaXapstov FGH 35, 5 (a. 150/1 p. C.). aaXst)is{xév(os, fluxe. Philodem. de rhet. Sudh. p. 260, 10 sq. /3i/3aicog kU' oz> GaXevo/tevwg. TtXeyfia xaXuiïtp ojioiov, o ènl zr)g xecpaXfig cpoqovGiv ai Auxulvui. oi öh dokta (9aXi'cc coni. Schmidt). aaXcqt* uqxsï naga 'Piv&mvi. H. Cod. GaXco, quod corr. Musurus e prae- gressa glossa GuXiêf v [fiazlav naquGr\fna. csajAstoóv. Andaniae tit. Dittenb.2 653, 71 ra Ga^suo&évxa ([sQsla) rnxgiGxaxa. Cf. ibidem zoïg Se ëoy.itiuG&ivzoiq (IsQstoig) Gctfieïov imfiaXóvzco oi [eqoi. aajxspa' gtuxsqov. — au/isQov Gynepov, vvv. Tagavxïvoi. H. Omnes, opinor, Dores (et Aeoles). Cf. Pind. O. VI 25. P. IV, 1. XII 29^ Dittenb.1 843, 4 Hyampolidis tit. (Traiani aet.) dnb xag góc^qov afiépag. GCtjXtva* & activa, 6vve%cbg. Aancoveg. H. aa{iod-pcf.xiaazai, deorum samothraciorurn cultores. Rhodi tit. IGI I, 42 zo Gafio&gaixiaGxav fisoovécov xoivóv et mox Gafio&gaixiaGxav xal Xrj jtv laGxav xoivóv. Cf. Michel 1307, Cei tit. et IGI I 168 GapodgaixiaGxav 6 cox rj q ia G x av uqigzopovhaGx&v et ibid. III 6, 1 Gafio» QaixiaG xav &m>ra pisce agens: ÜQiGtoriXrlg d' èv néfA.7tT(p Ziócov tGzoQiug GctQ divovg ctvzovg xaXeï, KaXXi-[ig itciQct SaxpQovi' &éXet, Si Xéyeiv ozi a%@r]Gzoi eioi Sia to yr\Qcig. H., scil. sordes, quae aedibus everruntur (xÓQtjflCl). aapovvóeiv ? PK I 131 reet. (78/9 p. C.), 385 zMóvzcov püug xal GctQovvvóvrmv cpvUa naïêcov y' et saepe similia hic et in pap. 131*. Significari credideris verriculorum e palmarum foliis confectionem, sed verbi rationem non expedio. 2apxaS((óv). IG-SI 1293, A 82 (lapis Farnes.), sed Pind. P. III 112 codd. male ZaQnrjdóv. Cf. Ahrens II 144. O. Schroeder Proll. Pind. I p. 19 cft. Kul%u§6v, Mv&aöcóv. Nomen ductum a odgnog' £vltvrj oi'/.ia. Hes. aapacxapio?, s a 1 s i c i a r i u s = aUaimmóiWj?. PPW p. 135, pap. 73, 13. C5apatt£C(og)* %oobg n Qog jxvlov noiovfisvog ti]v yoasïav. Aaxtovsg. H. Cf. Boeckh CIC I p. 95; O. Müller, Dor. II 325. aapcov. Yid. s. v. Gafivxzog. aapaivts* ÖQvg. H. Raro vocabulo nova nuper accessit auctoritas elegiae alexandrinae fragmento in PO XIV, 9: nccGiv Utsq&s nóvoi]o GaQmvISos ovSccg iVffyjtE] xzL, quod carmen coniecturis explevit H. Weil in „Révue des étud. Gr." p. 241 a. 1900. aapmzvjs, scoparius. Phanagoriae tit. saec. I vel II p. C. IRB II 342, 21 Gagóózai ji'. aasaf xa&iaai. TIaq>ioi. H. — Yid. Gsg et Hoffm. I 125. aaaajxcöas dorice = GriGa^iöag. Stesichori fr. 2, 1; adoafiog Alcmanis fr. 56 Cf. Guafia. * aaats dorice = a ijgig, cribratio. Tit. delph. saec. a. C. III BCH 1899, p. 566, 1. 15 zag yag zav GüGiv (male GctGiv editur). aaatata. Yid. &g{g)lgzcx. caaotiyp (?). Yid. s. v. excpsQe^iv&sïv. aa-css dorice = zijzsg. Gelae Phintiae decretum saec. a. C. I Del. 198, 10 aLQr]{iivog yvfivuGiuQxog ig zov Gazeg sviuvzóv. — Hes. Gazsg' zo in 't'zog. AcoQiiïg. Cf. zazsg. aatTfopos (?)" Gxücpcu ftozQvcav, naga Aaxavag. H. Corruptam esse gl. arguit litterarum ordo, nam posita est inter gl. adzza- xalv{u/ia xecpakijg ywaixsiag et guzvqcc xazcoqpeQï], itaque primae litterae fuerunt oazz aut aazv. Nemo dum expedivit. aauvar ai H. Ionicum. Anacreon fr. 19, 12; Eur. Hel. 1411. aauvos dorice = zrjzi-vog. EM 711, 48. Cf. Grjzdvsiog. EaropvaXta, Saturnalia. FGH 119, 28. oatpac* Gazgancei. Phot. Yid. GaÖQccTtav. aatpax^fy ion. = GctzQansLct. Her. I 192. III 89. OKtX£C V. Yid. i G £ G a%az o. aa-opcxóv (scil. (5p5ft«). CIA II 973. Cf. 992 II 13. aazopofpacpog = gutvqwv noir]Tijg. IGSept. 1773, 19 (saec. p. C. II). Vocabulo utitur Diog. L. Vetustior appellatio praeterquam in CIA legitur IGSept. 416. 419. 420. 540. 1760. 2727. 3197. csazopov (?). PK I 131 reet., 130 (78/9 p. C.). HnollavLw xoj^oy^a/i^arsï IleevTct1 yqafificiuxg> avafietqrjgavti ra ix tov gut vqov Ilsev ra* *rjv^eiv adhibent, a gucprjg non formantes GacpEiu nee Gucpl&iv, sed compositum óiaGucpsïv. aao)jJt,sva* 9eoiqovgu. H. Laconice = dsoofiévt]. Yid. O'aca. aamzaq (= Gratig), Bacchi cognomen Trozene. Paus. II 31, 3; 37, 2. aaco-dypta* emzri^ia. H. Aeolice. Cf. Alcaei fr. 73, ubi incertum, utrum Gcccog (adv.) an 'aama' sit vera lectio. opdjeat. Yid. xuTaGfiwoai. ay.ixa (?). Yid. fff /ifia. SA pro Z aeolicum esse tradunt veteres grammatici, eaque scribendi ratio saepe obvia apud poetas lyricos in nullo titulo hucusque reperta est. Niholominus revera Aeoles ita litteram Z pronuntiasse merito Hoffm. II 510 sqq. inde concludit quod in titulis thessalicis QeóöoTog etiam &EÓQÖozog = 0eóadozog aut &só£orog exaratur, eademque forma legitur in boeoticis. De gó pro J apud Alcmanem aliosque lyricos doricos, excepto Pindaro (nunc adde Bacchylidem), nusquam vero apud Epicharmum, Sophronem, neque apud Archimedem neque omnino in purioribus doricis fontibus invento disputantem vide Ahrensium II p. 94 sq. — Passim occurrit apud bucolicos. — Cf. AA pro Z. aSeoxtifpss et aSoyós dorica vocat EM 412, 1. Cf. EG 233, 7. 3say«jv pro aiuyav saepe papyri aegyptiaci. aepaata, ludi in Augusti honorem, v. c. Dittenb.2 677, 6: 'Pco/iaïa ZsfiuGta ra n&éfieva vtcó tov koivov rfjg 'Ag Lag èv IlEQydfim. Cf. IGSI 748 'ZraAt!la 'Parata Ss^aGxa laolvfiTCLa. Sami tit. EA 1896, p. 250, 6, 3 GsfiaGTinv KcaGapEiav. aspaatvy, sc. rifiÉga in calendario aegyptiaco. CIG 4715 (saec. I p. C.) ®a>v& &' GsflaGTiji. 5860 C (a. 3 a. C.) &ag(iov&(i) GEfiaGTrji. Tit. BCH 1896, p. 523 sqq. (a. 42 p. C.) Oagjiovd-i ij' GefiaGrrji. Pap. PO I 46 (100 p. C.) Msxuq d' GE^aGTfj et similia in ostracis 363. 367. 369. 384. 1382 (annorum p. C. 20. 32. 39/40. 39. 44). Yirorum doctorum opiniones recenset et impugnat Wilcken O. G. I p. 812 sq., ipse suspicans ita dici dies quosdam insignes ob facta memorabilia in domo imperatoria. aspaatÓYVwatos titulus honoriflcus, amicus imperatoris. Pan- ticapaei inscr. a. 250 p. C. (Kum.). Cf. sqq. ospaatoöftipiytos et asjBaatóScopoi;. Inscr. ree. Phrygiae BCH 1893,255 sq. ssjjastoydvtifi;, Augusti sacerdos = GE^aGTocpógog (cf. Suid. s. v. AvyovGrog). Prusiae tit. Mitth. XXIY 429. Cf. 432; XXII 39, 481; Beurlier, Essai sur le culte rendu aux Empereurs Romains, p. 193. — Cf. LEQOCpaVTtlg. aspaato^avtotSaijs (rijs Mva). Ancyrae inscr. ap. Perrot, Explor. de la Galatie. etc. n°. 123, 5 (Kum.). Ispaaxó? mensis in Aegypto = &&&■, Néog 2E(3aGróg = ü&vq; Nspaviog Hs^aGTÓg fortasse = OaQ^iov&i. sefiazzocpopixa (scil. iQ^ara fj vofirjfiaTa) inscr. att. CIA III 1128. 1131. 1168. — 1184 GefiuGToqjoQLHca vo^iai (Kum.). aepeviov" ro £ti «iepra rra cpoivixi cpXoiaösg ysvófisvov. H. Vocabulum saepe occurrit in papyris aeg., v. c. PK I 131* (a. 78 p. C.), 1 sqq. aépsaö-ac. Schwhi lexico adde Her. III 8 (bis). ae^c?' nv£Cg. H. Huius vocabuli forma deminutiva aeplriov, (pro GsfSldiov), pyxidis s. cistulae genus, legitur PL p. 179, 22 (a. 145 a. C.). Turcos hodieque sepiti vocare dicit Kum. s. v. 3£Y®VtOV" yvgya&cöóig nXcyfia naga 'PoSloig. H. = Gayijviov, reticula. oei. Vid. arj. aeca (aïa Schmidt)- èöicó^a. Boicorot. H. Fortasse e Corinna = êoia, ut Gsva = é'asva, nisi forte scribendum aïar Cf. góei. 3£ta (Schmidt pro GiaÖEg)' &vg(u naga AaxaGiv. H. Ar. Lys. 1263 recte Cobet nagGÉvE ge ia correxit pro aia. <3etv ro ksyóaevov xoig naiSioig vtcö twv zgorpwv, otcxv ccma (iovlavTcu ovQfiSai. omag ÜQiGTotpavrjg. Phot. Cf. fcvv Nubb. 1364. 3ECV' &£Ïv. jLcmmvEg. H. 35tvaf dsïvai. KgriTEg. H. Probabiliter admodum Meineke: geïccï &Eïai. , K^TEg <. Cf. &ivog. <3Sipvjyópoc, "nnog = GuqacpÓQOg, Guqaïog. Her. III 102. astpiov (vulgo GELQÓv)' tb ccvSqüov, &ÉqiGxqov. Slxvwihoi. H. Suppletum e Photio, Suida, Harpocr. s. v. giLqivw Avxovqyog tcsqI rijg di oixrjGecog „Gsigiva". G eig tov èxaXovv Isnxov ifiduov aGnadr] tov (an evGnü&rjtov?), oïov &iqiGxqov, xa&a cpaGiv ot ylatGGoygacpoi (falsa ducti etymologia, quae neque diphthongum neque & contra dialecti rationem in g versum explicat), xal gsiq^vóe b Untog xal diacpavyg yirdv, iv&stog tóte ots eGtlv b SsLgiog (!). k'Gti ós xal 2sÏQig nókig 'IxaIly.t] (imo flumen), xal xdja raxsï&ev tiqxxGfxaxa ij xiva alla Geiqivu slnev o QrjxcoQ. èv èvloig jiévxoi y/oglg tov ë yodrpsrai GiQiva. Fortasse angina, serica, voluit. aeipoöv, col ere, liqaare = d^sïv. FGH 134,6 (saec. IV init. p. C.) xal xaXov Magecoxixov a>i'[ijö]£t fioi GEiQ&Gai EQxófievog [tjijg rtfiijg. Cf. Sophoclis lexicon s. v. GstgcoGig et anoosiQovv. astajxós. Vid. Gsog. Aristoteles apud Stob. Ecl. Ph. I 40 p. 682 W. varios terrae motus distinguit: èmxklvtag, fitjdaxag, ^aG^iaxCag, Qiy/.xug, wffrag, nalfiatiag, iiv/.rjxlag. aecaia dici videntur parva ornamenta mobilia in monili (nadExfjQi), quod in tit. delio saec. a. C. II Dittenb.2 588, 4 sic describitur: xa&exrjga yovGovv SiahQ-ov. oi» avé&rjxe rijt Ar)xol SxQatovixr), £% övqs&v (e clupeis) — sequitur numerus — xal èv fuami slg èxatÉQco&sv xal GHGtu HAAAAI. Cf. not. 3. asc^a (?)' Gxotia. Kgrjxeg. H. Glossa vere gxotia. asjcaaa' nÓQQatdev. H. Laconice. Corr. Schmidt pro Gexavsg, collatis adverbiis ivtsaa, s'^sGa, gwógu, mdóoa. Supra idem ex fSex&g' fjaxgódsv elicuit fisxoGa, sed malim fisxaGa, i. e. J-exa&ev. asxoóa' Gixva. — aescooava (vulgo -vi)Y èlaiag eïöog. Aaxcovsg. H. De forma antiquiore Zexvdóv pro Zixvmv cf. titt. sicyon. GD 3162. 3167. 3169; arcad. GD 1257, 8; thessal. IA 326, plataeensi IA 70, 9 (?), ubi nunc cf. Roehl, Imagines Inscr. Gr. ant. a. 1898, p. 28. Pindaro nuper ubique reddidit O.Schroeder, Proll. Pind. II p. 29 (56). 3$Xava. Adde Bacchyl. VIII 29 BI. vvxtog ói%ofir)vióog svcpsyyr)g GsXava. asXftvat (cum accentu dorico)" XafinaSeg. H. Corr. Lobeck pro GeXatvai. asXavata dor. (poet.) = oeXava, GiXrivr). Plato Crat. 400 B asXavaiuv dé ye XéyovGiv avtrjv tioXXol. — Ai9vQa/A,^cóóég ys tovto tovvo/ia. Cf. GsXrjvair). asXavva aeolice Sappho 52, 1, et e corr. 3, 1; 53, 1. Vid. NN. aéXag. Adde Bacchyl. XVI 104 BI. anb yag ayXa&v Xayine yvicov Gelag CQGtS 7tV()Óg. aéXsc laconice = &éXu. Ar. Lys. 1080. "jzKrpa.lrj. Herond. III 61 rrj AxéGia Gslrjvaiy \ StQovtsc. Proverbium explicant Zenobius I 41, Apostolius 1544, Phot. II 212 Nab. asXvyvdpia zqvgü, lunulae, citantur in templi cuiusdam aegyptiaci donariis PB 162 I, saec. II vel III p. C. astayvvy, Dittenb.2 314, 44 Olympiae tit. saec. II extr. a. C. firjvog texdyxov kal dsxdxov kcci ijfisqai êvÖExdxrji xaxu GsXrjvrj v, ut saepius alibi. asXtYVtov, silignum. Pap. mag. mus. Brit. XLVI 299 sq. — GeXiyviaQiog, siliginarius. PPW p. 134, pap. 73, 10; eiliKvccQiog. PK 332, ubi Kenyon „a dealer in the fine wheat known as GiXiyviov, or in cakes made from it." oéXtvov. Vid. s. v. Gdfivxxog. oeXJg, vocabulum architectonicum tignum lapideum signiücans. Vid. Bourquet BCH 1898, p. 316 sq. aeXXtCsafrat. Phrynichus com. Kqóvw ap. Hes. et Phot. Mein. F. C. II 584: gegéXXigixi „Aeschinis Selli f. iactantiam imitaris." aéXxov 6tig>iov. H. Gl. macedonica aut cretica. Schmidt coniecit Gein o v. asjxaXta (?)' pcócfjcJrj. MgyeZoi H. Forsan cohaeret cum gl. 6efiiciQ- %na>v. ïsjxstay. Kretschmer, Aus der Anomia p. 19 comparat voc. phrygium £e(isl. 'HXeïoi. Correxit Curtins = fy)0£ov, Grjxsg, G e vx X ov. Hoffm. III 563. IxaXol xa Giyva v.ai xa leyófieva {Sdvó'a xulovGi xa iv xaïg xa&Gtv iniarnia. EM 711, 21. Arripuit hoe vocabulum lingua vulgaris inde a Polybio pro Gri/xeia, q. v. oiyjj.atvsiv in papyris aeg. aor. habet iGr; pa va (iuxta iGruxrjva), v. c. MFP 119 (saec. I p. C.) et pap. Grenf. (revenup.), saec. III a. C. èniGrifiuvdG&coGav. — Perf. xaxaGBGr)(ir)[iÉva pro -GSGrHA-ctGfiévct PO I, 117. Saec II vel III p. C. o^jxavccop. Kaib. ep. 347, 1 yQacprjv gij fiav x o q a xvfipov. Corr. Wilamowitz pro Gr)firjroQa. — Homero Gtjfidv xoQsg sunt du ces, Herodoto YII 183 duces inferiores. o^jj-dtcov cpmpa, b u s t i r a p u m, = xv^^cóqvxov. Herond. V 57. arjixeayópos = GrjfuuocpÓQog, signifer. PB 600, 10 et sqq. (saec. II vel III p. C.). oijjJLSta antiquiorum titulorum scriptura pro Gr^aia. Vid. Dittenb.2 540, not. 58. Cf. Meisterh.2 34, not. 246 et supra atilila. ovyjjistov, agnomen. IGSI 935. oiyjJiso(t)) = Gtjfisi'ov. Tit. att. a. 394/3 a. C. Dittenb.2 64,2 ano xö Gri/iéo aQ^djievov fiÉ%ql xö (lexcóno xêóv nvXcov. Cft. 52, 13 oqo£'A[ovrog] = ocpeiXovxog. ovj|JL^tov ionicum. Her. I 171; YII 128; VIII 92. aiyv ion. = att. dia-xxav. Phot. èxxrjfiéva' gegtjg/iéva. Minus recte Hes. Èxxr\gft£i>a. Cf. Pherecrat. II 351 (38); Her. I 200 gügi Sta Givöóvog. Hoffm. III 563. Sequiores Grj&eiv dicebant. Cf. Lob. Phryn. p. 151. oijpa" — ssgfiog nlskxóg. H. Dorice = gsiqu. aypacpópoQ = att. GsiQctcpÓQog, ion. GsiQr)(pÓQog. Alcmanis Parthen. fr. pag. III 24 xa xs ydg Grjoacpógw [tru]ra> ió(aQ)rj. aypmoxoióc, (lap. aiQ.), serici confector. IGSI, 785 = a^xonXóxog, cf. %ov G7]qiv,ó.qlov in edicto Diocletiani cap. 2, 25. Cf. siricarius et olosiricum CIL VI 9674 et 9893 (Momms.), ut aiqlkccqlov (sic) legitur in cippo CIA III 3513. aypiw driQlov. H. Lacones. aypoxzóvs ("Jozctfii), Ar. Lys. 1262. avjz servat ij. in dialectis. Vid. 6 CC Ci [A Ct y GclGctfALdocg^ 7t X e (p L Q ^ 71 X £ cp i gt aet cs^a[ióz(oX^. CIA IY 2, 769 II 8. 12; 768 cII15. a^cjjcooxXtxdpcos, sesquiplicarius. PB 614, 2. 623, 4 (saec II vel III p. C.). mjotéptws vójxo$, sestertius nummus. Dittenb.2 307,64.315, 13. a^3tpa- hógmvcc rj xvfi^aXa. H. Forraa dorica esse potest pro gslgtqu, cuius formam corruptam esse statuebat Bentley. Sed ad priorem signiflcationem cf. deminutivum cnyotptScov, quod legitur FGH 118 20 (in epistula a. 110 p. C.). a^-cavstot (Grjzavioi Hes.) n vqoI eÏQrjxat. naga xo Gijxeg' Grit eg de XéyovGiv ol "Ioaveg xo in i'zovg. /tuQiiïq fitv G&zeg GcpóSgu Gvvrjdeg hovai to 'óvofxa, Mzzixoï 6e ^zajSaXóvzeg to a eig z, wg GsvzXov zevzXov, ryz eg XéyovGiv o&ev JcoQLeïg fièv Gctxivovg XéyovGiv, HzzlxoÏ 3è xVxtvovg. DapcoQÏvog de neqï navzoSctnovg Clrjg ovxoig' zr/zccveiog Gïxog' Sr\Xoï öè r) Xé£ig tov xccdagbv (cf. Hesych.. An xce&' Sóquv?), X(Xi Gfjxccvelovg nvgobg ènexeiovg tHqog. EM 718, 43 sqq. afl-siv sive otecv pro a&ui, ut ipaq>i^aG&eiv, èGGea&eiv, igepyaG&eiGéG&eiv, neneiaxeiv similia Larisae in Thessalia. Cf. Hoffm. II 506 et Infinitivus. 23-svépoca E6pcx£8ot> fabula. CIA II 992 II 12. oO*£V£tCC aycov xig ev Agyei ovxco 7tQOGvjyoQevxo. H. Nempe Iovi a&evlm sacer erat. Cf. Plut. Mor. p. 1140 C. Minerva G&evidg, eadem quae noXiag, Trozene commemoratur a Paus. II 30, 6; 32, 6. g3'SV0£> Nota formula in foederibus navxl G&évei xaxa xo ówaxóv passim occurrit in titulis. Dittenb.2 61, 6; 75, 22. 24; 80, 51; 84, 4. 10. L6- 27' 90> 17- 22; 105, 27. 33; 108, 16. 26; 114, 41; 122, 16. 26. atf-o) imperativi 3 p. plur. terminatio = a&mv. Vid. ÏTiï. vial' KXVGUL üacpioi H. Cf. GictXog. Hoffm. I 184. aiedóötov (?), por cellus. Halasarnae tit. Dittenb.2 621 dvézco 6 teqevg xov 'AnóXXcovog èv xrat ^[fji/t xrat neiv. at póXs; rC &eXeig;' Kvkqloi. H. Corr. Hoffm. I p. 202. Confirmat atg = z(g in Edalii tabulis Hoffm. 135, 10. 23. Cf. megaricum Ga fiav. at*(aXoi' ot aqxovoi. xal oi aygioi (?) téttiysg. H. Sub uyowi latere crediderim vocabulum mutum significans, nee tarnen ay^u£g in grammatico probabile videtur. atye* &iyyave. Aaxcoveg. H. atyvjv = iïiyeïv (lac.) Ar. Lys. 1004, Epicharmi fr. 115 Ahr. «Ma xal öiyijv ayadóv, oxxa mxQecovxi xuqooveg. atYtXXtov, sigillum. PK I, 32, 8 (saec. VII). atY^at. Vid. s. v. Kjri«l«. atvóftiGfiu IIsqGixov övveefievov óxza ófioXovg Azzixovg xal elöog èvmzicov. Sevotp&v èv ëxzy avujiaGecog (imo I 5, 6) Xeyei' ëvvazai ós o aiyXog övo dga^/iag Azzixdg. H. Idem. S. V. GiyXocpoyav — eGzi Se xal vó/MGfia SaqSiavixóv, dvvafievov 6 kt m ofJoloiig Hrrixovg. Inscr. eleusinia saec. a. C. IV, EA 1888, 36, 20 GiyXoi xal aGxol è'^ayiGvoL in templi thesauro. Cf. CIA IV 2, 6256, 15 GiyXoi Mr\ S i x o l apyvQOï AI. atyvov (signum) aqyvqovv. IGSI 971. atyvaiv ftegdncov Xeyi&vog 'IvaXixrjg tiqwtr)g. Phrygiae tit. BCH 1893, 267, signif er. atYpott* tcbv ayQLcov oviöv oi floay/ïg xal Giuoi. H. An contractum ex GiayQai = Gvuyqoi ? Vix tamen puto. Cf. G ix a. atY»vvas* — Kvhqlol Se za öóqara. Cf. Her. V 19. Sed formam masculinam aCyvv(v)og ut cypriam afferunt Arist. poet. 21, EM712, 23, Schol. Apoll. Rhod. II 98. at5a in Boeotia dicebatur planta quaedam aquatica papaveri similis èv zfj 7t£(jl '0()%o(ievdv Xifivrj teste Theophrasto de Plantis IV 10, 1 et 7' (cf. c. 3). Cf. Athen. XIV p. 651 A. Nicand. Ther. 887 et Schol. atSotpeot tJ'SOt* naga ÜQiGzoqidvei èv NeipéXaig (248) GiSciQtoiGiv &GtCcQ èv Bv^avzia snel ot èv zq> Bv^avzlu Xeitza voaiGaazia GiSijoa xal ilayÏGza èyoaivzo. H. — 2 CS a q 0 g cum cognatis passim legitur. Cf. EM 712, 27. — Normantii opinioni GiSrjQÓg cohaerere cum latino s i d u s, itaque primitus homines usos fuisse ferro meteorico parum favet diversa vocalium quantitas. Obstare etiam z<öv (SaizvXav cultum divinum monet Ridgeway Early Greece, p. 598. atSapta GiSr\Qü. Gortynii tit., Baunack Philol. 1896, 49. Cf. glS^qiov. atSapttotv — nóXe^ov = giStjqovv. Pind. N. V 19. atöaptottöv èniggcozq&v. Stesichori fr. I, 4. Cf. giSr\q nzóg. atSsövat audiebant ephebi Lacones inde ab a. XV aetatis, utpote in calamo cubantes. Plut. Lyc. c. 16; Xen. Lac. resp. 2, 3 sq., Phot. lex. S. V. Gvvècpr\fioi. atSvyptov, ferramentum. Lexico Schwhi adde Her. III 29, 1. acSiypoypa^os ferrum limans. PB 38, 6. aïS^pov tprayecv. Vid. ft-Dg. otSiypoxcóX^. Inscr. eleusinia 1880, 2, n. 1, 17 (= CIA II add. 834) naga KaXhxqaxovg aidrjQOrtdXov. Vid. ^vloncólrjg et kiTQoneóXrig. atSypózeoxzoc, axotvos, catena ferrea. Theophyl. Sim. Hist. IV 4, 4. ot8iypo/aXxeós = xaXxevg, faber ferrarius. PO 84, 3 (a. 316 p.C.). ai8rjpó^oq. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 1366, Neue Gr. Zauberp., 364. atSiyprocjts, ferratio. Tit. att. a 329/8 a. C. Dittenb.2 587, 205.239 (too'/LXeiag, rooyjloiv). atS^pcotès v-óSiog, ferratus, ferro ligatus, firmatus. Stratoniceae tit., vers. edicti Diocletiani, cap. 15, 40 ed. Mommsen. aisiÖ^g = dsoudris Alcm. Parthen. fr. p. III 3 'Aqsxcc aieiSrig• Cf. s. vv. alv, aioelxslog et nomina propria SiSUxag, Zixlijg, S^Qrig, alia. atsXov ionice = alalov. Hippocrates. Cf. %heQÓg. anyyróv ion. = aiaymv. Hippocrates passim. otjta* üg. Aaxcoveg. H. Schmidt, coll. alxQaajteöa, pro Sg coniecit olg, ut alxx oyx

Gïfifia (Gïyfia? Gxiy^-a? Grjfia?) xai naQaGrjfiov ejti tra avxa pr/ya %al (SC. inl) de£i& Tpor^ro Gyïfia (tffyfia ?). stjxó?. Schwhi lexico adde Her. V 9, 2 ïnnovg [iixQovg xal Gi^ovg. ïtjxcov, iactus tesserarum nomen. Poll. VII 204. Vid. Magav. a[v = Gióv, &sóv. Inscr. laconica Müllens. 55 a, 51 c, 55 xov gïv yégcov. Vid. GisiSrig, glóq, Gióg, alia. GCVtttwp (senator) vovfiégov avGdiagiuv KavGxavxiaxüv GxQaxicax&v. PB 316, 18 (a. 359). cjtv8ovid£siv, lino involvere. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 88 GivSoviaGag nazet xtrpalf\g noS&v. atvSovcaxos = givSovLoxt]. Sami tit. a 346/5 a. C. Hoffm. III 169, 45. aivSovtta?. Andaniae tit. saec. a. C. I Michel 694, 17 sq. = Dittenb.2 653. Cf. GivöovocpoQog. aivöovocpópo?, liniger. Tegeae tit. L.F. 163 d.; Deli Dittenb.2 761, 4, cuius vid. notam de sindone in cultu Isidis 5 ad tit. 754. otv£(30-at = ftkajttsiv. IA 571, incertae originis inscr., fort. elea [af] xa ötVtofvtat]. Delph. CIGr 1688, 42 firj Givrjxai. Cret. Del. 119, 28 alvrirai; Heracl. ad Sirin TH, I 129, al. — Formaaeolica Glwovxai e Choerobosco ap. Cram. An. Ox. 259 pro Glvovxai ab Ahrensio reddita est Sapphoni. Herodotus saepe usurpat Givéofiai. Apud Atticos GLvofiai rarissime apparens in oratione pedestri cum cognatis Givog, Givig, Gi'vxr/g etc. est sermonis poetici. Cf. ör)lsta&ai. Singularis. In tit. delphico saec. a. C. V GD 2561, B 11, 17 1fjatpov (pëQÓvxcüv — xansv%êG\}co et xov vsxqov cpsQixco fit] xaxaxi&svxcov — ftijd' dxoxv£óvx(ov iuxta pluralem numerum in eadem periodo singularis sine pronomine indefinito usurpatur sensu generali. GtVfflXlOKt* xovxo nsTtoirjxaL naga xrjv exaipav 2ivconr]v' sxwficoösïxo yaQ S7il xa> xaxoG%r)iiovriGat., xa&UTtSQ "Akelig IcpYj. H. Phot. Cf. Athen. XIII 586 A. cstoetxeXos laconice = &eoeUs\og. Ar. Lys. 1252. acojcópo?' vEWKÓpog, deoxÓQog, &ega7tcvxrjg 9ca>v. H. Sec. Photium II p. 158 Nab. Eupolis usus est, in Laconis puta sermone. Vid. vaxÓQog. at óp" 9sóg. Aaxcovig. H. — Gióg. Thuc. V 77, Aristophanes passim val xa GI có. Cf. EM 714, 29, ubi Giotidri g et GisiSrjg p. 134, 24. ato^ópo?. Inscr. spart. Müllens. 55 b; 57. Vid. gLv. OlXXW GicoTta. MsGamoi. H. — Cf. Gconr\v. 3óp == *vqis. Inscr. Asiae minoris aet. christianae apud Sterret, Papers of the American school III 191, n. 314, 1. acpt'a (?)• aorpalsia. Aaxcovsg. H. Alberti cft. G i g ó g' nï&og, ösGjA,mriQiov.— asigrj- GsiQcosig = diöjiiwötj (H.). Schmidt coniecit a'pia, coll. sigKtrf aGcpctkeia, speciose admodum. aipixoxocós, Vid. arigixonoióg. atpós, horreum. Lexicis adde CIA IV 1, 2 (add. 27 b) = Dittenb.2 20, 10 olxoöofisGai de Gigog roïg 'Eksvaïvi xaxa xa naxgta, otzo 'av doxëi rocg isgoTtoioïg xal xoi v.gyixkxxovi imxrjösov svai, — xov ós xagnov ivd-avdoï ifipakksv. Cf. Meisterh.2 43. — Puteum significare videtur aut dolium (nï&ov. cf. Hes. gl. s. v. g ig Ca) in pap. X Leid. 7, 45 sq. vöaxog aito gsiqov (sic). Cf. pap. W. 23, 10, ubi corrupte legitur iv (p xo vóag ixqisgovGiv, oxav fir] ivrjv (imo svrj iv) 6 é act i (sic). — Cf. Gixófiokov. atpoöv boeotice = gsiqovv, i. e. ixxsvovv. Tit. aet. imperatoriae IGSept. 1777, 45 xo nvqiaxriQiov iolgaGav. Cyprii = x(g, = thess. xig. Vid. gï póks(ai). atatXapog' négói£. nsgvaioi. H. An cohaeret cum kaQog? otai(j.ppov pro GiGvfipgov. Vid. [gkL^i^qov]. <3taÓ5f' xovQrj (xovQa?) noia. g (-QSg?) oiófis&ct tlvai jietcttcéinteg&ai êx ravrrjg onoGo]v 'av Tig fiovXrjTcti hts., ubi vid. notas. Cf. 94 t&v Se öi'rrav xal slGaycoyrjv xal i^ayayrjv ttuvtcov unosei%&fivou kte. aizypa, ly. Vid. s. v. fivXa&Qixóv. — GirrjQog 7]jiiöi^vog. Deli tit. Dittenb.2 508, 4; aixrjQos [léSifivog CIG 123; Ik t&v Gixr]q(av wvrnv Magnesiae ad Maeandrum tit. Dittenb.2 554, 18. act^ptv = GmjGtv. Eretriae tit. saec. a. C. IV EA 1890 p. 195 sqq., 11. 5 et 15. actiyaig sv rcpo-caveup. CIA I 8. aitcxajv, scil. TÉioj in Aegypto. FGH 42 (a) II 1, 16; 318; Brit. Mus. pap. 367 (a) ttquktcoq gltikwv. Cf. editores p. 166. aitópoXov, zó, horreum. Olbiae decretum saec. a. C. III Dittenb.2 226, 145. Cf. lexica et gigóg. aizo^rjirj ionice = gitoSeLu. Her. I 22; 94. aitoSotetv Andaniae tit. a. 91 a. C. Dittenb.2 653, 81 firjdelg {moösxÉGdu Tovg óoanézag fitjól GitoSoteitco. Vid. lexica. aitÓJtsvtpov quid? FGH 348 tt/nrjs gitoxévtqcov Xx(,av). attojcóxtij Xcfl-o?. PB 405, 7. 12 (a. 348). aitoXóyos, frumenti collector nomi alicuius Aegypti. PB 186, 9. Cf. Wilcken O. G. I 98, 655 sq., 659 sq.; FGH passim. In Aegypto vel medio saeculo IV occurrunt. Cf. Amh. pap. (ubi saepe leguntur) II 139, 4; 140, 4. Vid. Indicem VII s. v. — Cf. airayéqxai. Gizópezpoc, PB 509, 11 (saec. II p. C.) = ortojxétp^s. PB 399, 10. 509, 11. Passim ostraca. Cf. Wilcken 1191. awojJióXiy?, molitor. PK II 332 (aet. byzant., scriptum gno/isv^g). atioxapatayjxxtïji; in Aegypto. PB 425. Cf. 7taQaXijfi7tTrig et Wilcken O. G. I p. 661. aitoxóstov (= Gnonóïov, S. gitotcouov). PK I 50, 12 = (1. 15) olxiu ev r\l (pap. rat) gltottolovgiv (saec. a. C. I). attoxojxxta, non GLTOTco^ntici. CIA II 809 (a. 325/4), 56; Ephesi tit. aet. Hadriani Dittenb.1 389, 12. attoxftjXat. Magnesiae ad Maeandrum tit. saec. II a. C. init. Dittenb.2 553, 62. aitówoXi? ayopy. Prienae decretum saec. III a. C. Michel 482, 6. aitotpóXaxes praeterquam Athenis in aliis civitatibus graecis, v. c. Tauromenii Dittenb.2 515, 25, 65; 99, 103 g u ocp vXüko tg, quod incertum sitne a nom. GiTo/pvXuxog, an dat. metaplasticus voc. gito v\uï, (cf. ibidem 2 etc. Ieqo^vcc^ióvois). Sunt ibi non frumenti tantum, sed omnium frugum, velut fabarum, curatores. aizza, pastorum exclamatio ad pecus, qua hodieque in Italia inferiore uti feruntur. Theocr. IV 46; V 3. 100; VIII 69. Schol, ad IV 46; Luc. Lexiph. 3; Alciphr. 2, 24 tyixxa (fvxxa). airco»«ov ogveov = rfjtxr. Pap. mag. Louvre 2391, 1. 202. actwvai. CIA II 335. 353. — actoma. CIA III 45, IV 2, n. 179 b, 12, 71; Dittenb.2 226, 68. — attcovscv. Olbiae tit. saec. a. C. III Dittenb.2 226, 65. GtZOiVIXÓg. CIA II 808 C: aqyvQiov xarsjiaXov anoSèxraig — xal vneXoyiGavxo i| mv ènèSoGav slg ra Gircovixa, ut est V. C. IV 2, n. 179 b, 11 sq. Cf. CIA IV 644 c (saec. III a. C.), 9 yga/i^iaxsvcov tan TKfttai tcóv oiTcovixav. Appellantur autem ai ra via pecuniae publicae frumento coemendo destinatae. Cf. Tauromenii tit. Dittenb.2 545, quaeque ibi attulit in not. 20. Vid. IGSI 423 sqq., ubi passim. atcpvóg' xsvóg- H. Boeotice. Vid. s. v. x a q av r ivo v. Iisdem igitur tribuo gl. sequentem Gitpvvsï, xsvoï. Arte cognatum videtur Gi GnsvSovGiv AloXsig, tog (PiXrjxag cprjGiv èv Axaxxoig. Athen. XI 498 ^4. Hes. GxaXXiov xvXixiov hixqóv, oï öh GxaWov. Cf. Hoffm. II 246. axdX{j,iy ficfyaipa Gyama. H. Inde nomen Sxèl^ig, quod idem esse ac Zfiïkig monuit Wilamowitz in Herme 1894, 245 ad Pausaniae scholium editum ibi p. 248: oxi 2 fiïXig Aiyivrjrrjg ro ayaXfia xrjg £a(iiag "Hgag eiQyaGaro AaiSaXco xaxa rov avrov %qÓvov yeyovug, o (ÏÈ KaXXijia%og 2 x éX ft iv avxl SjiCXióg q>rjGiv. axajj.ptg' &sQ(ionoxig. Aaxwvmv (tr^Gig (yij/ta?) H. Sic Schmidt explicat codicis compendia Xax q. — Cf. Athen. XI 475 d: nüpcpiXog ro ■jtox rigiov &SQfi07t0xiSa xaXovfiévrjv xrjv x sXé^rjv slvai (tprjGÏ). Nomen Gxa[i.[iïg ductum a curva poculi figura. Notum est proverbium ro axufifibv £vXov ovSènors óo&óv ap. Phot. et Plut. prov. 18. axdjxjxa. IGSI, 1192, 15 èv atixoïg xoïg- GxdfijiaGi GxEcpuva&elg. Ibidem 1107, 10 nsQiodov xeleiov avÖQav èv Gxdfi[ictGiv. Vide Thesaurum s. v. axajxvos, ó, scamnum. Gallinicus de Hypatio 116, 2. Cf. Phot. s. v. axötva dorice = oxrjvri. Messen. Del. 47; Halaesae tit. IGSI 352 I, 39. 40. 43. axavajjta" téuxog ngog ro ev Gxi(3ciGuG&tti. H. Malim èvGx i(3aGctG9ai. axaveclv = Gxrjvsïv. Elateae tit. saec. V a. C. GD 1531 èv x&i fuvuxiim 9vovtu Gxaveïv, ywalxa fxr] nctqi^iBv. Lapis habet gviuvsv, quod Dittenb.2 562 fortasse rectius Gxavrjv transscribere malit. axaVïJV. Hes. gx avaGy (GxavrjGy?) èv xq> è n i % a X x [ra] nctQCi tra SóicpQovi (fr. 93 Ahr.)- GxrjvoTtoirjGrj èv xrj aGniói. Supplevit et corr. Ahrens pro 2a>cpQoviGxoa Gxuvctg noQsvGrj xtê. addens „quamquam vel sic proverbialis sententia obscura est." axavofl-vyxa, cc. Spartae inscr. Mitth. II p. 441 nUv&oi SafiÓGiai gxuvo- &7jXttg. (Kum.). axavomY£taO-at. Inscr. coa. Mitth. 1891, 431 sq. axavo?, zó = 17 Gxrjvr) a Pythagoraeis vocatur tö Gw^ia. Vid. lexica s. v. Gxrjvog et cf. Ocellus Stob. Ecl. ph. 13, 2. Similiter g>crjvog Democrit. Stob. flor. I 27. X 65 p. 424 W., alibi. csxavos (pro aixavóg Schmidt postulante ordine ad Hes. s. v. GixtlftyY novrjfiEvficc èvsÖQsvtLxóv, aïxiov xexQvfi^iévov. Galenus, lex Hippocr. 560. Hes. Gxavog' cciticc. xraAuficc. Fortasse leg. cclxia xalvfifiévr). Sxavtojxa aediflcium Spartae apud Paus. III 17, 6 (Sxyva^axi). axaxaveóecv = Gxanxsiv. Dittenb.2 2, 25 xcüquv Guanavcvsiv (3é^tjXov. axowcaveÓ£. Vid. s. v. Maiowv et Gxarpevg. axaxapSsöaac* xqïvcci. H. fort. xqIvch ovdqovg. Hipponax I, ^ — xanaQ- Ssv Gal' /j.ccvxsvGaG&ai. Hes. Cf. GxiSvaG&ai et Gxvmóg. axaxetog = xanexóg. Yid. s. v. Gxctcpyxóg. axaxtov = GxïjKXQOv. Pindarus, qui nusquam gxómxsiv pro Gxymuv dixit. Yid. GxanxQov S. V. Gxiipcci. axapt^og, tó pro 0 GxÜQicpog. Marcus diaconus in vita Porphyrii ed. Teubner p. 62 et 63. axa^scov (pala) elg nuluiGxQuv. Deli tit. a. 279 a. C. Michel 594, 99. — Hyperid. I col. 26, 25 BI. Gxacpsïov èx xïjg naXaiGXQag fisxsvsyxav elg xov xï]nov xov avxov tcXi]Glov 'óvxu è%Qr)xo. Phryn. BA 62 explicat Hfjir]. Alibi pelvem signiflcat, sed Gxücpiov catillum. Cf. Meisterh.2 41. axa^sóg pro Gxanavevg recte dici negat Photius s. v. Gxanctvscc. Contrarium perhibet Phrynichus BA p. 62, 3 nee sane ante Lucianum apud scriptores pedestres hodie Gxcntavevg occurrere videtur, sed antiquum esse Gxacpevg probant Eurip. El. 203 et Archippus com. ap. Pollucem VII 48. Ceterum non esse novicium vocabulum Gxanuvevg arguit vetustissimum nomen proprium Kanavsvg. CIA III 70a (262/3 -p. C.?), 7, ró ccxq[ogtó]Xiov zfj iróAfsi rijg n]ava&t]vai'd[os Gxa]cprig xai xb £(ïo[g tï;]j &eov avéGxrj[Gev], Gxttcpvj'uo^ = Gxctnexog PR II p. 34, 24. Legitur ö xcctvex o g = xccntxog in tit. delph. GD 2505 A = Dittenb.2 140, 15. axatpytpog = OKatprj. FGH 112, 2. 20: sv nvrjGig öia^ai xovg GxaqjrjXQOvg xatv ilctiavuv xal rovg {moGisiGpovg xctl difio/Lyxgovg xwv èlcttcovoov. 5xaq>ca, = TücpQog, fossa. Passim tit. dor. Halaesae IGSI 352. axd^tvov quid? PK II 245—247 passim commemoratur inter anulos et vasa potatoria, ad quae pertinere puto, coll. r\, axacpiov, a quo nonnisi forma discrepare videtur. Papyrus est alterius p. G. saeculi. axacpiov. Vid. Gx,ccdricpQÓg. Yid. voc. sq. ajcstayxspsv (?)■ vrjmov. üq%lkoiog fr. 193. H. Schneidewin cit. ffjcslacpQÓv, L. Dindorf axslecpQÓv, quo Hippocrates utitur III 64 (ed. Erm.) c. a. pro attico a>drjcpgóv. Ita tamen non quadrat explicatio vriniov, quare ipse in Mnemosyne proposui oxslivq av j tcq&xov iwcpaivova'. Ibid. 1. 23 dCcpQOvg di é%óvrco at tsqciI EvGvïvovg (= oiGvï'vovg) GxgoyyvXovg xaï tn avxwv TtoxiXEcpaXaia r\ gtieigctv Xsvxd, fir) ïfovxa firjxa Gxiav firjxs TtOQcpvQccv. CSJllds* tj avccdevÖQctg. — xaï xXadoi Ev/iEyé&Eig GxiaÖEg (Theocr. XV 119) Xkyovxai xaï rj xov yvcófiaxog (sic 1. pro Ga>fiaxog) Gxia, o&tv xaï xag coQag êxsxfiixiQovxo. H. De aedificio Spartae ita dicto Paus. III 12, 10 (8) ixégct ös èx xfjg ayogag ÈGxiv e£oöog na&' rjv ninolr]xcti GcpiGi, xaXovfiÉvr) 2xiccg, k'v&a Kal vvv i'xi ixxXrjGia&vGi xxÉ. axóSvaafl-at ion. = GxedavvvG&cu (Hom. iuxta xiSvao&ai). Her. II 25. VIII 23. Cf. Hoffm. III 565. oxtiytpoyscv ion. = GxiaxQocpEïv. Her. III 12 VI 12. Cf. lexica. [axtfxPpov = glgv^qov Geopon. XII 35, 1 manifestum librariorum GcpuXfia pro GlGl fljÏQOv]. axcvoaptaaf to vvxxtoq htavaGxrjvai xivi (scil. xo aiSoïov) aGEXycbg. Phot. (qui habet GxivöaxLGai, sed vid. Hesych.). — gxivSaqov (axtvöuQogïy TiQoGxivrjfici' xaï xo vvxxcoq ènavaGxrjvai axoXuGxcog GxivSaqiGai. Phot. Cf. Hes. GxLvSaqog' rj inavaGxaGig vvxxog aqpqodtGicov evexu. Idem GxivSaqevEG&ai4 xaxoG%oXEVEG&ai, daxxvXC^EG&ac, Gxi(iaXi£iGdai et GxivSaqiGui" xa avxa et G x iv ö a q (e) io g' 6qxVSi S ovxco xaXovfiÉvrj et GxivSaqoi' xa TXqoGxivrjfiaxa (cod. nqoGxvvi'jfiaxa). Glossae comicae videntur. Mirum quantum differt OKivdaqlf;siv, 'e'viol Gxa(v&a)qi^Eiv' tb yaQ xa ftiöw öaxtvXcp xrjv (imo xov) fivxxijqa nuisiv öt]Xoï, wg Aldvfiog. H. ïxtxtwv, non Sxrjnïav. Meisterh.2 15, 7. axÉxo)v = axf]nxQov. Her. IV 172 et poetae, adde Herond. VIII 9. Vitiosae formae sunt oxifinav et Gxrjncov. Hxlpa, festum Athenis. CIA II add. 573 b, 10. Vid. Mommsen, Feste der Stadt Athen. OJCCpOg (yïj). TH I 18 (et passim) xctl iyivovxo jiexQiófievai èv xuvxca xüi (iCQSiai è QQï]ysiag fiev diaxüxiai ftt'or ctyofi'ot, GxLqco öh x al ctQQrjx t co xctl ÖQVfiS) J-s£ctxaxica xexqcoxovxu J-è£ Gy_oïvoi rijicG^oivov. Hes. Gxsïqog' üloog xal ÓQVfios- 0dr)xctg Sh xr\v qvnd)örj yijv. Huiuscemodi terrae supercilium ibidem vocatur anQoGxiqict. Of. Robert, Hermae vol. XX p. 350 sqq. Sxïpcov EóptxtSoo fabula. CIA II 992 II 12. axttpódpia = !;ivlórjg (scil. Semonides) o IctjifSoitOLOg „rj xvcpXog ij xig Gxvmog rj ftéyct piêrtwv, sed Hesychius Gxvicpó v uuvSqov filtnov (filijxovza ?). Mxxtxol yccQ xal zo Gxóxog Gxvicpog IsyovGi. At nusquam exstat eius formae in Attica, ubi semper xvècpag dicebatur, exemplum, et ipse sibi obloquitur Hes. in glossa expleta a Musuro Gxvicp(og\ 'dxQa rméqctg xctl vvxxóg. CH)lsïoi. Cf. Theocr. XVI 93 Gxv icpaïov oSixav = xvicpuïov. — Abiectis g initiali et aspiratione xvmóxr\g est oculorum inflammatio apud Hippocratem et Galenum. Cf. gxa- tcdqósvgkl. axvi^o? et axvitpaiog dorica = xvéipag et xvstpaïug. Vid. Gxvmóg. axvctji (formicae genus)' ó fièv ÜQiGxoxélrig fiexct tov ö, ol de Xomol x<°9ls xov a. Theognostus Ba 1418. Contra Aristotelem xdy pro Gxmty dixisse idem ibidem tradit p. 1419, quod falsum est, itaque aut erravit aut scripsit 14()iGxoxéir]g dh <.lomol> %aiQlg xov a. t3X0c80£* gxóXXvv. Plura dabit Thesaurus. Alcmani recte axóXXvg tribuit Schmidt propter evidentem Bergkii emendationem in fr. 44 (Lyr. ed. III) axóXXw &ia pro Gxtonvvdea. gxóXotzzq. Tit. Epidauri Dittenb.2 802, 92 tieqï GxóXonag xivag xovg onxiXXovg afitpinaiGi. Vid. 'dvx Ofiai, an eiGovrijpsg. azóXujjios. Alcaei fr. 39, 6 uv&st. Kal GxóXvfiog. Cf. Hesiod. Opp. 584 et lexica. axóvfroXXs* tov9óqv&. Phot. axoxa = dvwoGKOTtuov. Inscr. coa. Mitth. 1891, 423 sq. axóxsXog. Passim in ostracis aeg. fit mentio de vectigale destinato ad alendos custodes specularum (semel 497 vtvsq axoniXmv cpvXaxcov, alibi nude vneQ GxontXwv). In 240 vnsq [icqigfiov olxoöofiiag axonéXov. Cf. Wilcken O. G. I 292 sq. axoxè? Tte^&v et Gxonog innicav (i. e. xó&vGig avp' ïnnov xQs^ovxog) duo sunt certamina commemorata in Larisae titulis, Dittenb.2 670, 16 sqq. et 671, 41 sqq. axópo8a. Vid. xama. De sequiore forma gxóqöov vid. Meisterh.2 92, 13. Saepius legitur in papyris aegyptiacis. axopxspwg quid? Inscr. Deli BCH II p. 326 [e%ov ï]niGr\[iov gxoq- nsQcoxa. (Kum.). OXOtapta* £ócpog. üiaioi. H. Nurn forte Gxoxuïct (SC. cÓqci) ? axotsivó?. Pind. N. VII 61 et Gxóxei fr. 142, 2 non faciunt positionem, ut apud Homerum non facit 2.xctfiavÖQog, itaque g vix audiebatur. Cf. K pro ZK. axouo-épsJBoi;. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 1361. Suspicor gxoxlóQSfxfiog, in caligine errans, quod legitur in Neue Gr. Zauberp. Wess. 362; PK I p. 95, v. 354 sq. axóuos. Vid. anaysXog. — Schol. B ad Hom. Z 24: — xo yctg xvqiov (scil. Sxoxlog) naQo^vvsxcxi naga IhvSuQa. Vid. Rumpelii lexicon S. V. axoutas, Iovis cognomen in Laconia. Paus. III 10, 6. axotostövjs. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 1144. Exstat apud Hesychium. gxózoq, zó. Lexico Schwhi adde Her. II 121 £ iv xa gxóxiï iuxta III 78 èv gxóxsï. In pedestri attico sermone variat cum ó Gxóxog, quo solo utuntur tragici et comici. — 'O naga xrj öqvI Gxóxog Prienae erat kqu xal oQxog nsoï xav fisyiGxcov, cuius causam ex historia repetit Plut. Qu. Gr. 20. axoöXai (= GxvXai)' KvrjGcti. H. Fort. gl. laconica. axootXarog, scutulatus. Diocletiani edictum, ed. Momms. XVI 48. Vid. sq. voc. axotkXcoats et ajcootXapiog a latino scutula (Vitruv. VII 1, 4). Inscr. in agro pergameno Mitth. XXIV p. 232, 1. 18 'sQycmGxaxttv GxovxkcoGsmg ol'xov fiaGikixov xov sv r<3 Adgiavtia, ubi cf. editorum nota. Iudeich, Alterth. v. Hierapolis IV n. 4, 3 [tö &éaxpov] xaxeGxevctGev — Gvv nuvxl x(o xÓGfxco [xat xfj ka]jx[ix]Qoxccx[rj G]xovxlmGei. Verbum [axov]r kmGai in tit. Iasi restituit Wilhelm Arch. epigr. Mitth. a. Oestr. XX p. 85. Adde Olbiae tit. saec. p. C. II extr. IRB I 98 xo j}a[luv£iov . . . ,]Gsv gvv xctl tfj GxovxkoÓGsi, i. e. opere scutulato. Cf. Mitth. VIII p. 329, ubi in tit. tralliano legitur part. gxovt\b>guvtu. Subst. gtovxkagig exstat etiam apud Heronem iun. 139, 20 et Gxovxka 177, 14. 20. csxpc|3r\GÏv iv xra ksqI êictkêxzov, Gxvfrog. Athen. XI 500 b. Fieri potest ut verbum (Herod. VI 84) èmaxvlargius poculari, potius huic vocabuli formae quam Scytharum (z&v yakaxzonoz&v) in vini usu intemperantiae primam debeat originem, mox vere populari errore gxv&igzï nLvsiv (Anacreon) coeperit signiflcare. — A radice skugh utramque formam derivat Hoffm. II 246. axó&pal, axopO-aXia, axopfraXcos. Vid. kvQGaviog. axoXatvsiv? PO 113, 10 in epistula saec. III vel IV p. C.: noi-qaov avxov axvkïjvtti nQog Tifió&eov. Vertunt editores look after, conferentes PO 63, 12 (saec. II vel III) GvGxvkij&t cc vzw „give him your best attention." Mihi non liquet. axÓXXstv = Gxvkeveiv, agndfciv. PB 757, 14 (a. 12 p. C.) cc7io xav öquyfiaxav Gxvkavxsg ÖQccyfiaxci Sêxa zqlu. FGH 134, 2 (saec. IV initii) TtaQdKkrj&üg xvqls Gxvkov Gsctvzov Tigog lag, festina? Vulgo idem fere est quod öéqsiv, detrahere pellem et figurate vexare, turbare signiflcans. axoXXcg* xkrifiuxig. H. Inde Bacchi in insula Co cognomen Sxvkkizug IC 37. 46. 64, comparandum cum SvkkocpÓQog s. v. dvkka. ajtuX{j.Ó£, vexatio, fatigatio. FG III, 3 (95/6 p. C.) ancókfGag ypiQLdia öiico ccno xov GkvX(iov xrjg ódov. axöXog, zó = Gxvxog. Herond. III 65 xó ÖQifiv GKvlog, rj (Soos KeQxog. Cf. GHvXodétyrjg = GxvxoSéiprjg. axox^eïov (pro oxvcpiov Casaubonus) Sénag. Stesichori fr. 7. 1. Cf. Gxvnqiov Gxvcpov (Voss. pro Gxvfcicpov). Hesych. et Athen, XI 498. d. Cf. K illatum ante X et homericum aïolov 'ócpiv (ontpiv). 2^6pioi EópixcSot) fabula. CIA II 992 II 12. axótW tov xqtt%r]lov. SlksXoï. H. Schmidt „Dorica forma pro gxvxr\ intellegenda sit an neutrius a gxvxov non liquet. Hemsterhusii ad Luc. Dial. mer. IX A coniecturam gkvxaiov ordo quidem non admittit, sed defenditur verbis Didymi in schol, ad Ar. Av. 1283 alg xcc Gxvxala xvmovGiv, o £Gxi xovg xgapjlovg et Sophronis ut videtur fragmento 5j naiGei jUccKXQW xalivcp Gxv xala Qqv% avrjQ, quo si referenda est gl. nostra, reponi debet g« vxala xov xg^r/lov. Sed GKvxa etiam dixit Sophro, siquidem ipsius sunt verba a Petronio apud Erotianum p. 306 apposita, atque gxvxa agnoscunt etiam Galeni lexicon p. 546 et Boissonadii Anecdota I p. 239, gkvx av Michael Psellus Alberti 1226 et apud Tittm. praef. ad Zonaram I p. 118, 8. Cf. etiam gkvx7y xsqjalrj." Nihil ergo mutandum. axtrcaXa, ta = Tpap^og. Vid Gxvxa. axoxaXat (Cf. xovxalay fiawir\Qiai. xal at Iniuxal llai. H. In Deli titulo Dittenb.2 588, 170 commemorantur Gxvxalai èlscpavxog, xaGgixiqov. — Fragmentum scriptoris incerti, Censorino adiungi solitum, cap. 7 „Scutala idem est ac rhombus". Hinc ergo GKvialai illae acies equestres, quae aliis Qofiposideïg, ait Scheffer de re vehic. p. 192, allatus a Schmidtio. Pergit Hes. xal öcpecov (pro ocpQscov Musurus. Cf. Nicand. Ther. 384.386) eiSog, rpguyélhu, l&gog, ntvaxig scp' oïg ^ Jixr) yqacpti xa x&v av&pcóncov ctfiaQxrjiiaxa (Callimachum in h. Cer. 57 cft. Ruhnk. ep. Crit. p. 171) ij &vlaxov Segiiaxivov. axtrcaXvy Aaxrovtxij (GKvxala Aaxmvixa Ar. Lys. 991 sq.)' ixl x&v Dtyyshacpóqtav xaGGtzai. 'é&og yaq 7]v ct.Q%aïöv xo XQr\GaGdai xaïg Gxvxalaig x&v naq "EllriGi yqa/j./j.axsicov Kal cov. H. Cf. Schol, ad Lysistr. et ad Thuc. I 131; Geil. N. A. XVII 9; Nauck Ar. Byz. p. 278 sqq. aXOTttXttt' ailiSia. neQiGXQafiara (1. neQi^wfiaxa cum Dindorfio cl. EM 720,40) [xal x 6 (iapduxpa] H. Tria ultima vocabula ad sq. glossam transfert Biele, coll. Her. IX 60. axoraXcSa' avlov noióv. H. Cf. Iuba ap. Athen. p. 177 4. axotaXtSss' dSog xmqIScov. H. axotaXoojJiévvj* £vl

oig KSQupogrixog (pro -ï)trjv Hemsterh.). H. = Gxvcpodóvrjxog a verbo xmvageiv = xavijv, q. v. Cf. Heracl. ap. Eustath. .1654, 18 /Scö j3a fw SixeXix&g xaxu to aiym Giya^m, avim aviugco, etc. Vid. Ahrens II 92 et 285 in nota. <3>có^pog. Yid. Gxvncpsïov et ffx'U'9'og. axojXiyl* to xDAtóftEvov xtffia (vermis ad instar) wl ano rijg &Xa> ro óivrj&èv xaï 0vva%&èv tig kiKfirjróv. Cf. Plato com. II 2 p. 623 Mein. Aeolensibus tribuit schol. Hom. & 16. Herond. VI 83 xgifiovau xov 'óvov (lapidem molarem) a%aQLr)v mno(r)K€v, i. e. pessumdedit. axcofpjvo^cav to GnavdccXov. <.Ei7cl%(XQ[M)g'2> èv yJijöi'v. èv ds I'oiazciüiv xcc d-eicódr) (pro oaidSr) Schmidt) Oorr. Voss. Cf. Bergk, Comm. de com. Att. p. 149. asttótji. Vid. g kv iifj. •zkiyrjy.ayoq in vase cyrenaico adscriptum servo manu monstranti trutinae ligulam. Descendere vocabulum putatur a forma cyrenaica g X l (p o v = GÏkcpiov et subst. aegyptiaco macha = trutina. Vid. Kretschmer, G.V. 8, p. 13 sq. 2M — M. Cf. GfAaQctyöog, G firj q iv & og, G^ixQÓg, G ft?A.a§, Gfiv- ysQog, G fiv S q o g, G /iv xx rj q, GfivQ C£eiv, Gfjivg. cjjxajxa dorice = sapo. Theocr. XV 30. ojxavo? dorice = Gurjvog. Theocr. V 46 etc. <3[xapay8o$. Vid. ftccq ay 6 o g. ajj.apay8óxXoos, smaragdicolor, viridis. Theophyl. Sim. Hist. IV 3, 7. ajj.spoaXeo£. Adde Bacchyl. X 56 BI. GfisQiïuXèccv (pcovctv leïGai. afwjjxato^opeiov, unguenti receptaculum (Aristophanes ap. Poll. IX 127). CIA II 731 B 14 (non ante a. 307 a. C.). Meisterh.2 p. 41. Cf. akafSuGxog in lexicis. ajAistpós in titulis atticis semel tantum occurrit, cf. Meisterh.2 68, 12, passim apud scriptores. Herodotus post vocales et v, fiMQÓg post g posuisse videtur Hoffmanno III 565 sq., de Hippocrate citanti Kuhleweinii Proleg. CXVII. Neque alienum est ab aliis dialectis; de aeolica cf. Hoffm. 518, de dorica Pind. P. III 107 Gfim^bg èv GfiLHQoïg, fiéyag èv peyaXoig 'tGGofiai, de epica Hom. P 757, h.Ven. 115. SJAlXsOjxaxospYÓS(?). Ar. Ran. 819 GiivSaXajxcav xs naQa^óvicc GpiXsvfiaxa x 'egycov, (pcorog xxê. Probabiliter Blass in Hermae vol. XXXVI p. 310 correxit g fiiXsv fxaxoeQyov tptoxóg, sed pro nagctèóvici requiro, Ut olim, naqa^óav a = rtctQcci-éGfiaxtx, ut £óuvov est ijt'fffta. Verte assularum ramenta. a}j.cX>y, culter sutoris = nequo^evg. Herond. VII 119 ei' xig nQog ï%vo£ fy.óvrjGs X7]v Ginh]v. <3[AiX^YXó£cti XéyovGiv ol "Icoveg to nctzaï-cti, unde gfiaöil Arist. Pac. 1274 utitur pro rqCfieiv, ïg&lsiv (schol.). Zp(%n>: Gfirixsiv = ntaGGsiv: nzr\GGuv. Exemplum ionicum nullum superest. ZO, terminatio syracusana II pers. med. imperativi. Vid. atplxsvao. aoaSSsc laconice = 9oü£si. Vid. ffaaidji. aoaXa (pro Goava Schmidt)' vixq> óh avêql xmv svöoxCficov 'óvofia 7jv Zoog (Valckenaer pro Zag)' xi)v yuq zw/uav oQfirjv OL AaneSaifióvLoi tovto xalovGi. Quae verba vix recte philosopho abiudicavit Heindorf. IJtilia enim sunt ad explicandam primam syllabam voc. Goipi'ag, de qua agitur. oopós, ó pro ij dicebatur in Troade. Cf. CIG 3580—3586, quorum titulorum ope Kaibel ep. 356 correxit, n. 3588: zmv ös [g]o{>[mi>] 6 fuGog pro [j[]o£[ó&v]. aooaööec. Vid. Gauöösi. aooPptxo-xa^Xtov löióxqtofiov, pallii genus. PB 327,5 (a. 166 p. C.). aoóyypa^o? boeotice = ovyyqctyog. GD 488 passim. oooy^topecsc boeotice = Gvyxuqi]Gsi GD 489, 48; GovyxqsiGavzog GD 488, 148; G ov y %co q s l&s v et -9svxa 488, 97 sq., 105. soóxivog* o svvovxog. H. Boeotice vel laconice = avxivog, i. e. aG&svrjg. Cf. proverbiale gvm'vt] smxovqi'a. : Sooxpatst? thessalice = Zmxqüxn?. GD 326 II 59. Alibi in titt. thessalicis leguntur nomina propria et patronymica Zovnuxog, Zovgkvöqog, ZovGictg, SovG^Uiog, ZovGiysvsiog, ZovGinazqog, ZovGinohg, ZovGinnog, ZovGiGzqctxinnsiog, Zovalxaqjiog, ZovGxqcixog, Zovzüöag. aooX^v = GvXav boeoticum. GD 479—501 in titulis de servis consecrandis Sarapidi et Isidi recurrit formula: xr) ulv i|eftuv usi&svl scpanzsGxt] ftsiös y-axctSovlixzaGdr]' rj ös y.a xig ifpanxsLxr], x o v q i o g sGzco ó laqsvg xr\ zal féqaqxrj xrj xb Govvéöqv Govl&vxsg xr\ sctfilmovz eg, i. e. vi adimentes et muitantes, scil. delin- 48 quentes. In 500 et 501 variatur formula. Illic legitur kovqlol 'e'oxa o [ xbv a ê ik ê o vx a, hic, omissis verbis v.r\ — (Sedófxevog, legitur kt] xv GovveSq v Govkcov&co xrj ó a [ii cóv & co xbv aS lkIovx u. aoójAsvev, sumen = ov&aq in versione edicti Diocletiani EA 1899, 152 extr. aoóv boeotice = Gvv. GD 489, 38. Sic GovvaXlay^a 488, 166.170. 156; govvóikv 482, 10; oovvtëqla, govvsöqv passim; aovvemvvsvóvrmv N 406 n. 16; govvevöoxiovvxog 382,5; 400, 12; cf. 383, 4 et supra GovyyQaqjog, GovyiwqeiGi etc. aoóvSiJt», ró — ol gvvSlaoi foederis boeotici perraro commemorantur, primum in Orchomeni tit. saec. III IGSept. 3173, deinde in duobus Acraephiae decretis c. a. 200 BCH XXIII p. 90 sqq., ubi proxenia non, ut vulgo fiebat, ab aliquo oratore, sed a duobus magistratuum collegiis, polemarchorum et syndicorum, proponitur. aot)v£7ctvvet)óvto)v (sic) = Gvvemvevóvxcov. Chaeroneae tit. IGSept 3386 extr. = GD N 406 n. 16, aeolice duplicata liquida. aoovstpavós, commilito veteranus. PB 327, 5 (a. 166 p. C.). aoö?' r] nÓQBvGig. a\\oL xö ovg (d' 6 nlovg?) ij SQÓfiog. H. Democritus ap. Aristotelem de coelo IV 6, p. 99. Cf. Goog. aoóatvov 'Haiov. Pap. mag. Parthey I 249. Ab urbe 2ovgu? aoöao* l'tfi, oqfia — £Q%ov, noQevov et Govxcti' eQ%exai, itOQevexai,, Siwxexai. H. Aesch. Pers. 26 Govvxai; Sept. 31 govg9s et Suppl. 836, 842. Cf. Ahrens II 352. ooóteip. Thessalice = gcóxtiq. GD 327 A, 2; Govxtiqi[ow] 332, 3. Cf. macedonicum Gavxoqia. aootysipmóz, subsericus. Vid. Gvfrjyixóg. aocpiGtixsóecv = GoyiGxevtiv. Theophyl. Sim. Hist. VI 10, 14 o pagfiagog Xiav Goqn.Gxiy.evei deivwg Goyrjzsyyvjiez HvSyeg pessime pro Goq>óxe%voi. Ep. Kaib. 841, 3. axaoat cod.)' Gnagaxxei. H. Aeolice. Cf. Hoffm. II 573. Doricum foret GTiaörj %r\Q. Cf. Ahrens II 195; x719 es^ utriusque dialecti. 3xdi8tov' xó Gxudiov. H. Doricum recte vocare Gregorium Cor. p. 364, confirmat tit. argivus IA 37 xexgaxi te [a]jiaöi,oi> vtxr] xal nyog xov oTtUxav. Cf. spatium. Sed forma communis öexaaxdöiov exstat in Epidauri tit. GD 3229, 79 sq. axa£ei* g-/.v£s. H%moL H. axaXaf" — Kal LTtTtav elöog ol GnaXuxeg. H. Quod confirmat equa fluXuxoGnalaxiGGu in papyro saec. a. C. III, MFP II 35, col. III. Vid. S. V. 1paxaölGGa. sim figurate adhibet Theophyl. sim. Hist. VI 5, 11 Kal fiéyioxou xüquxov 'da n u a s = iïctQui&r\. Similia quaedam vid. in Thesauro ^• Schwhi lexico adde Her. III 29, 1 GTtccGd^svog xo Ey%EiQLdLov. cxwvtg sstc cum inf. Kaib. ep. 54, 3 ofi Gndvig avógl xv%eïv et 53, 3 ov 6ndvi.g eGzl yvvaixl xv^eïv. axavov vel axavos, liquor quidam oleo similis. Geopon. IX 26. oxavooczla, annonae caritas, in Attica c. a. 330 sqq. a. C. passim commemorata a scriptoribus, tangitur in tit. attico eius aetatis ap. Dittenb.2-152, 9, cuius vide notam 4. cjxaxcpi(?). Pamphyliae tit. GD 1267, 17 [Git^aniQóótag xa&avéxa> v.alvl J-oikv7ToXi (sic) et 1. 24 7t oXig ays&Xcc (aJ~£&ha?) Je'/Jhü xal Gtiutzl[pcójras fiófa = IA 505. Obscurissima verba nemo expedivisse videtur. csxapaY(xa. Vid. ivÖG&pr]Gig. axapatteiv. Yid. onogdeat. OXCCpYOtV^y = GjtccQyavov? Aesch. Cho. 544 ovcpELGa EitaGa (ovcpig ETtEixa) GTtaQyavrjTtkEÏfrro cod., ubi Headlam corrigit Gitagydw) 'xo/iigtTo ope scholii tni^sUlag r^iovro, ut solet xofiifciv sive xofiéeiv a grammaticis explicari Èni^EXELG&ai, ènifiElwg xytcpeiv, inifiEhiag a^tovv, saepe autem variant terminationes avr\ et avov, ut öoxdvr], ÓQEndvri, &tjyavrj, Ttla&dvrj, óyavt] (Lob. Proll. 175 sq.). Sxdptoxos, non Endgduxog, Athenis vocabatur rex Bospori. Meis- terh.2 17, 1. axataXav, heluari. IGSI 2002. Yid. lexica. <3[xK,]io-X7^ccotKt = fivpGoósipai, a vocc. Gnaxog et ksaivsiv. Inscr. arg. GD 3297 (CIIA pro CT1A Boeckh.). Cf. Hes. GTtdxog' dÉQ^a, xvxog (1. Gxvxog). — Gnuxiifov dsQfiaxivav. Schol. Ar. Pac. 48 GitaxiXtjo gvjcog xov dsQfiaxog. Cf. supra v s o G % dx co x o g = vsoxaxxvxog. cxccuovd'ci;» Vid. k'navov. [axsïSecv. De verbo guelSelv = gksvSeiv prorsus improbabilia proferunt EM 135, 45. 48 et EG 73, 48.] axsÉpa (cohors) de collegio dictum in tit. ostiensi IGSI 925, 1 Ayvrjg svGÉfivoio Gnd$r\g TQUiavr\Giwv oï'ós xxL, ubi Kaibel cft. tit. lat. Ost. CIL XIV 4; VI 261; CIG 5958. ax£ipa[v]ujtO£. PK 12, 21 ftcfyaipat /3' G7xsigavxixai', ubi Kenyon „The word either indicates a wavy blade, such as some daggers have, or else refers to the handle." Ita, sed procul dubio vera lectio est aneiqaxixai. Scriptus est papyrus a. 152. aut 141 a. C. gxsXX^v aeolice — gxeXXeiv. Hes. GTtEikufLEvai' GxEihdfXEvcu. — g%olElGa- gxuUïgu, unde g 7t o lag, quo subst. etiam Athenienses utuntur. Vid. supra x a g n é Xtj (= xaxaGxéllEi)' gxoqvvei et Hoffm. II 500. axépft)?* ngÉafivg. EM 732, 17 metathesi pro itQÉGyvg. Vid. nysiyEia et Ahrens II 111. Ixépatos, Gnosiorum in Creta mensis, respondens 8eoöchglo) Lati et 'Elevaivim Oluntis. Tit. creticus Deli BCH III p. 390 (Kum.). Cf. Bisschoff de F.G.A., p. 385. axspjJLoPoXta = Gnoga. PO 133, 13. 20 (aet. Byzant.). axépp>jv aeolice = Gntlquv. EM 300, 19; EG 167, 12. csxépyscsO-ai, ion., ep., Pind., Eur., Her. = GittiSuv, inetysGdcu. Cf. ZneQiuós. — Her. III 72 c. dat. = 9v(iovg9 12< InirQaytu ibid. 1. 13, poccörieico CIG 2554, 190, ib. 197; èvxvfioo' ivxivai,ca. Kgrixeg. H. axrjÏMkac, Apollo, Mercurius, Hercules in Parnasso. Paus. X 32, 5. = nccHQÓg. Hom. A 754 ëiu aniSiog ne&ioLo. Praeter scholia cf. EM 271, 17 Gniöêog' noUov xaï fiuxQOV. xaï yaQ AlG%vkog noXkuxig (n. b.) oCtcos fyiv x^v liètv xt&ixai (?)• oïov anlitovjiijKog óöov (Nek.2 378) xal Avxl^aiog ovöe eniöó&sv ngovofj Gul — avxt xov [laxQÓ&ev. Pro neöó&sv Pindaro I. V 38 reddi iussit M. Schmidt, ego GyeÓÓ&SV. a*c£a- 8*w«. Kvngtoi. Vid. Cf. lexica. Similiter ignarum vulgus Amstelodami omnes aviculas fringillas (vinkjes) vocare assolet. cmftauiacos = am&«tuaibs. Tit. att. saec. IV a C. ineuntis Dittenb. 439 63 mvuxiai — w tXaxxov ij GJti&ci[ici[m. Qao testimonio, si 1 a habet lapis nee error subest, stabilitur rarior forma, speciose damnata a Lobeckio Phryn. p. 544. „cneiva^pes 'AyaiGxov GtaXayfióg". Ignoti poetae fragm. ap. Philodemum de rhet. Sudh. p. 179, 21. axtv3-r;po[3oXstv, scintillas proicere. