Homeri Iliadis carmina
180 atp i&ékeig Qavarov SvaJ-r/xéog l£avctkv<Sai;
•Ff'pd'' arap ov rot itdvxeg inctivéo^cv dioi akkoi.u
rrjv 6' anafiufiófievog npooicpn vt(f>tkr}yBQSxcc Ztvg' 182b-184 = 0 38 ,, QaQOei, Tgnoyiveia, cpikov xixog' ov vv rt &vfiü>
71qÓ<pqovi fiv&iouat, i&ékco de xoi rjniog elvai.
185 J-ép^ov uittj Sr\ 101 vóog i'nksxo, fitjSé x igwei."
atg J-ancov rarpuff nagog fisfiaviav H&rjvrjv' 186 sq.= j 73 sq.
'fiij Sè xctx Ovkvjinoio xaQrjvcov di'^aaa.
'Exxoqu (5' aaneq^ig xkovltav ï<pcri cöxvj A-^ikkevg. 188 cf. j 496» cog 5' orf vcjigbv opfögpt xvcav ikacpoio óirjrai,
190 ÖQGctg cvvrjg, èicc x ctyxea xal Sia fii'fiGctg-
xov d' ft' Jtf'p xe ka&yoi xctxanxifeag vno &dfivai,
ctkka x Kvï/ytvwv Om 'e'fxneSov, öcpQtx xcv ivQtf ag 'Kxxcoo ov 'kfj&e noóor/.ea Tlrjkutova.
óoauxi S' OQfiijCsic Ttvkdav JapSavidav 194* = <ƒ> 265
195 ctvxiov ai^ixa&cti, év èurjxovg vno nvgyovg, 195b cf_ M 154
ft' nvtg J-oi xa9vneQ&ev dkdkxonv jiikuaai,
xoaodxi fnv npondpoi&tv djrerpéipaGxi Tiaoctcp&ag 198 TtQÓg nsdtov' uvxog Sè noxi nxókiog 'nérfr' altl.
202 natg Sé xev "Exxag xijpag vne£é<pvycv 9avaxoto,
199 <h; d' orttQU) oi) óóratat (peuyorta ótrbxetv,
out' at) o tor óóratat vnotpevyifxer ov9* o ótóixttr, o tor ov 'óuvato uÓQi/'at noair ovó' og ü/Lv$at. 199—201 Ar.
180 frardttov Bekker] -toio mss.
183 sq.] hic suum locum obtinere iure observavit Ar.; cf. locus parall.
183 &dtQoee § 191] frétoaet mss. || Tyttoyireta] cf. J 515.
192 ürvt/veycüi] f (ï/rog saepius).
194 JaQÓandior] cf. E 789.
195 vno] int C (cf. TI 700).
197 nQon<!tQoi9£v) priust cf. § 3186. || &neTQé\f>aaxe] anorotii'any.e Syr. H (cf. t/> 603 X 16), hnooTQtifjaoxe mss. cett., sic et naoat()iij>aoxe (? — nagaoTgéipaoxt Bekker) schol. Cf. X 597. || rtaQa(p9k;~\ sic Ar., nu^aatèi; Paris. G L Lips.; cf. K 346 ^ 515.
198 nori] nQorï I). || Trérer'] sic Ar., nétar' Syr.
199-201] comparatio, quae parum aptis verbis expressa est, postea addita videtur. Imitator Verg. Aen. XII 908 sqq.
199] vox óvtlQw vitiose producit ultimam, vid. § 14, verbi óóratat autem desideratur subiectum tig (vid. ad N 287 v 88); huic incommodo subvenias coniciendo óvratór (quod tarnen apud Hom. non extat adi. verbale), sed nisi utrumque simul vitium tolli possit, textus traditus sollicitandns non videtur; Christ e vs. 199 sq. unum fecit <hg ó* orag ov óvratat pdoWat (pevyovta ótwxair. || óttuxtir] consequendi sensu nonnisi vs. oq. redit.
200 vno (pevyé/uev § 125] -yttr mss. || ótdi*«tv] vid. ad vs. 199.
201 S] £a mss. malta.
202-204] aptum sensum non praebent; del. Nauck, vs. 202-207 Iordan. Duentzer pro neb; vs. 202 coniecit ttbg.
202 vntgëtpvyer] vne&tptQev Syr. (cf. O 628 V 376 sq. y 496), quae lectio in schol. A falso tribuitur Aristarcho.