Lexicon graecum suppletorium et dialecticum
óXdfsafteu = frXi&odai tit. CIA II add. 578 b, 37 vtfiuv xal Meeboden. Hes. vXaacca&aï %vXa ovvetyayeiv. — In eodem titulo est óXaaca Töbv uq&v. Corrupte Hes. tiXuGGa' ^ fyfolce xal tpQvyccviOfiós. ')Xax-cetv. Add. Herond. VI 14 xr]ya> inifSqviova'' rjfitQrjv ze xal vvxzet \ xvtov vlaxzéa zijg aveovvfioig ravzyg, SCil. zaïg dovXatg. Cf. Sophronis fr. 17 Ahr.
óXaata. Vid. vXdUo&ai.
óXs^v = vltjct/. Archiloch. 74, 9. Yid. xaiztt]G6a.
5~kïj. Herond. III 51 'oQrj ö' öxoicog zrjv quxiv Xeki7tgt]xe | naGav xaz vXrjv, i. e.^ omnem sylvam perreptans. Vix recte Meister explicat xaz Ikvv, frustra provocans ad Photium vXrjv zo xaQifrv — rov vSurog, ad iXmór/g et vXlt,av, quae huc non faciunt.
D-Xoyog' Gzquzog. üeQyaïoi. H. = GvXXoyog. Vid. v = Gvv.
oXojxavet's* ó ruig iu[q<ov. H. Si sana est glossa, boeotice =
ilofiavrig.
[6jj.ac. Quid sibi velint v^iaï et w/iai apud Theognostum BA 1430: %a[iai zovzo otjvvezai, hg xal zó vv/ial, ti/jiai non exputo. Teste autem Herodiano praeter %a^al nullum adverbium in ai est oxytonon, exceptis G%ezXiaGzixoïg],
öjxaXtxog aeolice = 6[iijXixog. Theocr. XXX 20.
!>{j.aXo£ aeolice = ofiaXóg. Hes. s| vpaXmv !£ Sfioïcov. Cf. ifioi, v/ioCug. 6[xaptet = ófiaQzei aeolice. Theocr. XXVIII 3.
0{xé dorice = ifiag. Sophronis fr. 25, Arist. Ach. 703. 705. Lys. 87.
Cf. Apollon. p. 127 A.
ó|Aet£. Formae dialecticae: Aeol. N. vfifiig, G. vfi/xémv, D. vnfii(v), A. ïi/ifis. Cf. Hoffm. II 560. — Boeot. N. oitnég, G. ovfiimv, D. ov^iiv. Dor. N. iég, G. tifiéoov et vficö v, D. vfiiv (emphatice), vpw (enclitice), A. i(ié. Cf. Ahrens II 257 sqq. — Ion. vpeig ($fieig), {ifieüv (sine synizesi tantum Herond. II 27 ipeav) vfiiv ivfiïv). Hoffm. III 463. 486. — De singulis cf. Kühner-Bl. Gr. gr. I 580 sqq. —Possessivum aeolice est vpiiog, dorice vfióg, boeotice et laconice ovfióg, otifióg, ionice et attice vfiéziQog.— Vid. G v et cf. rjfisïg, Gcps ïg.
6;j.é£. Apollon. p. 119 B, qui citat Sophronem (fr. 41 Ahr.), Ar. Ach. 726. 727.
6jj.é(ov. Sophro 1 et 79 ap. Apollon. p. 122 A, vfxav Rhintho ap.
Herodianum n. /,iov. Xe!-. 19, 26.
ójj/iyvaov = vfievaïov post singulos versiculos insertum, ut alibi vfiriv m vfiEvaü, ap. Sapphonem fr. 91. Plenum fiéUner vfirjvaov legitur in fr. 107.
OfJXV. Apollonius p. 124 B TtaQ "IaGi ngonsQiGnazai iyxXivofiévrj, xaöö GvGzsXXsi zo l' xeu szi naga AcoqisvGiv' oGaig vfjiiv ccivsgw SóxpQcov (fr. 81 Ahr.) xai cv óptHj zaaer ov ficcvzoi diepQov ènrjfifiévov tipïv (fr. 82).