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2941. axXaT/y°" Herond. III 42 xi ficv donets xa Gnlayxva xïjg xaxrjg naGiuv, Idem I 56 Èxvfitjvs I xa GitXayxv 'eqaxi xaq8it\v uvoiGvQrj&ug. Cf. Ar. Ran. 1034 xa'i fioi xa GitXayxv ayavaxxcï et 843 xa GnXayxva 9sqaaivEiv xóx(p. axXvjviaxov, tó = O GrtlriviGxog bis inscr. Sami a. 346/5 a. C. Hoffm. III 169, 24 et 25. Cf. acp sXIgxov, £vyiGxov et apud Hipponactem 18 Ga^aliGxa xaGxsQÏGxa: Cf. Kühner—BI. Gr. Gr. II 280. OICOYTO-Ké^os de homine. PPW 23, 6 sq., item PK I 118, 11 (a), 1 (saec. VI vel VII) iya> AnóXXag viög MvxcovCov GnoyyoxecpaXog. t^uia denotet ignoro. An faciei cutem spongiosam, exesam? [axoZa pseudolaconice pro anovSa. Lectione falsa nititur haec forma apud Aristophanem Lys. 173, onoSag pro nódag]. axöJ= S8av (sic) = exovdriv. Inscr. cretica in Mus. Ital. II, p. 131, n I 2 9. Vid. OT. axoöstv. Add. Aristophanis poetae fr. ap. Philodem. de rhet. Sudh. p. 348, col. 51, 2 sqq. csxooioz, Apoianis cognomen Thebis, cuius ara e victimarum cinere factum erat, ubi omina captabantur. Paus. IX 11, 7; 12. 1. axoXecaa. Yid. GnéXXtjv. Subst. anoXag, quamquam in Attica usi- tatum, procul dubio aeolicae est originis. axovSaóXiys, tibicen in sacris. Rhegii titt. IGSI 617. *618. Yid. S. V. LSQOKÓflOg. axovSiy, merces. PO 101, 19. Cf. 1. 36, 55: Gnovöijg — xca c'xog öqa^fiav ösxa övo. cjxovSovójjioi. Inscr. Olympiae A. Z. 1878, 101 (Kum.). axovèoxoscaO-ac pro anévöeiv iam a. 240 a. C. legitur in Oropi titulo IGSept. 303, 10 övo gg Xeyofiévcov naga Taqavxivoig' oï ycxq Taqavxïvoi xa elg fw Xijyovxa qijfiaxa (iaqvxova öia xa>v övo GG XêyovGi oiov GalmGGcOf XaxxiGGco, cpqaGGm, naXiv öi xa naq t)juv öia övo gg 7taq avxoïg spnuXiv öia xov £ èxcpqaGGsxai, otov TtlaGGa nXa£oo, xal xo ccvccGGa ava£(o. Sed EM 737, 34 xo nlrjGGro nXa£co XéyovGiv ol Alolsïg xaL cgxl xo a cpvGsi fiaxgóv (cf. Herodian. fioi*. A. 23, 12 distinguendum a nXctfciv = nXavav. Vid. Lob. path. el. I 237). Cuius formae usum Eustathius 1654. 26 tribuit Tarentinis. Utraque significatio xov nXijoGeiv et xov nlavav obtinet in carminibus homericis. — nXccfa natum ex nXayjco. Exempla tarentina hucusque desiderari videntur, sed cf. verba graeco latina patrissare, comissari, similia. EE in futuro post brevem vocalem apud Aeoles et Thessalos. De illis cf. GD 214, 27 ïggovxui, H. 157, 1 cGGÓfievov, Sappho 68. 69. 96. 101; Hoffm. 156, 13 [>tapcota]i£ö<)£i, GD 215, 55 %aQioGovxai; GD 281 B, 47 ÖLxaGGa; de his GD 1332, 39 iGGofiévav, 1345, 16 sGaég&siv, Hes. unod'vGGofiev et anonsqaGGsi. De oa in aoristo aliisque cf. Hoffm. II 469 sqq., 582 sq. Praeter Homerum et Aeoles his aoristis utuntur Argivi, ut GD 3277, 13 èSïxaGGav, ibid. 9 dixaGgciiev, 3325, 263 ipyaGGuGdai, alia apud Boisacq p. 189, ubi reliqui fere Dores habent § (de aor. ipacp^afiévag in titt. thessalico vid. Hoffm. I. I.). Cretenses antiquiores t(t) vel £ pronuntiabant, ut daxrov&ai LG V 34, anodaxxa&&ai IV 30, txvda£a&ai Mus. Ital. II n. 52, ë£oQMt;dvzG>v I p. 144, 23, quibus est recentius xqokov sGxrjxa. H. ataXXa aeolice = axrjlr). GD 215, 45 et saepe, Thessal. GD 345, 57, rarius per unum l, ut 311, 52. 318, 35. Cf. oxaka et xala. atajxsv dorice = Gxr\vai. Pind. P. IV 2. atavósv = Isxavca creticum. Del. 119, 66 (saec. a. C. IID sxavvta&mv. Cf. Gxaiveiv. ataptó? (= GxQuxóg) fere yévog, gens. Hes. Gxcéyxog (sic)' af xat-eig xov n\r]dovg. Vocabulum est creticum. LG V ox o Aldalevg GxaQxog êxÓGfisov ot avv Kvkkmi et tit. satis recens BCHXIII61. Cf. Andreas Skias EA 1890, 175 sq. et Schoemann—Lipsius, Gr. Alt.4 p. 309. Hinc nomen proprium £xaQxoGxr]g, s. iqsaxfuUxrig. Epicharmi fr. 79 EM 725, 25 nollol Gxaxrjgsg, anoSoxfjQsg ovöh sïg. — Cf. GxaGufisvov et GxaGia. atat^pav? = GxaxijQag saepe LG. Vid. NS. azazypes in CIA vol. I commemorantur Kv£iKr\voi 180 et passim, AaQsiKoi 199. 207, Boiwxioi 207, XalKidixof 207, ®iaxtxot 207, slafii/jaxrjvoi 301 et saepe, Alyivaïoi 223, KoQxvQaïoi 323; in vol. II Aiyivaloi 515. 652 B 20. 667, 46, Koqiv&ioi 675, 9. Cf. %Q V G i O V. atauwv xozaiiocpokaxidmy. statio navium speculatoriarum in Nilo. Ostr. aeg. 145 — 147. 273. 278. 287. 293. Cf. PB 326 II 10. Ad eara tuendam tributum in singula capita exigebatur. Yid. Wilcken O. G. I p. 294. — Cf. IGSI, 830 utaricov et gtuticovccqlol — sv norióloig, ubi de stationibus municipiorum (fortasse spectaculis) vid. Mommseni adnotationem. azaztom?ecv, esse in statione, alicubi adesse. Amh. pap. II 80, 12 vn[6 t<ö]v (imo im[b to]i5) 0Taua>vei[£]ovros (Ü£vecpiK[iaQLov] KoH[o]wtoj (a. 232/3); PO I 65 magie tov GTUTi£ovTog ^(ivs)ip(iKiagwv). Cf. rra inl tav rónav tóte övzi /ï. ibidem 77, 7. , i. e. fisco adiudicandum, possessori ademptum. atspicixsiv. Schwhi lexico adde iGxEqr^isvog VII 3, oatEGXEQrjfiévog VI 21, aKEGx£Qy\xo VI 13. Mirifice, si 1. s., utitur hoe verbo Cassius Dio LXXIX, 18, 4 ayctnr\xa>g avxov (Macrinum) èg xrjv aqy^v idé^avxo, ox>x ovtcog <5 uvi SovXevGovGiv rag ov sGtsQrivto sv&v^ov/xévoi scil. Oaracalla. Exspectatur TjXsv&ÉQcovto atépt^ov, zó, solum durum, saxosum. Dittenb.2 537, 8 tb ó!Uo avaKa&aQcifisvog ênl tb 6tSQig. Antiphon et Hellanicus apud Harpocrationem s. v. Cf. Schol. Ar. Vesp. 1007. Eius sacellum prope tb aqyvQoxoTtsïov Athenis fuisse videtur, in eoque servabantur pondera et mensurae normales a metronomis. Cf. Schoemann—Lips. Gr. Alt.1* p. 456. Hinc CIA II 466, 28 sq. 467, 30 sq. 468 — 476 Ettcpavr]VÓQOV ÓQaxnaC (GvrfoXa). Cf. Hultsch, Metrol. p. 108, not. 19, Böckh Oec. II p. 341 sqq. azszpavi^siv dorice = Gtecpavovv. Arist. Eq. 1225 tyco ós tv eotecpavi^a KadcoQrjGdfxav, ubi schol, fiifishai öh tovg eïXcotag, otav Grsipav&Gi tov noGsid&va. ate^avcov, demin. a Gtécpavog. Dittenb.2 588, 5, 148. PGH 103, 4 et alibi. Vid. Gtécpa vog. azeyaviwq = GtEcpaviGKog (a gTEcpdvrfl. Theognostus BA 1419. axs^avtxat ay&vsg saepe commemorantur in titulis. Vid. Dittenbergii2 Index. até^avo?. „sacerdotii insigne. Ut igitur novi sacerdotis initiatio nuQdXr\tyig tov Grsq>dvov vocatur (BCH XI p. 375, n. I 9 sqq. cf. avaöé^aG&ai, a v a X a fi/3 d v e i v tov Giéipavov n. 325, 19. 22. 35), sic de decessu — usurpatur vox cutó&eGig tov gtscpdvov." Dittenb.2 420, 16 sq. (not. 9); 592, 21 rai tov gt écpavov 664, 18 'öv civ xqovov ('xVl r°v Grécpavov. — Vid. Oa^óg et (ivqqïvt). In Andaniae mysteriis Oereris et Proserpinae oi ceqoi kal tsQai (vid. s. v. icQovQyol) gestabant orscpavovg — nlXov Xevkóv, protomystae vero GrXeyyiöa, q. v. Dittenb.2 653, 8. — Saepe vero Gtécpavog et GTicpaviov, corollarium, dicuntur de muneribus datis regi et privatis. Vid. Mahaffy ad MFP II 39 (e), ubi cft. PL p. 42 GTEcpaviKov {réXog). Accipit ibi iudex maleficorum GTEcpaviov nomine tria talenta. Cf. Ostr. 1530 ap. Wilcken O. G. I p. 295 sqq., qui plenissime agit de muneribus Gztcpdvov nomine inde ab Alexandro magno per omnem orbem hellenisticum a populis regibus donatis, habita imprimis Aegypti ratione (cf. etiam FGH 14, 3; 20. 7. 12; Ostr. 55, 9); de stephanico vid. ibidem p. 302. In ostracis aet. imperatoriae constanter occurrit arsipIxQval = Gnq.aviy.bg %ovaóg (p. 299). Hinc Gtecpavovv, donare eiusmodi munera, etiam statuam. Vid. p. 298 et not. 1 ad p. 296. Cf. Olbiae tit. IRB I, 12, 7 GrEcpavm&fjvai avrov xqvGotg %iX(oig Kal avSQiavu (saec. IV a. C.). Dio C. 78, 9, 2 sqq. — Grscpdviu %qvgu. Deli tit. saec. a. C. II Dittenb.2 588,6; GTÉcpavog dirjvsK^g, identidem renovatus? GD 3468 ó ctóuog ó HezvnaXaitav èrsificiGe HnoXXcóviov — rjQcoa ciKÓvi Kal GtEtpdvco dirjvsKeï. — Kaib. ep. 926, 8 ^yayófijjv (= 7]v£yy,ó^r\v) Grecpdvovg et 932, 4 ijW'Eg vno Grsg>dvovg. — In CIA passim occurrunt 9nllotj, kittov, fivQQivrjg, % q v G o v g Grécpavog et formula GTEcpavovv u tto %lXÏ cov dpk^ftóöv. atc^avoóv rrjv siKÓva rov te&ve&tog patroni debebat libertus Delphis. GD 1801, 5 KaToiKELTw ós (serva manumissa) èv zIslipoïg Kal arscpav m e r co (cf. d a /i t ta o v r £ g) Tav QlXcavog smóva GtEcpdvco nXéxrca vov^it]viai Kal £|3Só[iai (diebus Apollini sacris). Cf. 2085, 5 GTEyavovra óè Kara fiijva vov/irjviai Kal Éfióófiai rav QiXcavog UKÓva Sacpvivwi Grecpavcai nXétircoi et 1775, 21. — G r £ cp a v ca i = GrEcpavol Astypalaeae tit. GD 3459, 17; 3460: on 6 Safiog Grecpavai. ÜQKEGÏXaov, Gelae CIG 5475, 3; Eleusinis Dittenb.2 518, 12. Cf. Calumnae tit. Newton AGI 238, 5 a|twt. Vid. Bechtel ad Astypalaeae tit. et cf. attica verba iSqav et QiyS>v. De forma syracusana GreipdvovGo = GrEcpavov vid. (Fö. até^siv cum acc. certaminis, ad analogiam verborum agonisticorum. Kaib. ep. 625, 3 EGrécpdrj öqó^iov, 947, 3 Grecp&dg Grdöiov. atécjics = Grecpavcoaig. PB 362 III 26, al. (saec. p. C. III). azyd-ialoi avSptavte?, clupea sive thoraces. IGSI 9B6 B. atvyO-tv = atTj&iov? Amh. pap. II 125, ubi agitur de sumtu funebri: arrj&lv fiva(eicov) <5'. Editores dubitabundi vertunt a necklace. arijfl-os servat rj in dialectis. Cf. Sapph. 83; Alcae. 36, 4. 42, 2; Pind. fr. 218, 2; Bacchyl. V 15. X 54 BI. a^fróvtov (= tö atïj9S>v fiéaov Poll. II 162), serum vocabulum (cf. Lob. Phryn. p. 384) legitur in titt. att. aet. imperatoriae. Dittenb.2 633, 10 = CIA III 74. Cf. III 73 extr. aiYjxeiv, forma sequior pro êor^xévai. Yid. axalvsiv. Exempla dat Sophocles in lex. s. v. axiyXvy. Vid. Gxala, Gxcclla et xelafiav. at^XiSog ypayiq, epitaphium. IGSI 1703 ov öohxv na9 as yQci &vovGiv rj p oo i GxQaxrjyai. — azpazyybc, bizazoc,, praetor maximus, antiquior apud Romanos . consulis appellatio (Mommsen. Eph. epigr. I p. 223 sqq.). Sic vocatur T. Quinctius Flamininus in CIG 1325 et 1770 (a. 198 a C.). — In Aegypto azpazyyög zyc, xóXero;, i. e. Alexandriae, PB 729 (a. 144 p. C.); PO I 100, 1 sq. (a. 133 p. C.). Praefuisse videtur vectigalium in ea urbe administrationi. Cf. Wilcken, O. G. I p. 624. — In Attica Gxqaxr]ybg ènl xo vavxixov CIA II 331, 5. 985, C 1, E II 45. 53. — ènl t« onla sive ènl xovg bnXixug II 331. 389. etc. 302. 484 etc. — ènl xo v g £év ov g II 331, 25. — èn 'EltvGïvog II1349. — ènl xrjv nuQaGxevriv II 331, 25. 403—-405 etc. — ènl xr\v naQaGKevrjv xrjv èv aGxsi 985 B et E. — GxQctxrjyol ol ènl xr]v xov nolèfiov rtctQuG «evrjv %e%e i q ox ov r) (jl èv o i 733 B 2. — oi ènl xov IIeiquicc 1207. Cf. 1206. 1339. — ènl xccg GvjiiiOQiag 809a, 209. — ènl xrjv ^aQav 331, 24. — ènl xrjv qkv xrjv nctQ ctXLuv 1194. 1195. — GxQaxrjyav ènl Af\fivov 593, 10: — èv HuXctfiïvi 469, 77. 595. Quibus Arist. X&. nol. 61, 6 sq. addit. sig xrjv Movvi%£av et eig xr\v H%xt]v. p 65 1 w tódttum'i *?«**»>, ripvsiv. - Aeolensibus c,r96g>a P . T^°99ta et 6tf0I0? (pro gtqcctÓs) tribuunt EM 738 44 . 0x" 1 349> 13- Pompend. III § 17. Sed vid. Hoffm II360 'qu''re- Hnerond'1198 ^ ^ ,--0, ev X9 juty sarco. De re cf. Ar. Ran. 622 sq. Vid. lexica atpejuto- nsqixQvaos inagyvQoS. CIA II 652 = Dittenb 2 586 98 azpeizzoyópos. Solus Her. VII 115 ' ' Stpécpscv intransitive. Herond. I 8 u, Soilr,, ubi alio se HernVverire,'abire^ignifiCare VidetUn - Lexico Schwhi add. iier. V 1Z GXQSCpOVGa XOV CtXQCtXXOV. dasm0num eP"tet0" pap- mag. bib], nat. Par. ^'P'-'C/JjC. Vid. xgiy^óg. ozpófiXot öei-ioi = erQópoi. Pap. mag. W. Leid. 17*9 23 atpoy-pXcov vas rotundum. PO 155'3 (aet bvzantï BeMS' 1,10 »P- Archüochl T m u iSff ■250 "1 r " ju**; et ® 888 " °' ^ £" ^ £'wS"ro- Cf" Hom- * 219 Grpoxcc. Vid. otoqtcccv. czprj-MfGS aeohcum = ,tf„wo's. GI) 214. 238. 248 285 804 A GD uVlZ"" GD 26°' ^ ""nen "PP""»' fJ!u ' \\TU 304A' *•»<""'» 266, In, ■ , *Q«*og 12. in titt. thessalicis semper est a contra 476;°713BS 8U*™ " 6T*"Téov™* 470 et z'r9ixmv azpózos et azpófat. Vid. etv et er^o'tayoc arpooxtojpcos, structoriua. Tit. delph. (a. 97-102 p. C.) 1899 p. 4. ro kolvov xcov Hficpixxvóviav inb x^v qlov 13cc&og aito xov ^sxsa>Qoxdxov xgstg nódctg, xo cckXo avaxa&apafievog int ro Gxsgiqpov GxQOficcxisi. — GXQafiaxisï <ïè xal xxs. — Jïcfyog ós noir]6ei xo gxq&^u xexgccTtow. Aliter Hesychius g x ga ft ar siv xa irciGaxxsiv ovco. a'cpwvvóvat azp(ojxvdi;, ritus sacer. Yid. s. v. &óXog. azp(oztj, ij, sc. óöóg, strata. Chia inscr. saec. I a. C. BCH 1879, p. 324, n. 11: KaXXiG&évrig— xrjv GxQa>xr]v xal xag xa&sógag— Mr\xqI. [a-pco]x>jpo)v aywyag. Epidaur. GD 3325, 180; gxqcoxtiqcov snixonag ibidem 1. 235. Dittenb.2 587, 63. 85. 87 (= CIA II, 2 n. 834 b) Vid. lexica. atDyetv ion. = /iigsïv ep., lyr., trag., Her. III 52. VII 23. azofóazpazoq. Headlam, Cl. Rev. 1901, 18, axvyoGxQdrw pro axvyog Gvgaxia reddit Aeschylo, Ag. 552. azoxzÓQ = Gvvyrjxóg, GxvysQÓg. Homero £ 831 Grvxxov (pro, xvxxov) xaxóv reddidi, quod recepit v.Leeuwen. atójxa aeolicum = Gxófia. Compend. I § 14. Theocr. XXIX 25. Cf. fivyog et nvxa(10 g. a-coXopatiy?. Vid. s. v. gxoi/3oc. ki/ivri ion. = Sxv^tpaXig. Her. VI 76. at!)xzscoxXójtog. In inscr. eleusinia I 41 EA 1883, 3, quod olim monui, supplendum .. . Gxvn]Ttsi.ortXóxm, praecedunt enim verba xav gslq&v xag ÖLSQQmyvag. Et ita suppletum nunc video CIA II add. 834 c. 15. 42. azomzeioizw'krjQ. CIA IV 2, 175 b. col. I, 24; azoicicsiózaXig (?) ibidem d 8. azóxxsiog iuxta atóxxsog. Meisterh.2 34, 3. Cf. atóxxtvo? ibid. 74, 15. azDxicozLixyzyg et azoxxoopfÓ£. Vid. sxinn... awptoöv, fideiubere, spondere, verbum originis aegyptiacae. SvyyQctcpi] èGxvQicopévr), syngrapha fideiussione sive sponsione confirmata, unde gxvqicog ig, fideiussio, sponsio. Vid. Peyron ad PT, I p. 116 sqq., has interpretationes coniecturae loco se proponere confitentem. Probabiles tamen videntur. StDfsXóv* xqa%sïuv xal GxXrjQccV ovrcog KXslxóqcoi XsyovGiv, mg cprjGi Zijvóöorog èv rXtÓGGccig. Schol. Apoll. Rhod. II 1005. azoy\ó.pio<;, asper, saxosus. Hyetti tit. a. 212 a. C. non antiquior, Dittenb.2 740, 8, xc0Qs^L0v oxvq>X[a]Qiov. SxcöXos pro SxdjXos. Meisterh.2 61, 1. csó. Formae dialecticae: Aeolicae N. gv (tv?) G. gs&sv. D. ooi, xoi. A. gs. Etiam Arcades av dixisse nunc constat testimoniis titulorum saec. a. C. III in Philologo a. 1900 p. 201 sq. Formae boeoticae sunt: N. xov, xovv, xovya. G. tïoüj, xiovg, xievg. A. xCv. doricae: N tv. G. xsog, xsog, xéo, xsovg, xsov, xsvg, xv (encl.). D. xCv, xi'vrj, xetv. A. xé, xsL, xv (encl.). Ahrens II 240 sqq., qui p. 253 49 scribit „Minus recte Apollonius p. 106 C mixta Alcmanis dialecto deceptus etiam vulgare as Doridi tribuit". Attamen vetustissima Therae inscr. IGI, III 553 habere videtur xaö' clcps oiamv as. Cf. Kretschmer in Philologo a. 1899, p. 467 sq. Quidquid de reliquis iudicandum, SE ibi non controversum est. Ionica sunt av, avys, aio, gsv, aoi cum encl. rot, as, as. — De singulis vid. Kühner-Blass, Gr. gr. I 580 sqq. De plurali et duali cf. t>/isig. cjoavta (= att. 1hjvia)' Xoidopia xaï fi dia isiQog ficixi- H. Bpicharmus ap. Athen. II p. 34 D. Vid. ia via. GofiakXccs' o xazcocpsQTjg ngóg ra cccpQoSiaia. H. ion. i(SaXXrjg, quod infra habet idem; mox ovfiag' kayvog. Est autem Zv(3ag aptum Satyri nomen in vase apud Jahnium, Vasenbilder p. 15. — Cf. lat. subare. ao|3iyviy, non at>{3tv^. Meisterh.2 15, 7. Adde CIA IV 2, 672 c 10. Cf. Arist. Thesm. 1197. 1216 cum schol. Snbiunctivus perf. ined. pass. ap. Cretenses in LG nsnazai = nsna- ftsvog ij et s a zs z é x v co z a i = ixzszsxvcofiévog ij. cjopcó'as* Snsvamnog 6 cpdóoocpog drjQiov n. H. Schmidt cft. Menagium ad Diog. La. 93 F. aoYYaji-étas. Inscr. metr. Pari BCH IV 287 (Kum.). aoYYévsta. Olymi in Asia tit. saec. II a. C. extr., Michel 476, 8 vnaQ^ovGav zov 'OXv/iicov Sij/nov za>v tzqózsqov fisv cpvlav xalovfiévcov, vvv ös a v y y s v s i a> v, Tijg rs Mmaascov xaï Kvfiofiicov xai KavStj^scov.— Pro avvovaia vocabulo utitur schol. Arati p. 344 23 ed. Maass. Cf. avyyêvrjaig apud Platonem. at>YïevlfS5 cognatus regis, nomen summae dignitatis in aula Lagidarum. PLeid. p. 219, 377, 415. Cf. Leemans I p. 3; Peyron ad PT112, p. 63, qui plerumque hunc titulum datum esse strategis et epistrategis monet, raro epistatis, i. e. praefectis, in obelisco autem Philarum, 1. 14 epistolographo regio. Vid. Strackium in Mus. Rhen. LV p. 161 sqq. et cf. Amh. pap. II 36 (a. 135 a. C.): fiorj&iöi avvysvsi xaï sniazqazrjycai xal GzQuzrjyai tijg QrjfiaLöog. De mi tra insigni zmv ovyysv&v et fibula aurea cf. Archiv f. Papyrusf. I, 2 p. 225. <3t)YYevt5«fj pro ovyyévsia scil. regis Aegyptii (cf. avyysvrjg). Herodis, Euergetis II aequalis, epigramma I in pap. Musei Gizehii VS. 10, BCG XX p. 191: avyysvixijg rs cpogwv 8ó£av iaovgaviav. Cf. Archiv. f. Papyrusf. I, 2 p. 219 sqq. Vid. et Amh. pap. II 36, 1. a»YYfem- subst. avyysvrjg. Amh. pap. II 78, 9, ut Luc. ev. I 26. Cf. Lob. Phryn. p. 452. aoYYSoöx01, inscr. in museo Alexandriae incertae aetatis ap. Ziebarth, Vereinswesen 213: trjii) awóöcoi z&v awysov%cov TlzoXsfiaïog HXstidvSqov Aiaxiösvg. 00YYcYv®a}t£'v == ófioloysiv, ofioyva^iovsïv, b(iovosïv cretice LG V 45 ai dé xa xqifiaza óazsófxevoi u,h avvyiyvóaxovzi avni zav öaïoiv, ovsv za y.oêaaxct, x og xa n\sïGxov ëiSöi drtoóousvot, tav xifi&v SiaXaxóvxov xav 67to'.fiolccv J-éxaGxog. — Ionici fere usus est notio agnoscendi, consentiendi. Vid. Schwhi lex. (act. et med. 1 et 2), cui addatur Her. IV 126 si ós GvyyiveÓGxsai slvai ijGGoov. Contra nusquam apud Herodotum apparet notio Atticis propria ignoscendi, licet saepe eo sensu usurpet avyyv(afir\v t%uv, similia. aofYÊvead-ai. aoYY^vóaxstv. Vid. simplicia. aoyYpocM-JJ-ateósiv. CIA I 237. 238. at>YYpa?tt, za = rj GvyyQucpri, contractus. Eretriae tit. EA II 417 (Kum.). csoyyp®?5?» Magni momenti est inscriptio de contractu templi Delii Apollinis aedificandi EA 1887, 56 sq, 1. 18 sqq.: suv ös fir) no^arii (manceps) sv x&i xqóvcol öÓKifia xaxcc xr)v Gvyygucpriv, catoxivéxco d' öqcc%fiag rijg rjfiSQag sxaGxrjg, scog av nonï]Gr\i óóx^iu xaxoc xr/u GvyygaYYP«?^€> o't. Athenis CIA I 66. Add. 27 b, 3 sqq. rads ol %GvyyQacpèg iGvvsyqaipav xzs. Cf. Lys. XXX 17. 21. Thuc. VIII 67. Harpocr. s. v. ouYYpaïü-ScaO-^jMy, tabulae nuptiales simul testamentum continentes. PB 252, 1 (a. 98 p. C.). Cf. Archiv f. Papyrusf. I p. 491. atSYYP«?0£, -q = GvyyQacpri, contractus. Inscr. Hermionis L.F. 139 h., Epidauri IE 242. 159. Cf. EA 1892, 75, 1. 140. — Eodem sensu (ro) aoyypacpov. PK II 162, 10 txuvu avyypacpct nciQMGisïv fiéllco (saec. III p. C.). Vid. GvyyQucpu. cse>yyp«?o?f3xa|, contractuum custos. MPP ii 21 (b) 7; 29 (c) 6, alibi. „ Evfi^olocpvlaxsg sub secundo, item GvyyQacpoyvlaxsg sub tertio Ptolemaeo commemorantur iis verbis, ut confundi non possint cum privatis contractuum custodibus, qui sumi solebant e testium numero, atque ipsi quoque GvyyQacpocpvlaxsg audiunt." J. C. Naber in Archiv. f. Papyrusf. I, 2 p. 320. Cf. L. Mitteis, Reichsrecht und Volksrecht etc. pag. 46, not. 2. [aoY^v^ xoiQiSia. FGrH 115, 3 (a. 101 p. C. epistula): ayogaaov óvm Gvysvrj %VQi'óia (sic) sig XQorpriv sig vxov (sic), sn(s)l [isllonsv — XVQCöia &vsiv sig xa ysvsGia SufiLvov. Male editor COrrigit Gvyy svrj, debebat svysvfi, i. e. ysvvaïa.] c30y*®*^8pt>ecv. cia iii 9. aoYJtaXóxxstv, pro quo antiquiores syxulvnxsiv uti solent. Epidauri tit. aet. imperat. Dittenb.2 804, 6 GwxaXvifjaG&cn xyv xsipaXijv. aoyxazaxansiv (ut Xen. Cyr. VI 3, 32). Ephesi tit. c. 86 a. C. Dittenb.2 329, 52 Gvyxaxszazzovzo fisra A&rjvaieov. (ut Luc. Nigr. 30). Mylasae tit. a. 31 a. C. Dittenb.2 350, 14. zoyxazrflQpoq, sub scrip tor (ia accusando), Hyperid. III 13 BI. Verbum GvyxaxrjyoQsiv ibidem II 44, 1; III 12, ut Dem. XIX 291. a'rfxatoutóa. Tit. Chondrianorum in Lydia. Mus. et Bibl. Smyrnae 1878, 97 (Kum.). arrptéXXti? (a. xilhov, cella), contubernalis. Pap. saec. VIII, PK I 177, 1. Cf. nom. pr. Syncellus. ■3oyx.~krf.pobv dorice = GvyxXrj^ovv. Rhodi tit. Dittenb.2 549, 10. a'>YxXststv. Chersonesi tit. saec. I a. C. GD 3087, 19: xaïncq xov xuiqov GvyxXtiovxog si? %£tftcövor, /iiócpavxog apfiaGe fisv in avxa xa fiaGiiua xav £xv9av, Cf. sq. VOCC. fin is. PO II 275, 20 (a. 60 p. C.) ini GvyxXuG/ia rov SXov xqÓvov. 3ÓYxXvjtov Siöóvat èxto^ zoo (jzi'/^oo, versio formulae latinae senatum dare extra ordinem in tit. XVI 64. 125 ap. Viereck, Serm. Gr. p. 79, ubi praeterea ex inscriptionibus collegit agéoxeiv xrj ovyxX^xa, senatui placere XVI 84; V B6; r\ g. yyijaaxo, s. existimavit XVIII 56; }i\>r\(plGuxo, decrevit Mon. Ancyr. 2, 17 etc.; ovza öoxsl xvjib elvai öeïv, ita placet rata esse oportere XII B 30. Cf. otfrwj öoxeï (cpaivtxui) öcïv sTvccl XIII 8, 9; Ho£ev, censuerunt (passim). — (Ex) senatus consulto, xaxu öóyfia Gvy>iXi)xov XII B 18, XXI 22, *«111 zo xr\g GvyxXrjxov öóy fin XVII 8, 22, XVIII 3, 34; 8oy(iaxi Gvyxkrjxov XV 4 et mon. Ancyr., alia. Idem p. 80 c.oram senatu, xctxa n q ó G cotv 0 v èv xrj Gvyxkrj xa XII B 3, XIV 6, XVI 64; benigne respondere, cp Llav^ganag anoxQ i&ijv a 1 XII B 26, XIII 6, XVI 66, XXI 1, XXVIII 5. aoYxoXXvjaifxa, chartae conglutinatae. PO 34 I 13; reet. 10, ubi vid. editores. Cf. zó\xoq auYxoXX^aijxo?. Pap. Grenf. II 41 (a. 41 p. C.), 18 sq. e Mahaffyi collatione ap. Wilcken O. G. I p. 588 sq., volumen conglutinatione factum. Syncopaia vocabula. Vid. s. v. xqi (ilaxov. soyyioxvj[xsvoct* ft.aGzLya&i]vai. H. Aeolice = avyxon^vai. auYitóajAvyats flap. awx.). Sami tit. BCH V 479. (Kum.). *30*(x.pizY]Q Ttókicog in Aegypto. PB 314, 9 (a. 630). ïoy^P'^"®^ TtjAoJévot) comoedia. CIA II 975 V 15. Incognita. 3f)Y>tóp£tv = GvyxvQsiv, pertinere ad. Telemessi decretum a. 244 a. C., Michel 547, 20 xöóv Gvyxvgóvzav xGlxh]$ül anon[o\iQca, ibidem 1234, inscr. Aegypti saec. a. C. II. — PO II 247, 5 aiXfjg xal sxsoav jfi^axriQCwv xal siGoóov xal xav ovyxvgóvxav (a. 90 p. C.), quae eodem pertinent (nostrates ap- en dependenties), et sic passim PB, velut 103, 16; 236, 4; 251, 14 etc. — Philodemus de rhet. Sudh. p. 325, 17 nav xö Gvyxvqovv. = av^nivciv (cf. Athen. I, 19 C) est deponens passivum in papyro 10351 Musei Gizehii, 1. 56 sq. xal xovxcov sweiftóvxcov slg TTjv 'Eq(ig)v9i.v xal Gvvxa&coviG&tvxcov xat aXog xai TQajté^rjg fisra^v 'óvxmv.... Yid. Archiv. f. Papyrusf. I, 1 p. 60. aoY?evtte^etv* IGrSI, 1413. aÓYO^tYÏ8 Herond. V 52. Ita papyrus; vulgo editur av acplyyt, sed Meister dedit av ys cpCyye, coll. EM 795, 21 (yLvsxui ano toü ocpiyyw GcpLyfj.bg xaï cpiyfióc) et hesiodeo qpc|. At nuni ionica sit haec forma ignoramus, nisi forte habemus avè^ócpiyyog (Hesych.) pro genuina lectione ap. Herod. II 175 pro avdgóacpiyyog. Quare nescio an tutius servemus traditum GvyGcpiyye = ovocpiyye, coll. avvoxuvo 5, a u v a t a x r] g, g v v a xa q g e t, quae infra leguntur. aoYXa^Psa^"ac Pro avyyuiQuv. Tit. a. 138 p. C. non antiquior, Dittenb.2 807, 5 icai oq&ov avéfiketys xov órj/tov nctQsGxwxog xctl Gvv%aiQOfiEvov. Cf. Ar. Pac. 291 et formae epicae xe%aQrnuu, xe%aprjao/iui, xéxag/iai, è^rj^d/irjv, xe%u()0vx0, laqrjgoficti. ot>Yxepasóecv quid? Amh. pap. II 68, 7 (saec. p. C 1 exeuntis: EjrsiO'ói'rsg £7tl xag ör)XovfA,évag öi' aiïxov (uQOVQag) xai ÈniGXErfjalfiEVOi ïï siaiv ano xov %XeÓ£ EöptxtSot) fabula. CIA II 992 II 13. aoXiyv (gvXuv) = acpaigeïodai (slg èXev&sqiav). Delph. GD 1696, 6: el öé Tig ècpanzoizo Muviog ènl xazaöovXiGfiai, xvQiog eGzco Mavrjg a iï G a> z o v GvXécov mg èXevdegog éiv, ófioiug ds xal sï tig aXXog GvXéoi Mavrjv mg èXev&SQOv ovza, cc^rjjiiog 'eGzco o GvXémv. 1701, 8 xvgia 'eGzco (/loQxïg) avGavzav G v X é ov G a xal aXXog ö &éXcov V7tèg JoQxïöog. Plenior formula exstat GD 1832, 22 o/ioicog öè xal ot nuqctzvyxuvovzeg xvqioi eGzco GvXéovzeg 2corrjqi^ov ènl zov &eov (Apollinem, cuius fldei commissus est servus manumissus) ófajuot ovzeg. Cf. 1697, al. auXijOVtS? = GvXéovzeg (GvX&vzeg). Delph. GD 2092, 9. 2100, 10, 2107, 12. aóXcvos et GvXov pro t-vXivog et |vXov. Meisterh.2 71, 2. Cf. Gvv = j-vv. aoXXaj3?y de una littera Herond. III 22 èniGzazai ö' ovS' üXcpa gvXAa(3rjv yv&vai, ubi Crusius citat Apollon. de constr. p. 4, 26, schol. Dionys. Thr. p. 820, 6; 840, 1, Lucianum, Iudic. voc. it. — Contra Dio Chr. Or. LXYI (49), 4 Arn. praep. an o vocat fiiav GvXXafiriv. Cf. vyyepov. — GvXXu(}ai, epistula. Theophyl. Sim. Hist. IV 7, 6 zctïg [laGiXixaig GvXXafiaïg. Cf. VII 1, 3 (cp. § 2) et VIII 6, 3 et 5. aoXXdXijaig, confabulatio. Philodemus de ira, p. 77, 20 sq. ed. Gomperz. aoXXapiPaveiv èv faazpi pro nudo GvXXa^dveiv sive èv yaGzgl Xa^aveiv, concipere. Theophyl. Hist. V 14, 4. 5. at)XXd(J»£tas. Vid. X doerat. aoXXsacvetv = awzgCfleiv. Pap. X Leid. 3, 28; 5, 15; 9, 35, ubi non recte una terere vertit Leemans. Debebat co n ter ere. SoXXcia, agon Sullae de nomine dictus. CIA II 481 (Kum.). aoXXeitoopyetv CIA IV 2, 624 b 13 (gwX). Item Andaniae tit. a. 91 a. C. Dittenb.2 653, 115. 150. aoXXtp' &vXuxóg. H. Laconice = dtiH/s' ^i^axog. Arcadius 30, 2. Formae deminutivae. aoXXoYSt^ zo5 Stjjjlou. CIA II 607. 741 a 19 sq. 1174. aoX?.ciY£ottxov firj nXeïov dQa%u.a>v öexanevze. Therae tit. IGIIII 300, 154. aóXX'jac^, concordiae reconciliatio, compositio. Olympiae tit. saec. a. C. II Dittenb.2 304, 13 %qóvov ixavov do&fjfiev eig GvXXvGiv zoïg diatpegopévoig. Cf. 929, 35 GvXXvGecog xal cpiXiag. 3Ó}xazog = 9vfiazog laconice. Thuc. V 77, 4. aofxpdXXsiv. Herod., ut Hom., transitive ad pugnam mutuam COmmittere III 32 avdga avÖQl xal ïnnov ïnnco, — xal xvva xvvi. V 1 bis. Hom. addere solet iiaxsG&ai. — Passim. Her. ov/ipalkee&ai, conicere, ubi attice Gvii(iüXXeiv usurpatur. Cf. Schwhi lex. Vid. ^vfi^dlXsG&aL. — £v (ifiakliLV ts roneïa = nléxeiv. CIA IV 834 b col. II 99 (saec. a. C. IV). Cf. Ar. Pac. 37 et axoivioav^oXevg Poll. I 48. Vid. ö v ft (3 o X i). aojj.pajJL£V avfMpmvsïv. H. Thessalice et dorice = övft(irjvcii. (vuig. 6v/A,/3r]vy av^iqjcüva Xtysiv. H. Aeolicum iniuria dicit Schmidt, provocans ad Dindorfii in Aeschylum Praefationem p. LXIX Teubn. Nullam enim talis terminationis aoristi activi extat exemplum, nam omnia ad aor. pass. pertinent. Cf. Hoffm. II 566. Neque ita ferri posset vocalis rj. Aeoles 6v^^afisvai dicebant, Thessali avfi^afisv. Si igitur gl. est integra, ionicam dixerim, collatis formis eiv, ri&sïv, óióovv. Portasse tarnen merus est librariorum lapsus pro avfi fifjv (a i), ut coniuncta haec glossa cum sequenti sic scribenda sit: aopiP^vat* Gv^cpava Xéysiv, GwofioXo- yiqGaG&ai. a'jjxptótïj = avfi^toaig. Ree. inscr. metrica Paphlagoniae BCH 1897, 94. 30|Ji[3iO'3v sermone communi = gv^v, velut BCH XIII p. 523 sq., 1. 18, saec. III a. C. aójj.pXiyjxa = ovfifiolri, certamen igymnicum). PO 42, 2 (a. 323 p. C.). oojj-^oXa po'tajtoo? rivi confluens. IGSI 352, I 17. II 49, Halaesae tit. aó]jt.{3oXa, mensurae normales. Quae ad has exactae essent mensurae audiebant Grjxcófiara et Stxaia, quae non essent aavfi13Xr\ru. CIA II 475, 16 — ènaviaovv Ssïv xaï i&rafciv ra pérga xai ra Gta&fict xal slg rov Xomov xQÓvov, xal ènL^isXsÏG&ai rr\v fiovXrj v rovg i'gaxoaiovg ttjv asl (SovXsvovGav sv rw 'Exatofi^aiavi firjvi, oitcog firj&sig r&v ncoXovvrcov Ti rj avov/iéveov a G v ft (3 A. rjr a (isrQco fir/öi Gra&fiü XQïjrai, ccklcc óixaioig. Tit. refertur ad temporis imperatorii initia. Vid. G t] xcó fi ar a et G z ecp a v rjtp ó q o g. — ano Gv ft/3óA.wv dCxai. CIA II, 11, 12. Cf. Gilbert, Gr. Staatsalt. I p. 405. at>[JiPoXato-Ypa?os, contractuum scriba. PB 304, 26 sq. (temp. Arab.). Cf. Gvv&rjxoyQacpog. aojJipóXatov = arj^sïov, rsx/AriQiov, GvfifioXov. Her. V 97, 4. Cf. Soph. Phil. 872, Eur. Ion. 417. 5t>jJi|3oXoiieóstv" Ssïnvov ano GvfipoXcöv. H. Epicharmi fr. 71, 3. Cf. Xen. Lac. resp. II 5. <3t)jji.poXvy = nXoxr\, ut GvfifiaXXsiv est mXsxsiv, nectere (retia), et Gyoivioavfijiolevg sive -(ióXog i. q. GxoivioGtQÓcpog, sive — nXóxog, restio. Tit. att. saec. IV a. C. Dittenb.2 587; 311 sig rrjv] tav rontimv (rudentium) Gvfi^oXrjv dfxcpièéag xal ijXovg ênoirjGa/is&a irai Gv ft(iaXXovri ra ronsïu, ubi propter verba Gv^oXri et Gv^vXXciv quin revera de restibus sive rudentibus sermo fiat dubitare non licet cum editore, qui quis eorum usus in delubro eleusinio fuerit non perspicit, quamvis non magis perspiciam quam ille. Cf. G v ft /3 a X A e i v. awzv%sïv. H. Cf. Epidaur. IE II 30 = GD 3340, 29, ubi significat 6wtv%uv sive aitavzr\Gai, Aesch. Sept. 352 GvppoXei cpÉQcov cpsQovn xzs., quo fortasse pertinet Hes. gl. ov/xpoler awzvyiavsi. sive aojx^oXtza, vectigal quoddam in Aegypto. PB 99, 9. 10; 102, 5; 471, 10. Pap. Grenf. II 40, 10. Scil. Gv^oXov sermone aegyptiaco saepe significat unoir\v, apocham (quittantie), cui xtXog quoddam (ut hodieque apud nos) impositum erat. Cf. Wilcken O. G. I p. 287 sq. Vid. etiam FGH 41. 55. 56. 57. 60. 193. 218. 341. Amh. pap. II 114, 11, ubi editores gv^oXuó. explicant „the charge for making out the receipt". Hinc apo- charum custos, conservator. Yid. Wilcken 1.1. p. 557. — Pap. Grenf. II 78 (a. 175 p. C.) ó TtQayfiazsvzrjg SQr][ioq)vXaxïug n^oamnixov xzL acceptum refert 24 drachmas tinhQ av^^óXav xccfirjXcov, i. e. pro charta permittenti, ut cameli agantur via publica per desertum. Cf. Wilcken 1. 1. p. 395. at)[A.[3ot)aS(8)ec értsQfia^eï. Aaxmveg. H. = ovftfiorj&ei. Cf. Ahrens II 27. at)|xpot)Xeóeat)-ac zfj aoyxXyctp, senatum consulere. Viereck, Sermo Gr. (p. 79) titt. X 9. Xr 1. XII 1. 9. XIV 2 et sine articulo XVI 19. XVII 3, quo sensu ipsi Graeci verbum non usurpant. Mommsen, Röm. Staatsv. III p. 951. aojXjBoóXcov. Ita graece vertebant Latini consilium in formulis ex (de) consilii sententia, onzo GvfifiovXiov yvcó/irjg XVIII 29. 39. 42, 55, ftEtcc a. yv. XVI 93, nexa GvfifiovXlov XV 3, consilio adfuerunt, iv (iö) GvjifiovXïcp naQfiGav XV 7. XVIII 6. 57 apud Viereck, Sermo Graecus, p. 79. 80. atSf/.jj.ayjsg in papyris aeg. aet. byzantinae saepius significat tabellarium. Vid. Krall, Mitth. aus der Sammlung der Pap. Erzh. Rayner III 61. Cf. FPW p. 101 sq. PB 404, 13. 609, 4. Vid. aQiiavfificciog. aójxfuX-og, ad amussim laevigatus. Lebadeae inscr. saec. II a. C., Dittenb.2 540, 104 cgyazai z&v Xl&wv navzcov zag jiaGsig OQdag — av/i/iiXzovg cmo £oïöog %uQuxtrig. Ibid. 1. 122 xavóvi Xidïvcoi niXxoXoyav öoxtpm. Dittenberger not. 43 „Regula rubrica infecta examinatus lapis (^iXxoXoysïv), qui quo perfectius laevigatus est, eo minor pars eius regula rubricata per totam planiciem perducta rubricam non recipit. Qui igitur tam planus ac laevis est, ut totus rubrica inducatur, ovfi/tdxog vocatur. Cf. 1. 155 xai iXaiwi öe xu&ctQioi ngog navxctg zovg xavóvag %QrjGezai xai [ii'Xzcoi 2, iv co n L S i, ubi Fabricius (de archit. p. 65 sq. et 81) cft. Strab. XII 2, 10 p. 542 Cas., Vitruv. XII 7, 2, Plin. N. H. XXXV 31, Boeckh Staatsh. II p. 354. aoiifxidfoyzi = Gv/i/^iyvvaGi. IC 37, 8. 18 = Dittenb.2 616. cs0{ji.fjivd}ji(!)v. De Chersonesi tauricae av^va^oaiv (GD 3087, 49) vid. BOH V 70. IX 265. EA 1888, 231 sq. Cf. fivdfiav, npo/ivcéficov, GvfiTtQOfivdfiav. aójjLjjioXxog, concinens. Sera inscr. ex Tire oppido Mitth. 1899,93: IJónXiog -Si'uou — [#ut£]vs têöv Gvfi[iA.ók]7ia)v. Collegium aliquod sacrum fuisse videtur. oojjijjlopia. Piraei psephisma aet. Lycurgeae EA 1900, 94, 1. 25 xovg xa]fióug xal xovg inifieXr)xdg xa>v /lexoixixmv Gv(i[iOQia>v. Cf. Hyperid. ap. Poll. VIII 144. Mox 1. 19 siacpcQsiv Se xal xovg fiexoixovg xo extov flégog, scil. elg xrjv tii%o7vouav, unde, si aequa fuit partitio, inquilinorum numeruin fere sextam partem civium numeri eo tempore fuisse efücias. aoj«uacY{J!.ós, .collusio. PT I p. 6, 15 el' xiva Gvvnaiyfiöv noieïxai xrj ALfiaixi fióvrj. Cf. i/j.7taiypóg in lexicis. at)|j.xapaxéjji.xetv (ut Aesch. II 168). Dittenb.2 848, 2 Delph. Gvfina- QaTCsarpdrai Se "AoavSaov elg MaxeSoviav. aojxxdaxetv, misericordem esse. IGSI 760. aofjixataYEtv — xégcg■ Vid. s. v. /3 cooxgeïv. ao}xxé8tos (yü sc.), ager planitiei confinis. Inscr. lesbia Hoffm. 90. aojxxspisvsvijYlJ-Éviji; = -vrjveynévrjg. Papp. aeg. Vid. E.Mayser, Gr. d. Gr. Papyri aus der Ptolemaeerzeit I 10. Cf. n q o g é v rj x e = ngoarjveyxe ibidem. aojJixepcXóecv, liberare? PO 259, 25 GvpneQiXvGov avxóv in epistula obscurissima. aojAxspc^spsofl-ac roïg xaiQoïg (ut Aesch. II 164). Incertae civitatis orae Ponti saec. II non recentius decretum ap. Dittenb.2 545, 10. 30{Jt.xcxcsxev (male lectum erat gv[mqtjigxev). Delph. GD 2561 D 48 (saec. V a. C.). Cf. BCH 1898, p. 271 F. (Valaori, Der Delph. Dial. p. 68). Vid. verbum simplex in lexicis. aoixxtxxeiv, congruere, fere ionicum. Her. VI 81. VII 131. IX 101. Cf. Eur. Tro. 1026. at)fj.xXsjcévT<3£. Her. III 78, avfinXexelGrig VIII 84 = att. Gv/inXax. Cf. Hoffm. III 247. aojxxX^O-óetv ionice = Gwav^aveiv. Her. IV 48 extr., 50. oójjlxXoo? ionice = GvfinXovg. Her. II 115. III 41. gujj-xXou^ cum. gen. Kaib. ep. 329, 3 rijv xvva SovXiSa xal gv/xtiXovv noXXfig aXóg, ut 1049, 9 GvveGxiov [qwv. aofjixoxsjjióvccov. Vid. noXéfieiv. aopixojxxiy. Teiorum decretum saec. II a. C. Michel 499, 11 ffvfurofinal Se xal r]xV OvfiTtéfinooGiv. fiexh naGag 7tQodv(iiag èv oïg xa xvyyavmvxL yjjeïav è'xovxeg. Delph. GD 2682, 14 = att. nQoGcpeQÓfievog. aó|xxot)s, colligatis pedibus. Herond. III 94 gvfuroó' coSe m/Sevvxa. Sub Hesychii gl. Gv (inodiGxyg~' oojiog h xov ïgov latere puto av(i7to(5' t'öTr/ö'- óftóöE, Iktov «W Praeivit Schmidt coniciens avfinoda stijflfi' xt£. Sed in gl. ne littera quidem mutanda, ut olim monui. oojxxpaYjJtatsósaO-at ftera rtvog jwpt xivog CIA IV 2 385 C 16 (post bellum sociale 220—217 a. C.) = Dittenb.2 241. Cum dat. pers. Deli tit. Dittenb.2 245, 10. aojxxpaxtopeóstv, una cum aliquo exigere vectigalia. PK 119, 33 av^nQUKTcoQSvai. (sic) de avxa o ZzQoxórjxig (a. 145 p. C.). oo{jLxpsap8t)tat, pro attico Gv/in^éa^eig. CIA IV 2. 407 e. 11 (aet. hellenisticae). [aojj-xpiytajcsv f. 1. pro Gv^ninia-Aev, quod vide.] aojj-xpiyxtfop et aojAxpvjaasaO-ai ionice Her. = gv^kqukxcoq et av/i- nQttxxeG&ai. ao(xxpotévac, simul mittere. Amh. pap. II 61, 12 (a. 163 a. C.) Gvvkqoov xocg SiaxoGLCxg (apxafiag) xov nvQ0v. aojJLxpojxvapióvcov. Acarnan. GD 1379, 7. 1380 a, 3. Vid. ^vafiav, 7t Q O flV CC [l COV, GVfl^VU(lO)V. aojj-xpoaytvsaO-ai ttvt, adire aliquem. FGH, 109, 12 (saec. I p. C init.) öDjii7tpoö[)'£i'O'0 K]Xécovi. Cf. Gv(mqogeïvcu. aojxxpoattO'Bvat. Myconi tit. aet. macedonicae, Dittenb." 817, 10 eav xiva x&v ÈGcpoQatv fttj övvrjxai eiGitQa^cii, EnaQ^idrig, GvjArtQoG&ijGiiv 2ó>Gx Quxog Kal HqiGxov,qaxr]g (SCil. vxiGyvovvxai), i. e. de suo se una addituros esse quae desint. aójxxpoopos = GvficpQOVQog. Vid. s. V. J-ÓQog. aojJLxpotavtsg. IGSI 617—620. Cf. Dinarchus ap. Poll. VI 159. aujjLXfoXstv. Tit. ion. Iasi saec. a. C. IV Dittenb.2 96, 32. 41 45. ot)j= èfjLipctvrig, ut Aristot. et Polybius, seriores tituli, v. c. Dittenb.2 258, 24. 50; 279, 16; 790. 79. aojj^épsiv = tpiqovxa uxolov&eïv. Epicharmi fr. 19, 8 Ahr. Xvivov ó' ov% o naïg fioi GvficpcQsi. — Ionice Her. passim usurpat GvficpiQeiv et GvficpéQsG&ai pro ovfifiotiveiv, GvfMi-nxsiv. Schwhi lexico addo III, 4 init. GvvrivEixs a>Gxexa>v Gvfinoxémv — nuQievcu. III 10, 1 G v v rj v e i % & rj. Similiter Tliuc. I 23, 1. VII 44. VIII 83, 2 £v vrjvéx&v- Etiam conspirandi (rov avficpcoveïv) notio verbi ovficpiQ£G9cii apud Herodotum multo frequentius occurrit quam apud Atticos. aop^opstv, congerere. Ex Herodoto addo IX 99, 4. Gojj-^opsc^ xov noXsfiaQ^ov Spartani apud Xenophontem Heil. VI 4, 14 qui dicantur obscurum est. at)jJ.nov öe xo — Gvficpvlóxccxov avxa — Xoidogovvxeg. ot){j.c{»aÓ8tv. Lebadeae tit. saec. a. C. II Dittenb.2 540, 107. 180 t« fiéGcc Gvjiifjavovxcc, (Xenoph. et Polyb.). oóv cum genetivo. Kaib. ep. 539, 2 = CIG 2127 Phanagoriae tit. saec. II p. C. (?) ovv fiqacov %8>qov 's'%oig, ubi citat Panticapaei inscr. a. 130 p. C. CIG 2114 c et d avv yvvaixóg. Saeculi primi alia est n 2131b avv aósXcpfig "HXidog. Cf. etiam Kum. s. v. avv.— Addo pap. aet. byzantinae PK II 330, 4 avv xov sIquhisvov. Yid. anó et £§ cum dativo. — Proverbium doricum apud Hes. avv ü&ttva xal %sqa xïvei respondet nostro „God helpt, die zich zei ven helpen". Euripides fr. 432, 2 Nek.2 xa yag novovvxi x ai &sog ovlla/i@dcvei. — Vid. |i5v et fis ra. oovaYopaoxixy^ xpiïhy. PB 381, 2 (saec. II vel III p. C.) snl xov inifialXo/isvov ov vayoqa6xixov Olxov. PK II 256, 2 (a. 161 p. C.). Latine frumentum emptum opponitur imperato. Vid. ayoq a ar óg et cp o q i xó g. aovayopeEv. = awrjyogslv. Issae tit. saec. a. C. IV, Dittenb.1 93, 12 si ös xL xa agymv] Ttgo&fj ij szag OvvayogriOr/, scil. defenderit sive commendaverit propositum a magistratu. aovayopog = owijyogog, patronus, advocatus. Cnidi inscr. saec. a. C. II de Cnidiorum arbitris. GD 3591, 19 avvayóqovg ös i£éoxm sxazsQOig na(>s%so&ai zêzOQag, s^éazco ös xai fiagzvQsïv zoïg Ovvayóqoig. aovaYpt?, piscis quidam in Epicharmi fr. 47 Ahr. aovayaJYÓg. Vid. S. v. naQacp iXaya&og. ot)vaYvaY0)vt[?0jji.£v..] fabula sine nomine auctoris. CIA II 975 III. Nullam novimus comoediam ita inscriptam. oovaSeaO-at. Vid. avvaa&ijfisv. aova&pot^eafl-at pro verbo activo. Theophyl. Sim. Hist. IV 2, 2 et alibi. [aov]a&Y^K. Vid. nqoaLyXict et fisxaiyXCa. [aovacsva: f. 1. pro awsïvai in pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 530]. aovacpsiv. PGH 109, 6 (epistula saec. I init. p. C.): ow a vvrjq fia l Xóyov xca naxyC, parem feci rationem cum patre. aovaipstv. Lebadeae tit. (a. 175—171 a. C.) Dittenb.2 540, 23: èav ös nov naga xo SQyov OvvcpsQrji xivl fisxQcai xóoy ysygafifisvcov itQoaXinsïv (non sculpendo praecidere Foucart) ij awsXsïv. Editor not. 19 „addendi et demendi notionem in his verbis inesse apparet. At owaiqsïv est compendefacere, nee tw ngoaXsinsiv opponi videtur, sed apponi." aovacpecaO-ac, utrimque eligere. In manumissionibus delphicis interdum III viri consensu manumittentis et manumissi eliguntur, qui controversias natas inter utrumque dirimant. Cf. GD 1832, 8. 1858, 7. 1874, 18. 1971, 14. In primo titulo 1. 11 legitur scpsXéa&cov et iqtaiQs&sig (surrogare. Cf. Thuc. IV 38) et deinde sl ös jirj dsXoi Hjivvcov ij 2coxij avxl xcóv anoysvofisvcov x o t v a v (i. e. Tav avvrjQrjfjiêvav) s'i'xs svóg sl'xs nXeióvcov Gvvsaq)0ig Kal roig [ivrjfioGi fitjósv èiya sitiaxaXfiaxog xov fiifihoqpvAaxiov xsXsi&Gai. Cf. Mitteis, Archiv f. Papyrusf. I p. 192. oovaXXewnys* PO 43 II 4. 32. III 55; 96. Editores „an official con- cerned with the tax upon sales". oovaXXóotxo, in solvendo debito adiuvet. Inscr. elea IA add. 119, 12: GvvnXXvoixo ös x cc nóXig' ai ós fir] GvvaXXv[saxai] övvauo kxs. Cf. GD 1157, 7 sq. et«üi5ï'9''&ai. aovavaXdjJixstv, collustrare. Cyzici tit. c. a. 37 p. C. Dittenb.2 365, 3 Gvvavaldixtpai xaïg ióiaig uvyaïg stal rag öoQvepÓQOvg xrjg rjysfioviag — PaGiXtfag. aovava^spstv = avacpégsiv. PT I p. 3, 28 xr\v Aofiaïv Gvvavivrjvoyivai avxa Gvyxvdvtai£ aeolice = GvvavxCbv. GD 215 svyuqtGxws Gvvavxaig SKaGxoiGi. Vid. MI. aovavxaaO-at. Tei tit. extr. saec. II a. C. Dittenb.2 279, 14 ïx xrjg GvvavxcofiÉvrig Tjfisïv svjisviag dia xavza naga xov öaifioviov. Vid. Thesaurus. aovavttpdXXetv fxsta «vos, convenire aliquem, consulere de aliqua re. Pari inscr. a. 204 p. C. Dittenb.2 415, 5 èav fier' èfjLTZSCQCov Gvvavx/fiaXr/g. aovavxtXajjipdvea^at. Tit. delphicus c. a. 270 a. C. Vetustior est tit. Dittenb.2 250, 7 Kal avxög snr]yysiXaxo GvvavxiXrjipsG&ai xmv xr\i nóXsi GvjJicpEQÓvxav = GvXXafifSavsiv. Cf. avxiXafi/SavsG&ai in lexicis. aovafs = Gwriyays. Delph. GD. 1777, 17 xov syavov Gwat-s. 1791, 8 xov SQavov — Gvva^av. aovaxé/ecv. PK 317, 21 Kal ownsGyov xr\v xifirjv (a. 350). Cf. Ostr. Wilck. 271. 272 (saec. II p. C.) GwaitéG%ov, i. e. mihi quoque solutum esse debitum testor. Cf. ansysiv. TivaxcatacO-ai ion. = avvacpiGzao&ai. Herodotus. sovaxoosyeaira:. inscr. aemn. üuti v d/o i&.um.). aovaicoAcO-oöv. una in lapidem convertere. Theophvl. Sim. Hist. IV 3, 7 /uxqov Sslv avvcmoXi&ovs9ca tov &£axr)v örp&alubv xqj cchoqegxco xrjg xaxanfofaag. T /"NT i TTT r\ i n A 1 C\ r 1 » T T • 1 aovapapiaxstv. uxa iv z, a. ó Gwayaigsjiav. via. eia. aovapaaaecv = avvxQipsiv, coniringere. Jtiom., trag., Jtier. ii t>a. VII 170. aovapsaxsc3ü-ai reponenaum viaeiur ap. xneopnr. unar. m extr. pro GwagxlÏG&ai. oovapeotscv. Titulus boeoticus IGSept. 3326 GwayfGxovvxog, nisi forte quadratarii est error pro Gvv<£v>a^£Gxovvxog, ut alibi scribi solet. Cf. G v v £ v a q e G x £ ïv. aóvapat?. Obscure Ostr. Wilck. 1135, 5 (a. 214 p. C.) u%qi lóyov GwaQGscog, fortasse: donec par facta sit ratio, tot finale afrekening? Omnino cf. Amh. pap. II 101,4 ófioAoycö ix a wégGe oog Aóycov x&v ano ö' (exovg) %al avxov 9' ('e'xovg) cov e%co Gov iv fiiG&cÓGsi 7t£QL xcofioy(Qa(jLfiax£Cav) xx£. Hes. s. v. explicat Gwctcprj, &q [i ov Ca. aovap^cai ngoefiovAevGavxo noxC xe xovg alGifivaxag xal xav fiovlav xal xov düfjiov. Inscr. megarica (c. 192 —171 a. C.), et eiusdem fere aetatis tit. aegosthen. GD 2004 sdvbj^iou txqosPovIsvguvxo noxl xav (Sovluv xal xov ö&fiov. An magistratuum collegia? oovapx$tvvy (sic). Tit. att. ap. Ross, inscr. ined. II praef. p. 2 med. aet. Antonini. Cf. &Q%£Cvr] (ibidem). aovap^oazazeïad-ai = GwaQxaiQ£Giat;£Lv. Phocens. GD 1539, 11 xalGwex- krjGidfeiv (sic) xal GvvaQyoOxaxüa&ai. Cf. nom. pr. MayoGxaGiog. aovaaO-^jxsv = gratulari. Inscr. Olympiae, Dittenb.2 170, 6 tfi;[v]o«ï{HjjiSi' xoïg [y]£y£[v]r]fji£[voig] aya&oïg pro inl xoïg xxé. (saec. p. C. IV extr.). auvaajoyai? = aGxrjGig. Philodemus de rhet. Sudh. p. 1 fr. 4. 9; p. 3 fr. 2, 4. Cf. in vicinis uGxrjGeag et xgi/3ijg, et GvvaGxuv p. 58, 6; 77, 34, al. oovaó^jj-a. CIA III 30 (Kum.). aovaxfoyaoövu == -Govvxai. Therae C1G 2448, I 25. Vid. s. v. avx£- & t] G £Ïx a L. awatyiQ. Adde Heracliti fragm. (11 ed. Diels) apud [Aristot.] de mundo 5. 396 b 7: Gwaifjug oXa xal ov% oXa, Gv(iip£()ó/i£vov diayeQÓfji£vov, etc. aovSajxiopYOC. Loer. GD 1480, 1. Vid. s. v. dafiioQyóg. aóvSs^s (sic) %aqt,v ^tLV^ tivog). PB 597, 12 et ibid. 1. 21 avvxv%e yagiv (r. t.) in papyro a. 75 p. C. barbare scripto. aovScaxoXsjJistv nóXe^ov. CIA I 54, 7, 50. (saec. V a C.); II 331, 17 c. a. 280 a. C. Cf. Thuc. VIII 13. aovStaaxaafl-vyastat. Damascius BA 1420. aovScat^pscv = SiaxriQüv. Erythrarum inscr. saec. a. C. III. Dittenb.2 225, 12 öión xt]v órj[ioxgariai> OvvSutrioriGav x ai Sriiimi. Cf Pol vb II 58, 3. aóvSiJcoi (magistratus pagani). CIA IV 2, 584 c fr. A 17. 18 et d 13. — Cf. III 38; GvvSixoi Uquvov) III 23. aovSpofxa? (?). IGSI 1108, ubi incertum utrum Gvrdgo^iadi an ovv ÖQOfiüdi scribendum sit. aovéav = avvctsv. Eleus tit. GD 1148, 4. 5 bis. Yid. 'éav. Cf. A breve. aovepaXovO-o. Boeot. GD 474, 2. Cf. 705, 20, 21. Yid. tfo = ro. [at)]vs[Yf]évs<3d-ai. Philodem. de rhet. p. 310, 15 Sudh. a'hs-ffoc. Herond. I 48 aUa xig k'axVxe | Gvveyyvg foiv. aovlySaixot = GvvÉxSr\^oi. Samothraciae tit. Mitth. 1893, 365. aovsYJt^Ssóetv, una lugere. Inscr. Lyciae CIG add. 4802 h, 6(Kum.). CJUVSYM-ttpiUpStV. Vid. G V V SX [l a Q X V Q £ IV. aovéSpa = gweSqia. Corcyr. GD 3206, 94: xal êcnoloyi^dG&a tig fiovlav iv xüi nQaxui owêSQai. Eandem formam testatur Hes. s. v. oóvsSpot, tot apud Aeginetes sunt fiovXevxai in inscr. a. 82 a. C., GD 3417, 24 dedó%9ai awédgoig xal xai Sa/iai. Similiter in foederis decretis c. a. 306 a. C., Michel 522 saepius occurrit praescriptio yvcofir) xmv Gvve Öqcov. — Oi GvvsSqoi tav Gv/ifia^av Atheniensium primum commemorantur in tit. attico a. 378/7 a. C., Dittenb.2 80, 44 sq. Cf. Diod. Sic. XY 26 sq. <30Ve£Ó}AeV0V firifiuxi Bidvvixmi = rrrtosóoevovza rra èv Bi&vvia GxQaxrjya (praetori Romano). Kaib. ep. 395, 4. O!)veteer gv^qu. H. Aegin. GD 3418 (Dittenb.2 886) in sepulcro scriptum: firj avoiys ov yctQ fir) Gvvsixt] xoi aXlov xiva xat&évxi sg xavxav xav gÓqov ai ds fit), avxavxóv uixiaGr}. Bechtel cft. Cram. An. Ox. I 287 elxa• ópoia, cuius 3tia persona legitur Hom. E 520. Fortasse potius comparandum est impersonale naQtixti. aovecXecv ionice = oweiQyvvvai. Her. III 45 = GweUxtuv ibidem IV 67, ubi opponitur 6ie£etioGeiv. Vid. ei He tv. at)vscXt|at(o = avvel. CIA IV 2 104 a 31 a. 352/1 a. C. ->jv-wsocoóvac. PT I p. 2, 11 Gweioédaxé fioi Gvy^cÓQrjGiv, mecum convenit, mihi concessit. aoveia^epeaO-at, secum adducere. Hyperid. VI 7 BI. oï jroJU^Óflw eig uiav TtoXiv Gvvelrjlv&óxeg oixovGi ysvog 'i'óiov 1'xaGxog GvveiGeveyxdfievog. oovexXajxpavetv, una cum alio conducere (vectigalia). Vid. Wilcken O. G. I p. 546, not. 1; 551. Cf. èxXafi^veiv. sovexfxaptopecv. Inscr. Iasi ap. Hicksium, Gr. hist. inscr. 174, 5 Gvvexfi£fiaQxvQt]X£v rai (iccGdeï 6 aQxvy^V? T°v yévovg xav (.]aGiMav (Kum.). aovexxtxcstv, simul exire ex urna, De sententiis sive suffragiis congruentibus solus utitur Her. I 206. Cf. V 22. VIII 49 123 oovsxxoteiv, sufficere. CIA IV 2, 421 fr. d. 42 eie wjv Gwxéluav xrjg ttu[QciGX£vris x]ai twv fiev &noxcxci[y(iéva]v nQOGÓómv fir) GvvsxjioiovGcöv, i[Ueutóvte>]v Se nknóvav xQV[ilüxwv xxc. csovexxpijcjcjsatf-ac ionice Her. VII 169 = awemtQaxxsadcci, i. e. awu- LiwQÜad-ai. Fortasse restituendum V 94 extr. 6vvcJtQ^avro. aovsXeoa-sptópavtt. Bretriae tit. EA 1890, 195 sqq., 1. 9. Vid. P. aovéjxev dorice = avveivcu, v. c. Pind. P. III 80, intellegere. aovcvSiyjxscv = awsmdrifjisiv. Theophyl. Sim. Hist. III 1, 14. aovsv£YX£jv = Rhodi. Del. 181, 4. at)vsvex0pa?£iv. CIA II 628 (Kum.). aovslatpscv nóUv fis™ xvvog. CIA II 66, b, 45. Tit. saec. IV med. a. C. aoveleXsófrspot. CIA III 1434. aovéxatvov eivai = avvsnaiveïv, comprobare. Her. III 119. 20. 31. 32. aovernxteafl-ai ionice = awecp. Her. VII 158. aovsxaóletv (ut apud seriores) tituli. Cf. Dittenb.2 279, 23; 481, 10; 552, 75. aovsftsXa^póvsiv ionice = Gvvsmxovcp^eiv. Her. 118. aovejcsXfrscv. Dittenb.2 318, 22. Cf. Thuc. III 63. aoverceoSoxetv = awsvSoxsïv sive ewenaivEïv, quae verba passim occurrunt in manumissionum formulis delphicarum, GD 1785, 2 avvsnsvSoKsovxog Etvnvog. Vid. avvcvSoxsïv et öaivsvctQeaxetv. aovsxcYpa^. PO 273, 23 (a. 95 p. C.) permissio scripta ad transferendam possessionem; öi savxyg fisxsTtiyQacpEO&ul — (ir) rtq0v g inióédaxct. — Mnolkcóviog Mfifiavtov g v v ekl ö êö w x «. Cf. supra iniSidóvai. aovs7CtXsY£ Tbv lóyov. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 1036. aovettitpoxeóetv. IRB II 52 et 53. aovextywpsïv = ovyia^üv, permittere. Amorgi tit. saec. III a. C. Michel 1380, 6 = Dittenb.2 828. aovexotJtoSojxiyaat xovg nvgyovg [toü voxi]ov xsixovg, una (cum aliis) reficere turres. CIA II 270, 34 = Dittenb.2 187, Michel 122 (a 302/1 a. C.). SovspYa?ó[J.svo?. Mimiambi Herondae titulus, fr. 13 Crus. aovepYaata, coniuncta opificum collegia. Smyrnae^ tit. Dittenb.2 873: 7i GvvEQyuGia xav aQyvQOxónmv xal xQvGoxócov. Cf. ègyctoiu. aovspYsijxevo? = GvvEQyécav, GvveQya^ófisvog. Delph. GD 237, 7. Vid MI. aovepYsiv attice augmentum habet ij, ut igyafcG&cu. Vid. Meisterh. 136, 12. aovepY^óvai dorice = avvuqyvivai. TH I 133. aovéppaia' aeolice = ? Sappho 87, 2. 3ovsaa88^c cretice = GwexGazzr/, i. e. adiuvet in absportandis utensilibus, i. e. in demigrando. LG III 13, gwsggü^cci III 16. Attice 6vvexGxevaGai dixeris. aövsatg decretum, placitum, sententia (dóyfta, yva^rj, xqlgig) significare videtur in Andaniae tit. de mysteriis a. 91 a. C., Michel 694, 112. G v if £ G i o g cc v cc (p o q cc g' oi lgqol oGcc na 8lolxï]Gcovzl èv zul nuvctyvQSL rj xuzuxqlvcovzl zivog, GvveGiv cc v c v e y xccv z co eig zö nqvtcivüov. Significant autem avo'cpsQsiv et civadoGzQÜza péprixu JZï]yag tig ifiag (ad coelestem meam originem) | lünovau diG/ióv, a> -cpvGig Gvvtï%é pe. aövsxécos Bacchyl. V 113, ut Gvve%èg aki apud Homerum, ccavvÉzrmi apud Alcaeum. aovsxóvrws = Gvv£Xa>g. Philodemus de rhet. p. 47, 5 Sudh.: Sn züv ftjzovfisvcov zi xctzu zov zqotiov Gvvs^óvzaig 7Zc»QaleXoL7taGi. aóvjoyos (= g Gw&scoQrjxov e%ov6i xr\v SiunxatGiv xxe. aovïhyjciov. PK II 303, 20 6vv&rjMcc noirjGei (346 p. C.). aovthyxoypd^os. Inscr. saec. IV a. C. ineuntis, Dittenb.2 177, 31. 38. Cf. GvfipoXcuoyQucpog. aovD-Xav. CIA IV 2, 767 b 35 awxedluGjiévct. = aovfl-paóecv, confringere. CIA III 1417—1420. aovfrojJLStv' GviMiL&sGdcii. ovxag 'EnfyaQ^og. Phot. Cf. Hes. aovd'o^w (vulgo gw&v^co)' gvvavxrigca. H. Gl. cretica. Vid. &vxol. aovfl-oata. Ephesi tit. ap. Wood, Discov. App. V 3 (Kum.). = Dittenb.2 404, 11. Adde inscr. att. saec. III p. C. de Iobacchis Mitth. 1894, 260, 1. 133. ajovlfrotdaiv gen. pl. Boeot. GD 800, 3. 4. — gw&vxui. CIA III 3841. aovtatpsóeiv. Inscr. delph. W.F. 234 (Kum.). aoviepojj.vajj.(ov. Inscr. delph. BCH XX p. 624, 1. 16. atmepoxoioL CIA IV 2, 834 b, col. II 87. 91. — Ibid. 40 gwüqxovxsg tïpOJtOICÖI'. atm£stv ion. = Gvyx.u&i&iv. Her. III 58 extr. Plat. Tim. 72 d., alii. aovjijftd-at cretice = gwigxS, GvvlaxrjGiv. Bergm. 67. auviatavatc.dat., prob are, persuadere. Tit. saec. II a. C. ineuntis Magnesiae ad Maeandrum Dittenb.2 928, 90 rj TtaQavayiyvcoGKo^iévrj iniGxolri ovdufiag rjulv gwlg[xï) cc èn]oLriGav oi IIoLr\viïg. Proprie COmm e n d a r e signifLcans verbum alias de personis usurpari assolet. aovtatavscv, calculo instituto aut inquisitione habita definire, constituere. Pap. mag. W. Leid. I 28. Vid. Leemans, p. 166. aovtaiaafrac. et «vc de advocatis. PR IV p. 60. Prius verbum de altercantibus passim usurpat Herodotus. Cf. Schwhi lexicon, cui adde VI 29 init. — Gvv(araa&ai Kóyov litem instituere. PT vol. I p. 120 Peyron. 50 aóvxXeitog = Gvyxlrjtog, sc. ènyi\t\sLa. Thessalice Larisae tit. GD 345, 10 Gvvxkuzog (sic) ysvofiévag. aovjASwavcoov = Gvfifisivavxcov. Thess. GD 345, 3. aóvvaoo? aeolice = Gvwaog. Titul. Hoffm. 154, 8. Cf. vavtjv. Govvecv = gcoqevsiv. Her. I 34. 86. YII 107, Gvvvsvêaxai II 135. IV 62 = gvwivrjiiêvoi sIglv. Thuc. YII 87 ^wvsvrjiiévav. Cf. simplex. aóvoSo? dvpiXiKri, ^vGrwr). Vid. sub his adiectivis. aóvoöo?. Saepe hoe vocabulum et Gvvodixr\g usurpantur de sodalitiis et sodalibus. Cf. IRB II 60. 65. 441. 442. 445. 447. 448. 491. 454. Cf. véag. — itcttriq g v v ó d o v ibid. 437. 445. 451. 455. — De solis et lunae coitu absolute usurpatur in inscr. metrica IGSI 2126, 4 SiGGr\v nXrjQcÓGag nevzaSa xcov Gvvóówv, ubi cf. Kaibel. <30VÓS00£, dentea. Epicharmi fr. 47 Ahr. Gwoöóvxag t' ègv^Qonoixikovg. aovocxeaÊoo aoyypa^, tabulae nuptiales. PO 250, 16; Amh. pap. II 71, 8. 266, 11; alibi. — êvtaotos aovoixtatoo sive melius aovoixsaio», annus cohabitationis, in Aegypto et alibi, per quem matrimonium erat provisorium. Yid. L. Mitteis Reichsrecht und Volksrecht etc., pag. 223 sqq. et idem in Archiv f. Papyrusf. I p. 345, item Wilcken ibidem pag. 487 sq. aovocjMjjjia, to = GvvoLnt\Gig. Her. VII 156 órj/iof eïvai Gwolxtjixa a^agixazaxov. aovJViJtvyv = gvvoiksïv, postulante metro editur ap. Sapphonem fr. 75, 2, coll. öïdu, quod cum diaeresi Alcaeum (fr. 145) dixisse auctor est Herodianus. aovotjc»?. Adde Herond. III 47. YI 52. ar)vont£|a<; dorice = avvoinloug. Dittenb.2 326, 10, Chersonesi tit. saec. I. a. C. aovoÊaetv tb sig xaixo gvficpéqsiv. Tuquvxïvoi. BA 300, 16, Anecd. Bachm. 375, 30. — GvvoïGov' GvficpsQov et gvvoIgeiv Gvvevsyxsïv Hes., quae praesentia sunt, ut apud Suidam dioiasiv nQOGcpsQeiv. Cf. arcadicum ènolor\i = ènsvsyxrj et homerica oiGêfievai, olGSfisv, oïos, oÏGexe, quae praesentis potius quam aoristi formae videntur. Vid. etiam uv & g a i. aovo[JiaM£siv = awo^aXvvsiv. Oropi tit. saec. IV (p. post.) a. C. Dittenb.2 542, 15 (cf. not. 10) = Michel 586: iniKÓipag ös xctxa xsqjctkrjv (tor A/Ooi>) xal GvvofiaXiOcig tcqog zrjv xaxaipoQccv, oncog civ èi svqov (sojpov»') xzê. (3f)V0[J.8^£CV (?). PB 410, 10 (a. 618) óftoAoyw èyyvaG&ai — zov Xoinov ft rj xazayvaG&eir] (Nedafifxav) fti]xe XQvnxcbg ft^rs cpavsQcög G v v o ft v ftïta QeoSwQug. Fortasse Gwo aovoxao)v. CIA III 196 (metr.). aovo^e^ecv (?) pro awocpsiksLv. Tei inscr. CIG 3059 Gvvocpilsïzto Sovvai zr\v öïxrjv (Kum.). Fortasse merum est quadratarii Gcpakfia pro GwoipiiXiva). aovo£fetv, compos. verbi oipïfeiv, sero venire. FGH 26, 13 (a. 150 p. C.) zovg GwoipiovvTug in loco lacero. aovrcowytiys (?). Philodemus Vol. Herc. (II) VI 186, 20 sq. ubi papyrus habet g v v iz o i nm», aóvaxavoc = GvGxr\voi. Tenedi tit. CIG 2165 (Kum.), aovatatiys = Gwéiprj^og. CIA III 1095 (Kum.). aovaié^avog. CIA III 1097 (Kum.). amazépaei = gvgzqgógsi. Oropi tit. saec. a. C. III EA 1891, 71, 1. 25. Cf. ysyag/i/isvov. aovtaxtixè? zijg noXéjicovog psQidog. PB 328, 2 (c. a. 139 p. C.). aovtd(xvsiv ionice = awzéfivuv. Her. V 41. VII 123. Vid. simplex. atma^ijAOV, tributi genus in Aegypto. FGH 45, 3. 53, 4. 54, 6. 230. 256. 315. 316. Vid. editores ad primum locum p. 169 et de voce fere = cpÓQog Wilcken, O. G. I p. 296. aovtay/jvecy transitive et intransitive = za%vvuv, Intiyiiv et InüytGftcti solus Her. III 71. - III 72. II 133. atméXeta. Andaniae tit. a. 91 a. C. Dittenb.2 653, 60 (ié%Qi av èmzcXea&eï ogcou XQslct èotI Ttotl zav zëóv (ivgz^qloov GvvxiXsiav. Ibid. 184 tcotI zav zmv fiv G x t] q l co v xal tav &vGiav GvvxéXiiav. Cf. verbum GwxsXeïv frequenter usurpatum de sacrificiis, festis, certaminibus in Dittenbergii Indice VI. — Magnesiae ad Maeandrum tit. saec. II a. C. poster, ibidem 552, 13 GvvxiXsiav sïXr\q>ev ó IIciQ&evoóv, more Polybii. atmsXecv. Cyzici tit. Michel 547. 3 zag GwxsXovGag (sc. ywaïxag) zovg xóe [io v g naga zijl MrjXQÏ zr\i nXaxiaviji xal zag [eQonoiovg rag ngoGayoycvofiévag &aXaGGiag, q. v. atmeXsad-at. cretice = GweGeGdai. Del. 121 B, 28 = Dittenb.2 463,69: urjxe alkcp GvvzéXso&ai (Dreri tit. saec. a. C. III extr.). Cf. Ahrens II 212. — g v v ze X e g & ij [i s v = GvvxeXsG&iji>ui. Rhodi tit. Del. 44,44, ubi propler Rhodiorum usum expectatur awxsXsG&rjfisiv. aovtstsXeajxévtog. Philodemus de ira ed. Gomperz p. 119, 27. acmexpcuvsiv. Her. II 11. Vid. Schwhi lexicon. Quem imitatur Strabo VII 5, 9. aovttjpetv observare (ut Polyb.) Dittenb.2 655, 8 ^vGzrj^ia — ano itXsiGxcov %QÓvtx)v GvvxsxrjQrtfiéva. 929, 43 GvvxfiQtjGai xa ix naXaiav %QÓvcov ösöofisva xCfiiu xaï (piXav&QCOTta. atmifl-évac, mand are. Delph. GD 2738, 11 aa/iaxa (servos), a xal k^anéGzsiXav, Gvv&évxeg Biavzi zöbi n QsG^svzai anoxazaGzaGai zaï &e&i. aovuihyai, sec. pers. = Gwzi&eïg. Epidaur. GD 3339, 85 zC, w a&Xi, k'cpa, Gvvzi&rjGi xov xcó&cova ftuzav, aovujxvyats, aestimatio (ut apud LXX). Amh. pap. II 98, 13. atmojxa? (65óg?). CIA II 780, 15, ubi Boeckh cft. anozoi*ag. Sed loco lacero, ita ut casus non minus quam significatio dubius sit. aovtpéxstv. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 627: oógxe ano zijg xov &eafiaxog Tjdovrjg xo nvsvfia Gov G v v xq é^t iv xal avafiaivnv. atmptpscv, abusive usurpatum pro Gv^uyvvvai. Tit. saec. p. C. II Romae Dittenb.2 807, 16 ai^ia — fisxa fiéXixog xal xoXXvqiov GvvXQiipag. auvtpczXstvot, (= -xhvoi). CIG 2 (Kum.) = CIA III 1105. aóvtpoxo?. Pap. mag. saec. p. C. III PK 121, 765: Ou avvxQonog xov óvó/iarog Giyij | o j3 7t07tnvGfA.óg \ oy Gxsvayfióg \ oS GvgiGfióg et ita deinceps. Magus fortasse ista intellegit. aóvcpocpos, ri xav Movg&v. IGSI 112, 2 epitaphium a. 360 p. C. (?). aovonoypacpew, una subscribere. Amh. pap. II 31, 13 (a. 122 a. C.). == owmt6Xijii>ie, sublevatio, sustentatio. Inscr. dorica Gythii, Dittenb.2 330, 21 sig xav xag nóXemg %ccqlv xal gvw■rtólccvipiv (sic), ubi editor cft. Geopon. XV 3, 8 xaiivovxa GvwnoXafi(Saveiv et vTtoXapfiavsiv Plat. Symp. 212 D. Cf. mox 1. 29 èXttCpQlGdfll. Sovcoplg comoedia. CIA II 992 II 10. Cf. Meinekii Hist. crit. c. G. p. 456. aoopóyxat* (SXanxixoL H. = Gvo-Qvy%ai. Schmidt „O pro X Cypriam dialectum redolet." Cf. Hoffm. I 166. Sopötxoaaai. Pindar. P. II 1. III 70. O. VI 6. 92. N. I 2. Zvqüxóó Epicharmi fr. 199 Ahr. xal xag xXeivag ZvQuxovg. Theognostus BA 1421 2vQuxÓGGiog" oflxa> yaQ 'Hgadiccvog èv xrj xa&óXov dia dvo gg xal dia ö ygaqxov xb övofia nagadidcoGi. AttiCOS 2 v q axo v G a i et 2vQaxÓG 10g dixisse nemo monendus. <3ópfia, aóp^iy = xvQfia, xigfii]. Hes. Cf. Gri^sQov, gevxXov, gï)v etc. Vid. Hoffm. III 563. oópxeaaf Gaqï,iv. AioXsïg. H. EM87, 14. 486, 10. 708, 31. Cf. nsGGvQsg. aópxc£s' GaQxi^e. H. Aeolice. aoppaScos* vó&og, /iixxóg, sixaiog. H. Idem {iQQaó log■ anó xivog (yévovg?) xmv ngoyóvav ado£og 13 eixaiog, quam glossam recte Cypriis tribuere videtur Hoffm. II 248. Cohaeret cum verbo aop(p)daasc* Gvtininxei apud Hesychium, unde adverbium ópaj (óppa.%!)' (iiyötjv, ava^iE, apud eundem et Suidam. aopzóg. Tit. boeoticus Acraephiae IGSept. 2712, 66 xag öh naxQiovg nofunag fityaXag xal xr\v xav Gvgxtiïv naxqiov ÖQ%rjGiv &eoGe(}a)g ènsxêXeGsv, in qua saltatione saltantes longas tunicas, gvqxovg dictas (cf. Poll. IV 118), gestasse videntur. Titulus exaratus est imperante Nerone. ö5ö. Vocabula quaedam sic incipientia vid. s. gwg. <3Ö£. Vid. fiagig. aoastavca" xo gvggixiov. H. Vid. GvvGxavog. aoaxoXVj'ö'i. Vid. 0xvXaiveiv. aoaaot'ij" y avsfiMÓSiGxog cpoQa. H. Democrito fortasse recte tribuit Schmidt, scil. xcóv axóficov. Cf. GÓei, G oiig, GovGo, Govxai. aófTcaji.a tróv xps<3j3otép(ov aut ysgovGia vocatur Coorum senatus IC 119, ubi citatur Benndorf, Lydia, p. 72. Antiquiore tempore in Co insula commemorantur (So\iló. et öafxog (èKx\r)OLct). aoatauxol Xóyot, argumentatio. Philodemus de rhet. p. 12, 16 sq. Sudh. aoazazcxóv, conventum, pactio (contractus). FG 34,27. 35,11 (saec. II p. C.), alibi. aoazYjixaza, collegia magistratuum sive sacerdotum. Tit. Ephesi (c. a. 86 a. C.) Dittenb.2 329, 38. aoaxpsjj-jxatapx^aas CIA III 1174, GvvGxQEfiiiaxuQxriGavxEg ibid. 1159 (Kum.). Sec. Aelianum Tact. 16, 3 sq. Gvoxgsfifia est cohors levis armaturae militum, quorum dux gvOxqeftfiaTaQiris. aoatpcovvóvat, pavimentare. Piraei tit. saec. a. C. IV (p. post.) Dittenb.2 537, 61 gwgxqóógei ib k'Sacpog Xidoig, 1. 72 GvvGrQcoGEi mvai^iv c£7tav xo %coqlov. Incertae in Ponti ora civitatis inscr. saec. a. C. II extr. (?) Dittenb.2 542, 25 gwgxqcógei ktöoig. Verbum e solo Eunapio p. 111 Boissonade citat in Thesauro. aoacpiffeiy. Vid. GvyGtpiyys. aoa^oXd£eiv. Vid. axoXa^si-v. aö^ap. Sophronis fr. 8 Ahr. avyaQ avx avdgóg EM 735, cum inter- pretatione dép/ia ipdóv. ao^ptxós, subsericus. Fragm. megar. edicti Diocletiani IGSept. 23,3. Scriptum GovtyciQixóg Momms. XVI 46. Opponitur okoGr)Qi.Kog. a^ajstv ionice et poetice === GcpaxxEiv. Her. V 5. Adde III 11, 2 'eGcpafyv (xovg nctïóag) èg xov KQV\xr\Qa. Cf. k at a 6 cp u£e iv VIII 107, Ertixax ccGcpa^siv I 45. Cf. aQjió&iv = aQfióxxeiv. a^acpsi? Spartae audiebant natu maiores x&v Iquvmv, testibus Paus. III 14, 6 et Phot. s. v. a^ttipwriype?, corrigiarum genus, personae sunt nota in TH, I 184. Vid. rtélxa. (39aXXsiv. Vid. 'ÉGcpaXsv. a^aXóg, è dorice = ^ jtodoxcóonj, xo §vXov. Epicharmi fr. 99, 5 Ahr. ex ós xaxuSixag (xaódixag?) néöai xe xal Gqtalog Kal ^cijXLa (SC. syEvovxo). Fortasse corrupta Hes. glossa, Gcpallov xolaxsvovGi, ut olim monui, celat eiusdem poetae fragmentum Gyalov | kev- (iïovxa) 8. %ev(9)ovgl(v) aut simile, cuius explicatio periit. dorice = vespa. Theocr. V. 29. SyattójJisvos Xi(fi"koo comoedia. CIA II 992 II 7. Sine nomine poetae Athen. XV p. 699 F. a^StXÓV' \o£óv, tivkvÓv, einivijxov, rtQOGtpvÉg, dqLjiv. H. Boeotice = tog xsxganódmv. Ubi Fabricius citat Callixenum ap. Athen. V p. 206 A et Athenaeum mechanicum de machin. p. 11, 9; Dittenberger e sylloge sua 638, 20; 539, 2; 587, 310. — De forma acpóvövlog = GitóvSvXog cf. Meisterh. 60, 7. = otpéxsgog. Sapph. 10 egya ra Gcpa Soïacti. Pind. P. V 102. Gcppaytv aeolice = Gcpgaytöa. Choeroboscus p. 353 Gaisf. {BA p. 1207). naga dè xoïg Alokevai yivovxai eig v xaxa xrjv ahiaxixrjv fieta^ fiaguag xdaecog' xvrjfnv (imo xvapw) yag UyovGi nocl Gcpgayiv xai aipiv, ag nag' 'ÜGióóa (Opp. 426) xgiGnl^afiov S' céipiv xdfivsiv avxi tov aipïó a. cs^payiS, vectigal in Aegypto. PB 367, 7 (cf. a cp g ay ig fiog), sed agri aliquam regionem denotat ibidem 139, 11 iv fiia ocpguyïdi yr\g (in einem und demselben Rayon. Wilcken O. G. I p. 210) ISioxxmov agovgag övo, cf. 39, 10. 233, /. 236, 4. 240, 10; sv Svaï GcpQctyïoi Scgovgcóv H 241, 13. 22. Cf. 186, 4. 29. 282, 10. Amh. pap. II 87, 9; 90, 4. Eodem sensu xoixt} adhibetur ibidem II 88, 9. Cf. 99 (a), 8. 13. 14 (b) 8. 13. 14. Vid. Strabonem II 1, 22, p. 78, qui Eratosthenem terrarum orbem in certum Gcpgayiömv numerum discripsisse refert. aypayis Svjjxoata, sigillum publicum. CIA II 443. 665. 666. 672. 697. 701 II, 66. 703. Dorice iocpgayiGfiéva ra öafioGia Gcpgocytdi. Cmdi tit. GD 3591 = Dittenb.2 512, 12. 35. 38. acppaYtau.0?. PB 356 (a. 213 p. C.) solvitur inig GcpgayiG^ov nóaXcov fivopivw vectigal a sacriflcanti. Cf. Her. II 38 et Castorem ap. Plut. de Is. et Os. cap. 31. ScpgayiGxdg sacerdotes, quibus hoe signandi victimas negotium occumbebat, vocat Plutarchus, ^oa%ogtpgayLax ntt&Qov pars. Inscr. thebana saec. p. C. II J2415, 22 ^£']^c aVVQ^ T?... (tong?) et Daulidis tit. Oi(T 1732. aiyupÉS et aq>op(8iov pro gjivq. saepe papyri aeg., sed anvglg PL 62 ' (saec. III a. C.). acpopo-néXexos, quasi malleo-securis. Inscr. elea Mitth 1894 193, col. III 10. ' a^óttsiv = G comPendium voc. gxlGt°s in pap. mag. V Leid. 6, 19. yóvt), in genua procumbens. Kaib. ep. 528, 8. axaatiypÉa. CIA III 61 A I 16, II 16. B 11, 47. Titulus' lacer admo- dum Hadriani aet. sec. Dittenbergerum. Vid. lexica. a/sSti? ion. Homero est ratis, cf. Eur. Hec. 112, Herodoto ubique ytcpvQcc Wtoaxsdid) in Hellesponto, cf. Aesch. Pers. 69. Solus Atticorum in prosa utitur Xenophon An. II 4, 26. a-/éö'scv Graecum non est, sed aXe&sïv (aor.), ut elxa&üv, a^vva9uv, £iQya&eïv. Vid. Elmsleyum ad Eur. Med. 995. oXSvSóXTy, forceps. Tit. att. saec. IV a. C. Dittenb.2 587, 103 axcv8v\ri 'Elsvaivaöe naga Oilwvog. Hes. a%ev6vX6-knnror êaxsvad-al 'eXeyov xovg èv xoïg zavQoig (?) ano rov xcdxevuxov oqyuvov, O axsvdvlri léyszat = axivSvla. Cf. Meisterh.2 94, 6. Vossius xacpaoïg coniecit, Pergerus lenius et probabilius gxuvQoïg. Si recte, intellegenda tenacula quaedam quibus cruci affigebantur. axép«9«3r fiXaacpruilu, XoiSoqL*. H. Vid. xé9aVog. axspóv- V.Vila stoLfxov (an xvfiaxayrjv?). MaeqLag. H. Macedonum, quos tarnen gxsqóv pronuntiasse certum est. — èv gx^qS,, continuo, Pindarus de loco I. V 22, de tempore N. XI 39. Cf. homericum £7tlSX£Q'ó = ifps^rjg, deinceps. aX^ stirps in dialectis non mutatur, ut lo^ca, gXW«- ^X'Cat, ligna fissa. CIA III 74 aet. imperat. 'iXcaov èm pa>(iov xaï kvXvov kul Gxftug xaï GnovSrjv. Cf. Hom. A 462 etc., Ar. Pac. 1024, al. Gx^ai elg (SéXri xuxuTtaXrmv. Boeckh Urk. p. 446, 63; p. 499, 37 et GX. xuxanaUi-Kal dg piln p. 527, 22. Vid. Thesaurus. aXi?scv. Schwhi lexico adde Her. IV 119 init. èGX£odVGav al yV&luxl. Cf. I 11 xai örj rug yvcófiag Gcpécov xexwQiGfiévceg. aX'?^KS' ó veravóg Kal iaxvóg, ovzmg Koazïvog. Phot. Ita Herculem appellat Dicacarchus ap. Clem. Al. Paed. 2 p. 104. Add. Philostr. de gymn. XXXVIII, 1 ed. Volckm. Sx^iai vt xaï Ifiavxcóöeig eifijxitg Iièv afitpco xai [laxQol ra Gxékrj xai iniQlELQtg, öuvsvr,vóXciGi t aXXrjXcov jxtKQa te xai (iel£ol % sIgI xal avn/iévoi flakkov xal tiypol a/ia iv zaïg neQiGTQOcpaïg ioixózsg ra vara zoïg jxaG&lrjGiv xzs. Cf. idem XXXYII, 1 Asovxddsig öi xal aexdSeig xal G^i^iai Kal mg inovo/id^ovGiv t ft a vx cód i ig tx&lrjxröv d'örj. Zy^woópi = Sxlvovqlöi. Coreyrae tit. GD 3198, 22. Cf. s. v. Tlaqiog. a^totóg, sc. intov aut g%igxóv, sc. %móviov. Inscr. thebana GD 714 G^iGzov 7i£QinÓQCpvQ0v. — CIA I 335, 147 |iUa syxaiösxa (sic) ctytffra, ju.rjxog dwöexanoóct xxs. Tfowiaia. Olbiae tit. saec. a. C. III Dittenb.2 226, 156 1'w dè \oLnr\g ovGrjg aGvvxsXsGxov zijg xaza xbfi IIÓGiog itvgyov G%oiviaiag lig zöv inavcQ xónov, imxaleGccpevog o órjfiog r/^i'ooGs (Protogenem) xal xavxrjv xslsGaGdai xsxaQxrjv ovGav ffjoiviaior' nQcoxoyévrjg — ünéfieivs xal xavxrjv zr/v oixoSofuav xzê. Adnotat editor „Moenia divisa fuisse videntur in partes paris longitudinis, quae a fune quo dimensae erant, Gxoiviaiai vocabantur" monens eandem divisionem in Odessae tit. CIG II add. n. 2069 haberi: HnoXXcoviov xov IlQOfia&Cmvog xrjv G io iv ia v (a%oiviaïuv?) zrjv ftixa^v zav dvo Ttvgyav oixoöofiriGag xal GzeyaGai èx zav iSiav xxs. Ergo Gyoiviaia = ftexanvQyiov. oxotvta}xÓ5, é, agri mensio sec. schoenos. Amh. pap. II 68, 4. 9 èitidüg (im&évxsg) za ixéxoa xal y(e)ixviaig xal 6%oiviGjioïg (extr. saec. I p. C.). a^otvotsviy? = evdeiu, linea recta. Her. I 189. 199. VII 23. Cf. g%oiv ox éveia Pind. fr. 47. axoXafstv zoïg ipcXoaó^ocs, formula de ephebis CIA II 466—468, 47; GvGxoXagsiv (ladrjiiaGiv è. Acogieïg. H. In Epilyci Coralisco ap. Athen. IV 140 A norxttv kotilö', olco (oi'co?), a&fiaL Kzê. — Supra Hes. goütk r dicónezai, infra om rui' ogfiazai, k'giszai, nogsvszai, — ötaóftrjv (pro eócofiev Schmidt)' cogixovfirjv, — OCÓOVTO' agfiovvzo, ijg^ovzo. Vid. GÓei. aoijxauatov fiétgov PPW p. 37, 6, ubi vid. adnotationem. 0(OJJ.WttXOV. In Ostraco 1052 zoïg kaoygdcpoig solvitur insg Gcofiazixav, quod quid sibi velit quaerit Wilcken O. G. I p. 304. ao>|xaua!J.ós. PO 126, 20. 21. 29. 32 (aet, byz.); 268, 18. PB 141. Sanctio quaedam contractus per magistratum, sed quid proprie signiflcet ignoratur. Cf. editorum notam et Wilckenium O. G. I p. 465 cum not. 2, contra cuius sententiam expositam in Archiv f. Papyrusf. I, p. 176 nunc vide Grenfelli disputationem ad FGH 33, 18 (aporpag) , ai ovGai dia GafiaziGfiov eic Tageaziv, pag. 145. — afflj^au^SlV PB 139, 13 ugovgug Gco/iazi^o/isvag sig OiïaXegtav, agros Valeriae assignatos? ad)og. Yid. Güg. oroxav = Giconüv (ex GiGconav). Pind. P. I 62 et óiaGandGoficii O. 13, 91. Cf. svGmnia. aojxatpeia, festum in honorem Sopatri cuiusdam. Deli tit. BCH VI 85, 1. 54. Cf. p. 744 (Kum.). Cf. cpilondzgEia. acopaxo: (cistae) zobvudzmv. CIA II 61. Cf. IV 2, 843 d 10. ocopopóXtov, tó quid? Inscr. Mylasorum in Caria. L.W. 424. 427. aèjg iuxta adjog atticum et ionicum. Cf. Her. I 24. 124. IV 76; Gcocpgovtïv III 35 etc.; Semonid. I, 108; Gacpgovéazazov Hippon. 45, 2. Vid. Hoffm. III 455. <3ft)(3l = Siazz&Giv. Vid. Gijv. awaixoXtg Zcvg in tit. saec. II a. C. ineuntis Magnesiae ad Maeandrum Dittenb.2 553, 48, qui cft. Strab. XIV p. 648 Cas., Paus. VI 20, 2, Mitth. XVIII p. 37 sq. ïdjais = SaGiag, gen. ZeóGiog. Acris sicul. GD 3339, 9. 3240, 6.8.9. 3241, 13 etc. — Vid. 12. aójazpa &veiv = Gazr;gia &. Her. I 38. Cf. Xen. Mem. II 10, 2. awzyp, Aesculapii cognoinen Epidauri. IE 57. 58. EA 1883, 157. — lovis sospitatoris aram in unoquoque foro graeco fuisse neque alium esse ALa dyogalov monet Robert in Hermae vol. XXIII p. 413. Passim commemoratur. — In titulis aeolicis GD 218. 219. al. Gwrrig (sive &tog Gcazijg) zag nóhog est honorifica appellatio aetatis romanae et imperatoriae. Swtijpta iv Aekyoïg. CIA II 323. 1319. Cf. CIG Sept. 2727 ra zgviznga X. awz-qpiazzal Athenis, eranistarum collegium colentium "Agze^iv Gmzsigav, quam archonte Euthydemo (ante a. 62 a. C.) Diodorus, Socratis f., Aphidnaeus instituit. Inscr. att. EA 1893, 49 sqq. — Tit. rhodius ibidem p. 389: 2u(io&QaixaGxav GcorriQiaGxciv ^QiGto^ovhaGxav — Mno}XtaviaGxav &ev, de quibus vid. editorem. — Kum. s. v. affert Ga>xr\QiaGxctg rhodios in Rev. Arch. 1864 II p. 470. 472. Cf. IGrl I 35. 161. 162. atö'oyptos. CIA IV 2, 477 C (Dittenb.2 640), 11 anayyèXUi ysyovêvai xa tcQu xaXu naï GwTrjQiu (med. saec. II a. C.). Sraïiypios, mensis in Aegypto, fortasse idem qui Tlavvi (26 Maii— 24 Iunii). aoj-^optos, onera servans, in vase cyrenaico, sed utrum IOQOPTOZ an £00PT0E inscriptum sit dubium esse ait Kretschmer G.V. p. 8. 2o>9poviat^p XcO-o? Thebis, cuius ictu Hercules furens sopitus esse credebatur. Paus. IX 11, 2. aco^poviat^ys epheborum Atticorum CIA IV 2, 563 b (brevi post a. 334/3 a. C.). Cf. Arist. M9. noh. 42, 2 sqq. et Dittenb.2 ad 519. awftj (pro ömïw) = öcóöm. CIA I 2 B 7 (tit. a. 456 a. C. vetustior). Cf. xa&ia. Meisterh.2 64; 1. T finale radicis in dialectis doricis (item boeotica et elea) servatur ante sufflxa, ut in èviavxiog, nlariog, ZeXivovvnoi, Agra(iCxiog etc. Praecedit aut vocalis aut N, ut in rt'frijn, SlSan, 117 r i; /3ia>vxi, öidavxi. In £ convertunt Aeoles, Iones, Attici. Cf. Boisacq; p. 91 sq. T pro A. Yid. Ilexayilxvvog, róxco, xqtxxog, rQvcpaxxov. Saepe etiam in papyris aegyptiacis, vel Lagidarum aetatis, ut /3ax£t;eiv, 8iaxo%og, Gsjiïxiov, naQscpsxQsveiv, alia. T pro Z (= Aj in Trjva, Txijva (Ar\va). Tava (Aav). Yid. S. V. Zsvg. Item in xafiia, Ttiïfia. T pro &. Yid. xexvccxr/i, riQiog. — In titt. atticis pro K, A, 0. Cf. Meisterh.2 61; 70. T pro ZT. Vid. xévvei, xsQcpog, XQiy%óg. ia suffixum aeolicum (=ion., att. ü, dor. xa) in óm, nóxa, i'ónoxa, alloxa, ex ég ax u. Cf. Hoffm. II 273 sqq. — H. Weber de part. xa p. 19 Pindaro I. I 25 'eneirav pro 'éneixsv, Bergk onórav, sive öftoxav, sed k'nsnsv a dialecto non abhorrere ex Ar. Ach. 745 collegit Usener. Yid. O. Schroeder, Proll. Pind. II p. 37. za, nominativi terminatio pro rag (xrjg). Praeter nota exempla homerica vid. [ia&vfirjxa (fia&vfirixig dubitanter Nauck) Pind. N. III 53 et infra xeléoxa. T. Taö. tdpXa, tabula. PB 338 (saec. II vel III p. C.) ut zafikri in Agathiae epigr. 76; 64. 27 (pro ctfiaè, s. ufiaxiov), sed rafiovXa Kaib. ep. 622, 4, 1" ^ aQD! Toegooi | niGnv 'tyjav zafiovlr/g %Qrj[iazo$ AvGoviov, ubi agitur de Charitone quodam tabulario, ut zafiovldpiog, tabularius, CIG 4037, FGH 104, 15 et apud seros scriptores. Compluria huc pertinentia vid. in Sophoclis lexico. tapXtov, tab el la. FGH 104, 4. taya, laconice = zu%ig. Ar. Lys. 105 xal' Ka , x zag zayag elGrj nóxa, i. e. aito zijg GrQazsiag. Cf. Hes. zayav zavza. Kgfjzeg (scil. praecedit gl. zayaig- dpxaïg, yye/ion'aig), ut vere correxit Schmidt verba COrrupta zayava' zavza KQijzeg. Cf. zayrj. taysóeiv. Vid. s. v. zayóg. za.*(Y] = zal-ig ? MFP II 4, 2. 3 tvsqI zov nXij&ovg zav Gm/xdzav (operarum scil.) xal Zijg zayrjg zav kt&mv, ubi agitur de lapicidarum expostulatione quadam. Sensu longe diverso apud Byzantinos zayij signiflcat nutritionem. Hes. s. V. rj Gvval-ig zav nqóg zo ^f/v avayxaiav. Cf. Soph. in lexico. tayiyvat forma hellenistica pro zaf&7\vai. Meisterh.2 150. 'Cft'pyvov = rqyavov) rjyuvov. Vid. rjydvsa. zdYfxa. Inscr. ephebicae boeoticae GD 814 (Thesp.): ccTtskrjXv'&órsg èx zav icprjfiav sig zayfia. GD 379 (Chaeroneae) xvi ig ir\pi, xrj \ xdXtjg ègsi aot, ubi aut xdXag corrigitur aut prava forma de industria a poeta mulierculae tributa esse creditur (ita Crusius). Meister tamen coll. aeolico xdXa (?) habet pro genetivo locali, qui ê£fjg significaverit; quae opinio parum videtur probabilis. Pacio cum iis qui librarii lapsum esse iudicant. twXcxog dor. = xr/Xixog. Theocr. XXV 184, Bion. XVII 4. Hes. xaXixrjv (1. xaXixctv)' xv\Xixuvxv\v. — x a X lx o G 6 e Sophronis fr. 6, xaXixovxog Archimedes ed. Heib. II p. 242. 244. 252. etc. tajuaxó? = xa/iisvxixóg. PO 58, 5. 21 xag xafiiaxag oiïGictg. Amh. pap. II 138, 5 nv($EQ(vrixov) xafiiaxov rcXoiov (326 p. C.). Cf. Soph. lex. S. v. x ct fis taxó g. tajuav* faplav. H. Q-l. cretica? Cf. Tij vu, Tava, xuva etc. Vid. T pro Z et cf. boeoticum Sa^iwo vxeg. — Vid. axct. tcc{j.ioc£. CIA distincte significantur saec. a. C. V zafilai z&v lsqöjv Xyrjuaiiov zijg H&rjvctCag, sive zijg &eov (in rtóleug I 299), — zwv aXXcov &ea>v, postea vero za^iLag zijg fiovkijg, — tov Srifiov, — TtQVzavscov, öfjfioxmv, — cpvkrjg, — èv 2ala/iïvi, — gizqovik&v, — Ozqcizuozlk&v, — £g ra vscÓQia, — IlaoaXov, — ZQïrjQOKOiiHaiv (scil. X9V~ ftaröji/). De antiquo dativo za^iaGi = za^iiaig cf. Meisterh.2 94 sq. tajxnyg &SS1A.C0V et z. {ivfrav praefectus et rhetor vocantur in epigrammate CIA III 637 : Tov &£GfA,av zafiLrjv 'EqxovIiov , ayvov vjtaQ%ov | lilovxaayoq uv&atv zauiiqg ëazr/as oocpiGxrig. Priorem alius rhetor Apronius ttqófiaxov deofimv vocat jibidem 638. Herculio praefecto Illyrici a. 408 — 412 p. C. statuas posuerunt duo sophistae. tajuaog, cortex coriarius, dorice = xvziu. Theocr. VII16; XI 66. Hinc za^,i6(E)ïov, coriarii officina. MFP II 41, 5. xa^ccp (=zufiiu(p) Hipponactis fr. 67. -■ Cf. A breve produetum. — tajxscov pro za/iniov, ut apud sequiores scriptores, MFP 21 (saec. III a. C.) et passim papyri, sed zct/iieïov PB 106 (saec. II p. C.). — zafiiov &ala(iog. H., cf. apud eundem s. vv. zafieïa et x a [i i s ïo v. tajxvscv forma epica, ionica, dorica = té/iveiv. De Ionibus cf. Hoffm. III 233 sq. Herondas tarnen IV 89. VI 41. VII 115 habet formas vulgares. De Doriensibus vid. TH I 12. II 72 ÖLctzccfivovzag^ II 67 óiazafivovza, Pind. O. XII 6 zafivoiöai, O. XIII 57 xufiveiv, O. I 50 zdfjiov xccza = xctzézsfiov. I. III 54. N. III 33 zctpcóv. Cf. Bacchyl. V 17. XVI 4 BI. De Aeolensibus nondum CODStat. Hes. habet glossas zctfivsv, zct/ivliv, zdfivovzeg, rauoig. rauóvzeg, zdfico/A.ev. "cajxov thessalice = zt^ieqov (oijjucqov, ö«fisqov). H. 16, 44 sq. za ipatpisfictza zo zs in{7t)QO [t]ag (= ntio zctvzrjg) yevófisvov y.aï zo z a ix (o) v lyygatpavzag èv Grallag X^ïag övag. Adverbium an adiectivum? Cf. voc. sq. tajA,Og (relative = apog) avnvog xXvzog 'ÓQ&Qog èysiQïiGiv (coni.) arjdóvug. Ibyci fr. 7., ubi sine necessitate &[xog coniecit Bergk. Similiter enim zéQV raneiv^ xe xal ifjafifimórjc. toucecvo^póv^jxa. Ioannes Damascenus. Patrol. Gr. vol. 95, p. 81 B. Cf. xantLVOcpQOVHV, -vrfGig, -oGvvrj in Sophoclis lexico. toucïjs* Vid. s. v. xvGÓg. Secundum Aelium Dionysium ap. Eustath. 1369, 43 (= Schwarz, Aelii Dionysii rell. p. 44) Samg est forma antiquior, qui error docto grammatico tribui vix potest. Ipse Eustathius errasse videtur. zo.TZfjzioöfoz 7tY® xaQuxxLxóg. Choeroboscus ad Theodos. BA 1422. tapPst* qpofiiixai. KvitQLoi. BA 1095. tdpPstjJii, noUifii, cpiXsi^ii Boeotis tribuit Herodianus n. (iov. Xe%. II 930, 5. Cf. verbaaeolica xaXrjtii, tplXriiii, similia. Vid. MI. TapY>ï^gsts (rt\r\yag sc.); V 69 ancilla ad dominam pij, züzi, uXXu vvv ftsv avzov — ccipeg. Hinc verbum xaraXt^StV (Cf. aócXyfeiv, TtaziQÏ&iv) significat blande compellare, adulari, suppalpari ibidem III 77 (mulierem), VII 86 (virum). Cf. zézza, 'azza, sim. Sic Latini tates patres vocabant, unde fortasse nomen Tatius. zaztc; xaz' 's'zog. H. Dorice = zijzsg, iuxta a&zsg, quod vide. tatcojxsva" ozsQonévr). H. Dorice = zrjxco^isvrj. Sophronis fr. 62 A zazmfièva rov xizmvog {EM 774, 44), Pind. N. X 78 cpiXcov zazm^iéva. Vulgaris tamen Doridis ratio postularet raxafiéva {-va). Vid. Ahr. II p. 197, sq. zaop-ayéz-qz. Coryandae inscr. ap. Fröhner, Inscr. du Louvre, 45 (Kum.). taopstvac (-tVat) yvvainüai SineXfioi xai ftovÓ7tfAfto(, calceorum genus muliebrium. L.W. 535, Stratoniceae tit, (edict. Diocletiani). Kum. zaopsóixopcpoz = ravQÓfioQcpog in hexametro, pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2548. zaópsoq = zavQsiog. Meisterh.2 32 ; xóXXav zavgéav. Taopsróv, mensis Cyzici, Calymnae, Sinopae = 'EXa^oXia>v att. Bisschoff de F. G. A. taoptxó?. In papyris aeg. saepius to xaopcxóv et za taopcxa pro 6 zavQog, oi zavQoi. Vid. PGH epistulas (saec. III vel IV) 112, 8; 115, 16; 120, 12; 131, 17. "aoptvSa" xscpaXrj i) (?) naidi-a 7taga Tagavxtvoig. H. Smidt rescripsit (paUixri naLÖia, Kaibel „fortasse ipsa ludentia verba: zuvgLvSa xscpaXav, scil. proice." Non liquet. Multa ludorum in ivia nomina enumerans Pollux IX 110 sqq. hoe neglexit. taopopókov in Mithrae cultu. Cephisiae tit. a. 387 p. C. CIA III 173 et paullo antiquior ibidem 172. Kum. s. v. citat Orelli, Inscr. Lat. 1899, 1900, 2332 etc., quarum nullam a. 160 p. C. antiquiorem esse monet. In IGSI, 1018 (inscr. metr.) zavpopóXog zsXezrj iuxta xgiopóXog rsXezi). Cf. Fr. Cumont, Textes et monuments fig. relat. aux mystères de Mithra, 1896. 51 taopoyaazpixbv P^ppos, vestimenti nomen in inscr. Stratoniceaö, edictum Diocletiani, cap. 16, 1. 18. 80 (KumA Vid. piggog in Addendis. ■caopo-Spribcaiva (sic correxi pro xavgoSiaxcuvu). Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2613. zaopo-d-ypia, taurorum venatio. Larisae serus tit. Dittenb.2 671, 10 ol vsveixrjxóres xavQo^nqla. Cf. inscr. thessal. Hoffm. 19, 5 TttVQOV TtSCpELQUKOVTSg, i. e. Xld r)QaKOX£g. taopofl-otecv. Tit. boeot. IGSept. 2712, 23 (Neronis aetatis). taopo-jtaO-afJitv. Pergami inscr. 523, 16 Caracallae aet., ubi dubium sitne i. q. xuvQOKa&ütyiov an acc. vocabuli xavQoxa&aipig, cum innacpeoig, fiovlvsig, similibus comparandi. Cf. Schweizer, Gramm. d. Perg. Inschr. p. 143. Illud tarnen malim propter xavgoxaVaifjia s. v. ravQOKadumui in Thesauro. Cf. etiam Haussouiller, Mélanges Weil, p. 157. raopojcévtac, taurocentae. Inscr. pompeiana ap. Orell. 2530 (Kum.i. taopoTcpóacoxos. Pap. mag. Leid. W. I 30. zaópog. Athen. p. 425 C. naga de 'Ecpe6wig oi oivoyoovvxeg jjfreoi xrj xov floeeiöavog sop xrj xavgoi ixaXovvxo, a>g Mfiegiag cpr\Giv. xaopo^óXta" soprrj iv Kv^lkw. H. Speciosae Dindorfii coniecturae tav- QonóXia non fa vet litterarum ordo. zaopcóny = xavQ&m. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2808. taöacog = xrjvGiog. Bacchyl. V 81 prj xavaiov ngotei — óioxóv. Alcmani xcxvgCcc naliet}tiw (sic) tribuit Herodianus neql nu9&v in EM p. 171, 7. Cf. uvGiov. zaöza titulis sepulcralibus subscriptum. IGSI 1413. 1479. 1824. 2475. 2505. 2542. Cf. 2342. zabzö. = ofjLOÏag. Loer. Oz. IA 321, 47 xo déddfiiov xotg ' TnoHvafiiSioig AÓKQOig xavxa xéXeov elfiev XaXxié(o)ig (= XaXxLSvGLv). zaoza. a.zs = otirca? ra?. Inscr. laconica IA 79 Aa^avmv avé&rjxe A&a- vaia(i) üoXia^cji | vixcthug xavxa di' ovörig nrjnoxa xav vvv. za.oza.1 (adv.) Anaph. IGI, III 248 15. xaoxav gen. fem. dor. = vovxcov passim. Vid. ovxog. taótss = xavxag. Rhodi inscr. Rev. Arch. 1864 II p. 462 et ibidem céXXcg = aXXag. Kum. s. v. putat has formas detortas esse ad analogiam 3tiae.declinationis. Vid. Acc. Plur. in ES. zaözóv. Epicurus de natura Vol. Herc. (II) VI 4, 1: naxa xbv xavxov XQÓnov. Cf. ó flatepog, si 1. S. tao-coxesceiv „acting as deputy or alter ego". Mahaffy MFP. II 13 (19) 11. — taotoacocóg. Proclus in Cratylum BA 1422. Cf. sxsq o n o l ó g. taótov = xovxmv, gen. plur. neutrius gen. in tit. eleo de amnestia (exarato post a. 336 a. C.), Michel 1334, 11. Vid. otltoff. zacprj pro xayog. Adde lexico Schweighaüseri Her. III 10, 1 èxacpr) iv xrjGi za na^oSlxa. Titt. christiani IGSI 2330. 2331. za^paXiüzoz, solus Her. VI 130 fóoó^). za.yó\i.opo£ = xctXv(M)iQog. Eec. inscr. Phrygiae BCH 1893, 273 n. 63 aoEkqicöi. xal aveipiai x a %v f*. v q o i g. zaxózspog forma hellenistica pro &axrcov. E papyris e. g. notavi PB 615 bis (saec. II p. C.), 816 (s. III). Cf. ivtajBiov. zd'}a (sive raipag), -azoq — racpog. Pap. mag. saec. III p. C. PK 121, 556 óyjufra vfiag xaxa rov Èv rcö & atfj a x i. zawq (= xijog)' xécog. Kyr)xsg. H. Greg. Cor. p. 304. Cf. Ahrens I 102, II 117. 200. te, compendium in papyris = tsAof, xéfiEvog, xéxaxxai. Vid. Leemansii Indicem vol. I. ts pro xai in epistula a. p. C. 174, IGSI 830, 18: öiófie&a tifi&v xijg ™xyg ui ev xe&Q aitra, cog evQOV ev aMw, TïOpaZ'w. Cf. ajia^Lxóg, axaQTtixóg. zëd-piTZZOq.Vid. xexQaoQog. — Her. IV 170 xe&QinnoficiTui Kvqt)- vaïoi, VI 35 TsdQiTCTtoTQÓipog, VI 135 xe&QinnoxQOcpeïv. tsi = «Ti, terminatio thessalica 3 p. S. — Coniunct. Larisae tit. GD 345, 20 £ X Xe i r e t = fiov\r\Tui. Cf. zo:. zei = tol (rmi). Inscr. ree. boeotica GD 382 rei ZaQcuiL et similiter GD 386. 387. 389. 392—395 etc., rei = rof (of) GD 430, 5 sq. — Vid. EI pro 01. xstSs' cv&döe. H. et oc (rot?) teiSe* of mSs. Dorice = rijde. Cf. Ahrens II 361. Legitur in Therae titt. IGI III 537. 538 b. 551; in Epicharmi novo fragmento PR V p. 2, vs. 1 xrjX' aji;]£i>£d)i> relde &toxr]Ga> et Theocr. V 32; VIII 40. XStStV. Vid. xiveiv. Tscfrpa? (-aatos), non Tl&q. tituli att. Meisterh.2 41. tsivsiv sensa geographico = SluzeLvelv, &vrjxeiv, naQ-rixeiv. Her. II 8. IV 38. teEov* TtoLov. KQrjteg. H. Corrupta. Schmidt coniecit xlmv noimv, coll. g], t/ffi- TtoLotg. Cf. Thesaur. VII 1829 B et Sappho, fr. 104 woj, 168 Ti'oiöiv, 13 oxx(j)co. Apollon. de synt. 106, 15; Choerobosci schol. 184, 28; 185, 1; EM 752, 3 Aeolensibus tribuunt nog, xlov, xloig (debebant ti'oioi). Cf. Hofifm. II 559. Simplicissima autem ratio corrigendi Hesychii haec videtur; xcov (= xLY noïov. Vid. xig. ■cstpscv. Vid. xéxoQ&ai. zetayzai. LG. Diphthongus in hoe verbo omnibus Graecis antiquioribus, exceptis fortasse Boeotis saepe ïï in i vertentibus, communis quin etiam Homero et Hesiodo reddenda sit, temporis punctum non dubito. De Atticis cf. Meisterh.1 41. 144. Inscr. delphica Del. 803, 6 habet tér sik a, formam Athenis nondum inventam, tit. ionicus saec. a C. IV exeuntis i'xteiGig ap. Hoffm. III: n. 139, 17. tei^eecv ionice = xeiyl&iv. Her. V 23. VIII 40. IX 7. 8. tet/sPY® (')• UI in lacero tit. eleusinio EA 1896, 29 sq., 1.9. verbum nusquam alibi in tragoedia repertum legitur in fragmento Sophoclis Niobae (?) PO II 25 b, vs. 5 [re]Tsl%i0tai. tecxoSojjoyfmta. Chalcidis euboicae inscr. Dittenb.2 607, 7, quam saeculo III aut IV p. C. tribuit. tetyoxouxÓQ. Psephisma piraeicum aet. lycurgeae EA 1900, p. 94, 1. 17 (cf. 20 et 30) SuvtiG&r\vui. ix t&v isipaonmBi', i. e. ex pecunia moenibus reficiendis destin at a. Plenius 1. 39 tX TWV TSl^OTtOllKdaV et 1. 44 tX TCÖV ^QljfiaTCOV TWV ttl [%OTlOll- xav]. — tet/ojcoiot CIA II 4, 830. 832. 833. tec/0£. Vid. ipovpxog. Solus Her. III 157. ts>t|J.atpsa8'at. Schwhi lexico adde II 33, 3 toïai ificpavéai, /irj yivcoGxó/itva. téxva = ttfyr\. Loer. Oz. GD 1478 tixvai xal fia%dvai ^r\St^iai feXóvtag. texvoxocès yvvrj. Her. I 59 (cf. V 40) = tvttxvog Xen. Lac. resp. I 8. texvoöv cum gen. Kaib. ep. 265, 6 hsxvcoGag aXóxov. teX, compendium in papyris pro TtXog, ttXavrig. Cf. Leemansii index vol. I. teXajjuov, fascia marmorea. Mesambriae inscr. GD 3078, 11 töv ós TcifiLuv avayffaipavta to ifjciqjiGfia tovto tig ttXaficova Xtvxov IlQov avadÉfjiBv tig tb isqov tov AanXXavog. Cf. Callat. GD 3079,40, Tomorum Dittenb.2 529, 42; Olbiae ap. Dittenb.2 324, 33 avaygarpai ós xal tb ipricpiGfia tig tilXafiaua XtvxóXi&ov xa]l uva&üvai xtt. et alibi similia. Interdum etiam res memorabiles publice inciduntur tv StXib ictXxü, ut docet v. c. Potamonis monumentum, Dittenb.2 349, 6 tavta tv SiXtcai %uXxa>i yeygafifAtvai TtQOG-rjXaiGai (cf. 1. 10), quales tabulae aeneae nonnullae tulerunt aetatem. Vid. idXxcofia. teXaaaac (?)" toXfiijGai, rXijvai. H. Aeolicum aut corruptum ex raXaooai, iudice Schmidtio. Supra est apud eundem TaXaG(G)ai- ïmofitïvai xal tcc oiioict. De aeolismo dubito. teXéap^os, magistratus boeoticus cum aoTwófioig atticis comparandus. Plut. Mor. p. 811, AB sq. teXéO-ei '.JiaipcaO'év = zvyxavti iprjcpiGdév, ityijcpiGtai. TH I 111. teXéO-ojJies = iofiév. Epicharmi fr. 94, 17 Ahr. te Xe tv, inaugurari (sacerdotem). IC 27, 20. 22. 29. 31. 60; 28, 6. — ad sacra (Cereris) admittere, initiari, = fivciv ibidem 386, 5. teXetoöaO-ao, mori. Tituli christiani IGSI 628. 629 iTtX(t)ié&t]. TeXejJ.iyaato; forma antiquior pro TtXft. Meisterh.2 75, 12; 92, 12. téXeov = teXsag. Kaib. ep. 242, 3 ciqu y' «fiovGog\ B. ov tiXtov. — De ■fêXeog — téXsiog vid. Meisterh.2 34. TéXsos, mensis Epidauri. IE 245. téXeaftai = sïvai. Cretice Del. 121 ü 3 xiko^ai cpiko8Qr]Qioq xal tpiko- xvóaGiog, 1. 19 xai GraGiu^ovxi avxiog xékofiai. Cf. GvvxékeG&ai. tsXsaias, macedonica saltatio quam saltans Ptolemaeus Alexandrum Philippi fratrem occidit, auctore Marsya in libro III Maxsöovix&v (scr. hist. Al. M. p. 44) ap. Athenaeum XIV 631 D. TeXsaca? Ac^tXoo eomoedia. CIA II 992 II 11. Cf. Meineke, Hist. Crit. c. G. p. 457. téXsai? = anÓTsiGig, solutio (debiti). Amh. pap. II 92, 9. téXeajj.a = avakaua. Carpathi tit. IGI, I 1023, 29; 1032; Rhodi Del. 44, 56; Teli GD 3486. In ultimo titulo etiam vectigalia (relt]) significare videtur, quo sensu saepius usurpatur in papyris aeg. v. c. PGH 48 II 4; 63, 9. teXéata (?) magistratus apud Eleos. IA 110 = GD 1129: a'ns féxag al'rs xekéaxa. Si recte se habet, E finale omissum ut aeolice nominum propriorum in Jg, boeotice in «g, rarius ag. Cf. etiam homerica innóxa, lnnr\kaxa etc. Blass tamen auctore Danielo corrigit TEAÉGrnrg. Vid. E finale. tsXsaua' &vgLu xig lv AivSa. H. Ordine postulante corr. Voss pro xekeaQ-ia. tsXeauxóv, zó. Inscr. Rosette 1. 16 in Epiphanis beneficiis commemorat: TtgoGÉxa^sv öè xal negl xcov [sQitov, oncog jirj&iv nküov öiöüaiv cig xó xsksGnxbv ov ixaGGexo emg xov ngcóxov 'exovg ènl xov Ttaxqog avxov. Ita dicebatur pecunia quam sacerdotes munus auspicantes fisco solvere tenebantur. Cf. Wilcken O. G. I, p. 397 sq. Vid. xekiïv. teXsatpa, ta, initiationis pretium. Lex sacra Samiorum Minoae saec. a. C. I Michel 713, 16: rj Se uigovnévt] [sQsïa nagexéxco xa xèktGxQa iSiai nal [sQa^éxo (sic) l'tij déxa, av fiovktjxai. Cf. IC 27, 20; 28, 8. zsXea$opsvze$, partic. aeolicum = xeksaqvogoiivxeg in Cyrenae tit. CIG 4837. tsXsa^ópo? tfeQsvg). Cyrenae tit. CIG 4837. tsXetó, tcQemg sive [egeiag. IC 27. 74; 29, 13. Vid. reksïv. tsXstapx&JtÓ£. Damascius BA 1122. Vid. xsksragxv? in lexicis. téXeco? (= ri-Uog) 6'ig. IC 37, 60 ; 38, 14. 15; 39, 2 ; 40 a, 5. Cf. Bechtel. Goett. Nachr. 1890, 33. teX^evca. Vid. s. v. %aix érjGGa. téX^O? = xtksiog. Vid. rja, r/og. tsXXev cretice = xskuv. LG X 44, 46; XI 4. tsXXcc = xekktvr), conchylii genus. Epicharmi fr. 51 xóyiog, ov xikhv nakéopsg. Unde corrigenda Hes. gl. xtkkir\v o óüva (rékkiv graki]va Kaibel). Tuquvxlvoi. téXjjia ionice = nr)kóg, caementum. Her. I 179. téXo?, vectigal, figurate usurpatum. Kaib. ep. 387, 10 xo d' dcpnkófisvov anéöaxa x rj cpvGei xékog. 522, 8 ox cmrjTrj&riv xo xêXog, o eóei Ttozh óovvai, prorsus ut hodie loquimur. Alius poeta ibidem 772 a (add. p. 531) eodem sensu: anoöovg to Savtiov tijg £a>ijg oyöorjKOGxbv ekxov i'xog aSs xcïiat. Cf. 613, 3. Similiter Pind. I. I 68 ii>v%ccv MÏ'Sa x eXéwv et N. VII 43 to ftopGiuov cc?xéöoxev. Soph. O. C. 1720 eXvgev to teXog @lov. Usus huius vocabuli pro ydfiog Doribus vindicatur apud Stobaeum Ecl. Phys. II 7 p. 45 W. a>s o ya/iog naga xoïg JcoqlevGiv rjxoi naga xó GV[l7X£QttG[AC£ T7jg VEOXTjXOg 7] ÖlCC XO XeXeIOVV XOV CtvÖQCC X fj 7tQOg X7]V yvvaïxa GvvóSa, xa&ó xr\v ya^Xiov "Hquv Gv^vyïav nai xeXelccv EjtovofAccfcovGav. Cf. Poll. III 38 TfAo£' o yafiog et yufiov xsXog9 yafirjiiov, vv[i(piaov TfAog, similia. — tsXog^ denique. Add. Hyperid. V 4 BI. têlog 8' ovv, tW ftrj ftaxpoAoyw, jctI. — De subst. xsXog (auctoritas) et derivatis ab hac notione, non ut vulgo fit a notione ritus, VOCibus t ÉXsiog, XEXyEig, xeXeiovv, xsXEGcpÓQOg, navxEXrig, tjfiitsXrjg disserit Bayfield in Cl. Rev. 1901, p. 445—447. tsX^tvea (?). Vid. tquxIvlu. •ceX(óv^£. Herond. VI 64 xovg yap xsXavag naGa vvv &vqt] rpghxEi. ts|xéviyos aeolice = xEfiêvEog, xs/iévovg. Alcaei fr. 152. Vid. xETQci(}ctQriizi£J Bacchyl. XIV 2. BI. üvxtjvoQog] aim&éov [da^ictQ xept]v&m,g. tspsaO-ai pro T£%a9m? Bacchyl. I 78 Headlam coniecit fiaXa yaQ óapó]!/ xÉQOfiai [epQevag a^cpaxsi öva [y?';prc xai 7r]ivi'a. Blass (ed. II) in papyro legit evxego/iai adnotans „Non dubiae litt. e7>, sed post IV a correctore aliquid superscriptum fortasse C", quare edidit ev öTÉpoftai ^ w au]rpanti. öva, posteaquam in priore adnotavit „axsQOficti negat legi posse K(enyon, videtur ft]ÈK «t'pofiat agnoscendum esse (cf. Ségco: dsipoj)" ubi igitur et ipse xéqo ft ai voluisse videtur. Quae si sincera est lectio, ut sane videtur, forma aeolica est = TÉppOftai. Vid. x é q q a i. zépixa ion. (dor.) ep., lyr., trag. = xsXevxrj, xovg%uxov, xo üxqov, ogog. Her. IV 52. ■cspjAtt^siv dorice = óqï£ilv, xiquuxl&iv. TH I 10. 86. II 9 iuxta óp/fetv 1. 10 CC [iï)()]l£civ XX £. tspfxao'ijp. Vid. xsg/iovï^nv. zépixaza xai xXü)3tijpi<;, summa aiscrimina. Anthol. Gr. Append. Did. (III) VI 5, 3. xspjjiattjstv. Kaib. ep. 539, 2 xgeïg xeg^axiGag Senadug. TspjuXac, antiquum Lyciorum nomen teste Her. I 173 in Lyciorum titulis audiunt Trmmli. Vid. H. R. Hall, The Oldest civilization of Greece, London 1901, p. 87 sq. Iidem tarnen Luka sive Lukki iam saec. XV et XIV dicuntur in aegyptiacis monumentis. Vid. ]. 1. Ibidem cum priscis Caribus, Pisidis, Lycaoniis, Cilicibus, Mysis, Phrygibus, (Lydis?) nee semiticae nee indo europeae originis fuisse, sed pertinuisse ad aborigines Asiae minoris demonstrantur. xeppiovcCecv, limitare. Epidaur. IE 234, 11 èxe^fióvi^av, ibidem 1. 10 xovg Ts^/iovt^ovvrag, qui ]. 85 vocantur xeQfxaGxriQeg a verbo xegfiageiv, limitatores, 1. autem 9 limitatio est tsg/ioviGfióg. Attice his respondent ógifeiv, ópiorijg, oqlgfióg. zépijudv = vsQfia, terminus. Dorica Halaesae sicul. inscr. IGSI 352 passim. tépxstv et? uva pro acc. Kaib. ep. 935, 9 (serus tit.) êxegipev dg Bévetov, xsQTps Kal elg IlqaGlVOV. zéppat aeolice = xefyai. Vid. ixéppaxo. zsppvyzov' xQnfjQrjg. H. Aeolice = xeQgrjQexov sive xeQQrjQrixov, SCil. nXoiov, per haplologiam sec. Hoffm. in Philologo a. 1900 p. 45. Vid. EPP = PI. De haplologia cf. s. v. xql^Lg%ov. Conicere tarnen malim xe^gij<^e>xov. zéppoQ aeolice = ion. xeigog. Alcaei fr. 155 xsq(q)scov. Cf. Hoffm. II 499. tspasafrai. Vid. exsQQaxo. zépzoc, aeolicum = rp/rog, teste Choerobosco in Crameri an. II 275, 23. Cf. Ahrensl p. 55, qui Pindaro O. VIII 46 reddi iussit xcQxaxoig pro xexQuxoig. Cf. XQLxaxog. Tspspsóg. Cymae mensis. Cf. Bisschoff de F. G. A. p. 351. zspepog. Vid. Gxépcpog. zeptytsicyg. Bacchyl. XII 230. BI. xsQtyicneïg viv aoióai | navxl xagv|ovri Aac5 'cspt^tjj.ppo'cog. Adde Bacchyl. XII 72 [ze]Qtiti^i[^Q]óxav avX&v. xsaaapaxwcSsxstiys öóXixog (iióxov. Inscr. metr. Smyrnae L.W. 1503 (Kum.). Multa huius usus et similium exempla apud sequiores collegit Schweizer, Gr. d. Perg. Inschr. § 62, maxime p. 165. Tsaaapaxóvc(ov. Vid. s. v. déxeov. ■céasapes pro xexxageg in antiquo vase attico. Meisterh.2 124, 2. Quin a peregrino pictore inscriptum sit non dubito. Cf. niavgeg, %égg v q eg, nêxx a q eg. téaaeps? (-pa), "saaspeaxacösxa, tsacsspaxovxa. De his formis ionicis cf. HofFm. III 248 sqq. — Similiter in papyris aeg. formas xsGGegag, xeggequ, xeggeqaxovxu, xeggeqaxogxog haud raro offendas inde a primo p. C. saeculo. Cf. Moulton, Cl. Rev. 1901, p. 33 et Matthaei ev. 4, 2. teaafyov (?)■ xo (iikqóv. H. Gl. boeoticam esse ostendit terminatio. Cum H. Stephano expectatur x oggl%ov, ut supra est 6aeC%ov osov, rjkUou, quo Theocritus utitur IV 55. Attice respondet xvwovxov. Unde Schmidt habeat quod confert xeaaovxov ignorare me fateor. teotóXwv (?). Vide xexvhov. ts-avó? pro xeruvó&Qit MFP XI 14, 21. XIII 2, 9. 10. 13. al. XVI 4. Cf. XIX 36 et XV 1, unde apparet non accipiendum esse de laevi facie, quo sensu Galenus dixit xexuvbv xal xa&aQov ngócanov.— Saepius etiam legitur in pap. musei Gizehii n. 10388. Cf. Archiv f. Papyrusf. I p. 64 sq. tetapaxovta (sic). Arg. GD 3362, 49. Vid. xsxqwxovtu. zezapzeóq mensura coa. IC 7 = Dittenb.2 618, 12 anvQ&v zqiïg xsxaQxrjg. zzzapz-q, vectigal quoddam Cyzici. Vid. s. v. av&QanoSaivLri. — %sraQir\ aXiéav. Vid. S. V. ahécov. —: xexccqxi] trav siav. Halic. CIG 2655, 11 —15 = Dittenb.2 601. zézapzov = 1/4 aoxafSrj in Aegypto. Wilcken O. G. I p. 750. Cf. exxov et o y ö o o v. Tkzapzoc,, mensis Locrensium respondens Delphico JaöocpoQiip. Inscr. Delph. W. F. 236 (Kum.). teteX£D"axoóaa£ = -xvLug Delph. W.F. 19. Kum. s. v. cft. fisxr]llalovsag in pap. aeg. a. 151 a. C. PL 13, 16. Vid. Participium Perfect i. tetsóxo}Ji.sv, 1 pers. pl. pfti ad analogiam praesentis = Tsxevxctfiev. Inscr. Lyciae recens in „Reise in Südw. KL Asien I 77, n. 53 Dbs." Forma autem perfecti hellenistica xixtviu pro xixv%nKct saepe occurrit etiam in titulis, v. c. in inscr. saec. II a. C. ineuntis Magnesiae ad Maeandrum Dittenb.2 928, 79. •cstifJidxei = -y.s. Vid. Ft 3 pers. Pfti. xstvdxiyt, t£"vaxó?, "vatdjv cretice in LG (V 40, al.) = teOvtjxtj, xi&vrjxóg, &vt)xa>v. Lectione autem xvaxmv, qua animalia signiflcantur, defenditur tradita Herodoti I 216 et II 88 scriptura &vrjxcóv, quam Cobet in atv mutari iussit. xétopec, zezopzaloz dorica. Hoe habet in aeolico carmine Theocr. XXX 2, sed inscr. aeolica Hoffm. 136, 3 sq. exhibet «wr^Toiog]. Vid. xéxxuQsg. zézop&a.: inf. pfti pass. aeolicus verbi xuquv apud Herodianum II 69, 23; EM 324, 46 al., ut fié^oQ&ai, ëcp&OQxcci, èy q rjy o q 9 ot l. xstpa^ap>j(ov (metri causa pro -icov) nXlv&av xavdy/uxxa (correxi pro xal xüyfxccxa). HXxuïog (fr. 152 B). Vid. xs^svrjog et x(xvccy[i v o v dvev ipóyov xexvyfiévov, i. e. omnibus numeris absolutum. — Epicharmus aut Sophro fortasse est vocis auctor. — Vid. xgiavxog, é£ag. zezpaoüïztq, zszpa.zpóc(oxog Luna. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2561. 2818. 2817. 256, x e r g a ó> v v p o g 2560. 2818. vszpdopog (zszpaopia.) Pind., zszpaopoc, et zézpiopoq tragici — xé&ginnog. -cs-paxsXeO-pta. Corcyr. GD 3198, 8 iuxta tetpaxXeftpca (quinquies); 8ixXs9-pca (bis) et saepe nXé&Qa. Ceterum non corcyraeum esse titulum, sed creticum ostendit Reinach, Rev. des études Gr. X p. 138 sqq. Cf. Dittenb.2 477. xetpowcopos iviavróg. Neue Gr. Zauberp. Wess. 120, 80. Sed vid. TCTQClTQOTCOg. tstpaxoov = TSTQunodci. Meisterh.2 117, 8. zezpaxopyia.. CIA III 61 A III 46. Vid. lexica. xsipas athletarum. Philostratus de gymn. XLVII ed. Volckm. riymfiedu ös xr\v xsxQadce xvy.lov tjfxsq&v xsxxdcqcov, cïkko aXXrjV hquxtovGcw' r) fisv yctQ mctQciGMvcc&L xov a9Xrjxrjv, r/ <5' snixslvsi, tj d' avirjGiv, rj ös fisGsvsi. Cf. LIV. Hinc XLVIII 3 tetpa^siv ineptire de tetradibus: nfog iaeófj-eda xovxov xsxga^ovxsg xctl Xhjqovvxeg\ proprie enim verbum significat gingrire, gracillari. Cf. Athen. IX p. 898 D. té-cpaatv rmsQtug pro xsQGagaig. Theophyl. Sim. Hist. ed. de Boor p. 202, 7, ubi tarnen vuig. xsgguqglv. Cf. p. 251, 10 sxax ovx ó,g l ösku BovkyaQoig ubi aut BovXyaguig aut BovXyuycov expectes. tetpaaaóg, quaternus. PB 817, 17 (a. 185 p. C.) xrjv ös ano%r\v xavxTjv xsxQaGG^v è^edófirjv. Amh. pap. II 107, 16 (a. 185 p. C.) Trji^d' cut]oir]v xavxrjv xs x q a ör) v sisöofirjv, i. e. quattuor eius exemplaria. Cf. x sx q a g g a, quaterniones, in Thesauro. tetporaa PGH 347 quid sit ignoratur. tetpato|xos, quadrifariam caesus, iuxta t^troftog et tj/uxo/iog. CIA IV 3, 225 c. Cf. Mitth. 1894, p. 153. tetpatpoxo?, quattuor habens vices. Pap. mag. saec. IV, PK I 122, 79 xÓG/iov aitav XQSitovGcc xsxQaxQOitov s'ig sviavxóv. zézpay^ov = xexQcidQct%[iov. Meisterh.2 92, 15. Cf. Oropi tit. c. 240 a. C. IGSept. 303, 78 etc., ubi Dittenb. scribit xsxq&xi*ov- vid- s- v- xqlflïgxov. xétpa-^ocatov /aXxcov, ahenum quattuor choorum capax, Tei tit. CIG 3071. (Kum.). ■cstpawvojxos Luna. Vid. xsxQuoöZxig. •cetpvy|Jtévij. Herond. III 33 ivxav&' oxmg viv èx xsxprjfiévr]g tj&sï, tum quasi ex pertuso id vase eliquat (Buecheler). tstp^pvyv et zezpypoo, serae formae pro xsxyrfqtj et xsxqriQovg. Meisterh.2 107, 14. xétpcYS" Tptjst. H. Epicharmus Athen. X 411 B. [zszpixooq = xexQUTtovg? Amorgi tit. saec. III a. C., Dittenb.2 531, 29 xsxQLixodag xal xQLTTodag. Nisi est typorum vitium, quadratarii lapsus videtur.] rstpt)xó(v)t£aac (Voss. pro xsxqvttwxsgi)• xsxomaxóGi. H. Aeolice a verbo xgveiv. xstpcójcovta dorice = xExxuQcixovxa. TH I 20. 35, 182, II 95. Delph, CIG 1690, 16, têtptoxootós. Archimedes II 282, 23. Legitur eadem forma in inscr. ionica Mylasorum a. 361/0 a. C. ap. Hoffm. 176, 1 êrei xexQooxoGxmi xal niyntxatL ÜQxa^sQ^evg fiaGiksvovxog. — xcxQtoxoGxruiÓQLOv. Archimed. 1.1. isrcapaxovcajAvatos 'éguvog. Delph. GD II 1878 = Dittenb.1 858, 11, qui annotat „tota summa potius quam pars ab uno quoque sodali data hic indicari videtur." Res vix dubia. téttape?. Formas dialecticas vid. s. v. néaGvQa. téttag (cod. ihrag)' naxspag Kgijxsg [ij xovg ayQiovg xpayovg, quae verba ad gl. ihxag pertinent] H. Cf. homericum xixxa et supra rara. Dores et Athenienses hoe vocabulum per K declinasse contendebat Herodianus, cui Choeroboscus ad Theodos. BA 1453 s. v. obmovet: ?; de naguSoGig xa>v avxiyqacpmv (Theocriti et Aristophanis) ovx ijf£i ovxoog, akka dia xo y.— Vid. fe ly a q a, xvt ka tö e g, kiyavt a q, G ly ako l. xstoXcov xaGGirsQivov. Neue Gr. Zauberp. Wess. 806. Num forte xeaxv- kiov, testula? tsö, tso ionice = xov, xov (xLvog, xivóg). Her. passim. Tsöxpos Eöapétoo tragoedia. CIA II 973, 7. Cf. Akx^érov et J4%ikkevg. tsÖ£, (xsvg) = xeovg sive xiovg=Gov (aov). Theocr. II 126. XI 52. 55 etc. Vid. g v. tsotaaaetv = xevxccfciv in titulo phrygio. Vid. s. v. fiokexiGfióg. = Geócpdog, Tit. cret. saec. II a. C., Michel 1165, 10. tsöxpoav) — xsivw^ivt]. Aeol. GD 214, 10. zs^v^atco. Vid. s. v. ipevaïco. is^vyccv oQ-f/iGvoiHa. Inscr. locrensis Delphis GD 1842, 5 sq. -s/vsttav okvtrj Delph. GD 2094, 3; xiy^vlxai sv A&^vaig CIA II 551. 625 (?). 626; xo xoivov x&v xsyyLx&v II 1351; xo xoivov xfóv Ttegi AióvvOov xeivixmv II 1328; xcov ksql A. xifvixwv ovvodog II 551 sq. 628. Cf. 629; tTcifitkrjxriq xwv n. A. x. 628. técp; rs(j) ionice = tra; xa> (xivi, xivi). Passim Herodotus. tsojpstg' ögci7isxai, xaxovgynt, IrjOxaï. — tem po?' GvKOtpcivxrjg xal xa ófioia. H. Supra idem xévagog' xaxovgyog, avxotpdvvrjg. Huc Bergk rettulit Hipponactis fr. 15, ubi cod. A xsoqs, B xo age, scribens xé&ge. Lydiae originis esse vocabulum recte iudicat Schmidt. z\jj, ecce. Herond. I 82 tij, TvlU, nl&i. Cf. Od. t 347 Kvxlorp, xrj, nU olvov. — xfj ionice = fj passim Herodotus. xiJYavtJstv translate incendere, incitare? PB 665, 3 lxr\yuvi&xo avafirjvai, oitatg as 7iocguxct\sarj tvhafiüv otvxijv (saec. I p. C.). — xr)yavi6&ij/isv = -&ijvai Epicharmi fr. 24, 2 Ahr. t^yavov, non *xcig ixgaxei öÓqv, x t]v dx l g sïksv | Eeivox0<;, tcpvfiviov H. = xrjvekla, quo vocabulo primus usus est Archilochus fr. 119, 1. tnjvec. Vid. xfjvog. zr^yc, (?)• ëcog (coniunctio?). Taguvxïvoi. H. Gl. corrupta. tijvos dorice = ovxog. TH I 136; Aegin. GD 3409, 3; Epicharmi fr. 124 xóxa fiiv ev xrjvoig èyat rjv, xóxa ós neig xrjvoig èytóv, fr. 19, 5. 6; Sophronis fr. 10; saepe Theocritus cum adverbiis rr\vtï, xyvó&i (Tr/vafre) zy va>. Cf. II 98. III 10. 25. V 45. VIII 44. XI 45. Adverbio rr/vsi etiam utitur Epicharmus fr. 19 Ahr. et in novo fragmento PR, V p. 2, vs. 10. — t^vwO-s pars librorum habet apud Theocr. III 10 pro xr/va öé, et Trjvmdsv solus Rav. Ar. Ach. 754, ubi Megarensis oxa juh èycov xr/vcö&sv èvenogsvófiav, ubi reliqui libri xrjvó&ev, quod variis coniecturis restituere tentarunt vv. dd. Cf. novissimam Leeuwenii editionem. Vid. xrjXêö&ëv. zypytxa = xijgijGtg, observatio. CIA III 49, 9 xo xov aeiivdfiaxog xijfft/fia xov xónov kxs. Saeculo tertio vel quarto p. C. tribuit Dittenberger. TijÓYetov ogog ionice = Tavyexov. Her. IV 146 extr. TI terminatio 3 pers. sing. verborum in Ju ap. Dores, ut xi&rjxi, ècp[r\x i, etc. « e cl. apud Herondam additur post ii II 101. III 56. 59. VII 1, post ijv V 50. VII 39, post ov yag IV 14, post ovxco III 1, post örj III 36, post imperativum I 8. zL pro ort. Andaniae inscr. ap. Michel 394, 51: xal tl av sl Xomóv. Cf. tig. zia. Vid. xig. xc5e boeotice = dor. xeïde, ion., att. xrjös, i. e. èv&ade. Cf. Ahrens I 189. II 525. — Hes. xl Sai', xL yap Hl\o, 5) xi yag', Kgfjxeg, Boicoxol óh iv&ciSe, HxxikoI Sia xi Sr/, confundens xi Sai; xiSc, xeïSi, xrjSs. Cf. xviSs. zi Statops* xi noieïxs; Tagavxïvoi. H. Glossa vix sanabilis. ufrévat. Formae dialecticae. Inscr. boeoticae habent aoristum £#£t = l'ftjjjtE, (dv)e&éxav, (av) é&s av sive (av)é&£iav sive (av)é&iav = (av) é&saav. Cf. Meister I 278. Perfectum debet esse xé&Eixa (cf. Herodianus II 826, 45), sed in sero tit. GD 1145, 9 est ixxs&rjxavxi. Contra in Attica genuinam formam esse xé&v\xa hodie constat. Cf. Meisterh.2 p. 152. — Inscriptiones thessalicae praebent formas aoristi k'9eixa, ó vé&sixa v, dvs&sixaiv, de quibus vid. Hoffm. II 319; aeolicae inf. aor. pass. dvaxs&rjv, dvxê&rjv, coni. avaxé&v/ (thessal. xe&sï), dij, ngódv). Cf. id. p. 326; cypriae k'&rjxe (dvé&tjxe, óvé&r/xe, vvé&r/xe, xaxé&yxe), xaxéftioav, xax é&lj a v. Cf. Hoffm. I p. 265 sq.; arcadicae dvê&tjxe, avé&sv (= avs&ssav) (ibid. p. 311), quae posterior forma legitur etiam in galea argiva IA 32. Adde xi&eï — xi&rjaiv (ut apud Iones) Dittenb.2 258, 16; dvdyvai idem 465, 9. — Aliae formae notabiles doricae sunt xi&rixi (Delph.), &é/isv, ava&é- fitv apud Lacones, Hermionenses, Corcyraeos, Theraeos, Mesambrios, Astypalaeos, Calumnios [item Aetolos GD 1413, 32], nori&éfisiv Rhodi, ccvu&éfisiv Gelae et Agrigenti. — nox9Éfisiv et xat&sfisiv ap. Epicharmum fr. 48 et 94, 8. 10 (ex certa Ahrensii corr.), xï&ev Pind. P. III 65. Vid. Ahrens II p. 311 sqq. — Inscr. phocensis aet. Rom. GD 1523, 19 praebet avaxs&éxavxi, ib. b. 18 uvaxs&efiévoi,, 14 sq. uvciTs&sfiêvovg, hellenistice pro avaxei/isvoi, -fiévovg.—E papyris notavi avaxé&tj xa (cf. att. xé&r/xa) PB 388 (saec. p. C. II), nagajcaTortt-ö'oftat (sic) PB 188 (saec. p. C. I vel II), quod conflrmatur participio napaxi&ófisvog ibid. n. 239 (saec. IV), inoxi&ovGa PB 350 (saec. II). iitJ-évttC = vouï&iv. Herond.Y 13 /iij fis 9-rjg ywalx sïvui, sed ponendi, collocandi sensu ibidem vs. 14 ij as &eïa' tv av&Q v = Tifiaa&cov. Ibidem 1. 5 Xa TQiaxovza. fiv&v ter [t] ft 0» vx a 1. — Inscr. Methymnae, Michel 362, 7 xifia6ct[6ci xoo]g cpdodo£ovvxctg, scripta sermone communi. Requiritur vero praesentis part., quare fortasse scribendum «n&a a[ïi tov]ff 0 g. ttjxoóatspos = xi^iMTSQog. Olbiae decretum saec. a. C. III (?) de annona Dittenb.2 248, 61. ' ujxooxstv, fungi honore, magistratu. Inscr. Tei IA 479, 29 omves x^ovxsovxeg xr,v é7tocQr,v fir, noi^uav ènï Svvépu, xa9wévov (== xa&e^évov) x&ywvog >Av9taxnQioig xai 'HQayldoiGiv xal AlolSlv iv xfji snaQfji t'xeG&ai. Hes. xifiovvxug• xifilovg ovxag, ubi. ordo admittit correctionem xi^o v vxag. Iidem «jjioöyoc vocantur in leee T'öi act r\n r» T TT 1_ 1 . r\ «-» -r^ ~ ~ . O O,, w. iii, miWiei4WÖ U, ÖU Oi EXdOXO XS yiVO/lSVOl X LllOV-iOL pt". l'hlHom Q r\ T r\ "Dr»r. ^4- "TXT 3 j ttt t _ _ . .. ^ ^aa ^ vvauü. iii öö svvouoiïcti xa&' cxaOxov i'xog xovg x l ft o v % o v g xal xovg 6[xQccxrjyove]. Suid. S. v. xifiovxog■ ovxcog nctkovGi xovg apxovxag Mieoïjvioi. Ex Strabone autem IV 1, 5 p. 179 Cas. novimus Massiliensium x^ovxovg numero sexcentos ad vitae tempus creatos, supremum eius urbis consilium. — Hinc ttfxooyj.a.1, magistratuum collegia = ovvaoviai in Pereami tit Mirhoi kiq Dittenb.2 593, 31 xui 6ftóoai xag xip,ov%iug, Sinopae tit. saec. a. C. III, Michel 734 axérpavog èv Snaai xoïg aywoiv — xi xai xaïg xifiovxtaig. ttjJLÓatcov. Vid. xi^ovv. uv dorice = aol. Pindarus et Theocritus. Cf. iplv et 'iv. Vid. ai. uvayfxós et ttvaaaetv. Vid. èvttvaYixóc. TtvSaptSav = TwS. laconice Del. 8, 2, Cyther. tit. Del. 28, 3. Cf. a iat ft v Ét u g. 62 xtvstv, ut epici, Herond. II 51. 54. 56. Poetae attici vocalem corripiunt, Aeoles uvvstv dicebant. Hes. xiwtiv unoSovvai. Thessalorum et Cypriorum est nti Sappho 104, nom. fem. xLa GD 156, 9 nófina da, ubi Hoffmann eodem refert instrumentalem homericum xLr\ = 8ia %L\ Vid. xsïov. zie, pro oGxig ree. inscr. cnidia GD 3542, 2. 8. Cf. 3547. Vid. xL — O Tl et ItSQiaiQSÏGdal. twaiveiv. Adde Bacchyl. IX 43. BI. o d' 'ÓQtog (pro ïxsQog 5') inl naiaïv (feris SC.) noiy.it.ov xó^ov xitaivu. tfoO-sv* xCxteiv. H. Schmidt coni. xixxiv tribuens Cretensibus, coll. öicoxxag, èxx©v9 jïvxxog. Eiusmodi assimilationibus scatent LG. Cf. x o i ö ö s. ttYÓVtOV' inl vr\nlov xï&czai Phot., qui infra zi[x]iyoviov o/ioiov xéxxiyi' 'EnUvxog KoQatiGxu. — xixig' fan» oqvCüiov Grifiaivsi xal xo ywaixsïov aióoïov, xitlg yccQ t) néQxog. Photius ex Aelio Dionysio apud Eustathium p. 229, 26. «tXo?, titulus. Minoae Amorgi inscr. a. 212 p. C. non antiquior (?) Dittenb.2 753 extr. xov xixkov Ubi cft. Mitth. aus Oester- reich IX p. 118, n. 81, 60 sqq. xfjv cixóva — xal xov xixlov — êcvéGxr,Gi. — IGSI 1342. 1580. 1635. 1639. 1812. 2080. Cf. Ioann. Ev. 19, 19. — Interdum signiücat libri partem, ut Iustiniani Novell. 29, 4 et alibi. zizo,Fzó<;. Cret. Mus. Ital. II p. 214 sq. n. 71, xixovfeGdu ibidem p. 151 sqq. n. 10, 5. Cf. afxóg, alia. ifcrcev. Vid. xïx&sv. TCtop££si" w? fèXiSav cpcovcï. H. Cf Valckenaer ad Ammonium p. 231. Aristophani reddidit pro fictSi&i Av. 1681 Blaydes, Bentley /3a/3a&t, coll. Hes. gl. /3 a (3 af co' tb (ir) SirjQ&Qcofiévci léyeiv. Minus probabilia alii coniecerunt. iLiopoz' GarvQog. H. Dorice sec. Eustathium p. 1157, 38. Cf. nom. pr. Titvgog. — Hinc tCttïptVO?' fióv avkog i) aiUós xaXtüjuvog apud Dores italos teste Artemidoro apud Athen. IV p. 182 D, quamquam Amerias apud eundem p. 167 tribuit Macedonibus. tttóoxeiv. Adde Bacchyl. V 49 vUav 'Isqcovi — tmvgkcov. tjov aov. H. Cf. Apollonius de pron. p. 96 C. Ahrens II 250. Yid. av. compendium pro talavtov etc. Pap. Leid. M II 1; alibi. tXdjxcov dorice et aeolice pro tlrmav, passim apud lyricos ettragicos, item x\avai et quaecumque sunt ab eadem stirpe. tXaxoXéfxsta agon. GD 4271 = Dittenb.2 679 in lapide reperto in parva insula Halicarnasso vicina Shehir-Olyn, ubi Paton probante Geldero initio supplet [XegGov]asi'a>v to xoivóv. zXyd-a' mgaia. Kvqï\vcüoi. H. Comparatur voc. syriacum talitha, i. e. to xoqugiov ap. Marcum evang. V 40. vitiose pro TXr\nó\efiog in vase attico. Meisterh.2 88. tfxayev = t^yeiv, réfiveiv. Theocr. VIII 24 <51étjta|fv. Vid. td/iveiv. t|xd|j.a dorice == t/xfjua. Passim habet Archimedes. tvatdiv. Vid. t etv dxr] l. tó£' = tóó' in antiquissimo Camiri titulo. Vid. Z = A. to: Elei = toSi, Boeoti ton' et tal', Arcades tcovi et tuv(v)£ — tav SI, tr)vöL — Vid. I demonstrativum. tot terminatio 3 p. sing. med. et pass. arcadica pro ïoj, ut /JóAïjrot, yévr/toi, Sèatoi, i v d i x a £ e t o i, etc. Vid. Hoffm. I 180 adversus Meisterum II 90 et G. Meierum Gr. Gr. § 114 disputantem. totöSs = toïade cretice. LG XI 19. Cf. natijd darji (= natrjQ £rj), avrjó öiï>i IX 47. III 10; toïl Aataoioig Mitth. X 92 sqq. 3, 4 et alia multa. Vid. tir&ev (thtev). tot-ve-os. Vid. ode. totvc == ttoöL. Megalopolit. inscr. Dittenb.2 258, 47. Vid. taivi, tawv. tocoöto?. Schwhi lexico adde Her. III 13, 4 tavta — toiavtct ióvta eidov. IX 47, 2 tovto toiovto yevópevov. Cf. 50, 1 et 2. IV 131 nolXunig de toiovtov yivo/iévov. toep aötap eóspYétaip. Elei GD 1172, 18.22.— tolg dectyoiQ = tovg ftecoQovg GD 1172, 10. — Vid. 'P. totx^ov. IGSI 894. tofytos adiectivum. Lebadeae tit. Mitth. XX p. 324, 1. 68 TOL^LOig TtaQaGraiiccöLV. | [totxoJYpa^os, parietum pictor. Edictum Diocletiani VII 9 Mommsen. i toixoSo(xstv. Oropi inscr. BCH III 437 (Kum.) = IGSept. 422 saec. a. C. IV: "Ogog fiij tol^oöo^Lslv èvzog tcov oqcov iÖLcorrjv. tofyos, ~fj pro ro Tsïxog alexandrinae esse graecitatis praeter Septuaginta docent papyri aeg. xotycov. Vid. otoïx°s- zóxa dorice = zózc, v. c. Epicharmi fr. 124, quod exscripsi s. v. Tijvos, et Isyllus epidaurius GD 3342, 3. Vid. *s. zoxdösp' tyxvoi. H. Gl. laconica aut elidensis. ■co xaza ya? ör\QiSiov axoXoTtcvÖQta ofioiov. H. Gi. dorica. zoxeiQ (-xécg) praesertim ionice et poetice pro yovcïg. Her. I 132. III 52. ■cojcéwv, vetusta forma ionica pro zoxcvg, restituta (Cl. Rev. 1901, p. 401 sqq.) ab Headlamo Meleagro A. P. VII 79,3, de Heraciito: A.a§ yag xai z oxétovag, ïw £eVs, övocpQovag avögctg | vXdxzcvv. (COd. zexécov [corr. zoxéuv] daïcoi). — Leonidae ibidem VII 408, 3 ügzi ydg 'Irniavuxzog o xal zoxécovc fiavl-ctg \ cIqu xcxoifiyjzai 9vtiog cv rjan^V > ubi cod. Pal. zoxécov eia, Planud. zoxccov co (corr. ex ia). Comparat C. a. i-vvécov, ditccov, fioaxéav et attica ogycmv, aitaremv, Xvficwv. "óxtov, zó = o TÓxog. Inscr. delphica saec. a. C. Vti GD 2561, 55 artOTCiGdico fiKotzi ÖQuxpug 5) vnoygayópcvog zóxio/i (peg ér co. zoyt.1 GzvjQ = êavciGxrig passim legitur in tit. Ephesi (saec. a. C. II?), Dittenb.2 510. zóxoi kma.zozzia.loi. (12 proc. per annum). CIA III 39, 4. ToXsjxacog thessalice = nzoXc^aïog. Vid. Hoffm. II 507 et 518. Cf. xzoliaQxog et o: q xl 110 A1 a 91 * VT 0 e' toXjj.aets dorice = zoXpijeig, att. zoX/irjgóg. Pind. P. IV 58. tóXt)|- altioiov. H. Coll. zvXog, cyprium ducit Schmidt. Cf. Hoffm. II p. 106. zoolas aeolice = zafiiag. Alcaei fr. 87 av óc eavzü zopictg (Bast pro rofiaig) ca?j, quamquam tituli aeolici et thessalici unice ra/tia g agnoscunt. töv, aeolica imperativi terminatio = F&Tv. Vid. xazdygevzov. Similiter Rhodii, qui vulgo za scribunt pro zwv, GD 3751, 12 nagaxeXcvazov, Phaselitae GD 4259, 3 ófióaavzov. tovaxiov, lectulus? PB 366, 13 (cf. 18) zovdXiv (= zovu%iov) $v %ai azQafiaza zQia (aet. arabicae). Cf. zóvog Ar. Eq. 530, Her. IX 118. zóve = zó6e Thessali. Inscr. Hoffm. 7, 16. 17; zo 1 vco g = zovöe ibidem 1. 16, tdve — zaöc ibidem bis, xovwiow = z&vöe 1. 16. Cf. dóe, övv, xavv. «vö-opó^etv et per syncopen zov&gv£eiv. Hes. tov9oqv^ci' azdxzag XctXcï, yoyyvfei, Tpidvgifci xal zov&gv^ci et rovO'ptig' epeovr) . Forma syncopata exstat apud Herondam VIII 8 [xóv]dgvSc xal xva, plena VI 7 et 77, de qua cf. lexica. Vid. supra doricum zav&aXv^ci. zó%a pro zó£ov Syracusanis tribuit schol. Hom. E 205. xoióxXotos. Adde Bacchyl. X 39 BI. "Agze^ig. zo^ózys. Vid. dtpétfje. zoxapyvjQ et zoizapyjM passim papyri aegyptiaci. toxetov, rudens, non xoniov. Dittenb.2 140, 29; 587, 811. Yid. Thesaurus. Ionice xonrjiov Callim. Del. 815. Hes. s. v. zozo-fpamxazsh; in Aegypto. De his et de xto/ioypafi/iaxevGiv vid. Peyronum et Letronnium citatos a Leemansio I 45. Yid. s. v. xcofioyQctixficircvg. tójcog. Vid. s. v. nagoxt]- —'Titèg (xov) xónov passim in ostracis thebanis aet. Ptolemaeorum est breviloquentia pro sig TVV iniyqurp^v (i. e. glebationern) xov (x) i'xovg inEQ xónov vel xov (ttsqi @rj(}ctg) xónov. Est autem xónog accipiendum, ut saepe, pro xonaQ^Ca. Singulis toparchiis sua erat glebatio. Diligenter, ut solet, rem persequitur Wilcken O. G. I p. 306—310. toxotijp^tTfq, magistratus in Aegypto tempore byzantino. PB 669, 2; 670, 2. ZOpfÓQ' sldog yvnog uifiaxoQQÓcpov (Callimachi fr. 204), sGxi öè nul 6 yvifj nutju Sixekioóxaig. H. Hinc Tóqyiov' ooog èv , onov veoxxcii- ovaiv ot yvnsg- aq)' oi> xai uvxol xÓQyoi idem absurde; aperte enim monti nomen ab avibus inditum est. Cypriis idem vocabulum tribuit BA 1095. Aptissime id Buecheler reddidit Laconi (rógyov pro xoayov) apud Musonium in Stobaei flor. XVII 42, p. 506, 16 W. tOpéXXlf* èrticpcóvrjiAa &Qr]vr)xixbv avv auAra. SqukikÓv. H. Cf. go gekir] (Aristophanis fr. 16, Mein. II p. 1033)' öjcc&jifia « inifaqia^ov eig xovg ysQOvxag ano xfjg goqov, quos xvfifiovg et xv[ij3oyé()ovxctg audiisse in Attica notum est. wpva, zópva significat converte te, scil. fuge, ap. Theophyl. Sim. Hist. II 15, 9 êmxcoQiai xs yXcóxxrj sig xoiïniGca xq uit SG& a i ukkog ak\(o nQOGtxctxxsv „xoqvu, xoqvcc" — (pftsyyopevoi cum V. 1. (jéxoQvct. Cf. gallicum tourner. Similiter Mauricius 3, 5. tópovog* xÓQvog. Tuquvxïvoi. H. Hinc verbum xoqovsvsiv, unde xoQovsvxóg = xoQvsvxóg saepius legitur in Stratoniceae tit. (edicto Diocletiani) L.W. 535, cap. XV, et xlsCvrjg xogvvsvxfjg (sic) ex papyro Mus. Gizehii 10388 (a. C. 123) citatur in Archiv f. Papyrusf. I p. 64, 1. 5. topos* i.Qyctkeïov cpQsaQviiKÓv. Phot., Eustath. p. 1533, 10, adscripto Philyllii loco. zfjz terminatio nominum ethnicorum Graecis septemtrionalibus, impjimis Epirotis, familiaris. Exempla dat Bechtel GD 1331 Epirotarum AosGGxóg, Kagxaxóg, Kka&gvxóg, 'Op/iaxóg, 'Ty%t]Gxóg, Ooivaxóg, Osangcodóg, Aetolorum Anoëoaxós, MaCedonum 'Ogsoxóg = 'OqsGxag, Thessalorum roficpitóg. :zóz — zoóz pars Dorum, v. c. Epicharmus fr. 94, 13 Ahr. xog avdgw- novg. Vid. o~g = o v g. .iogo£ relative = ooog. Bacchyl, I 147 BI.2 Cf. x&v cett. pro xscog pro mg, etc. Vid. xóggov. toaoöxo, tantillum. Herond. VI 6 xoaovx' anoGTaZy. zoaoózo^. Schwhi lexico adde IX 65 avxrj jiév vw fj ii&xy ^nl xoaovxo èysvexo. tóoaat aeolice = xv%tiv. Pind. P. III 27 x ó g g a i g = xv%cóv, Fr. 22 x óaeai, P. IV 24 ènCtoGGs. P. X 33 inixoGGai. xoaatyov, tantillum. Vid. tsgoï%ov. tóaoov relative pro oggov Pind. N. IV 5, praegresso xógov, ut ró pro o, vódt pro ofh, xccog pro ë. H. Vid. xr)va«ig. — xovxcckl EM 172, 7. 763, 23. Isyllus Epidaurius GD 3342, 62. Signiücare solet xóxe. Vid. lexica. Corruptum fortasse ex xovö' &%Qig apud Aristophanem Pac. 1078, ubi vid. quae adnotavi in ed. meae notis criticis. tooteï sive zoozei = xavxy. Epidauri tit. IE II 25 = GD 3340; Corcyr. GD 3220, 2. 5. 6. 9. Theocr. V 33. 45. etc. voóvqi = xavxy. Cymae tit. saec. VI vel V a. C. IGSI 871 ijto xiji «\Lvr\i. xovxr/i krjvog vnv (sic). Cf. Hoffm. III 5 et 436. zoozófri, hic. Theocr. IV 10. tootoj* èv&evxev. Aaxmvsg. H. Sophronis fr. 42 Ahr. xovxm a, Theocr. I 55. Eodem pertinet IC 37, 28 xovxco (1. xovxat) Si èkavxco naga xav 'IoxCav xav xaiuav. Cf. x rj v w. zoozüv dorice = xovxco v. Vid. oixog. zoöyoz' xacpog. H. Probabilius Ahrens II 126 xvcpog pro xacpog coniecit, ut sit laconicum, quam Meineke, quem Schmidt sequitur, contra litterarum ordinem xóg>og pro xovtpog, tribuens Aeolensibus. zoóy^a, boeotice = xvii\. Vid. %iov%a. "COCpttoVj tophi lapicidina. TH I 137. zp vel zpa compendium pro xqant^a, xgans^xrjg in papp. aeg. zpayaig' Aiokeïg. H. Participium praes. verbi xgayaifii — xgdya, ut yélaig, nsCvccig, Gvvavxaig, sim. Vid. Hoffm. II 567 et MI. De cc — co cf. ykaGGa. zpayatFodóg boeotice = xgaycoóóg. Vid. axr]g A cp g o d ixr\ i ctvé&r)xs TQans^av. — mensa argentaria. CIA II, 4, 985 D II 16, E II 57 : ó êrcl xrjv ö rj fio G iav xgane£av xrjv èv ArjX®. — Tq a n s £ a (SaeiXixri in Aegypto sub Ptolemaeis. Wilcken O. G. I p. 652 sq. „Ein jeder Gau hatte in seiner Metropole eine paGihxrj xgunefa, die wir gewissermassen als Filiale der Alexandrinische Hauptbank auffassen können" etc. •paxe^sca £vXiva vyirj' sxsqu xgane^eia. Eleusinia inscr. saec. a. C. IV CIA IV 2, 682 C. Fortasse xXivcóv accubitariarum genus intellegendum est xgane&ïov deorum epulis destinatum. ipaxefsitvyg (xvtov), ductum a subst. xganei,evg, Herodianus distinxit èv xrj xadókov a xgane^irrjg (a xgane^a), addens xovxo de (prius SCil.) nag 'I(Svx(o evgr/xai xaxa xgonrjv xfjg ei óiip&óyyov eig ij, SCil. xguneSrjxag. Theognostus BA 1424. Cf. homericum xvveg xganegrjeg X 69, V 173, al. tpaxs£iyv, mensae imponere dapes. Andaniae tit. a. 91 a. C., Michel 694, 87: oGa xa ol 9vovxeg noxl xcii xgavai igane^mvxi xai xo)v &v{iaxwv xa öég/iaxa Xafifiavéxco MvaGÏGxgaxog (sacerdos ut tegaGvva). Cf. xgansfcovv. tpaxs^tt^s paaiXtxó?. PB 121, 3 (a. 194 p. C.). Vid. xgans^a et xgsniöölxag. — xgane^ixav (xcXog) PB 21, 10 (saec. III p. C.), quod Wilcken O. G. I p. 400 de privatis mensariis accipiendum esse putat. -paxs£oöv = xgane^fjv (q. v.). Inscr. mytilenaea GD 216. Cf. Soph. fr. 554 Nek.2 amvvdaxcoxog ov xgane^ovxai xvlil-. -paxé?(0(Jia, cibus. Inscr. Pergami, Michel 519. 15 xal xcdXa xgane^aaaxa navxa xa nagaxi&éfieva = Dittenb.2 592. xpajcéjxxaXcv èvrjllayfiévcog i) nctQrjX^nyiiÉvcog. H. Pherecratis fr. 56) p. 354 Mein. II. Dioni Cassio 47, 40 reddidit Dindorf, Plutarcho Mor. p. 924 O ante Bernardakin Meineke. Frustra autem idem voc. Mor. p. 924 A restituendum esse coniecit Bernardakis. tpaxev cretice = xgécpeiv. LG III 50 xéxvov xqanev "% ano&é\nev. VIII 51 xgcme&ai. nixa xai ftaxQi — nao toïg ftarooffl XQane&ai. zpaisyv (vulgo TQanfjv, cod. xganeïv)' IrjvoTtaxeïv H. Dorica sunt xgan co, xyacpco, Zqó.%co, G xgdcpco, xccfiv co, n ia£co, cpaQ ca, Ionica xgancad) et xafivco. Ceterum verbi dorici xQunr/v (xQanev, xgameiv) = rgéneiv hucusque unicum exemplum est forma cretica in lx $a yin Del. 116, 21, nam anexganexo Theocr. VIII 90 est aoristus. Cf. Boisacq p. 95. De ionico x^aneiv (xQtnuv) vid. Hoffm. III 309 sqq-, qui iuxta act. xQêneiv apud Herodotum statuit medium xQaneo&ai factum ad aoristi ixQcmn^irjv, èxQacp&tjv (IV 12. IX 56) analogiam. Lexico Schwhi addo III 21, 3 inï vovv xQunew (xyéneiv?) xivi. VII105 ScQ^fjg de èg yéXcoxu exQerpe. VIII 90 extr. el /ikv dr] ngog xovg uag èxQDinovxo (aor.). — De glossa aeolica sxQÓcpco et forma Theocrit. XXIX 35 ènixQÓnrig in aeolico carmine consulatur idem II p. 360. zpapóv xa%v. H. Gl. dorica vel aeolica = oxq^qóv. ■cpaoXt^stv. Add. Kaib. ep. 546, 11 (saec. II p. C.) Gocpa xQavXftovGu lekidovig. tpaojjiaucuos = xgavfiaxiag. FGH 108, 14 (epistula c. a. 171 p. C.). Tpaojxatca?

.oxXéoos comoedia. CIA II 975 V 9. Aliunde cognovimus Alexidis et Antiphanis fabulas ita inscriptas. Cf. Meineke, Hist. crit. c. Gr. p. 403 et 339. tpaojxato^spaxsóscv? PB 647, 11 et 23 zQavpaQUQanevxévai (sic). Wilcken corr. xexQuvp.axod'eQcmevnévui. (a. 130 p. C.). Non rara sunt in sermone alexandrino huiuscemodi composita. xpao|ava* xa ano xïjg cpaxvrjg anoninxovxa xcbv ïnncov tj xcöv jSocöv r/ xcöv aWcov Kxrjvcbv lei'ipava, Grjfiaivei \aovxcog (PeQexQaxrjg. Phot. Apud Hes. est xQav Gctvov' ^r/góv nav rj cpQvyavov et supra yuQGavu' cpgvyava. KgTj xeg. TgavGavov, si sanum, esse potest forma cypria. Vid. Z pro 3. Sed yageava vix aliud est quam corruptela formae xyavoava. zpa^aXXo^* ó %Ata(>ög xvQÓg. oï de xgaqoccllCda. H. Infra est xqvcpaiCdeg' xa xfirifiaxa xov anakov xvpov. BA 65, 23 xgocpaXlg xvgov eïgrjxai ano xov ftgéipai, o iaxi nijlai. Haec est forma attica, dorica fortasse sive xpaqoaXig (cf. xQacpev), aeolica xqv- qiahg. Cf. T pro A. tpa9e(t)v doricum = xgécpeLv. Hes. xgacpexaï nr\ywxai. Formae creticae sunt xQÜjiev LG III 49. xpane&ai VIII 50. 53, xq anr\xu l XII 28. — xQacpev Ar. Ach. 788, Pind. P. IV 115 (xgayeiv), I. VIII 40; x QcctpoiGa cum terminatione aeolica P. II 44, iuxta fut. et aor. dgéipco, 'e&Qeipa, Theocr. III 36. Apud Pindarum saepe codd. habent formam vulgarem, quae ubique apparet apud Bacchylidem, scil. III 92. XII 62 BI. Cf. Boisacq p. 35 et supra tQunr]v. ipayrj = tQn (Her. IV 203). Tit. Amorgi saec. a. C. III Dittenb.2 551, 27 rug TQutpag ópt)|et, ubi cft. rQaqjcog apud Heracl. ad Sirin TH I 130. II 51. 58. 64. Hes. % gdipog- xürj!-. zpó-jöXoc, dorice = xQÓV. Pind. P. VIII 32 xgaXov, sed reliquis locis traditur forma vulgaris, Epicharmi fr. 23, 3 Ahr. xquxcov, Theocr. II 174 k'xquXov, sed ibidem v. 115 xQéXcov. — Hes. fr pa lettert- noQtvanai. Quin saepius librarii intulerint formam vulgarem non dubito. tpaxÉvca (an teixivca, dubia enim lectio) festum delphicum in tit. phratriaco saec. V GD 2561 = Dittenb.2 438, 175. dorice, aeolice, attice = ion. xptivvc. Cf. verbi xaoa<ïn?i.v r>lrmp>r- fectum homericum (B 95) xexyfyu et dytioGeiv in lexicis. — 'Ix&vg xQaXvg est versio latini aspratilis in tit. Aegirae (edicto Diocletiani) EA 1899, p. 156, c. 5, 1. Cf. p. 173. tpé- oé. Kgijrtg. H. Havet Mem. soc. ling. II 317 coniecit te, sed q epentheticum ducit Schmidt, coll. xqïxqu, quod et ipsum valde suspectum est. tpscog ó, talorum iactus (trium punctorum). Inscr. metr. Attaliae in Pamphylia, Monatsber. d. Berl. Ak. 1875, 716 (Kum.), itaque = xvcóv. tpscg.^ Formae dialecticae: Cretensium LG IX 48 xgésg. V 74 xQLsvg (acc.) tqi&v, xQioi. Cf. Baunack, Philol. 1866, 492; Therae t?fjs pv(«i) Hermae vol. a. 1901, p. 114; Heracleae ad Sirin (nom. et acc.) TB I 23. 40. II 33. 35. 40. 89, sed ibidem xQsig II 15. 53.70; Delphorum tpetg GD 1689, 20; Boeotiorum 19 is nom. GD 488, 101; 502, 3. 4; acc. 488, 63. 79. 119. 155; 413, 11. 12; Aeolensium nom. tpetg GD 281 A 30, acc. xyig 273, 1; 304 A, 42; dat. tpeööt Hoffm. 95 B, 18 [fallitur Choeroboscus An. Ox. II 267 scribens oi AioUig dia xov rj yguyovai T?7lsL Arcadum dat. xqlbI GD 1222, 4; Aetolorum acc. xQsïg GD 1425, 25, Hipponax fr. 51, 1 ó d ctvxix èX9a>v ovv xqioigi ii,agxvQ6t.v. In xqCcx et xqi a v conspirant omnes dialecti. -L-eipn. wu 2624, 61 (a. 158 a. C.); Deli tit. c. a. 180 a. C. Meisterh.2 129, not. 1155. FP«o*«i8exétijc. Pari inscr. metr. BCH IV 285 (Kum.). Cf. héxog. itpsxeSSa boeoticum. Vid. xganedöa. ipsxs58ttotg == tQunefclvri?- Inscr. boeotica c. a. 200 a. C. Michel 828, 34. Formatum non a xqómsööci, sed a xgé-nsSSa = xgins^a. Vide r q i,ne £av. tpéxstv pro naQarQinEiv, anaxciv usurpavit Archilochus fr. 166. Vid. x q art s iv. tpéaavte?, tot apud Lacedaemonios audiebant ol gifdemdeg. Plut. Ages. 30 et alibi. Utrum huc pertineat Photii gl. x pi Gag- cpo^9ug, dsdidaag an ad Plat. Phaed. 117 b, ancipitis est iudicii. ipésaatg aeolice = xQêsag. Balbilla GD 322, 9. Neglexit Hoffm. II 414. tps^stv figurate Kaib. ep. 768 a (Praef.), 6 oud' 'ErtafiivMov devxsqoi Èdpéftofisv, proprie 1117 C insq AdSav (famosum cursorem) dydfiy. — Vid. x Qd^iv. tpiyjxa'CtJC'UOtg" xvf3svxdg. artb rcöv èv xof? xvfioig x^r/fiaxcov. H. Verbo tpvjjJioi'ct^stv pro xvfiivuv utitur Sophro fr. 99 Ahr. Ssmvrjoag cogxi£siai xoïg xgrjuaxi^óvxiGGi. Cf. Poll. IX 86. Eustath. 1397, 24. ïpijps ionice = xgaxvg. Archilochi fr. 87, 2; Tyrtaei 12, 22, Hippo- nactis 47, 2; passim Herodotus et Hippocrates. zpta zpia = xaxa xqla. PO 121, 19 (saec. III p. C.) t'vcc dTjötj xgla xqia. xptctSt£stv = xQicifeiv, in tres partes dividere (cf. Phot. xQia%&rjvai cum nota Naberi) et zptaStxóg. Damascius BA 1424. De adiectivo vid. Sophoclis lexicon s. v. tptatvoö^og. Proclus in Gratylum. BA 1424. tptaxdSapy^g. Acris siculis GD 3240—3242 commemorantur una cum ayoQttvóiJioig, ygafi/iaxei, vnoyQctcpevöiv, in 3241 sq. praeter hos Cum xdgvxi et VTttjoéraig. tptaxauotpxat, trecentorum militum duces, in praefectorum catalogo cyrenaico GD 4833, 15. De 300 lectis militibus in aliis quoque civitatibus Blass citat Gilberti Staatsalt. II 352. tptfltJlduof ot ccprjfiot, xa\ to GvGxrj/ia aitav. H. Dorice = tqiixxógioi. TH exhibent omnes formas a usque ad hoxxaxdxioi (sic), CIG 1688 Amphiss. öiaxdxiui, 1511 Lacon. oxxaxaxioi. 1834 Issenses nsvxaxaxLSi. Cf. Ahrens II 281, qui monet titulos Alexandro inferiores praebere formas vulgares. Addo ex Argolide GD 3316, 3 rtsvxaxaxiavg, ex Elide GD 1154, 2 [nÈ\v[x]uyiuxlag et 1151 \n\tvxa*axlmv. Iidem, quippe qui onxa pro dxxco dicerent, ónxaxaxioi dixisse existimandi sunt. Aicadum est xQiaxaGiot. GD 1222, 8, itaque apud hos (et Cyprios) in reliquis eadem terminatio exspectatur. — Aeoles et Thessali iisdem quibus Iones et Attici formis usi sunt. zptotJttr xqig. Adwvsg. H. Ex deperdita aliqua Aristophanis comoedia, unde TQLÓcMg affert BA 942 (fr. 160 ap. Meinekium). Reliqua Dorum multiplicativa a vulgaribus non discrepant, nisi quod apud quos- dam desinunt in xTv, q. v. Tptaxovcd}Ji.epos. Phintiae Geloorum tit. IGSI 256, 26 dg 8Ï xhv xaxaGxtvav xag axdkag è&öidfyi xo xq i ax o v t«>s qo g, ubi vid. Kaibeli notam. ■cpcaxóvtepog (ut xQirjxóvxsQog apud Iones) iuxta xQiaxóvxoQog in tit. attico. Meisterh.2 18, 11. tptaxovtóxeSog, a, scil. óöós, — xyiuxovxcmovg. TH passim, ut ibidem saepius occurrit a êxaxófinedog. tpiajtovtoótag forma heteroclita acc. pro xQiaxovxovxsig. Plat. Rep. VII p. 539 A. Cf. EM 765, 15. Similiter 'AqLGxocpavag et alia nomina propria. ipiaxoatata Stza. TH I 149. II 27. tpcavSpog [).ovqza\iq, tresvir A. A. A. F. F. in titulis, v. c. IGSept. 89. tptavxa, trientem. Inscr. argiva Christo inferior L.F. 137 (Kum.). tpidvtog (VulgO TQiavTog) XÓpVTy" Xafijidi'OvGa XQtavxu, o sgxi Xenxa EÏX061. H. Salmasius et Bentley docuerunt xgidvxct (de accentu cf. Ahrens II 392) valere XXI Xsnxd. Vid. Schmidt ad h. 1., ubi Epicharmi verba odoratur, licet eodem iure de Sophrone aut Dinolocho possit cogitari, sed quin e sicula comoedia glossa petita sit, vix dubitari posse videtur. Cf. Plautinum anus diobolaris. De vocabuli forma cf. ê£dg = dvo %ctXxoï apud Poll. IV 174 ex Aristotelis ' fysQaïav noXixelag, et xsxQag — xeGGctQeg %aXxoï. Vid. Kaib. F. C. Gr. I 217. tpt[3scv. Herond. V 62 xag A^aïxctg (SC. itéóag) — xoïg GcpvQOLGi xgifiovxa. Cf. rtedóxyiy et ferritriba. — Idem VI 12 xuiïxó (iol fryov xQ^sigxptPsaO-at tra nokéficp = öiatQL^£G9ai. Her. III 134. Cf. Theogn. 465, Aesch. Eum. 186. zpt.P'jyv, -■jyvos' o xQinovg, olovu 6 xQsïg ftdaug 'sywv. Choeroboscus ad Theodos. BA 1424. tpt^aov et zpifi-qaaq pro xgïipov et xQÏTpag. Pap. mag. Parthey II 35 et 224. tpc|3óXo)v ó^vtégm (oi'vw sc.). Alcaei fr. 47, 2. tpïpog = èSog (xexQipfiévrj), ionice et poetice. Her. VIII 140, 2 cv xyLfiw oixrjfiévoi. zptfioovoq' i[i7t£iQov. H. Ita correxi pro 'e'fA.neiQog, coll. Phot. et Suid. xqC^avog- èpjteCQov. Glossa thessalica aut cypria videtur. — Vid. ccvt t>y s o v %o g. tptPo)(xos (subst.), ara triplex. IGSI 966. tptPcov. Vid. ïlxEiv. zpiyXoyia. = xQiylvcpia. Inscr. delph. BCH 1898, 321, 1. 61. Explicanda forma videtur e pronuntiatione xQiyXovcpïa. zpiykoyog. CIA IV 2, 1054 b. 27. Iuxta 6 xQÏyXvcpog tituli habent ^ xqiyXvtfog. Boeckh Urk. p. 410, 135; 446, 50. Dittenb 2 537, 30 (avv xrji xQiyXvcpai). Ibidem 1. 21 genus non apparet nee 1. 28 {xav TQiyXvcpav), sed probabiliter idem est. Incertum etiam in titulo delphico saec. a. C. IV Dittenb.2 140, 28 {rgiyXiiquov). zpiyó\a.s, piscis quidam, quem a xQÏyXu distinguit Sophro fr. 5 Ahr.: xQiyXag fièf yévsiov, xoiyóXu 8' oTtiG&Cöici, scil. pars optima est. Cf. fr. 15 et 16. zpcyovta. Testimoniis addo Hyperid. V 19 BI. ó fa xQi[yo]vlag [Sv] fivgomalrig. zpiyoov, agri mensura. TH II 19 et saepius. Cf. xgihni^lyvov. zpify^óg' nsQLcpQay/ia, otEv, xv&qïi pro x^T9a et similia. — Supra Hes. GxQiy%óg' x £i%iov, Gxsipcévf] öcó/iaxog, infra x q l {y)% a G a t. Qciipcti, scil. saepire monumentum. Cf. ot/jtóg (Lobeck). tptevg. Yid. zqsïq. zpiszyz cum gen. Kaib. ep. 701, 2 ■qA.m'aj xgiexrjg xal fitjvcöv 8' èv&ads Kchai. zrj'.rf/Mq = TQiaKosrrj, quando solvenda erant ra SidaxxQu ludorum magistris. Herond. III 9 xQirjKag t\ nixQri xov fiia&öv alxeï. tpivyxovca ionice = xqiükovxcx. Her. I 14. YIII 46. xpnyxóvtepog = att. xQiaKÓvxoQog {-zsQog). Her. IV 148. VII 97. VIII 21. zpiYjxóatoi = zQiaKÓ6ioi. Her. III 94. VIII 48. tplïJXÓa[ua fir) 7t]oieïv ini xai &avóvti = zQiaxoozaicx Uqcc. Inscr. COa IA 395. Cf. Harpocr. s. v. xgiaxóóog, Poll. I 64, BA 308, Athen. VII 325 A. tpHjfiifDOV. TH II 16 xu TQiri(iiyva. Cf. 11. 17. 19 et zqLyvov. tfp]i>yjjLt[xo]tóXft]ov (fiskizog). CIA I add. p. 5, 3. B 5. tptiyjJLtoXta = zgir/Qtj/iioXla. CIA II 1359. Vid. lexica et s. v. zqi^Igkov. tp«y{jiMcó8tos. Meisterh.2 67, 5. tpt^jxtatdtvyp. Inscr. eleusinia. EA 1885, 2, 1. 51. tp»ypapy7?|Ji.a. MFP 39 e (saec. a. C. III). In Aegypto tributum unde classis pararetur. Solvunt ibi coloni militares duo, Atheniensis et Macedo, ille quinque drachmas annuas. Nihil praeterea de ea re constat. Vid. Wilcken O. G. I p. 401. tpnypapx,GS atticum, non zQirjQccQxrig■ Meisterh.2 97. zpiypyv, zprfpvjQ serae formae pro zQir)Qr\, zQirjgovg. Meisterh.2107, 14. Cf. xtzQtiQrjv etc. zpuqpizMbq (xpatijp). Inscr. att. EA II 438 (Kum.). tpMjpoxoïxóg iuxta -nounóg. Meisterh.2 45, 6. zQirjQonoioi. CIA I 77. 78. zpid-yiKspf] = zQÜy rtusQTj. Herond. III 24, nudius tertius, sed xQLzrj^iégrj idem VI 21, fortasse rectius, quia Herondas amat psilosin. zpixécpaXos Phot., Suid. Philochori fr. 69 ap. Müll. P. H. G. tpcxxO£' ogvidaQiov, <6> Kal fiaGilevg, vnó 'Hkeia>v. H. Cf. supra Spixxat (SqIkkoi?)' Öqvsu noia. tptxXapta i. e. xgixlrigia "Agxefiig in Achaia. Paus. VII 19, 1; 22, 11. xpixXtvov, zó triclinium. IGSI 4 zcc TqU\siv\a\. 2251 [t]ó zqlxXsl... Tit. att. saec. IV a. C. exeuntis Dittenb.2 937, 29 xh'vag kcxï zqoc7té£ag sig övo xqIkkivu. Ibidem 607, 9 (Chalcidis tit. saec. III vel IV p. C.) xqix\ivov ÖEinviaxriQiov. Apud scriptores iuxta neu- trum adhibitur masculinum 6 xgixXivog, quod damnatur ab atticistis. Vid. BA p. 114, 11. Cf. Thesaurus. tp»ctet[p]a' dvGia 'EvvaXïtp. &vsxai öe navxa xgLa xal i'voQxa. Corr. Dindorf ope tituli delphici GD 2601, 34, ubi bis xqixxsU habent apographa quaedam pro edito xqlkxevav. Scribitur &vev — xqixxtvav xrjvuv — xóbi [fir) dvGavu] XQixxsvav xr\vav. Baunack xQiKxevav habet pro adiectivo. Cf. xqlxxoia et xr\va. tptxtoapx,(ov et zpixzoapy%oóvzm. Inscr. Deli Dittenb.2 588, ubi passim legitur. xpl-xzoxog. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 2525. 2820. zpixxÓQ dorice = xQivxvg. Sophro ap. Athen. XI 480 B inoxaxaqvxxau öi èv Kva&ïdi xQixxvg (Schwh. pro xquxoi) axei-HpaQ/Adxcov. Ahrens vero fr. 33, coll. Boeckhio ad CIG I p. 871, fortasse rectius scribit TQLKTVCt. tptxcóXco;. IC 37, 33; 40 b, 13 ofieXog xQixmXiog = xqlo>§oXov sec. editores. zpixmixoi. CIA IV 2, 636 d, 4. Ibidem 6 tptxcójxapxot: Gxé[iovg xai 1-vXu .... | .... xaïg aQ%ovGaig .... | .... 7taQU X&v XQlXMflCOV .... | .... kqyvqlov ii\- ÖQaiu .... | .... xóv xQi,xcófiaQ^[ov xov <%iov —. Yidentur trium vicorum incolae communem vici magistrum hoe titulo honorasse. tptjxattov. Ostr. 1018 fiSficxgrixaGi (scil. xov tvvqov) XQi-fiaxïa fiêxQco. Wilcken O. G. I p. 752. Vid. fiaxri et fiaxiov. xptfiÉY'^o? (?)■ Kaib. ep. 1032, 7 [7tpóg as, 9sov xQt,jA,é~\yiGxov, Mercurium, qui vulgo xq lg fiéy igxo g audit et xqïg^syag in pap. mag. saec. III p. C. PK I 121, 551. zpiiiezpoQ, mensura. IGSI 422 passim. Cf. fiêxQov. zptjxvyatov, spatium trimestre. PK I 77, 73 mg svog xqi^gIov (saec. VIII). Cf. Amh. pap. II 153, 7. 11. 15 (saec. VI vel VII). tpijjiaxov (= xQLfiixLGxov). tfiaxiov. ÜGnévdLoi. H. Cf. praegressum xqlfiixov (Cratinus min. p. 378 Mein.)' xo svGna&rjxov l fiaxiov et sequens xQifiixiva vï. Poll. IX 80. tptópoXov (sic) in Thisbae aecreto sermone communi perscripto saec. II a. C. BCH 1890, 51, 1. 34. — xpiofioXifiaïog pro xQico^oXialog lexicis eximi iussit Cobet Mnem. VII p. 477. xpcÓY8(0)0V (3/8)" fiêxQov xi naga Taqavxlvoig. H. ■cpioöjytos, trivius: Cybelae triodeïa signa. Inscr. metr. Romae, Orelli IL 2352 (Kum.). xptOCS = xqiGlv. Vid. XQtig. tptovta, trium asinorum possessio. PB 15 II 13 xqv Xsyofiévrjv zqiovLuv, etiam 1. 21 (a. 197 p. C.). tpioÓYxcov, mensura sicula. IGSI 2417, 20. Alibi est nummus, quadrans, ut in Iustiniani Novell. 38, 3. tptoö/o£. Damascius. BA 1425. zpioty' o tinb zav Uv9uyoQixa>v èv AsXcpoïg. H. Cf. Schmidtii nota. Excidit participium, velut avaxsdslg. tpixaXacsw?. CIA IV 2, 1054 b 36. Cf. Dittenb.2 587, 156. Vid. n a A. a G x r\. tpcxeÖO? = XQLTiovg. Vid. s'xnsS og. tpteefav xr\v toans^av (scil. xglnoSct). Boicaxoi H. Cf. XQinsSSlxag. Vera forma boeotica fuisse videtur xqUsSSu, sive xQsnsSda. tpix^Seaio? pro 9 q tnrjS e gx o g. CIA IV 2, 834 b col. II 94 (saec. IV a. C.). [•cpc]xXavata£ yóvog Auqxiov, Ulixes. Kaib. ep. 185. tpt'xXsopov, voc. obscurissimum in Pergami tit. Dittenb.2 B66, 22. Pars hostiae videtur. xpcxóSiov Jelcpixóv. Dittenb.2 588, 39 (Deli tit. saec. a. C. II extr.) tQinóöiov Aelcpixóv, ava&ifia ]4ql6tuq%ov. tpwuoSo? (xymyri itp ccQ^arog, ritus sacer. Tit. delph. BCH 1894, n. 10 = Dittenb.2 718, 31: ayaycav — xov xginoSa iep aQjiaxog afyag xov xs ■frïoü xal xov ifistCQOv [dafioi» x]al vfi&v. Idem 665, 3 slccjiev xov isqov XQinoöa ix Asiqoav xal oMixófiiGsv, xai xrjv TtVQCpÓQOV rjyaysv J4[i(pix<]citt]g 'Eni- axQcirov H9t]vaïoq (saec. 1 a. C. extr.). Pythaistarum negotium erat Delphis Athenas tripodem sacrum una cum igne curru devehere. — TQinovi hominis insigne in TH. Vid. s. v. nélxa. zpiizzYjp' d) xr\v axav o doïdvij. H., sed BA 308, 21 akloi dé cpaGi xQinxrjQag ddog dvï'ag. Inscr. eleusinia EA 1883, p. 2, 1, 21 xQintrjQsg — ta fevyr/ Ttoxïfeiv. — Ar. Ach. 901 sycophanta vocatur xQmxrjQ xaxcóv, xqinxrjq ölx&v, ubi vid. schol. xptxtós (?). Iulidis tit. saec. III a. C. (?), Dittenb.2 934, 5 oi [dè vofio v. tptg. Yid. xQcïg. tptasoSaïjxcov. Adde Bacchyl. III 10 a xQi6evSal[yLQov o'ivov xal xö avxLcpogxov xxt. Vid. s. vv. SL%cogov et énd. ipuóSsXov* xql&v tifiifivalav gxa&^ióg. H. De mina aeris sicula cogitandum. Grlossa est dorica fortasse Epicharmo aut Sophroni sublecta. Vid. oXcc£ (yenav) ex 0^,0-0Iniuria mXa^ doricum fuisse ex his vocabulis conclusum est, quod igitur eximatur lexicis. Av\a% (=ct£la£, habet Pind. P. IY 227, Theocr. X 6 et saepius. Forma attica est alolj, homerica in acc. m\xu. Tp^wcov^ vas tribus ansis instructum. Yid. s. v. cp & q q cc. Tpofav. GD 3325, 204. 219. Tpo£dvco£ IA 70. Cf. Boisacq p. 64. Sic Tqofrju sine iota constanter exhibent titt. attici antiquiores. Praeter Meisterh.2 19 vid. Hoffm. III p. 427. zpógsiv (?). Yid. tqió£eiv. zpofXSCV pro xoXfiav ? Serus tit. CIA III 1433: Kkrj^iaxeCov öovkog xifisiog xïxe (xeïxai) êv tm xóna tovto) T/oiuog' "E (sic) rgofirjay tcö fSaSxeovaaiav (?), xaxa^alijxe (= Hrai) x

xal XQÓcpipov". avÖQog AaxxvXia. H. Ope Pollucis II 6 ita supplevit Jernstedt. — Vid. xi&r]vóg. zpóyco?. CIA II 467, 16 fiovg xQocpia, in re sacra. zpocpïzig, alimentaria. PT XIII 19 Sia GvyyQatpfjv xQocpïnv. Cf. XQOCpSLXig. zpoyóg = fiTjxriQ. Kaib. ep. 247, 4. Cf. xgocpsig. zpocpti), tt dorice = (y) XQOcpóg. IGI I, 454 EivUr\ Tlsqyaia XQoepto %qi]Gxu %ctÏQ^ Tpo^róvta xu tv AejUaÖEÏu. CIA II 1318. Cf. IGSept. 47. 49. tpo^aSapco?, sutor xqo%uSloov. Inscr. att. aet. christianae apud Bayet, de titt. att. christ. p. 73. Sunt autem xgoxadia calceorum genus in Stratoniceae inscr. (edict. Diocletiani) L.W. 533, cap. IX 12—14: xqo%ccSicx avÖQsïa SCaskua, fiovoixslfici (Kum.). Terminatio latina, ut coriarius, ferrarius etc., qualium vocabulorum ingens est copia apud Byzantinos et in papyris aegyptiacis. tpo^aSijv, cursim. Kaib. ep. 288, 1 xav xQo%udriv puivyg — (Saiov inia^fov. zpofóZia.. Vid. xQo%a8aQiog. zpoyiksia, trochlea. Delph. BCH 1890, 397 xqoiddag dg naXaCoxQav = Michel 594, 98. — Epidaur. IE 241, 49 xQo%ilda>v (1. -ci&v) üq%idüfimi HH. - EA 1888 p. 48, 1. 31 tit. eleus saec. IY a. C. xqoIlXuu fisyaka), et eiusdem aet. inscr. att. Dittenb.2 587, 205 (cf. CIA IY 2, 834 b col. II 23. 94 sq., 1054 c 90), unde apparet Aristophanem Lys. 722 scripsisse ttjv <5' h xQoii\.(s)iag av xctxedvanmfiévrjv. — Ibidem xqó%iXoi 11. 156. 239. 241. zpow£&r]q. Adde Bacchyl. VIII 32. BI. ölgkov xQo%oeiöéa §ïnxcov. zpo^Óva. (JiaXXstV naQOipïa inl xcöv cpavlag TtQuxxóvxcov xre. Phot. S. V. ipóowcjco£" & ysyrjQUKcog ïnnog. Theognostus BA 1425. Cf. xQvomniov in lexicis. tpozavvy. Adde Herond. II 90 xavxa xgvxdvri Mivmg | ovx av óixafav fiékxiov diyxr/Gi. zpócpnytbOV = Sgvcp. Oropi tit. EA 1888, n. 26, 4 sq., Deli ap. Michel 594, 95. 98. Hes. xQvcpaxxog■ 'evioi dia xov A., d^vg yag £vlov. Haec forma Hoffmanno III 603 primitiva videtur. tpó^os ionice et epice = 9qv^ia. Her. IV 181. Hom. xo fiéys&og i^vg TQmysTui-, — De comicorum usu huius verbi cf. quae adnotavi ad Ar. Pac. 1324, ed. meae II p. 227. Cf. etiam Lebenae tit. Dittenb.2 805, 10 'edmxev evgcopov (erucam) vrjaxy xQmyeiv. tptóyXiy (imo TQuyla) doricum pro xQvnr\fia vocat EM 726, 58. tqcóyXrj— xov öqüxovxog Aesculapii. Herond. IV 90. tp<ó£etV Ipid-VQI&LV, GvvovGid^eiv. H. = XQV&IV. Cf. xyvSer yoyyv&i, 11jidvglfa H. De ffl = i cf. vörj. Nisi forte genuina scriptura est XQÓ&v (i. e. XQÓ£rjv), ut tribuendum sit Cypriis verbum. Yid. ö = v apud Hoffm. I 166. tpttjfm (rpojflax&iv, XQB)[ia:zir)g) ionice Herodotus pro xQctv/xa. Cf. &&ua et Hoffm. II 145. zpiójxa, d = xó xQocvficc. Pind. P. IV 271 xpoé/iav iïxeog a^moleïv. TT pro SS praeter Athenienses pronuntiabant Oropii. Cf. titulos ap. Hoffm. III 16. — In Creta fï tam pro ïj quam pro ïg, ut ónóxxoi laxxu, óixxdfievov, ödxx ovxcci etc., semel pro Z in Txrjva = Tijva, Zï]vu. — In Boeotia praeterea pro Sg (£) in aoristis verborum in f«, ut eipuqjixxcixo, x o ft t xx d ft e v o t, x o fi L x x e i x r\ {xofiLGrjxai), aitoloytxxaa&y et pro a~x, ut inixaqixxcog, i'xxco. Cf. Meister I 261 sq. De £xx£ = £vt£ vid. Addenda. In tabula aenea elidensi ap. Michel 1334 legitur dxrdfnog pro cc&^og et voaxlxxyv = voGxfeiv (voaxeïv, xccxiévai). — In Thessalia = Wx, ut xxoliagxog GD 1330, 1. ttoXiap^o? thessalice = noUuQxog (nr.). Yid. TT. tó. Vid. av. — xvya Isyllus Epidaurius GD 3342, 63; Epicharmi fr. 135 Ahr. ov cpduv&Qcortog xv y ïggL 'e'xeig vÓGov, x«igeig Siöovg. tó boeotice = roi' (artic.); xv = xa> (xol) passim in titulis. Vid. T=OI. Tópt, mensis Aegypti = AvGxQog Mac., a die 27 Dec.—25 Ian. tt)yxavs&v. Ionice plqpft. ex ex evXe u — èxeivHer. III 14; ut t£x£vx0c = tixvxrixa sermone hellenistico. Schwhi lexico addo IX 12 extr. tvyXav£ £v (Sovlevofievog. — ti>yx ovx anoöidovxi, quae verba de mandato de solvendo accipi posse putat Mitteis, Reichsrecht und Volksrecht etc. p. 96, not. 6, negans vulgarem interpietationem ferri posse. trjpavvtg. Vid. s. v. tcicóv. — In Theophylacti Sim. Historiis saepe vocabulum usurpatur de seditiosis v. c. IV 2, 6 ècvanaviur zfj zvqccvvlöi (i. e. zrj Gzdsei) naQt^tG&ai^ Ut § 5 zov zvgavvixov 7iIrjGiov yevófievog, § 7 t£,cavuzo ro rVQavvov, § 11 ra zfjg tvgavvióog eyxlrj[iaza,iv 4, 10 zmv— vóficov a&iTrjdévzcDv dia ro z vgavvov, § 11 zovg (piXozvQavvovg = GzaGieozixovg, V 7, 9 k'&vog — cpiXo&ÓQvftóv ze Kal TVQavvov, VI 7. 7 zvQavvlg èneipoiza xal zaga^og riyefióvevev et similia alibi. vóp$a, Bacchi festum ad Erasinum fl. in Argolide. Paus. II 24, 6. zopfiaaca. Poll. IV 104 agens de Laconum saltationibus: zvgpaGïag ö èxalovv zo OQ^rjfia zo Si&vQafifiixóv, fWfitjnxTjv dé, öi -qg iuifjiovvzo zovg inl zrj xXonrj z&v ialav xgmv aliGxofiévovg, quae verba vix recte cohaerent, quare post öiiïvQanfiixóv quaedam excidisse suspicor, ut sequentia ad aliam saltationem referenda sint. ■ t'jppaajxa = zagayfia. Vol. Herc. (II) IX 75, 4. i zopda, locus ubi casei conficiuntur. TH I 71 nag zag TvgsCag. ; topósvia pro zvgavza Ahrens II § 25, 4 d reddidit Sophroni fr. 32; aqzov yaQ zig zvQ&vza ïaXe. Cf. agzog z v q có d tj g, caseiformis, in tit. coo IC 37, 49 = Dittenb.2 616. Tt)ppajoyv zvfr]Qwv. ' :zóy^oi (= zvxoi)' Xi&o^oïxa spyaXtia. H. Perperam creticum ducebat Schmidt. Legitur in Deli inscr. a. 279 a. C. apud Michel 594, 82. pro zv%oi. Cariae tit. BCH 1900, p. 56 si öé zig zo]vzo zo fi vrjfi£[iov aöix]riGt., -ö-ecai' IIiGidix[«)v] jcE^oAcofiïvwv z v %o iz o, sed ibidem in eadem formula p. 57 et 58 zv%oixov, recurrit vero zv-fpizo p. 58. tt>XÓvtXt]&ég, sim. Cf. Koen ad Gregor. Cor. § 29. Lcoö-afecv. Adde Herond. VII 103 xrjv ywcciKu xcoda&i | kuxoïgl óswoïg (corr. öeivoïg m. 2). xwfus? PK I 131 reet. (78/9 p. C.), 162. 197 futfOój èoyaxov 'óvxog Èv trj x ra ft s i (sic) 7tqo xov vöaxog %Qog xo ïtoxiad-fjvai xo tiiprjUov xóniov. Kenyon in verborum indice posuit xofievg, quod femininum esse nequit. Nam forte legendum iv xrj xo^fj, an est vocabulum aegyptiacum ? Cf. 228.. Qoxofico (fort. vdgoxófiw) itQog xb ciQovQctg izoxiodijvai,. xróvSewv. Alcaei fr. 124 = x&vöe. Vid. oê'e. xcovSpeg dorice = att. atvÖQeg. Epistula laconica Xen. Heil. I 1 § 23. pro dó£rjg. Amh. pap. a. 70 p. C., epistula pessime scripta, II 130, 2. UOÖ. Herond. IV 51 'daast rjfiCQri xeïvr) \ èv y xo ppéyiict xovxo ra v 2vQog Kvriatj. Meister xo av explicat dictum pro av, ut xo nglv, xo vvv, xo 7tai.ai etc., quae parum mihi arridet opinio, si quidem ne ïpsum quidem av hic expectatur. Nisi latet vitium, cum Buechelero potius intellegam xo sv, i. e. xo xalóv. Coniecturas vid. apud Crusium. Ttöotó = xavxó passim Herodotus. Vid. Hoffm. III 447 et supra iflSCOVTOV. Y.S. r. Vid. 017 T pro B. Vid. jjetvdog. T pro I. Vid. n r] l e v hv v i a, hv PL 51, 7 (eiusdem anni) et inversa ratione koifiavd^svoi in An Alexandrian erotic fragm. etc. Grenfell Oxf. 1896. 17, 15 (saec. II a. C.). Cf. E. Mayser, Gr. d. Gr. Pap. etc. p. 29. — De singulis varietatibus atticis vid. Meisterh.2 22 sqq.; de v et öi 46, 10. 5 cum dat. et acc. = inl apud Cyprios. Hoffm. 149, 3 v xv%a = bü xvxy, pro qua formula plerumque apparet J(v) xii %ai, ifu ïg = inl ccei, si recte explicat Hoffm. I 171, in Edalii titulo 135, 10. 22. 28, v %r\Q av = iiuxE^av 135,5. 15, vsv £a fi ev o l 120, 2, Hes. gl. $e naooiula xa Gvvrjöst xoïg avxoxocczogGiv oxi „si avxoi xs xai 01 ncüSsg iiixmv vyictivezs, sv av sjor iyib xal xa gxquxsviiaxu^ iyiatvo^sv." Tit. a. 31 a. C. Dittenb.2 350, 6 si l99ma»e xahaig av s^ol xai avxog ds fisxa xov GxQuxsvyicixog tiyictivov (Augusti epistula ad Mylasenses). Cf. s. v. sQQUficet. óytavocs, curatio. Adde Philostr. de gynan. XV 5 ed. Volckm. Yyisa. = 'lyhiu in vase attico. G.V., p. 130. Cf. Meisterh.2 33. 6ytea (w w w yir]QEGTCtTog, ut GTiovöuiEGTEQa idem usurpat iuxta GnovdaiÓTaTa. byrfs saepe de rebus, integer, v. c. tiyieïg M&oi Dittenb.2 540, 101; v. nid-OL 40, 7 (= CIA I 276); %alxiov— vyiêg 588, 172. aqua circumdatus. Pap. mag. W. Leid. 21, 28. ÓYpo-xoptvó-^oxP0?* PaP- maS- bi^l. nat. Par. (W.) 1146. 55av <&yoQÜt;Eiv>. H. Aeolice (scil. vdyv) = odav. Cf. Schmidt. óÖauvvy (gtoAtj). Vid. (iula vLv r\. óSatoxcoTStv. Vid. aKQr}ToncÓTrig et Hoffm. III 365. óSat-cóXsvot vvficpai. Inscr. metr. IGSI 219. 58fj' (pijfirj, cpörj. Theognostus BA 1426. — vörjg' GvvsTÓg, i\noL-v]Trjg. — vösïv vfiveiv, uSeiv (apud poetas alexandrinos). Num forte hae formae seriores originem debent boeoticis afvóa etc.? óSvopóXot öqógoi. Kaib. ep. 1036, 3, ubi iö qo (sóxoig i öyógoig recte emendavit Boeckh. t>8pava, vas continens aquam lustralem. Andaniae tit. a. 91 a. C. Dittenb.2 653, 37 jrrapagavrw (collocanto) öè nul vSQcivctg. óspavóg* ó ayviGtijg tS>v 'ElevGivLav. H. Cf. iÖQccva. ódpyyóg = óÓQaynyóg saepe papyri aeg., velut PB 571. 66pvjc, xo'.xi\(ózspo<;. Herond. III 89. Paroemiographi explicant inl r yevêa&tu no™i\ov. Crusius cft. Alex. III 429 (Mein.) inoltjad r avzb noixdcózsQov run, Meister g], Hes. rjQcog noixllog' inl t8>v fisfiaanymijiêviav. büpyyóoQ vSgoióog PK I 94, 293 (saec. IV). Locos seriorum scripto- rum collegit Cronert in Archiv f. Papyrusf. I p. 214, not. 1. ó8pc8tov, deminut, voc. idgta. CIA IV 2, 700 b fr. B 21. 36. 58poxapoxoS, qui aquam praebet. PB 14 II 7, VI 7, unde 68po- xapo/ta PO 137, 22 (aet. byzant.). óSpooxdotov, piscina. FGH 131, 12 (saec.. III vel IV p. C.): sav TO vdtoQ xcaél&t] nüarj Ttoo&vaia xyrjoai 'sax ocv tb vdgoGxaGiov ys/xiGüfj. Cf. Sophoclis lexicon. ódpocpóXa.% Tcoitisvixov notajiov. PB 621, 6 (saec. p. C. II). PK I 131 reet., 205 (a. 78/9 p. C.) vögocpvXaxeg tov öiafrvyixatog "Ivöiog. Passim autem in hoe papyro occurrit verbum óSpo^oXaxstv. 68polg, nee muto sententiam. 63-apav, vocabulum architectonicum incognitum. L.F. 159 B. tit. Hermionis (Kum.). o: za = oi iZv, cretice. Del. 117, 16. 22; 118, 16, sed = ot &v ibidem 119, 18. oc. Adverbia loei aeolica in vi. Vid. xrjlvi. De creticis vid. s. v. zvt Ota = dvyatr/Q. PB 385,5 dó? aitói &Ur,v (sc. èmatol^v) tzeqI tr,g vt&g gov (saec. II vel III p. c.). 5i8yz, rj pro vtöij = vtuvrj. PB 19 I 6 II 8 (a. 135 p. C.). onciy, vectigal suille. PO 288, 28 (a. 25 p. C,), 2 drachmae, 2\ oboli. Ibidem 289 (83 p. C.), l drachma, 4J- oboli. Cf. Ostr. 1031 (a. 31 p. C), ubi tsXcóvtjg vixf/g a muliere quadam se accepisse testatur zéXos SsXyaxióog piag. Wilcken O. G. I p. 310. silens de papyris, r-fjv vir.i)v pertinere ad rei familiaris tributurn (vermogensbelasting) monet. Nunc vide FGH 53, 7. 3; 54, 7; 230; 316; 317; elóog vtr.i)g 42 (a) II 11 et editores pag. 182. otoi pro zikvcx, liberi. IGSI 1911, 5. oióg. Formae dialecticae: Laconum vlvg IA 54 (alibi vtóg, ■óóg, vóv, $a, $oi, vioi), item Cretensium LG IX 40. X 15. XII 17. Arcadum acc. vlvv, ut Cret. LG VI 12 (sed hi iuxta vtóv), Argivorum vv GD 3339, 39. —- Gen. vléog Cret. LG VI 3; — Dat. viel Argiv. GD 3297, 2, Le Bas 146 a 3. — Nom. plur. vtêsg Cret. LG VII 22, 25, dat. vlaai. LG IV 37. — Nom. Sing. vlhvg in vase att. G.V. p. 387 et $vg in tit. antiquissimo CIA I 398. De accentu vg vid. ibi Kretschmer p. 238. Aeolensium formae viov GD 218. 230 A. 244. 267. 287. 311 (ter), g. via 811, 56. 58, dat. via 221, 2. 1270 A 2. Boeotiorum ovtóv GD 527. 559. 723. 957, gen. ovla 400. 429. N 498. Prava forma $sióg in recc. titulis ut Mitth. III p. 299. Cf. CIA III 688. 689, CIG Add. 3846 Z, 82, 3872 d (Kum.). Aenianum tit. GD 1433, 9 vlóv (vla tit. metr. 1438, 6); Phthiotarum GD 1461 I 22. 26. 34, (Locrensium vtóg et vla in inscr. metr. GD 1501); Phocensium vtóg 1555 b, vlov ibid. a. b. d., vlóv 1554. 1555 b. vlcov 1555 f. Forma $óg, Atticis familiarissima etiam in aliis dialectis apparet sed rarius, et seriore demum tempore. De Delphis v. c. vid. Valaorium, d. Delph. Dial. p. 24 sq. § 13. De formis atticis vid. Meisterh.2 47 sq., 113, 167. AajAOu oIóq titulus honoriflcus apud Coos. IC 130, 3. 345, 10. 76—80. 84—90. Similiter oio? yspooaiaz 95—98, oio? xóXeox; ibidem. Cf. Reinach, traité d'epigr. Gr. p. 511 sq. et Mitth. 1894, 21. Etiam ödfiov &vyatrjq. Vid. R. Herzog, Koische Forschungen und Fünde 1899. — Cf. ftrjrriQ. oioóv, filium adoptare et otcoat?, adoptatio = Ü6nouï69ai, slanotrisig Aeolensibus tribuuntur in EM 775, 28. Cf. Hoffm. II p. 580. otg. Vid. uc co terminatio aeolica verborum in va, ut &Xvl a, fis&v La, ónvla (sed vid. s. v.), tpvla. EM 254 16. An. Ox. II 149,5. Hes. l&viev èvEfiaivsro. Sed icpvovro Sappho 30, cpvei Alcaeus 97. ottóvó?, vox homerica, passim redit in sequiorum oratione pedestri et in titulis aet. imperatoriae. Praeter Thesaurum vide Dittenbergii2 Indicem VI. eFoxsxa? boeotice = oixhr/g. GD N 497, 7. 499 a, 5. 500, 3. 501, 3. inifSqviova'' rjfitQrjv ze xal vvxzet \ xvtov vlaxzéa zijg aveovvfioig ravzyg, SCil. zaïg dovXatg. Cf. Sophronis fr. 17 Ahr. óXaata. Vid. vXdUo&ai. óXs^v = vltjct/. Archiloch. 74, 9. Yid. xaiztt]G6a. 5~kïj. Herond. III 51 'oQrj ö' öxoicog zrjv quxiv Xeki7tgt]xe | naGav xaz vXrjv, i. e.^ omnem sylvam perreptans. Vix recte Meister explicat xaz Ikvv, frustra provocans ad Photium vXrjv zo xaQifrv — rov vSurog, ad iXmór/g et vXlt,av, quae huc non faciunt. D-Xoyog' Gzquzog. üeQyaïoi. H. = GvXXoyog. Vid. v = Gvv. oXojxavet's* ó ruig iu[q{j.aXo£ aeolice = ofiaXóg. Hes. s| vpaXmv !£ Sfioïcov. Cf. ifioi, v/ioCug. 6[xaptet = ófiaQzei aeolice. Theocr. XXVIII 3. 0{xé dorice = ifiag. Sophronis fr. 25, Arist. Ach. 703. 705. Lys. 87. Cf. Apollon. p. 127 A. ó|Aet£. Formae dialecticae: Aeol. N. vfifiig, G. vfi/xémv, D. vnfii(v), A. ïi/ifis. Cf. Hoffm. II 560. — Boeot. N. oitnég, G. ovfiimv, D. ov^iiv. Dor. N. iég, G. tifiéoov et vficö v, D. vfiiv (emphatice), vpw (enclitice), A. i(ié. Cf. Ahrens II 257 sqq. — Ion. vpeig ($fieig), {ifieüv (sine synizesi tantum Herond. II 27 ipeav) vfiiv ivfiïv). Hoffm. III 463. 486. — De singulis cf. Kühner-Bl. Gr. gr. I 580 sqq. —Possessivum aeolice est vpiiog, dorice vfióg, boeotice et laconice ovfióg, otifióg, ionice et attice vfiéziQog.— Vid. G v et cf. rjfisïg, Gcps ïg. 6;j.é£. Apollon. p. 119 B, qui citat Sophronem (fr. 41 Ahr.), Ar. Ach. 726. 727. 6jj.é(ov. Sophro 1 et 79 ap. Apollon. p. 122 A, vfxav Rhintho ap. Herodianum n. /,iov. Xe!-. 19, 26. ójj/iyvaov = vfievaïov post singulos versiculos insertum, ut alibi vfiriv m vfiEvaü, ap. Sapphonem fr. 91. Plenum fiéUner vfirjvaov legitur in fr. 107. OfJXV. Apollonius p. 124 B TtaQ "IaGi ngonsQiGnazai iyxXivofiévrj, xaöö GvGzsXXsi zo l' xeu szi naga AcoqisvGiv' oGaig vfjiiv ccivsgw SóxpQcov (fr. 81 Ahr.) xai cv óptHj zaaer ov ficcvzoi diepQov ènrjfifiévov tipïv (fr. 82). Sfxjjie Alcaei fr. 13 A. Hes. s. v., 5jj.jjt.ss Sappho 24 et 25, ö|x({x)éo)V Alc. 96. Corr. Bekker, ojxjxtv Sapph. 14. — Alc. 80 (afifitv? Hoffm.). 5}Jl{J.®£. Vid. vfiEÏg. ójAvepyatiys (?) Eur. Andr. 476 (Weckl.). Probabiliter Headlam in Cl. Rev. 1901, 17 A coniecit vj\iveqyaxauv xs xsxxó v o iv, coll. /tvXegyaxag, aliis, pro xskzóvoiv -9? vfivoiv èQyaxavv. ójxvvyxóXos = v^vonóXog. Kaib. ep. 802. 1 (saec. II p. C.?): avQinxu, v[{ivrf)7ióXe, fi£ÏXi%e Salixcov. = ÓJAVOICÓXOJ CIA III 1331. ó xtfivrjxrjg xrjg EvTiogiag 9eag Bskijlctg (deae peregrinae fortasse asianae nomen). Tit. att. saec. III p. C. (?) init. Dittenb.2 739, 3. ójxvoavaaaa — KXeioó. Bacchyl. XI 1 BI. ójxvoStSdaxaXog. Dittenb.4 743, 26, Pergami tit. saec. II p. C. ójavozóXo?. Yid. iifiv?j7róAoc;. 6j= (pllvfii'og. Inscr. metr. Pergami. Append. post stud. mea crit. in ep. gr. XCVIII 1, p. 156. Sjxoc aeolice oiiov. Balbilla GD 323, 2. 5{JL0t0s aeolice Theocr. XXIX 20. EM 243, 18, 5jj.ot(og GD 271 A 6. Cf. vfiÜQxr]. öjjioXoytas. Inscr. aeolica Hoffm. 155 a, 13 sq. (Add.). 5v = avv. Salaminii in Cypro. Yid. ïïyyeiiog et {ivxsxqugtiuv. Cf. i>', {fioyos, vgiyy a. 5v = ov (&.va) Cyprii. Hucusque tantum in ivÉ&rjKs Hoffm. 120, 3 sq. Cf. IA 556. Ahrens in Philologo 1877, 27. 30. ovetv. Yerborum in vvhv vocalis contracta a sequioribus. Vid. Studia mea crit. ad ep. gr. p. 63. Svtsipaauttv" xaxeayév. £aXa/xlvioi. H. Correxi olim évxexQavGfxévov = Gvvxs&QuvGfiévov. o|ov (= ol^ovy jióriGov. H. Boeotice a verbo oï&w. 5o}J.é{Jt.Via* éoQxri xig èv "Agysi. H. io^sfivóvsia coni. Schmidt. Cf. fiêfivav 6 'óvog. H. Fortasse in hoe festo sues et asini immolabantur. 5og = vlóg in titt. aeolicis aet. rom. GD 243, 5. 6; 230 B, 1. Anti- quiores exhibent üiog. öxd aeolicum = iïitó sec. Herodianum I 479, 25, II 195, 7. 363, 17. — vnadsÖQÓfirjKsv Sappho 2, 10, inaGdsv^aiGa 1, 9, vita J-iqyov 's'gxafiev Alc. 15, 7. In titulis tamen aeolicis et thessalicis, quorum nullus est saec. a. C. IV antiquior, tantummodo vnó reperitur (nee magis vna apparet in vno&vjiLg ap. Sapph. 46, 1 et Alc. 15, 7), saepe contra &nv pro anó. — Sed iïna habet inscr. elea GD 1154, 9 vnaövyioig et 1159, 3 vnaövyioloig Svoioig — T£Ttfiwf«]v o L o t g = vjto^vyioiv övoïu — xexifirifiévoiv. Vid. Dualis, óxaystv, verbum obscurum in Amorgi tit. III a. C. saec. Dittenb.2 531, 55: èav q>vx£vï\i ij vTcayr][i vsa>v xxi. óz(x,f(Ofsó^' TtQog jtMv&cov oiKodo/Arjv nr\\óg. H. Suid. s. v. citans Her- mippum. Schol, ad Ar. Av. 1149, qui praeterea explicat ai$r\Qovv u oiov nxvïdtov et ZvSxrjQ, nXatv d' ioxl gISï]qov (]. GiörjQiov), co gvovGi rou nr\Xóv. Cf. Phot. lex. et Poll. VII 125. X 147. Piccolominio contra idem esse videtur quod GxacpvXrj. Quidquid signiflcat, locus Avium corruptissimus mihi videtur cum Dobraeo, Meinekio, aliis. Legitur inaycoysvg in CIA IV 2 p. 198 = Dittenb.2 587, 31, ubi, ut apud Aristophanem, usurpatur in aedificandi negotio. oxaSófiov. Yid. vn&. óxatScog ohog. Spartae tit. metr. in X&rjv. III p. 454 (Kum.). 6xat. Adde Bacchyl. XII 139 BI. rpoifiav èaióóvxsg vnal | i fi a> v o g aïyXav, i. e. fiexa %eifia>vct. V)>w6llpSC3d"Wl ionice = vcp. Pft. pass. vnagaigrjfiêvov = vGv = -égyovGai Boeot. GD 488, 149. óxapxttéxrtuv. Lebadeae tit. Dittenb.2 540, 160 sq.; Att. saec. IV a. C., EA 1887, 57 sq. — Pap. aeg. MPP II 4, 4. óxap^ov, zó, sive za óxap^ovta, = nógog, reditus (e re familiari). PB 11, 7, cf. 1. 11; 8 II 29 sq. Wilcken O. G. I p. 507. '>xa3xeXsi3i)-ac. Inscr. aeg. (Dimeh) ap. MahafFyum in Hermathena a. 1895 XXI p. 162 xa>v vnaG^oXovixévav iv xfj oikovouCa. Wilcken O. G. I p. 388. óxazr^Xsyr^, alte cubans. Aesch. Agam. 50 naCdav inaxrileXso)v ex probabili Headlami corr. in Cl. Rev. a. 1900, p. 113 pro vnaxoc Xeyécov. óxatog, consul ar is. Titt. saec. IV et V, IGSI 993. 1026. 1045 vnaiog (tav) lsq&v va&v sive iitl twv vaav, consularis aedium sacrarum. — Ibidem 858. 1960. 2469 (inscr. metric.) vox non consulem signiflcat, sed honoris causa usurpatur, nobi 1 em denotans. f>xat)Xi£ = S7tctvfos- PK- I 113 5 a (a. 498) habet subscriptionem fuöihórjjg vnctvXtwg. öxéatt. Herod. IV 70, 3 = ónêan. Cf. Poll. VII 83. X 141. — Hippocr. V 234, 4 vnrjxïcp (codd. rptrjtica et onixia). Hoffm. III 288. Vid. T pro O. 6xeÉpox GD 430, 5 = {iTtSQÖLXOVVXtOV, OvTCEQfUSVlSaO 574, 3. — Notabilis forma est bneqS ixióvd a> GD 429, 3, si certa lectio. — Pamphylii vkccq dicebant testante tit. in Journal of Hellen. Stud. I 251 (Kum.), quo carent GD. — Cretensium est vnsêé = vnedóé per assimilationem pro vnsq öé LG XI 44, Ut zad&vyaziQag IV 74, xiXXrji X 53 (xig Ifji), zaSSaÏGiog, alia. Vid. xoïdêe et cyprium na JdfiazQu. Huius praepositionis syntaxis ab ionica et attica eo differt in quibusdam dialectis, quod, ubi habet commodi notionem, construitur cum accusativo pro genetivo, ut Phoc. GD 1523, 15 anozsiGaxio xai }iduvai xal x&l nQOGxavxi vnsQ xovg avaxi&sfiévovg xad' s'xaGxov aQyvQi'ov fivcig Ssxa, 1545, 7 nqoGta^sv tinsQ avrovg tov &élovra et ita constanter in titt. delphicis, v. c. 1723, 7 sócoxs — finsQ Qaivsav. Cf. 1740, 4 sq. 1747, 13. 2337, 3 etc. Loer. Amphissae IGSept. 318, 4 %siQÓyQacpov Kgixoddfiov — vnsQ ZconvQaV — xslsvovGav yQacpsiv vnsQ avxav, snil 's'ksyev avxa yQa(xfiaxa fjir] slóévai. Cf. ibidem III 1066, 4 sqq., GD 1474, 5. E Kumanidis Synagoge s. v. adde inscr. argivam W.F. 122 b. 119, Andaniae L.F. 326 a, Mantineae LF 352 B. Cf. etiam Epidauri tit. 391, 4 ap. Dittenb.2 391,4. —Vid. supra naga c. acc. pro dat. apud Boeotios et Delphos. Sensu eodem Arcades vnsQ construebant cum dat ivo, ut in tit. ap. Dittenb.2 465, 2 avÖQSg aya&ol iysvovxo fia%ó[ievoi vtisq xai zag nófoog èXsv&sQLai. Cf. anó, oinv, é§. — De usu huius praepositionis pro txsqL in titulis atticis inde ab a. 300 a. C. (apud scriptores, si fides librariis, est multo antiquior) cf. Meisterh.2 182, 50, qui sub 49 affert inscr. a. 369 a. C., in qua occurrit dictio insolita aQ%Eiv inêg xlvcov pro nudo genetivo. óxépaJRo?. • Philodemus de mus. ed. Kemke p. 23 xal zoïe Uyo^svoig b (iïog fiaQxvQCL nagiGxag noXXovg sv ocg èvxafiitifavGi fiéksGi Kal Qv&/ioig Gwex^ovzag i>nsQa&Xovg ovxag aGnsiovg ós xzs. Cf. Gvv s^i^siv (Add.). oxspafcslv vnéQ xivog, poscere (aliquid) de aliqua re? PB 340, 6 (a. 149 p. C.) vnsQyxrj9rj in sq xeX&v xaxalo%iG(ibv iïwo zmv xsXcovcdv. Ceterum verba non expedio. óxepaccopstod-at c. gen. = vnsQsisiv. Her. IV 105. Cf. VI 116. Cf. vns- QaKoQyGig apud Hippocratem. óxepaxpia, zó, = xa oqslvu. Her. VI 20. Cf. I 59. [óxsp]avaiaxtm<ü£. Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 227, 18. Adiectivo utitur Dem. 43, 65. óxspavfl-scv. Arati Phaen. 1059, ed. Maass. óxepavópso?. Theocr. XXIX 19 in aeolico carmine. Vid. avÓQsog. óxspavco, ut apud seriores scriptores, in titulis, v. c. Dittenb.2 276, 22. (extr. saec. II a. C.), 329, 58 (a. 86/7 a. C.). Primum occurrit apud Aristotelem H. A. 3, 2. óxepaxo8éxJea]3-a[t|. Philodem de vit. et virt. fr. 7, 11 Vol. Herc. (II) vol. I. 6xspaxo5i8óva& = &vxanoöiö6vai, reddere pro alio. Olbiae tit. saec. a. C. III 1RB, I p. 37, 16, 18 vnsQanoSovg (SC. xa>v [sq&v noxyQiwv) xovg sxaxov %Qvoovg iXvGaxo. :== Dittenb.2 226, 18. óxspapptoSetv c. gen. ionice = iïnsqoqqcoösïv. Her. VIII 72. Vid. ccqquósïv. oxspa^avo? aorice. tsaccnyi. XVI 49. BI. Pind. P. II 38. öxepPdXXsafl'ai ionice = ava^aXXeo&ai, vneprideadai di ff er re. Hero- dotus passim. Cf. Schwhi lex. et vneQfioXr\ et vneQxétpala. öxepPapiy?, nimis gravis, nimius. Inscr. Cymae GD 311, 15. rav fisv vrteypctQCa xal Q-éoiGi xcil taGo&éoiGi aQfiófriaav rag re rw vavco xareiQcÓGiog rag re ra xriora nQOGovvfiaGiag reifiav nayunriGaro. Yid. vneQ&vfimg. óxépj3co£. Adde Bacchyl. III 37. XII 75. XIII 19. BI. óxeppoXvy ionice = ava^oh). Her. VIII 112. Cf. ineQpüJHea»ai. Pormula keinco rrjv vneQ^oXrjv, non exaggero. Amh. pap. II 36 12 (c. 135 a. C.). óxepPókov = {meQPokrj, abundantia. PO 103, 26 (a. 316 p. C.) vneQfiohov (stil. messis) nQOGcpeQOfiivov nqooöex&ri6erai. Cf. PL p. 359 col. VIII 1 (Ptolemaeorum aet.) vnegpokiov rcbv TL^irjGecjv. Vid. Wllcken O. G. I p. 529 sq. óxepPpaSo-zóv^tos, tardus nimium, admodum. Inscr. philosophica Oenoandae BCH 1897, 360 [&aneQ rov] ikécpavróg [ion ró ine]eP(>advxï[vrirov ro]v [ojcófiarog xre. 6xspYd?saa-ai, scil. r^v yijv. CIA II 1059, 21 ut Xen. Oec. 16 6 Dion. Hal. X 17. óxspYpa^eiv, pro alio scribere. PK II 220, 24 (a. 149 p. C.). "Mxipog yQ(a[i{*arevg) vne^ypat/ja vneQ avro]v (pa^ivov fifj eidévai yQCCllflCCTCX. óxspöetaat = vneQ^0£? i. e. xeipevoi vneQ rrjv ftakarrav. Her. IV 199 ubi distinguuntur a roïg naQa&akaGGioig. óxepO-scó-caïos. Damascius BA 1427. óxépO-sacs vocabulorum transpositionem significare videtur ap. Philodemum de rhet. Sudh. p. 198, 5 raïg naQrjuxaïg vneQ&éGeGiv = Ixera&éGeaiv. Cf. Hermogen. vol. III p. 287. — vniQ»eaiv noieia&ai = vneQxï&ea&ai, vneQpakkeo&ai, differre. Philippi regis 51 Demetrii f. epistula Dittenb.2 239, 12 neqI rovrtov rrjv vnéodtaiv noii']GaGd,ai. CIG I p. 788, 43 firjöeatav vnéo&cGiv itoirjGafievog firjre dvoiccg öanavrjg. Cf. Thesaurus. &xep{)-pC£iv = tinsQnrjê&v. Hom., Aeschyl., Solon, Her. II 66. III 134. óxépO-ofjiog. Adde Bacchy]. XII 103 et fortasse VIII 37 BI. oxepfl-ófj.®?, libentissime. Inscr. Cymae GD 311 anoÖ£^é/i£vog vneQ&vficog Tav xqiGlv rag nóhog AsGfiiwv, fere = Ttgodvfiórara. Titulus est Christo ferme aequalis. óxspfropa, limen superius. Adde Herond. II 65 ra vk£q&vq oma. Cf. V. 35 £%cov öaêag rrjv oixir\v vjt[rjip]sv. — VTteQ&VQOV. Dittenb.2 588, 67. 70. 115.' óxepfropcotHyvat. Inscr. argiva L.F. 116 a (Kum.). óxspO-töjjiaJstv ionice = vn£Q&avpa&iv. Her. III 3, 1. Yid. &a>na. óxspxacstv, nimis urere. Poll. Y 110. Verbo utitur Philostratus de gymn. ed. Yolckm. LVIII 6: oi Si vóuoi re Kal hvtcpiai (rjhoi) iiy(jol r slal y.aï vrtSQxawvreg. óxspxatpo£, plus quam sufficiens. Philodem. de rhetor. ed. Sudh. p. 59, 12 Katroi ri av rig enl nXsïov SiarQL^oi', G%£Öbv yag vnéQKaiQa % al ravra ngog rov rónov. Proprie opportunitatem superans. óxspxattatajxsv cretice = vjt£Qxara(}aXXsiv, vnsQxarari&évai, solvere pro aliquo. LG XI 35. Vid. xdtigravai. uxspxetaO-ai. Amh. pap. II 97, 6 de bonis publicandis: povXo^ai MvrjGaG&ai ex rcöv elg ngaGiv vrteqk 11(iêv mv rijg óioixtjGsmg nsqi rr\v 7iQox£i(iévr)v xcófirjv tiqÓtsqov my%0()([i(p£C0g xrê. Cf. Gvyxexa>Q7]fiévov sig nQaGiv 68, 3. óxspxé^aXa. Titulus ionicus pervetustus Olympiae inventus, quem novissime sic edidit Dittenb.2 684: Bvficov rèrégci (ri)réQrj) %sql vntgxétpaXa fi vnsQspalero ó <£ó|l]a, coll. adverbiis vnéQfioQov, xaraxécpala, xarwfiadóv, refutans Wilamowitzii coni. v7tÈg xscpaXdfi (ft), quae tarnen, quia in vetustioribus titulis consonantes duplices saepe una significantur, vera esse potest. ÓxepxopiJS = vneQxoQog ? Herond. Y, 1 rjó' v n £ qk o qt] g (scil. 7] rpooXrj) ovrco, | aGr ovxér' aQY.EÏ ra/xcc Goi GxÉXsa xiviïv. Nisi forte (ut olim proposui) genuina lectio est vtc£qxoq£ïg oiïrm —; ut fuerit verbum óxepxopstv = vk£qxoqov üvai. Quod sane malim. óxepji-SYaO-^s ionice = vn£qix£y£&rig. Her. II 175. IV 191. VII 126. Vid. fiéya&og. óxep{j.7jxvjs et xsptjAvyjojs ionica, a prosa attica aliena. Praeter poetas illud usurpat Her. VII 128. VIII 144, 2, hoe II 108. 171. VII 36. 'YxepjJLvyatpa pro -/ivrjar^a recte cod. B Pind. N. X 6. Cf. IGSI 2576, 1. Vid. KkvTctifii)<5TQci, et s. h. v, in Addendis. uxépvsfrev per metathesin = V71£V£Q&£V. Epidaur. IE 241, 1. Cf. vno- TttTQlSlfDV. óxépotxos c. gen. = oikcóv èitéxsivu c. gen. Her. IV 17 et óxspocxecv c. gen. IV 21. VII 118. óxépoxXog. Adde Bacchyl. YIII 15 BI. oxspopav (= ai/to&ev oqccv) rrjv &aXaGGav. Her. YII 36 extr. óxépo/os. Adde Bacchyl. III 5. XVI 68. XVIII 44 BI. oxspxsöov* oQog, fiovvóg, 'ÉnaQ^a yrjg' nédov yctQ r\ yf\. Phot. óxepxspav (?). Vid. s. v. lax igft ar. óxepxijSav tovg vóaovg plus dicit quam imsQ^alvsiv. Hyperid. II 12 BI. Cf. Dem. XXIII 75. oxspxcxtstv ionice = nuQuvai de tempore. Her. III 71 r\v vnsQjiêGy rj viiv rjfiÉQri. Similiter Hippocr. p. 648 oxav vnsyTtéari ovxog 6 xQÓvog. Item in Aegypto. Amh. pap. II 19 (106 a. C.) xov vnsQTteGÓvxog XQovov et 147, 14 (saec. IV vel V p. C.) tmv vnsQneGÓvxiov %QÓvodv. oxepxXsov = TtsQUTov. PB 415, 15 (saec. IV) juóvov to ysvó/isvov xscpalaiov avxöiv anaCxrjGai Kal firjSèv kdfiyg — vnsqnXsov. Cf. vnsortlsovafeiv, superabundare in N. T. óxepxóvuo?, transmarinus, in prosa. Amorgi tit. Dittenb.2 517, 9 (saec. a. C. II) syyaia Kal VTttonóvxia. óxepaapxetv. Add. Philostr. de gymn. ed. Volckmar L 4. oxspas aeolice = vnaiQGs. Compend. III § 48. Cf. 'egGeo, i'gay. óxspaccscv, nimia edere, voracem esse. Philostr. de gymn. ed. Volckm. XLVIII 4. óxéptato?. Adde Bacchyl. III 84. X 36. XVI 79 BI. OX£pt£tXKi; o ijiiog = avaxsCkag, avaG%ófievog. Her. IV 104. óxsp'csXsatas, Apollinis cognomen Spartae in laminis metalli ea 1884, 203; item in urbe laconica xa>v Koxvqxccxcov ea 1900, p. 154 sqq. tres tituli ex eius templo. Cf. GD 4543 sq. óxepuü-svac. Her. III 5. 32 et t>xspu{teat)-ai I 8. 107. 108. III 71. V 24. VII 18, ionice = avaxL&iGdai, uvaKoivovG&aï sive iniKoivovG&ai ri xivi. óxsptóvaca, limina saperiora portarum et fenestrarum. Cf. Poll. VII 167. CIA II 176, 55. 57. CIA II 1054. Dittenb.2 537 cum nota 17. CIA II 834 b = Dittenb.2 587, 165. 294. 306. óxspoxojcscaiha:, nimiis hypothecis gravari. PK II 179, 13 avkr\v — firi vncQvnoKeLfiévrjv fitjSi n^os^UoxQuo/jiévriv öia nrjêsvóg aQiiLov (a. 68 p. C.). óxsp^todog. Adde Bacchyl. X 78. XII 158. XIV 62. óxsp^ppovscv xXoóttp = fisyigrov ipQovsïv ènl nXovxa. Her. I 199. óxsp^ósta in papyris aet. byzant. PO 134, 19 ét saepe. Cf. rifiióxyg. Txep^ota CIC 4699. Óxep^övac = V7Teosveyy,uu. Her. VI 121 "EUrjvag iGfyi. óxsp^sip, longioribus manibus praeditus, fere = (ACCK()Ó%EIQ. Philostr. de gymn. XXXVIII 2: [laxgol xa gksXij Kal vnéQ%iiQsg. óxep^ós (imperat.) = vuteg^ei. Tit. att. aet. imperatoriae, fort. saec. I, repei tus in fonte ante Dipylum BCH XX 79 :0 Ilav, 6 JVLriv? %ai- qsts Nvvcpui %aXa[ | #£, x vs, v n e g % v e. Vid. Usener in Mus. Rhen. 1900, p. 295 sq. óxsptpStov xe&vgcotxÉvov. Inscr. Deli BCH VI 63 (Kum.). óxspwvsiaö-at, nimio pretio emere (conducere). P. Cornelii Scipionis consulis a. 738/16 epistula, tit. VIII sq. ap. Viereck Sermo Gr., in loco lacero tinelgcovri&EïGi. Verbum affertur e solo Themistio. óxepcjiov cum iota scribendum. Meisterh2 52. óxsptópsta = cckqcóqeici. Theophyl. Sim. Hist. II 8, 11 ava xag vjveqa>Qsïag tov OQOvg. óxsptorav. Inscr. att. saec. IV a. C. EA 1888, 12, 1. 73 (= Dittenb.2 439) xovg Se ficcQxvQag — jra()£;(£9'ai ek xcóv savtov diciacox&v (kxqxvQovvzag ra v n e q w x co ft é v a, ubi Pantazides recte explicat v7topaUeiv sgtóttjaiv, monens apud Platonem Gorg. 483 B hoe verbum perperam explicari. óxsapatvstv, clam adire. Theophyl. Sim. Hist. II 11, 11, ubi de Boor èntopoiCvcüv eoniecit. óxeóD-ovo?. Vid. vnó^iaoxQog. öxsoö-tmiypca. Lebadeae inscr. Dittenb.2 540, 105 (cf. 111. 115. 146. 148. 166) xa êni(}ceivovxu ncivxix inl xovg xpccxEVTag (q. V.) xat sni XTju v it e v& v v x 7] g icc v (lYj eKccxtov 7] èiti Svo TioScxg %x£.) ubi VOX signifleat sec. Fabricium de archit. p. 73 rudus calculosum, quo solum integitur ad effleiendam aequam planitiem, cui deinde imponuntur lapides pavimenti; cf. titulus att. de Philonis sceuotheca CIA II 1054 = Dittenb.2 737, 17 oixoSofirjaEi Sè xovg xoixovg xrjg GxEvo&rjxrjg xal xovg xLovctg ccxxLxov Ai&oVy &£ig Ev&vvxriQictv xolg xoLyoig nXccxog xql&v 7toSav xxubi muri fundamentum ex lapidibus sectis constructum intellegendum esse monetDitt. Vocabulum saepius ibi recurrit. Hes. si&vvxrjQla' xb èv xa> Èöacpsi sv/i/iayfia (scil. %alixcov). óxÉ^'SjJLa (= vixéxd'EfjLct). Andaniae tit. a. 91 a. C., Dittenb.2 653, 59 ygezepÉxeo èv vTtE^É^iciXL, ubi editor explicat tabulam alii quasi subiunctam aut adnexam; si quidem l'xö-Efia sit recentius vocabulum pro ngoyQunnct (cf. Lob. Phryn. p. 249). = vrréxd'tjcat inscr. cretica saec. a. C. III Del. 119, 21 et óxs^fl-saÉpKOV 1. 25; similia alibi. óxiyXattt)V (Hippocr. II p. 38 K.)" xa>v vxeXccvvÓutcov (pro vitö ÈXctxxóvcov evlol corr. Schmidt, sed ïvioi, scil. explicant, fortasse servari potest) cpvkkcov. H. Erotianus p. 376 VJtïjiarw t<3 xqv xaxa xoiUav xa&aiQovxi, nctQcc xb v7tsXcevvEiv EiQtjfiÉvov. Signiflcantur medicamenta purgativa óxijps'Êca = iitriQE6Lv xal av&Qanav flagitare videtur. vnó cum gen. pro ini. Olympiae tit. saec. a. C. IV Dittenb.2 98 vno tllavoSixav, i. e. munere fungentibus hellenodicis. Locis ubi vnó c. acc. legitur pro usitatiore dativo addatur Her. VII 108, 1 (SeGGaXirj) r]v vno [SaGiXéa öaGfiotpógog. Insolitam locutionem 'óvog vno ol'vov et vnb dévóga xal fiatg in pap. aeg. Herm. XX p. 453 sqq. (cf. XXVIII 60) Erman in Hermae vol. XXVIII p. 479 sq. explicat e sermone aegyptiaco asinus vino (etc.) onustus. Vid. s. v. tqïxcoqov. Nova exempla prodierunt ex papyris EGH, Ostr. 14, 2. 15, 2. 16, 2. 3. 17, 2 'óvog vno xQidrjv et similia. ózoajtpalos, Apollinis cognomen. CIA III 91 (Kum.). óxoajtxacvovto- ezgsfiov. H. Pro vnegixzaïvovzo olim in Qu. ep. Homero 3 reddidi vnoaxzaivovTo, coll. vnoöeïv, vnoXveiv, vnoTgéfisiv. Vid. v.Leeuwen, qui recte divisim edidit nóösg ó' vno rjxzaïvovzo. óxo[3apita>v ? KsQficitav vno^agncov = vko^c/qscov, satis gravium, pro xsQ[itx toov [a?]?to (Saptrcov apud Krallium Denkschr. Wien. Akad. XLYI, II (saec. YI) suspicatur Wilcken, Archiv f. Papyrusf. I p. 419. not. 1. öxófiaau; tav ayalfiarcov, basis. Therae tit. saec. III ineuntis IGI, III 330, 275; CIG 3884 xcctaGxevfjg xal avaGrccGecog tav ze avÓQiccvrcov xal tav vitofiadEcov. oxoporayps?. Lebadeae inscr. a. C. 175/1 IGSept. I 3073 = Dittenb.2 540, 8, tabularum substructiones, interprete Fabricio de archit. p. 57, qui cft. ap. Poll. II 200, vnópad-yw %Qr\nig, 9efiékiog ap. Hes. Yid. nciQaGrcifiata et i(i(3aryg in Addendis. PB 660, 9. 14. (saec. II p. C.). óxopXdTMj. Diocletiani edictum XVI 88 ed. Mommsen. Vid. ójcó(3poxtt, aquis submersum. Her. YII 130 homerice (Od. £ 319) = imofiQvxiov, quo cum Platone (Phaedr. 248 a) et aliis utitur 1189. óxÓYVoO-a (?)■ tö xa&fjo&ai rag x£ïQa? i'xovrci r')v yva&ov. Fortasse vnóyvo&a legendum, ut sit gl. aeolica. Vid. A=^0. bxoypa.ii.iKazsóq. CIA I 324 et II passim. ónoypacpésg, = vTtoyQocfifiatfig, unus pluresve commemorantur post rov yQufifxaxécc in titulis Acrarum sicularum GD 3240. 3241. 4242. Vid. t q laxolö cl q %0 l. óxoYpacpstv in inscriptionibus saepe significat infraponere, citare, afferre. Cf. BCH V 439. IX 132. Mitth. V 300. VII 64. Eodem sensu usurpatur vnorürrsiv, q. v. ózoypa^eóg, qui subscriptione alicui attestatur. FGH 91, 33; 98, 18: vitoyQacpsvg rijg @ivitxove£rog Aeovzag. — vnoygacpevg zwv ofAokoyovvxeov Mv6&7]g, cum verbo vnoyQÓupnv (97, 24). ÓKOfpayr], iudicum sententia subscripta libello supplici apud Aegyptios Ptolemaeorum aetate. PT I p. 7, 33 et VI extr. Vid. Peyron. vol. I p. 169, qui cft. usum voc. subscriptio apud iureconsultos latinos notantis sententiam Principis, qui saepe dabat responsa suam sententiam subscribens libellis, quibus ipsum cives consulebant. óxÓY»pos, succurvus. Add. Philostr. de gymn. XXXV 40 ed. Volckm. yv(A,vaGTixre()(x vno ttjv öokóv tt, ita ut vnoSóxiov sit idem quod dgavog sive dqavLov. Cf. Deli tit. BCH 1890, 394, ubi explicatur „Assise supérieure du mur, sur le quel la xaivLa s'appuie comme sur une banque." Item 1. 1. p. 468. — öjövo; trabum genus denotat in tit. de Philonis sceuotheca ap. Dittenb.2 537, 85 (not. 43). Poll. X 49 xct £,v\a ra xaxuvliLovxu xovg nhv&Lvovg xofyovg. «xoSojJta, a. Inscr. trozenia L.P. 157 a (Kum.) = 5xo8opy in tit. Deli saec. III a. C. BCH 1890, 394. Cf. vnoSéfisiv. óxoSóvctov ulyog. Inscr. metr. Lesbi IGI II 489, 5. óxóSdjjux, zó, tunica, sive inducula. Andaniae tit. saec. I a. C., Michel 694 (= Dittenb.2 653), 19, i. q. oxoScka? 1. 22. óxoSóvsiv ionice = vnoSvtG&ui. Her. IV 120. VI 2. VII 10, 8. 134. óxoStkag, ó. Vid. vn ódvfia. óxospYexi[atat?ji;], operis subpraefectus. Abydi tit. L.W. 1743 (Kum.. óxojaxopsóeiv. Tit. thebanus CIG 1634, 2 AFIAZAKOPETEAZA, coirectum a Boeckhio in vnofcaxoQsvGaGav. Cf. vno^axoQog Hor. VI 134. 135. óxo^Xoöv. Theophyl. Sim. Hist. IV 1, 2 adelv. Vid. Addenda s. v. (iifiohóyog. ÓKOd-OWapiKÓazpia.. Vid. &0lvaQ(iÓ6xQia. óxo0"Ojxtg (oxód'UfA.c^). Athen. XV 678 D. vnodvplg öi xal vno&vfiiaösg Gzecpavoi naga AloXcvGl xaï 'IcoGtv, oi)j negl xovg XQa%r]Xovg niQiexL&svxo, rag Gacptög ïgxi ua&siv ix xrjg Alxaiov xal AvaxQsovxog noirjaecog' 0drjxag v xrj cpXoyl rijg aviug. óxojcofxacvetv, subtus undare.'Fnonv/iaivovGac (iov, 15 ^ci&og xav vrtovó{j-cov. CIA IV 169 b, 17 t?jg xov vöaxog ayayijg Kal xav vnovófiav STtifiSfiéXrjxai. óxojcaaaeiv, (subspergere) substernere (nolr)v ana\mxuxr\v). Solus Her. I 132. óxoxstd-siv, clam vel sensim persuadere. Theophyl. Sim. Hist. I 8, 4; qui tamen composita cum vitó pro simplicibus ponere consuevit. ójcozetpóötot ovsiqoi pap. aeg. in Alcmanis Partheniis ap. Bgk., poet. lyr. ed. IV sxKQSitrig rcög consQ al'' xig sv jïototg GraGsisv innov nayov &e9X0cpiGpoi „scraping lightly with the hand to get rid of stones", vnoaxagjiGnóg lexicis eximi iubens. óxoaxtóeis Nicandro Ther. 96 redditum a Schneidero p. 164 ed. óxoaxnzYjQ, cui hebetior est oculorum acies. MFP 20, 5. Cf. Gxntóg in lexicis. óxoaxovSopx^a-cac. Inscr. Olympiae EA 34, 86 et A. Z. 1878, p. 98 (Kum.). Vid. ènio nov $ o Qir\Gx tal ficc&og zó 6ii%&év, toycr'^ófisvov zag vnoxofidg, xzs. Cf. Fabricius de archit. p. 76. óxótojxog, rescissus, vanus, irritus. Inscr. foederis achaici (224—233 a. C.) GD 1634, 14 = Dittenb.2 229: ei öé zt ex zmv ifitzgog&i iqóvcov — NeccQXMi k'yxXrjfia yiyovev i) roïg vtoïg, vnóxo^ct ei/iev navxu xal ju.[^ öixa^éa]&to firj[xs] Nixkqicoi /irj&elg |wijze — ne^i xav TtQozsgov tyy.Xiqadxav. óxoi:óvatov, limen inferius, Inscr. att. saec. a. C. IV Dittenb.2 587, 66 cum not. 56. Cf. vneqxóvaiov. óxozpirjpapxog. MFP II 13, 7. 7. óxozópavvos, magistratus quidam regis mandata perficiens. Priscus FHG IV p. 100 {rjGav de xav zs zvQctvvqGctvxcov) xcti vnoxvQdvvcai' yiyovózcov, ut coll. pap. in Krallii Denkschr. Wien. Akad. XLVI correxit Wilcken, Archiv f. Papyrusf. p. 418, not. 5. Ó%Ó(pÖLXlQ. Pind. P. II 76 afta%ov xaxbv a^rporsQoig Sia^ohav vnoyuusg, ubi vid. Christii notam. — Cf. nozaywyCg. ÓXÓ9aoac? ionice = dvqig, fenestra. Her. VII 36. óxo^sóysajce = vnétpsvysv av. Her. II 147. Verbi vKorpsvysiv exemplis ex Herodoto Schwhi lexico adde III 120, 2. 125, 2 et 3. 0x090jajceiv. Vid. cpwGKsiv. hizoyapazistv. Add. Philostr. de gymn. ed. Volckm. XLVIII 13 Tdïvpa VTtO^ClQaXtOVGCl. óxóxpoaog. Adde tit. Deli saec. a. C. III Dittenb.2 588, 61 %ovSvliov vtió%qv6ov cum verbo óxo^poaoöv = ski%qvgovv 1. 15 Sa%zv\ioi oidr/goi vtcoxs^vdiofievoi et 1. 95 xovêvhov Gistjqovv v7toxe%()vGco[isvov. óxotJiaXdaastv, contrectare. Lacaena ap. Ar. Lys. 84 &keq lsqüóv Uageïóv?) roL fi vnoipaXaGGits. Cf. att. rprjlacpav. ózotyia mire dictum pro ösivóv u. IGSI 2188: yövg fiiog, ro fjjv ylvxv, to duvüv vitotyUt. sarcophagi inscriptio. „Titulus fortasse novicius" adnotat Kaibel. óxxpó (ex vjtongó) c. gen. brevi ante, thessalice tit. Larisae GD 345, 43 ra tpacpiGfiaza tó ze vitrtQo rag ysvójisvov xai to za/iov lyygatfjovzag. óxttaajxós, resupinatio. Philodemus de rhet. p. 53, 11 Sudh. zo]v xsqcöv (sic) gvjina9fi [vtcz]lagfióv. Cf. Aesch. Prom. 1007. óxó et 5xo = vnó et vncGti. Cymae italicae inscr. IGSI 871. Vid. vtzó et t pro O. óxöjSsXos. Epicharmi fr. 58, 3 Ahr. Vid. ö^eXóg. óxtófxaca, scil. xgéa. IC 37, 53. Galen. XIX p. 150, 6 vjtwfieti?' zo tirtoxsLfisvov av ovzca Xéyoiro rjroi zij cncofXLdi 1) xal ra üfioo. óxtópsa, 77 ionice = vncÓQsia. Her. IV 23 etc., cum adi. vnó>Qsog. Abundanter VII 199 naga tyv vncoqst\v zov 'ógsog. óxfopo^ca „la charpente (comme une toiture inferieure) qui supporte les voliges et les tuiles de la couverture" Kabbadias ad IE 241, 42. Cf. BCH 1890, 393. Idem „mais plus bas 1. 46 ÖQocpa est le plafond, qui se compose des poutres et des caissons." De forma cf. svcówfiog, bfimw^iog etc. Antiquitus exstitisse videtur subst. OQVCpa iuxta OQOtpr), ut ovvfia iuxta 'óvofia. ópocg* fiiySr\v, uvupie,. H. et Theognostus BA 1428; sed rectius Suidas habet öppa| = öupoag, a verbo GvQyrjyvvai. Fortasse est glossa cypria aut pamphylica. Cf. vQQÜdiog. opyac' inidéiiaza TtQog xovcpiGfiov za>v cpoQzicov. Theognostus BA 1428, sed Hes. Öpy^jy- VS T<* cpOQzia cpsQOvGiv ot vavrai. opcyya (= gvq.?)' nrvov. sala^ivLoi cyprii. H. öpov gfirjvog. kqrjzsg. H. Cognatum verbo gvqhv. bp'fac, AloXixov ov ipUovrar gr\{iaivei Sc zrjv vito zov zsfyovg avaqqiy^rjgiv. BA 693, 15. Radicem £$£% utrique vocabulo, vQ%-a et ava -Qi%a -o^ai subesse animadvertit Hoffm. II 248. — Alio sensu vqx^s oïvov TG) (3lX(p TtQOÖEOlXOS KSQUfUOV, CGTl 6s AloXlKOV TOVVOfia. Poll. YI 14. An. Ox. 432, 19. Cf. urc-eus. opyr]. Vid. v q y a i. t)£. Adverbia loei in vg apud Dores. "Onv g = oirot Dodon. GD 1568, 2. — nvg — nol Sophro ap. Ammonium de diff. voc. p. 121. — afivgófiov, Gvv uvtü (o/iÓGe potius). H. — VS sï/if ixsï (SC. ixeïGe) /Sorötfco. H. Cf. Hoffm. I 237. Cf. vïg IA 482 (Abu-Simbel) a. 3 fa9ov öh Keyxiog xaTvnsQ&s, vlg o norctfibg avn]. t)g gen. sing. tertiae declinationis terminatio apud Pamphylios pro og, GD 1261 KovqugIeovvg. öë; dat. plur. secundae deel. term. boeotica pro ölg. aeolice = vg. GD 293 'óxe &éXi] &vrjv, inl rcó /Jcóftra rag AcpQoöhag rag Ileï&co Kal ta> "Eoiia, &vérco Igijiov ot tl xe &éXt] xal tQGrjv xal &ijXv tiIuv a5[og] Kal 'ÓQvi&a [0mva xe Inscr. aetate romana antiquior. oq = vióg. Yid. s. v. vlóg et cf. Meisterh.2 48. óaYtvó-a^jxos. Stratonieeae tit. (edictum Diocletiani) CIL V 1, 81. 87. 93. 94. 99 (Kum.). Vid. vGyivov in lexicis et cf. nXarvGrifiog, similia. 5a5o?- ofog, xXaSog. H. Aeolice Sappho fr. 4. Cf. fr. 93. oasz-q boeotice = oïgetul. Acraeph. tit. IGSept. 4136 extr. 'Yo{jnyva, Ismene. In amphora Caerae GD 3135. öajjuva. Adde Bacchyl. XII 144. oaxXayis laconice = vGnXr/^. Ar. Lys. 1000 aneg an6 fiiag vonXayLSog. oaxXaxos dorice = ÜGnXrjyog. Epidaur. IE 237 = Dittenb.2 688, 2. 5aoa| sive Saaaxos laconice pudendum muliebre. Ar. Lys. 1091 anr]\aov Tcog avdgag ano t&v vGGaxiou. Si est, ut videtur, VOcabulum forma deminutiva substantivi vooóg, proprie clitorin signifleat. öatapiv (ex voragjov, vgtuqlov. Cf. vGvaxiov). Elea lex de amnestia exulum perlata post a. 336 a. C. ap. Michel 1334. óatsaxóv. Vid. tierig. óatepo[jt.sivvta, mensis pars posterior. Larisae thess. GD 345, 40 &é(iLGrog ra ti g t s q 0 [i e lv v C a. Cf. oÜGxsQoiisivta in Tanagrae titulo, Revue des études Grecques 1899, p. 61. óau's (cod. vcTLg)■ {jÖQig. Tuquvtïvoi. H. Rhintho apud Athenaeum XI 500 F : vGrsaxov noTrjgiov noióv. :PLv&cov tv 'HquxXeï „êv vGTsaxa ts xa&agov ilarrjQa kts." Hes. v G r s a x k 6 g (sic)' noxr]Qiov noióv. 'iTaXimTai. o^acveiv. Adde Bacchyl. V 9 ixpavag vpvov. XV 24 vcpavs /ifjuv è^t^cpQov,. XVI 51 ïïv att. Bisschoff de F. G. A, p. 360. ö^ypwv (gen. sing.) = emieiqov, i. e. /aig&ov, sermone Cyprio. Inscr. Edalii Hoffm. 135, 5. 15. Vid. %eLq et «v = a>. btyaoyrjz, superbus. Bacchyl. XII 84 BI. nat xig vtpavi^g stófte*]. Cf. aeschyleum fieyuvir\g. ótyy'kóq. Vid. Xvxxog. — Ex Herodoto addo I 203, 1 fieyu&eï vtprjlóxaxov. Ócj^XÓ^O-aXlJlOi; (?), ztióa^r} x&v cbtoöróAwv, cap. III fir) yevov ini&v[irjxr}g — pijde aiGxQoXóyog fjLtjde vifjrjXócp&aX/iog. Amicus meus V. d. Sande Bakhuyzen sententiam requirere putat fitjóè (jii/jóip&aXftog. ó^ïjXó^povos pro vxjjrjXóq>Qcov. Pap. mag. saec. II PK I, 46, 482 viprjlócpQOve, ctLaivó(iie xxê. 64»t«Yt>tiöat3dX'C(üv xqunóSav Bacchyl. III 18, in vipióaiSdXav numerorum causa mutatum a Blassio. ó^töetpoo x&ovóg. Bacchyl. IV 4. ó^cxépav (ex vtyixÉQccov) (iovv Bacchyl. XV 22 BI., dorice = att. vifHxéQcov. — Cf. xal\ixé()av ibidem XVIII 24. ót|j.é8(DV Christus in Kaib. ep. 1060, 2. — tityifiêdcov avdyxri ibidem 594, 7. — Bacchyl. XIV 61 Zevg. ötjicvoos. Adde Bacchyl. XII 44. BI. vfaiog tifivóov. ö^ixoXo?. Adde Bacchyl. YIII 46 iïipiTtvkov Tgoiag cdog. ótjit^aviys. Adde Bacchyl. XIII 5. btyicpavBg ftvijfta CIA III 736 (metr.) 5v xazakeicp&rjGOfiévcov vri ifiov xivtjrS>v ts xal ciKivijzojv èv itavzi si'ön xal ytvu ft s%q i g a eq o g xal navzog v tjjovg xre. ó^otdtto. Bacchyl. fr. 20, 5 BI. O. $si. 0 pro J- pamphylice. Vid. tplxazi. pro 0 boeotice. 0ézzaXog GD 738, 8. 0ézaXog 906; deóysarog 488, 128. 137, &so(ptaxlöao 475, 7. Yid. 0éaaofiai. Cf. Meister I 260 et supra néz&alog. Thessalice et aeolice cpriQ, ipaQiGGi yaQ avrol ra tiiqI rovg Xv%vovg nsrójxcvcc druglet xuXovgi, scil. cicindelas sive lampyrides. Schol. Nicandr. Ther. 760. — Hes. cpaXXrj- ij nero^Évri ii>v%rj. De vera scriptura cf. Dindorfium in Thesauro VIII 61 A. vac (cf. farcire) saec. Yto a. C. atticum est pro yQayvvvcci. Cf. Meisterh.2 145, 2. — Cf. cpccg^ig, cpaQi^ia. (pdpsiv pro cpiQsiv Dorensibus tribuit EM 114, 19. Legitur in Locridis Oz. titulo IA 321, 5 et eleo IA 121 et delph. BCH 1899, p. 611, 1 et 2. Cf. uvriepuq u et in lexicis verba avzocpagi^eiv et ioocpcxQ^eiv. Monumenta dorica omnia praebent formam vulgarem. «papsipecóv, ó ionice = yayéxqu. Her. I 216. II 141. VII 16. Cf. lodóxr], oiöToóór.1], oÏGzo&rjxt] in lexicis. cpapetpitag. Inscr. boeotica GD 573, 2 (paQsxQixacov. ^apO-évs pro nciQ&évi. CIA IV 2, 373192 (inscr. metr. saec. VI a. C.?) et 37 3231 (inscr. metr. eiusdem fere aetatis). ^apjJLaJtiypa toicotk yaXv.a ZQia. PB 544, 17; tpaQfiaxrjQa y.coTt&v fevyrj e^r)KÓvrav, ibidem 1. 21, medicata, i. e. tincta, ut perdurarent, nisi fallor. a>v. H. Corrige xuxuS sv ov a i et (cum Schmidtio) sqicx. ^apji-axó? (ex cpctQfiixxjóg ?) = xd&uQfia, piaculum. Hipponax 5,6; 7, 8; 9; 37, 3. Vid. Hoffm. III 316 sq. et s. v. èlmvai. Cf. Hes. cpctQuaxOL et S. V. cpctQ^iaxi]. apjjiotj{k, mensis aegyptius = Aataiog mac. (fortasse dictus etiam NeQcóvLog SsjSuGxóg), a. d. 27 Martii—25 Aprilis. uGvg. H. Cf. Ahrens I 42 in nota. Supra Hes. acpaQvfxog' 'axoXfiog. cpapxjJ-a = qpdg}>!xa, cpgd-yfiu.. Epidaur. IE 241, 253. Vid. X pro F et XM pro rM. (a Gcpdyavov)- licpog. H. Inde ab Homero utuntur poetae omnes. Cypriis tribuit Ba 1095. 9a<3tg = Qfj/ia, verbum. PO 293 (a. 27 p. C.) ovósfiïav ftot ydaiv aniaxiiXocg tcsql xa>v [fiaxïav et ibidem ft£%qi cMOGzeÜrjg poi cpuGiv. Cg kóyoig ayav isxï xal xö qjaxixov xal zo TCavTsXiög axaxaiSxevov. Cf. p. 40, 83 et Supplem. p. 6, 20 et adv. p. 21, 13. Mera affirmatie» sine demonstratione tpaxixcóg nói>nv, xaglg niaxiag, item p. 60, 10 et respi fiovaixfjg ed. Kemke p. 79. i-fdziQ = cprifiri, Xóyog. Iones, epici, tragici. Her. I 90. 122. VII 3 VIII 94. IX 84. Aspernatur pedestris Atticorum oratio, ut cpaxigsiv. yazpia. = yQctTQLu (per dissimilationem) saepius tituli, v. c. Phoc. GD 1539, 79; IGSI 2407, 10. 11. 12. 13. 14. 15. 18; IGSept. 1661. (pa'3X.og bis tantum I 26 cpavka et I 126 cpavXoxégovg in omnibus libris habet Herodotus, ceteris locis cplavgog. Attici saltem ita distinguere videntur, ut ipavkog sit svxskrjg, vilis, autyacSiog, cpXavgog vero KciKÓg. Cf. Cobet Coll. Crit. 1878. p. 547; Naber Mnem. 1879 p. 58 sqq. et 1899 p. 157 sqq. tpaoocpópot' Aloletg, ItQuai. H. == cpuffocpÓQoi, ictu metrico pro (puJ-o- cpógoL. Cf. Hoffm. II p. 435 sq. -^acov. Nomina boeotica in cpücov = cp&v, ut Evgvipumv, KucpiGoydaiv, Kaklicpixav, /Ictfiocpacov. Cf. Dittenb. ad IGSept. 21, p. 15. epeuozóg, adi. verbale v. cpaovv = cpaiovv, quoa formatum ab adi. cpaióg, qui color yiyvixui Xsvxov xs xal /icXavog xQaGei teste Platone Tim. 68 d. Legitur in inscr. phratriaca delphica saec. V a. C. GD 2561, 137 xav ös rtaislctv ykaivav cpaoixav sifisv, leucophaeo colore esse. Vid. èvxaqjrjia. ®acó9t, mensis aegyptius = mac. Unsllaiog a. d. 28 Sept.—27 Octobris. «DepXaptog, Februarius. IGSI 237. Rectius Osfigovócgiog scribitur apud Dion. Hal., Plut., Cassium Dionem. sqovgci ê£ (ano) — sig {êiti, ngóg) xónov xiva. — Verbi medii cpéQSG&ai exemplis in Schwhi lexico adde Her. 172, 1 öiêoï öwqov xo w t%rj tpigó/Asvog sioïxov. — Vid. (paQSiv, x a t e

s q ó v t s g g t, Vj V l X Cl V. (pspsico forma pseudo-epica pro péyoo in tit. phrygio. Vid. s. v. (ÜoksTiG/AÓg. yspéxapzos — ysvsrj. Kaib. ep. 496, 1 sq. ■fsp"/.mrjc, appellativi, antiquissimum exemplum praebet Bacchylides XII 149. Cf. I 67 BI. Legitur etiam in inscr. metr. saec. p. C. II EA 1892, 173 sq. n. 71, 3: Nai fif/v xai ysvsog

qo&£oi. E sermone neo graeco Kum. s. v. cptav affert cp r\ x aq i = &rjxaQiov, 01] (3 Cl = &rj(}a. Vid. 0 pro &. 9-ij — cprjöLv. Anacreontis fr. 40, Hoffm. III. 91J = wg. Add. Callimachus in Hecales fr. pap. col. IV 5 xvaveov q>r] TiïoGav. Vid. lexica. ®7jYsvttoi;, i.xeievs- Steph. B. s. v.; Apollod. Bibl. III 5, 8; Tzetzes ad Lycophr. 7, 1465. — Cf. Platonis Cratyl. 415 D et schol. — Boeoticum vocabulum. Yid. Ahrens I 171. Macedones /31§ dicebant. Hesych. /3ïxag' Gcpiyyag. pixax: — fUazi, el'xoaiv. Pamphylii. Inscr. AspendiGD 1260, 5; 1261, 5. cpiXaYaO-scv. Pergami tit. CIG 3521, yikayad-yaaz Maeoniae BCH V 326 (Kum.). Vid. sq. voc. dignitatis cuiusdam nomen in coetibus religiosis. Sesti decretum c. a. 124 a. C., Dittenb.' 246, 28. 68; Idem2 729, 9; CIG 2305, 6 (saec. I a. C.); 3599; IRB II [438], 439—411. [442]. 443. 445—448. 451. 453—455. Cf. n ct g a

. Vid. ragjSsifii et (f>iXr\^.i. cptXetv. Proverbium apud Photium et Diogenianum 750: xaWo. xal cós. Olympiodorus in Gorgiam BA 1429. cp'.XiqiKi aeolice = cpdm. Sappho fr. 12 ip LX r\ a & a = tpdsïg, Balbilla GD 330, 15 cp ïlel6l = v. Aphrodisiadis in Caria titt. CIG 2811 et 2814 (Kum.), de Philemonis cuiusdam nomine dictum festum. ihrsioig (i. e. cpdixloig) habet Philodemus de mus. ed. Kemke p. 18, 33 et p. 86, 11 g 10 g, similia. 9tXoO-pé[JLjjLai:os, alumnorum (vernarum) amans. Inscr. Pergami Mitth. XXIV, 205 MsvcxvSqog MevavÖQO) vofiiy.bg oixoStGnózr\g cpdodoéniiazog. In oraculis Sibyllinis est cpdoêotixfiav. — Cf. & q e /i fiaz ixr) iQyaaia. cpdóO-psaxo? = a]tda xai tpiXousigaxiov. ipcXojjiétpcos, modestiae amans. PO 41, 6. 13. 22 (saec. III vel IV. p. C.). (pcXojjiooastv. Add. Philodem. de mus. ed. Kemke p. 17, 30, 2 xoïg fieXonoioig, ÖGoi [io]t]GLu.cog Tcedcovcig defendit Dittenberger ut hypocoristicum nominis QiXovavxrjg aut OilóviKog aut QiXnvofiog, ut 'iGiyüg ab 'Ioiyévrjg, üaxQofSag a IlaxQÓ^iog et similia. qpi^ovépcüv. Dittenb.2 368. ] JIÓXLV xvpSQva. ^pcXÓ5"coXo£ (?). Tit. sepulcralis IGSI 479 TovXLu raXrjvij cpikóöxoXog k'^Gs 'ern Xy . „Vocabulum satis mirum non ausus sum tpdóaxoQyog corrigere." Kaibel. Id sane expectatur. Cf. ibidem 540. 1967. : (pcXoaóffaGvvewog, uxoris amans maritus. Inscr. Spartae in X»riv. III 384 (Kum.). . = cpiXia, £Qg (Hom. tpdoxrig). Sapph. 1, 19 ayrjv sig Gav rpdóxuxcc. : 9tXo-tfj.£taO-at passim legitur in CIA. Vid. Kirchneri Indicem vol. II 4 p. 93. : ipixotpóipcoï in saec. I p. C. fragmento PO II p. 40, 1. 20 èXiyó/itjv iv voeg (piXoxQoipl, in iis, qui delectantur alendis anima 1 i b u s. cpiXótpo^o? = (pilovGa Tovg TQocpifiovQ? Thasi inscr. Mitth. 1893, 264 iXocpQoavvois in papyro Musei Gizehii n. 9206, BCH XX p. 191 sqq. 9tXo[xj3iyc3'u?]eoó|j.evoS' Philodemus de vit. p. 17, 10 ed. Sauppe, coll. rpdó-/_Q^Gtog et iQTjGrsvo[iai. naq MXxuavi i) cpdovGu in cÏkqov %oqov ujiao&ca. Suid. S. V. ip l X e v g. cplXzspoC, cpiXzazog. Etymologiam vid. s. v. x q i^Igxov. — Cf. cpivTccTog. ^tXtpo-xataSaajjios, defixio ad conciliandum amorem. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 296; pap. mag. Louvre 2391, 1. 163; Neue Gr. Zauberp. Wess. 122, 1. yikzpov = cpdCoi, iQag in pedestri sermone tit. Smyrnae (198 209 a. C.) Dittenb.2 414, 6 vq>t6xri (sic) xrjv Gxquxr\yLuv xaxa xo nqog ttjv ■Tictxqièa ipLXxoov. 9tX(ovt8stov Gxacplov, poculi genus de artiflcis Philonidae nomine dictum in Deli tit. saec. a. C. II Dittenb.2 588, 98 sq. Cf. ovriolXsiov. 9&{a<ü-cxós, constrictivus, a verbo cpLfiovv. Pap. mag. saec. III p. C. PK I, 121, 396 cpificoxixbv xal vnoxcwrixóv, scil. praeceptum magicum, quo adversarius ad silentium et obedientiam constringitur. ^Tv, sufflxum boeoticum teste Hesychio s. v. nctoöaXóyiv. Idem "ISijcpiV "ISr\g. Boicoxol. cpcv* wuroTg avxciig. H.=== Gcpiv. Laconicum sec. EJVI 700, 42. C alli machus fr. 178. — Vid. ipiv. ytizazoc, = cptixaxog. Epicharmi fr. 31, 1 Ahr. xal cpïvxaxai xaivlai et ^tvtspos apud eundem. Cf. èv&eïv et nomina propria Oivxag, Qïvxig (Pind. O. VI 22) (Divxiag, OivxvXog, Oivxa, (DLvxwv, (Ptvuwv, etiam in Graecia propria obvia. Vid. G.V. p. 74 sq. et N pro A. q;{| boeotice = Gcply%. Vid. cpixa. qiaxoz, fiscus. De flsco in Aegypto vid. Wilcken O. G. I p. 462. 9trpacpi6fict zóöe avaygaipai èg rav qoXcav z ov ay o g a v o (jl £ o v. Amorgi saec. I a. C. tit. Dittenb.2 645, 40 xal avaygaifjavrcov elg rrjv tpXiav ro oVofta zov SaveiGctjiévov nargódev v.ul zo Èvéyvgov o av vno&rj. Cf. Polyb. XII 11, 2. Frequentius eodem sensu dici elg ztjv nagaozdóa (antae ianuae cum proxima parietis parte) monet Delamarre Rev. Arch. XXX p. 77. — Cf. EM 796, 19 cpXicc' ro nXdyiov zijg &vgag, ev ro ïszcizcd rig xal inege£Serai. 'Ex rov ■Mt'jSro, &l£ipo) ((pl£j5ca ?) Qha xal (pXia, cog 9tiqs£, cprjgai, Sta tb özevov zijg ódov (rijg <.eiG>óöov ?). Cf. Hom. g 22: og noXXrjGi cpXirjGi itagaGr ag cpX £ip er a i (al. WA.) cojxovg. (pXcftyv = 9Upetv aeolicum sec. schol, ad Hom. g 22 et Eustathium 102, 1; 1817, 43. De usu utriusque formae apud Iones vid. Hoffm. III 600. In dorico carmine utitur Theocr. XV 76. Commune igitur omnibus Graecis cpXifieiv iuxta &X£(3eiv videtur fuisse, ut cpXav iuxta qp^oyctig. Pap. mag. W. Leid. 3, 24 dvefiavr{g cpXoy e £r id o g, ane- monae flammeae. [j.a)8^£. Vid. al 91 o 71 £g. (pXooa'Qsi' cpXvageï. Xygef. H. Laconicum =

v. xepafetv = hsqcivvvvcu (ut apud Homerum). Tit. vetustus delphicus BCH 1899, p. 617 1-. 3 ila^uGro rov fteov 01 y.cc keqcxlstcïi (scil. ó J~olvoq). xspSéixzopog, Mercurii cognomen in Thasi tit., unde praeses societatis mercatorum nomen habet aQxixegö êfinogos. Vid. BCH 1900, p. 408. xépxvo?. Omnino consulatur diligens Dragoumis disputatio, Mvanxr) nooGTooni), in Mitth. a. 1901, pag. 38—49. xi^ösótov aut xrjöevGag pro xrjöevGcoi' requiro Eur. Hec. 1202. scv. Add. Archilochi fr. ap. Philodemum de musica ed. Kemke p. 20, 38 xrik[eï]zai ö' o rig aoiSatg. xijvafoop, censor. Amh. pap. II 83, 3 (saec. III aut IV) Zctfidvov zov »t]i>[a]hoQos. Ibidem, ut saepe alibi, xijvGog 1. 2. xuóv = uvdgiag ? Philostratus de gymn. XXXV extr. Gxékrj ês firj ög&a sx rrnv Gcpvgav — Gcpakkei zo Gcd/ia, xa&aiteg rovg êögaïovg rciïv xióvcov firj óg&al ovGai paGeig. An COrrigendum sixóvcov? xkapaza pro xlaGfiara bis exhibet tit. atticus Aeginae saec. a. C. quinti. Berl. phil. Woch. 1901, p. 1597 sq. 11. 13 et 42. xXecaca, a. Add. Epidauri tit. IGPIV I 1491, 19 cmsdcóxupsg igycóvai Aq>eU(ovi xav xhvav Tav èv rcti xkeiGiui xxL xXéeFos. CIG I. xXivappy? sive xXtvap^o?. Vid. ngcoroxkivdgxrjg. KXotacjxijotpav habet etiam pap. Herc. Philodem. de rhet. p. 217, col. XXXVa, 1 sq., ubi perperam Sudhaus edidit Kkvmifi7jGrgav. xXtoatijp. Vid. TEpfiara xal xk ca ar ij g s g. xvajj.lv aeolice = xvr^iïSa. Vid. acpgayiv. xoav. Vid. nagaxoav in Addendis et cf. ftajixoav. xofl-após = occurrit etiam in tit. argivo saec. a. C. VII in American Journal of Archaeology 1901, p. 169 sqq. xotXos rijjv yaatépa, vorax, Philostratus de gymn. ed. Volckm. XLIV 11, ut vit. soph. 615. Cf. xodoyaGzogeg kvxoi Aesch. Sept. 1026. xotXcójxaat" xansivcófiaoi. H. Philodem. de vitiis 15 § 6 av firj cpavega za xodwjictxa fi xïjg svrv^iag ctvxoig. Idem de vit. et virt. p. 62, 26 Goettl. avfifiaGris aÖQag xodóxrjzog. — Sensu proprio vocem usurpat Philostr. de gymn. cap. XXXIX 2. jtotjj.vyc^ptov. De forma pessima xvfitjxrjqlov cf. etiam IGSept. 169— 172. 174—178. Ex titulo oropico IGSept. 235 (saec. IY a. C.?) affero verba: èv Se xof xotpjTtjfiioi xa&evSEiv xcoglg /xsv zoiig avSpag, %(0QÏg Se xag yvvaïxag, zovg fièv avSgag èv xöi tvqÖ rjovg xov /Scofiotf, rag Se yvvatxag èv xöi nqo êsnÉQtjg. xotvóv, zó. Interdum haec vox de ludis usurpatur velut IGSept. 1857 xoivov GeaaotXcbv èv Aagloy, et x. Mayvrjxav iv /tr\fir\XQiaSi, 1859 Kqipcóv èv rÓQxvvi, 49 xoiva Maiag èv OdaSskcpeia. xotvoiayijz fraXajAOS = xoivoxacpiov. Epigr. att. saec. IV Mitth. X 4, 405. Koizrj. Amh. pap. II 88, 9 (cf. 99 a 7. 10) èv Sval xoïxaig ctgovQag snia (a. 128 p. c.); 99 b 8, 13 rijs voxivijg xohrjg; 1. 14 xfjg 0OQivfjg xoixi\g. Yid. S. V. acpQuyig. xoxojxavo? (gen.) quid? Amh. pap. II 126 xoxo^avog ó/3oXóg, ubi antecedit èkaïov dfioXóg, sequitur &Xog öfiolog, itaque condimentum aliquod significare videtur. xoXa£scv (?). Philostr. de gymn. XXXI 3 antQizzóg xs za nvcóSrj xal ftrj xexolae/iévog. Debilis vertit Volckraar, favente sententia, quo sensu exspectes xsxka apêvo g, fractus. Cf. tarnen cap. XXXV nuQunXr\aiav Se xexolao fiévco (icilkov 5) yEyvfivaG/iévco. xrAko)3Óg etc. vitio nata una litura delenda. Cf. xakkaoóv. xovtsafrat. Add. Philostr. de gymn. XVIII 2. Cf. ^kiova^ai (Add.). xoxi? tpixós* Add. Amh. pap. II 119, 3 Siéyp(atf>av) Mvovfiiwvi xal zoïg konz(oïg) èitLZrj(Qrixaig) xon(rjg) xQi%Cog) xal xeiQ((ova^iov) xzi. xopidata. ludi. IGSept. 47 (tit. megar.). xogidoia nvy^v. xópiXXa, puellula, boeotice. Vid. naikkog in Addendis. xópai? totum caput (ut apud Nicandrum et Oppianum). Anthol. Gr. App. Didot (III) II 78, 1. xoópto^ = xvQiog. Tituli boeotici, v. c. IGSept. 3198. 3199. 3200 etc. xpatvypiap^roc. Dumont-Homolle, Inscr. de Thrace lil'1, p. 457. Cf. infra olvonoetctQiog. yipsaZoaioL — xqeioScxiglcc. Vid. s. v. ykvxi^i iv (Add.). xpiü-órcopo?. Vid. axQi&og (Add.). xpoojxatoxotós, fidicen. Add. Philodem. de musica ed. Kemke p. 95, 29; 99, 13. xpócpoQ) ó = i] xpvifug- Thesauri locis add. Empedoclis fr. 27, 3 Mgfiovirjg nvxivm xQvcpto ap. Dielsium, Poet. philos. fragm. p. 119. xuad-ot xXelS&v. Philostrat. de gymn. XLVIII 5 et xvaduSsig al xleïdsg XXIX 3. Kayser „Habet cyathi formam extrema clavicula, quae in hominibus crassis prominentior est." XOthypoScJtag. Thuc. IY 53 KvdriQod ÏKrjg [a(>OT?] ix xtjg ZnccQXn] g êiéficuvsv aviÓGs xaxa kxog. Hes. x v & rj q o <8 lx i] g>' aQ%ri u? xcc &vixa SioikovGci. jcovóJBptözot. Add. Philodem. de morte ed. Mekler p. 35, 31. Cf. p. 42, 21 sq. oIcovÓPqcotoi xal xvvó^Qcoxoi. jtovóg boeotice = xoivóg, v. c. Oropi tit. IGSept. 293, 5 xa> xwa = xov xoivov. xó%tstv. Hes. (xvipsv anr\y'£,ctxo. H. Glossa comica? xopeia = xvqihu. Arnh. pap. II 95 col. I 6 xrjv xovxcov xvq[t]iav xal xQÜrrjGiv (a. 109 p. C.). Cf. iystor, xupsïov, sim. xopcetraxax;, cum pleno iure dominii (possessionis). Amh. pap. II 99 (a) 5, (b) 5. xouvcov, mensura quaedam in Aegypto. Amh. pap. II 156 (saec. VII): ®£/Lij(>£Wg?] | ayoig av avSqa xal tov £v&a[f>S£Gxaxov]. Suppl. Blass. XaXtvj adiect. fem. Anth. Gr. Did. (III) II 263, 3, sive Aahrj sec. Arcadium p. 41, 3. Xajjixpóg. Honoris vocabulum o IccfiitQÓxaxog passim in titulis et papyris obvium non videtur in usu fuisse ante III p. C. saeculum. Dittenberger ad IGSept. 91. Vid. r\ysfiwv (Add.). Xa|óg. Add. Amh. pap. II 128, 80. Xaxavóaxepjj.ov. Add. Amh. pap. II 117, 4. XscPtSiya, ludi celebrati Chalcide. IGSept. 1857. XsovctóS^g. Vid. s. v. Gx^iag. |Xe]ztot>py

g oevaTtvoijv Xafipccvcov xxé., quae non expedio. Hoe vocabulum Diels, collata Aristotelis paraphrasi reddidit pro Slai^oi {Gagx&v Gvqiyyeg) Empedocli fr. 100, 1 D. in Poetarum philosophorum fragmentis, pag. 14 4. Hes. A icpa i fiït' Xeinei xa> aïfiaxi, rj aijioQgoeï' et hcpai(irjGag- aï'fiaxi>. Perperam diphthongo saepe scribitur leicpaifiog etc. Cf. i^OQfiav noieï, ixGofiet. H. Xoyoypatabellarius, cuius munus loyoygacpia, loyoyqacpeïv dicitur in papyris aeg., v. c. Amh. pap. II 82. Xoeaaapisvov aeolice = kovadjievov. Eresi tit. in Jahresh. d. Oest. arch. Inst. in Wien V, 1, p. 141, 4. Xoéuov, lavacrum. Inscr. att. saec. a. C. V Aeginae Berl. phil. Woch. 1901, 1597, 1. 16 sq. Cf. IGPIV I 1588, 16 sq. Xovixiov (?) yuXxovv xexQrjiiévov ev. Xocxag, v] — r] exSeia. Amh. pap. II 116, 1 (a. 178 p. C.). Xox^saO-at, in latebris ponere explicat Diels, Poet. philos. fragm. p. 138 ap. Empedoclem fr. 84, 8. Xoxva^ta, illuminatio, in gymnasio. Amh. pap. II 70, 10 (c. a. 115 p. C.). XoXve£8iov melior lectio pro Xv%vidiov. Cf. Blaydes ad Aristoph. fragm. p. 142. "k(ozo[krjzpa.Q anÉQ^a. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 754. 3009. M, clupei Mantinensium insigne. Vid. A et 2. [lafiazpozys, vj. Amh. pap. II 138, 11 (a. 326). MaSpaxo?. Zsvg Mdöpuxog et Zevg fta/iog in titulis syriacis a voc. madhbah = fitofióg. Yid. Hermae vol. XXXVII p. 118 sq. jxafras. Cf. Empedoclis fr. 17, 4 ap. Dielsium, Poetarum philosopho- rum fragmenta, fia&r) (pro fttdr; Bergk) yap xoi cpgév«g av^ti. jjiajtpoö-tópag, longo pectore praeditus. Philostr. de gymn. ed. Volckm. XXXVI 19. {.j.a3tpoxpóao)xos. Saepius papyri aeg., v. c. Amh. pap. II 51, 22; 95, 2. }xaxpos, zó. Cf. tamen homericum zo m%Qog I' 35. piaxpoaóv^stos. Philodem. Vol. Herc. (II) XI 162, col. X 23 oïov xo Gvyxsxó fiuXctvtiv) Poll. VII 168, quo loco usus Sauppe Philodemo de vit. p. 25, 30 fiaxiga pro ^uxqui restituit. (jiajcomöss. Veram explicationem vid. s. v. (irjxcóvsLog (Add.). IKa.pyapizvjZ. A persico vocabulo mérvarid. jjlaaxóg. Hinc deminutivum jj.aaaov, poculi genus, in Oropi titulis. pia^ópxiys. Vid. óslfiaxixoficupólxrig in Addendis s. v. öel- fiaxix7\. IKuyoLipocpópot in Aegypto. Amh. pap- II 38, 3; 62, 3. ji. ovoiaxoi 77, 20 „guards of the domain." Gr. et H. jjieyaXetos- Honoriflca appellatio zö aov psyctlsiov, v. c. Amh. pap. II 82, 16. 18 (saec. III aut IV). lxsyaX s\x rSv Mslafinodsócov. jjLsXtxvypoi;, o = tö fteXlxh]qov. Pragmentum medicum in pap. Musei Britannici ap. Kalbfleischium in programmate Universitatis Rostochiensis sem. aest. a. 1902 pag. 4 A col. II 1. 61 (jLeHathyxa = «<»#<* passim Hippocrates. Cf. ,««3 os et fia&riois = i'^og in Thesauro s. v. padog. |x£{jiavij|j.at. Cf. fie/iavriiiévov. Or. Sibyll. I 171. = fi£[MTu, si s. 1. Amh. pap. II 63, 5 (saec. III p. C.). jjiévt' pro tiévzoi ante vocalem saepius Philodemus, v. c. de rhetor. ed. Sudh. p. 284, 14 col. III, ut etiam diphthongum at elidere solet, v. c. ewófex p. 284. 28B, xaxótystf p. 212, et similia passim, jxév'coi Ye Pr0 5talTOt V£ sententiam orditur Amh. pap. II 135, 11 (saec. II p. C. ineuntis) fiévxot ys o xvQtog xfj y nQoiyQutytv riiiag xrL {jispfcsta. Cf. (isQnisvofiévoig?). Amh. pap. II 158, 2 (a. 612). (jieaoXaPstv, de medio tol Ier e. Sera inscr. Asiae minoris BCH 1887, 220, 10 êfieoolaprj&ri èvavxïcp &sü xfj xvxyixéaoi;. Adde boeoticum péxxog (Add.). jjieaótotxos- Amh. pap. II 98, 8 ofioloya nsnqaxivat aot anocpÓQOv aQOVQag p xal olxlav xal xrjv èvovGav avXrjv xal rjntGv psgog xcov (isgoxv%{co v) [sic] olxi&v ft. Cf. Thesaurus s. v. UL8ta5o|os, sententiam mutans. Yid. s.v. êmoxaQxaQovv (Add.). jjtitaCe aeolice (boeotice?) = ftexa£v. Hes. Opp. 396. Cf. Schol. Hom. r 29 et BA 945. jjusta[Jitafroöv. Add. Amh. pap. II 86, 17 et 92, 24. jAStaxapaXaiJiPaveiv, traditum accipere. Amh. pap. II 68, 23 (saec. I p. C.). fjietsjctptóvijtos (?). Philodemi fr. VI 180, 24 sq. Gomperz Philodem etc. p. 42 supplet an£%EG&ai öè xcóv jis[xsxcpa)v]rixcov xal x&v allwv Soa l'z« $o££ov, coll. Dion. Hal. de comp. verb.' p. 72, 10 R. (xstswptStov. Redit tamen vox Amh. pap. II 136, 12 (saec. p. C. III TW li.sx£C0QLÖia èyxuQovnw, ubi vertunt „We are putting in hand the uncompleted deed", coll. PO 238 introd. et FGH 116, 12 not. Ita ut videtur rectius. Comparandum nostrum zwevend. (xé^piov = fi£xQimg. Myconi tit. in Mus. Rhen. 1900, p. 506 oi fUxqutu av£ï}Gavxa xag xov 9sov ngoGÓdovg. De huiuscemodi adiect. neutrius sing. pro adverbio usu egit Rademacher in Philolog. LX p. 492 sq. jjLéttoc boeotice = iiéaog. Tit. thebanus IGSept. 2420, 20 ïaantv fycoGai, XqovgCSiov ó iet fjtéx xov. {jnyxtóveios aQTog, panis papavere conditus. Philostr. de gymn. XLIV 11, ubi Volckm. citat Alcmanem ap. Athen. III 110 fiaxa,v t & £ g (Hqxoi. pyXov (nylog male Index), ge na. Amh. pap. II 102, 10 (180 p. C.) ovXri ftijAoa aQiGxéQa, item 110, 7. Cf. Poll. II 87. Mijv. Cf. Perdrizet BCH 1896, p. 55—106, Vollgraff BCH 1901, p. 238 sq. = /iiyrjvai Parmenides. Cf. nv et cpv v (Add.). jxticpol |A£YaXoi, teste Philostrato de gymn. XXXVI 5 sqq. vocabantur oi vitodeéGxsQoi ftiv xo pÉys&og, d' ys xexQayuvot xs xal £v/i(itrqoi, xö Ó£ awfta öiijQ&Qtofiévoi fi£yaXo£tóa>g x£ xal vnsQcpv£Gx£QG>g xov (irjxovg Kal fiallov rjv fttj v.axiGyl^y.kvai Sox&Giv, alla xal tov svGaQxov tl inocpaivaiBiv. Cf. ibidem 1. 17 sq. [xtji-OYpayos. Add. Philodem. de poemat. Vol. Herc. (II) II 170, 21. |xt|i.oXÓYO£. Lampadi saec. a. C. III (?) nuper effossae sub arce Athenarum (Mitth. 1901, p. 4) inscriptum est fii/iokayoi (sic) % tinó&ijaig (sic) emvq .i. e. 'Ekvqu. Watzinger, coll. Plut. Sympos. YIIp. 712 E, explicat mimum argumento praeditum oppositum alteri generi, quod naiyviov vocatur ibi a Plutarcho. Yocabuli fiifiolóyog hucusque non habebamus exemplum Christi natalibus antiquius. jiivO-cov. Yid. supra (Add.) s. v. Pgsv&vea&ai. Hiad-toi; = /uO&coTÓg. Amh.. pap. II 92, 18 ovi l'lto de xoiveovóv ovóè [iiadiov yevófisvov rijs cbvrjs vnoxelfj. Cf. Plut. Lyc. 16. Mvta etc. Add. Furtwangler de inscr. att. saec. V a. C. in Aegina. Berl. phil. Woch. 1901, p. 1589. [xotayaag = fiolmv. Anth. Gr. App. Did. (III) VI 276, 2. {AOvoSsajjias etc. Add. Amh. pap. II 121 cum editorum nota. IKOoXiazpoz, mulorum veterinarius. Edictum Diocletiani. Vid. KKQ&QCl. (Add.). {aooXéwv, mulio. Ibidem VII 20 ed. Mommsen et fiovhcovixós, mulionicus. Ibidem IX 5. IGSept. 3064 et 22. dptog (musivarius) xsvTt/rife. Edict. Diocletiani VII 7 Mommsen. IGSept. 3064. lAooaóX^xcos. Add. Philodem. de musica ed. Kemke p. 86, 9. (?). Theognost. Can. p. 169, 12 öWatv« ós tov GTaGiaGxrjv in Anacreontis fr. 16, cuius lectio incerta est admodum. Vid. Bergkii nota. Coniecturis adde novissimam Moritzii Schmidt suspicionem fivdÏTcti ó' ahrjis, | w MeyiGTt], SiénovGiv \ Nvfitpéav [eyov aarv. Cf. Hes. ftvduQ%of oi nQoeGT&zeg Tav GTccamv. — ftv&rjTfjQeg' Gtu- GiaGTui. Fortasse melior lectio est fiv&rjTaL. Cf. Thesaurus s. vv. [uufb;rjjg et {iv&iTrjg. MokXttfüat, gentis tanagraeae nomen. IGSept. 547, ubi vid. Dittenberger. ^tKoxtJscv, flgurate incitare. Add. Philostrat. de gymn. XLVIII, 18 ed. Volckmar. vajj-a, tö trjg x°iïjs, fellis lympha. Philoctr. de gymn. XLII 9. vaoxói?}j.a. Epidauri tit. IGPIV I 1492, 25. vaxoiai. Cf. BCH 1882, 266. vaópcov. Add. Amh. pap. II 85, 10. 11. 12; 118, 5. vaóxpapos. Solmsen in Mus. Rhen. 1898, p. 156, collato nom. propr. Aükqccqos, explicat navium dux (Schiffshaupt). vaöog. Multa nova exempla praebet Eresi tit. in Jahresh. d. Oest. arch. Inst. V, 1, p. 141. va öaaov. Litterae Ga (int in titulo forma est T sive L^J. véa Augustae titulus. IGSept. 73. 74 (titt. megarici saec. II p. O.). vet^ecv. Legitur haec forma in inscr. coa satis antiqua BCH 1887, 75. vtos etc. boeotice = véog etc. in titulis. vojwceóscv. Add. Amh, pap. II 150, 9 (a. 592). vojJio^óXai, pascuorum custos? Amh. pap. II108,8(a. 185/6 p.C.). vojJuptSia aAo^os. Kaib. ep. 144, 2. IsvóotojJios. De vocabulis inusitatis utitur Philodemus. Vid. s. v. IpSVÖOQQTl flCOV. Add. Amh. pap. II 87, 11 dg ^vXafirjv Zó?rou xal agaxog „To be cultivated with hay and aracus", ubi sequitur sig Gnogdv nvQov „to be sown with wheat." £ov(s)xo?. Vid. xvvófigcozog (Add.). èXioxpóvio?. Vol. Herc. (II) IX 75, 10. Vid. ohog. óXxó?. Cf. óAxoi in Deli theatro BCH 1850, 473, de quorum signifi- catione dubitatur. óXoxaótvyati; forma melior = b\onuvGxr\Gig. Epidauri tit. IGPIV 1516 (1506?), 2. 23. ó(JidXt£;i£. Vid. irtiGxc»q>etov in Addendis. óiKYjyopiQ = durjyvQig. Ree. inscr. cretica BCH 1889, 60. è}j.otó{X£zpos, similem habens mensuram. Philodemus \ol. Heic. (II) XI 164 extr. Cf. Gomperz, Philodem etc. p. 67. ojj^paXcp ccficpl Xcioöókcov ayogav. Kaib. ep. 461, 11 sq. èvsiptórcecv = ê^oviiocazzstv. Add. Philostr. de gymn. XLIX init. et LII 6. èvÉoojJt-a boeotice = ovofia, q. v. ovojAa'od-ijpas. Cf. le^i&rjgag et 9rjgóXe%ig ap. Hesychium. Add. Euripidis(?) fr. ap. Philodemum de poematis ed. Hausrath p. 262 (50), 16 ngbg ae nelcifa xbv ó7tiG&o^azriv nóöu yrjQonoixibv. bmArjiw quid? Inscr. a 329 p. C. BCH 1883, p. 389: Ai9o\óy zo önvhjiov ki&oloyrjGavzi Alyvnzico fiiG&og TI. èpd-ofioXsiv. Vol. Herc. (II) IX 60 prop. fin. Vid. s. v. sixo^oXsiv (Add.). opd-oxpa,yeiv, recte agere. Add. Vol. Herc. (II) XI 32, 7. ópcoSetxnys. Add. Amh. pap. II 83, 5; 142, 12. 5p{xog. Saec. VI vel VII epistula Amh. pap. II 153, 3 dnóidiiGov avrovg (maleficos) els zov oqhov aov. Roadstead vertunt editores. óppsoxpaixoatua, munus horreorum praepositi. IGSept. 52,1 (init. saec. IV). Cf. cod. Theodos. XII 6. 5. 8. 24. 25. "0pptxxo? dorice ="Opfft7t7roS. Ahrens II p. 102. Cf. tit. metr. megar. IGSept. 52, 1. èpysoteXeatvys. Add. Philodem. de poematis ed. Hausrath. p. 527 (41) 1 sq. èpxetv, verbum transitivum ap. Plat. Cratyl. 407 A et Ionem ap. Athen. I p. 21 A. Neglexit Pape. ècJ)dY0V°S (sic). Ree. tit. creticus BCH 1889, p. 60. [ötjjoxroXta legebatur Athen. I 6 a. 'OrponaXlóa correxit Kaibel]. xayavtxai 6vvzé\(s)iui in Aegypto. Pap. a. 426 p. C. in Archiv f. Papyrusf. I p. 406 sqq. Sec. Wilcken „Klubs deren Zweck die Erhaltung und Pflege des Heidentums war." xctcocisïa (??) Amh. pap. II 88 öcógco v.az k'zog iiig&cozihov ö(ia%/iac zeoGayag Kal TtaidaGiag za fisv iveGzazi (eret) nvQO-v {ccQza^rjs) tjulGv za> ós ÜGióvzi 's'zei notö'rj(g) (ccqtdfSrjg) rjfiiGv. Corrige navSaiGiaq et cf. s. v. OcüUó; (Add.). xatKXos in Tanagrae cippis sepulcralibus undecies incisum Dittenberger IGSept. 690 recte explicat puerulus, ut kóqiXIu decies inscriptum puellula, servorum infantes intellegens, licet neutrum deminutivum alibi repertum sit. Non esse nomina propria, quod credebatur, optime perspexit. xaXatjJLÓvtov, Palaemonis templum Corinthi. IGPIV I 203, 8. xdXc pro naUv ante consonantem scribere solet Philodemus. xakyxXïvsiv (?) Anth. Gr. App. Did. (III) I 100, 1: Ovós Tvxyg g' iSdfiaGGi nctliyxXlvavTci zalavza xzL, ut olim apud Homerum uno vocabulo scribi solebat na At (inlayx&é vza. Nee tarnen apparet utrum poeta hoe voluerit an separatim na\iy nXlvavza, quod ratio postulat. xavafpig = ke^zagiov (cf. Poll. X 165). Aeginae tit. att. saec. a. C. V Berl. Phil. Woch. 1901, 1597 1. 18 navayglg zszqc- ixève fiïa. xavvyyopiatiyptov. Epidauri tit. IGPIV I 935, 9 avaGzfjGai avzov siKovas ev ze zoig navrj[y]vQiGzn)QLOig zebv II[ava%caa>v xzê. Item Lycosurae inscr. EA 1896, p. 118, n. 13, 1. 15. xavd-ocviy, y = nuvSoi.viu. Philodem. de poematis ed. Hausrath. p. 261 (19) sv naQEGxevaxévai Xéyexai 7tav[&olv]rjv. jtavO'Ojj.vyötas pro nav &v/irjdïag cum cod. A Vindobonensi legit Reiske et nuperrime Schepers in editione sua Groningae a. 1901 apud Alciphronem ep. I 15, 5 r\v aöixbv xo néXayog xal nav &v/iijfiictg ava/ieoxov. Dubito. xavtijxalios = nciarjg ufifjg a|tog. Add. Amh. pap. II 154, 11 (saec. VI vel VII) xa SsGnó(,xy) ft(o)v adeXqoei x(a) «[.] () ncQi.§k{énxa) naMxi^al-iu) 7to(oa)y.(vvrjt(p) ai-iwixaxcp) yvrjiöLcp) y.voico xxe. xapaPotay, obiectatio. Philostr. de rhetor. ed. Sudh. Supplem. p. 5, 8 £mös%ovxaL ós xaï nagafioXag oi nXèïGxoi twv Xoycov, ubi editor cft. Sext. Emp. adv. mathem. p. 413—420. xapa3cath£vjaó{Jisvog. Vid. xa& i^g 6 ft «O a (Add.). xapaxataXeixstv. In lexicis neglectus est locus Thuc. VI 7, 1 xïjg aXXtjg GtoatLcig TtagaKaraliTtóvzog avzoig oXiyovg. Causa omissionis fuit, quod olim male edebatur nuQaXmóvxog. xapaxeav* nagavoeiv xal naQacpQOVsïv xoav yccQ xeti novav (xovvsïv?) tb qjQOVsïv. Phot. Cf. üocv. xapaXXaaaig. Post hoe vocabulum transponendum naQaXXaxxóvTcog, quod non suo loco legitur post na gal-. xapavójji^tos. Apud Sardes hodieque vocatur paralimpos. Vid. Tour du monde a. 1901, p. 218. xapaxXa«0£. Vid. s. v. nXariog. xapaatavat = naQaGxr\vai. Pap. Leid. U (saec. a. C. II). Cf. ano- Sóvai in Addendis. xapatoöpa. Vid. infra nsQatovQct. xapYivojxévtog boeotice = nagayiyvopévovg. Aegosthenae tit. IGSept. 207, 7 sq. xapejJipXéxstv. Add. Philodem de vit. p. 30, 31. Vid. s. v. pyevVó- iG&ai (Add.). xapextSapietv. Tit. megar. IGSept. 190, 14. xaps^eSpeóstv, verbum militare, quo saepe Polybius utitur, sed absolute usurpatum ut ètpeÖQsveiv Amh. pap. II 36 (c. 135 a.^ C.) naga /dgvxcovog — ano xa>v ix xov iv FJxoXefiaidi nai&qov, vvvvi ós naQEcpedgevovxog iv /liog nóXci rijt ftixgcii. xaptawcai, producta vocali permira lectio Parmenid. fr. 16 ap. Dielsium, Poetarum philosophorum fr. p. 71, nee probabilior naqiGxrjxai, quam statuit editor. Num forte naQlexaix Si/ legendum? xapxatafrstaa boeotice = nagaxaxa&ijxr]. IGSept. 2420. xapoSoótaj. Pro Halicarnassi corrige Haliarti. xotpotvsïv. Perf. naQavrjxa = att. nenaQipvrjxa. Philodem. de moite ed. Mekler p. 49, 3 i'vioi d' ovxcog sÏGÏv xov av&Qcomvov fiiov naQ(o[v]rjXOXsg (sic). Hinc fortasse corrigendus Moeris p. 332: nenaQcovrixev Xxxlkol, naqoLviyisv (apographa quaedam naQoiv7]xev) "EXXyveg, scil. naQÓ>w\xsv, potius quam inaqotvr]%iv cum Thesauro s. v. nuQOivm. Participium perfecti. Add. xex óxoigu (Add.). xaatóXot) %Icoqov xadaqov, leguminis genus. Edictum Dioclet. VI 39 (cf. 33) Momms. xaav.oc,' Ttrjkóg. H. Amh. pap. II 88, 8 commemorat agrum situm iv tm miauw tieqï Mv&iiv et PB 554, 7 pagum vocatum TlaGxm Toov. xatpojveóscv. Add. Bithyniae tit. BCH 1900, p. 415, n. 112, 14 sq. nsdacpopa. = fievacpogcc. Epidauri titt. IGPIV 1484, 276; 1485, 65. xeStaxa demin. voc. néör). Tit. theban. IGSept. 240, 26 xst^jtidag xrj JtsSiGxag [apjj/ovptag. xecv. Adde: Haec forma saepius occurrit in N. T. codd. xecv^v. Eur. Alc. 845 itsivfovxa pro nivovxa correxit F. G. Schmidt. xstpaca, ludi. Thespiarum tit. IGSept. 1858 TIsIqum xglg. xeXtocos (gen.) quid? Amh. pap. II 56, 7 (a. 146 aut 135 a. C.) '(%w Xapa (Joü vtxeq xov n s A. m i o g iv xmi kg {'e'xei) ^akxov Sq nquntoGixta xav xdaxQcav ï'mtcov xqg iyyiaxrjg nsQctxovQag, ubi editores conferunt Gr. pap. II 101, 7, ubi scribitur nuQuxovQct. Sono adludunt formae ad lat. praetura. xsptaO-piyajjL[a?], conté mplatio. Vol. Herc. (II) X 136, 12. xspcacvtrco' nsgiska^ctvsv, ksqieïxsv- H. Bithyniae tit. metr. BCH 1900, 380, 1. 1 ét xtxl fisv SoXi^og KSQiaivvxat oGxsa xv/ifiog, xxs. Xcptj3o)tos = nsQLpórixog in tit. metr. megarensi IGSept. 94, 1 = ep. Kaib. 909. xspCYOixqjo?. Inscr. BCH 1890, 468. xepte^ijs, incurvus. Add. Philostrat. de gymn. XL 3 TtsQiE%Eig ficikkov rj Öq&oL xsptxoptatav, in caput se deicere. Idem 1. 1. L 11 xvhéa&cov (isv, ctW STtineL^ievoL [lakXov 77 vtiokeliaevol^ xccl firjöd(jLrj TC£QLKvfii6xHbvxEg? a)g firj av 7tu>g xivi eXkei kovoïev xo ffröfta. xsptxatt'Scov, zó, disputatiuncula, demin. voc. nsqLncixog. Vol. Herc. (II) VIII 191 a£i'wfia nsQmaxeióteov. xspcppoto?. Add. ignoti tragici fragm. ap. Philodemum Vol. Herc. (II) XI 160, col. VII 9 sq. 2ÉQicpog akfiy no[v]xia TTEptfppJurog neglectum a Nauckio. Vid. Gomperz, Philodem etc. p. 63. xeptaxsXXstv. Philostr. de gymn. XXXV 28 ra ccfiEivovct Se xav gxÉqviov [xca] fiexQÏtag fiiv imcsi/isvci, nt q i s o n A ij x o x a (a r i d a c i r c u m Volckm.) Sh Gvv xaïg ygafifiaïg. zspioxotv, furari. Idem 1. 1. XLYI 7 n. ayyvQovv 5) iqvoovv ava&rjfia. xepiaaeÉa. IGSept. 3221 êx rij? nsgiGGriag. xsptaoofxoO-si = w£ptflöoA.óycas, verbose. Philodemus de rhetor. ed. Sudh. Supplem. p. 49, 10. xsptyptojJia. Figurate idem de musica ed. Kemke p. 96, 20 si xa yivófitvü nore nE^L^gl^G^axa xöóv [Ttaid]ivóvxvxcov ngog ccqettiv imy[L]v[a>]G[xoixo]. Cf. neQLiqitLv p. 97, 31. rcepxa£siv et xepxatvetv. Locis allatis in Thesauro add. Hesychii gl. i/i7t e q na £ov G a v' fiekavftovGav et | s ji n s q k ct i v o v x a i' ifinoixikkovx ai. Perfectum etc. Cf. similis flexio formae hesiodeae Inicpvxov = ènecpvxiaav. Yid. S. V. ipvsiv. xeteopi^sad-ac sive xsxaoptfsafl-at pro forma activa. Philodem. de rhetor. ed. Sudh. Suppl. p. 37, 1 tö <5' S/ioiov ènl x&v 7ttT[E]t)[pt]fofisvcov xal rag fta^aïgag inegaXlofiévcov è'xv/e. Antea in ed. a. 1892, p. 74, 14 dederat mxavQ^ofiévcov. Utraque forma proba videtur. [xtspoöv. Theophanis confessoris vit. ed. Krumbacher p. 390, 28 r) vv/Kffj ngóg xa xaka xrjv ipvj( r)c n i eg 10 9 e l o a. Imo nxegcodeïGu, Ut corrigit Rademacher in Mus. Rhen. LX p. 496]. xXaxcov, deminut, voc. nkaé,. Trozenius tit. IGPIV I 823, 61. xXaxcÓ£ (= 7tkayxxógY naQacpqav, nsnkavrmÉi'og. H. Sic libri Simplicil in Parmenidis fr. 6, 6 nkaxxov vóov ap. Dielsium, Poetarum philosophorum fragmenta. Sic ftctkuGGÓnkaxxov v. 1. Eur. Hec. 782 et similia alibi. Meri videntur librariorum errores. %ka.zy afionkcixri. H. Ita Philostr. de gymn. XXX 41. izkazoq, zó. Philodem. de poematis ed. Hausrath p. 242, 16 trjv yaQ kiovct fiuKQttv ovöelg kiyei [nkrjv È]jii n kax ei êkkt][vi£cov Gvy]yQacpevg = iv nkaxei sive xaxa nkaxog. Galenus I 312 opponit axQifi&g. Cf. Thesaurus s. v, TcXivfl-etjat?. Epidauri tit. IGPIV I 1484, 172. xXtvfroPoXta. Epidauri tit. IGPIV I 1496, 17. 23. Cf. fiukkeiv nklvdovg (Add.). [xXcv^opóXo?. Edictum Diocletiani VII 16. 17. Vid. fiukktiv in Addendis. xXooatojxaxstv, impugnare divites. Philodem. de rhet. Vol. Herc. (II) IX 60, 1 ag 7ckovGioiia%ovvxai .... xXot)t<óvecov, Plutonis aedes Corinthi. IGPIV I 203, 20. zoixcXóyapug = — yrjgvg. Pind. O. III 8 cpog^iy^. Ruhnkenius arjdóva noiKilóyrjQw pro noLxikóÓEiQov Hesiodo reddidit Opp. 203. xouxcxteiv = TtQoGmnxEiv. Amphissae tit. saec. II a. C. BCH 1901, 235, 17 Ttoxi7te7tx[v, t) avxixu nahv tiqo xf/g anodeQUTtuug xrf- Agitur ibi de evacuandis excrementis, itaque vox denotare videtur pertinaciam qua intestinis adhaerent. xópSouov, focus sive culina. Epidauri inscr. IGPIV I 1492, 12. Cf. novQÖaiiov et Hes. nvQoSaCa tov fiaysiQetov. pixtd^eaftai figur. Add. Philodem. de morte ed. Mekler p. 48, 15 tav Ttavioóanmg aórjfiovovvzoov xal Qinxaiofiêvmv. poöc£scv. Add. G. Mendel BCH 1900, pag. 404 sq. et aa^vós. Vid. s. v. Gaxvóg. SsXapiaviys = Shalmanu, deus Assyriorum. Vid. Hermae vol. XXXVII p. 117 sq. as{Jivo>tó;cos, qui sancti affectat speciem. Philodemus de vit. ed. Saupp. p. 29, 30 zov (isv Gsfivov Inaivovvxsg atg u£(av fyovxa fisxa nvog aiaxrjQiag, tov ós Ge(iv oxónov —ifiéyovxeg, rog inicpaGKOvxa xov siQTj/ievov (SC. tov Gsfivov) xal ngoGTtoiov/isvov tlvai xoiovxov iv rofg 'ó%Xoig xal cha tmv Xóyav, ov aSfJLVOjJLt)[0'SÓ]stV [malim Geiivoflv[9]üv cum Dindorfio in Thesauro] eXeyov, xal xm öpjftatl tov ngoGoÓTtov xal tav ójuftarwi' xal neQi(5olr] ktê. Idem de rhetor. Vol. Herc. (II) VII 177, 3 sq. asjAVOXOXOÖVCttg aGncQ oi qi)toqsg. Cf. Srjfxoxónog, xaivoKÓnog etc. — 2envoxo[i7i£ïv, gloriari, iactare. Aeschyli fr. 142, 2 Nek2 xal Gefx,v0K0fineï [codd. Athenaei GSfivoKÓnxei] xovx' iv uvÖQBia Gxéyrj. o^|x(e)ta)fJia. Vol. Herc. (II) XI 5, 9. aiJteXixiy otyocpayia. Add. Philostr. de gymn. XLIV 3. ajcaxstfcoacjs? Trozenia inscr. IGPIV I 50 sq. Suppl. Fraenkel. sepulcrum. Saepius in Bithynorum cippis, v. c. BCH 1900, p. 394, nn. 60. 61. 62. axXypia = exXrjQÓxijg. Add. Philodem. de mus. ed. Kemke p. 30 (fr. 5), 9. aoXotxt£ecv. Add. Philodem. de rhet. ed. Sudh. (a. 1892) p. 154, 4 sq. [7r]£(>£ fièv [ov]i> rijg ['EK]K7]viK7jg [IpJftrjve/ag, rjv oï ftè[v Gvva]yovGiv èv t rot rag [è&v]ixdg te cpvXazzEiv löióxrjrag xav rröi (lij GoXoix. L'Qslv — oï Se {iag@ot()i£siv, oï ös xal xb rag ê&vixug /A.rj xrjQSÏv 6oXoixi£siv xaXovGiv, aXXoi dl tov fiagpapifeiv to [öa]avvsiv i) ipiXovv [i) rat]g ngoGcodiatg £[ré]prog rijg Gvvri&eiag CKcpêgsiv öiacpéQSiv vofj.[i^o]vGiv — ovx svxaiQov xxê. axaftav. Add. Philodem. de poematis ed. Hausrath. p. 257 (41), 6 xccXXiGxa ö eivai (vOCabula) ra rag GvXXafiag k'%ovra noXXoig yga/ifiaGiv sGna&rj/xévag. axXayxvsóscv, visceratione excipere. Aeginae tit. att. IGPIV I 4, 6. lungitur cum verbo &oivav. atsyavoxop]jm?, ij, ars coronas nectendi. Philodem. de mus. ed. Kemke, p. 88, 38 sq. atpéfiXv?, vexatio. Philodem. de rhet. ed. Sudh. p. 234, 15, ut Diodor. XIII 68, 2. atpó^iov. De strophii usu in pugilando ante caestus inventionem vid. Philostr. de gymn. XLIV. at)Y*6"aYaxav. Philodem. de rhet. ed. Sudh. (1892) p. 135, 26. aoy>catax<»pt?e^* Philodem. de poematis. Vol. Herc. (II) II 191, ubi opponitur 8iu&vyvvvui. aoY^óxtstv. Vid. s. v. fictKQoGvv&stog (Add.). aojji^opa^ecv, miserari, ut apud LXX, Philodem. de mort. ed. Mekler p. 33, 37. aovava'cttats, intentio, labor. Philodem. de rhet. ed. Sudh. Suppl. p. 45, 14 sq. Govocpiósiv = ciQTvvav slvai fista tivog. Tit. Argivus pervetustus ICxPIV I 554, 2. aovaa^oXoóv, obscurarefuligine, in epico (?) fragm. apud Philodemum de poematis ed. Hausrath p. 264 extr. GwrjGpol<ó?>wG£ öe nd[vta . . . aovdévyg, b, colligator. Philodem. de rhet. ed. Sudh. Supplem. p. 37, 3 sq. tov owdétr/v — tav %vlcov tj (paneXav. aovéfjixtfojjia, casus? Philodem. de morte ed. Mekler p. 46 (col. 7), 2. IQtiav yaQ £G%oiiev tav Gwefiittoofxatav ov% svskev avtav, uXkct tijg siidoxovf,lévrjg faïjS f nécpvKSv èmylvsG&ai. An Gv^ittafiatav? oovsvspYeïv. Philodem. de rhet. bis. Vol. Herc. (II) VII 29 extr. oovs^^siv pro Gvi>E7tr]%£ïv. Philodem. de poematis ed. Hausiath. p. 245, 15. aov£X.t?s:v, coniungere. Add. Philodem. de mus. ed. Kemke p. 23 [Vol. Herc. (II) XI 92, fr. 22] cum substantivo aovex'3[J.ós ibidem 91, fr. 21. Priore loco est xal toig ieyofiévoig^ 6 filog (ictQtvQSÏ, naQiGtccg jtoUovs iv olg lyxa^iia^ovGi fiéXcGi. Kal (jv&fioig Gvve%ll;ovtag vnEQa&lovg 'óvtag, adrsiovg óè tav xcti t[oi]s iyóiaxo/j,évoig ovx ...., quae non satis intellego. aovd-tkai. Cf. sodalitium Rhodi ita vocatum. IGI, 157. atpacpoxofa, iy. Philodemi fr. XI 147 (II) wg *«i ta nsQï tijg oyaiQo noiag o Kgdrrig. Gomperz Philodem etc. p. 52 not. refert ad Cratis commentarium in Homerum (v. c. « 23 sqq.), coll. Gemino p. 46 sq. ed. Halma, ubi bis legitur Gyuiyonoiiu. Vocabulum neglexit Pape. a^ÓYYOS- Formae atticae novum testimonium accessit ex orgeonum decreto piraeensi | saec. a. C. III edito in Jahresh. d. Oesterr. Arch. Inst. i. Wien. V 1, p. 129, 1. 18. Cf. pag. 137 sq. taXawc(opc£etv, infelicem vocare = xmoöaipovl&iv. Philodemus de morte ed. Mekler p. 41, 10 oiöè yaQ to féytiv tivag rj taXctincoQ%eiv v7toit£G£Lt avta. Cf. 1. 19 fisficpstai xai takamaQi^si. taotoxoiscv. Add. Philodemus de poematis ed. Hausrath. p. 237 (fr. 1), 16, ubi idem face re signiflcat. istóJtGiaa aeolice = tetonviu. Eresi tit. in Jahresh. d. Oest. arch. Inst. V, 1, pag. 141, 6 t£tó]jcoiGciv et 8 ts~jtóxoiGctv. Cf. Participium Perfect i. tsxvittJtós. Philodem. de mus. ed. Kemke, p. 40 (45), 5 ovX omog xctïg %OQÖaïg nooGaöcüuev, ènsióri to[vto] yeXoïov y.al rtpiiizód nors i]v. ütrum excidit negatio, an significat nimis artificiosum? Sin excidit, denotat artificem decens. Fort. scribendum Te%VlTLKÓv. 68pwxa, muiier hydrope laborans = vSycoip sive vSQainxri- Epidauri tit. IGPIV I 952, 1 14qmtci Accxuivu ■èdpcórefa]. ód-apa quid? Hermionae tit. IGPIV I 742, 20. óxeCófxefra == {xp^óns&a. PB 890 (saec. II p. C.). óxsvavuót^. Add. Epicur. de natura. Vol. Herc. (II) VI 67, col. 11 extr. 6xca3-08ó{A0£. Aeginae tit. att. scriptus ab homine inculto (cf. Fraenkel) IGPIV I 1588, 9. 9'Xspvoövtsg' ev gvuósvSqw tóna n^oocpiXmg êidyovtsg. H. Sic evidenter pro hcpsgvov i'tsg rescripsit Guyet. 9tv. De hac forma vid. Thesaur. s. v. Gcpieg et locis ibi citatis add. Empedoclis fr. 22, 3 oggk cpiv iv üvrjtoïGiv anonXuyyfiévtct nécpvxev apud Dielsium, Poetarum philosophorum fragmenta pag. 116. Xiniöeg. H. Hac glossa usus Karsten propter v. 1. yoXtöovldeg Empedocli fr. 223, 2

Gcófiau. H. Cyprium? Vid. Hoffm. I 166. ó(3o?, deus cultus Selinunte. Inscr. saec. a. C. V GD 3046 = Michel 1240. (poiftvjz'qp = (poifirjTrjg, fatidicus. Pap. mag. PK I 47, 17. cpoiPóXatixzoz ionice = gjot^ókrjTtTog. Her. IV 13. Cf. ^eolrimog, fiov- aólrjmog, vvfMpóXrjnrog. 901PÓS. Adde Bacchyl. XII 139 BI.2 yoifiuv snidóvTsg vnaï j;£tfiravoj uiyXci v. cpoiveixoqópos, palmifer, minister in sacris, popa. Tegeae inscr. L.P. 341 C (Kum.). tpotveós* 7j (Qvoipij. H, sed cpoivug fortasse rectius Theognostus can. 25, 30. BA 1429. [^otJvcxdaxtSsi; rjiii&soi. Bacchyl. VIII 10. BI. cpotvixijY^S (vaa5g). PB 732, 1 palmarum fructus vehens. (fQlVlXTJCOt = yQctfifxcita. Tei tit. IA 497, 35 05 uv q>oivLxr)iu sxxoipe(i). Cf. Her. V 58, quem locum Schwh. in lexico suo s. v. cpoivixrjiog neglexit. Hes. q>oivinr)lois ygufifx-aoi' £otV[zoxpa5é{xvot[o] Movoag. Bacchyl. XII 222 et cpoivixo[xQctSiiivoL]o Aatovg X 97 BI. fpocvcxovcótfflv (j3omv). Bacchyl. V 102. (yotvcxótptxas (/3ox>g). Bacchyl. X 105 BI. 901 vcxóxpoo?. Recens poema ap. Cram. An. Par. IV 287, 5. tpocvcxotv, palmetum. Ostraca aeg. aetatis imperatoriae continent apochas insq cpoLvixcavav, i. e. glebationis solutae pro palmetis. In aliis eiusdem temporis eodem sensu vneg yecotiixQÏag cpoivixcóvcov. Vid. Wilcken, O. G. I § 131, p. 313 sqq. et § 24, p. 173 sqq. Cf. y£Wfi£Tpta et &H7lsXa>v. OotviS fabula sine poetae nomine. CIA II 992 I 18. II 20. Praeter Sophoclem et Euripidem scripserunt Ion et Astydamas minor, yocviaxiy utrum palmula an palmetum? PB 277, 10 (a. 151 p. C.) aQovQa iiLa, iv fi cpoividA-q. Illud suadet vocabuli forma. (Dotvtaaat fabula sine poetae nomine. CIA II 992 II 21. Scripserunt Phrynichus et Euripides, de quo cogitandum. ipotviaaav cpkóya. Bacchyl. XYII 56. BI. cpotvtaastv. Adde Bacchyl. XII 165. BI. fuAlov — cpoiviZtiv HxcéfiavdQov sanguine sc. ï'óag. Vid. O pro SI. ^óXetpov pro cpÓQtiQov saepius papyri aeg. «poXtStotiy nuQotyCg. PB 6. Cf. col. 2. 14 squamatum vas, dictum Ttaootpig. (poXXatdjptov, follatorium, ignotum mihi vocabulum latinum. PK II 264 (a. 103—117 p. C.). Ibidem leguntur xsXXüqiov, cplayii.Atov, XoaQSixog, a fin o v k X i o v. (poveóscv. Yid. ivügui. — Hyperbolice usurpatur in pap. mus. Brit. 113 (12) d, 11 ó %gecÓGrrig ègióvsvGsv fis. Cf. karei kt siv e lv in Addendis. ipovvy ionice = cpóvog. Hom., Pind. (cpova), trag., Her. I 46 sn iv ryGi cpovyGi èóvTag. Bayfleld in Cl. Rev. 1901, p. 251 sq. bene observavit esse plurale tantum poeticum distinguendum a cpóvog et ubique sanguinem, cruorem, nusquam caedem significans. Iungitur cum praepositionibus afupl et iv et l|. Hoe adiectivum homericum (B 219) antiquitus satis commune fuisse testantur nomina propria Qó£og, Do&ag, (Po£ïvog {cpo&vog piscis quidam), Oó&v, quorum tria ultima leguntur in titulis atticis, thessalicis, phocicis, boeoticis. &o£i%edog %vh£ Simonid. ap. schol. Hom. et Ath. XI 480 C. Lvrjdóv explicant grammatici. cpópillfiz' xi&aga. SixsX&v. BA 1096. (fopiKMzrjc, (Ar. Ran. 231), ^opjxtxta? (Pind. P. IV 176) sine nasali genuinae formae videntur, coll. GaXmxxT]g, q. v. Iniuria O.Schroeder ap. Pindarum 1. 1. e libris Ambrosianis invexit cpo g fiiyxxag. fpop|Jt,Ó£. Paus. X 29, 8 ó ÖÈ 'EXmjvcog afi7xé%ixai cpogfiov ainl ia&i;jxog, Gvvtj&eg vavx aig (pogtjixa. Cf. Theocr. XXI 13. yópoQ. In CIA vol. I distinguuntur cpógog vrjGioaxixóg (37. 239. 240. 244. 256), 'EklriönóvTiog (37. 237. 238. 239. 240. 242. 247. 257. 258. 259), Qgaxuog (èn£ sive ano Qgaxrjg 237—240. 242. 244. 256. 259), Ka g lx ó g (237. 239. 240), 'Icovixóg (238. 240. 244. 246. 247). — In papyris aeg. de variis tributis cpógog adhibetur, ut futonoiictg, voficöv, cpvxmv, cpoivCxav, etc. cpópo? sermone alexandrino subinde significat i. q. èxcpógiov, i. e. fua&óg, merces quam agri conductor pendit domino. Locos plurimos collegit Wilcken O. G. I p. 319 sq. Sed tributum significat in tpógog /Jocör, ipógog (Sco/jicöv, cpógog ïimcov, cp. ixgoftaxuv. Vid. 1. 1. p. 352. 378. 286. (popoyopSÏV = cpógov cpégsiv. Delph. GD 1938, 21 xvgisvétco ós xal xa>v 'd%£i xal xaxeGxsvcoxai cpogocpogécov Ecaxr}gixog (manumissus patrono) navruv. Patrono solvere tenetur partem mercedis, ut Athenis servi ot x°aQl? oixovvxeg domino arcocpogav. Cf. CD 1731, 9 sqq. !poptlJY5'V = cpogxaycoytïv Her. II 69. cpópzoc ó = xb cpoQxtov, quo alibi uti solet, Her. I 1, ut apud Homerum et tragicos. Apud Aristophanem vero = xo cpogxixóv. Pac. 748. Plut. 796. tpopzoöv = q>oQxi£uv. Amh. pap. 140, 23 et 39 mcpogxofiiva (sic), quod frustra nscpogxiGfiéva corrigi iubent editores. Pap. est a. 592. tpotsóef ycwa. H. = cpvxevei. Fortasse cyprium. Cf. Hoffm. I 166. cpoö (= cpv, cpcv) xav xaxav. Epicharmi fr. 82, 4 Ahr. apud Athen. p. 277 F. 90od53er GcofiaGxiï. H. Laconicum = cpva&i a subst. cpova, cpvi). Hinc 5' i] £7tl xijg fcógag COg&ïag sive Og^coGÏag Hemsterhuis) GuuaGxia xwv fieUóvxav [luGxiyovG&ai, puerorum scil. spartanorum. Locus nondum correctus. ?ot>yicov KtQccnvoq PB 40, 3 quid sit ignoro. Cogitavi de latino vocabulo pugio. ?oö££' tpvaiyl H. Laconicum. Cf. Ahrens II 87. 118. 90u(X)Xt0£p* Tictgdévav ioqog. H. = cpvlkldsg. Laconicum. Vid idem II p. 73. ^(o)t)XXo}X£VCiC xilXofisvoi. /da)Qi£ig. H. Vid. öiacpovDial. ^ooXXtovcsMy, fullonica. Edict. Diocletiani, tit. megar. IGSept. 23 B. 'f(o)ópxop- óxvQttttia. H. Laconicum. Cf. ipópxeg- Za9ax£g. — cpgUcg (an cpQOKsg?)■ xa£oi>. Deli tit saec. VII a. C extr. apud Michel 1150, 3. 9paajxoaóvat = cpQaö^osvvw. CIA IV b, 373, 99 (saec. VI a. C.) '\s. ionicus: Mcevisi&v (pQaafióavvai firjtQÓg 67i[rjQc/v vel ên[siGav Meisterh.2 68. Cf. IIo\vcpQda^mv, (piXonaCG^oov etc. tppaaasv = cpgdfriv Tarentini. Vid. SS pro Z. (fpazYjp. Vid. sq. voc. cppazpia. Nomina phratriarum atticarum hucusque cognita sunt AlviaSai (CIA II 1653), 4r)noti. ca vtSai (add. 841 B), Jvaksis (ro Koivov JvaUcov 600), ZraL fuerint participes. 66 Epidauriorum phratrias e titulis collegit Kabbadias in EA 1901, p. 79 sq. triginta daas. Sunt MXafiatg, 'AcpvXavLa, Bowaa sive Bovvoia, Bgvavnvu, Amgifiuxk ■, Ae&Xiag, 'Egdaïg, 'iGagviot, KoXcovotia, Kalug, AaGnftg, Meaoyatg, MelxtSmv sive MdxiSmv, Mdxi&g, Nuvithag, Navcpst'g S. Navcpritg S. JSvficpcitg S. Nvyaïg, OlatLa duplex, sveg&sv etïïltEQdsv, Ilayaaivcc sive Tluyuoig, Iheqiüg, IJiSQLctg 'TafiLvaia, TloXixag, 'Pnnixatg, SeXsyctg s. ZsXtyr\Cg, Exguxixig, TuvxaXLg, Teyiag (?), Tnyiaq, 'Toiögiag, 'Touivcda, Qgayiug. In urbe Neapoli tituli commemorant Mvxivolrag, Agiöxalovg, Ei(ir)Xiöag, EvvoaxiSag, Oewt döccg, [K «] n g hj r a g, Kvfictiovg, TlavxXsLS u g, aliasque ygaxgiag, de quarum nominibus non constat. Vid. IGSI pag. 717. Delphis memoria dignissima est magna Labyadarum inscriptio inscriptio phratriaca GD 2561. Formae atticae in titulis sunt pó.zpiog. Cymae asianae mensis. Bisschoff de F. G. A. p. 351. 9péap. Vid. vjg = cpgaxgiagxog saepius tit. neapolit. IGSI 759; ^p^tapy^stv ibidem 742; ypyzia = cpgaxgia 217. tppYjzyp ionice = cpQcczrjQ. Hes. cpovtrtg' adslcpóg. 9P^nov dorice = cpgsaxiov. Inscr. Acrarum sic. GD 3246, 15 sq. nozl tpgr/zi'oig. Cf. KQijg = KQéag et seq. voc. tppvjzós = (pgêaros. PL 12 (saec. II p. C.). Cf. Brugmann Gr. Gr.3 61. tpp^tp^ ionice = qppr/ipto!. Homerus et Her. I 125. ypvjzpLOi iïsol. IGSI 723. 738. 759 = ^piytops? 9soi 721. 722. Cf. 709. Tituli Neapolitani. tppYjzmp. Vid. praec. voc. et cpguxriq. 9P»{to-xaXacjj.ovas (dai/iovag). Pap. mag. bib], nat. Par. (W.) 1357. Idem corrige in Neue Gr. Zauberp. Wess. 362 (cf. PK I 121. 354) pro rpQiy.ronoXifiLOvag (sic). cppixzóg. Add. Kaib. ep. 565, 4 rikv&a zrjv q>Qixzr\v sig AiSao nól[iv\. (fpcv = nqlv. Loer. Oz. IA 321 = GD 1478, 6. Yid. nQeiv. ®pi?os sine poetae nomine. CIA II 992 II 21; $pi|os... oxUoog ïüiaem y/o, zó. or. JNauck. r.C. Gr. p. 28 sq. Praeter Sophoclem Phrixum scripserunt Euripides (p. 626 sqq.), Achaeus lp. 756), locles CIA II 973, 23. De nominis etymologia et significatione vide J.Vürtheim in ingeniosa disputatione De Argonautarum vellere aureo, Mnemos. XXX p. 63. QovTiaxov. Cf. Wilcken O. G. I p. 442. $>qovzl6tuI oizoloyïag Pap. Grenf. II 44. Cf. idem p. 661. Vid. etiam FGH 33, 8. 63, 6 (?) 95 2. Inscr. 6, 5 (p. 54). — Etiam 'inter phratriae officiales cpyovnaxrig commemoratur in tit. neapol IGSI 759. Cf. 715. p6|, servus nequam. Herond. II 37 o ovtog, 6 vvv 0alrjg iróv, et v. 100 0ov£ — rtkriyelg afistvav 'eGGercu. Cf. Apostolius XVII 100. Herond. III 16 xa> nyootvxav &qv£. V 40 ij? o$%) paUov Ogvl Cf. Zenob. V 16. Apostol. XI 3 et Eur. Alc. 678 sq. ^piópiov cretice = óscv. Forma hesiodea ènêcpvxov = ènsyivxeGav. Theog. 152. 163; Op. 149; Scut. 673 boeoticae videtur originis. Scil. Aeoles participia et infinitivos perfecti praesentis ratione üexisse constat. Vid. Perfectum cum flexione praesentis. ?o£>jXóvsiv intransitive usurpat Alcaeus fr. 97 èkayco öi faófiog èv Gtr\dtGGL cpvsi cpójieQog, Cf. Hom. Z 149. ?óxiov. In donariis templi deliaci ap. Michel 833, 42 cpvma övo xal 7i£qidsiqidici iqvgcc et ibidem 1. 101 yvxiov xqvöovv. cpóxcoq TIoGndatv. Myconi tit. in H&rjv. II 237 (Kum.). 90x05. Andaniae titulus a. 91 a. C. de mysteriis Dittenb.2 653, 22: fir\ èyita ds firjósfiia %QvGia fi>]Ós cpvxog firjóe tyi/ilfhov jirjde avuSsfia ixr]öè tag toïyag avnenXsyfiêvag firjdh vnoörmutct ei fir; niUvct r; óeofiariva h(>o&vtct. okadöyv verbum laconicum ap Plut. Lycurg. VI: zo pèv cpvkag v\uKOi. ^oXajccag aeolice = (SsG^cpvka^ Plut. Qu. Gr. cap. 2 de Cymaeis: Hv dh Kaï cpvlttKzov Tig &Qxr) naq avzoïg' b Sh zavztjv tjav xov /xèv allov %qÓvov r.trjQEL tb dsGficozrjQiov, sig dè zy\v flovXrjv cv tcö vvkzeqlvcö GvXXoyw TtaQicav èi,r\ys zovg (SaGilcïg zijg %eiQog Kal Karsï%s, avzav r} flovlr] SiayvoLr], rtózegov admovGiv rj ov, Kgvflórjv cpÉQOvGa xr\v ipfjcpov. 9ÓXa| apyopotj? kuqu rrjv êoziav Gvv&szog, donarium. Oropi inscr. de Amphiarei thesauro, EA 1889 n. 26, 8. cpaXaitojjies = cpvlalo^v. Inscr. cretica Tei L.W. 67, 6 (Kum.). (ptAattsafl-ai pro cpvldrrsiv. Anth. Gr. Didot (III) I 326, 3. pro èv sive ènl 3>v\fj tit. att. (221—201 p. C.), sed ènl vXrj in antiquiore a. 315 a. C. Meisterh.2 169, 23. «BóXvys dorice pro cPvkcvg. Vid. 'Ogipriv. epoXia, lentiscus. Add. Philostr. de gymn. ed. Volckm. XLIII 19 Kozivov zs Kal cpvXiag ïy/uov avrovg lina. Xo[3ttatXtxa, sc. Inscr. att. BCH III 70 (Kum.) = CIA II 844. 9t)X(33tptv£ïv. Huius verbi originem explicat Aristoteles Md. noX. cap. 21, 2 xóxe öh xov itXrj&ovg 7tQoeGxrjxdg (Clisthenes), — nQ&xov ftsv Ovvévsifis navxag slg óéxa v xijg &aXcc6s?ig órjficov. Vid. öfniog in Addendis. ^oatoöv. Add. Philodem. de mus. Vol. Herc. (II) XI 90, fr. 18, 10. 96015. Schwhi lexico adde Her. IV 50, 2 fié^av xfjg savxov cpvasog yLvsxai = fisï^cov avrog savxov y. 9Óaxcov Pittacus tyrannus teste Diog. L. I 81 dictus ab Alcaeo poeta, ut postea Ptolemaeus V cognominatus est, a cpvaxtj = y ó. gx q co v. Cf.. Plut. Coriol. 11. (ó = (pvGrjGig apud Empedoclem. Cf. Thes. s. v. Vid. tiogxcó. ^otaXjuo? Neptuni cognomen. Colebatur Athenis CIA III 269, Rhodi IGI I 905, Erythris Michel 839, 80, Trozene Paus. II 32, 8, alibi. Cf. &svêaiGi.og. ^otetKiypiov. CIA IV 1, 2, 53 a = Dittenb.2 550, 33 (a. 418/7 a. C.) cpvxsvGai cpvxsvxsQia iXaöv fis 'óXs£ov 1 êiaxÓGia. Cf. Poll. I 222, qui praesertim olivarum surculos ita dici monet, et Demosth. p. 1251, 23. Vide Thesaurum. 9ÓTXa, stirps. Pind. O. IX 55. P. IX 33. 9t)i:ot)pY(e)tov. Vid. (èpZ' uvr\Q. Kqïixgóv. BA 1096. Vocabulo homerico passim utuntur poetae, Bacchylides V 158. XII 152. XV 15. XVII 19. 30. 46. Fr. 22, 5 BI. tijg otxtag Regilla vocatur in carmine Marcelli Siditae. IGSI 1391 = Dittenb.2 888. 2. — In titulo christiano ibidem (IGSI) 238, 8 ftïj fiov Gxvlrjg xov (ió&gov, ft»; ftot (dst'i-ïjg) cpa> g' ai> ós dsXyGijg tpa>g fioi Si£s (deï^cci), xtxi xo cp&g o &sog . . . StaGt]. Non expedio. — Euboeae tit. imprecatorius Dittenb.2 891, 20 ft») yaxóg, ftr/ xQriGsoog ftrjós xxrjGscog (anoXavoi). 9 có 6x eiv, sed i nócpctvgig. Vid. Schwhi lexicon et HofFm. III 366. Cf. c5 fi a = O a v fi a. 9a>o (f[a>a](póqiov xqvoovv (donarium). ^eotevvóg aeolice = rpcoteivóg. Yid. cpaswóg. aQlp.a et XM pro -TM. Ypro K. Vid. jjaAavdpog, ivaGai, %óvrog. Cf. Meisterh.2 78 — 80; 82. ya. compendium pro lalxov. Pap. Leid. N III 9; I. 377 (p. 89) et alibi. [X«5av boeotice = x«vóóv (?). Kaib. ep. 1130 = GD 1133. Cf. dvarpdöriv, óiacpddrjv. Sed recte Dittenberger IGSept. 3467 ibi scribere videtur eb? % aSav nir\, ita ut vocabulo nusquam lecto opus non sit], Xa£ecv. Vid. ngo%a^Biv. fa.ia — ayad-rj. Lacaena ap. Arist. Lys. 91 xaia val tw aid, 92 et 1157 ov 7ia yvvuÏK ojtmna xaïcovsQav. Praeter scholia vid. Hes. s. v. %aï;a et jjótog' ayaiïóg. Minus recte schol. Theocr. VII 5 iaov (sic) Uysicti zo uya&óv naga AaxsSaifiovCoig, sed bene Ameis Theocrito reddidit jwcöi' pro ^aajv. Iterum Hes. a%uia (i. e. a %aïa\ — Aaxcovig dè aya&óg. Formae laconicae apud alios Dores respondet faiioz' aya&óg, H. Cf. Ahrens II 76. faïps passim legitur in titulis sepulcralibus Graecorum omnium. Xatps, Xaipc, Xatpo in nominum propriorum compositione. Vid. Meisterh.2 90, 3; 91, 6. 7. Xatpstv uvc, fa ver e alicui. Theophyl Sim. Hist. IV 12, 2 og è'xaiQev ig ra fiakiGiu XoGyóy. Xacpvj(Ji.óvetO[ 4ioi vGiaoraï. Rhodi. Poucart, Associations religieuses, p. 230, n. 48 (Kum.). ^acpvyadjjisvoc = %aQévng. PB 742 II 3. — Vid. %ocq oig. faiza.. Adde Bacchyl. X. 28. VII 70. XVI 105. BI. Xaïxai avis plumae dicuntur a Babrio 72, 9. Vid. %cclTr\. Xaité^aaa pro %cnrrisa6a. Semonides 7, 47, ut vXsrjv = vlfiev Archiloch. 74, 9, unde Fick ibidem vs. 8. Archilocho rj^csvra pro i^ótvra et Tyrtaeo 4, 2 rsXérivrcc pro rsXhvxa reddidit. Cf. Hoffm. III 551 (cf. 107) — xaiTrjÉG6ris Phocyl. 3, 3. Cf. rtft^Eööa Mimnerm. 5, 5, tifiijsv Callin. 1, 6; rifirisvrog Mimnerm. 12, 7. ■ yactlf (yaha?)' ror/sg. Üfi^QttKLdiT&v. BA 1095. Vid. y aiz a. /aXd, dorica pro xnH etc. /dXaopov j(odpparor. H. Postulante ordine ita pro lalavSqov correxit Vossius, collato pamphylico a ö q L = ScvSqL Dictum videtur 7TCXQCC ZO %alav, i. e. avdvai, rov ccvöqci et fortasse est glossa pamphylica vel cypria. XaXaJdsis = -tfeig Pind. I. IV 50. XaXdfsiv doricum pro %tt\tou xaivov x^kiKr/vov. [xaXtx]o>caóatiys. Edictum Diocletiani VII 7 ed. Mommsen (IGSept. 3064). Xa^cvtus, (Pegaso frena quae dedit) Minerva Corinthi. Paus. II 4, 1. yakivvog aeolice = x^vóg Choeroboscus An. Ox. II 276, 15, qui habet %a'Ihvóg, quod Ahrens correxit. X«Xt.|, alio quam vulgari sensu usurpatum legitur in fragmento eleusinio saec. a. C. Vti CIA IV 3, 225 e, 24: xa[T]a<ïsG|iafr?Jjua]rrc. XdXtg- 6 ctHQUTog olvog. H. Hipponactis fr. 73 et Alcaei fr. 67 e Bergkii correctionG pro tradito ^aXivóv. Cf. è?tciy^cikL^ov. Adde Bacchyl. X 62 BI. %ccX%cc67iiösg vnil&eoL. XaXxsca-ac, XaXjtsatat, XaXxcatat in titulis atticis saec. a. C. Vti. Meisterh.2 43, 30. Similiter variant Alvsiazai, Alvturai, Aivifirat; Avlsarai, AvXiatui. XaXzecov, fabri aerarii aut ferrarii officina. Add. CIA II 814 (= Dittenb.2 86, 144. 2) ahenum. Ditt. 754, 7. Vid. XaX/tsóxpavss, aeneo capite instructus. Bacchyl. V 74 sq. XctUeÓHQUMv — (f)ióv, aere praefixam — sagittam. yaXxsoxzózoa fidxag. Bacchyl. XVII 59 BI. XaX[xsojxttpaJv (?). Idem XII 109 "Ektoqcc x- ya.k*.soatépvoo x "Aqr]og. Bacchyl. Y 34. yjó,Xxrj. Vid. xüX%r). yakxrj [xotw etdó? tt naidiag. H. Scaliger pro fivóag. Herondae fr. 14 (Cr.) ri %ccXkiijv ,uot jxvlav t) xv&Qr)v nai&i. Nos blindemannetje, Germani blindekuh, Galli colin maillard. Cf. Poll. IX 13. XaXxiyiov ionice = xuXxeïov, fabri aerarii aut ferrarii officina. Her. I 68, ahenum. IV 81. 152. /aXxiaca, vectigal aliquod in Aegypto, quod quale fuerit ignoratur: jaXxiaïav xsGGctQag (SCil. (Jpajfftag), opoXóv. Vid. Wilcken O. G. I p. 403. XaXxt£eiv = %aXxivSa naL&iv. Herond. III 65, i. e. %aXxa> xvfieveiv (vid. vs. 6). Cf. Alexis apud BA I 116. yakY.woc, = XuXxovg. Sesti decretum c. a. 125 a. C. ap. Dittenb.' 246, 44 vofu'öftau %aXxlva>i. PO I. 9 vers. (saec. III vel IV p. C.) 'iji xaXxsivt] (sic) ófioXovg g . . . s%£L ÖQCtXfirj ópoXovg snra, ubi est QvnaQcc, faXxivy\ dr. aenea. Similiter Pap. Lond. CCCLXXX. Cf. Wilcken O. G. I p. 731 et 735 et vid. s. v. ijvnuyog. Legitur eadem forma alexandrina apud Epiphanium constantinopolitanum III 289 A. Cf. Xi'divog, |vXivog cett. et byzantinum voc. %QvGivog. •f^aXxnotum Minervae epitheton laconicum (Paus. III 17, 2. IV 15, 5. V 10, 5. 11), etiam apud Athenienses servat formam doricam pro %uXxéoixog. X«Xjttov (ahenum) {hepjAavtijptov. EA 1883, 3, inscr. eleusinia n. 1, 38. Cf. Boeckhii Oec. II p. 413. — laXxiov in Aegypto mensura est capiens quantum ^ixqrizrig. Cf. Leemans I p. 109, 116. yaXvunz aeolice, boeotice, dorice = %aXxeog, xaXxovg. De Aeolensibus cf. GD 311, 35 laXxiav elxóvct. 304 A, 31. Alcaei fr. 15, 3; de Boeotis GD 502, 1. 3. 5 etc. (idXxioi); ibidem 2. 4. 9. 10. 11 (lotXximg); de Doribus v. c. Epicharmi fr. 58, 1 xQunsfri xaXxiai, ibid. 2 Xéprjrsg iüXxioi, correcta ab Ahrensio pro %<*Xxeioi et laXxtoi. /aXxcaxapcov, duplex, ut videtur, deminutivum subst. %ciXxlov, ahenum. In supellectile commemoratur PK II 264, 8 (a. 117 p. C.). /aXxodpag dorice = xuXxrjQrig. Vid. cpQsvoÜQug et %eQió:Qcig. yaikxoSatSaXoiacv iv aGnloiv. Bacchyl. XX, 2 BI. receptaculum aeris vel aeneorum. CIA II 61. 720. 721. 722 B. Vid. Athen. VI 231 D. •/aXjcoO-cópal. Bacchyl. X 123. XIV 14 BI. yaXwv.olX-fjzrjz, conferruminator (aeris). PO 85 II 4. Cf. iaXxo- xóXXr\xog in lexicis. ya."kytox.(D<}(i)v GaXmyï,. Bacchyl. XVII 3 sq. BI., aenea tuba. Cf. xcodav. yaXxoXóyoi, aeris collectores, saepius occurrunt in titulo phratriaco neapolitano IGSI 759 una cum w avAag var\Gax . Xa^xoös. Herond. VII 50 proverbialiter &lk' ov lóyav yaq, yaoLv, i) ayoqr] Sslxai, Kahfir Si. — Variis siglis pro numero (1—7) diversis ol -fulx.aï significantur in papyris. Cf. Indices post PB. Nota locutio %u\x°vv [aravcei xiva, aeneam statuam ponere alicui, exstat CIA III 636. XdXxojfxa, tabula aenea. In Corcyraeorum decretis GD 3200.3202 legitur formula yQccrpccvxag sig %a\x m [i cc av u & s (i s v, sed in vetustiore 3199 ygaipctvxccg sig %u\xov av 9 s fx s v. Cf. Agrigenti inscr. GD 4254, 23 xoXiïipccvrccg èg %aXxd ft ar a dvo av a&é (is iv, Rhegii 4258 xoXccipccfxsvov sig i cc Xx ca /i ar cc SiGGa — avudsfisiv, Melitae IGSI 953, 22 xrjv ös n qo^svlccv xccvxrjv ccv cc y q dip cc i sig %ctXxd (ictxa Svo. — Vid. x sXctficóv. y^akmaa.' xügxovsu. H. Coniecturae %uvö>6u obstat litterarum ordo, et A pro N defenditur gl. Hes. xccxu%aGii,aGdai. Adxmvsg, unde Schmidt coniecit xaXaa, ut haec quoque gl. laconica sit. Sed ne haec quidem mutatio necessaria, si quidem ad alios Dores sibilantem servantes pertinere potest, quemadmodum supra vidimus laconico x<^L0? respondere doricum laoiog. •/,a;j.at5c8aaxaXos ludi magister. Add. Diocletiani edictum VII 66 ed. Mommsen (cf. IGSept. 22). XajJid^s pro la^cu male usurpat Babrius 115, 13 Cr. Xa|xaO-ev iudice Blassio Ausspr.3 116 ubique apud Att. in ictfiaï&sv refingendum est. Recte etiam Hoffmann III p. 300 formam xaii.Dc9sv (Her. II 125. IV 172) tuetur formis Xctfiüóig et (ex -i). •/ajxdvScs dorice = %aixa^. Vid. d 7g. Xajxsóviy. Herond. III 16. Vid. lexica. — xa f1 £ v v a (sic) nccQuxoXXog, Inscr. att. saec. V a. C., Dittenb.2 44, 5 (= CIA IV 3, 277 d) unde Pollux X 36 xt^vvrj nccgaxoXXog. — Vid. naouxvXXog. II 31, 15. Vid. supra töovoftog. — XaXxog MtxQisvg CIA IV » Vi uiw u f / ia f k ë * \J f UJb UlliVUil LUI 111 UUU « 1 lUa VI • J.11UJ.WU MV/WV. u. J.1 VUUl X«fxetma. Add. Philostr. de gymn. ed. Volckm. XLIII 15. X®!-1dorice Pind. P. IX 30 = hom. ^OafiaAóg, att. ^afxctmezrig, XafialSrjlog (ser.). XaixooXttós sec. Poll. VII 191 dicebatur machina, qua naves in terram trahebantur, sed alii usui inservit PB 362, VIII 4: xufiovXxov slg vnr\QEOLav rov avuGxa&tvxoq Oston xoXoGGulov avÖQiavxog xov xvqLov rifimv uüxoxqaxoQog ZsvrjQOv Üvxtovivov olxfjg fivmv v(3'. In genus igitur sucula, tractorium machinarum genus, eo vocabulo significari videtur. dorice = %VV- Epidaur. GD 3340, 134; Epicharmi fr. 103 aea %uvóg. Quin eadem forma aeolica fuerit dubium non est. XavSavetv. Perfectum homericum xs%ovöct, quod pro xêiavöa postulante analogia suspicati erant Fick et Mekler £1 192, confirmavit papyrus CXXVIII, in quo litterae ONJEI supersunt. Cf. v.Leeuwen, Enchiridion dictionis epicae pag. 463 sq. Xavva, piscis hodie canna vocatus ab Italis. Epicharmi fr. 42. Vid. fisy uX og(iav. Fortasse nomen cohaeret cum verbo xaV£ Xavóscv fiociv. H., cuius vix sana videtur gl. %avv aasr (SoS, xa\tï, fortasse sic corrigenda %uvvggiv. Vid. s. v. x^Qig- /a.piza. (adiect.?) = fiSéa, x£iaQiG^éva. Nysae tit. saec. I a. C. Dittenb.2 328, 13 ïv ovv nag xig èniyva xavxa Tjfiïv '(aoua eïvai. Vid. eius notam 19. y_apilS£. Schol. Hom. P 51 MaxeSóveg xal Kvtzqloi AiyovGi xag GvveGxQdfifiévctg }cal ovXag fitiQGLvag, ag cpafiev Gx e cp a v i x i Sa g, quam loei scripturam probat Hoffm. I 126, coll. voc. sanscritico a var as. Macedones tamen xaQixeg dixisse putandi sunt. — /apitep = XÜQtxag tit. eleus GD 1127, 17. Vid. Acc. plur. 3tiae deel. — Pindarus et Bacchylides aut dativi forma dorica i] natode tra ou rovro ro osfivov | £17lag è/iol %aU)Q(s)iv [tï]vex£v svGsfiirjg. •^apoxoteïad-ai = %ait>Eii>. Theophyl. Sim. Hist. IV 8, 6 è%uQ°noiri&rintv. Cf. Sophoclis lex. s. v. lagonoLslv. yapzrjpas (scil. (pópoj). PB 277 II 11 yyacpEiov xal laQtriQag NeiXov nóXscog, ubi praecedit tav oi cpógoi. ÈvovGiaxcag ccvalajijUdvovrai (saec. II p. C.1. De hoe chartae vectigale egit Wilcken 0. G. I p. 403. Cf. ygacpiiov. Forma yapzvjpla (—x^ig) legitur MacCab. III 4, 30. yapzoo'ka.pioq, chartularius. PB 304, 5. 398, 11 (a. 606). Amh. pap. II 154, 5 (saec. VI vel VII). Cf. Sophoclis lex. s. v. /dpcov' o Xscov ccTto rijg xaQOTtórrjrog. H. y^aatOQ. Vid. iata. Xaaxeóaj pro xaoxovGy. Vix recte Herondas IV 42. xaovdjcojv %uvvo7toiaV oï dl %avvolóyav. H. jjawwf, Ut /3o)jnXovrd^. alia multa. Coll. xav axx iov (coniectum est %aw axróv. An xawamov?Y to fimQÓv. düQieïg (H.), gl. doricam esse suspicor. Xa'ivwaï^. Philodem. de rhet. ed. Sudh. p. 219, 4 de oratorum panegyricis: cGtiv d' ore '/avvcaSiv igya^ovrai dia rag tav iaszqlwv it,oyxaGsig y.al xara ngoGcanov i^vfivovvreg elg fisyaXag 'ayovGiv diaxQonug. Cf. Ar. Nub. 865 cum scholiis. /stXiot. EM 817, 1. Vid. liXXyorvg. — yeikia.sióez. Vid. %iX i a Gr v g. ^StXo£. Herond. III 4 rovrov xar cofiov Scïqov, 'd^Qig ij | avrov èizl fiovvov 7/ xaxrj Xeiq>9fj, i. e. paene usque ad mor tem caede. — Aeoles dixisse testatur Choeroboscus An. Ox. II 278, 10. X^dfstv. Oropi inscr. saec. a. C. III ineuntis EA 1891, 71 orav xei/tafei 6 &sóg. Cf. Soph. O. C. 1500. XeijjiatveaOm = lu^a&Gd-ai Her. VIII 116. Pind. P IX 32, fluctibus a g i t a r i. Cf. ovo/ialveiv = dvopafciv. /etjxappoog. Vid. üaniXog. %£t[ispi£siv = xufiafciv, sive (haysi/xd^eiv solus Her. VI 31. VIII 118. 126. 130 (bis). Cf. Hes. xei/A-epiovvrag' diaxeifiaGovrag. Xetjxsptvd, a absolute, omisso subst. aga. Inscr. coa Dittenb.2 940, 3 rol fiév Tav fêifiSQivav a(.)%ovreg rtqaGriov x£', rol ói tav &SQivav aQ%°rreg ra xó' xrc. Cf. Thesaur. S. V. et &£(Jivóg. ^stjxtco (= -e'co) et ysi\xam. Hes. iieijilmv èggiycov (iq^lyow ?) xai è%eL[icov. Aaxcovig et infra ^Sifimvra' ijtyovvxct. X£tp. Formae dialecticae. Aeoles et Dores XVQ dicebant teste Herodiano II 59, 13. Nom. x£Q? apud Timocreontem Rhodium fr. 9, ut (laxaQg apud Alcmanem fr. 13. 14. Cum nom. %rjQ, cuius formas passim exhibet inscr. Epidauri GD 3329 (cum dat. pi. isqg!) confer arcadicum èyxexvQVK01 (Hoffm. 30, 1), e'xeirjQLct (CIG 1688, 49); cyprium vxVQ0V = lnl%eiQov (Hoffm. 135, 5. 15), xve (Hoffm. 144, 3); tarentinum %r)Q°vv (vid. infra). De etymologia disputat Hoffm. I 146 sq. — Apud Aeoles casus obliqui sonabant %£qqo$ etc. Vid. Compend. III § 19, Choeroboscum An. Ox. II 278, 7, schol. Yen. A ad Hom. A 353. — %éQQug habet Theocr. XXVIII 9. — Inscr. aeolicae exhibent formas hellenisticas %eiQ°TÓvriGai, xeiQoroviag, sed Sapphoni fr. 44 q qópuurq a bene reddidit Hoffm. II 499. — Casus obliqui xeQÓg etc., qui iuxta vulgares %slQ°g c©tt. apud solos poetas occurrunt, dialecticae originis videntur. Legitur saltem acc. %iqi zuqómsi rcöt êv Ti&óqqc/l. Hic igitur Lydo chirographum confecerat. Cf. ibidem d. 30 %siq Tlagapóvov rov Nixapérov et 31 %si(>óyQcia rai r&v KvcoGÏtov nóXsi xai avxoGavxoïg, ubi denuo occurrit forma Alias signiflcationes vid. in fine huius articuli. — Formae pindaricae sunt %elq, %eiQÓg, %hqi, %sÏQa, %eÏQsg, %eiQ&v, %UQiGGi(v), itQ6l(v), %ÜQag et rarius %£QÓg, x*Qh %êga, %£Qag, bacchylideae xHQ°Si Z£'Pa? x£lQ&vi Xs^9as iuxta rariores %£$>«, xégag, xégiGGi, xsqglv. — x£lQ*wv incerta admodum lectio est apud Herondam VII 3 et "VI 23, ubi supra SI scriptum est E. — xara %eïQaeroïfia, evxiQrj rj ó vvv npög xsï(?a Kal £'S noWcc jjpijöiftoj oixérr/g. Cf. Nauck, Aristoph. Byz. p. 252. — tcccq e re praesenti Bacchyl. XIII 10 BI. = nag noóóg apud Pind. P. X 62 et III 60. — dia %siqóg in papyris aeg. usurpatur de praesenti pensione.— X*tQ, manus, in ludo talario Babr. 131, 4, ut explicat Crusius, coll. Suetonio Aug. cap. 71. — artificis opus. Herond. IV 72. Cf. VI 66. Petronius 83 Zeuxidos manus vidi (con- tulit Crusius); addo serum epigramma in Anthol. Gr. Didot (III) IV 326, 1 Ov Xi&ovQyoq ot><5È %sÏQeg t,coyQuq>ov. /stpaYCóy^o? quid? PK II 6 (a 133 a. 0.) *ai elvai ra %siQÓyQct] 01 y CO y 1(1 O V. ystpaTCca^siv = tyaveiv xy %ehh. Solus Her. II 90. ^stpcSwcó? (xi&tov) = £%v, manicatus. Solus Her. VI 61. yetpc£eiv et -/sipi&s de administranda pecunia = óioixsïv, ówïxr/otg. Corcyr. 3206 b, 45 ettG&ai ós xav (SovXav xovg %eiQi£o vvxag ro aQyvQiov (cf. 1. 89) et mox 1. 60 xolg aiQS&iÏGi dg xav XsLqi$iv x o v ccQyvQLOv. Cf. 1. 66. Vid. i s i Q1G x t] g. XSiptxéSa, manica. Tit. thebanus extr. saec. a. C. III IGSept. 2420, 27. yetptat^s = óiowr\xr]g in Aegypto. PB 11, II 6. IV 7; 345, 5. 11, 429, 1. Pap. Britt. VII 2. VIII 7. FGH 63, 7. Cf. Polyb. III 98, 8. V 26, 5. Occurrunt ita dicti vofiuqx&v ministri PB 345 et tiq'cxxxóquv Pap. Genev. 17, 7. Vid. Wilcken 0. G. I p. 618 sq. Cf. %siqi£siv. yetpofpa^scv. MFP II 29 (d) 1, 10 UsxsQoyQacp^Ksv), saec. III a. C., Rev. Pap. col. 27. 13 x,eiQ°7Qc"Prla"r(0 6 yscoyyog xov paodixov oqxov Ttccv xo yévrifia a7toöedei%évui (eiusdem aetatis). Cf. Wilcken O. G. I p. 471. %£ipo-(paTa iEiQo]yQctcpïcig o'ixov paodixov (saec. III a. C.). ysc,poépx«j-^Varve consulatur BCH 1880, 437 et 1883, 37 sqq. Civitatis Methymnae tres novimus x^V^xvag : xav 'EQvdQuïmv, tav nQazécov, xav (fraxsuv. — Munera chellestuar- chorum maxime ad cultum deorum pertinuisse videntur. Vid. XsXtSóvsto?, ij, vasis cuiusdam nomen in inscr. Deli ap. Dittenb 2 588, 26. 204. 209. XeXtSovtaco?. PK I 130, horoscopus saec. I aut II p. C., ]. 104 ini xov xtte'dovicciov ix&vos xaxa/h/Hafav. ^sXcScóv. Vid. xcoxiXccöeg. XsXoóstv Prjooeiv xaï ye\oó<3(a)ew óuoiwg H. Fortasse laconicum aut boeoticum. Cf. paasei apud eundem. XsXoo? (= %ÉAug)' fiovaixbv ogyavov. H. Eiusdem originis. Xéh)vu = xslavri. Sappho fr. 169 ap. Orionem 28, 15. An. Ox. II 101, 5. De forma x^vfiva ap. Babrium 115, 5 Crusius afFert Herodianum I p. 265, 31 sq. — Usus voc. x£^vv (sic) pro Wpa Aeolensibus tribuitur in EM 808, 26. /eXtova (vulgo ^Arai^)' — (vófiiGfia) nsXoitovvriaiaxóv. H. Cf. Timaeus ap. Athen. XIII 589 A; Poll. IX 46. Boeckh. Metr. Unters. p. 83. 86. XeXomov xo ini xoïg xXeiai Xeyófievo v Gnavimg dè naga roïg naXaioïg iLQrifiévov. Theognostus Can. 124, 15. Legitur vox eo sensu PO 113, 3 (saec. II p. C.). Apud Hipparchum 1092 D ita vocatur tergi pars convexa. /s^iovc?. Sext. Empir. p. 267 to vcp ^ftcov xaXovfisvov tinonóêiov H&rjvaïoi xal Kaoi xdnvida xaXovGiv. Cf. Hes. tinonóöiov. /épaSos, zó. Schol. Genovensia ad Hom. ® 319 (Alc. fr. 82 B) ai örj fiuv (pro oïórjfiov Hoffm.) ^ pspéag (ƒ) £ Qy da i ft o v Xl&ov | xivyg (1. jct'vvj/g), «/ xe (ƒ)iGag xav xsqjdXav agyaXLav k'xoig (pro KQyaXéav i'xoi). Vertit Hoffmann „Wenn du einen Steinblock, den du behauen wilst, nicht mit Vorsicht von dem kleinen Steingeröll lösest, dan dürfte es mit deinem Köpfe bös ergehen." Ita vero x£QaSo? foret genitivus subst. x£9a?- At enim apud Homerum aperte est nominativus, quia homerico sermone faXig genitivum non asciscit (cf. vLeeuwen ed. II ad h. 1.), nee dubie nominativus est apud Sapphonem fr. 114 ^ xiv-q (1. xtwrj) XÉQaöog. Plura vid. in Thesauro s. v. Quare certum arbitror Hoffm. Alcaei fragmentum non expedivisse. Quod si satis intellegerem, scri- 57 berem urj (3 é (3 a (péfiuct adverbialiter = fopaiaog) co g fsQyaai/iov Xi&ov xtc. Traditur quidem apud Pindarum P. VI 13 icquSi, sed brevi syllabae finali in reliquis strophis respondet longa, quare legendum XSQadei, quod ex Pindaro citavit EM 808, 42 iisQaösi anoSécov). Tandem recepit O.Schroeder, monens praeterea to xégudog pindaricum diserte testari schol. Townl. O 319. /speóüv. Aesara Lucana ap. Stob. Ecl. ph. I 49, 27 (p. 852 W.). e Mullachii corr. xav %sQsiova pro xav isigova, sed xo q^ov Flor. I 115 p. 72. ysptapa? = x£l9V9VS- Pind. P. V 35. Cf. xulxo&Qa g = ^aXxrjQrjs, I■ III 81. IV 41. Item cp q e v o&q a g = cpqsvr]Q7\q Bacchyl. XVI 188 BI., Hes. vouQScog' vovvtyóvxcog. yspvipcov, forma deminutiva subst. xégvif, sed xspvtPecov = %sqvl^ov, IhqóvuttQov. Vid. Meisterh.2 41. Cf. Gxacpiov, Gxuopsïov, alia. /sppas. Vid. s. v. %slq. XsppojJiaxtpa. Vid. %elq et %e-iQ&p.ct*xQov. yéppov* t%é()Gov yrjv. Aaxoaveg. H. Eadem forma attica est. Legitur CIA II 1055, 15 (= Dittenb.2 535) nugudovvcxi xovg (isfiiG&cofiévovg ttjv r)fiL6sav xrjg yfjg '^QQ0Vt incultam, scil. novalem. Cf. Dittenb.2 531, 6. 534, 15 sqq. Xsppóvvyaos. Meisterh.2 74, 9. 76, 2. yspaeósafl-ai = ^tjficöö&at, incultam iacere. GD 345 (Philippi regis Macedonum epistula a 214 a. C. scripta), 30 = Dittenb.2 239, 5 rr\v ri nóXiv i6fv£iv xaï xfjv xtÓQctv fir] &OnsQ viiv yspao-O-pótos? Ostr. theb. (aeg.) aet. byzantinae 1224, 3 ap. Wilcken: bttltqéttco Goi 6kuq(eiv) xaï yecoQyisïv) rag aQOVQctg yi}(Si(a?) itQGodQVia ogyccvov IIovixq £7ti xcctccgtvoq/ xt£. Adiectivum formatum videtur a XiQGog et (iuncus). Locum non expedio. yspaoxóx'csiv, arare? PK I 131 reet., (a. 78/9 p. C.) (iia&og fiocöv — %£qgoxottxóvxcov. Cf. 1. 241. yspaos, terra firma. Adde Bacchyl. XII 132 BI.2 üsXnxov l&xovxo %£QGO v. yepaoöv, sterilem reddere, %. xqv vnu^iv. PB 195, 20. yeaov. PB 652, 11 cpÓQog %eGov (sic), nescio quod tributum. ^süov = %éov. Alcaei fr. 42, 1 e Schneidewini correctione. yy]\6yvsoq ionice = CTmos. Her. II 37. X^vopóaxot {Sctadixot sub Ptolemaeis. MFP II 10, 1 (a. 240 a. C.). YWVOtQÓJCOC pro YnvoTpócDOc. Ostr. 304 ari. Wilr.keninm niiAm virl vnl T 0. G. p. 274 in nota. yjp dorice, aeolice, arcadice, cyprie. Vid. islq. /vypatvsiv. Herond. I 21 xóoov xiv rjsri xv9a^v£ls xqóvov; dicit vetula mulieri, cuius maritus peregre a'oest. boeotice = xaïge. GD 818. 961. Cf. nomina propria XriQiag, XrjQimtos, XrjQcóvSas, XrjQcóveicc, alia in titulis boeoticis. X>ypst)OVaa sive potius xt] q s v o v a a (xsQevovGa lap.) = xv?£v°vaaLG II 53, XTjpsóaiog = anoliiipecog, divortii uxoris a marito. LG II 53. X^ptav disyllabum = CTpsiav. Kaib. ep. 664, 11. X^pos et cognata vocabula in dialectis servant fj. — Herondas III 35 ygctnnuTcov XVQV — ccyqü^axog, muiier legendi et scribendi ignara. Xi?poöv, viduare, nudare, privare. Hom., trag., Her. VI 86. X^ypoöv = %eiqovv, %tiqovg&cti. Tarenti tit. GD 1567. tó ionice = 'cvSua. Hom., Her. IX 11. Plat. Phaedr. 234 D. X^iaöóv = x®l£óv. Balbilla GD 322, 2. X^óvsta. Cereris Chthoniae sacra. Hermion. CIG 1188. 1193 — 1195. Cf. Pausan. II 35, 4 sqq. XO-ovo-pc^g, humi deiectus. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 196. XO-ÓV yr\. Kvnqiav. BA 1095. flai pro Mai coni. Headlam Herond. VIII 57, coll. Hesychio zfar vTcoörjficcTos avdgeiov yévog, ubi Schmidt affert Hippocr. 828 C. At parum apte ibi viriles calcei empturientibus mulierculis a sutore monstrarentur, neque in Isiai (calcei muliebres, nomen habentes a laevitate) quidquam est difficultatis. XtoocGov to nuiölov. avtl tov Kgfjieg. H. Verba foede corrupta. Schmidt: jjtdaAov rb naiStov. Kgijieg, ut hi per aspirationem sic dixerint pro xiSalo v sive xriSalov, i. e. aiSoïov (Hes. x^Sal o v aiSoïov. xégug. axdlct&Qov), pusillorum hypocorysticon cum vocabulis xyi&av, nóa&cov, od&cov comparandum, satis probabiliter, modo corrigatur xL^a^ov avxi toö tb naiSlov. Kgring, vel potius xvduA.ov nzL, nam xïSalov Hesychio s. v. est xgófiftyoc. Fieri tamen potest ut explicatio to naiSiov simpliciter ex tb alSoïov depravata sit. )Xt«-(óv = Ztrc5i/. Meisterh.2 79. Etiam PB 816 (saec. III p. C.) legitur Xidava. Vid. x i&oóv. IXikiaazypeg, chiliastyum participes. Tit. Sami Dittenb.2 637. ydtaaras. Inscr. Sami in Mus. Rhen. XXII 313. 326, Ephesi L.W. 136; ap. Wood Discov. n. 1. 2 et saepissime (Kum.). Dittenb." 186, 8: inixir\Q&Gca. 61 avzov net slg cpvlriv xal dg %dioOxvv, quem vide disputantem de V Ephesiorum tribubus, quarum una 'Ecpeasig, cuius quinque e titulis novimus curias AgyuStig, Mdtxitisvsïg, Bagetg (?), Oi'vcoTiag, AspeSiovg. Cf. Ephesi decreta apud Michel 488 sqq., ubi novi cives designantur elg cpvlriv kul xdiuarvv, apud quem in tit. 493 pro BcoQsïg legitur Alycaxsïg. — Sami distinguebantur, tpvlri, x^liaorvg, kxvzoozig, yévog. Yid. inscr. 162,30 ap. eundem (Michel) et s. v. sxaro6rvg. — In insula Co ita dicebatur singularum tribuum pars nona. Cf. IC 87, 6. 17. Tribus ibi erant tres doricae: Jv/xausg (37. 39. 45 a. 65), 'nijg (ibidem e), nuficpvXsïg (39. 45 a. 65. 108) sive ndficpvloi (37). Nona omnium civium, seu tertia cuiusque tribus pars, apud Coos ivaxa dicta videtur (87. 288. 367). Ad aliam tribuum divisionem editoribus p. XXXV pertinere videtur dfidzr) sive a^axi\ 367, 44, quam inscr. vid. supra sub eo vocabulo, cuius tarnen tituli iusto incertior est et lectio et suppletio. Singulis tribubus singuli praeerant yMuQioi, nam 108, 16 legitur nóSag xctzr)qqrjynévovg, ubi cf. Schmidtii nota. Xtpcov perperam in Pindari libris scriptum per diphthongum ubique poetae reddidit O.Schroeder. Eodem vitio apud scriptores plerumque Zedrjvóg legitur pro ZiXrivóg. yttoov ipv%fjs vo öcó^icc. Inscr. metr. IGSI 2241. xweavéa "Agzeiiig Syracusis colebatur saltatione quadam ad tibias sec. Athen. XIV 631 E. )rX et yx compendia pro ictXxov. Pap. Leid. C IV 6; M II 13. xXajJiós. Kaib. ep. 222, 3 de praemature defuncto iuvene: aqxi yay ix %\ct(ivöog (quam ephebi gestabant) veonev9r\g | üxcr' £t's Aï'öov ÓKTcoxaiöexéTrjg. In epheborum catalogo a. 166—168 p. C. CIA III 1132, 10 'Hgcóórjs slntv'at [i'qot)(3ot, èfiov napóvrog % X a/iv]ó co v Xevxav ovx anoQriGSTE. De iisdem ]. 6 et 8 usurpatur XevxocpoQeïv. — De (Iovis?) sacerdote Pergami tit. c. Attali I aet. Dittenb.2 604, 1: — ó d' ccel Xccfcav cpoqeixco %Xct(i,v8u Xevxrjv xai oxécpcxvov èXaag fistu xaiviSiov cpoivixiov. ^XavStov = %\avidLov. Inscr. Tei ap. Hoffm. III n. 106, 16, sec. Wackernagel 370 — 350 a. C., sec. Iudeich initio aetatis hellenisticae exarata. Eadem forma syncopata bis legitur in Sami titulo a. 346/5 ibidem n. 169, 30 et 36 yXavSiov aXogyovv et fXuvSiu Svo aXoQya. Cf. homericum nvQvóg = nvQivog. yXavtSoyópog. Vid. s. v. anoÖQsnsiv. XXap* xóilaB, laconice, teste gramm. in Bachmanni Anecd. I 419, 6. xXapóv* Xsnxóv. H. Ex Pindaro P. IX 38 ^Xagbv yeXaoeaig, ubi schol, explicat nQoGyvsg xal rjSv, Hermann doricum esse effecit pro iIwqóv (cf. yXaaaa — yXwGGu, alia), Boeckh vero cum Schneidero pro lapóg, ut yXiaivuv, yXiaQÓg = Xi-, ykaiva = Xalva (laena). Quia autem codd. BDEY habent %Xichqóv, fieri potest ut recte O.Schroeder llqaqóv poetae reddiderit, i. e. qóv. XXeójxevo? = xexXevaGfiévog. Inscr. loer. CIG 2759. Cf. pXrjfiwog, óeyfievog (Kum.). XXtSiy = rQvcpri rarius legitur sermone pedestri. Her. YI 124. Plat. Symp. 197 B. Xen. Cyr. IV 5, 14. /XiScbv iQvaia £xQÓK0[i0g. Aristonoi Corinthii paean delphicus BCH 1893, p. 565, col. II 2 zofiov öacpvav. Cf. Eurip. I. A. 759.] X^Mpoqaysïv. PB 467, 19. XM pro TM Aeoles teste EM 371, 19 in dia%nóg, ège%fióg, Irnfióg. Cf. apud epicos et lyricos nXo%fj,óg, iaifióg, tjco%nóg, afivxfióg. Hoffm. II 504 sq. Iniuria grammaticus solis Aeolensibus hoe tribuit. Cf. epidaurica cp&Qnia, naq <5 eix^a et vid. Kühner—Blass Gr. Gr. I 265. — Vid. etiam X pro r. yvöcgoh' qjovsvgai. H. Dorice = hv&gai, xvfjöai. De explicatione dubito. yvoö? in inscr. eleusinia EA 1880 p. 132, B 61 Tzuntas explicat to KSKOfifjiêvov Gyoiviov rj Gxvnmeïov, ag Kal Gtjjxcoov yqmvrai sig zag OQOcpag rag GvvSezixü) zov nrjXov. X sive compendium pro %ovg. Pap. Leid. D. II 8, P III, 1 etc. Z^oayózai melior lectio pro iol%vzai,, q. v. Xós?, festum Athenis. CIA II 577 (?). Add. 834 b II 68. yosóscv (?). Inscr. trozenia L.F. 157 a xosvGavzsg za vnsQ zag vnoöofiag. Xo'CJtÓ. CIA III 1342 'Hhmrjg Xoïk&v, o dÈ dat[|iicov] 'ecpdaGs zovg Xovg, ubi ultimum vocabulum pro Xóag graecum non esse animadvertens Wilamowitz, coll. Pauli ad Cor. ep. I 15, 47 et Hippol. Ref. haeres. V 7 p. 138 ed. Gott. an.SY.6nri yag o "Azzig zovzeGziv[ó av&gunog Wil, addit] èno zcöv yoïyiöiv tijg xzLGsag xdza&iv fiBQÜv, interpretatur „idonea fui rebus carnalibus, sed mors carnalia abstulit" lapidem coIigs habuisse putans, sed Dittenb. CIA III, 2, p. 300, quia lapis habet e agnctö&évxi (rtctidi SC.) vrto xov sgaaxov cpr\6iv 'Eq(1(övci%. Yid. S. V. Ttagaaxcc&évxsg. XOOxXaatijs. Vid. xovonlccGxrjg. yopot.*(£CO)V diöaGxaXsïcov. — ^opayÓS' öidaGxalog, 'é%cig%og xxe. H. Yid. Sophronis fr. 47 Ahr. y^opeïa saepe in templi donariis commemorat Deli tit. a. 279 a. C. ap. Michel 833, 12 sq. Xópvyyos nomen proprium ignoti poetae comici CIA II 977 fr. f. — Item protagonistae comici in tit. delio BCH VII p. 104 sqq., ut monuit A.Müller in Philologo a. 1902, p. 160. Xopijywv Ilapajxóvoo comoedia CIA II 975. IV 11. Cf. Nuvuyóg. ^opitecac, = logtïcti. Inscr. Andaniae apud Dittenb.2 653, 73, sed ibidem exstat forma vulgaris. y^poxid-apsó?. Inscr. Aphrodisiadis in Caria CIG 2758 et 2759 (Kum.). |Xo]poatarcg Alcmani in Parthenio v. 84 reddidit Blass. WpofyóXzpia. Issae tit. L.W. 257 (Kum.); Delph. BCH 1894, 83 = GD 2727, 3 (a. 140—100 a. C.); Iasi Michel. 900, 21. Cf. %ogoxi&agevg. xoptévxepao? quid? Amh. pap. II 94, 6 (p. C. 208) loco lacero ... CK t]oÜ diovvaiov %OQTSV%S()GOV OCQOVQCÜV . . . X^ptofl-iyxiy, foeni receptaculum, hor reu m. PB 97; 455, 13 (saec. I. p. C.). Xopzozapatyixiczys, foeni receptor, collector, in Aegypto tempore byzantino. PPW p. 113 sq. cf. pap. 73, 2. 75, Vid. oixonaq aXr\finx r\g et olvonciQuXr\finxrig. Xoptóaxepjjiov iuxta Mr\8iKov sneppa animalium, equorum praesertim alimentum. Nova decreti Diocletiani versio editain EA 1899, 150, 29. yopzozyX-. Vocabulum nondum explicatum in PK I 131 reet. (a. 78/9 p. C.l, 605: fiiG&og ófio/wg Sêxa aXo[wvvcu et compositis. Cf. Schwhi lexicon. XOOxXaGZfjC, (1. yooizXó.'ZZ'fjZ = nr\XonXaGxr]g) xov yévovg x&v ccv&Qoonoov. Pap. mag. bibl. nat. Par. (W.) 3047 a subst. %°vg = yr\. Verbo XoonXaGxeïv utitur Pseudo-Athanasius IV 945 CD. Xoópa thessalice = %a>Qa. GD 1332, 14. 34. 36; 345, 17; 1332, 1. Xoö? (acc. pl.) TH I 55, pos (gen.) I 36. 57; %ot (dat.) I 35. — Argivos %a> v (sed cod. B pvv) vocasse xijv av/j,^oXrjv (xrjv) elg xa avfinÓGiu vixb xav mvóvxcov ilGcpsQOfiévrjv testatur Hegesander ap. Athen. VIII 365 D, ubi recte Ahrens lectionem %of" probavit II p. 165. Vid. 13ovg- — In Cnidi tit. saec. II a. C. de arbitrio GD 3591, 17 legitur AeyiGófra óè xag öUceg ó fihv n^aixog Xóyog êxaxsQoig noxl %óag öéxa óxxca, o ós devxegog noxl %óccg óêx, a — xa ós tyacpiGfiaxa Kal xag nQOKXr]Gig Kal rctv ygacpav xag dixag kul et! xl Ka aXXo iy èaiüOGLOv tptQïjzai avayivcoGnéxa) ó yoa/xfiaxsiig — kal xag fiapxvQiag 'dvtv Ciaros (prorsus ut Athenis flebat). Ibidem 1. 49: ei dé Ka xol Xóyoi /irj GvvxeXécovxai naq ctvcpoxsQcov — Xeyóvxa ioÓKa xo vSgjq êyQvai. — Inscr. Olympiae aet. romanae saec. II a. C. ap. Dittenb.2 314, 56... rjigrj&ri (?) avxoïg xo ii'dwp KQog xrjfi [...., ènl fiev xov] kqwxov Xóyov ênaxsQOig fiexQt][ral MiXrjGioi dsjto]névxs, inl de xov devxsQov Xóyo[v [lexQrjxal MiXrjGioi] névxe, xa&óxi Kal avxol evSóxrjGav, ubi agitur de arbitrio de terra controversa inter Messenios et Lacedaemonios. Xp«8a{JióXa* ó xoyXCag. TaQuvxïvoi. H. Postea idem y^paiKaftoikai (-ÖöXac?)- xeXtbvai. Kal af vcodQÓxaxai xav kvvüv. oï óè xovg K.o%Xiag et supra «3tpa}J.ÓXa (a xgada^vXa?)' KOiXiag. XpaïSoc = XQvZ01- Elei GD 1160, 2 — IA add. 113 a, sed xavva^ai 1147, 3; xQVI1^r0ls 1154, 5. 8; xQ£'-av 1172, 12. Xpatvetv. Adde Bacchyl. X 111 BI. %p<«vói> xé fi.iv (sc. xov /3a>ftov) ai'jxaxi fiijAmi'. XpaiajAStv. Schol. Apoll. Rh. II 218 xo %QaiGjiEÏv KXeixógioi XéyovGi xo inaQHsiv. Cf. Hoffm. I 278. Xpav et xpaaO-ac (xgéeodai, exqécovzo, iqew^vol) ionica a plerisque habentur pro x.QVv et zwaden. Cf. Herodoti lexicon Schwhi. Quia tarnen hae formae passim obviae in titulis sermonis communis nusquam apparent in inscr. ionicis, probanda videtur Mekleri sententia vocalem a in hoe verbo scriptoribus ionicis abiudicantis. Caute disputat Hoffm. III p. 136. De formis atticis vid. Meisterh.2 139, 3. Xpattyv et sermone cyprio pro xgijo»™. Edalii tit. H. 135 A. yjaéa pro xqüu recentior forma attica, in tit. a. 320/317 a.C. Meisterh.232. Xpeaxó? = iQHUKÓq, minister. PB 14 II 9. Cf. Arrian. Peripl. p. 10. Xpseaflm arcadice = xqv6®"1- Lycosurae tit. Dittenb.2 939, 13. Cf. XQr)SLo9co, %Qr\r\o&cii, iq e i s Ca & rj. Forma, non re simile esse ionicum xgésadcci, quod Arcades sequantur clisin in MI, recte monet editor in not. 4. Xpsta. PB 543, 1 (a. 27 a. C.) of èv rw MQGtvoï'iTj (sc. vo[ia>) inl XQtimv Terayfiévoi. — CIA IV 2 saepe XQsCa? (%Qetccv) nctQSXsa&cti, semel nctQÉxsiv. xp£tafsafrac. CIA II 167 ra: XQ£la£ó(ievoc (= iniGxevrjg dsófisva) rov tsixovg. Kumanides cft. neograeca xQsl«t°V-ul et ra xgsiagov£ v a = xQticódr]. XpetsiaO-vy boeotice = xQVa&al- Orchomeni tit. Dittenb.2 579, 6 = GD JS 495: oiuog 'i'xavdi— oilóan yotitio&rj [no]riav. Cf. x Q V s' &oo- XP='"?stv. Herond. I 49. Vil 64, sed I 31. xprfSfv II 49. Cf. HofFm. III 518. — Cnidi tit. GD 3591, 27 si' xa ^EtfcocTt, 1. 32 ó xQzlt» » = ó povkó/xsvog. — Herodoteum est Cf. Phocyl. 7. Theogn. 1333. In prosa attica usitatius est öeïa&ai quam xQV&LVi quo tamen rarius Thucydides et Demosthenes, saepius Xenophon usi sunt. Xpefy (iatl). Herond. VI 10. VII 87. 104. fr. 19 Cr. — rjv l'CTrs — XQsirjv. VII 141. — X9£^a Karsnclym. Kaib. ep. 545, 3. Xps£[mta boeotice = XQW"™- GD 488, 121. 127. 138. 151. Cf. [a |to] xqsl écis = , n a q cc x q et fta. GD 705, 1. 737, 11. 12. 13. Vid. Meisterum I 222. Sic svxqeigtïcov = svxQi^Grmv. IGSept. 2383, 16 et similia. xpstjxsvos = xQnpevog Deiph. W. F. 14 (Kum.l. Cf. BCH XX 478. n. 4, b 11 sq. (saec. III a. C.), BCH XXIII (1899), p. 549, 552. GD 2613, 6 (240 — 200 a CJ. Vid. cccpciiQiifiEvog, xctlElfisv og, ncoXsifusvog et MI. Xpecatós boeotice = xQV^óg. GD 827, Xpso ex xQV(o)o Her. 1156 et saepe ap. Hippocratem = xqö>- Cf. /xéfiveo. XpaoXótiyais, debiti solutio. PB 362 IX 9, XVI 19. Cf. x^oivreïv in lexicis. Xpsóv = xqscóv (ex XQV êóv). Herodotus. Similiter Xpsóg ionice = X9£^>? in <*lwxQEog ap. Herodotum. yps= %QsocpvlaE, yevófisvog. Aezaniae tit. CIG Add. 3831 a2, a4, a7, a8 (Kum.). Adde Acmaniae inscr. BCH 1893, 241. Vid. XQiaxpvXaxsg. •/peocpoXaj«a. Nacoliae in Phrygia tit. CIG Add. 3847 b (Kum.). ^peójjisvos iïfiu xai xifyai = %Qu>fisvog. Dodonae inscr. ap. Carap. Dod. ' tab. XXXYII 4 (Kum.). Xpstofxat, Herod., Hippocr., Heracl. = xQüpab XQ^^"0?- Cf. Hoffm. III 534. Yid. %qav. ysps(ó<3zy]$. Yid. s. v. gxuxïiq. Praeter scriptorum locos in Thesauro vid. Ephesi tit. a. 120 p. C. Dittenb.2 386, 9 ubi (ut semper) idem significat quod iQscacpedérrig. •jrpeoj^óXaxss in insula Co. IC 368. VI 36. YII 42. Cf. Dareste „Le XQitocpvXaKLov dans les villes Grecques" BC VI p. 24 sqq. XP*7 stirps dorice et aeolice non mutatur. 'ap*ia dorice = %qsm. Byzantii tit. GD 3059, 9. Idem, ut olim monui, reponendum in tit. Delph. ined. n. 39 BCH XVII p. 362 ubi editur XQr\ar\xai: GvvvnriQSixeixa) (1. -exeïxco) öe g itQa^ïai, ó xa XQrla i\x ai. y^pvyetoO'ft) Ss xal x5>i neql xo ispofv jjcójjwt] tcöi öa/MOGimi o xi xa Qelrji. Calched. GD 3052, 7 = %qijöSw. Cf. kux«xq£ïa&ui. Vid. supra XQeisïG&ri et ^pvj^ata: == xqvg^°"" Tit. eleus GD 1147, 3. y^P3j£siv = öeïv. Inscr. Magnesiae ad Sipulam Mitth. XXIV 239 xovxov te xov fjlvrjfisïov xa xqv\.qovrct W*fAftaT0: £v voïg a.Qx£LOllS an0KeLrc"" XP^ijv. Vid. XQy<°- . . ypyjiKI'ixc s. yrjfjd'rj.'. vel potius xp^O-ö-at s. y.pf^D-n'. (lap. ■/.Qc&(&)ca) cretice. LG II 35. XI 19. XII 25. Xpijta = cretice. Mus. Ital. I p. 144, 17. Vid. Hl = El. y^pyjta.' nsvla, xQVf,CiTCl- Inscr. cretica Del. 121, B extr. avxog xs xal xa xQVLa nüvxa- Duplex est Hesychii glossa, nam nevia pertinet ad x QV'a- ypvjtaxovtat xa> iïdau solus Her. III 117. Cf. xkqioxexai. yp^(jia == ngayfia ionicae est originis. Hes. Op. 344, h. Merc. 332, ' Archil. 74, 1. 79, 1, Semonid. 6, 1, Mimnerm. 8, 2, Solon 13, 66, Theogn. 86, 462 sq., 472, 596, 753, Empedocl. 364, Democr. fr. 71 al. Saepe Herodotus, tragici locis 22, rarissime prosa attica, Plat. Phaed. 96 C, Andoc. II § 1. Vid. Baantje, Qu. Archiloch. p. 73, qui citat Dielsium, act. soc. Berol. 1884, 350 et Keilium in Herm. XXIII 380; apud sequiores saepe = xQWara> pecunia. Cf. IGSI 422 III D a 6, a 7, a8; 432; 1915. Praeivit Herodotus III 38 bis scribens inl xóöa (xivi) XQV^"11WyiLOLZ avvyp. Alcaei fr. 49, 3. Xp^jxattfstv in papyris aeg. passim significat documentum aliquod publice confirmare, v. c. tvxevl-ig (petitio) xsxQWari6yiivr\. — De notionibus rescribendi, distribuendi, munere fungendi cf. Peyron ad PT vol. I p. 191 sqq., Leemans ad pap. Leid. D 6. 17. N II 14 pag. 27, 33, 74; de solvendi notione vid. supra s. v. — Formula xal mg %Qrmaxl£m (-fei etc.) in PO significat omitti aliquam personae designationem, quae addi potuerat, fere = et cetera, velut 55, 2. 100, 1. — In titulis ^Qrj/iciTi.^eiv cum gen. naiQÓg — naxQÓ&iv óvofiafeöOat. Cf. CIG 4680. 4705. Ilii tit. Mitth. XXIV 451 'E^yócpdov TZCtTQOg OV $[l/] XQtifiari'a^tj (sic) i^rjfiicojxévov ktI., i. e. quodcumque est patris nomen. Vid. p. 453. — xQVIl0ltia^'Vvai Pro XQVa^Vvca suspecta mihi lectio ap. Theophil. Sim. Hist. III 16, 10 %Qrnic(Ti6&rjvcii yc*Q XOV OgfXLGÖaV CpaOLV V7tO XmV tinrjKOmv y.axaGxaGlCtG&Évxa aTCofioXqv xov xqutovs noi7]6cto&ui.. — De oraculo FGH 137, 2 (saec. I p. C.) XQV^tigov fioi = xQijGov, responde mihi, et 1. 4 xovxo èfiol xqvfiaxioov. XP^fAaxtafxó? in papyris aeg. dicitur regis aut magistratus responsum sive rescriptum paucis verbis conceptum vel libello aliive instrumento adscriptum. Cf. Leemans I p. 17. 20. — In Cyzici titulo saec. I a. C. Mitth. X p. 205, ubi agitur de publicanorum societate, ol èni xov x9>i^"xia/A.ov vocantur duo perscriptores (nos boekhouders). Mv^aziazai, iudicum genus in Aegypto. PO II 268, 1. 281, 3 et alibi passim. De his videantur imprimis Peyron ad PT, I p. 91 sqq. et Mitteis, Reichsrecht und Volksrecht etc. p. 47 sq. Princeps horum iudicum, qui reliquos in urbes Aegypti introducebat, vocabatur elaayeayevg. Cf. Peyron 1.1. II p. 9 sqq. Nunc adde FGH 12, 27 (a. 103 a. C.) XQVpaxiGxctg mv ÜGuymysvg JioGxovQLÖrjg. 1PVW ionice = XQtla, petitio. Archilochi fr. 32; [Her.] vit. Hom. 13.14- XP^vvóvat = x i x q a v a i. Theophr. Char. V et xq^vveiv Char. X forma suspecta mihi admodum; analogia enim postulare videtur XQV~ vvvai et xQyweiv, ut Gxavvciv = laxavai. Absurde Pape in lexico XQVvvvtu = xQuoficti. In Thesauro formam non reperio. 'AP*j°Z sive potius xpyog (lap. jt^£ob-) cretice. LG III 10. 40 etc. = XQVf1" iuxta xpyiog ibid. III 14 etc. = Vid. supra. XpijaaaOai, uti, cum acc. pro dat. Serus Epidauri tit. Dittenb.2804, 27. Passim ita infimae aetatis scriptores. XpijaaaO-a: = xQelGaa&ai, i. e. Epidauri tit. EA 1886, p. 141. n. 60, 24 ut acpi]\txo, nsQi^ns ibidem = ucptttno, neyicïne. Xpija?jj.Ó£. BCH V 228, 2 in inscr. coa. Vid. Z pro 2. XP^acjxeósiv = xoijGi/iov elvai. Philodemus de rhet. ed. Sudh. p. 160, 17; 221, 25; 223, 9; 242, 2 et alibi. Cf. Lob. Phryn. p. 386. XPWatt£stv Pr° XQwaxifav. IGSI, 966. XP^ajxoaóvTy sive xp^osóv^ ionice = k'vdeia. Heraclitus ap. Philonem, Tyrtaeus, Theognis. Vid. Thesaurum. Suspecta lectio Her. IX 23, ubi coll. III 136 QrjGxmvrig coniecit Herold. Sed dubito. XP^awc = xQnG&cu. Loer. Oz. GD 1478, 19. 23. 26. 28. Vid. XQVG*»• ypiyots (xul HXvTts) x èm' J4Xcpsia> y.OLvr\v avsGxrjGctv, iv fj |uera tav cikkcov yiyQunxai „MtG6r\vïovg èx^alsLV ix vijg IcÓQug xal fir) è&ïvai tovg noisïv". 'E^yov/isvog ovv o Üqigxorilrig as&axdxtp[oo Aióg. Bacchyl. VIII 100. BI.2. Xpt>aijtó<;. PO 136, 13 (temp. byzantini) xQvQlK<* »moneypayments." Sing. num. 1. 21. Xpóacvo? = iQvoovg, nummus au reus. Megar. tit. IGSept. 26 (extr. saec. p. C. V. Cf. Thesaurus. Xpoatov. CIA II 843 Xiuyióv. — 650. 687. 843 Kv^vixóv. — 704. 708. 799 Qconaïxóv. Cf. GratrjQ. Xpóotos aeolice = xgvasog, xqvgovg. GD 215, 11. 14. 34.41.45; 256,4; 311, 8. 33. 48. Cf. Sappho 1, 8; 5, 2. Theocr. XXIX 37. XP'JGOYpGtcpLGc. Pap. X Leid. passim. Vid. ccQyvQoyQayla. XpoaóSstos, xP'^aoxófAos, woaoyópoq, -^opstv, %poaocpóka| vocabula herodotea et poëtica. XP'Jao?]5tvai;. Adde Bacchyl. III 44 numcológ. XpoaoSóxvys, munificus. Sera Termessi in Pisidia inscr. metr. BCH 1900 p. 302, v. 3 XQva°d°xr]v xtsavoig acpeiöéct HJo:^(pv\Laqxr]v. XptXSOsO'Sip naQ JdQx^óxfp iv Jofia%xoig (fr. 121), o:i,sq anoxsKomai tov XQvooé&eiQog. Steph. Byz. s. v. BêXHQ. Simile est o£vê»eiQ apud Nonnum Dion. XIV 368 et Mare. Sidet. 35. XpoaojcavO-apc's. Ioann. Siceliota BA 1432. XpoaoxójxaAdde Bacchyl. IV 2. Anókkav. XP»at)vójj.os, auri distributor. Vid. s. v. kafinaöiGvrig. XP'Jaoxaf^ Smfiaro: iïewv. Inscr. metr. argiva L.P. 132 (Kum.). xpoaóxax^s Bacchyl. V 40. Xpt>aoxé8i>.(X)os Avcog. Sappho fr. 18. ypuaóxsxXo?. Adde Bacchyl. XVIII 22 BI. "Hqu. Xpt)3Ó£, ó = hebraicum charux. Rationem auri et argenti aetate Periclis repraesentant numeri 14,037 : 1. Vid. AQ%ctio\oyixbv Selxiov a. 1889, 8 sq. Xpooqq — iQvaeng, xqvGovg. Babrius 123, 1. b# iqvgü Crus. — iqvgov ypoaotépa Sappho 123 = iqvgjoxsqcc — %qvglox£qcc. Cf. %qvgoxéqti KvnQLÖog. Kaib. ep. 582 = IGSI 1892, 2. yipt)a0aav8aX-atjx0ft0'tt-xf'&vca Hecate audit in defixione carthaginiensi, Mus. Rhen. 1900, p. 250. Cf. ut^onoxlg. — Num forte aifionoxi%&ovïa corrigendum? Xpoaóaxspjjiov, herba incognita in pap. mag. V Leid. 13, 30. Cf. Leemans p. 75. yjsoao^ascvcov pro aeolico %QvGo. Xptojjia, color. Lexico Schwhi adde Her. IV 109. ypcojjiatoopYta, pictura. Theophyl. Simoc. Hist. III 2, 8. XpwaO-cov = xqi'ig&av. CIA I 78, 5 (tit. a. 403 a. C. antiquior). Vid. Imperativus. yoSavi? yuia = %virj, imGxrj. Tanagrae inscr. metr. in H&rjv. II 406 (Kum.). y/jö-pts = %vxoCg. Oropi tit. EA 1889, n. 26, 12. 54. Cf. xv&Qtj. XÓXcdjjux, voc. incognitum in tit. att. Dittenb.2 587, 201, ductum a verbo yyXovv: %vleófiaxog %ósg TI. X,ójxa xpoaoöv uno — ayal/iaxog, massa auri conflati. Dittenb.2 588 (tit. att. ineuntis saec. IV a. G.) 6. 52. 120. 121. 122. 123. 124. 125. 149. etc. Ibidem 95 apyopa (cf. 24. 120. 124. 187. 203). Vid. Soxifisïov. Xojj-cbü-qq. Add. Philostr. de gymn. XXIX 5. X'Jïvj cum ellipsi subst. yctïu. Kaib. ep. 1024, 25 róts Sri [?a] vAv xaxa%evai v7teoS}ev. Xotvta = Kv&i'Ca, ut Kv&Qovg, XoXnig (saec. II p. C.). Meisterh.2 59. ionice = %<ó[iaxa. Her. VII 37. ypzpiq = ivxqlov, ollula. Praeter scriptores habet tit. att. ineuntis saec. IV a. C. Dittenb.2 588, 93. yoipó'fa.o'koq (pap. xv&QOxavkog) PB 38, 11. Vid. xv&QÓyavlog. (I) X=xwqCov in Astypalaeae titt. IGI III 180—182; Therae 343—346. 348. 349. X[iaxixóv (sc. xélog PO 288, 20. 289 (6 dr., 4 ob. a. 12—15 et 65—83 p. C.). Cf. MPP II 39, FGH 42 (a) II 6 et saepius PB. — Vid. vavfiiov. X(0(j.attajxós. PR II p. 24, 1. 22 sq. Xtofxaxo^óXal. MFP II 6 (saec. a. C. III). X©v gen. pl. subst. %ovg in inscr. Tei saec. V a. C., Hoffm. 42, 9. participium verbi %ovv Her. I 162 yw^axa ywv. X«va aeolice = %6vr) sive %odvr) (Ar. Thesm. 18). Assi tit. saec. a. C. IV Dittenb.2 501, 7. Forma imvrj, quam iniuria Moeris hellenisticam vocat, exstat in tit. att. a. 329/8 a. C. Dittenb.2 587, 176. Eadem metro postulatur apud Pherecratem II 679 (Mein.). /covvóvat attice perf. habet x straft at, non xéxcoGjiai. Vid. iy%a>vvvvai. X<ópa. 'Ev ia,qu zLvog eïvcu, comparabilem esse alicui. Add. Philostr. de gymn. XLIX 5. LUI 3. Volckm. XwpaCetv, collo care (cf. xaxaia>QL&iv). Andaniae tit. Michel 694, 27 = Dittenb.- 653: iu>Qat,avx tav de xaï ü ögavag et 1. 29 %a>Qa£av x co tov fisv eva (scil. &r)GavQov) eig xov vaóv xxê. Cf. inscr. arcadicam Dittenb.2 258, 47 %coQaGavToav ot vofnoyQacpoi iv rog vófiog xal xavvvv xav ixsXuQLav. Eodem sensu alibi passim in titulis et libris serioribus usurpatur verbum xaxa^oa^l^ELv. Xüjpslv. IGSept 2713 (Neronis contio) II 10: anQoeSóxrjrov vfiüv — ócoQeav %aQi£o(iai xoGavxrjv, oGrjv ovx i/co^ijoaxs aixsÏG&ai, USU non graeco == animo concipere. XcopÉ = xwpig. Amh. pap. II 113, 22 (a. 157 p. C.) «AW d>v utjpsüei. Male editur %o>qi. Xql£eg&cci Pr0 anoiwQtïv saepe seriores tituli, v. c. Chersonesi saec. I a. C. GD 3087, 10 et 32. y0)pls _ aXkoK Sé, cum — turn. Pap. B Leid. II, 19 w Swafiévag xrjv xtxdrjxovGcxv Gvvxagiv eifiaQ&g xofiiGaG&cti, ycoQig öia xt]v rijg NeipÓQixog avxntctQayuyriv, aXlcog öè tö (irjdev £%£i-v Txlrjv xov TIxolsfiaïov xx£. XQ[xrjg] tiqwtij? (a. 154 * p. C.) et PB 423 vers. Cf. IGSI 680. Etiam x&q g. Vid. xoÓQxri. Xto?opscv. PK I 131 reet. (78/9 p. C.), 1. 36 Xacp0Q0vvreg dg xb l&fJLCl KT£. X®9opta. PK I 131 reet., 137 sig xcocpogi1- xaï vÖQOcpv1 (iÖQOtpvkaxiav) xcóv Kvxiöv aQovQ&v. Vix recte icocpÓQiov in Indice verborum posuit Kenyon. W. We, lF pro 20 Syracusani ponebant initio omnium vocabulorum monosyllaborum et polysyllaborum quorundam, teste Apollonio p. 122 B. Vid. Gipstg. Contrarii exemplum est acpvxvW scriptum 2IJ. Vid. GnacpCZovn s. v. ifjacpog. V scriptum OS ante Euclidem in titulis atticis. Vid. eyQacpatv. Nihilominus iam ante littera ionica tp saepius apparet, v. c. iiGakéifjaxo = i£akenpux(o in tit. a. 418/7. CIA IV 1, 3, 23. f" scriptum nv. Vid. uvayga 7tfag. 'F pro 3 Macedones. Vid. fisGGoiprigov, tyriQonvQtxug. W pro 3» Cyprii. Vid. ipaiÓQÓv. W pro TIT Lacones. Vid. tyLlu. W pro CP0 Lacones? Vid. tpïsiv. qf decem drachmas signifleat in tit. Calchedon. GD 3052, a. Ibidem C signifleat drachmam, T tres obolos, :: quattuor chalcos. W. B. A. = ^rjcpiGfia povkijg (xaï) drjpov Therae titulo saec. p. C. II, IGI III 484, subscriptum est. axo£ vitiosa lectio pro cpaxóg PK p. 197, 12. Corr. Wilcken Archiv f. Papyrusf. I p. 159.] tyaxTOCV Trjv ycoxzijv [lüfrv. H. = z. ^aiGzrjv fi. (Jiaxt5fp* iptjxtQa. H. = ipaiGTCop A. P. VI 295. <5>aX:txstar cc^ikkazai. H. Creticum videtur pro yaktgezai. Vid. TT. Sed vix sana est explicatio, nam 1pakïfciv signiflcat xsCouv, ut recte praecedit gl. (JiaXcfar Y.EÏQCU. a dorice = 6 fd/ipog Ar. Lys. 1260 rjv ydQ zavêgsg oix ikdcaacog Xüg fÓMiae Semel Her. IV 181 öcpQvrj ^dflar,g, qui in cap. sequenti et alibi utitur forma communi. vós- tyedvóg. H. Forma dorica sive aeolica pro yVvóg- yidvóg, óiaydog apud eundem. Cf. fr/vóv fyatóv, quo vocabulo Simonides Amorginus sensu zov aóstv cum dativo iungit Pindarus P. IX 20 (ut öiyyavuv p. IV 296. IX 42. VIII 24. N. IV 35), item Herond. IV 75, ubi de Apelle pictore dicitur kU' a ènl vovv yévono xal &ea>v ifjctveiv ijjtei'yezo, si ïecte Meister construit: aM' d> Kal dsav (gen. partit.) inl vovv yévoizo (Apelli SC.), zovrn ipavsiv ijnslyezo, de signiflcatione opus aggrediendi citans Polyb. XVIII 53 (36) 1 et III 52, 5. Cf. etiam Buecheleri editionem. 58 cJ*Ott)XpÓ£" — èXacpQÓg. — tyccvx qotioÓcc' novcpoTtodct9 cckqoiq totg noGÏ ipavovxa, — ifjuDKQOV yóvv' Kovcpov xre. H. Pro i/JV^QOg Fick vocabulum reddidit Sapphoni fr. 36: xcügi ós ipavxpog i'ycvxo dvfiog | nctQ ö' 'i'eiGi xcc mega. cjta^apcü* ipct&v(>a. H. Glossa hippocratea. Vid. Galeni lex. p. 578 et cf. glossas apud Hesychium huic antecedentes. cJiacptYS aeolice = iprjcpog. Inscr. Lesbi Hoffm. 113 A, 16 xgvrnui ipaeXXivta, an torques, monile? PL n. 9, 14 (saec. I a. C.) ytlhviag yy', av&' av xah JL Tae/i/isvsï, rrj Tló()xixog yvvuiY.1. Cf. féliov. st)6opp5yfxq6xocv ipiaóóovxi. Cf. sfiao&ctt et ètpei/jictG&cti apud Homerum, 6/iétpiog A. P. IX 826, owsipiugovoa A. P. V 288, supra eipna et TtQoasijjicc. Mox Hes. tyeirj para' natyviu, supra aqpsifjiaGafirjV arpcofJLikrjKa. 2oL\a ya$ xakovGiv oi JcoQieïg ra mega, av&Qanovg öh oïvog tnaiQU re kul avaxovcpfei yvcó/Ar/v ovöêv ri i\GGov rj ÖQvtdag nrtQu. 4»tXtvo-xotó?. Inscr. Spartae L.F. 162 a (Kum.). Scil. o nXkv.«v qdlvovg ertyuvovg, coronas pal mar es. Yid. Sosibium ap. Athen. XV 678. = ipéxiov s. ipéxx.lov. Deli tit. a. 279 a. C., Michel 803, 19 tpi^xca aQyvQa övo xal afifpidrj ccTioxenXaGfiéutj et saepius ibidem. (JitXoGOWllÖOtiJ* rag rpiXag Kal firj fiuXXcorag öaniöag XsyovGi. Photius e Pausania apud Eustathium p. 1645, 24, al. cjicXós. Adde Heracliti fr. 74 Diels: xara ipiXóv = anX&g. (J»iXótoxo§ subst. = fiXög tónog, locus nudus et incultus, saepe legitur in papyris aeg. Cf. Peyron ad PT vol. I p. 113. = ipifivdiov. Andaniae tit. a. 91 a. C., Dittenb.2 653, 23. ^tfcribceta" ilöog vnodij/tarog yvvaixci'ov. H., Phot., EM. Cf. Poll. VII 94. Apud Herondam VII 58 ipirraxsa bene correctum est pro ipirruKuiu, quod perperam tuetur Meister p. 739.. Calcei ila dicti sunt a viridi colore. fyófroz = Qvnog. Aristophanes (Mein. F. C. G. II 1224) apud Photium ntim yQdaov rs xai 8La yevSij scribendum esse, sed verba Aaxaveg ös rov aró^a^ov non expedio. Retrahi ea cum Schmidtio ad gl. óXo£. <]>t>Ys'a' «//£"■', iv otg vSwq ipv%stai, xal o tónog ctvtóg. H. Legitur CIA II 856 ij>i>[ys]fa = tyvxrrjoeg, sed ibidem ter Tpvxtfc, quae forma antiquior sola exstat 817; 850; 855. Illa inscriptio refertur ad saec. III a. C. Cf. lov. t>Y(AÓs alio quam vulgari sensu saepius usurpatur in MFP II 32, ubi locum aliquem designat in horto, iunctum cum verbis cpvlccxtsiv, ek&eïv eig, Gv/npccv, item BP 1, 10; 454, 12 £(}ccGxu£ov rifi&v 9"r\xag XctiavoansQ^ov elg ctsqov tywyfióv. Vocabulum ibi ad semina siccanda pertinens, fortasse aridario ficto vocabulo reddi potest. Omnino comparandi apud Septuaginta loei Num. 11, 32 et Ezech. 26, 14. In pap. Berol. 10, 8 commemoratur ipvy/Aov (zélog). Cf. etiam 698 et yvy/iov Xiprfv Strab. XVI 4 § 5. Mahaffy citat sa; rpvyfiov ex stola in bibl. collegii Sctae Trinitatis Dublinii (BCH 1894, p. 147). — Yid. supra öiccipvyfia s. v. 8 luip ilêóv. (JlOOpKXWJ" oi Icovsg XeyovGi xi HtpQodiGlcai nul rctïg Gzoctig ul%oi xS>v xXst&Qcov. ^Ö/Stv pro ipv%£G&ai. Kaib. ep. 292, 5 tl fiaxtfv xevsai 7iQoGipv%£xe TÜftjSw; Cf. Nicandri Ther. 473. «JiÉtytv = ipv%(ov. IGSI 139 in titulo christiano. vitae donatio. Tabula defixionis Carthagine inventa in Mus. Rhen. 1900, p. 249. Cf. tpv%oóóxrig apud Didymum Alex. Patr. Gr. 869 C. j>o%póv = vóojq xpvxQÓv. Epidauri tit. Dittenb.2 804, 30 avayuQyuQL&G&ai ipvxQü nQog xr\v axacpvlrjv, solita ellipsi substantivi, quae etiam in diqjxóv obtinet. Vocabuli ykiciqóv pro xhctqbv vócoq, licet dici potuisse vix dubitaverim, nullum novi exemplum. «Jkdjjuov, acervus (frumenti)? Vid. s. v. goya. $0)póg. Vid. s. v. kaxti'^siv. (Jiwaat- d-alipcti. H. = tpm&i sec. Schmidtium, qui cyprium ducit, ut supra ipaïÖQog = cpaiê^óg. At cypria dialectus postularet, ni fallor, sive ipcöai. i\cag, AicóvvGag, xaXcóg, al. Cf. etiam ree. inscr. metr. Bithyniae 2, 7 i'xeGKcov Mitth. 1894, 369 sq. — Litteraturae pariae hic usus maxime propria erat. Nuper idem repertus est in inscr. saec. a. C. V extr. prope Pangaeum montem in Thracia SlPSl£, i. e. 'ÓQog. Cf. BCH 1898, p. 349. SI (ex öe) in crasi dorica. Vid. 6 articulus. SI (ex öö) = Or apud Aeoles et Dores in declinatione et coniugatione. Hoffm. II 375 sqq., Ahrens I 93 sq.; II 165 sqq. Multi tamen Dores retinebant in genetivo et accusativo uf et ovg, item in participio övaE, quae formae in titulis saec. III inferioribus ubique apparent. Cf. Boisacq p. 65 sqq., 137 sqq. — De Arcadibus et Cypriis videatur Hoffmann I 157, 233 sq. Cf. 239. SI dorice ex O productione suppletoria natum in Awglg, xiagog, jtcaqcx, WQog, wqkvÓs, |3wAopen, öat.og, ncolvnog, ndg, &v, — ex ao, ut vwcovxi, vix&fiig, — ex aco, Ut rj^avxi, — ex os, ut XaxrjQiov, ex öïj, Ut xsxQmxovxa, — ex £Ö, ut svxctQiGxüfisg et avaypcnpai/tsg (fut.), — ex röö, ut ftteO'wvTt (coni.), — ex êa>, ut AGxvnaXcii&v. Cf. Boisacq p. 67 sqq. _ SI aeolice ex öa, ut wpwtos, Msyïaxco i=-oja), — ex oo, ut avScog, ai'dcog, — ex öe (rai), ut fafuoóöOco (thess. anslevdsqovGdsiv),— ex ofo ut tfi^copos, — ex afa, ut öoirijp. In crasi ex o + s, o + <*, « + s, oo + a, ca + CU, ai + o, cm + ov, ut nvictvxóg, ravr/p, rwQUfiévco, ngoxe QCOVSflCO, OQQCCVÜl&SQOg , xügg ; xwvx. Cf. Hoffm. II 376 sqq. SI apud Cyprios et Arcades ex öö, ex oer. Cf. Hoffm. I 157. SI pro PA, terminatio dativi secundae declinationis apud gentes doricas septentrionales. Exempla abundant in GD. Cf. Meisterh.2 52, 11. SI passim cum O confunditur-in papyris aeg. SI. Nomina propria in w dorica habent vocativum in oï, genetivum in cos (ut aeolice ai'Scog, avdcog etc.), accusativum in wv. — Apud Cretenses accusativus desinit in' ö, v. c. Aar&, ad analogiam formae alSa, aut A, xovxca, n&, tcödt, xijvcö, oineQ, fir]8 in co. Ahrens II 374 sq. Sll pro SI passim habent inscriptiones seriores praesertim in nominibus propriis in w desinentibus, in genetivo sing. dorico, in III pers. imperativi in rrö, in duali, in adverbio ónïaco, in III pers. plur. coniunctivi in root, ut in antiquissimis codicibus saepe leguntur ovTtoi, êndvtoi etc. De his vid. Kum. s. v. et grammaticos ibi citatos; item de papyris aeg. Lagidarum aetatis E. Mayser, Gr. d. Gr. Pap. p. 34—37. — Hinc explicandum mendum antiquissimum Ar. Vesp. 1109 ot de — miös = wSe, quod felici acumine nuper restituit W. J. M. Starkie in eximia huius fabulae editione a. 1897. tót = oi in a|tc5t et axecpuvwi. Yid. s. v. axecpavovv. óüa = ovGa, terminatio fem. participii laconica. Cf. èxkm&a, xléa>a, & v q 6 a d 8 co&v, na 6 ö co av. "iïavcs nomen hiatum facit apud Pind. O. V 11. Cf. 'IaXvoog, 'Ia&fióg. 'Sïaptcóveto?. Pind. I. III 49. Similiter, sed cum synizesi N. II 11 et fr. 72. 73 4,£lctQico v, quod quiavocales coa non coalescant, in'Oapt'cov mutat O.Schroeder, coll. Cram. An. Par. IV 194. tóata* aria, ara. H. Alcmanis fr. 32 ixaiqcov, tbfcüg item inscr. cypria Hoffm. 161, 2 W»#' 'e'rjxs. Cf. Hes. è^co^aöia —. civctdiv' doaiv. — xa. Taqavtïvoi. — 'OtFtttCiys, Au ritus, Sileni nomen in vase. Cf. ap.cp&eg in lexicis. (oatoO-vjocB" aKovsofiai. AcoQieïg. Suid. Cf. Hes. s. v., Ahrens II 246. 289. Vid. ovg. (bpd, populi divisio apud Lacones. Plut. Lycurg. cap. 6; Del. 32, 11, 15, obae decretum Amyclaeae saec. a. C. secundi. Cf. Hes. tbyr) (i. e. aJ-dy xwfttj. — di^ai' tónoi jieyaXo/lepeïg. — (}a£ag a verbo «)[3aJslV. Yid. " d>óv. Kal tov neqSinov ro èvxóg. H. tópporto (?)' (eï)tA,uQTo. H. Lobeck coniecit m^Qaxo, sed expectatur ?jjn/3()aTO. Vid. S. V. i/i^Qa/iévrj. (bfyvóg = óóxeavóg. Pherecydis Samii fragm. col. I, 13 (New. class. fragm. etc. ed. Grenfell and Hunt Oxf. 1897): rót e Zag noieï cpaqog fiéya re xai xaXóv, nai iv avrmi noiKi[XXti yrjv xai tayrfivbv xai ra wytjvov ócófiata (SaGfiata corr. H. Wei].). Cf. Clem. Alex. Strom. VI p. 621. Vid. Weilii Etudes sur 1'antiquité Grecque, p. 122 sqq., qui citat Hes. gl. da opa ra- diafieQÏGjxara et Ptolemaei Geogr. p. 419, 6 de Indo dicentis naga tov öiafieQiSfjibv tav Gtofidrcov. Ita Pherecydes significavit Acheloum caeterosque fluvios ex Oceano derivatos. <ó8e, hic, usu hellenistico Herond. II 98 xïquxte Arira möe tov %oLfir\ et sic III 96. IV 85. V 48. 49. 63. VII 113. 126. Antiquiorem usum (=huc) idem sequitur IV 42 ry [code x] mSe xaaxevoy = Scvqo xaxeïae et I 49. V 23. In vase Scyri reperto ac descripto EA 1891, 143 sq. recte expletum videtur ypaflg rjSs olvoyÓQog Qri(is[vri ob<5]s xa&ijtnt. — Cf. etiam Batrachi cuiusdam epitaphium (saec. III aut II a. C.), vs. 5 in EA 1891, 23. ftjSeiaa* ajpopTtöttfiijv. H. Boeotice = codtjGa. de [isgovg. H. Laconicum. Vid. aa = (9a) &ev. tostv terminatio verborum in ovv apud Phocenses et Delphos. Vid. 7.x tt q co £ iv. wsipc. Vid. ovqi. cösov. Vid. &>óv. (bO-stv. Herond. IV 54 «11' 7]^bq7] ze xcuzl fxé^ov m&iirai. Idem III 8 ÓQfia ènl Priore loco Crusius edidit a^ rjfiéQrj elg (HMEPIC), simulatque clemens bs, de malo ruit in peius. Infeliciter Meister aM' rniÉQy ze ms. explicans, sed trudi se patitur per totum diem, nam ^£{>17 dici potuisse pro öi rifitgag quis credat? — m&r\xco = è&sira>. Alcaei fr. 41, 6. — Verbi medii exemplis (peilere) in lexico citatis a Schwho adde Her. III 72 extr. et VI 37, 1. (i){H£ecv = waxlfciv Her. III 67, sed wOtOftó? ei commune est cum Atticis; d>atiG(ióg apud antiquiores non videtur occurrere. cocxtac ionice = avémKxai. Herond. IV 55. Cf. üi&v Hom. ü 446 etc. Vid. 6 sCytjv. — Herodotus ut Attici utitur solo composito avoiyeiv cum aor. uvü£a et impft. uvéwyov, Pindarus JV. 41 oix&sie&v, fr. 75, 14 oi%&évzog. (otov. Vid. oo óv. (otai pro oxji. Inscr. aeolica H. 82 yqacpcoiGi, èynolanxcoiGi. (ötajxiyv. Herond. VIII, 16 prior lectio, correcta in wrjdrjv (?). Tuetur Meister priorem comparans mio&riv, avoóiGxog, avmiGzi. Sed utraque incerta est. raster xa%écog. KKsizoqlcov. BA 1096. (bjcïa barbare pro ovyxia. CIA III 1433. è)zojxo[tjj3[ot>] = aiKVfxÓQov. Kaib. ep. 246, 1. (oxójj.opo£. Adde Bacchyl. V 141 coxvfioqov cpixgóv. (öxoxetijs fiÓQog. CIA III 1431. (uxóxojAjcGS. Adde Bacchyl. XVI 90. BI. axvttofiizov öóqv (navis), (öxótozov, zó = zo xa%éag xixzeiv. Her. III 35. [<ï)Xa5> EM 625, 37? Vid. xQiala^]. (bXévaf pQaiioveg. KXeixoqiav. BA 1086. (óï.fj nal xavtóXiy yévoLzo avzov xö yévog ze xai avxóg bis in recentibus Iasi titulis. Mitth. XV p. 154. wXXot ionice = ot ixlXoi. Herodotus. (oXoXöyw = k ok. = ij 6\o\vyr] laconice. Ar. Av. 240. tojxaStot %oyoi. IGSI 2138.... xal m/taóioiai ioqoïgi in lacero carmine. Num = AiovvaiaKOL? Nam thfidöiog = auotpayog est Bacchi epitheton. (ó|Aa8t£* ènl rov wftoii. H. Vid. öig. (ójAaXta soloeca forma pro ofiaXïa sive o(iaXótr\g flcta ex ava^aXLa in titulo Lebadeae a. 175—171 a. C. apud Dittenb.2 540, 8 è(p' aficeXiav. Cf. Fabricius de archit. p. 32 sq., not. 4. cofx^axag. Adde Bacchyl. XII 46 BI.2 Apud Homerum Wackernagel ubique corrigit afiiOTijg, quod recepit v.Leeuwen. Nee sane causam perspicio, cur vocalis produceretur. Similis autem vocabuli ccXyr/orijg est probabilis derivatio ab aXqpi et è'óa, quamvis multis ab aXyavuv originem ducere videatur. ójxoi xpóvoc, dura tempora. CIA III 1372, 2 = Kaib. ep. 130. rï)|A0£, Herond. III 3 xax a/iov Ö£Ïqov, et 60 ov xce%éag xovxov apsft' in afiov. Crusius cft. xatwcato(midi)are ap. Petronium 132, emendatum a Buechelero, citans Libanium ad Theod. I p. 646 R uQavTsg n(/r/vf] xaxa rov ènl tovg nctïdug zovg êv didaGxaXsioig vófiov hxvnxov avxov ifiavxi xa xs vaxa xxs. — Inspice Baumeisteri Denkmaler etc. p. 1590. (ö{j.ós, ut crudus latine, usurpat de vitiato stomacho Philostratus de gymn. LIV 10 WfloXóyEi ngog Xov yvfivaoxrjv oofióg x eïveti novrjQ&g r' k'yeiv nri. (ov pro ovv Iones, Dores, Boeotii. Pormae origo incerta. Ex r\ ovv contractum putat Meister ad Herondam, Abh. der Sachs. Ges. v. Wiss. XIII 1893, 867. Herodotus in tmesi ponere consuevit. Schwhi exemplis in lexico addo II 70, 2 xax' mv k'nXctos, 85, 1 xax' av iTtXuGaxo, 87, 3 cat av k'öanav, 87, 2 et 88 extr., èv av inaKxaGav 96, 2, nQog av k'&rjxciv IV 196. Saepius etiam ponitur post demonstrativum, praegressa parenthesi, ut V 99 et passim. Rarissime obtulerunt tituli ionici. Vid. Hoffm. III 368. Usus dorici exempli causa adscribo titt. creticos Del. 129. 133, 20, delph. ap. Michel 702, 11. CD 2501, 10, usus boeotici GD 430, 5. 717, 17, 1145, 8. In titt. aeolicis, satis tarnen recentibus, nullum hucusque exemplum repertum est, licet Apollonius de coni. 238, 21 aeolicum 5>v esse perhibeat, quem igitur aeolicam cum boeotica dialecto confudisse probabiliter suspicatus est Hoffm. II 375. Utrum in tit. thessalico H. 16, 3 ovv formae mv an vulgari ovv respondeat, non potest diiudicari, quamquam hoe est veri similius. Longe autem frequentius in doricis quoque titulis occurrit forma ovv, velut Del. 119, 22; 123, 25; 181, 64 etc. — Apud Cyprios et Arcades vocula non reperitur nee magis apud Epirotas, Acarnanes, Aetolos, Aenianes, Phthiotas, Locrenses, Phocenses, ceteros. Quod ad poetas attinet, legitur apud Epicharmum fr. 19, 6 et 53 et passim apud Pindarum et Theocritum. Apud Bacchylidem XVIII 29 et 37 BI. eïz ovv et £>ot fisv ovv tradidit papyrus, sed III 30 ft[ó]A' a>v. De Pinda.ro O.Schroeder Proll. II 24 (40) scribit „cum in fisv mv, ovx (fujt') tov, ccït mv, yccQ mv constare sibi Pind. videatur, dubito an e>è ó' ovv kccï o. III 38 restituendum sit ad normam loei non absimilis P. IX 103 ovv Tig DtoLÖciv xt£." Mihi quidem neutiquam liquet. = to (ou) terminatio genetivi sing. secundae declinationis apud Cyprios, imprimis Edalienses et Tamassios, reperitur, ut uq y i> q m v, uiö 9 ra v, t aX av x m v, v q m v, 'O v u o i k v n q m v, i\.o%vnQcav, sed articulus constanter servat formam primitivam z&. Exempla collegit Hoffmann I 234 sq. mv — cov pro mv — xmv Theocr. XV 25 mv l'öeg, mv tineg kui löoiGa tv Ttp /ir] ISóvTi. Cf. Foerster, de constructione I p. 7 sqq. o)V = cxvt&v Syracusani testante Apollonio 122 B, Sophronis fr. 80 Ahr. Contractum ex smv. Yid. ov. «va, (=avr\) in titulis saepe est emptionis documentum. Aetol. GD 1428 extr. a rava Ktïxai naoa Ssvmva. Delph. GD 1698 extr. a ihvee naQ AqtsiGiSuv. 1795 extr. a rara nuqu Mévrjxa et alibi. Phoc. 1548b, 18. (cf. nuQa cum acc.). Huius instrumenti apographum avxLyqacpov dicitur, V. C. Loer. Oz. 1477, 16 rag avag to avxiyQcccpov. Phoc. GD 1555 a, 15 a ra va naga tov &sov xov ZÜQctmv ktxl to avrlyqucpov -xaqa tov uqioviu 'Aqiió&vov, quae verba ibidem b, 18 repetuntur. Eadem res ibidem d, 28 significatur sic: a wva av sy q aept] iv t£orö tra Saqandm Kal naou t m aoyovxi AQLGxmvi, f. 22: a ra va naga tov diov tov Zaqumv Kal tov Üqxov ra Kcicpiv. Simili brevitate 6poloyLu in tit. phocensi GD 1529, 12 tav ofioloyiav cpvl&GGovxi KleÓTLfiog, Mgxayog ktê. et 1539, 9. Vid. ravij. (övafriyv = att. ai'd/j-rjv. Theocr. XV 55. (óvaasttat = mvrjGexai. Sophronis fr. 89. (övatas = mvrjTrjg. Delph. GD. 3146, 10 (saec. II. a. C.). wvsjta = ovvshu. Theocr. XI 30, alibi. o)vvy. Pormula ravij xat nqccgzi, i. e. iusta emptione legitur apud Hyperidem xar' A&rjvoyévovg § 5, § 6, § 7 ed. BI. ojviyv = Ttcohsiv cretice. LG V 40 : Ai öé ku xqi{im, terminatio coniunctivi = uoi apud Boeotios, qui cóvdco et av&mv habent in imperativo. Vid. supra scov&i, ê'Xcov&i, Ö Of fl L (ü V & 0)9 GvXoÓv&CO. oma* ra nQaGi^a. H. Ex titulis adde Dittenb.2 325, 40 t&v koinav covicov rag rifiag xa&aiQav. 366, 2 rrjv ayopav rav cbvi'av. 513, 11 Ttïjji tav alkav wvicov. 552, 35 rr\v nsgl rav oaviwv oixovojxlav. (oyiaozog aeolice = ó iviavzóg. Inscr. Mytilen. GD 213, 11. ömös, terminatio aeolica = öïög. Vid. uKluviog. (ovotjJiaajxévot. Vid. óvo^aarsL covat, terminatio coniunctivi arcadica = ionica aai, dorica avTi. ö)V(ü{Ji£VOS cretice = mrovfiefog. CIG 2556, 12! (uoO-óuov, locus ubi vaticinium ex ovis fiebat. Trozenis tit. editus a Foucartio n. 157 a, melius deinde in BCH ab Eustratiada, 1. 26: rov WO&VUOV èitl rav tft a 6 a i d v (vid. Addenda). Cf. &o&vrtxrj = a>o0iio7tiKij in lexicis. thoicpiov (=wvq>L0v?), parva nescio qua moneta in Aegypto? PK 192, 19 ÖQa-^ag oma xal aioicpia eïxoai Nisi forte ad litteram intelle- genda haec sunt de ovis, ut summae pars soluta sit in natura, ut hodie dicimus. Deminutivum avipiov formatum ut favcpiov, alia. (póv atticum, aóv hellenisticum, aiov aeolicum (Sappho ap. Athen. II 57 D.), afiiov argivum, a>sov doricum (Epicharmi fr. 103, Ibyci fr. 15). (öx^ecs, oculatus. Gregorius Nazianz. p. 49, 11 ed. Droncken, VS. 102: og fis xui anrjsvra Kal evÖQOfiéovra ri9r\Giv. fopa. Isyllus Epidaurius poeta GD 3342, 25 myaig ig agav vóy.ov asi róvös öeflovzai, i. q. e'k rav aoav eig rag agag, ut loquitur Aristophanes Thesmoph. 955. — Idem Isyllus v. 46 TtctQ&sviav agav h'Xvae. — Avrr/g aQag, statim. PB 615, 7 et ibidem II 7 (saec. II p. 0.). — Tit. delph. saec. V a. C. GD 2561 = Dittenb.2 438, 215 rag <5 a'Mag dolvag Kar rav aqav ayayéaQ-ai. — Vid. iï q i p o v. iï)pa. Vid. w Qrj. wpaïa, zd, agrorum proventus, annona. CIA II 1055, 8 (a. 345/4 a. C.); 1056, 4 (Lycurgi aetatis). Saepe apud scriptores. cópaxrnav. Argivi iuxta impft. saqt). Vid. oqccv. (opwvittcpi. Alcmanis fr. 42 MwGa /hog &vyarSQ aoavU;cpi }.iy asiooficti. Vid. o v q av L a op l. topavva (= di tQuvva) isMdcov. Sappho fr. 88 apud Hephaest- 70, ubi Fick supplet oQocpaia propter corruptam Hesychii glossam aquva (Sic)' %e\i8óvav OQOfpi]. cópavó? dorice = ovpavóg. Theocritus V 144 et alibi. Falso WQUVCO pro aeolico oqqccvco traditum apud Alcaeum fr. 7 et Sapphonem fr. 1, 11. — Pindarus et Bacchylides constanter utuntur forma VUlgari ovQavóg. (ópsta* Qovg' yiqiGzuQiog axdXovg. zovg yctQ "latvug Xsysiv cpaal zr\v xatXrjv atQrjv xal cbpat'rjv. In hoe tarnen titulo distinguuntur. Vid. Dittenb. 627, not. 3 et 4. — Cf. tiylsia. (bpvy(JtatO)V cpvXayfidzatv. H. Vid. wqsÏv. SptfAOS = &Quïog. LG VIII 39: Al ö'o sni^uXXov rav nazQoiöxov onvlev fis inlSafiog sis, a ós naTQoïöxog bgifia (= yafiov atgaiu. Cf. Her. I 196. Xen. Cyr. IV 6, 9, matura viro) sïs, röi InifiuXXovzi onvis&ai, ai ïyQazzai. — zó (óptjjiov = 7] cÓQa. Herond. I 38 5wl GSV zo ÜQifiov zscpQYj xaipsi, ubi iniuria üqiov coniecit Crusius. &pioq Delph. GD 1775 Gzscpavatézco ós (liberta) zo fivcifia zó KXevvlxag (patronae) xuz iviuvzov zuig agloig, ubi, si recte se habet zaïg, mente supplendum est afisQuig.— ra atQia. GD 1546, 6; 1545, 8 sq.. atQia avzov, xceO'cbg s&og sGzïv avzoïg, TtoirjGuzcoGuv, ubi formula ra atgia noisïv respondet atticae ra von^ófisva sive ra óïxuia noisïv nvi, nomen autem inde repetendum, quod statis tempor ibus iusta defunctis peragebantur. — Pind. P. IX 98 rsXsraig ét q tuig èv IluUdöog, fr. 139 's'vn ft hv XQvOaXaxa rov rsxéwv Auzovg wqiui TtuiaviSsg. — Theocr. XXV 28 snr\v &SQog atQiov hdrr &pios = OÜQIOg, secundus. Zsbg "SlQiog in titulo centuripino IGSI 547. Theocr. VII 62 üqiu nccvza ysvoizo. sed XIII 52 nXsvGzixog ovgog, ut constanter legitur apud Pindarum et Bacchylidem. (ópoYsvvstg &soi'. Pap. mag.' W. Leid. 1, 28; 2, 10; 3, 32, 9, 38, 10, 33. 50; 15, 29; 16, 39. „Astra scil., quorum tutelae certae diei horae mandatae sunt, nam alibi v. c. 2, 10 sq. coniunguntur cum diis rnisQtjaloig et icpsfióofiazixoïg et pag. 9, 35 sq. deus ètQoysvtjg vocatur ó zf\g atqag Oïóff." Leemans p. 166. Infra p. 1, 34 Xóyov rov atgoysvij, rov sv rij KXsiöi, i. e. orationem, qua secundum Clavem Mosis dei horarum invocari debent. Cf. ib. p. 167, 168 sq. épo(j.É8o)V Apollo sive sol, anni rector. Kaib. ep. 1025, 3 et 1036, 2 a>e[o]fie[<5]ovra. Priorem tantum locum habet Thesaurus VII, 48, ubi affertur Schol, ad Theocr. YII 48, qui montem 'SlQOfiêöovTa in Co insula commemorat. mpo£, tó, forma pseudodorica apud Theocritum et Callimachum pro opog, quo Alcman utitur fr. 34, 1; 38, 1; 60, 1 et Pindarus. Productionem metricam ovQog feliciter olim expulit Dawes Misc. crit. p. 74, Pyth. VI 21 oqsgi zav nozs reponendo pro za nor èv ovqsoi, quam emendationem ne Schroederum quidem in ordinem recipere ausum esse impense miror. — Similiter ovgog non est, ut olim credebatur, ionicum, nee magis novlvg pro nolvg sive TtoXlóg. De his consulatur Hoffmann III § 179, p. 416—422. wpo?, ó ionicum = èviavzóg. Hes. ra qo r iviavzoi. Cf. Diodor. I 26. Plut. Qu. Conv. V 4. Athen. X p. 423 F. Annales &qol, annalium conditores agoygacpoi appellabantur. Vid. Schweighaüserum in Thesauro s. v. VIII p. 2073. &pza.[KOQ dorice = o 'dqza^og, i. e. fidyeiQog. IA 543 QvviGxog fts avé&exs oQm^og ségyov dexazav. Cf. Dittenberger in Herm. XIII 391. (bpoxza<; Xvxog (ululans lupus). Inscr. metr. Andri apud Rossium, inscr. Gr. ined. 96 (Kum.). 8.PS12 = 0P02. Yid. SI pro O. <0?, secundum rationem, pro ratione. Pap. Leid. O 22 ano- zsiGazco — zovg zóxovg, rag zov GtatrjQog dpa^firav ê^rjxovza nazet fifjva. ft)? finale. Schwhi lexico addo rag av cum coni. I 11; 24; 36; cum optat. I 152 init.; V 99; VII 176; IX 22; rag c. coni. sine «vil; 46 extr.; IV 97 extr.; IX 111 extr. o)? èjjioi Sojcsïv = ifiol öoxsïv sive rag s'/iol Soxel. Her. II 124. VI 95. VIII 30, et ita saepe alii. Pormula Cobeto suspecta. eb? av eÊvac 'PoScöxcv = rag 'Poöcömg. Her. II 135. Cf. III 9. IV 81 et Schwh. in lexico. db? coniunctio, ut oncog (xa&ózi, $), nusquam in titulis atticis sine particula av cum coniunctivo coniungitur. Meisterh.2 p. 206. (óg ott non legitur in titulis atticis ante a. 100 a. C. Meisterh.2 1.1. eb? oïa. Zrj pro simplici mg sive oïa sive oïa Sr\ passim legitur in Theophylacti Simocattae Historiis. (ÓS praepositio = nyog tantummodo cum personis coniungitur. Meisterh.2 p. 183. o»? = ovrmg ionice, epice, lyrice, tragice, Her. rag ds xai' III 13, V 30 extr. IX 35. Prosa attica in solis formulis xai Sg, ovó' d>g, firjö' rag, aGavzcog. (ü? adverbium loei dorice = ov, onov. Theocr. I 13 rag zo xdzavzsg zovvo yeoóXocpov, ubi vid. Fritschium. Inscr. aetolica GD 1415, 3 oQia fiev dfisv zag %a>Qag — rag ó Axfisvg èfi^aiici èv zov Evqanóv, et 1. 8 rag ifdrajj qeï èv zov EvQconóv. «Ksa terminatio participii praes. et aor. II fem. dorica = ovaa, quam pars tamen Dorum servat. Vid. Ahrens II 154 sq. Cf. öTa et M&a. dxm, participii perfecti terminatio fem. pro vïa, Ha. Vid. yeyov&Gav. (óaeÊ te = coansQsi, ut apud Homerum, Pind. P. I 44. IV 112. Sine ts Bacchyl. XI 1 BI., ut apud eundem. cijaca dorice = ovala. Plato Cratyl. p. 401 0, Archytas ap. Stob. Ecl. ph. I 43, 2: Ocell. ibidem I 21, 4, 5. Ahrens II 156 sq. „antiquos Pythagoricos vocem otiaiuv ab ionicis philosophis acceptam parum dextre in doricam formam redegisse" suspicatur. Genuina enim forma dorica est soa Lu, q. v. Cum Heerenio aoLa restitutam oportuit pro ovoïa Critoni Pythag. ap. Stobaeum Ecl. phys. II 8, 34 extr. (Datos, terminatio adiectivorum Rheginis propria sec. An. Ox. IV 329, 22: 6 (lèv dia rov wGiog 'Prjylvav iaxiv, snel Gvve%rjg naq avroïg anb ysi'infjg yivsrai' uvatuov avaxaGLog, %aqirav %a q ir a G i o g (quod Ibycus usurpat fr. 51). Cf. EG 216, 55. (óarcepat xa cum indicativo Sophro fr. 51 Ahr. xal — xóyxai aonsQai k ii; êvög Ksksv^iaxog x£%dvavxi, ut attice aGavsi. Sate ionice — are. Her. I 8. V 83, VI 94. VIII 118. (Schwh.). Addo V 35, 3; 19, 1. III 129 init. tos te cum coniunctivo pro iav te perversissime scribitur in foederibus graeco-latinis ap. Viereck, Sermo Gr. XXI 27 mg re ra Sijfia xa 'Pa^atav — nóXe/iov èzricpcqwgi kxs. Cf. ibidem 32. XXIII. 23. Cf. 18. Vid. p. 67. (ótapta naSov. IGSept. 3498 Oropi tit. c. 200 a. C. cote, vel ut, dorice (ut mare apud Herodotum) saepe Pindarus. Vid. Rumpelii lexicon et Schroederi Proll. Pind. II p. 37 sq. (83). «nxyjacjAiuto?, aurem penetrans. Certa, ut videtur, coniectura Headlam in Cl. Rev. 1900, p. 109 Aeschylo Sept. 83 reddidit mxiiQifinxa (3 o a pro codicis lectione odrl%QÏtinerai fioaï (sic). Vulgo noxi^QÏ^nexai. toto? Xcfrog, lapis caesus. Trozenius tit. saec. a. C. IV IGPVI I 823, 66 interprete Fraenkelio, qui cft. Hesychii gl. ara- ra ftr) GrQoyyvha et Theophr. H. P. V 5, 6 rav öe £vlav ra flèv G^iGra, xa Ss nsXsKrjxa, ra öè GxQoyyvka — — — GxQoyyvla öè öf)lov oxi xa olag atpavGra. (oótó?, wötós, rootoi, tö)t)tof>, t(o»t(p, é}j.e(ooto5, aewotoó, écootoö, êtootVJs, crases ionicae. Cf. Hoffm. III 446 sq. Vid. savrav et rav. (bcpekia pro acpékeia solum agnoscunt tituli attici. Cf. Meisterh.2 44. Apud Hyperidem III 79 legitur in papyro et ubique apud Philodemum de rhet. (voll. Hercul.). Eadem forma praeferenda videtur apud Thucydidem et Platonem. — v. Poll. VII 172 codices ayyiXoGsltvmv vel ayytoaeXivcov praeter C, qui i\sLa>v exhibet, unde Hemsterhuis èlsioaeXivcov, quod receptum est in Thesaurum et lexica. «yeto/a = ayrioxa = att. rj%a- ?aP- Leid. B (saec. II a. C.). Eadem forma est boeotica. Vide infra in Addendis ö iay k co%a. Add. Philodem. de vit. ed. Saupp. p. 33, 1. 12 sq. dfptsX&iva $v\a. IGSept. 3073 extr. a[Yp]otJ([et)]ójX8i)'a. Ita suppletum ap. Philodem. de musica, ed. Kemke p. 95, 15 sq. eaque verbi forma traditur in vett. lex., sed pari iure suppleri potest forma usitatior dy^omi^óns&a. aywvózptty, dictum de oratore ad analogiam vocc. oI%óxqii\> et mdóxqiijj. Philodem. vol. Herc. (II) IX 42, 1 [k]U« xorl o tv%cov uycovoxQup . .. nog ötdóa&co xre. Recurrit vox 1. 21. aSav dorice = Sörjv. Vid. [%adav]. aSsX^ót^g. Formula byzantina rj ai; aödrpóxrig. Amh. pap. II 156, 1. Cf. iïrteQcpvsict etc. 'AS^aiSes. Excidit operarum incuria Rhunkenii coniectura ÜQe6iSig, cui tamen fortasse praeferenda Dindorfiana a verbo uqüg&ai. EM p. 420, 49 'HgeGiëc g ut l l et ca xrjg èv "Aqyti Hqctg cum absurdis etymologiis ano rijg "Hgctg, nctQct xov ciqvgco fiéklovxa uQvGixtósg ut ttQvó[i£vai zei \ovtQci. Hes. infra 'H q s 61 ö £ g' xÓqcii at kovtQCC XOflt£ovOCU Xfj "Hql%qvdog etc.) pro aficpl noQcpvQtav. ,rA[A9o|ov Héxpopoc avéd-sxav. Liguriae titulus in tabula aenea scriptus (SovatQocpridóv. Secundum Fraenkelium in Mus. Rhen. a. 1901, p. 423 sqq. Amphoxus est dei (Martis) nomen, "Eixqoqol (s/'Hkqcoqoi, s. EïnQioQoi etc.) ethnicum. s. v. afj.^óispo£ adde: /4fxqjóxsQoi. = navxeg apud seros Byzantinos, ut in pap. Genav. 67, 5. Vid. Archiv f. Papyrusf. I p. 554, ubi citatur Kenyon ad pap. Lond. II p. 223. Cf. etiam Bury Cl. Rev. XI 393, qui addit „it is possibel that colloquially the use existed earlier". ajj.rojJLts. Trozenius tit. (Diocletiani edictum) IGPIV I 836, 21 afico- fiiSog óiyjïag noon8ia[g 6xax]xrjg kts. Cf. Dioscur. I 14. 'AjJiróv. Add. Amphissae tit. BCH 1900, p. 235, 6. dvaFormula alexandrina tig firiótfiiav (ovótfitav) ava^oX-ijv, sine mora = att. ovx sig ficwquv (— tig uvctfioldg). Amh. pap. II 34 d, 5 ix&eïwxi Trjv Y.axÜGxaGiv tig ij.fjÜ£filav avciftolrjv n0ir\G)"t)vos xo ig%iov = avsTtikrjTtxog sive uveninkyiKrog. Philostr de gymn XLIX extr. avéxsaö-at. Vix sanus videtur Philostrati de gymn. locus XI 28, ubi de sole dicitur KÓviv ó' avTO apud Homerum hodie editur = uvr\QnÜGavxo (a stirpe agen = apre). Codices male avrjQstrpavxo. avcapoöv, dedicare = uvisqovv, avaxi&évai. Saepe in manumissio- num titulis boeoticis occurrit aviagoï, interdum prave scriptum ccvciïEQOL, velut IGSept. 3331, 3. avucxoi. Vid. afiimtoi (Add.). dvixtóxoSs?. In Trallium inscriptione BGH VII 401 sqq. commemorantur una cum naWuxiGiv. Hominum genus videtur barbaro cuidam ' cultui addictum, comparandum cum Sellis homericis et serioribus Gallis. Cf. H. R. Hall, The oldest civilisation of Greece, London 1901, p. 101. dvocxoSofxij. Amh. pap. II 93, 19. avojxotó{xs-po<;. Vid. 6iioió(isrQog infra. avcasi£ dorice = ivavxïog, è^&QÓg. Pind. P. IX 93 sl cpikog aGxav, ei xig ccvtcLEig. avxaXXascnys. Philodemus de morte ed. Mekler p. 22, 6 de mature morientibus xal yuQ ccn[ak^ayrlGov&, &g h'oixs dccxxov 3tp]og rovg xokuGxag xal xmv xax&v a[vxa]klaxxdg. avtsvSdaaaflat (?). Hoe olim proposui pro Hes. gl. avrsfifia6aa&ar avxanodovvai, sni7tlfi'^ai. EvQinïörig nokïaotv (Tlilidaiv Meursius). Praeterea coniecta sunt avxsjifia^aG&ai, avxa[ievGaG&ai, quorum nihil mihi probatur. avti5oid£etv. Add. Epicur. de natura Vol. Herc. (II) VI 21, 3 sqq. avujcéXet)ö-0£j ut apud Nonnum, Amh. pap. II 14, 19 et 21 (saec. III vel IV p. C.). avuxpowaua. Philodemus de poematis Vol. Herc. (II) XI 182, 3. avtciev££eiv. Vid. infra s. v. &vxiGvvaXsifpeiv. avuxXaov?. Vox ionica in tit. erythraeo saec. IV a. C. (Gabler, Erythra 93): 'Ecp LSQonotov Jufialov xslx&v imGxaxcti xfjg av 11 itX dö rj g xov xet%ovg. Weber, Mitth. 1901, p. 110 „Sie (die Inschrift) bezieht sich direkt auf den Aufbau der Stadtmauer, denn so ist doch wohl das hier allein vorkommende Wort avxinkdèy] zu verstehen." Tl\dS r\ Empedocli idem est quod 7tAódog, i. e. humiditas sive laxitas et putredo. Vox igitur architectonica remedium adversus humiditatem, ne perpluat murus, significare videtur, velut dealbationem. dvttaovaXecipeiv. Philodem. de vitiis ed. Sauppe p. 25, 23 xbv Gwakel- cpovxa firj avxiGvva\ti(puv, xal £eviG&slg fir) avx^evifciv. avtXvycó? = psfaexnévog, irrigatus. Amh. pap. II 96, 3 (213 p. C.) yr\g xaxoixixijg avxkrjxov. dvompita, v? = xo ftf] elvai. Add. Philodem. de morte ed. Mekler p. 36, 16. dtvoxsp0"ét(os* Add. Amh. pap. II 149, 16; 150, 29. Add. Amh. pap. II 90, 12; 91, 9 ndvxav fiéxQm dyófup xexQct%OLveUa) (sic) avvnolóycov xal ax iv d v v co v. Cf. infra öqo[i og. (xvoxoji.svvj'cos = uwnofiêvexogj intolerabilis. Philodem. de musica ed. Kemke, p. 91, 19. avcofrs, de nu o. Acraephiae tit. I p. C. saeculi part. prioris IGSept. 2715, 58 xcöv fisyulmv Ihtoimv— xxiGxrjg avoo&e yevófievog. gcxgccct^tggc. Vid. etiam Amh. pap. II 72, 1 (a. 246 p. C.) d7tctizt]X7jg óioix&v zrjv GxQaxr\yiuv 'Eqfj.onoX.hov. Cf. II 81, 1. — 139, 4. 7 anaixr\xr\g dvvdvaig. dxaXatatpo?. Philostr. de rhetor. ed. Sudh. Supplem. p. 6, 15 TIT G)(jLCC cpiloaócpwv 07ieq èatlv dnaXaiGXQÓxaxov. Cf. Thesaurus. axavö'Stv Philostrat. de gymn. XLVIII, 1 uxoX^iol xal dnav&ovvxeg (V7to Cob.) xtx)v Ttóvwv. Volckmar vertit marcescentes laboribus. Exspectabam catuvdcövxcg, sed fort. verbum sanum est. (xavQov), retracto collo domare. Add. Philostrat. de gymn. XLIII 9. a[xsc]poXofia. Philodem. de rhetor. ed. Sudh. p. ö, 6 „uberflüssiges Geschwatz", coll. Sext. Emp. 92, 22 (Bekk.). Traditur anyo ...Xoyiav, unde prius dederat dyqoixoXoyiav. i axsjtaxeatafr^ (sic). PL 525 (saec. II p. C.). 'AxeXXéoog pro AnsXXov. Philodem. de poematis. Vol. Herc. (II) II 192, 12. An librarii error decepti praegresso IleQixUovg? ) dxt-(o axsato). Testamentum a. 454 PTh p. 7, 16: XO Oojudxióv fiov iteoiOxaXrivai (3ovlo[ica xal xag ayiug fiov nooGcpoQaq xal ayanag yevéo&ai vtvsq avanavGsag rrjg èiirjg tpv%rjg naga xa> navxoxQaxoQi &ea>, yg dóXog o v o g 7t o v7/ qo g anixm an egx co xxe. ! fi.Tzka.zoi oaoi, ubi veteres dicunt ütpaxoi ogoi. Philodem. de rhetor. ed. Sudh. Supplem. p. 4, 11 diacpoQèbv ydq ova&v dnXdxmv ögoov iv xalg xeyyccig xxe. ; axópajxjxa sXeraypiov, aqua lustralis. Cleonarum tit. IGPIV I 1607,3. i ctxópaoc^. IGSept. 417. 4254. Vid. anofiaxai et ano (3 ax ixa i. i axoSóvat = dnoöovvai. Amh. Pap. II 132 (saec. II p. C.). Cf. naqaaxdvai in Addendis. axoxpejxavvóvat, figurate relax are. Philostrat. de gymn. LUI extr. rj ya$ ddyoa fiexa xrjv xóviv aveGig iaxqog novr/gog xónmv ov yaQ fteganevei xrjv io%vv, aXX' aTtoxQSfidvvvGiv. dxoXsiacvscv, post pecuniam redditam nomen delere. Formula aitsóofisv xal dneleiavdfie &u identidem repetita in quaestorum thespiensium tabulis, quarum fragmentum exstat IGSept. 1737, ubi Dittenberger cft. tit. Orchomeni 3172 èaXidvrj = èxXeiavai. axojAttvtetKixa, zó,, quae divinatione dissuadentur. Diatribe de divinatione saec. p. C. III aut IV in Amh. pap. II 14, 14 xa 7tQ0G%c0Q0vvxu mag xaiv K7tgdxx[av j£a]i dnofiavttvtixav xoïg iz[qu]xxix[o] ï[g stat] u.av[vsv]xixoïg GrjfieCoig xxe. I axóiuacs, laevigatio. Nemeae tit. IGPIV I 1607, 3. i axoxXiyxïeóscsfl-ai = paiveG&uL. Philodem. de poematis ed. Hausrath p. 257, 22. i dxoxpaaascv, reposcere. Tit. trozenius, cuius partem exscripsi s. v. ijvx ia ge iv. Cf. Thesaurus. • axóaxoXos. Vid. infra aixóGioXog. axotaptapoöv, in Tartarum deicere, metaphorice Philodem. Vol. Herc. (II) XI 39 öio fiexaóol-oi yivovxai kcu xag %üqlxug unoGxsQOvGi kccv xaïg outo(3okaig xaïg ^qrifiaxcov anoxcxQxaQOVVxcii. Vid. xccqxaqovv in lexicis. d]cótpa)^t£, demorsio. Philodem. de ira ed. Gomperz p. 53, 22 a. uvxrr'jijav. aizoyopa. Cf. etiam interpretes ad Arist. Plut. 1138 et tit. Oropi IGSept. 235, 31 xa>v ös xqswv firj tlvai ExqpopTjv ei-ra xov xsfisveog. axi5yj3ü)|ji,év(0£ = anoxQtüvuag. Philodem. de rhetor. Vol. Herc. (II) IX 44, 15. óbupópatos, progressu carens. Idem de ira ed. Gomp. p. 71, 12. a7cpóxT(0t0£, qui non facile assentitur. Add. Herc. (II) X 17. Cf. nq ónx ra 5 tg (Add.). dwpöstv. Philodemi fr. VI 153, col. IV3 f. 25 xogov[xov] ftóv[o]v êmndrjeev [o ai|ó'pra]7co5 cooxe jtre. , quo loco Gomperz Philodem etc. p. 24 sq. hanc formam tuetur Plut. Mor. p. 1043b, ubi editores mutarunt in ana&BLv. a.pa$ozo^ózY]z. Amh. pap. II 77, 4, ubi citatur aqa^oöo^óxrjg (sic) ex fragmento pap. inedito. apa| = legumen quoddam. Amh. pap. II 87, 11 %óqxov xai öcQctxog (a. C. 125). Cf. 126, 35. apY aXtov = cQyaUïov Amh. pap. (181 p. C.) II 93, 20, ubi confertur Brit. Mus. pap. 283, 10. apeaióg, acceptabilis, probabilis. Amh. pap. II 48, 8 (a. C. 106) ioQriyovvT£g xsvwjiaxu (vasa vacua) agsoxa. Cf. 89, 9. apetij9Ópos. Add. Philodem. de morte ed. Mekler p. 45, 26. 'ApvyatSes. Vid. supra Md tja 18 eg in Addendis. apjtsiov öé^fia = ctQxtsiov. Megar. tit. IGSept. 22 (edict. Dioclet.). Vid. agxog. ó.piKa.zvj'ka.ziqq, equus certans. Philostr. de gymn. XXVI 10. apotpov. ti)v an ccqóxqov (sc. nkriyrjv) nlfi^ai. Praeter Paus. VI 10, 2 vid. Philostr. de gymn. XX 5. aptojeóvos, is cui mandatum ut panes sacros conflceret Apollini Maleatae. IGPIV I 1549, 5. aptOxróXtOV. Vid. nuvronaliov et xaQi%ona>Xiov. aptovos. Apud Thuc. V 47 codices habent al &qtvvcii, scholia ol ayxvvai. apotÓV (?). Hes. aqoxóv xov óXxov xov "ExxoQog, ij xo avuGxa&[iov, Aiaxvlog <&qv£l (Nauck2 p. 84.). Headlam, Cl. Rev. 1901, p. 404 B „It will be evident from Hom. X 351 and the schol, that we should read aQvxóv or sqvxóv." Cf. «psiv. aajcXaxisca. Adde tit. Megar. IGSept. 18; Epidauri 49. daxepjjist, sine semine. Amh. pap. II 90, 6 ixipoqiov xov navxog è.6it£Qfi£L, excluso semine, ut ibidem 91, 8 et Brit. Mus. pap. 314, 10. aaxtötxif (?) = aGniSLGxv\. Aeginae inscr. att. saec. a. C. V Berl. phil. Woch. 1901, p. 1597, 1. 21. Cf. xXüfiara (Add.). aaoyyvcóatojs. Philodem. de morte ed. Mekler p. 25 (XX) 3 tö d' cm r&j Tovg övG^evsïg ftaxaiov aa[vyy] vmOxwg. aaoYxataO-sto?, non assentiens. Vol. Herc. (II) X 117, 7 sq., ubi opponi videtur Gvyxarce&exixóg, loco male habito. aaóyxXaazoz, infractus, inflexibilis. Vol. Herc. (II) XI 39, 17 dsvyy.Xaatoi xccl aGvfirtudiig. «aofj-rcepi^opo?, insociabilis. Philodem. de ira ed. Gomperz p. 89,15. aaovepyyzcxós. Idem de vitiis ed. Sauppe p. 23, 9. Of. aovvsQyog in lexicis et Philodem. 1.1. p. 61, 8. Eodem sensu daovépyyzoz. Carniscus in Philisca Vol. Herc. (II) Y 194, 5 sq. aaxptov. steilula (ornamentum architectonicum). Epidauri tit. IGPIV I 1495, 61. -atai etc. Yid. -NTAI. ats/m»tós (?)• Vid. xe%vixixóg (Add.). dt^pwg, perniciose. Philodem. de musica ed. Kemke p. 105, 1 ëtpevaxifev arrjQ&g. atpoxo? KXco&a. Kaib. ep. 462 b, 2. AY, genetivi te rminatio. Eadem exstat in asianis quibusdam dialectis. Cf. G. Meyer, Gr. Gr2 § 345 et Brugmann, Vergl. Gr. 2, 1 p. 571. aófraSïjs. Quomodo differant ó av&aSrjg et o av&ixtxGxog exponit Phi- lodemus de vitiis ed. Sauppe p. 25, 33 sqq. aoXapós (ex aiUaJ-opóc;)" avXagog, oixocpvXui,. H. Glossa dorica. aóióókv (ante consonantem) pro avró&i. Amh. pap. II 83, 7 (saec. III aut IV p. C.). owcóg abundat PO 299 (saec. I p. C.) Adfinavi [ivo&tiQsvzrj i'öaxa avrm .... (dQuxtiag) 7)', ut saepius in N. T. — AiTÓTuvog e comoedia attica receptum a sequioribus. Usurpat Philodemus de pietate Vol. Herc. (II) II 80, 18. aozóay^oXog = invrat a%oldt;> Acpaiav nal lequ ineréleoav rag &e<5. Itaque Aphaea habebat sacellum sive aediculam in luco templi Dianae. Olxov nuraquam templum (vaóv) significare (coll. IGI III 248; CIG 3163; Dittenb.2 655^, 113) adversus Furtwanglerum monet Fraenkel. Suam sententiam tuetur Fürtwangler in Mus. Rhen. 1902, p. 252 sqq. a^iXapoöv, hilarem reddere. Philodem. de musica ed. Kemke p. 84, 17. Add. Philodem. Vol. Herc. (II) I 156. aiypoStuov, dorice = acpQodiaiov, Veneris templum. Epidauri tit. IGPIV I 1417. axpsta forma fem. abnormis adi. &ygsios (ut Eur. Suppl. 302). Oropi tit. IGSept. 303, 10 (C. 240 a. C.) cpiah]v — a%Qilav. d/(opiatta, inseparabilitas. Philodem. de musica ed. Kemke, p. 94, 16 sq. a$Iv aeolice = atytdu. Vid. gcppayiv. dcjicvfrato? sc. olvog, absynthatus. Tit. boeot. (Diocletiani edict.) Lebadeae IGSept. 3064, 24. Mommsen II 18. d(opó|xopo£ = amgo&avctzog. Recens Thasi tit. BCH XXIV p. 780, 1. 6 OvaXégiog A&hjvoScoqov (ê£)ctéTt]g rtoXvxXavGrov acopófiogov fieiatv [^]£g (sic) nQoacpdrjg, quorum verborum rationem grammaticam non perspicio. PaXavapio? aut paXavaptov quid? Amh. pap. (saec. p. C. II) II 126, 45 tififjig) ftaXavctQïo(v) (ÖQÜ%fActi) 6'. Descenditne vox a fiaXuvog an cohaeret cum verbis |3akavsveiv, paXavsvg, fiaXavEiov? Silent editores. An @uXaQiog = fiakctvEvg? pdXXetV nXLv&ovg. IGSept. 3064, 22 itXiv&opóXm xe^cx/ieï paXXovu nXLv&ovg. Utrum idem quod TtXiv&ovXKcïv an ponere lateres in aediflcio? Vid. 7txivdof}okïa (Add.). |3appapt£scv. Vid. aoXowi&iv (Add.). paa&eia. Cf. IGSept. 552. 1711. 2487. 2532. 3691. 4247. Paaxavuxvy, ij, mos invidendi. Vid. s. v. öiajUrjzixq. (Add.). Ps^atojtvyp. Vid. etiam L. Mitteis, Reichsrecht und Volksrecht etc. pp. 56. 70. 99. 503 sq. PsppsÓEi. Vid. cpsQQevei. Psóuatov = péXuGTov. PL 63, 1. 26 (a. 165 a. C.). Cf. avxcév, ev&fjv, a öe v n ia L. fiiszoq = jiïotog in tit. metr. cretensi BCH XXIV p. 242, 4, 1. 4. Cf. Boisacq pag. 51. pioxXüxxcstpa. Vid. s. v. kxcogttiq ivioiq&v. Pippo?, sagum. Tit. megar. (Diocletiani edict.) IGSept. 23, 45 sqq. Cf. Mommsen, p. 88. pXdpo?, zó. Add. Amh. pap. II 91, 13: 95, 11; 96, 10. forftóq. Cf. Amh. pap. II 81, 12; 183. Poaxécov' o xQocpsvg. H. Ionicum esse arguit accentus. Vid. xoxémv. Omisit Thesaurus. Pótpos, Bacchi cognomen in titulo BCH XXIV p. 317. Cf. (ïoxqvóösöfie in Orphico hymno Lil ed. Abel. Vid. svaxacpvlog in Addendis. ftoóXapXoc. Consulatur nunc de his diligens Guilielmi Vollgraff disputatio in BCH XXV (1901), p. 222 sqq., ubi demonstrare conatur non urbani, sed regionalis consilii eos fuisse praesides. PoöXpa. Cf. IGSept. 3064. PoopSrovapiog, burdonarius. Diocletiani edict. IGSept. 3064, 30. Ppsvö-ósaO-a:. Add. Philodem. de vitiis ed. Sauppe p. 30, 31 xal Pqsv&x')£6dui ós y.ccl /jQev&vó/.cevov xal s'xi vvv övofia^ovGiv, eïx iat'o xov TtaQaSiöofiévov tHifitajiarog 5j fivqov xmv fteav (3 q sv&v o g, rag xa&' Tjfiag xal fiiv&covag anb xfjg ft L v&rj g, eïx cup oxovêrjnors, tov — XaXS^lfihSTZOVXa 7tU6L Xal TtaQSufSltTlO VXU Xal tij XtCpaXfj XCtTCtGlLOVXCl X cel xaxaGfxixQi^ovxa xovg anavxmvxag. Ppijxcoats, ira. Philodem. de ira ed. Gomperz p. 36, 14; 65, 21; 84, 20; 95, 19; 171, 9. Po)jj.ovtjcat Spartae vocabantur qui optime xy\v diafnaaxlyaBiv ad aram Dianae Orthiae perpessi fuerant. Hygin. fab. 269. Cf. Lactantius ad Statii Theb. VIII 437 et Servius ad Aen. I 116. — Honoris genus Boeckh CIG I p. 664, 1 (Thes. s. v.). Pcojxós. — Zsvg Bcopóg. Vid. Mdö (3 a%o g (Add.). YatSaptov (neogr. yaïödqi), asellus. (Cf. Berl. Phil. Woch. 1902, p. 62). Legitur Amh. pap. II 153, 4 in epistula saec. VI vel VII: xa de yaiSaQia nagaGxevaGov do&fjvai tra nX\_. .]xixa vnhQ &.noxQoq)r]g êxuGxov yaiSaQLOv xaLarfiiv (= xQifirjGiov, trimense) 'èv xxs. Cf. 11. 9 et 10. De significatione falluntur editore?, comparantes Hesych. yaixqg' yemgyóg et ysiSaQiov PB 377, 5. Yavoöv. In prosa utitur Philodemus de morte ed. Mekler p. 17 (13) 10 toets ysyavcófievog (laetUS) ansQisad-cxi. Y«vo)at£, spiendor. Add. Philodem. de musica ed. Kemke p. 30. 1. Y«p. Hanc particulam saepe esse restrictivam sive concessivam docet J. M. Stahl in Museo Rhen. a. 1902, p. 1—7, comparans Thuc. III 40, 4. 43, 4 sq.; Plat. Cratyl. p. 393 C; Aesch. Pers. 460—7 (Weckl.); Antiph. V 36; Plat. Legg. 794 C; Demosth. XX 117. XXI 89. XXXIX 12. XLIV 15. Prooem. 53. XXXIV 32 (xal yup). XXIII 104 (xal yuQ xoi) \ [Hippocr.] %sqI xéxvrjg cap. 5 et 11. Yapaava. Vid. s. v. xgav^ava. Yaovaxcov — xawdxiov (Zonaras), demin. subst. xavpcéxrj, s. xawdxrjg, vestimenti genus. Epistula saec. V Amh. pap. II 144, 22. yaopiaixa. Add. Philodem. de morte ed. Mekler p. 23, 8 COÖTE yaVQLCCfiaxog catiévai fisGxóv. faöpos, laudis vocabulum de ephebis. Tanagrae tit. aetate imperat. non multo antiquior IGSept. 545, 23. 28. 32. 37, ut iQr\axóg 11. 26. 34, ubi vid. Dittenbergeri notam. ysfpoLtpyjazoit. 'óftQuiog oQxog pro ysyqumui barbare epigr. saeculi fere V p. C. IGSept. 582, 5. Ysctvco?. Add. Amh. pap. II 21, 22. 25 rag yuxviag (sc. ia>Qug), item 51, 16; 68, 4. 9. Y^vajJ.svos = ysvófisvog. Add. Amh. pap. II 79, 61. Cf. 142, 12 et ita saepius papyri aeg. rsvvac's apud Phocaeenses = rsvnvMig. Paus. I 1, 5. YEW^si?, gignendi vi praeditus. Empedoclis fr. 29, 2 ftijdea y£v{v)r]svT;cc ap. Dielsium, Poetarum philosophorum fragm. p. 120. Y^épcov, agri pars sepulturae destinata. Ree. tit. thespiensis IGSept. 2183. Ylypévto?» EM s. v. yfjQag (cf. Cram. An. Ox. IV 39) rj yeviKri yr/pévxog mönsQ xi&évxog &vocpavr\g' ccv S q o g y r] q év x o g je o AA ov aipavQOtsqo g. Vid. MI. YvjpoxojJislv Add. Euripidis (?) fr. s. v. onia&o^dxrig (Add.). UXsatvsto? = Kleaivetog. Philodemi fr. Vol. Herc. (II) VI 174, 11 sq., ubi cum Carcino ponitur inter malos poetas. YXoxtJstv, delectare bellariis. Tit. Pagarum dor. saec. I a. C. IGSept. 190, 17 [Èy]XvKiaB [tovg noUxag nü]vxag Kal rag yvvaÏKag naGug Kal [toüg naQ^niSajiovvrag %évovg. Cf. ibi 2716, 76 rovg GvvelQ'óvxag cctco xiov jtóXscov èyXvxi>6£v £v tot O'eaxQco^ ibidemque 1. 67 KQ£a8oOiag Kal ÜQiSxa xal Ot>£ xal Sünva ov diékiit£V jEotröv. YXóaawv = ylvxtcov. Xenophanis fr. 25 Cr. ylvaoova ovxa. Cf. ^daoav etc. YV(oc>t)yp, inspector, una cum sitologis commemoratur Amh. pap. II 139, 23 et 140, 5 (a. 349 et 350). Ypa. Vid. ypaööfta in Addendis. Ypa[xjJLaxtv8ovtoi; pro yQafjLfiaxiöSovxog in tit. boeotico BCH 1899, p. 588, 2 quadratarii lapsus mihi videtur. YpttJcióv, té. Cf. tit. prope templum Apollinis Ptoi inventus IGSept. 4130, 4 aw&é/ievoi yganxov jeQog avxovg xxê. Exaratus paullo post a. 146 a. C. YpaaajJi.a. Titulus, cuius locus me fugerat, legitur ap. Michel 583 = Roehl, Imag. Inscr. Graec. antiq. p. 67=IGPIV, I 554, 4, sed sec. Fraenkelium aliosque non est i. q. ypdpfia, sed venit a verbo ypaw, comedo, et ygaaofiara sunt res defraudatae. Confertur xQaxxrig voc. homericum. YpévO-o? hellenistice = KÓvdvlog (Moeris). Amh. pap. II 141, 10 (a. 350). Ypo?a» Adde argivum nQÓygocpog, q. v. suo loco. Ypo{AvacjU3«y, ij. Sec. Philostr. de gymn. XIV init. 'ivyxuxui pev Ig ictTQMrjg ts xai TtaiöoTQi^iKTjg, sgxi ös xrjg fisv xsXsaxsQct xf/g ês fioqiov. •foiivyvsi;. Cf. Poll. III 83 et Buhnkenius ad Timaeum p. 213. Yopó?. — yvpcc jtdlr/, flexuosa luctatio. Philostr. XI 17 et 38. Volckmar citat Heliodori Aeth. X 21, ubi de luctatore dicitur xrjv xs iyvvav GificoGag kou afiovg xal /.isxacpQsva y v q a> G ct g. 8ajMoXcatiys recurrit Amh. pap. 126, 32, ubi editores agrimensorem significare putant. Sajxfj. Vid. öévog (Add.). Sajj.topYÓs passim occurrit etiam in titulo Oluntis (in Creta) Philadelphi aet., edito BCH XXIV p. 224 sq., ubi sic dicitur qui alibi xósfiog vocatur. — Vid. etiam tit. Aegosthen. et Megar. IG Sept. 223 et 41. 8a[xótos = da^ÓGiog. Heraeae titt. IGPIV II 542. 543 et Arg. 555, 5. 8apx(J.a forma elidensis. Cf. Röper Progr. Danzig 1878 p. 25 sqq., Kühner—Blass Gr. Gr. I p. 288. Iniuria pro ö(ia%/ir]v corrigitur dayXfiyv Ar. Vesp. 691. Vid. Starkii editio. ösxaStatat apud Theophrastum Char. XXVII dicuntur, qui die X cuiusque mensis feriantur. Cf. texgaSiGxai, stxuëiaxat, xQiaxaSiöxal, vovfirjviaGraï. Nee aliter accipiendi CIA IV2 1139b, ubi vid. Koehler. Vocabulum neglexit Thesaurus cum lexicis. Alio sensu ita vocantur decumarum receptores, de quibus cf. BCH 1900, 367 1. 5, ubi legitur SsxaxiGxai. 53XOC~, Spartae oi.jcIjua xf\g eiqktrjg. èv (b &avaxovGi xovg %axaSixovg anonviyovxsg. Plut. Agid. vit. XIX 3. ÖsXixaujc^. Adde Dioclet. ed. IGSept. 2417, ubi etiam bis legitur [d sX ficcx IKO ft]a cp óXxov 11. 66 et 69. Vid. fiug 7Xa%eïg fisv ot e| IXvav, anoiXoi <ï' o£ ix nexQ&v xxê. S^jxóata, tributi genus, passim commemorantur in papyris aeg. Cf. v. c. Amh. pap. II 79. 84. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 96. 99. 104. 105. 106. 128. 142. S^|xoat(bvat = xsl&vai, publicani, ut apud Diodprum et Strabonem, saepe tituli, v. c. Oropi a. 73 a. C. IGSept. 413, ubi passim .occurrunt. öta. — /li' savTov slvai (Uvai?), suam rem agere? Amh. pap. II 132, 4 sq. (epistula saec. II p. C. ineuntis) nsQioa&s poi tygatyag 7tfpt xov fiLG&ov xfav ifiyax&v, Gv y cc p ë i a Gavxov l (sic). Editores vertunt „Por you are acting for yourself". StapXiytHMj, y, ars (mos) calumniandi. Philodem. de vit. ed. Sauppe p. 33, 36 xrj öia^lrjrixrj Kal /SaGxavxixrj xal cp&ovtjxixy. 5iayé(0%a = öifj%a. PL 84 (saec. I a. C.). Vid. aycioxoc in Addendis. ötajcecafl-ai pro verbo simplici, si 1. s., Philostr. de gymn. V övguvxcov 'Hleicov oitÓGu i/0|uigovGi, diéxeixo fisv tnl tov fiafiov xa tsQa, nvQ <5' avxa ovneo ivéxeuo kxê. Sed fortasse legendum: ónóoa vo/iifcovoi S rj, I'xsiro xx\. StaxojjLxafsiv, iactando certare. Ar. Yesp. 1248 duxópnaGag e Burgesii corr. pro Sisxó^iGag sive diexófiiGa. Nisi forte praestat forma media êuxointüGa, quia certandi verba cum praep. dia composita plerumque sunt media. 8ta>tox^, flg. refutatio, saepius Philodemus, v. c. de rhetor. Supplem. p. 45, 16 ed. Sudh. permanenter. Philodem. de musica ed. Kemke p. 67, 33. Siaveóecv. Philostr. de gymn. XXXV 62 ed. Volckm. gksIt] óè fir) ójifhi ix t5>v GcpvQoóv aXXa Xoh,a tb Kal ig x o sÏGco ö lavevsv xÓTa (introrsum inclinata) GcpdUei to gafia. Stavca. Blass collatis adverbiis 'dvavxa, 's'vavxa, 'sGavxa, xaxavxa, TtaQavxa hoe vocabulum reddidit Empedocli fr. 84 ap. Dielsium, Poet. phil. fragm. p. 138 COrrigendO diavxa xsxQTjaxo pro Siavxaxal xoeiaxo. Cf. öiavxaiog. ScdrctajJia. In Archiv. f. Papyrusf. I p. 130, not. 5 a Wilckenio fortasse recte proponitur öiaviGfia „Verwischung der Aichungszeichen" — GcpgaylGai xö óiaviGfia „Sein Siegel auf die (verwischte) Stelle drücken, und so das Hohlmass wieder für guitig erklaren." Utique reicienda mea interpretatie. öcaxocrcéXXead-at. Inscr. delph. BCH 1900, p. 56 SiunoaxdlaG&ai, xov óóy/iaxog xö avxiyQacpov noog xov Sfjfjiov xov H&rivaïcov (saec. II a. C. Cf. CIA II 551). Siaaaixcóviaov pro diaXaxmviGov. Ar. Yesp. 1169 ex Hesychio et Photio s. v. restituit Meineke. Cf. Koek ad Ar. fr. 849. Siaaetstv dicuntur magistratus subditos vexantes et expilantes. Amh. pap. II 81, 6. Vid. Thesaurus. Scaastv = Siaaeuiv. Pap. Leid. G (saec. I a. C.). Moulton Cl. Rev. 1901, 434 B. Cf. Ttsïv. Stdatptofxa. L. Mitteis in Archiv f. Papyrusf. I p. 198 sq. explicat Katastralblatt. 5iaao£^tscv = avvóia^teiv. Philodemus de ira ed. Gomperz p. 71, 26. Scaaovstöévai aótvtcci <ï' vncoiqoi xal sgogi^ovxeg. s. v. Dualis, ubi monebam dialectum ionicam carere duali numero, citandum tarnen fuerat Heracliti fr. 4 a ed. Diels, ibique pag. 32. Soevcaoauo?, bis quotannis (?). Amh. pap. II 148, 8 (a. 487) trjv Ss xovxcov anóSoGiv Goi TioiriGofiai, (sic) xóxoov snï xaxafiokaïg oxxa> öveviavoiios %qvglov vofiigfiatiov sv. Ita intellegere videntur editores, sed potius signiflcare crediderim intra biennium. Sovaatc?. Add. Philodem de morte ed. Mekler p. 32, 35: xi'>im nuv]xe>v Svva[Gxig av&Qcó]rta>v. 8oaéx^opo?. Vid. sbéxcpopos (Add.). üoa-qyia, dissonantia. Philodem. Vol. Herc. (II) VI 171 extr. SoaoSicf. svtpox«?et,v cum molestia conflictari. Vol. Herc. (II) VII 28 extr. SoaTCajJt^aXos' SvGxaQcc^og, dvGxlvrjXog. H. = övGnêficpslog. 8óxa, a, aedicula? Trozenis tit. IGPIV I 823, 42 aiïl&v sQ^aaaiog nol xai dvxcu. Cf. IGSept. I 2477. ücaosysiYjz — öaöexéxrjg. Aeginae tit. metr. IGPIV I 51, 2. Cf. srog. insculptio (intaglio). Philodem. Voll. Herc. (II) col. V, XI 158, 12 ap. Gomperz, Philodem etc. p. 60. syypacpog. Chaeroneae tit. IGSept. 3372, 6 kyypacpov (scriptam declarationem) anori&evxai eig tovg aoyovzctg ölcc rov OvveSqlov, svaQsGxovvxsg xrjv aviigaGiv, nsnórjrcii Oiló&vog. iyjcaoais. Cf. Blümner, Technologie III p. 173. 176 sqq. sYJttayjJiawfpa^ecv, accu sar e. Vid. infra ivxexXtj/j.axoy^acp'rixcvai. £YxóXa$C£. Add. Epidauri tit. IGPIV I 1485, 167 ivxólaxpis, 1489, 265. 1495, 14 fvxókaipig yQccfifiarcov èY>tovcata? xqovgios quid? Recensetur in donariis dedicatis Cabiris tit. theban. IGSept. 2420 extr. An gymnastae imaguncula? Cf. verbum iyxovisG&ui. èyylóizwg. Philodem. de rhetor. ed. Sudh. (1892) p. 23, 9 sq. oógts xovg fiÈv svxón[co]g [ij firjöén]oxs [Tvy%]av[siv] rov xéXovg. Adi. passim occurrit. £Y5ióiJ.cos (?). Philodemus de ira ed. Gomp. p. 42, 14 (de aegrotis) xaxaöicóxovGi xivag xal GvfinXêxovxai dia xrjv fieyaXrjv èvxv fiiov xoïg GyfirtTcófAuGiv * * * . Cf. fisxixxvfiiog. èyXoozf/ptos = èxL Aeginae tit. CIG II 2139 yalxiov iylovxriQLov. sypiyaaüJV. Cf. ècpeyyriGGav aygvrtvèóv. H. An aeolica? EI. Contrahunt EE et EEI inscriptiones ionicae non minus quam atticae, ita ut suspectae sint admodum formae epico more non contractae, quas exhibere solent libri Herodotei. e£* nooivov. H. = ï&i, ut in ë£si, {iéxei, Slei, ansi, tzqógil. W. H. Roscher nuper in Hermae vol. XXXVI, 4 (Beitraege zur Deutung des Delphischen E), pag. 489 suspicatur septem sententias delphicas duobus expressas fuisse hexametris sic restituendis: El. &eat rjQci. Nópoig rtei&ev. Weidev Gv y_QÓvoio. rva&i Geavtóv. Mtjêcv ccyuv. 'Eyyvct, rtccQu r5' art]. El explicat veni, intra, salve! list pro slg ubique legitur in Aeginae tit. attico saec. a. C. Vti. Berl. phil. Woch. 1901, p. 1597 sq. elxopoXetv. Add. Philodem. de rhet. Vol. Herc. (II) VIII 48 , 1 rö eizofioleïv ovx ovdofioXei (]. oQ&ofioleï) Yid. infra oq&o (Soleïv. etXavto = «tlovTo. Amh. pap. II 152, 6 (saec. V aut VI). etv. Cf. ftiyijv = /iiyijvcti et cpvv = cpvvai apud Parmenidem fr. 12 et fr. 7, 2, 10 apud Dielsium, Fragmenta poetarum philosophorum. etp^vdp/^s. Cf. elQrjvaQxog Amh. pap. II 139, 4. 11. etpov, ó describitur a Philodemo de vit. ed. Saupp. p. 30, 32 sq. efe. Acc. svav pro eva. Amh. pap. II 152, 6 (saec. V aut VI). etaé/etv, recedere. Philostr. de gymn. XXXV 32 ed. Volckm. fiixqv de Gtsqvcc xal elaéfpvxa ovx anoöiieiv a&a ovxe yvftvdfeiv. Cf. èxx eïG&ai in sequentibus. e'tatévat pro èmévai de insequenti tempore papp. aeg. Cf. Amh. pap. 68, 21; 85, 17; 88, 20. 28; 89, 3; 148, 9. êxatepog pro ëxaaxog saepius legitur in papyris aeg. iam saec. II et I a. C., ut PR 223. PO 256. PB 333. exftXtcJits. Philodemus diphthongos öt et ai elidere assolet ante voca- les. Vid. fievr (Add.). èxxaO-apat?, expurgatio. Epidauri tit. IGPIV I 1484, 283. sxxaxxageiv = ixxax^eiv. Philodemus de ira ed. Gomperz p. 78, 20 sq. SJtxa/ptietV = èxxoxxï^eiv. Hes. èxxaiQvGco' èxxox(x)ÏGoo. êxxivcégco rj GvvTQtyco. oï <ïè x(>i(iva. Suppleverim i[ivóg,> o'l de xQï^va. Glossa comica videtur. èxxetaO-at, prominere. De pectore usurpat Philostr. de gymn. XXV 26; XXXV 26. 29. 52. Cf. supra siGé%eiv. èxnevpijoyg. Add. Amh. pap. 79, 16. 26. 29. 33. 36. 51. 61, ubi prometretae munere fungi videtur. Cf. an opéxq y g. èxxeptoöeóetv, diligentius persequi, exponere. Add. Philodem. de morte ed. Mekler p. 48, 17. 'Exópa, mimi titulus saec. a. C. III extr. Vid. s. v. fn^olóyog in Add en dis. èxtpóptov passim legitur in Amh. pap. II 32, 3; 35, 16. 27; 55, 5; 87, 12. 16; 88, 12. 18; 90, 6. 16; 91, 7. 19; 94, 8; 103^ 2; 104, 6; 105, 3; 128, 4. 19. 114; 133, 13, bis iunctum cum adi. anóxaxxov 87 et 88, ubi editores vertunt fixed rent. èXatoopyta. Nunc cf. Grenfell et Hunt ad Amh. pap. II 92. eXeov = 'eluiov. Trozenius tit. (Diocletiani edictum) IGPIV I 836, 25 hvttqivov iliov TTao ihv.ov iliov vuqSLvov iXzov ylavxlvov etc. Index bis è'Xsog (sic!). èXsoïMpca, festum Larisae. Tit. megar. IGSept. 48; Chaeroneae ibidem 3409. Cf. 2411. èXe»a{(o* oio». H. Num forte ilsvasito• ópftcö? èXe^pat' et èXe?^psa" ?) (3arpav, ?j filécpaQa. H. Fort. i'XscpriQav ïfilurpav. êXsrótspov ïUsivóieqov, H. Glossa epica? Positivum habet Hesiodus Opp. 205 e'Aeöv — fivQsro. éXtJta arcadice = ixéa sec. Theophr. H. P. III 13. Cf. Hes. s. v. éiiVij. 'tiXcxsó?' 6 'Evmsvg nozafióg H. Fort. '-EA. t te t) g. Cf. GD 1415. 'EXXavoöboyg. Add. Philostr. de gymn. XVIII 11; XXV 8; LIV, 20 ed. Volckm. èlXofeïv, imputare, ubi veteres it,loloyL&G&ui. Hadriani (cf. Hermae vol. XXXVII p. 89) epistula PB 140, 31 ov% evexu xov Soxeïv jus avzoïg èlXoyeïv, aHa i'va xovxa HQtövxaii êav ayvowGi. Cf. Thesaur. S. V. éXxtajJLÓs. Philodem. de rhet. ed. Sudh. p. 288, col. X.... ou xq^i •frcCopTjflf t [óiaxQÏvai] rag aioéasig xal (p[vyc(g rag %]iiog fiaxaQiórrjxa [6vvi\Ei,vovGag xal ov rag ngog [e]lniGfA,bv aÓQi[Gxov xal öo^on[on]iav a[h)y]ov xxe. èfx[3azrjp. Nemeae tit. IGPIV I 481, 13 £ft/3ofT[ij(>ag] supplet Fraenkel, coll. Poll. II 200 ó ovdóg, iep' ofi /3alvofiEv et i n o (3 a z q. èjJiPpt^sta. Add. Epicur. de nat. Vol. Herc. (II) VI 17, 7, ubi inpQEi&sia (sic) opponitur xfj XsnzofitQsla. èjxév. Cf. etiam D. C. Hesseling, Byzantinische Zeitschrift I p. 380 sqq., Das Personalpronomen der ersten und zweiten Person im Mittelgriechischen. 3j/.{JL£v6tpft)-0i;" ftizQiog. H. Olim proposui è/ifievrjg xqónog. è[X|JLÓpavtf xezEvxaGi. H. Gl. dorica. è{xxs5av (= èiinod^mv. Pind. P. XII 14 Xvygbv x' soavov IloXvösxxa dijxE fiaxQÓg r' l'fi n s S o v \ SovXoGvvav xó z' avayxaïov Xsfog. Propter imperfectum vera esse nequit ingeniosa Bossleri coniectura x ipniSa, sed fortasse legendum y èfinsd5>v. Herodoti quidem IV 69 v. 1. ëfiTisërjGavzeg pro iuTzoèloavxeg idonea caret auctoritate, sed frequentissimum est verbum simplex nedctv. èixmdi£st,v (?), captare museas. Vid. infra s. v. loxadag (?). èfji^opetv. Add. Philodem. de morte ed. Mekler p. 50, extr. agens de iis quos de improviso mors opprimit: reap' ïrjv uixiav ovSh êiadrixag vrtofiévovxeg yqacpeg&ai nEQLxaxaXrjnzoi ylvovxai xal Slg èfiqdoqsïv avayxafcovxai xax cc /d r} fi ó x Q i x ov. êv praep. in papyris aeg. omitti solet, ubi pars corporis indicatur cicatrice aliave nota insignis, velut ovXrj oqtQvi aQiGxsQa, noSl ös£ia et similia. Exempla ubique prostant. êv «p^ovtt Mr]zqoSa>Q(p barbare = in aQ%ovxog M. Tit. thebanus saec. _ cumuTtl' ",np: V' DlltOTbereer c,t %»» èvaxóypa^os. Add. Amh. pap. II 149, 6. svaxo^piyoavtwv pro -aafiivav. Ibidem II 79, 33. (a. 186 d c 1 svaxóxpiyais ibidem ]. 28. svapp^a, qUod cadit in oculos. Add. Philodem. de poematis ed. Hausrath p. 264, 24. èviptytoc. Empedocli fr. 91, 1 (Diels, Poet. philos. fragm. p. U0) svccq^uiov pro ivaQL&fiiov reddidit Harsten. si/SoO-tStog. Vid. ivSoo&iöta. êvöojxeveca. Add. svSójxsvov. Philodem. de musica ed. Kemke p. 25 (fr» 19)^ 13. IvÖopa. Omnino nunc vid. P. Stengel in Hermae vol. XXXVI p» 328 sqq. > svstpeóecv = êvsSQevHV. Amh. pap. (saec. IV) II 143, 9. Epistula nessime scripta. p $vstox« = êvéxvxov. Amh. pap. (saec. IV) II 142, 10 IvO-aUos xQ^n quid? Amh. pap. II 133, 4 (epistula saec. II p c ** X9H^SI T"S èMk°V Editores vertunt the young barley, ut sit in germine. At haec vendi non solet. Num forte hic obtinet is voc. &aMg usus quo ponitur , f°Vid. infra s. vv. »aUie et «ttliuata evttsvapi£ei. Vid. infra 9evaQi£sl. =vxsjcX^{j.aïOYPa?^5téva: pro rjyxXrju. Pap. Leid. A (a. C) èvvójAtov. Add. Amh. pap. II 73, 7. Ivvoxog yós, dies mortis. Tanagrae tit. metr. quinti fere D. C saeculi IGSept. 584, 5 Stav as Xdj3y cvvvxog rjtóg èvtaji«?£cv. Philodem. de morte ed.' Mekler p. 49, 17: vir sapiens svd-vg rjör, ro komov i v r sr et cp i et G ê v 0 g (quasi) 7CSQmaru xal rfo fiiav rj/isQciv mg aiava KSQÖaivai. evtjxecv. Formam epicam ivxtx&xvïav pro èvxexoxvïav Aristophani Vesp. 651 reddidit Reiske. Cf. Soph. El. 1311 etc. De forma cd re&ükvlav Hom. I 208, fiifiSxvïcci J 435, alia. èvTOYxavóvtotS. Adde BCH XXIII (1899) p. 2. svxov = ?./««, recens forma carica in tit. BCH 1900, p. 63 Pro ÉW = > «W, quod legitur ibidem p. 61, probabiliter ï'vXa coniecit Cousin. -vcova. Lorrige xr) fvxiag pro ^ó' vxi'ag. Dittenberger hunc Chae- roneae titulum saeculo a. C. II non multo certe recentiorem iudicat (IGSept. 3287). s|axóatoX.og = ctnóaxokog. Amh. pap. II 138, 10 (a. 326). sSaa^aXÉ^eotfm. Add. Philodem. Vol. Herc. (II) VI 197. 12 ögecfelv = «jzyivyuv. Amh. pap. (saec. IV) II 142, 9 ei xccxèc öuov e&dr,oe< cctx «faióv, fyeUov S„ xai xö fiv mvövvevuv. Quem verbi usum Alexandrinis tribuit EM. 60 èi|evtat)tO£. Sed il-eviav ra quotannis significare videtm Amh. pap. II 85, 13 rov öe tpÓQOV anoöcaGOfiev è&viavra êv fiïjvl Qacocpi et 86, 11, ubi ex abundanti additur xar Ito?. êSeotsXtat^s, contemptor, obtrectator. Philodemus de vitiis ed^ Sauppe p. 16 § 9 fir] r&v aXXcov av&Qa>Ttiov e^evreXiGrr\v firjêe avrov &av[iaGrrjv et p. 33 § 35 iuxta eiïreharrjg et oidtvwxrie et el-ovêevcorris. s. v. i^fiyr/rsvsiv. Adde Amh. pap. II 82, 2, 15, 86, 1, 1", 124 14. èiopYi'a?siv. Add. Philodem. de mus. p. 26. Vol. Herc. (II) XI 90, fr. 18, 3. èlooSsvcot^s, contemptor. Vid. s. v. è^evreharrig. è^xpiiwofl'o). Vid. II pro I in Addendis. ê|o)<3Tixós. Epicurus de natura Vol. Herc. (II) VI 74, 1; 75, 7 sq. èxaO-XoJtojJ-scv. Corrige ina^Xoxóns^g. Titulum habent Kaib. ep. 491 et Dittenberger IGSept. 3226, qui primo a. C. saeculo tribuit, posteaquam Keil alteri adscripserat. sjcwivststv = inaiveïv. Philodem. de rhetor. ed. Sudh. Supplem. p. 41, 11. 'Exa[xtv(óv5as boeotice = 'Enafieivcóvöag. sjtacovsïv (?) pro enaiovav. Philostr. de gymn. XLII extr., ut Athen. II 41 b. Vid. Thesaurus s. v. xarawvciv. èxavaxwXa = naUfinrnXa. IGSept. 3073. Vid. èxavO-exa, i. e. addita xoïg r\8r\ avaxe^évoig, de rebus sacris eodem sensu dicitur, quo Athenienses utuntur formula inéreia ineyévexo. Vid. Boeckh, Staatsh. d. Ath. I ed. 3 p. 199. êxavopO-cotiys. Cf. Dittenberger ad IGSept. 91. èxdpScov, tó, ager irrigatus. Amh. pap. II 36, 9 sqq.^(c. a. 185 a. C.) inaQióvtcov yd9 fioi ev AioGnóUi rrji fieydlrji xai iv xai na^vQit^i Ua9Sla>v xxe. Cf. infra i(.oGjv &gXeïov 77, 22. èxctcfxa, a. Adde titt. delph. BCH XII (1899), 512, 4. 524, 9. 544, 8. sxiysipstv £t'g tó £ijv nvt, necem intentare alicui. Amh. pap. II 78, 19 sq. (a. 184 p. C.). èrópo&s. IGPIV I 823 (saec. IV a. C. tit. trozenius), 51 inogv^og t[ov öan]ÉSov, insl l*alaxov xarecpavrj ró j;w[?tov]. èxódivyp-oc = oiftov, obsonium. IGSept. 2712. Ipavoc. Vid. Barrilleau BCH VI p. 597, Thalheim Rechtsalt, p. 97 A 3, Mitteis, Reichsrecht und Volksrecht etc. p. 101. spdaO-at pro èg&v. Philostr. de gymn. XLVIII 18, ubi Volckmar affert Plut. Mor. p. 753 A. èpYd^saO-at. Augmento f, utitur etiam Philodemus, v. c. de pietate vol. Herc. (II) II 115, 5 ygyatovro. èpyokafietv usurpatum de medico. Amphissae tit. BCH 1901, p. 235,1. 9, ubi Guilielmus Vollgraff cpt. Xen. Mem. IV 2, 5 et Gythii titulum. spyoma legitur etiam IGSept. 3073. sgycórrjg 303. 3073. 3074. J= s^Fpijpiéva = eigrjuévu. Mycenarum tit. IGPIV I 493 Ai ut) öa/iiogyia ilrj, xovg LiQOfivcifiovag r[oti£ êv 77e]^fl^ xo(t)6i yovEvGi xQixrjgccg rjfiev xax(x)a J-eJ-Qrjfiéva. èp^jxoaóviy = iQTjiiia. Add. Vol. Herc. (II) VII 34, 3, ubi pap. aiQrifioavv^g. èp^jxotpuXaxta. Cf. etiam Amh. pap. II 117, 2. cpfxaasig. IGPIV I 823, 41 uvküv ÉQ^iaGGiog nol xca Svxai. Editor ^ explicat „für Legung von Wasserrohren." Vid. <5i5r« in Addendis. EPP = PI. Of. in sermone vernaculo Cypersch = Cyprisch. spozów. Vid. uqvxóv in Addendis. èpmzcdeia, ludi Thespiensium Amori sacri. IGSept, 48 (a. 196 a C ) Cf. 1857. 2517. 2518. èaypatyt boeotice = êxyQaipEi. IGSept. 1730. sad-og, zó. Cf. Ar. Lys. 1096 Cró (J-Mo&og) et Av. 934. saxvaaar §vpijGai. H. Boeotice = ixxvïjoai. coXtctvwro), Vid. etiam cinoXEiatvsiv in Addendis. c.aad(j.evot. Locus Thuc. est III (non IV) 58. Ibi v.Leeuwen in Enchiridio dictionis epicae postulat ÉGa/iÉvtav et Herod. I 66 égk^evol pro duplici 2, nescio an recte. Formam EiGccfiEvog Dittenberger recte agnovit in vetusto tit. metr. boeotico IGSept. 1670, 3, unde pendet ayaXfA,a vs. 1. Priores editores male in TeiGafisvóg reflnxerant. èaaapxi. Apud Corinnam Lolling ad IGSI 2852 legit EGG ttQ%iïg avxrj. Cf. Bechtel, Herm. XXXVI, 3, p. 425. éat^xótojg, constanter, firme. Philodem. de rhet. ed. Sudh., Suppl. p. 35, 5 sq. EGxrjxóxag xai ^E^aimg ovSs GxoiuGxixng. Cf. 1. 12 xaïg ÉSxr\xviciig — y,al TCuyioig ÈniGtTjuaig et mox xaïg ovx ÈxovGcug xö s6T7]Kog aXXa ró Oro^aOTLKÓv. sax»xeósiv. Philodemus Vol. Herc. (II) VII 64, 1 sq. ci n&vxmv EGxaxevoi xmv öiSugkóvxcov Locus notabilis propterea quod alibi hoe verbum in solo participio occurrere solet. itog. De spiritu aspero cf. etiam Moulton, Cl. rev. 1901, 434. Ine boeoticum (Meist. Orchom. 29, 13. 141 assimilatum ex evxe non ex EGxE. Vid. Bechtel in Hermae vol. XXXVI, 3, p. 425 sq. i'javdaetato^, facile turbandus. Philodem. de ira, ed. Gomperz p. 60, 19 ngbg xov na&ovg Evcivdauaxoi yivovxui y.axtlmg (xal tclémg?) EV7tc(QttXoyt.Gxoi xui öictfioX&tg xfbv xvyóvxcov XXE. eÜSoJtOÓjASVOS* o Gvyxaxi&ÉfiEvog xal ftr) ccvxdéycav. BA 260. Cf. Philodemus de rhetor. ed. Sudh. Suppl. p. 44, 9 evöoxihovuevol neol xov xé%vr/v avxfjv (rhetoricam) ^ vtcciqielv. E53po{j.og, heros delphicus, cursus patronus, in tit. vetusto stadiimuro inscriptO BCH 1899, p. 611, 1 xov foïvov pE rpuQEv Èg xb [E]vSQÓyiov xxL ebexepopia. Philodemus Vol. Herc. (II) VI 158, 7 in loco obscuro. Cf. seq. voc. söéxcpopos, facilis ad pronuntiandum. Idem ibidem XI 161, 24 de dictione poëtica, opposito 6voQog. Vid. Gomperz, Philodem etc. p. 65. söéjxxxootos, facile incidens. Philodem. de rhetor. Sudh. Supplem. p. 26, 20 itQog tb svéfirtxcoxov eivai inl tcc óvvé/MSva neï&etv. sbeprnzyiixós, aptus ad interrogandum. Vol. Herc. (II) X 115, 12 xov ö' inuvov iv xta diakiyeG&cti sneu. ilvai [te xa?]i sv£Qa>xr)- TIKOV XTS. sö^jjispov fortasse recte pro ivafieQov meliores libri Ar. Av. 1322. Vid. ci ft £ q o g. soyyeïv. Philodemi fr. evruHGl&ct^i xu y[Qdfx](iaxct ap. Gomperz, Philodem etc. p. 15 med. Cf. svrixyxog. eöihjviapx^S dici videtur (5) inï £v&r)vïag Amh. pap. II 124, 22. söjj.e'caxstpt'S'cd»?, habiliter. Philostr. de gymn. XIX 7 ed. Volckm. Eöpwxiy sunt qui comparent cum semitico vocabulo ereb, occidens, ut Kcidfiog cum quedem, oriens. EÓ3s|3eca (ludi) iv TLoxióXoig. Cf. tit. megar. IGSept. 49, 23. sö<30t)£" — EvKtvïjxog, svcpoQog. H. Hinc Bechtel Theocr. XXIV 8 evGoct xhva bene interpretatur in Hermae vol. XXXVI p. 422 sq., afferens etiam nomina propria EwGoïdug IGI III 649, BCH XX 133, n. 7 et EvGoiGKrj CIA II 3721. eöataipoXos, Bacchi cognomen. CIG I 3098. Cf. axacpvUxris Aelian. V. H. III 41. Vid. fióxQvg in Addendis. eóteXiat^s, contemptor. Vid. s. v. i£evxekiGxrjg. e5?ajxo?. Cf. svq>a^iog- 6 Zsvg. H. Corrigatur 5 Zsvg iv Aia^a. eö/peiatcojv boeotice = ivx^r/axcóv. Vid. s. v. xQc^azaèipapSjJióv ccgdevxöv nsSiov. H. Vid. inuq 81 o v (Add.). ètpsypyaGcov. Vid. iy qt\g 6 atv (Add.). s^sSpsta. Olympiae inscr. 146 Arch. Zeit. 1878, p. 91: ov yct$ iv evxvxtrjg kJltiqov Gxécpog, kü' ie[Aa lege pro sfi/ia et p. 47 pro 49. 3(05. Add. formulam sag fa>ijs xal &avaxov = S7ti scog duvaxov. Pergami tit. n. 13 saec. III a. C. fatsóeiv. Cf. Zfjxsveiv. Hes. Opp. 402; Hymn. hom. Apoll. 215, Merc. 392. geoyiaiov praeter vetera lexica habet Aristot. M.9. nokix. Cap. VII. £st)Yö)X®£== fevyov%og. Hermionae tit. IGPIV I 742, 8 sq. Zeó?. Vid. etiam Zdv Ar. Av. 570 et supra ZcZveg. £t)}j.oopfó?. Add. Amh. pap. II 126, 4. 5; 128, 29. £trcijpd. Item Amh. Pap. II 121, 3. foovvóvai. Perf. act. 1'fwjcc* legitur Paus. VIII 40, 2. £copóa. Melius Bursian explicat aqua viva. Yid. Fraenkel ad IGPIV I 823, 46. 47. 48. I) Y] = ij. Inscr. argiva saec. VII a. C. in American Journal of Archaeology 1901, 174. yyeixwv, ó in Aegypto audire solet o dtaöijfiÓTaros aut 6 ka/Mngoxaxog aut 6 %QdiLaxog. Vid. Amh. pap. II pag. 222 in Indice VII. — Saeculo IV commemoratur rjysficav AvyovGiafivUr]g 142, 3 (cf. editorum nota) et PO I 87. 'Hyoafrsva, 'HyoaO-evÉtag boeotice = Aly. Cf. horum titulus IGSept. 207, et cp. 208. 213. 219. etc., ubi vulgaris forma legitur. vjSoxoug. Adde IGSept. 3498 et qêvnoxCdiov ibidem 303. ad oculos refert Philostr. de gymn. ed. Volckm. XXV 20 a\\a yuQ (isluvocp&aXficov, aXka öi lagónav dip&aXfxmv rj&rj — r/ yctQ cpvGig cÓQag ft iv aGxQOig löjjfiTjvato ïj&r] ó' óqp&ak/AOig xxi. Cf. XXVI 15 et rrjv èv dcp^alfioig \\9mriv XXV 16. Min. Mynas p. 117 attulit Polemonis et Adamantis Physiognomica. 'HXtiHcövais = 'Eqlvvgiv. ■ij'kioöaö-at verbum gymnasticum. Philostr. de gymn. XVIII 3; LVIII 8. 11. Primo loco iungitur cum verbo xoviea&ai. Cf. Horat. Carm. I 8, 3 „cur apricum oderit campum, patiens pulveris atque solis." ^jJL£pÓ8p0|Jt.0S. Lege ^ftEpodpóftog. Add. ^ftEjjodpóftoj' aXlrjyOQM&g 8 ijXiog. H. Glossa poëtica? ifjjLtSapscxtov (?) = rjfiidÜQsixog. Tit. delph. BCH XXIII, p. 537, 11 Gxa&fibv [roü] %qvGiov d[a(i£t]Koï eïx[oGi, ^fti]dapE[ixioi>], fi{tiafié[xiov]. Vid. p. 538. ijlxixoxzoz. Philodem. Vol. Herc. (II) I 105, 1. dubitabunde, non sine d ubitatione. Philodem. de rhetor. ed. Sudh. Supplem. p. 56, 19. ijvcox°S wpst^g* Kaib. ep. 498, 2: nuvxoLr\g aqsxf\g £%oxog rjvlo^og. ^jctoöv intransitive unico loco Hippocr. I 726 ed. Ermerins, qui proposuit T\nl(og el is pro r\nia>Gs xa öcóftaw. Recte et ordine usurpat Philodem. de musica ed. Kemke p. 33, 2 xovg r][m]ovG9ui liyovxag rificilg ino] xijg fiovGixfjg. Hptata: XÓXttl A&r\vaïoi, Sici xb xovg vexgovg ixcpépeG&ai ixsï inï xa VQta, o ioxi xovg xacpovg. EM 437, 19. Hinc Theophrasto Char. XIV extr. pro iegug reddendum 'ÜQ^aïag, non 'ÜQiag cum Meursio, quod ex fjQLov nasci non potuit. ijpo^dvsia, ludi in tit. Megarensi IGSept. a. 196 a. C. n. 48; iudice Bursiano = öaidaka (Plut. ap. Euseb. praep. ev. III 2. Pausan. VIII 3, 1). ^pdnv = riQüov. Tit. megar. inflmae aetatis IGSept. 167. lywv. Adde Pap. Leid. X (s. III vel IV p. C.) et ij ra oav Pap. Leid. W (s. II vel III p. C.). ^acatóöaxta* nvQixavru. H. Glossa tragica. 0-aXXós pro &aMa (öwieta), festum. Amh. pap. II 90, 9 (a. 159 p. C.). Cf. 93, 11; 135, 17; PB 538, 33. Cf. et in Addendis na id a a ia (?), fort. etiam k'vdaklog. O-aojmcjujtdjs. Add. Philodem. de mus. ed. Kemke p. 36, 4 sq. freivós. Cf. etiam tit. eleusinius a. 329 a. C. BCH 1883, p. 388, ubi bis legitur toïv deïvoïv = roïv &soïv. a)-eX55fj.ós. Add. Empedoclis fr. 35, 6 (Diels, Poet. phil. fragm.) «Uk thlrjuu cum V. 1. kü' i&slrificc O-éfxa., zó. Saepe etiam in titulis significat victoriae praemium in ludis. Sic v. c. Cariae titt. BCH 1900, 322, 22; 344, 11; 345, 11. Cf. &£(ict&eïrui. a-sjxeXtcf adv., funditus. Tit. a. 127 p. C. BCH 1887, 11. O-evapc^sr xvnxsi. H. Cf. iv 9 ev aq èy%eiQeï. H. d-soi. Vid. ènmovQLos in Addendis. ïfsoxXaxtojg" deiGiduifióvcog. H. Glossa dorica aut aeolica. O'Soxuav' 9eotpaviav et dsonxi'ag' 9eiag 9eroQLag H. GlOSSae doricae (— &soTpi'av, deoxplag vocabula nusquam lecta). ibsoyopia, = sv&ovaiaafxóg. Add. Philodem. de musica ed. Kemke p. 49 (66), 8 lx Twv xaxavXovfisvoi ncog. 3-spaxiyva boeotice = ftsQanaivu, v. c. GD I Add. p. 389. frsajcidotöas* noirjxijg. H. Fortasse f. 1. pro déanig aoiöog. Cf. Hom. q 385. {(•£<ójxaia* vu Ttegixa&aQrriQiu. H. Cf. verbum &sów, quod pro 9eióa, sulfuro, Araroti tribuit BA 99. Amh. pap. II 153, 17 (saec. VI aut VII). O-qxaXéa.' &av/ia0xd, ipevdeGiv ó/toïa. H. Male vulgo &rjxaXéa. Cf. & rj na- Mo g' ^(o(i.o\óyog. H. drjncov Hipponactis fr. 14. Vid. drjneiv. O-vytóv. Vid. dvTsiov (Add.). trMycov* &£iov xo oqvktóv. Kqfixeg. H. ftvaacöcov aeolice = 9vria(t)l8iov, morticinum. Eresi tit. in Jahresh. d. Oest. arch. Inst. V 1, p. 141, 1. 14 fiij üacpéqriv (in templum) de a ij ós onXu nolEuiOT^Qta fitjds &vaeldiov. ö-payiy quid? Amh. pap. II 135, 8 cmolrujnpr] naqct 'Eq^iocpiXov xsQafiov fiVQLuöag övo sig 9 Q ay r\ (v). d-pazzyi;' ó M9og vno ®Qax<öv. Vox barbara. frósa apud Homerum sunt sacrificia non cruenta. Cf. P.Stengel in Hermae vol. XXXVI pag. 326. tkncöv rélog. Cf. Amh. pap. II 93, 17; 118, 5. O-ojj.aSswV ev&v/j,a>u (Alberti pro v). H. Dorice quasi 9v/ir/dcöv. 9-op.élrj. Deli tit. BCH 1890, 397 trjv 9v(iélr)v xov ficofjiov. KiKQuv&eig. H. Gl. dorica videtur = d-vfim&elg. d-ovvscov, thynnorum captura, proprie locus ubi capiuntur. BCH XXIV p. 190, 1. 6. Cf. p. 197. Yid. s. v. (jvzidgsiv et cf. óqxvvsïov. ftopsa[xa/óa. Lege &v^iOfm^'a. fropoöv. Yid. öokovv (Add.). fl-ópo)at£. Epidauri tit. IGPIV I 1484, 38. flmecov 6 zóitog onov k'&vov. Phot. Fortasse hinc corrigenda Hesychii gl. &rizóv ficofióv, ubi Ruhnkenius &vzijgiov proposuit. {hxopós. Add. Laginae tit. metr. BCH 1887, 161. Vid. lexica. 3"]v %Qrj[6]fibv ia%êoa. Yid. Dittenbergeri adnot. Productum a olim male habebat criticos iax^iv apud tragicos hic illic scil. corrigentes, quos primus Nauck refutavit. i'8ios Xóyog absolute pro o ngog zm ISlm Xóya. Strabo XVII p. 797. CIG 4815 C 4. Amh. pap. II 69, 3. 15. tStoaxopca, agri privati consitio. Amh. pap. II 131, 10 (epistula saec. II p. C. ineuntis). i5jj,av ap. Herodian. I p. 13, 32 Lentz lexicis addendum esse monet Headlam, Cl. Rev. 1901, p. 403 B. Cf. xoivav. t3os ionice = [ÖQwg. Empedocli reddidit Diels, Poet. phil. fragm. p. 116, fr. 21, 4: uuPqozu d' ooa' i'ösi zs (pro oaas dé ze et sim.) xai agyézi dsvszai aiyfj xzê. Hic ita vocat aeris c aio rem. Cf. fr. 62, 5 (p. 130) et 73, 2 (p. 134) et Hes. sïSog (sic)' xavfjicc. tJ'óvstv. Philostr. de gymn. XLVIII extr. IstvzoI ö' vnvoi l&vvovzeg zcc oma, insolenter dictum concoquendi sensu, itaque = ixnovovvzeg. II pro I. Tit. argivus saec. a. C. VII in American Journal of Archaeology 1901, p. 107 sq. é^7tQLid[a&co] et óa/in o [p]yot, ut IA 34 uluog yiqcov et pamphylica dua, Iiciqv, q. v. iXa^darcü = tkuaaG&co. Tit. delph. BCH 1899, p. 611 2. tXapöKspov (alfia), alacrior (sanguis). Philostr. de gymn. XLVIII 7 cum Volckmarii nota. Cobet fXiaQazeQov coniecerat. cMoóatpcos. Add. Amh. pap. II 154, 6. tM-avcw&Tfg, lentus, firmus. Vid. s. v. ag. Cf. Arist. Vesp. 231 cum schol. tjxaaoia. Praenkel ad IGPIV I 823, 26 coll. ifiavzeg (asseres) CIA II 2, 834 b v. 64, explicat constructio ex asseribus facta. cvtov. Vid. etiam Kalbfleisch in programmate Rostochiensi a. 1902 (sem. aest.) pag. 11 sq. tvtoopoj, intubus. Diocletiani ed. (Megar.). IGSept. 22 — VI 3. 4. Momms. toopdtcop, iurator. Amh. pap. II 83, 10, ubi iovgaxogsg affertur e Crawfordi papyris. ïx;cap^og ên avÖQ&v. Cf. Amh. pap. II 36, 3 (c. 135 a. C.) Aqvtcov TTa^cpilov Kgr]g Srifiov s avónXovg te xal mit i o v g ovo/id^ovGiv. Avaxuvxcu ós xoïg Aiicpl Tvdéa xoïg Énxu. ixvaï°s- Add. Philostr. de gymn. XII 26 ed. Volckm. toog. Cf. nomen proprium FIgcov in tit. trozenio saec. a. C. VI vel V BCH 1900, p. 179 1. 1 et Fioavlóag in Tanagrae inscr. IGSept. 1040. iaó/stp et iaoSé^tog = dfitpiSé^iog, nsQióêi-iog, ambidexter. Philostr. de gymn. XLI. taxaöds (?), ficedula (?). Verrall in Cl. Rev. 1902, p. 9 verba sensu cassa Ar. Eq. 755 E^noSi^mv tayaöug peringeniose et speciose temptat coniectura lG%adag, ficedula muscas captans. ï^d-tfxos- Versum Hom. A 3 noXXug d' hp&Cjx.ovg ipvxcxg Aidi ngolarpE non illepide de medico quodam adhibet Philodemus Vol. Herc. (II) IX 104, 5. Kd{3(e)ipoc = semiticum Kebirim, i. e. magni dei. Cf. H.R.Hall, The oldest civilisation of Greece, pag. 227. xapipoap/csv. Tituli commemorati versus sunt 3, 12, 32 pro 2, 11 30Adde BCH 1899, 3 (saec. a. C. III). De cabiriarchis vid. Dittenberger ad IGSept. 2428. Boeoti K&^qol constanter scribunt per vocalem. KdSjxov qui Phoenicem fuisse putant, comparant quedem, i. e. oriens. Vid. Evgcónri. xdSog. Add. Eresi tit. in Jahresh. d. Oest. arch. Instit. in Wien V, 1, p. 141, 1. 2 xccösog iSico. XatKfïJOÓjJI.sO'tt" avxï XOV XCt&EÖOVfAE&Ct. niuxcov @CClÖQ(p. BA 101, 2. Bis ibi legitur p. 229 init. Cf. nagaxu^i^tiaó^tvog in eiusdem Lyside p. 207 B. jtaO-taxavojxévots = xafriGxafiÉvoig. Inscr. mar. aeg. III 168 (saec. I a. C.). jca{ka«aai£. Tit. boeot. IGSept. 2171, 2. Vid. xa&ioxiay. xafroXcxós. BCH 1900, 337 tit. Cariae 1. 2 èX&av ano xaüoXixwv KVQiaxcöv Qsys&vog ...., ubi de VOCC. xcl&ÓXov lóyog, xctdoXixóc — r a t i 0nalis, a rationibus citatur Hirschfeld, Untersuch. I p. 34 sq. xafl-oxaxoósiv = vnccxoveiv. Thisbae tit. aet. romanae IGSept. 4264, 2 èneiör] diovvGiog — xal 'HXióömQog — eiGayayóvxsg Gïxov a^iaGavxmv t&i i noXefj,u()%oov anoöÓG&at xrj rcóXsi xtx&vnrjxovGav rijg xaXtog e%ovG r\g xifirjg xxk. xad-oxoypa^siv = vnoyqucpnv. PTh pag. 6. I 4 (saec. V p. C.). xai'siv zat téjAvstv. Notae formulae exemplis add. Hyperidem c. Philippidem § 8. xacvótor vinarm. H. Pro xai w rw Empedocli reddidit Blass. Vid. Diels, Poetarum philosophorum fragm. pag. 157 (fr. 22, 9). xataapeia. Cf. IGSept. 1856. 1857. 3130. [xaxopooXsóstv (Eur. Ion. 877) eximatur lexicis et substituatur xaxo/3o vXsïv. Badham ibi xuxoPovXvi&iïgoi restituit pro xaxofiovXsv&eïeo], xaXajxÊs, calamistrum (Poll. V 96). Exstat in tit. a. 329 a. C. BCH 1883, p. 389. xaXca. Vid. s. v. xaXov, quo utitur etiam Hesiodus Opp. 427. Imprudens haec vocabula coniunxi a grammaticis deceptus. Diversae enim originis esse satis evincit primae vocalis brevitas in xaXia. Cf. iyxaXoGxsXr]g et xaXonÉSiXa Theocr. XXV 103. xaXixac et xaXcxta (demin.), caligae et caligulae. Edict. Diocle- tiani IGSept. 22 et 3062. xaXXoiaóv. Scil. voc. latinum callosum. xaXoKodapiat yópixai, formae (calceorum). IGSept. 22. xaXuos GvyxXr/xixóg, calceus senatorius, xaXxioi tnmxoi, naxQixiüxoi. Edict. Diocletiani IGSept. 22 et 3091. Cf. xaXxia. xaXoxt^psg. Adde Oropi tit. IGSept. 3498, 62 xaXvnxr^Qag e| uvaoxQocpiGfiaxog. Vid. ccvaGXQÓcpiGfia. xafxapoüv. Vid. xexa/ia^cofi tv oi in Addendis. xa[xxay<öves gxquxlwxlxoL, campagi rnilitares. Edict. Diocletiani IGSept. 3064. xav^ópoc in Aegypto. Amh. pap. (179 a. C.) 42, 4. 26. KuvqyÓQog HQGivór\g OiXaSéXrpov. Cf. 43, 4 (a. 173); 45, 7 (a. 150—145); 44,4. 21 (a. 138/7); 51, 10. xax^Xo?, vy pro xcavr]XLg. A. P. IX 180, si 1. s. xapO-pa, zó., merces tondendi: [lovxiaxqco xüq&qcov xal ów^lg^ov xx!. Dioclet. edict. VII 21 (Mommsen) IGSept. 3064. xapcajaat. Cf. etiam ixaQcoGav ÈXinodv^ow H., ubi Schmidt èxaQcó- &r)Gav vel èxuQcÓGuvzo, coniecit. xaatópsiov, zó. Add. Philodem. de vitiis p. 23, 20 cum Sauppii nota. xaacotós. Cf. BCH 1892, 43. xaxaYsivsafl-at, habitare. Amh. pap. II 74, 7; 88, 3 et alibi, xataycóyiov. Cf. xaxayayij Amh. pap. II 69, 13. 15. xata£^Xoöv. Epicurus de natura Vol. Herc. (II) VI 19, 12 xaxafylovv xovg xuvxctig raig cpcovaïg %Qcofiévovg. xaracfÊCecv de morbo (nóvog xaraiyifav). Hippocr. II 252. 264. 665. 762 ed. Ermerins. xataxocjJuajAÓs, sopitio. Philodem. de poematis ed. Hausrath. p. 260, 20 xct&ansQ S[ia<3is. Tit. delphicus saec. a. C. III BCH 1899, p. 566, 1. 16: rov GrpaiQiGxrjolov xav Gxaipiv xal óuaXi^iv xal xav xaxaipc/Gtv (SOli SCil.) ■jtoiï]6cti. Recte Homolle „le ratissage, qui suit le coup de pioche et le passage du rouleau (zijg rgoxds(ag)." xatsayfjia. Add. Amh. pap. II 93, 19. xatspXa^óteg ionice = att. xaxapefiX. Oropi tit. c. a. 240 a. C. IGSept. 303, 50. xaseYXSipsÊv. Add. Philodem. de morte ed. Mekler p. 9, 8. xat£ji.pXéxe:v «v£, despicere aliquem. Add. Philodem. de vit. 30, 31. Vid. s. v. §QEv&veG&ai (Add.). xazep-foXafietv. Pro 324 lege 224. xateaxépaaa = xaxsoxsvaGa. Nicaeae tit. ree. BCH 1900, p. 390, n. 45. Ibidem n. 47 xareaxso[vaa<*]• xa-vyyopoajjiévfl)? quid? Philodem. de ira ed. Gomperz. p. 149. 30 si öicc naviog ov xal xrjv opyrjv xal rov &v/a>Öv xarriyoqovfitvag ovös xó xoivmg opycG&rjGeG&ai — nagiGxavovGi xxL xazóizzai. De titulo citato (GD 482) cf. IGSept. 3173 ibique Ditten bergeri annotatio. xaoaXiov. Lege xavaXéov. Fick xuvuXéco pro xrjlecco coniecit Hom. O 744. xaoxoXatcop, calculator. Edict. Diocletiani YII 67 Mommsen. IGSept. 22. xa^ójxcXog = dvGÓfxikog. Philodemus de ira ed. Gomperz p. 89, 3 sq. xsöpéa = xeÖQia. Amh. pap. II 125, 3. xsxajjiapajjxévoc ocxoc, cubicula fornicata (Boeckh). Recens Isthmi tit. IGPIV I 203, 25. xsxpatijjji.évo)s = (hfiaicog. Add. Philod. de poematis Vol. Herc. (II) II 187 extr. bis; 190 vers. fin. xevtijvapiov centenarium, pondus vel mensura. Amh. pap. II 138 (a. 326 p. O.), 13 av>xxog xa&agov xevrr/vagia öiaxÓGia. X£V(Üixa = ayyog xsvóv. Amh. pap. II 48, 18; 131, 9. Vid. s. v. i